V Fraé, 5. rijna.

LDOVE NOVINT

Strana 3

tila tplně názory o bulharském vojsku. Tehdy se čekalo, že Srbum bude pokoření Bulharska vojenskou procházkou do Sofie, že mírumilov- ný selský živel bulharského obyvatelstva ne- bude moci nijak vážně čeliti bojovnému tem- peramenta Srbů a že Alexandr Battenberg. který byl do té doby považován za operetního hrdinu, bude hanebně poražen. Celá vojenská Evropa byla shodna v tomto pesimistickém úsudku o bulharské armádě. Je známo, že ze- jména rakouští zástupci v Bělehradě podporu- jící politiku srbskéhe Milána měli pro vojen- skou pohotovost Bulharů jen úsměšky. Začátek války nebyl také bulharským zbraním nikterak přízniv a Battenberg sám po první porážce hledal prý smrt na bojišti. Zdá- lo se, že Bulharsko setva bude stačiti na něja- kou obranu hlavního města. Pli první srážceu Caribrodu nenarazili Srbové talřka na žádný odpor a Bulhafi ustupovali až ke Slivnici. kde je Srbové znova napadli. Tu však došlo k historickému překvapení. Srbové, ačkoli po- cetně byli mnohem silnější, byli tam na hlavu poražení a bulharské vojsko, které teď teprve si vlastně uvědomilo, že zdatností a vytrvalo- stí dovede se s válečným odpůrcem měřiti, přešlo rázem k ofensivě, kterou Srbové již ne- dovedli zadržeti. Ustupovali v nepořádkua byli nejen z Bulharska zahnáni, nýbrž Buihaři pronikli až do vnitra Srbska a zvítězili znova v krvavých bojích u Pirotu a Niše. Byli by pevnosti nišské jistě také dobyli, kdyby mezi- tím nebylo Rakousko zakročilo ve prosněch Srbska a tak vynutilo konec bratrovražedné války

Úspěchy ve válce se Srbskem bulharská armáda, která do té doby byla vlastně pou- hou domobranou, rázem získala si vážnostiv celém volenském světě. Bulharské vlády a parlament věnovaly od té doby vypravenía zdokonalení armády největší péči a nesporně je dnes na vysokém stupni rozvoje. Z toho však neplyne, že třeba srbské vojsko, kterév této válce utrpělo tak krutou porážku, podce- ňovati, k čemuž je od té doby všeobecná ná- chylnost. Ani srbská armáda nezůstala stát ve svém vývoji, o tom nemluvě, jakou roli v kaž- ké válce hraje element národního nadšení. Ne- příznivý názor na stav srbského vojska má za hlavní příčinu rozháranost důstojnického sbo- ru, který se vyčerpává politickými snahamia boji, ačkoli i v tom směru, jak se ujišťuje, na- stal v poslední době, zvláště působením mini- stra války generála Živkoviče značný obrat k lepšímu.

Stálé vojsko Bulharska je tedy velmi mla- dé, ale je ozářeno slavnou minulostí. Posled- ní reforma branného zákona provedena v r. 1903 a dle ní trvá služba pěchoty 2, ostat- ních zbraní 3 leta, záložní povinnost činí 18 let. Mohamedáni mohou se z vojenské povin- nosti vykoupiti obnosem asi 500 franků. V mí- ru je pěchota rozdělena na 18 brigád po 2 plu- cích, z nichž každý má 2 prapory, 1 setninu nebojujících a 1 strojní pušku; prapor čítá4 setniny. Jizda sestává ze 3 bridág o 10 plucích. z nichž 4 pluky mají 4 eskadrony a 6 pluků 3 eskadrony. Také každá brigáda disponuje jed- nou strojní puškou. Polní dělostřelectvo čítá 9 pluků o třech oddílech, z nichž každé má 3 ba- terie, 3 pluky polního dělostřelectva mají po jedné baterii polních houfnic a každý z devíti pluků má oddíl vozatajstva. Horské dělostře- lectvo sestává z 1 dělostřelecké brigády o3 plucích, z nichž každý má 2 oddíly o 2 bate- riích. Děla jsou řadová systému Schneider- Kreuzot. Kromě toho má každý pluk 6 bate- rií Kruppových děl (8.7). Ostatek tvoří oddíly technické, dopravní a l.

Delegace a válka.

