ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 30d9d7f0-8fd2-11dd-a219-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 46, place 25, work 4, org 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
16. června 1913. číslo 163.
4 article
Před volbou projevili účelná přání ve příčině zastoupení měst a krajů ve výkon- ném výboru pp.: Soukup (Plzeň), poslanee Pavlíček a Špírek (Praha); jejich přání resp. návrhy předány předsednictvu a výkon ným výborům. V. Příští činnost Zemské organisace Tajemník pan Kamelský odůvodnil ze- vrubně návrh příští činnosti Zemské organi- sace, načež učiněno po čilé debaté tote usnesení: „Zemská organisace živnostenských a obchod- nických odborů národní strany svobodomyslné“ vy- víjeti bude činnost svoji ve dvou hlavních smě- dech: I. Jako zemská živnostenská a obchodnická organisace ve všech otázkách živnostnictvu a ob- chodnictvu společných, pro něž pracovati hodl celou váhou a vlivem politické strany a ve shodě s druhými organisacemi živnostenskými a obchod- nickými. II. Jednotlivé místní živnostenské odbory, jako složky, z nichž velká organisace je složena, maj činnost „Zemského ústředí živnostenských odborů“ podporovati a dle pokynů a usnesení jeho postu- povati. Vedle toho náleží jim pečovati o vžechny zá- ležitosti a potřeby živnostenského a obchodnické- ho stavu v jednotlivých místech jich působnosti při čemž s jistotou mohou spoléhati na účinnou pomoc a přispění zemského ústředí.
Soukup Pavlíček Špírek Kamelský Plzeň Praha
5 article
Pokud podrobnějšího vyznačení nastávajících úkolů se týče, jsou to: V části L 1. Zasazovati se ze všech sil o uskutečnění zemské živn. rady pro král. České; 2. působiti k vybudován řádného živnostenského úvěru, zvláště s ohledem na drobné živnostníky a pečovati o to, aby zřízen byla česká zemská ústředna pro živnostenský t- věrí 3. zasazovati se ze všech sil o zařadění živ- nostnictva do rámce zákona o sociálním pojišťová- ní a o to, aby totéž pro širší kruhy živnostenské nabylo určitého významu; 4. působiti ke konečné- mu provedení zákona proti nekalé soutěži: 5. pra- covatí k uskutečnění a k účelné úpravě zákona ku zajištění pohledávek stavebního živnostnictva a dodavatelů stavebních hmot: 6. péče o to, aby v opravě zákona o podomním obchodu řádně obhájeny byly zájmy usedlých živnostníků a ob- chodníků; 7. stálá péče o to, aby zájmy živnosten- ské s ohledem na veliký význam středního stavu při všech opravách jak zákona živnostenského, tal i všech jiných zákonů, jakož i při sdělávání zá- konů nových řádně a účelně byly obhájeny; 8. za- sazovati se o to, aby pro české živnostnictvoa obchodnictvo vybudovány byly v dostatečném množství odborné řemeslnické a obchodnické ško- ly a aby české školství pokračovací postavene
L 1 tvěrí
6 article
bylo na pevný zákonný podklad a opatřeno bylo dostatečnými prostředky, 9. působiti k rozšíření zdokonalení a rozmnožení českých ústavů pro po- vznesení řemesel, živností a obchodů a k tomu, a- by povolanými činiteli, jmenovitě státem poskyt- nuto bylo dostatečných prostředků, tak aby od- borná musea rozvinouti mohla náležitou činnost a aby v dostatečné míře mohly býti pořádány od- borné kursy, kočovné živnostenské přednášky řemeslnické výstavy. 10. starati se o řádný rozvoj živnostenských společenstev a o to, aby tyto i jich svazy nadány byly větší pravomocí, tak aby tvo- řily opravdoyou samosprávu živnostenských záleži- tostí, 11. púsobiti k žádoucí úpravě poměrů mezi živností a továrnou, v tom smyslu, aby český velký průmysl zdárně se mohl vyvíjeti, bez citelného poškozování řemeslných živností; 12. přičiňovati se o řádnou a spravedlivou úpravu otázky hospodář- ských družstevních podniků, aby tím žádoucí vý- voj a existence menších a středních živností a obchodů nebyly ničeny: 13. budiž ze všech sil pe- čováno o dorost, aby nebyl hned z mládí živno- stenskému stavu odcizován; 14. pracovati ku při- dělování větších údělů na veřejných a státních do- dávkách řemeslnictvu.
