v Brné, 4. Hiyna.

LIDUVE NOVIT

Btrzna v.

To chce 3rbzko Ks. - Z Bělehradu, 2. října. Mobljsace jest v ptém proudu. Vál- ku očekávánse každou chvíli a máme ra- dost, že válna konecně začne, Lepší jest vákka, než dosavadní nervosita a pošiti- cká neurčitost. Stav po annekční krisi byl pro nás utrpením. Annexe byla pro nas vetkým úderem a způsobika úplně nové politkcké polnry, Do annexe neněli jsme určité zahraniční politiky. Pracovahi jsme v Starém Srbsku a pomšleh jsme také na bosna a Hereegove iu. Po annexi nastal v naší zabranční politice učitý sněr. Obrá- titi jsme se na jih, k Starému Srbsku. Je- ště za aunekémí krise pomý šleli jsme na akci v sandžaku, nebyti jsmne ale úplně vy- zbrojení. Dle rady velkomocí zůstala jsm klidni. Pravda křičeli jsne, ale jen aby Evropa slyšela, že žijeme, že protestutjeme. Po annexi začali jsme pracovat. Pra- covaři jsme potichu. Zbrojik jsme. Nepro- vokovali jsme žádného. S Tpreckem jsne byli spřátetení a deklamovali jsme o tomnto přátelství. Turci nám věřií a dovodlovali dovoz válečného materiálu z Francie. Přá- telství však byo jen deklamaci. My stále pomný šleli na jin, na Kosovo pole, na moře. Na to jsme myslet museli. Znáte naše geografické položení? Znáte, v čem jest náš státní raison? Tak zůstati nemůžc Zahynali bychos. Mali jsme celní válku s Rakouskem; zvítěziti jsme. Zvitězii?

Bez moře není našeho vítězstvi! Bez mo- ře se zadusíme. Musíme na moře! Moře zabezpečuje naši existenci. Pro moře musíme válčit. Naše válka s Tureckem není národní romantism. To jest ekonomická potřeba, jest potřeba na- šeho života. Co bude, ať hude. Válčit se musí. To žádá princip civilisace. Civilisa- ce v Turecku není. Tam vládne středo- věk, anarchie. Tam jest hrozně. Naše bratry v Turecku musíme osvo- bodit. Dál nelze tak žít. Věřili jsme v Mla- doturectví. Zklamali jsme se. Evropa se také zklamala. Co dělat? Naše a bulhar- ská politika žádá autonomii Macedoniea Starého Srbska. To jest naším politickým ideátem. Tureckého území nežádáme, žá- dáme ale autonomie. Autonomie má zna- menat osvobození, civllisaci, umožnění na- šeho poechodu ekonomického na moře. Chceme obchodovat, chceme hospodářské spojení s oelým světem. Nedivte se zprávám o našem nadšení pro válku. Váka jest naší státní a národní pořřebou. Jsme národem miadým, plným života; jsme elementem takřka revoluč- ním a naše válečné nadšení jest zjevem přirozeným. Krev máme a krev svou dá- me za osvobození bratrů a za civilisaci v Turecku. Evropa měla by nám nechat svo- bodné ruce . ..

Delegace.

Tel. - Z Vídně, 3. řílna. Dnes zasedal bosenský výbor, ve kte- rém podával ministr fmancí ryt. Bilin s ki obšírný výklad o bosenských věcech. Jak známo, podařilo se mu nedávno zajistit si pro železniční a bosenský program vět- šinu bosenského sněmu tím, že mohamedáni a Chorvaté upustili od dosavadního odporu Novákovu Balladu na Váhu, Kuncův sbor »Sto- ji Jano při potoce« a české písně a tance (Kou- pím já si koně vraný. Kominiček, Obkročák). Sedadla na zalerii a v přízemí až na 4 a 5 K Bou rozprodána. Časové brožury s úvahou prof. Doležila a s texty po 20 hal. v knihku- pectví Píšově. Začátek koncertu jest o hodině 8., nikoliv o 7. hod., jak uvedeno na vstupen- kách. Koscerty Jana Kubeilka na Moravě. Jan Kubelik uspořádá koncert v Prostějově v neděli 20. října o půl 4. hod. odpol., v Kro- měříži 21. října, v Přerově 22. říina, v Olo- moucí 23. října a v Moravské Ostravě 24. října t. r., vždy večer o půl 8. hodině. Kubelík pořádá příští saisonu tourné po Evropě a hraje od října až do dubna šedesátkrát v čel- nějších městech Evropy. Tourné to zahrnujev sobě Rakousko-Uhersko, Německo, Rusko, Ru- munsko, Švýcary, Italii a Prancii. V dubnu 1913 odebeře se Kubelik podruhé do Jižní a Střední Ameriky, kamž vázán je smlouvou na 100 kon- certů. Tourné trvati bude přes rok.

