V Brně, 21. červenee.

LIDOVE

NOVINY

Strana v.

mi výnosnými a budou solidním záktadem hospodářského a kulturního pokroku Bos- ny a Hercegoviny. V nejbližších dnech započíti mají ve Vídni opět společné konference ministra Biliňského s bosenskými delegáty. Za uve- dených okolností bude však ministru velmi obtížno sestaviti touženou vládní většinu a na konec nezbude mu přece nic, než ne- poddajný sněm Bosňáků rozpustiti.

Turecká krise. Rozpuštění sněmovny. Tel. - Z Cařihradu. 20. července. Těžiště situace nalézá se nyní v So- luni, kde zahájeno bylo mezi vojenskou ligou a mladotureckým výborem vyjed- návání, které však dosud k cíli nevedloa rozbíjí se hlavně o odpor Mladotur- ků proti rozpuštění sněmovny. Na venkově jeví se silné hnutí proti m la- dotureckému výboru. Na všech stranách jsou demonstrace. Ve Smyrně, Skoplji a jinde konány jsou schůze, na kte- rých žádá se energické rozpuště- ni sněmovny. Mladoturci resignují. Tel. - Z Cařihradu, 20. července. Jak se proslýchá, převzal Tevfi k pa- ša utvoření kabinetu s podmínkou, že mu bude ponechána při volbě členů kabi- netu volná ruka. Včerejší proklamace sultána k armádě ukazuje, že sultán tuto podmínku akceptoval. Jak se v parlamen- tárních kruzích ujišťuje, obrátil se Tev- fik paša telegraficky na Kiamila pašu a Hussaina Hilmi pašu, zda by ne- převzali zahraniční záležitosti a minister- stvo vnitra. Oba odpověděli kladně. Mladoturecká strana konala dnes po celý den porady o situaci. Ve straně převládá mínění, že každý kabinet Tevfika paši, třeba i s Kiamilem pašou jako resort- ním ministrem nebo i bez mladotureckého ministra, nutno akceptovat, ayšak za každou cenu že je nutno vzepříti se proti rozpuštění sněmovny.

Proti politice ve vojsku. Tel. - Z Cařihradu. 20. července. Prozatímní správce ministerstva vál- ky, který včera přečetl proklamaci sultá- novu k armádě v Yldisu, měl při tom řeč, ve které odůvodnil proklamaci a vyzval důstojníky, náležející různým výborům a stranám, aby z nich vystoupili. Ministr připojil, že sultánovi byla odevzdá- na listina, která byla vyhotovena taj- ným důstojnickým výborema obsahovala požadavky. Sultán byl tím vel- mi překvapen a vydal proklamaci. Něko- lik důstojníků odpovědělo ministru, že mu- sf býti potrestáni ti, kteří poskvrnili armá- du. Ministr odpověděl, že každý důstojník musí podepsati prohlášení, že ne- odevzdal nezákonných požadavků. Ministr ponechává důstojníkům, aby si učinili ú- sudek o těch, kteří podepsáním tohoto pro- hlášení dopustí se lži. Nebezpečná situace v Albánii. Tel. - Ze Soluně, 20. července. Při poslední bitvě u Djakové z aj al Arnauti 180 tureckých vojáků,

důstojníky a vojenského lékaře. Kro- mě toho byl jeden turecký setník rebely oběšen. Situace je stále povážlivěj- šf. Vojsko zdráhá se proti povstai cům bojovat.