7 article
V části II. živnostenské odbory místní mají se věnovati hlavně: 1. Činnosti výchovné a vzdělavatelské (před- nášky, kursy, pokračovací a odborné školy, výsta- vy, knihovay, odborné časopisy a m. 1.): 2. čin- nosti svépomocné (živnost. družstva, úvěrní, ná- kupní, strojová stavební a j.). 3. činnosti živnosten- sko-organisační (buzení zájmů pro živnostenská společenstva, svazy a jiné živnostenské podniky) 4. činnosti hospodářsko-povznášející (péče o nové živnostenské a obchodní odvětví, o zdokonalení výroby, o odbyt, zachování dodávek a prací zmírnění soutěže a j.). 5. činnosti humanní a pod- půrné (fondy, nadace, podpůrné odbory a j.):6. činnosti živnostensko-občanské (zájem živnost- nictva na veřejných záležitostech, zastoupení ve sborech zákonodárných a samosprávných); 7. čin- nosti společenské a agitační (živnost. schůze, roz- hovory, zábavy, atd.). V debatě, které se před hlasováním účastnili pp.: Brošek (Žižkov), Riedi (Něm. Brod), posl. Čech, Velí ns ký (Kutná Hora), Mattas (Plzeň), L a (Slaný). Komůrka (Praha). Boča (Plzeň), Milt (Plzeň). Stivín (Praha) Čermák (Kralupy). byly předneseny cenné podněty pracovní, jež vesměs odkázány předsednictvu a výkonným výborům k vy- VI. Zřízení zemského podpůrného spolku živnostenského a spolku ku podpoře sirotků.
Brošek Ried Stivín Žižkov Německo . Brod Čechy Kutná Hora Plzeň Slaný Praha Boča Milt Kralupy živnostenskýobčanský podpůrný spolek živnostenský a spolek Mattas Komůrka
8 article
Dalším předmětem jednání byl návrh předsednictva, přednesený a odůvodněný tajemníkem panem Kamelským: 1. Budiž zřízen Zemský podpůrný spolek živnostenský se sídlem v Praze, jehož účelem bude pojistiti členům pro případ úmrtí obnos 200 K při placení měsíčních příspěvků členských (a sice platí členové přistupující ve stáří do 35 let 50 haléřů, ve vyšším stáří 60 haléřů měsíčně). Spolek vztahovati se má nejen na aktivní živnostníky, nýbrž i na bývalé a rovněž na příslušníky jich rodin. Má dále míti právo zřizovati filiálky a pla- tební místa v jednotlivých místech a obcích. Zemské organisaci živnostenských odborů nár. strany svobodomyslné se ukládá, aby všechny přípravné práce pro- vedl. 2. Budiž zřízen Spolek ku pod- poře dospívajicích sirotků po českých živnostnících a sice dle zásad předložených. Zemské organisaci živ. odborů nár. strany svobodomyslné s ukládá potřebné práce provésti. Návrhy tyto byly přijaty se zřejmým vděkem, jemuž dán výraz i v debatě, do které zasáhl zvláště iniciativně p. Jar oš (Kralupy). Návrhy byly schváleny jednomyslně. VII. Volné návrhy. řízení.
Kamelský Praha Kralupy živnostenský odbor národní
9 article
Posledním předmětem jednání bylo pro- jednání 3 volných návhů, jež podaly orga- nisace živnostenské v Nové Pace, Tur- nově a Strakonicích. Po debatě, které se zúčastnili pp. Ja- roš (Kralupy). Hrazdira (Turnov) a Riedl (Něm. Brod), byly tyto volné návrhy přikázány výkonným výborům k věcnému vyřízení.
Hrazdira Nová Paka Strakonice Kralupy Turnov Německo . Brod Riedl
10 article Tím byl program sjezdu delegátů úplně
Tím byl program sjezdu delegátů úplně vyčerpán. Pan Laš (Slaný) jménem všech delegálů vyslovil vroucí díky za práci ve prospěch stavu živnostenského všem předákům hnutí živnostenského v nár. straně svobodomyslné a přál výsledkům sjezdu nejlepšího zdaru. Na to přikročil neúnavný předseda par rada Vaníček k zakončení sjezdu delegátů pravil zejména, že dnešní usnesení jsou zá- rukou nové veliké práce pro stav živnosten- ský a pokračováním všeho toho, co záslu- hou českého živnostnictva bylo opraveno v živnostenském řádu. Řečník ukázal na svízelnou práci pro živ- nostnictvo v parlamentě, kde se musí pra- covati seriosně, cestou kompromisů a dohod. Strana svobodomyslná je nám jak svou minulostí tak i svou přítomností zárukou, že se o naše potřeby starati může a musí. Nyní ruce k dílu! Úkolem delegátů je, přesvěd- čovati doma živnostnictvo o tom, že mi mo naši organisaci je živnostnictv na bludné cestě. Řečník končí: »Vzdá- vám všem dík za účast a za porozumění dnešnímu jednání a volám srdečně: »Na shledanou!« (Souhlas a potlesk.) Tím byl sjezd delegátů o 1. hodině po poledni skončen.