Z kanceláře Národního divadla. Dues v pátek slavnostní představení na po- čest jmenin cisařových. Hráti se bude mimo předplacení poprvé Karla Kovařovice opera Na starém bělidle, v níž jsou zaměstná- ni všichni solisté. Hlavní úlohu babičky zpí- vá sl. Provazniková, kněžnu pí. Fialová, Hor- tenisi sl. Dostálová, Mílu p. Fiala. Kristu pí. Svobodová. V sobotu pro I. čtvrtku veselohra Papá od Flérse a Caillaveta. Z pražských divadel. Národní divadlo: Dnes odpol. Jarosl. Vrchlického veselohra Noc na Karlštej ně i přednáškou prof. Máchala, večer Smetanova opera Dalibor, v níž Miladu zpívati bude slavná Ema Destinnová. Zitra Mumraj od L. Birinského. — Městské divadlo vino- hradské: Dnes Straussova opereta Příte- linka. V sobotu odpol. veselohra V posvát- ném háji, večer premiéra Coolusovy vese- ohry Rekruti lásky. V neděli odpol. Fal- lova opereta Krásná Risetta, večer Le- Lárova opereta Eva. a v oposcí zástali jen Srbové. Pode do- hody přtjala sněmovní většmna žetezniční program v tom rozsahu a pořadu, jak si to přála společná, respektive uherská vláda, a rovněž tak přijala modus, který Biliňski navrhoval v záležitosti investic: Každý rok smí býti schváleno jen tolik nových mvestic, aby v příštím rozpočtu výdaj za úroky a amortisaci nebyl vétší než milion korun. Řeč Biliňského, který odmítal jakékoli státoprávní požadavky Bosny, ji- hoslovanské poslance rozladila. Zpravodaj Špinčič dal tomuto smýslení průchod několika poznámkami ve své řeči, proti če- muž Němci protestovali, odvolávajíce se na to, že Špinčič je referentem. Špinčič od- pověděl, že mluví jen za svou osobu, ni- koli za výbor, a vyhověl Němcům, že zprávu pro plenum připravenou oznámí napřed ještě výboru.

Bosenský výbor rakouské delegace zahájil dnes své porady. Společný ministr fi- nancí dr. ryt. Biliňski nastínil dějiny vy- jednávání se stranami na bosenském zemském sněmu a vyložil podrobně pracovní program, smluvený s těmito stranami. Líčí podrobně vy- jednávání o stavbě drah jakož i o všech pro- jektech, upravených v dohodě se stranami. Mi- nistr přes svoji snahu provésti svůj program se Srby, viděl se v posledním okamžiku před alternativou buď nepřijati majoritu, ve které sdružení byli všichni poslanci chorvatského klubu a všichni moslimové, aby ještě přibral Srby, anebo majoritu přijati. Doufá však, že 15—18 členů srbského klubu buď do majority vstoupí aneb aspoň budou hlasovati pro pro- gran. Ministr zdůrazňuje, že mu ani nenapadá vládnouti proti Srbům. Ohlašuje svolání zem- ského sněmu na polovici října a konečně pro- hlašuje, že budou-li uskutečněny nynější zá- kony a oba parlamenty usnesou-li se na pří- slušných zákonech, budeme míti vybudovánu železniční síť, která zemi velmi prospěje a kte- rá také vyhovuje hospodářským a politickým zájmům mocnářství. K návrhu del. dra. Baernreithera bylo u- sneseno exposé dáti do tisku. Po zprávě del. zpravodaje Špinčiče prohlašuje společný ministr financí dr. ryt. Biliňski vůči zpra- vodaji, že pro tak zvaný turecký dluh, který jest až na 36 milionů zaplacen oběma státy. nestává v bosenském obyvatelstvu žádné zne- pokojení. Bosna na základě opatření učiněného před annexi platí pod titulem »Staré železniční stavby« po 50 let rentu 1.632.000 ústředním aktivům. Že oba státy z toho kryjí t. zv. turecký dluh, je pro Bosnu lhosteino, neboť by ne- ušetřila ani haléře, kdyby turecký dluh neexi- stoval. Pak mluvil ještě del Langenhahna na to schůze odročena na odpoledne. O půl 6. hod. večer pokračoval bosenský výbor v jednání.