Tel. - Z Vídně, 2. října. Obě delegace jsou shromážděny tou dobou svými výbory, které projednáva- jí společný rozpočet; plenum se sejde te- prve s neděle, aby své úkoly vyřídilo. De- trvalý dojem! Člověk by nejraději šel s ním někam za město, do samoty a do přírody, a znovu vzpomínal všech těch jednotlivostí ná- dherného celku... Před představením letěla hledištěm zpráva, že prý je pěvkyně silně in- disponována, tak silně, že chtěla představení odříci a jen naléhavým prosbám ředitelství vy- hovuje, zpívá-li. A zatím — kéž by byly všech- ny pěvkyně tak indisponovány! Bylo sice na jejím hlase proti prvému vystoupení znáti sla- bý odstín jakési ostrosti, ale všechen ostatní její výkon byl nádherný a překonal všechno očekávání. Tentokráte zpívala pěvkyně vlastně partii sopránovou a slyšeli jsme úžasný roz- sah jejího orgánu: od malého as (jednu chvíli tuším i g) až po c3. Všemi odstíny hrál její hlas: od rozněžnělého pianissima do královsky

majestátního forte, od hravých kaskád kolora- turních do tragických akcentů těžké dramati- ky. A přece stále byl to zpěv, zpěv v nejvlast- nějším a nejkrásnějším slova významu: ply- nulý tok hlasu, že souhlásek v něm skoro ani pozorovati nebylo,... jediné skvělé a jedinečné legato, kterého se u nás tolik nedostává! A jak byl vypracovaný a vytříbený! Každý tón měl svůj pevný, určitý a výstižný odstín... abych vzpomněl jen nádherného přednesu a mol arie v II. jednání, kde řetězce trilků a koloratur se střídaly s dramaticky neseným zpěvem. Jak se tato arie zdá vždy roztrhanou a za vlasy přitaženou, a jak jednotnou a přirozenou při- padala dnes, v ústech této velké umělkyně! To proto, že prohřála a prolnula ji bohatým cítem a oživila přilehavou mimikou. Její hra a zpěv jedno jsou. Doplňují se vzájemně a spojují ve vyšší a účinnější jednotku. Jako není v jejím zpěvu tónu nesprávně zbarveného, tak nenív její hře gesta zbytečného, všedního, prázdné- ho nebo banálního. Vše je nejvýš jednoduché a stylisované, výrazné a pravdivé. Herecká výše pěvkyně je úměrna její úrovni pěvecké.

Tím je řečeno vše. K tomu pojí se pak ještě nádherný zjev a silný dramatický talent. Tento zasvítil zejména v předposledním a posledním jednání, kde dramatický výraz její svým žá- rem uchvátil jistě srdce každého posluchače. Ale, nač se rozenisovat: raději, jak jsme legátí cttí, že jejich postavení za nynějí válečné krise je poněkud trapné. Veřejnost ví, že na delegačním foru jsou poslanci po- hromadě se zástupci společné vlády, s mi- nistrem vákky i zahraničí a domnívá se, že snad v delegaci je možno dozvěděti se ně- co o napaté sitnaci a o úmyslech rakouské vlády. Ve skutečnosti však nedovídají se delegáti nic jiného, nežli co četli již v no- vinách. Ministr zahraničí hr. Berchtold potvrdil předevčírem zprávy o mobilisaci balkánských států a sám k nim dodal pou- ze, že mezi mobilisací a vyhlášením války leží ještě těžké a zodpovědné rozhodnutí.

Ministr války ryt. Auffenberg vyho- věl nákadě v delegaci panující tím, že upro- střed věcných čistě odborných výkladůo záležitostech resortních pronesl trochu slavnostně pointovaných chvalozpěvů na rakouskou armádu. Pravil, že rakouská ar- máda chová dva cenné poklady. Jedním je důstojnický sbor, nad který na světě ne- ní prý skromnějšího, svědomitějšího a obě- tavějšího. Druhým je mužstvo, jemuž není rovno pokud se týká vytrvalosti, neúnav- nosti a zdatnosti, jakou při manévrech pro- jevuje. To jsou poklady, kterým možno za všech okolností důvěřovati. Delegáti ve vojenském výboru vyslechli tuto chválu a tleskali, ale byli by mnohem raději sly- šeli něco podstatného o mezinárodní si- tuaci.