Laš Vaníček Slaný
11 article Valná schůze
Valná schůze odboru učitelů středoškolských při Ná rodní straně svobodomyslné. Profesoři středoškolští, příslušníci strany svo- bodomyslné, soustředili se v silný odbor ve straně. k němuž již nyní v samých počáteích organisační práce spontanně přistoupilo na čtyři st a členů. počet, který očividně bortí fikci, jakoby české pro fesorstvo bylo šmahem realistické. Ustavující schů- ze nového, velmi důležitého odboru konala se za veliké účasti profesorů všech kategorií škol z Pra- hy i venkova v neděli 15. t. m. ve velké zasedací síni sekretariátu, do posledního místečka účastní- ky naplněné. Valnou schůzi zahájil a jménem akčního výbo- ru strany řídil posl. vl. rada dr. Jindř. Metelka Uvítal shromážděné profesory a poslance dra. K. Kramáře, univ. prof. dra. Funka, dra. To- bolku a dra. Lukavského, dále člena zem školní rady univ. prof. dra. B. Němce a zá- stupce akčního výboru, organisační komise ústřed- ní i pražské, odborů státních úřadníků, učitelů peněž. úřadníků, průmyslníků, svobod. mládeže. dělníků a studentů. VI. rada prof. dr. J. Metel- ka zahájil pak sjezd srdečným proslovem. V úvo- du své poutavé řeči vtipně a s humorem odmítl všechny žárlivé útoky jiných stran na vznikající novou politickou profesorskou organisaci. Nepřišl jsme, pravil, abychom útočili na druhy nepří- tomné, ale promluvili upřímně k přítomným, ne- chceme uměle pěstovati „ředitelské pouravy“, ale chceme se starati o zájmy celého stavu, nebudeme pořádatí gymnastická cvičení ve šplhání, nebude- me bouratí, ale stavěti.
doktor Jindřichův Metelka K Kramář profesor Funk Lukavský
12 article
Řečník pojednává dále o kulfurní důležitosti středoškolského profesorstva, jež vykazuje tolik čestných representantů na poli osvětném, jako má- lokterý stav jiný a dále vysvětluje, co strana svo- bodomyslná pro stav profesorský a střední školstv vykonala od té doby, kdy ujala se politického ve- dení v národě. Její zásluhou je, že přestalo „vy- kupování“ středních škol jako státních obětí, ale že pronikla povinnost národu školy potřebné zří diti. Za vedení strany vznikla veliká řada střed- ních škol, jejichž dislokace po jazykové hranici o Náchoda k Sušici je nejen promyšlená po stránee národně politické, ale i po stránce osvětné, vyka- zujíc četná nová střediska vzdělanostní. Učitelé středoškolští mají přímo povinnost po- liticky se organisovat. Dochází ku poznání že in- teligence nemá se straniti politického života, ne- mají-li se v české politice uplatňovati živlové ne- vážní a nedůstojní! (Výborně.) A je přirozeno, že profesoři počínají se politicky organisovat, přihla- šují se otevřeně ke straně svobodomyslné, nebot ona jim podává důkazů dost svými skutky, že má veliké porozumění pro osvětné snahy a stavovské zájmy učitelstva středoškolského. Řečník jako mar- kantní příklad uvádí, jak dv. rada prof. dr. Jar Čelakovský, když v r. 1901 jednáno bylo ním z ústředí profesorské organisace o návrhu na změnu zákona dozoru nad školami v tom smyslu. aby i středoškolští profesoři došli zastoupenív zemské školní radě, ustoupil se svého místav tomto sboru na prospěch delegáta profesorského.