Del. dr. Kramář v polemice s němec- kými řečníky zabýval se státoprávní otázkou bosenskou a dovozoval, že Bosna má právo dostati se do takových poměrů, které obyva- telstvu zajišťují právo plnoprávných státních občanů. Zabýval se otázkou příspěvku Bosny na společné výdaje a dovozoval, že Bosňané z tohoto důvodu jakož i brannou povinností ma- jí právo také vykonávat vliv na společné zá- ležitosti jako ostatní státní občané. Poukázal na důležitost uspokojení Bosny v nynějších zmatcích na Balkáně, odpíral však bosenskému sněmu za nynějších jeho nezralých poměrů právo na utvoření parlamentní vlády. To jsou fantasie, které nejsou uskutečnitelny, a také Bosna musí čekat, až se tam konstituční zří- zení pomalu vžije. Na vývody del. Langen- hahna o německé škole v Sarajevu podotýká řečník, že slovanští delegáti nenamítají nic proti tomu, poněvadž nikde nebrání uspokoje- ní kulturních potřeb některého národa. Je však na místě otázka, jak potom tíž Němci ospravedlní nelidské a protikulturní jednání ví- deňského starosty a magistrátu proti ubo- hým českým dětem ve Vídni. Kdyby Němci měli tolik ochoty ke kulturním potře- bám jiných národů jako Slované, pak by pomě- ry nebyly tak těžké a všecky ty otázky, které zrají nyní k řešení, byly by mnohem lehčí a méně nebezpečné.

Del. Němec hájí ústavní požadavky Bos- ny a Hercegoviny a zabývá se otázkou káce- ní lesů. Dále mluvili del. Bauchinger. dr. Čin- grija, který pravil, že dnešní řeč ryt. Bi- liúského je novým zklamáním, a Langen- hahn, který děkoval dru. Kramářovi, že nic nenamítal proti dalšímu trvání německých škol v Sarajevu. Na to promluvil ještě jednou společný mi- nistr financi ryt. Biliňski a del. Ouggen- berg. Zpravodai Špinčič doporučoval loňskou resoluci knížete Schwarzenberga o rozšíření bosenské ústavy, přimlouval se za odškodnění Bosny v záležitosti strategických tratí, které Bosna samojediná zaplatila, žádal převzetí pošty a telegrafu v civilní správu a zavedení i úpravu tabákového monopolu. Na to byl projednávaný rozpočet ne- změněně přijat. Přijaty dále resoluceo vybudování sociálně-politického zákonodárství, o úpravě vylesňování, o rozšíření ústavy (Špinčič) a o stavbě železnic, čímž bylo jed- nání skončeno. Za účelem vyslechnutí zprávy referenta před schůzi plenární, bude se konat ještě zvláštní schůze výborová. Finanční výbor rakouské delegace konal odpoledne schůzi, ve které byl rozpočet společného finančního ministerstva jakož i spo- lečného nejvyššího účetního dvora schválen. Rovněž byl přijat preliminář celních příjmůa všeobecná ustanovení finančního zákona. De- legát dr. Čingrija žádal předsedu ryt. Ko- rytowského, aby na denní pořádek příšti schůze výboru dal jeho návrh o legalitě uher- ské delegace. Předseda to slíbil.

Vejenský výbor zherské delezace pokračoval dnes dopoledne v podrobném roko- vání o vojenském rozpočtu. Del. Miklos mlu- ví o častých výbuších pracháren. Ministr války ryt. Auffenberg odpovídá, že jednotlivé případy se vyšetřují. Avšak bylo již nyní zii- šténo, že prach kvalitativně jest úplně bezvad- ný. Při rokování o mimořádných úvěrech na vojsko podává zpravodaj Hegedür v souvi- slosti s branným zákonem a že dává je vý- boru k disposíci. Žádá, aby tyto výkazy byly pokládány za důvěrné. Výbor se usneslv tomto smyslu. Konečně byly schváleny veške- ry položky i v podrobnostech, čímž celý vo- jenský rozpočet jest vyřízen. Prámyslový výbor uherské delegace. Vojenským a námořním výborem uherské delegace dosazený průmyslový užší výbor u- snesl se žádati, aby mu ministerstvo obchodu povolilo nahlédnouti do smluv z roku 1904 1906 o rozdělení vojenských dodávek, jakoži do akt o dohodě, týkající se dodávek pro dreadnoughty a konečně do všech smluv uza- vřených minsterstvem války a správou ná- mořní. Užší výbor se také usnesl smlouvy ty přezkoumati.