Velký úspěch Albánců. Tel. - Z Berlína, 20. července. Z Cařihradu se sem sděluje: Z Pri- štiny a Djakové docházejí poplaš- né zprávy, že turecké vojsko pod vede- ním Hassana lzzeta paši bylo pora- ženo a Hassan Izzet paša pov s ta lci zajat. Druhý útok na Dardanely. Útok na Dardanely ve světle italském. Tel. - Z Říma, 20. července. Agencia Stefani uveřejňuje tut oficiální notu: Následkem informací, které několikrát obdrželo velení italských lodí a z kterých vysvítá, že turecké lod- stvo chy stá se napadnouti naše loďstv o(?) v Egejském moři, bylo u- plynulé noci vydáno nařízení, aby naše torpédové lodi zostřily svůj dozor a křižo- valy také na severu. Naše torpédová flo- tila vedrala se snad(?) při pronásledování nepřátelských torpédových lodí, anebo při rekognoskování s obdivuhodnou odvahou a úplně v pořádku do Dardanel a dostala se nepozorována skoro až k Tšanak- Kalessi, 20 km před vjezdem do Dar- danel; zde však byla objevena re- flektory a z pevností na obou březích zahájena byla proti ní prudká střelba. Naše flotila přes to však plula dále ku předu; až zjistila, že ne- přátelská eskadra zaujala příznivé posta- vení defenstvní, rozhodla se ku zpáteční plavbě, kterou vykonala v úplném pořád- ku. Přes živou palbu všech pevností dar- danelských dostihla flotila naše opětně o- statní loďstvo v Egejském moři, aniž by při tom turecké lodi se byly odvážily ji pronásledovat. Dík námořní a vojenské pohotovosti a obezřetným předchozím dis- posicím, vrátly se naše torpedové lodi bez jakékoliv ztráty na mužstvu a materiálu z

Dardanel(?) Dvě torpédovky 1 s mužstvem zničeny. Tel. - Z Berlína. 20. července. Z Cařihradu se sděluje, že z posádky obou italských torpédových lodí, ktere se při útoku na Dardanely poto- pily, nebyl zachráněn ani jedi- ný muž. Italské opatření na tureckých ostrovech Tel. - Z Brunšviku, 20. července. Braunschweiger Landes- zeitung se dovídá, že Italie předložila 17. t. m. evropským velmocem notu, ve které oznamuje, že od 1. září všechny tu- recké ostrovy, které obsadila, podřídí celní italské správě. Z velmocí do- sud ani jediná proti tomu nepro- testovala.

Protirevoluce v Portugalsku? Poslední dobou docházející zprávyz Portugalska svědčí o tom, že monarchi- stická strana je při pilné práci. Zosnovala

vpád do země, který se dle tvrzení vlády nezdařil. Zdá se však, že touto porážkou hydra protirevoluce zcela zahubena neby- la. Začátkem týdne došly zprávy, dle kte- rých royalisté uspořádali v samém Lisa- boně hlučné demonstrace proti republice a včera došly sensační a ovšem nepo- tvrzené zprávy, že v Oportu a Lisabo- ně vypukla royalistická revoluce. Dlužno vyčkat bližších zpráv, ale je velmi pravděpodobné, že poměry v Portugalsku nejsou zrovna nejrůžovější. Tel. - Z Madridu, 20. července. Korespondent Universa v Orence sděluje svému listu, že v Oportu a Li- saboně vypukla royalistická revoluce. Potvrzení této zprá- vy jakož i bližší podrobnosti

Učitelské dny v Boskovicích. V sobotu bylo pokračováno ve schůzi správního zastupitelstva. Pí. uč. Buchalo vá podala referát o činnosti Jednoty pro rozvoj mateřských škol, uč. Matějík o Ústřední radě českých zemských organisací učitelských, uč. Hajný o Svazu slovanského učitelstva. Na to podávány zprávy odborů. Odborem pedago- gickým doporučeno dokončiti statistické práce, nutné pro sjezd o reformu školství a zahájiti nové šetření navržené prof. drem. Engli- šem o majetkových poměrech učitelstva. Usneseno resolutně domáhati se konání okres- ních učitelských konferencí, které protizákonně byly z důvodů úsporných zastaveny. Přijat návrh, aby smlouva o Pedag. Roz- hledech byla s Dědictvím Komenského obno- vena na další 3 roky. Usnesení toto s díky kvi- toval předseda Dědictví Komenského, říd. uč. Tůma ze Štítar, který zejména zdůraznil, že učitelstvo moravské hromadným odebíráním naší nejstarší pedagogické revue umožnilo z ní učiniti časopis, který směle může býti postaven na roveň všem evropským pedagogickým časo- pisům. V odboru pro měšť. školy akcentována byla nutnost svorného postupu učitelstva obou kategorií a konstatováno, že v Ú. S. je organi- sováno 403 učitelé a učitelky měšť. škol. Žá- dáno, aby správy škol obecných a měšťanských byly odděleny a nové školy měšť. zřizovány všude, kde jsou pro ně podmínky a to nejen ve městech, nýbrž i na venkově, t. zv. školy újezdné.

