2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
16. června 1913. číslo 163.
4
article
Před volbou projevili účelná přání ve
příčině zastoupení měst a krajů ve výkon-
ném výboru pp.: Soukup (Plzeň), poslanee
Pavlíček a Špírek (Praha); jejich přání
resp. návrhy předány předsednictvu a výkon
ným výborům.
V. Příští činnost Zemské organisace
Tajemník pan Kamelský odůvodnil ze-
vrubně návrh příští činnosti Zemské organi-
sace, načež učiněno po čilé debaté tote
usnesení:
„Zemská organisace živnostenských a obchod-
nických odborů národní strany svobodomyslné“ vy-
víjeti bude činnost svoji ve dvou hlavních smě-
dech:
I. Jako zemská živnostenská a obchodnická
organisace ve všech otázkách živnostnictvu a ob-
chodnictvu společných, pro něž pracovati hodl
celou váhou a vlivem politické strany a ve shodě
s druhými organisacemi živnostenskými a obchod-
nickými.
II. Jednotlivé místní živnostenské odbory, jako
složky, z nichž velká organisace je složena, maj
činnost „Zemského ústředí živnostenských odborů“
podporovati a dle pokynů a usnesení jeho postu-
povati.
Vedle toho náleží jim pečovati o vžechny zá-
ležitosti a potřeby živnostenského a obchodnické-
ho stavu v jednotlivých místech jich působnosti
při čemž s jistotou mohou spoléhati na účinnou
pomoc a přispění zemského ústředí.
Soukup
Pavlíček
Špírek
Kamelský
Plzeň
Praha
5
article
Pokud podrobnějšího vyznačení nastávajících
úkolů se týče, jsou to: V části L
1. Zasazovati se ze všech sil o uskutečnění zemské
živn. rady pro král. České; 2. působiti k vybudován
řádného živnostenského úvěru, zvláště s ohledem
na drobné živnostníky a pečovati o to, aby zřízen
byla česká zemská ústředna pro živnostenský t-
věrí 3. zasazovati se ze všech sil o zařadění živ-
nostnictva do rámce zákona o sociálním pojišťová-
ní a o to, aby totéž pro širší kruhy živnostenské
nabylo určitého významu; 4. působiti ke konečné-
mu provedení zákona proti nekalé soutěži: 5. pra-
covatí k uskutečnění a k účelné úpravě zákona
ku zajištění pohledávek stavebního živnostnictva
a dodavatelů stavebních hmot: 6. péče o to,
aby v opravě zákona o podomním obchodu řádně
obhájeny byly zájmy usedlých živnostníků a ob-
chodníků; 7. stálá péče o to, aby zájmy živnosten-
ské s ohledem na veliký význam středního stavu
při všech opravách jak zákona živnostenského, tal
i všech jiných zákonů, jakož i při sdělávání zá-
konů nových řádně a účelně byly obhájeny; 8. za-
sazovati se o to, aby pro české živnostnictvoa
obchodnictvo vybudovány byly v dostatečném
množství odborné řemeslnické a obchodnické ško-
ly a aby české školství pokračovací postavene
L 1
tvěrí
6
article
bylo na pevný zákonný podklad a opatřeno bylo
dostatečnými prostředky, 9. působiti k rozšíření
zdokonalení a rozmnožení českých ústavů pro po-
vznesení řemesel, živností a obchodů a k tomu, a-
by povolanými činiteli, jmenovitě státem poskyt-
nuto bylo dostatečných prostředků, tak aby od-
borná musea rozvinouti mohla náležitou činnost a
aby v dostatečné míře mohly býti pořádány od-
borné kursy, kočovné živnostenské přednášky
řemeslnické výstavy. 10. starati se o řádný rozvoj
živnostenských společenstev a o to, aby tyto i jich
svazy nadány byly větší pravomocí, tak aby tvo-
řily opravdoyou samosprávu živnostenských záleži-
tostí, 11. púsobiti k žádoucí úpravě poměrů mezi
živností a továrnou, v tom smyslu, aby český velký
průmysl zdárně se mohl vyvíjeti, bez citelného
poškozování řemeslných živností; 12. přičiňovati se
o řádnou a spravedlivou úpravu otázky hospodář-
ských družstevních podniků, aby tím žádoucí vý-
voj a existence menších a středních živností a
obchodů nebyly ničeny: 13. budiž ze všech sil pe-
čováno o dorost, aby nebyl hned z mládí živno-
stenskému stavu odcizován; 14. pracovati ku při-
dělování větších údělů na veřejných a státních do-
dávkách řemeslnictvu.
7
article
V části II. živnostenské odbory místní mají se
věnovati hlavně:
1. Činnosti výchovné a vzdělavatelské (před-
nášky, kursy, pokračovací a odborné školy, výsta-
vy, knihovay, odborné časopisy a m. 1.): 2. čin-
nosti svépomocné (živnost. družstva, úvěrní, ná-
kupní, strojová stavební a j.). 3. činnosti živnosten-
sko-organisační (buzení zájmů pro živnostenská
společenstva, svazy a jiné živnostenské podniky)
4. činnosti hospodářsko-povznášející (péče o nové
živnostenské a obchodní odvětví, o zdokonalení
výroby, o odbyt, zachování dodávek a prací
zmírnění soutěže a j.). 5. činnosti humanní a pod-
půrné (fondy, nadace, podpůrné odbory a j.):6.
činnosti živnostensko-občanské (zájem živnost-
nictva na veřejných záležitostech, zastoupení ve
sborech zákonodárných a samosprávných); 7. čin-
nosti společenské a agitační (živnost. schůze, roz-
hovory, zábavy, atd.).