Zemský sjazd čes. siretčích rad a spolků. První zemský sjezd českých sir ch ra va- a spolků na Moravě konán byl 3. ví sedací síni zemské snémovny za př- presidenta České zemské komise místodrz. vice- presidenta V. Houdka a dvor. rady Navrá- tila. Sjezd po každé stránce se vydařil, nebot jednak účastí — bylo přitomno na 800 účast- níků — jednak vnitřní hodnotou a bohatým ma- teriálem tu sneseným, stal se velikou a krásnou manifestací všech vrstev českého lidu pro zvý- šenou a účelněji organisovanou péči o české dítě na Moravě. Prvním referentem byl r. z. s. Fr. Mézl, který promluvil o thematu »Naše organi- sace a nejbližší naše úkoly«. Úvo- dem poukázal na radostný zjev, že po těžkých počátcích rychle se šíří i po našich krajích moravských vědomí o nutnosti mocnější ochra- ny mládeže a že snažíme se tak dohoniti cizinu, která závodí v péči o svůj nejdrahocennější po- klad, o svou dospívající mládež. Nastíniv historii českých sirotčích spolků na Moravě, promluvil o organisaci sirotčích rad a spolků. Sirotčí rady založeny za účelem pomoci soudům při výkonu jejich pravomoci, kdežto spolky mají býti ústře- dím pro péči o mládež v okresu a sirotčím ra- dám mají napomáhati ku provádění jejich úkolů hmotně i mravně. Do r. 1911 měli jsme jen 11 sirotčích spolků, dnes jest jich již 56. Členstvo všech sirotčích spolků a České zemské komnise representuje již úctyhodnou číslici 20.542, jmě- ní těchto organisací činí celkem 266.764 korun. V čele sirotčích spolků jsou většinou soudci, což není nikterak nahodilé, neboť poručenští soudci zosobňují zájem státu i národa na spo- řádané ochraně mládeže a mají také k ruce kromobyčejný materiál úřední.

Nynější spojení sirotčích spolků s Č. Z. K. pro budoucnost nestačí. Účelná ochrana mlá- deže vyžaduje nutně centralisace, jednotné čin- nosti. Sirotčí spolky musí se státi ústředím všech snah v oboru ochrany mládeže v okrese jejich působnosti. Sirotčí spolky sdruží se pak v Č. Z. K., tak aby tato představovala skutečně jejich ústředí. K tomu je potřebí změny stanov jak Č. Z. K. tak i všech sirotčích spolků a sice změny jednotné. Nejbližší úkoly ochranné práce budou: 1. Vyšetřit, co pomoci potřebuje. 2. Za- chránit, co zachrániti se dá. 3. Opatřiti řádný dozor všem, jež jsme do oboru své činnosti po- jali. Tyto body pak řečník obšírně rozvádí a probírá všechny způsoby péče o dítě ve všech stupních věku. Významná úloha připadne sirotčím radáma spolkům při provádění zákona o ochranné vý- chově. Dosti přibližnou představu o výkonu ochranné výchovy na Moravě učiníme si po- rovnáním se stejně asi početným Virtember- skem, které má v ochranné výchově 2232 cho- vanců: z nich bylo v ústavech 54 proc., v rodi- nách 44 proc. Náklad celkový činil 2633.841 marek, v ústavech připadlo na hlavu 206.49 marek, v rodinách jen 50.14 marek. Zákon o ochranné výchově znamená veliký pokrok na poli státní péče o mládež a musíme býti, má-li z něho i nám vzejíti užitek, na jeho účelné pro- vádění připraveni. I osnova nového zákonao trestní ochraně mladistvých počítá se soukro- mou péčí o mládež. V další řeči dožaduje se řečník pro tyto snahy mravní i hmotné pomoci od veškeré veřejnosti, od obcí, země i státu.