Při dopoledním jednání zavítal do schůze hlavní řečník sjezdový prof. dr. Drtina, který byl shromážděnými vřele uvítán. Prof. dr. Dr- tina děkuje a praví, že učitelstvo moravské stojí v popředí kulturních snah mezi učitel- stvem českým vůbec. Dalo popud ku pořádání universitních kursů, přikročilo k vydávání ve- škerých spisů Komenského a pomohlo Dědictví Komenskému pozdvihnouti jedinou českou pe- dagog. revui na světovou výši. Slíbil býti uči- telstvu nápomocen i nadále, jak ve věcech kul- turních, tak i existenčních. O veškerých spisech Komenského refero- val učitel Krumphole a vyzdvihl význam Ko- menského pro dnešní dobu. Dlouhá debata rozvinula se při jednání učitelské koloniii na Rábu a usneseno přikro- čiti ku zřízení družstva na základě zákona z r. 1873 s podíly 20 K. které bude míti za úkol na březích Adrie vybudovati veliký, kom- fortně vypravený léčebný ústav.

Volby konány plurálním právem hlasova- cím listky a zvoleni: předsedou známý uči- tel Jos. Havlík z Velkých Hostěhrádek, kte- rému učitelstvo tuto funkci svěřuje již po druhé. Bylť zvolen za předsedu v r. 1906 v Olomouci a za jeho předsednictví přikročila organisace učitelská k největším svým podnikům: k vy- dávání V. S. Komenského a k založení kolonie na Rábu. Učitelstvu moravskému můžeme je- nom k této volbě blahopřáti. Za 1. místopřed- sedu zvolen odb. uč. K. Mrázek, za 2. místo- před. odb. uč. Tálská a za 3. místopřed. odb. uč. Em. Havelka, za jednatele odb. uč. Po- zdník a za pokladníka uč. Knorr. Mimo to ve výboru budou předsedové odborů a to pp.: Úlehla, Krumpholc, Vaca, Trubá- ček, Hradil. Kozák, Šneller, Vesel- ský, Šoupal a Trojan. Po projednání volných návrhů schůze práv- ního zastupitelstva po 5. hod. ukončena a ko- nány na to členské schůze jednotlivých zajmo- vých odborů a schůze abiturientů učitelských ústavů.

Politika domácí. Brněnská radnice a čeští centralisté. Je neuvěřitelno, jak daleko se dostala sociální demokracie od svých prvotních zásad a jak ve straně, která hlásala nej- krajnější spravedlnost, rovnost a volnost, se utvářejí skupiny a koterie, které jsou výsměchem všeho socialismu a které jsou bližší kapitalistickým a zpátečnickým živlům, než skutečnému proletariátu, jehož zájmy a požadavky napořád zrazujía opouštějí. Právě tyto frakce a koterie mají vždy plná ústa nadávek ostatním »neso- ciálním« stranám a přemílají do nekoneč- na staré fráse o »měšťáctvu«, ačkoliv toto měšťáctvo pozůstává povětšině právě tak z lidí svou prací se živících jako děl- nictvo; je pochopitelno, že tyto strany středních vrstev konají dnes pro dělnictvo více, než vůdcové oněch degenerovaných skupin socialistických, kteří si učinili ze stálého zaslepování dělnictva výnosnou živnost, jíž obětují vše, i zásady, i pro- gram socialistický. Četné jsou takové sku- piny zvláště mezi t. zv. centralisty a Brno hostí snad nejpodařenější výkvět rozkladu rakouského socialismu, německé centra- listy, sloužící slepě a oddaně kapitalistické a německo-nacionální radnici brněnské.

Zvoleni z milosti radnice jejími hlasy, hrají s dělnictvem komedii a dělají, jakoby hájili na radnici jeho zájmy, zatím co ve skutečnosti jsou s radniční klikou jedna ruka. Jejich oposice je lichá, falešná a určená jen k oklamání veřejnosti. Na váž- ný odpor proti radnici nikdy nepomýšleli, neboť vědí, že jsou v obecní radě jen trpěni a že musí výt s vlky; radnice to zadarmo nechce a má steré prostředky, jak se odvděčiti německým centralistům za roli dobře sehrané zdánlivé oposice. Jedním z takových úplatků měla být také dělnická kolonie u české techniky. Obec- ním tatíkům v poslední chvíli se věc roz- ležela v hlavě, neboť kolonie uvnitř města, to není taková desítitisícová položka, kterou lze z rozpočtu šikovně vymazat, když se strhne křik nad nehospodárností: kolonie by tu stála jako věčný pomník špatného hospodářství, které pod rouškou sociální péče vyhazuje statisíce, za něž by dělnictvu se mohlo poskytnouti dobrodiní mohem větší, sociálně i hygienicky mno- hem správnější. Radnice s Fischlem a Jarolimem v čele doufala, že uchlá- cholí své lidi, hrozící se takového poško- zování města, nacionální tendencí podni- ku, a že německá veřejnost přimhouří oko nad zastavením jediné vývojové čáry pří- štího Brna, když z kolonie bude uděláno