profesor doktor Čelakovský Náchod Sušice
13 article
Nesprávně informovaní tvrdí, že teprve nyní vstu- pují profesoři do strany, a přece již dříve, než od- bor se vůbec tvořiti počal, bylo 280 organisova- ných příslušníků z řad středoškolských profesorů. Rozmnožil-li se tento počet a seskupují-li se členo- vé v odbor činí tak, aby svou prací získávali vli- vu ve straně nejen ve prospěch její, ale i ku pro- spěchu celého stavu. Nebude to na škodu organi- sace stavovské, neboť odbor bude působiti, aby právě to, čeho se profesorstvo domáhá jako stav. bylo uplatněno v politickém ústředí strany. Pro- fesoři nesešli se dnes, aby poslouchali — jakje tendečně podkládáno — výklady vládních radů. Úřední ražba kovu nemění a neudělá ze zlata mo- saz a z mosazí zlato. U nás jsou bohudík příklady že přes všechny úřední tituly zlato zůstane zlatem. jak nejlépe dotvrzuje vládní rada Alois Jirá- se k. (Bouřlivý potlesk.) Řečník přeje sjezdu plného zdaru, sděluje, že omluvili se posl. dr. Körner, Tůma, Weigner a udíl slovo zástupci akčního výboru posl. dr. K. Kra- máři, jenž ujímá se slova, uvítán dlouhotrvajícín potleskema
Alois Jirat doktor Körner Tůma Weigner
14 article Říšský posl. dr. Karel Kramář
Říšský posl. dr. Karel Kramář pravil: Velectění pánovél Dovolte, abych přivítal vás a vaší organisac v naší straně. Jak řekl kolega Metelk a, vyčítá se vám, že se organisujete politicky. Konečně t není u nás nic divného. U nás se smí každý orga nísovat, jenom ne příslušník strany svobodomyslné [Hlasy: „Tak jest.“) Ale myslím, že by se sotva kdo našel, kdo by chtěl popírati právo a povin- nost politické strany, aby hleděla si pečlivě všeho co souvisí s výchovou mládeže. Od 150 let jest všeobecně přijatou zásadou, že výchova mládeže jest politicum. A tu se mně zdá, že není důležité politicum jenom to, co se učí, nýbrž snad ještě daleko důležitější jest, kdo tomu učí a jak se učí. A proto jest také přirozeno, že na jedné stra- ně každý stát snaží se míti vliv na všechny ty, kterým svěřuje výchovu mládeže, ale na dru- hé straně jest více než přirozeno, že také všechny strany politické se snaží, aby měly jistý vliv na ty. kteří vlastně representují budoucnost inteligence národa a že strana, která věří a pevně jest pře- svědčena, že její program může přinésti prospěeh národu, že její program za daných okolností jest pro národ nejlepším, že ťa strana stará se a chce. aby tento program nezůstal obmezen jenom na ty. kteří se zrovna nyní zabývají politikou, nýbrž aby se stal majetkem budoucích pokolení. To, myslím, není hřichem, nýbrž povinností strany, která si vě- ří, která jest přesvědčena o správnosti svého pro- gframu.
doktor Kramář Metelk
15 article
Snad není to sebepřeceňováním, řeknu-li, že jest to naše strana, která ze všech našich občan- ských stran má nejspíše určité a jasné cíle, ale ne- jen to, která také v otázkách taktických dospěla k určitým, jasným a především upřímným názorům. A to myslím, není nedůležité zrovna pro vás, kte- ří, jak pravím, svou činností jste jednou z hlavních složek budoucího utváření se politické české mysli. I my nedostalí jsme se k tomu hned. Ne vždy- cky byli jsme tak určiti a jasni ve svých názoreck zejména na politickou taktiku a museli jsme prodě- lati bolestný krystalisační proces. A tu si myslím že by bylo hříchem, kdyby výsledky tohoto krysta- lisačního procesu neměly býti pevným pod- kladem budoucího politického rozvoje našeho ná- roda. Vzpomeňte si, velectění pánové, na historii naší strany, vzpomeňte si na boj našich prvních vůdců proti pasivitě, na neobyčejnou odvahu, kte- rou museli míti, když chtěli od národa, aby přiznal si svou porážku a počítal s poměry, potom si vzpo- meňte na radikalismus, který uchvátil celý národ a s ním naši stranu v lefech 90. a vzpomeňte na celý ten vývoj plný vnitřních krisí, než jsme s dostali k té pevné, jasně vyhraněné politice, k které jsme se konečně propracovali, k politice muž- né, nebojící se přiznati pravdu sebe nepříjemnějšt k politice, odříkající se bez strachu o populárnost docela otevřeně každého programového radika- lismu taktického, ale za to hotové vždy a proti ka- ždému k politice bezohledně ostré, kde se to jev nutným, aby zabráněno bylo křivdě a bezpráví nám hrozfcímu. A to, co dnes chceme, není nové, bylo to vlastností onoho původního realismu, na který se dneska tolik zapomíná. My chceme napro- stou upřímnost. poctivost. pravdu ke druhým a pravdu k sobě. (Hlasy: Výborně.