Rakouská delegace je sice sborem, v jehož kompetenci otázky zahraniční poli- tiky spadají, a v jiných státech by takový sbor měl přímo povinnost zahraniční poli- tiku dčlati. Rakouská delegace má však jen právo o zahraničních věcech mluviti na základě každoročního výkladu, který jí za- hraniční ministr podá, ale nějakého vlivu na řízení jeho politiky nemá. Jinde by v takovém sboru za takové napjaté situace jako je dnešní vláda každou chvíli podá- vala zprávu o stavu krise, rakouská dele- gace však musí se doprošovati ministra, aby, uznává-li to za dobré, něco jí řekl o tom, co se na kolbišti mezinárodní politiky děje. Jaký nedostatek sebevědomí v této korporaci je, vysvítalo dnes nejlépe z toho, že jeden z německých delegátů — Marckhl — byl celý užaslý, když se vyskytl návrh, aby delegace žádala stálé informace o si- tuaci. To by prý vlastně musela zůstativ permanenci. Všude jinde by taková per- manence byla vlastně věcí samozřejmou, rakouská delegace sama však nechce býti něčím jiným, než povolovací mašinou, kte- rá si pokládá za vyznamenání a neobyčej- nou pozornost, jestliže jí ministr řekne pár opatrných a neurčitých slov o kritických událostech.

Podnětem k dnešní debatě byla zprá- va zahraničního zpravodaje, kterou měl výbor formálně schváliti. Tato zpráva,v dorozumění s Berchtoldem stylisovaná, nedotýkká se ani slovem posledních hrozi- vých událostí, tak že to vypadá tak, jako- by slavná delegace si byla uši zacpala a oči zavřela před skutečností. Několika de- legátům to bylo přece jen nepochopitelné, že by delegace měly tak hladce přejíti události dalekosáhlého významu a žádalí, aby zpravodaj markýz Bacquehem refe- rát přepracoval a aby se navázala nová debata. Návrh na novou debatu byl, jak se dalo čekati, zamítnut s poukazem na to, že plenum beztak se v pondělí o situaci rozhovoří, rovněž návrh, požádati hraběte Berchtolda o nové tformace, ale přijat řekli zprvu, jít do samoty a prožít ve vzpo- mínkách znovu celý ten silný dojem. Z našich pěvců hojně potlesku sklidil p. Král (Nelusko) a pěknou maskou imponoval p. Fiala (Vasco di Gama). Orchestr za ří- zení p. Winklerova byl dobrý.

Skladatelé Novák a Kunc zastoupeni budou na pořadu koncertu praž- ských učitelů novými u nás neznámými sklad- bami, prvý Baladou na Váhu (báseň slo- venského básníka Botta), druhý sborem Stojí Jano při potoce. Oba sbory stojí mez nejlepšími díly nové sborové literatury a pů- sobí především svou dramatickou zhuštěností. v jejichž lapidárních rysech, vyznačenýchz textu krásně vzrostlými květy melodickými a smělými spoji harmonickými, ztajeno je celé bohatství nejsubtilnějších záchvěvů citových. Svou vysokou hodnotou uměleckou řadí se sbory důstojně ku klasickým sborům Smetano- vým, jež souborně zapějí vítězové pařížštív tomto koncertě. Knížky programní obsahují úvahu prof. Doležila o sborech Smetanových, texty a rozbory všech skladeb pořadu, a lze je obdržeti v knihkupectví Píšově za 20 hal. Symfonické koncerty. Orchestr Národního divadla je v nich plně súčastněn a jistě získá na vyspělosti provede- ním velkého prorgamu letošního. Z té příčiny jsou symfonické koncerty důležitou složkou umělecké progresse u nás. Zamluviti lze před- platný lístek (křeslo 14 K, sedadlo 10 K na pět koncertů) v knihkupectví pp. Barvičově a No- votného. Z kanceláře Národního divadla. Ve čtvrtek Fallova opereta Holčičk a s panenkou (IV. čtv.) se sl. Skalskou. V pátek bude slavnostní představení na počest jmenin Jeho Veličenstva; hráti se bude mimo předpla- cení po prvé Karla Kovařovice opera Na sta- rém bělidle. Pohostinská hra seniora če- ských herců mistra Josefa Šmahy bude v pon- dělí dne 7. tm. ve Stroupežnického hře Václav