»Člověk jako by oblékl novou kůži za těch pár dní,« odvětil uctivě.

Zápisník. [Případ buršáka Jarosche. Náš místní básník Karl Hans Strobl (Deutsch-Brünn) založil jak povědomo svou literární slávu několika romány, v nichž stavěl pomník pražským německým studentům, tragickým hrdinům, hlédajícím v nepřátelském příboji těžisko vlastního osudu, bludným Hollanďanům, kteří svou Sentu nalézají někde ve Vaclavbudě. Náš místní básník, který prožil v Praze rok 1897, nezná však již dnešní tragiky praž- ského buršáctva, tragiky z r. 1912, kdy sokolský slet v hlavách pražského ně- mectví vyvolal takovou paniku. Situace je poněkud změněna. Němečtí studenti ne- bojí se již, že budou hnáni »ulicí« rozčile- ného davu na Václavském náměstí, přešli dávno sami k útoku a sokolský průvod měl jíti letos už buršáckou »ulicí«. Stalo se ji- nak. Přeceňovat vlastní sílu — není-ližv tom tragická známka pravých hrdin? Kaž- dá tragická vina má však tragickou oči- stu a formy této očisty u hrdinů p. Stroblo- vých, jak případ buršáka Jarosche doka- zuje, jsou svrchovaně jímavé. Přiznávám se, že cítil jsem zvláštní sympatii k buršá- ku Jaroschovi hned od počátku. Jsou lidé, kterých nemůžeme minouti, abychom ne- byli jimi zaujati, aby nám něco neposkytli, ať bolest či radost, vzrušení či uklidnění. Zvláštní slučivá sympatie svádí naše cesty. Mně bylo určeno pražské sokolské dny neprožít bez seznámení se s buršákem Jaroschem. Bydlil jsem na Malé Straně, na Chotkově silnici a nechodili isme tuze

časně spát. Spíše bych vám mohl malovat krásu východů slunce v těchto končinách, líčit ptačí jásot v kouzelných zahradácha vůni rosy pod prvními paprsky. Ale to je celkem vedlejší, vysvětluje se tím toliko, proč bylo možno sejíti se k ránu s buršá- kem Jaroschem. Strkal jsem již klíč do domovních vrat, v tom shora od Chotko- vých sadů blížily se tři postavy pevně do sebe zapjaté. Na první pohled bylo jasno, že postava prostřední hledá marně těžisko a že postavy jí po boku jdoucí jsou dva zástupci sv. Hermandady. Tito dva poli- cisté vedli mladíka úplně zpitého, s tváři zalitou krví. Nechali jsme je přejít kolem a naše dojmy nebyly daleko vzdáleny my- šlenky, že někteří naši nadšenci nedove- dou sokolskou slávu oslaviti zrovna este- ticky. A opakovali jsme, že svaté nadšeni omlouvá vše. Jaké však bylo moje pře- kvapení, když druhého dne večer čtu o buršáku, který byl nalezen té noci na Let- né potlučen do krve a za 24 hodin po té byl již Jarosch v seznamu německých obě- tí sokolských dnů, oněch mučedníků, které zhovadilá přesila česká přepadla a ztýra- la pro německé slovo či odznak. V Praze měli připravenu celou kancelář k nejrych- lejšímu zjišťování případů takového mu- čednictví a profesoři university německé neostýchali se pilnou cestou oznamovati vládě a německým poslancům do Vídně každé žduchnutí loktem, každou bolest v žaludku, i když podle policejního referátu nebyla žádná známka viditelna. V tomto účtu, který německá Praha poslala za so- kolských dnů do Vídně na náhradu bolest- ného, byl případ buršáka Jarosche nejváž- nější položkou. Minulo však opět 24 hodin a položka ta byla z účtu škrtnuta. Ve vy- dané zprávě se mluvilo o tom, že buršák