16 article
Potlesk.) Dovolte mně, pánově, abych poněku vzpomněl na minulost. Pravda a upřímnost byly základními požadavky původního realismu pro ka- ždou politiku. Tenkrát to měli jsme za svou povin- nost bojovati proti romantismu naší strany, který sám sebe klamal o svých silách, ale na druhé stra- ně také proti politice staročeské, která po pro- hraném boji státoprávním ztratila úplně důvěru ne- jen v sebe, nýbrž ztratila také důvěru za svůj ná- rod, důvěru v jeho schopnost k odporu. My hlá- sali, že jest potřebí docela otevřen a upřímně zkoumati svou sílu, nekla- mati se o tom, co dovedeme a řící s otevřeně, co nedovedeme, ale také pevně spoléhati na nezdolnou život- ní sílu svého národa, jehož budoucnost ne- závisí od toho, je-li k němu nějaká vláďa příznivá nebo ne. Ale ovšem také jsme chtěli, aby se nehazar- dovalo s touto budoucností, abychom zbytečně ne- hromadill překážky svému rozvoji tím, že klade- me odpor tam, kde jest škodlivý a neprospěšný národu a kde spíše vyplývá z jistého romantické- ho nazírání na politiku českou, než z vážného po- suzování toho, co národ potřebuje. To byly my- šlenky původního realismu ohledně taktiky. My jsme se dívali na otázku taktiky ne jako na otáz- ku víry a přesvědčení nezměnitelného programu. nýbrž prostě jako na methodu politického boje, na methodu, která se musí užívati podle toho, jak jest výhodnou pro cíle, kterých v daném okamžiku chceme dosáhnouti.
17 article
Politický program původního realismu, a já snad o něm smím mluviti, poněvadž mohu zde řící. že jsem byl ten, který psal skoro všechny politi- cky programové články, které tenkráte byly pu- blikovány v „Času“ a to v letech: 1889, 1890 1891, byl ovšem program naprosto demo- kratický svobodomyslný a sociální program, který nás ničím nelíšil od strany mla- dočeské, který byl vlastně programem mladoče- ským, až snad na to, že byl více sociálně zabar- ven, což se však v straně mladočeské přijalos otevřenými sympatiemi, a to bylo příčinou, že jsme mohli beze všech věcných obtíží, když poda- řilo se překlenouti osobní rozpory, vstoupiti do strany mladočeské. Ovšem hleděli jsme své ná- zory o taktice i o methodě politické, a čím jsme se líšili od tehdejších stran, uplatniti ve straně mladočeské. V původním realismu neby- lo ale radikalismu antiklerikálního.
18 article
My jsme byli upřímně svobodomyslní. Tak svobo- domyslní, jak to odpovídalo tradicím našeho náro- da. Ale ani prof. Masary k nedyslil tenkráte na onu formu antiklerikálního boje, jak vyvinul se později. My byli celým přesvědčením lidoví, demo- kratičtí, ale my jsme nechtěli žádné demagogie, ani v palčivém tehdy poměru k české šlechtě. My sice pevně na tom stáli, a to jest jedna z hlavních zásluh strany mladočeské a naší práce v ní, a by- chomse vybavilizpolitického vedení české šlechty, a vložili politické ve- dení národa jedině do rukou národa. na který se za všech podmínek můžeme spolehnou- ti. ale nás byla daleka každá demagogie v poměru lidových vrstev k šlechtě. Byli jsme ovšem take naprostými odpůrci každé zásadní oposice, poně- vadž, jak pravím, nedělali jsme z otázky polítické taktiky nikdy otázku víry, otázku programu, a vi- děli v ní jenom methodu politiky. A nyní se mně budete ptáti, proč jsem o tom mluvil? Řeknu vám docela upřímně, proč. Já mluvím o tom zrovna mezi vámi, poněvadž realismus si do- byl nejvíce půdy mezi středoškolskými profesory A nic mne nebolí jako to, že této půdy dobyl sl ne ani tak původní realismus, jako realismus po- zdější, který vedle jména s tím původním realis- mem má velmi málo společného. Neříkám to je- nom proto, bych oživil vzpomínky historické, nýbrž pro daleko hlubší příčiny. Kdo dnes sleduje věci veřejné, nemůže se tajiti o tom, že zejmé n ve straně realistické jest hluboke vření, že tam nastati musil zásadní rozpor mezi dvěma skupinami jež v realismu jsou: mezi těmi. jež odchováni byli duchem starého původního re- alismu a mezi adepty nového realismu, vychová- nými „Časem“, jakým byl v pozdějších letech, kdy sledoval docela jiné cíly, a kdy pracoval jinou po- litickou methodou, než původně.