Řečník končí: »Vytrvejte vy všichni, kteří se obětavě stavíte v čelo šiků našich, a až sez dnešního sjezdu rozjedete po naší Moravě, zdvojnásobněte svou obětavost i své nadšení, probuďte, co ještě dřímá a spí!« Široce zalo- žený a vervně přednesený referát s. r. Mézla odměněn byl dlouhotrvajícím potleskem. K referátu tomuto přijata byla tato re- soluce: První zemský sjezd českých sirotčích spol- ků a sirotčích rad uznává nutnost okresní zemské centralisace veškeré dobrovolné péče o mládež v markrabství moravském a usnáší se, aby presidiální komise České zem. komise s delegáty sirotčích spolků okresů Brno-ven- kov, Uh. Hradiště, Jihlava, Nový Jičín a Znoj- mo vypracovala potřebnou jednotnou změnu stanov, jak všech sirotčích spolků, tak i ústředí a aby pak Č. Z. K. v dohodě se sirotčími spol- ky jednotnou organisaci provedla. Pak referoval s. r. Bříza z Bučovi O součinnosti sirotčích spolkůa rad se soudy. O zřízení sirotčích rad, so- ciálně tak důležitých, není u nás zákona,v Německu ano. První sirotčí radu pokusil seu nás zříditi r. 1900 okr. soudce Janisch a pokus se zdařil. Podle tohoto vzoru zřizovány pak byly sirotčí rady i jinde. Promlouvá pak o slo- žení a úkolech sirotčích rad a spolků, z nichž mohlo by pro celý okres vycházeti světlo kul- tury a mravnosti. O péči země v oboru péče o mlá- dež přednesl referát zemský vicesekretář dr.

Seukop. Vyložil vznik zemského sirotěího fondu r. 1902, kdy napočteno bylo na Moravě 31.445 péče potřebných dětí, z nichž 66.5 proc. národnosti české a 33.5 proc. německé. Pojed- nává pak podrobně, jak tohoto fondu Morava používá. Na ošetřování sirotků od r. 1902 vy- dáno z tohoto fondu 3,329.177 kor., na péči c mládež zpustlou a ohroženou 1.497.380 kor. Mo- rava nyní má vychovatelnu císaře Františka Josefa v Brně se 193 žáky, polepšovnu v Nev. Jičíně se 150 hochy a 52 dívkami (dle stavu r. 1910), český sirotčinec v Rajhradě s 90 cho- vanci, německý sirotčinec v Mor. Krumlověs 90 chovanci, českou vychovatelnu pro dívky v Boskovicích se 100 chovankami a německou vychovatelnu pro dívky v Mohelnici se 67 cho- vankami. Dále je ze zemského sirotčího fondu vydržováno 359 nadačních českých ve 14 ústa- vech a 171 německých v 11 ústavech a 44 si- rotčích kolonií se 408 dětmi českými a 239 dět- mi německými. Na subvencích k účelům hu- manitním zařazen do rozpočtu na r. 1912 ob- nos 41.600 kor. Slabomyslných dětí je nyní na zemské útraty ošetřováno 49. Ke konci zmínil se řečník o chystaném zákonu pro ochrannou výchovu a o memorandu zemského výboru k ministerstvu spravedlnosti ve příčině změny tohoto zákona. O úkolu duchovenstva v oboru péče o mládež promluvil děkan Danžk a odpoledne o témž thematu superintendent dr.

Císař. Reč dra. Císaře vynikala neobyčejně po stránce formální, byla neodolatelná a uchva- cující, ale to nebrání nám říci otevřeně úsudek o její vnitřní hodnotě: bylo v ní až přespřilií ortodoxnosti, pastorského puritanismu a netole- rantnosti k názerům odchylným. V této příči- ně počínal si zástupce katolického dnchoven- stva daleko taktněji a šetrněli. These k reíe- rátu dra. Císaře miuví o tom samy. Zněly: Ve- řejná péče o dítě stala by se průběhem času Sisyiovým balvanem, sociálním problémem „nad naši sílu«, jestliže by 1. nenadešla resti- tuce rodiny jako bežské (!) instituce aspoň pře- vážně, a 2. jestliže by se na ditě nazíralo jináče, než pod zorným úhlem věčnosti (!1). O učitelstvu v sirotčích radách a spolcích promluvil řed. Kyselka. Roz- vedl své these, že prací v těchto instimucícl pracuje učitel ku prospěchu školy a učitelstva, poněvadž zlepší se kázeň mládeže, dosáhnou se lepší výsledky vyučovací, povznese se ná- vštěva školní, zmenší se obcím vydání na si- rotky a budou moci pak více věnovati účelům školským a konečně, že vážnost školy i učitel- stva touto prací se jen povznese. O úkolu obcí v sirotěích radá ch a spolcích referoval taj. Pištělák z Je- višovic. Žádal, aby obce podporovaly sirotéi spolky mravně i hmatně, neboť řádným ona- třením mládeže uchrání obec poplatnictvo před možným nákladem, jejž zoůsobují lidé duševně, tělesně a mravně zmrzačení, plnící ne nocnice, káznice a trestnice a ohrožující majetek svých spoluobčanů.