Hrobčický z Hrobčic v úloze sedláka Vrby. byl návrh, aby zpravodaj pro plentmui do- tknul se ve svém referátu, jenž byl dnes schválen, aspoň zběžně také posledních důležitých zjevů za hranicemi. V uherském delegačním výboru pro vojenství byl dnes rozpočet Schválen. Před tím byla krátká tajná schůze, v níž ministr války byl iterpelován o někte- rých otázkách se zahraniční situací souvi- sících. Odpověď Auffenbergova vyvrcho- lila v ujištění, že Rakousko nemobilisuje a že prozatím nemá k tomu také důvodu. V uherském zahraničním výboru učinil jmé- nem hr. Berchtokda, který byl tou dobou přijat řeckým králem, sekční šéf hrabě Wickenburg prohlášení, že ruská mo- bilisace nemá aktuality, poněvadž byla ještě před delší dobou nařízena v území, kde se čekala návštěva carských manželů. Dále prohlásil hr. Wickenburg, že rakou- ská vláda má známost o jednání Sazono- va s Greyem a že toto jednání posiluje naději na mír. Z projevů členů rakouské delegace je zjevna netoliko neorientovanost v tom, kam směřuje v nynější evropské krisi ra- kouská politika a diplomacie, ale také ne- jednotnost sympatií a názorů delegátů sa- mých. Kdežto slovanští mluvčí projevují pochopenípro poli- tikubalkánskýchstátů, jeví se na německéstraně okaté na dr- žování Tureck u. Nejnápadnější to bylo v řeči německého radikála dra. Som- mra, který horlil rozhodně pro největší ochotu k Turecku a politice Berchtoldově tlumočil naprosté uznání. V nějaký úspěch nové diplomatické akce ve prospěch za- chování míru v hodině dvanácté věří se v delegačních kruzích pramálo a spíše se ukazuje na vytrvalý nezdar, s jakým se potkaly všechny dosavadní vleklé akce diplomatů pro uzavření míru turecko-ital- ského a pro zachování klidu na Balkáně, který od propuknutí tripolské války byl ohrožen.

Nové zasedání delegací má následo- vati co nejdříve po skončení nynější kam- paně a sice již v prvních dnech listopado- vých. V tomto zasedání, pro něž v rakou- ském parlamentě musí býti vykonána no- vá volba delegátů, má býti vyřízen řádný rozpočet na příští rok v době asi tří neděl. Poslanecká sněmovna sejde se kolem 22. října, aby tuto volbu provedla, bude míti však jen několik málo schůzí. Vlastní práce začnou tak jako loni i před- loni zase hodně na podzim a výsledek bu- de jako vždy: samá provisoria. Zahraniční výbor rakouské delegace. Před přechodem k dennímu pořádku pro- hlašuje předseda dr. Baernreither, že zpráva referentova obsahuje přehled událestí až k 27. září. Od té doby došlo k velmi důleži- tým událostem v oboru zahraničním. Pro de- batu o událostech, které se mezi tím odehrály, bude příležitost v plenárce. Prosí tudíž, aby zpráva ta byla považována za konstatování výborového jednání dne 26. a 27. září. Del. dr. Ellenbogen se zřetelem na od základu změněnou situaci na Balkáně, navrhuje zahájiti opětně debatu a vyzvati mi- nistra zahraničních záležitostí, aby dostavil se do schůze a podal vysvětlení o situaci. Del. Marckhl vyslovuje se proti návrhu del. Ellenbogena a soudí, že bylo by možno zmocniti zpravodaje, aby ve své zprávě zmínil se o událostech a pojal do zprávy názor výbo- ru, že všemi prostředky jest třeba se snažiti o zachování míru. Předseda dr. Baernreither zdůrazňu- je, že debata buď musí býti reasunována aneb ne. V prvnějším případě musí se opět jednati o celé politické otázce, v druhém nelze nic mě- niti na usneseních výboru a na zprávě.