Masar
19 article
Vždyť starý, původní realismu s, s rea- listickou stranou nynější nemá nio společného než název časopisu „Čas a potom dra. Herbena a prof. Masary- ka, ale v docela obráďeném poměru Kdežto prof. Masaryk byl jedním ze zaklada- telů původního realismu a dr. Herben tam nebyl ničím, pouhým figurantem, jest tomu dnes, myslím. zrovna naopak. Dnes jest dr. Herben vším prof. Masaryk znamená daleko méně. „Čas“ po mém soudu representuje dnes mínění docela ji- ných pánů jiných názorů na taktiku a na politiku. Jestliže se nám vytýká zejména v kruzích profe- sorských, že jsme to byli my, kteří jsme vyhnali prof. Drtinu z politiky, pak musím říci, že jsme ho nevyhodili z politiky my, že jsme bylí ochotni a velmi ochotni kandidovati jej tam, kde byl po- slancem dříve, ale že prof. Drtinu vyhodi- li z politiky jeho političtí přátelé. onen výkonný výbor realistický, který dnes před- stavuje realismus, a který jest tak daleko vzdálen od toho, co byl realismus původní. Zejmén pravda a poctivost v politice, ktere byly našim prvním a předním hesle m. ty. bůh ví, kam se u nových realistů poděly. A dovolte mně, abych řekl několik upřímných slov o samém vůdci dnešního realismu, o proí.
Herben profesor Masar Masaryk doktor Drtina
20 article
Masarykovi. Učiním to zrovna zde mezí vá- mi, kde myslím, že nejspíše to mohu učiniti. Řeknu něco, co snad mnozí budou si jinak vykládati. Ale kdo mne zná, ten mně uvěří, když řeknu, že mně jest z duše upřímně prof. Masaryka líto. O jeho zá- sluhách o náš veřejný život nenapadlo nikomu pochybovati. On skutečně u nás otvíral nebo roz- bíjel okna do Evropy, jak bylo o něm řečeno, ale. jako všichni máme nějakou vadu, tak má dojista i prof. Masaryk své vady, a hlavní vadou u něho byl jistý nedostatek určitosti, jasno st a domyšlení problému, které nadhodil. Ze- jména to bylo v problémech politických, o věde- ckých nechci mluviti. A následky tohoto jeho ne- dostatku, který je na druhé straně ovšem vyvá- žen onou bohatostí idejí, objevily se zejména, když konfliktem v naší straně prof. Masaryk byl donu- cen, aby opustil naši stranu. Řeknu docela upřím- ně že to byla jedna z největších chyb, které se dopustila naše strana, a tím větší to byla chyba.
Masaryk profesor Evropa
21 article
poněvadž po mé znalosti věcí se prof. Masarykovi stala křivda. Ale také pro prof. Masaryka mělo to přímo osudný následek, a nejen pro něho, nýbrž pro vývoj veškeré naš mladé inteligence, kdežto v naší straně uplatňovaly se stále více ony ideje, které jsme vnesli do strany původním realismem, prof. Ma- saryk, který byl mimo stranu, chtěl býti sám vůd- cem něčeho jiného, nového a postavil se proto ostře proti naší straně, vzdaloval se tím stále více sám sebe, všeho, co dříve hlásal a v co tak upřímně věřil. A to jest dojista velmi tragické, a to tím tragičtější, že to nebyla jenom tragedie jeho vlastní- ho vnitřního života, nýbrž že se t přeneslo do veškeré budoucí genera- ce, poněvadž nesmí se zapomenouti, že on jako profesor na universitě měl ohromný vliv na ve- škerou dorůstající mládež. Tak se stalo to, že na- jednou vídíme Masaryka docela jiného, nežli byl
profesor Masaryk ma
22 article
Masaryk tehdy, když své pokrokové názory tvořii sám ze sebe, a ne proto, aby našel něco jiného, než čemu sám dříve věřil, poněvadž to nyní bylo mladočeské. Tento vnitřní rozpor nemohl zůstati bez následků. A tak vidíme, že dnes jest prof Masaryk ve své armádě vlastně za- jatcem svých poddůstojníků (Hlasya Tak jest! Výborněl), že není to on, který vede stranu, nýbrž že jest to jeho štáb, který se zmocnil celého vedení, který se zmocnil jeho jména a jeho praporu, a který v jeho jménu dělá věci, o kterých jsem přesvědčen, že nemohou v hloubi jeho duše býti doprovázeny souhlasem. (Výborněl) To, co se děje nyní ve straně realistické, to jest z docela jiného světa, to nemá ani stínu, ani potuchy po oné mravní opravdovosti, která byla hlavním podkladem renlismu, tak, . jak jsmesi jej představovali. Dnes je vůdčí ideou no- vého realismu snaha po popularitě z každou cenu (Výborněl), zejména za cenu věrnosti zásadám a ze cenu pravdy. (Výborně! Výborně. Potlesk.)A tak myslím, že není daleka doba, kdy nastane v realistické straně třídění duchů. V realistické straně jsou lidé dobří a poctiví, kteří byli vycho- vání duchem prvotního realismu, a není možná aby se dnes oddávali klamu, čím dnes se realismus stal, aby necítili hlubokou propast, která jest mez prof. Masarykem a jednotlivými jeho stranníky