Pak předneseny byly ještě rcferáty pí. Hudcové z Kroměříže o práci v sirot. spol- cích a radách a dra. Dreuschucha z Ná- měště o tělesné ochraně mládeže. Následovaly pak volné návrhy a přání, které proneslo ně- kolik řečníků. Přijat návrh posl. Vaňka, abv vznesena byla k parlamentu důtklivá žádost za brzké uzákonění seciálního pojištění a v něm obsaženého zaopatření vdov a sirotků. Druhý jeho návrh, aby upozorněni byli příslušní čini- telé státu, by vše učinili pro zachování mírua přičinili se o to, by stát rakousko-uherský ne- byl stržen do víru válečného, nebyl přinuštěn předsednictvem k hlasování, protože prý se vymyká z rámce sjezdového. Poděkováním předsedy míst. vícepresideu- ta Hondka referentám, zeiména pak hlavní- mu pořadateli a osnovateli siezdu s. r. Mézlo- vi, byl zdařilý tento sjezd ukončen.

Slezský sněm.

Tel. - Z Opavy, 3. října. Dnešní schůze, kterou zahájil v 9 hodin dopoledne kardinál dr. Kopp, byla zajímava tím, že se zabývala pilným návrhem slovan- ského klubu na sněmu slezském ohledně pro- vedení volby devítičlenného výboru pro vy- pracování refermy volebního řádu do sněmu. který tlumočil český poslanec Poppe z Polské Ostravy. Týž opakoval znovu starou známou pisni- čku, že volební řád do sněmu pro vévodství slezské jest nespravedlivý, zastaralý a neudr- žitelný, takže vyžaduje řádné reformy, která by obyvatelstvu slezskému zaručila nový mo- derní a lidový volební řád. Stávající volebni řád spatřil světlo světa 22. listopadu 1875, když dřívější volební řád pro slezskou zemi 26. úno- ra 1861 a zemský zákon slezský ze dne 6. led- na 1867 byl zrušen.

Řečník nechtěl kritisovati, zda nová vo- lební reforma v r. 1875 byla době přiměřená, ale přesvědčil se, že zájmům obyvatelstva ne- vyhovovala, což potvrzuje ta okolnost, že na sněmu slezském v r. 1892 podán byl návrii na zavedení přímých voleb do venkovských obcí místo nepřímé volby pomocí volitelů. R. 1905 a 1908 byly nové osnovy volebních řádů do sněmů vládě předloženy, bohužel nedostaly nejvyšší sankci a tak byly v roce 1909 volby do sněmu slezského znovu na základě starého volebního řádu vypsány a provedeny. Nově zvolený zemský sněm měl prvou schůzi 28. pro- since 1909. Již v této schůzi byly jak majoritou tak minoritou přijaty návrhy na volbu výboru pro reformu volebního řádu. Do výboru měli býti vysláni z každé kurie 3 členové. Navržený volební výbor zvolen ale teprve v 15. sezení 27. ledna 1910. Ve 22. schůzi ze dne 5. února 1910 přijat návrh, na základě jehož měla býti předloha volební reformy doplněna v tom smě- ru, aby obsahovala rozdělení voličů dle jich poplatnosti na voličské třídy a výdělkové sku- piny, dále měl býti zjištěn poměr daňové po- platnosti Němců, Čechů a Poláků v zemi a ko- nečně měly býti nové volební návrhy opatře- ny doplňky, které by zobrazevaly zkušenosti se starými řády volebními. Všecky doplňky a