Del. Tusar pokládá podnět Marckhlův za neproveditelný. Můžeme přece v době, kdy jde o celou budoucnost našeho státu, také zůstati pohromadě. Řečník poukazuje na příklad An- glie a Francie a zdůrazňuje, že od ministra za- hraničních záležitostí nejsou žádána žádná ta- jemství a žádná sdělení, která by mohla poško- diti náš stát a naší politiku. Musíme však žá- dati, abychom byli informováni o všech vě- cech, o nichž možno mluviti. Po další krátké formální debatě zdůrazňu- je ku konci předseda dr. Baernreither, že výbor pro zahraniční záležitosti musí v této situaci prokázati jistý klid a důvěru. Na to se návrh dra. Ellenbogena zamítá. Zpravodaj markýz Bacquehem podává potom svou zprávu. Pojednává o všech vý- znamných událostech, jež za posledních let sta- ly se v zahraniční politice a vysvětluje jich vliv na Rakousko-Uhersko, promlouvá nejdří- ve o rozporech mezi Anglií a Německem, po- ukazuje v ohledu tom ku sblížení obou mocí dohodou o výměně zpráv o stavbě lodía praví, že v oné době poměr mezi Anglií a Ně- meckem, který dlouho byl kalen nedůvěroua rivalitou, jak se zdá, se zlepšil. Dva rozpory, otázka dostihů ve stavbě lodí a otázka bag- dadské dráhy, blížily se svému rozřešení. Zpra- vodaj pojednává pak podrobně o vyjednávání o bagdadské dráze, zejména o dohodě mezi Německem a Ruskem na základě úmluvy v Po- stupimi, která konečně vedla k tomu, že Rusko a pak i Anglie vzdaly se svého zamítavého stanoviska, načež uzavřela turecká vláda s ně- meckou společností smlouvu, dle níž koncese pro trať z Bagdadu ku perskému zálivu pře- chází na otomanskou společnost, na které mají zúčastněny býti především Německo a Anglie, ale pak i Rakousko-Uhersko, Francie a Turec- ko. Naproti tomu přiznalo Německo v dohodě, že Rusko má v Persii zvláštní zájmy, kdežto

Německo sleduje tam pouze hospodářské cíle. Dohoda není také pro nás bezvýznamná. Ú. pevnění míru může tím jen získati, bude-li po- měr mezi Ruskem a Německem přátelský. Je- ště daleko důležitějším výsledkem postupimnské schůzky byl nepochybně slib obou vlád, ne- pouštěti se do žádných kombinací, které by mohly míti agresivní hrot proti druhé části, což je tím významnější, že se to stalo uprostřed vyjednávání Německa s Francií o Maroko. Císařská schůzka v Baltském zálivu upev- nila vzájemné přesvědčení, že v zájmu obou mocností a zachování všeobecného míru má největší význam udržeti styky, spočívající na vzájemné důvěře. Z toho lze vyvozovati, že Rusko nepomýšlí na samostatný podnik, ku při- kladu v záležitosti italsko-turecké války. Po- rady francouzského předsedy ministerstva s ruskými státníky při návštěvě v Petrohradě nevyvolají posunutí ve vzájemných stycích mocnosti. Porady nepřinesly nic, co by mohlo. Evropu znepokojiti, nepřinesly zejména žádný pokus Ruska nadhoditi otázku mořských úžin a vůbec nic, co. by mohlo ohroziti status quo na Balkáně. Návštěva anglického ministra vál- ky lorda Haldana v Berlíně a jeho uvitání tam ukázalo, že obě strany přejí si ziednání důvěry- plného poměru. Jest možno očekávati, že ná- vštěva bude míti aspoň ten výsledek, že zjed- ná příznivější ovzduší pro snahu po utváření se lepších styků mezi Angllí a Německem. Zpra- vodai mluví pak podrobně o vyjednávání Ně- mecka a Francie o Maroku na jaře a v létě minulého roku, které po mnohých obtížích bylo šťastně skončeno v říjnu minulého roku, při čemž, co nelze ani dosti oceniti, ústupky do- sažené německou diplomacií o hospodářském