Jarosch — byl isem od prvopočátku pře- svědčen, že je to poctivý hoch a že lež. kterou renomíroval, odvolá — přiznal, že nebyl přepaden, jak původně na policii u- dal, českými výrostky, nýbrž že jsa opilý spadl přes kámen do příkopu a do krve se potloukl. Kdybych byl tušil, že pražští po- licisté mají tak malou znalost lidí, byl bych se přihlásil hned po onom setkání ke svě- dectví. Mně by nebyl mohl buršák Jarosch zapříti tváří v tvář, že jeho zranění je vel- mi přirozené a namluviti mně jako celé bezpečnostní službě až po policejního presidenta, že jeho pád byl přepad. Jistě by se o to nebyl ani pokoušel, věřím v něj, protože mně byl od první chvíle sympatic- ký. Jenom že se mi zdá, že pražští poli- cisté nejsou zrovna hloupější nežli já, ale že výpovědi opilých buršáků v sokolských dnech byli povinni přijímati jen jako pro- jevy nadpřirozených božstev. Když si vzpomenu na celou figuru buršáka toho dne ráno, na ty typické stopy nadmírného požití českého piva a nikoli českých ran ...! Teď mně však vyloučila německá universita buršáka Jarosche ze svého stře- du a to nehodlám panstvu mlčky strpěti. Tu je nutno si se slavným profesorským sborem německé university promluviti vážně. Od let, pánové, vychováváte své studenty k roli mučedníků, ke gestu sebe- obětování v zájmu celého němectví! Za vaší účinné pomoci byl scénován také o sokolských dnech ten velký žert zkrvave- ných buršáckých hlav, aby bylo patrně vi- děti, že Sokolové mají za cíl jen prázdný terč! Kdo byl v ty dny v Praze, nepotře- boval ani z dřívějška znáti, jaká je vaše studenská politika; viděl, jak přímo pa- sete po každé bouli, po každé žaludeční nevolnosti, která by byla následkem stra- chu zadrženého »heil!« Necítíte, jak ne- mužná nestudentská výchova je to. co v

Praze od let provádíte? Kde na světě jsou ještě mladí, životaplní lidé vychováváni společensky k tomu, aby při každé příle- žitosti se nedrali tam, kde nemají co dělat a kde bez štulců to pak nejde a aby pak nedosti této nevychovanosti byli nabádáni k tomu, aby s každou ranou za tepla bě- želi na policii i na trh, do novin? Což ne- cííte, jaká nemužná, nestudentská je tato výchovná methoda? Mládí se nevyhýbá ranám, ale nejde s nimi na trh. Nevím, zda- li Jarosch studoval. Jestliže ano, pak to, co jste s ním provedli, relegování z uni- versity je zločin na něm. Jak se můžete divit? Hloupý hoch, který se stydí za opi- ci ve dnech, kdy jeho kolegové jsou mu- čedníky německé věci, připadl v kocovi- ně na nápad, rozmnožiti řady těchto mu- čedníků, ale pak, když viděl, že se lež ne- dá udržeti, měl upřímnost, říci pravdu. Ne- cítite, pánové, jak tato ctižádost buršáka Jarosche zapadá do celého vašeho systé- mu, do celé vaší výchovy národních cno- stí? Necítíte, že tento Jarosch byl dítě va- ší nejčistší krve? Proto to, co provedl, je klukovství, vaše jednání na něm je zločin. Jarosch se opil. Neopěvovali jste s ním studentský »suff«? Jarosch udělal ze se- be na nepravém místě německého mučed- níka. Neudělali jste ze sebe a svěřených vám mladíků totéž bezpočtukráte za velmi podobných okolností? Jarosch se však ke lži přiznal a odvolal. To mu nemůžete od- pustiti: že se přiznal, že se musel při- znati, že jeho lež byla průhlednější a lehko- myslnější nežli to váš koment přikazuje. Nebýti toho, byl by Jarosch dosud řádným akademickým občanem vaším. Být já tím ubohým hochem, splatil bych vám škare- dě vaši zbabělou podlost!