Masaryk Výborněl profesor
23 article
Neříkám to všechno, abych před vámi vzpomína historie posledních let, snad byste se mně za te poděkovali, abych marnil tak váš čas. Činím to jedině proto, poněvadž si myslím, že jest potřebí aby o těchto věcech mezi námi bylo docela upřím- ně promluveno, a sice proto, poněvadž se mně zdá že jest potřebí, abychom myslili na to nejen orga- nisovati všecky, kteří se již k naší straně hlásí nýbrž pracovati také k tomu, aby naše strana soustředila všechny ty, kteří zklamali se trpkým zkušenostmi v jistých stranách, kteří touží po jas- ných a určitých cílech v české politice, kteří ze strannické vášně nedovedli se vzdáti rozumnému nazírání na situaci českého národa, kteří do- vedou odolat křiku ulice i snaze p popularitě (Hlasy: Tak jest! Výborněl), k tl eř jdou jenom za svým svědomím a z svým nejlepším odhodláním sloužit ze všech síl svému národu. (Výborně! Vý borně! Pollesk.) Já nechci, velectění pánové, tvrditi, že všech- no v naší straně jest nejlepším. Ne. My jsme jenou organismus lidí, a proto máme své chyby, své vady ale to se nám musí přiznati, že máme odvahu říci kde jsou naše chyby, a že máme odvahu proti nim bojovati. V naší straně dály se ovšem také velk chyby, a zakrývala je ta nejšlechetnější duše, kterou jsme měli, dr. Engel. Dr. Engel neměl v sobě oné bezohlednosti, které jest zapotřebí, aby v politi- ckém životě bylo nemilosrdně vyříznuto všechno co jest shnilé. Dr. Engel, sám člověk nejpoctivější tak mnohé bohužel přikrýval pláštěm křesťanského milosrdenství. Dnes se přiznáváme bez bázně před celým světem ke svým chybám, neboť myslíme, že jest to potřebí, aby se vědělo, kde se stala chyba. Národ se musí politicky vychovávati a vy to víte nejlépe, že se nedá vycho- vávati 1ží, nýbrž že se vychováv jenom pravdou. (Výborně! Potlesk. )
doktor Engel
24 article
Není tak lehko prověsti všechno to, co jest ideálem naší strany, a není to lehko zejména proto poněvadž trpíme přece všichni velmi špatným vychováním politickým.K sobokázní a k sebepřemáhání v politickém životě jest potřebí opravdu mužné zralostí a rozvahy, ak té nebyli jsme zrovna zvlášť vychováváni. Spíše k lehkomyslnému sebepřeceňování. A výchova k lepšímu, zejména v politice jest věcí dlouhého prac- ného vývoje. To, co žádáme od příslušníků své strany, není opravdu lehké, a proto není divu, že není všechno tak, jak bychom si toho přáli. Jsme dojista hrdi, sebevědomí za svůj národ více než kdo jiný, a hledíme stále k vyšším cílům, a přece žádáme od těch, kteří se přiznávají k našemu pro- gramu, aby pochopili, že musíme časem i passivně trpěti křivdu, když myslíme, že tím zabráníme vět- šímu zlu, anebo proto, že tím získáme tím větší prospěch pro svůj národ. To není lehké a proto jsou vždy ve straně různé, vnitřní proudy a roz- pory, které se musí přemoci, a to jest úkolem našt sebevýchovy.
25 article
Jsme nacionalisté do poslední žilky a snad chau- vinisticky nacionální. A přece jsme pro to, abychomtřebazatěžké oběti — ovšem pokud se netýkají stěžejných zása našeho programu polítického a jazy- kového — s druhým národem žíli ve smíru, abychom mohli pracovati pro společné dobro a pro společný pro- spěch našeho království. (Výborněl) Musíme tedy žádati od těch, kteří se hlásík naší organisaci, aby ze svého nacionalismu nečinili poslední důsledky, aby se nedali uchvacovati hlay výbojného nacionalismu, nýbrž aby byli pro ušlech- tilý nacionalismus, který dává druhým právo zrovna tak, jako jej žádá od sebe. (Výborně. Po- tlesk.)