otevření Maroka jsou zajištěny i všem ostat- ním státům. Zejména Rakousko má zájem na tom, aby pobřeží marocké nebylo nikde uza- vřeno obchodu. Rozřešením marocké otázky odstraněna byla těžká starost, zejména když marocké vyjednávání stálo mimo pochopitelné požadavky obou přímo zúčastněných stran, též ve velké míře pod dojmem anglicko-německé rivality a obchodní žárlivosti. Styky mezi Nč- meckem a Anglií staly se ještě napiatějšími, než byly mezi Francii a Německem. Po řeči anglického státního tajemníka ze 27. listopadu a odpovědi říšského kaneléře z 5. prosince mi- nulého roku polevilo částečně napětí, což skv- tá naději, že Německo a Anglie překonají to, ce je dnes od sebe dělí. Evropa musí s tím po- čítati, že trojdohoda bude i dále ovládati an- glickou politiku. Anglie obětovala Rusku ku př. státy mezi anglickými osadami v Indiia mezi asilskou částí Ruska, o nichž až dosud nikdo nemohl tušiti, že by kdy mohly býti vy- dány. Angličtí státníci poládají entente za dů- ležitější než každou tradici. To činí proto, abv Anglie měla nejsilnější vliv na kontinentu. Od té doby, jak vysvítá z řeči Grevovy dne 10. července v dolní sněmevně, nastala potěšitelná změna v názeru anglických státníků o vzta- zích Anglie k Německu. Grey pravil, že styky mezi oběma mecnestmi jsou nyní výtečné a prosté každé otázky, která by dotýkala se jichi vzájemných zájmů. Dobré styky mezi mocnost- mi nezarazí však dostihy ke zbrojení. Styky vlád jsou uspokojivé. Rozladění mezi národy tak lehce nemizí. Jest však pokrokem vůči mi- nulosti, když nyní jest cesta schůdná ku do- rozumění. Z debaty o dodatečných požadaveích anglického námořního rozpočtu vysvítá, že

Anglie jest odhodlána odpověděti na každeu lodní stavbu, kterou Německo by podniklo, je- ště větší stavbou lodní, aby uhájila anglické panství na moři, které jest životní otázkou An- glie. V tomto smyslu není ovšem žádná otázka lodní mezi Anglií a Německem. Německo zaři- zuje svoje loďstve, jak to pokládá pro sebe za dobré, a Anglie odpovídá opatřeními, které za nutné považuje. Zpravodaj pojednává pak o událostechv Turecku a pojednává nejdříve o italsko-turec- ké válce. Zpravodaj zdůrazňuje spojeneckou věrnost a přátelské stanovisko Rakouskav příčině svobody akční; samozřejmě však jest naše stanovisko omezeno našími zájmy, které na Jaderském moři a na pohraničních balkán- ských zemích jseu tak veliké, že museli jsme si přáti omezení válečného jeviště, čemuž také Italie od počátku války vyhověla. Zpravodaj vyslovuje naději, že válka brzo bude ukončena a soudí, že chce-li Turecko míti mír, který za- jišťuje mu vážnest, musí nejdříve zachovati svoji vážnost ve vnitrozemi. Musí ukázati po- třebnou míru vnitřní jednotnosti, musí dovésti vyprositi se z vnitřních zmatků a musí říditi svůj osud s pevností a stálostí. Pojednávaje po- drobně o vnitřních poměrech Turecka, zejména o albánských povstáních, poukazuje zpravodaj ke snaze mecnářství přivésti Portu na správ- nou cestu, při čemž mocnářství dalo se vésti jak přátelstvím pro Turecko, tak i svými sym- patiemi pro Albánce. Nemáme zištných úmy- slů. Nepřejeme si žádných změn na blízkém Východě a záleží nám na zachování državy Turecka a jeho posílení. Zpravodaj konstatuje se zadostuči- něním plnou jednomyslnost mocnosti v tom, aby Porta nevyjednávala s Albánci pouze zbraněmi, a krátce pak pojednává o událo- stech, jež v červnu a v červenci staly se v

Turecku, které vedly ku pádu panství komi- tétu. Zdůrazňuje, že nejvyšší evropské zájmy isou s tím spojeny, aby podařilo se nové vládě zjednati pořádek v zemi. Nejdříve jest třeba odstraniti nebezpečí tam, kde povstalo —v Albánii. Máme nejdůležitější příčiny sledovati události v Albánsku pozorně, a máme naléhavé přání, aby přiměřené požadavky Albánců byly splněny a aby nebylo jim bráněno v jich ná- rodním rozvoji, aby Portě konečně se podařilo po rozpuštění sněmavny a po změně vládnoucí strany zjednati opět klid a pořádek v Al- bánsku. Zpravodaj pak mluví o pednětu ministra zahraničních zále žitosti hr. Berchtolda a po- ukazuje na přátelské přijetí podnětu. Rychlá dohoda mocností o spelečné politice stala se vzhledem k těžké krisi v Turecku nutností, ne- má-li býti otřesen dosavadní stav, záruka to míru. Netureckým národům na Balkáně má býti dána záruka, že jich přání po velném roz- voji může počítati na splnění v rámci přípust- ném. V podnětu nebylo řeči o intervenci ao konferenci, hned z počátku bylo pemýšleno jen na výměnu názorů vezi mocnostmi, jejíž vý-