26 article
Jsme velmi demokratičtí, a jako takoví, roz- umí se samo sebou, musíme býti pro všechno, e znamená vyplnění demokratického programu také v praxi. Ale máme za svou povinnost, přímo žárli- vě bdíti, aby náš demokratismus v ničem a nikdy nezměnil se. Nechceme ani v demokratičnosti jiti do posledních důsledků, kde nemůže spoléhati na to, že je náš lid dost mravně a duševně vy- spělý, aby dovedl snésti všecko, co žádají poslední důsledky demokratismu. Jsme svobodomysl- ní, svobodomyslní celou duší, jak musí býti všichní, kteří jsou naplněni duchem dějin našeho národa. Ale přece jen, velectění pánové, nevidíme úkol své svobodomyslno- sti v antiklerikálním štvaní. Právě jako lidě svobodomyslní máme úctu k přesdědčení širo- kých vrstev lidových, a víme, že bychom jinými nám doporučovanou methodou boje docilili jenom, co docílili páni na Moravě, jak jste to viděli při minulých volbách. (Hlasy: »Ano, tak jestl« — Vý- borně, potlesk.) To není žádná lhostejnost, nýbrž jen starosto to, abychom svou bezohlednou politickou zásadovo- stí nepoškozovali více náš národní život, než bychom mu snad někde mohli prospěti. Jsme státo- právníky a dojista opravdu tak dobrými státo- právníky jako ti, kteří ze státního práva dělají svůj program, kterému ovšem jsou nevěrni, poně- vadž nezůstávají v oposici, nýbrž jdou do říšské rady.
Morava
27 article
A přece jen jsme nuceni žádati od všech, kteři se přiznávají k našemu programu, aby se s námi postavili na půdu daných poměrů na říšské radě, aby učinili důsledky z toho, že jsme přestali dělat pasivní politiku, a aby hleděli jinou cestou, jinými prostředky dosíci toho, co jest naším posledním cl- lem, a sice získáním si politické moci, aby vliv nál byl takový, abychom platně a účinně mohli pů- sobiti na přetvoření veškerého vnitřního ústrojí státního. Jak pravím, ve všem, co děláme, žádáme od svých příslušníků, aby byli odhodláník jisté sebekázni, k sebepřemáhání sebeomezení, což věak, velectění pánové, nemáme za výraz slabosti, nýbrž za výraz mužné síly a zralo sti, poněvadž vybouříti se dovede každý, ale míti odvahu, potlačiti v sobě i hněv a rozhořčení, i touhu, jíti bezohledně vpřed, když víme, že bychom tím poškodili věc, to žádá skutečně mužnou sílu a mužnou roz- vahn. (Výborněl Výborně! Potlesk.)
28 article
Vy, velectění pánové, však to dobře víte, přece jste věrni naší straně, a svou organisaci chcete ji posíliti. Proto vás, kteří vychováváte mládež naši k veřejnému životu, vítám do našeho kruhu, poněvadž bych si přál, aby zrovna naše mládež byla vychovávána v duchu zásad, o kte- rých jsem mluvil. Mluvím-li o sebekázni, o disci- plině ducha a vůle, není to potlačování citovosti v mládeži, zrovna naopak. My kdysi bojovali proti tak zv. „fangličkářství“, ale nám nebylo rozumě- no. My dokonce nemluvili proti citlivosti v po- litice, my nemluvili ani proti tomu, aby lidé dá- vali výraz tomu, že mají něco rádi, zrovna naopak Chtěli jsme jen, aby v tom byla jistá opravdovost, aby lidé nemyslili, že dost udělají, když nosí zevní odznaky svého přesvědčení. Ale z toho se vyvinulo pohrdání každým projevem vnitřního nadšení, do- mýšlivá vyvýšenost nade vším, co bylo výrazem, někdy snad i nevhodným, naivním, citového života našeho lidu, nade vším, co nebylo kritickostía analysou.
29 article
To byla veliká chyba, a je dobře, že si náš li z takového podceňování každého nadšení nic ne- dělá. Jak je potřebí počítati s citovým životem lidu, vidíme nejlépe na straně, která negaci všeho postavila si za úkol, na naší socíální demokracií. Ta dobře poznala, že český lid potřebuje něco mitl rád, že potřebuje něco cititi, že nemůže míti nie jiného rád, než svůj národ, ale poněvadž ten ná- rod nemá, co mu patří, a poněvadž těžce musí bo- jovati za svá práva. Proto nesmíme vzdá- vati se toho, co jest jedinou vzpru- hou veškerého snažení, ale co jest ta- ké jedinou možností, aby lid dovedl s pevnou duší a důvěrou v konečné ví- tězství trpěti. (Výborně.) A proto myslím, verectění pánové, že jstes přišli organisovat v naši stranu, abyste vyplnile hlavní svůj úkol k budoucí generaci, a jsem pevně přesvědčen, že budete vychovávati mládež oprav- du v lásce, v lásce k národu, v lásce ku pravdě,v lásce ochotné ke všem obětem, zejména k sebe- kázni a k sebeobmezování, kde žádá toho dobro prospěch národa. Takovým způsobem, vychováme sobě budoucí generaci, která bude zárukou lepší budoucnosti našeho národa. (Výborněl Potlesk) My, velectění pánové, kteří jsme ve straně svobo- domyslné, doufáme, že budoucnost patří