V debatě, které se před hlasováním
účastnili pp.: Brošek (Žižkov), Riedi
(Něm. Brod), posl. Čech, Velí ns ký
(Kutná Hora), Mattas (Plzeň), L a
(Slaný). Komůrka (Praha). Boča
(Plzeň), Milt (Plzeň). Stivín (Praha)
Čermák (Kralupy). byly předneseny cenné
podněty pracovní, jež vesměs odkázány
předsednictvu a výkonným výborům k vy-
VI. Zřízení zemského podpůrného
spolku živnostenského a spolku ku
podpoře sirotků.
Brošek
Ried
Stivín
Žižkov
Německo . Brod
Čechy
Kutná Hora
Plzeň
Slaný
Praha
Boča
Milt
Kralupy
živnostenskýobčanský
podpůrný spolek živnostenský a spolek
Mattas
Komůrka
8
article
Dalším předmětem jednání byl návrh
předsednictva, přednesený a odůvodněný
tajemníkem panem Kamelským:
1. Budiž zřízen Zemský podpůrný
spolek živnostenský se sídlem
v Praze, jehož účelem bude pojistiti členům
pro případ úmrtí obnos 200 K při placení
měsíčních příspěvků členských (a sice
platí členové přistupující ve stáří do 35
let 50 haléřů, ve vyšším stáří 60 haléřů
měsíčně). Spolek vztahovati se má nejen
na aktivní živnostníky, nýbrž i na bývalé
a rovněž na příslušníky jich rodin. Má
dále míti právo zřizovati filiálky a pla-
tební místa v jednotlivých místech a
obcích. Zemské organisaci živnostenských
odborů nár. strany svobodomyslné se
ukládá, aby všechny přípravné práce pro-
vedl.
2. Budiž zřízen Spolek ku pod-
poře dospívajicích sirotků po
českých živnostnících a sice dle
zásad předložených. Zemské organisaci
živ. odborů nár. strany svobodomyslné s
ukládá potřebné práce provésti.
Návrhy tyto byly přijaty se zřejmým
vděkem, jemuž dán výraz i v debatě, do
které zasáhl zvláště iniciativně p. Jar oš
(Kralupy).
Návrhy byly schváleny jednomyslně.
VII. Volné návrhy.
řízení.
Kamelský
Praha
Kralupy
živnostenský odbor národní
9
article
Posledním předmětem jednání bylo pro-
jednání 3 volných návhů, jež podaly orga-
nisace živnostenské v Nové Pace, Tur-
nově a Strakonicích.
Po debatě, které se zúčastnili pp. Ja-
roš (Kralupy). Hrazdira (Turnov) a
Riedl (Něm. Brod), byly tyto volné návrhy
přikázány výkonným výborům k věcnému
vyřízení.
Hrazdira
Nová Paka
Strakonice
Kralupy
Turnov
Německo . Brod
Riedl
10
article
Tím byl program sjezdu delegátů úplně
Tím byl program sjezdu delegátů úplně
vyčerpán.
Pan Laš (Slaný) jménem všech delegálů
vyslovil vroucí díky za práci ve prospěch
stavu živnostenského všem předákům hnutí
živnostenského v nár. straně svobodomyslné
a přál výsledkům sjezdu nejlepšího zdaru.
Na to přikročil neúnavný předseda par
rada Vaníček k zakončení sjezdu delegátů
pravil zejména, že dnešní usnesení jsou zá-
rukou nové veliké práce pro stav živnosten-
ský a pokračováním všeho toho, co záslu-
hou českého živnostnictva bylo
opraveno v živnostenském řádu.
Řečník ukázal na svízelnou práci pro živ-
nostnictvo v parlamentě, kde se musí pra-
covati seriosně, cestou kompromisů a dohod.
Strana svobodomyslná je nám
jak svou minulostí tak i svou
přítomností zárukou, že se o naše
potřeby starati může a musí. Nyní
ruce k dílu! Úkolem delegátů je, přesvěd-
čovati doma živnostnictvo o tom, že mi mo
naši organisaci je živnostnictv
na bludné cestě. Řečník končí: »Vzdá-
vám všem dík za účast a za porozumění
dnešnímu jednání a volám srdečně: »Na
shledanou!« (Souhlas a potlesk.)
Tím byl sjezd delegátů o 1. hodině po
poledni skončen.
Laš
Vaníček
Slaný
11
article
Valná schůze
Valná schůze
odboru učitelů středoškolských při Ná
rodní straně svobodomyslné.
Profesoři středoškolští, příslušníci strany svo-
bodomyslné, soustředili se v silný odbor ve straně.
k němuž již nyní v samých počáteích organisační
práce spontanně přistoupilo na čtyři st a členů.
počet, který očividně bortí fikci, jakoby české pro
fesorstvo bylo šmahem realistické. Ustavující schů-
ze nového, velmi důležitého odboru konala se za
veliké účasti profesorů všech kategorií škol z Pra-
hy i venkova v neděli 15. t. m. ve velké zasedací
síni sekretariátu, do posledního místečka účastní-
ky naplněné.
Valnou schůzi zahájil a jménem akčního výbo-
ru strany řídil posl. vl. rada dr. Jindř. Metelka
Uvítal shromážděné profesory a poslance dra. K.
Kramáře, univ. prof. dra. Funka, dra. To-
bolku a dra. Lukavského, dále člena zem
školní rady univ. prof. dra. B. Němce a zá-
stupce akčního výboru, organisační komise ústřed-
ní i pražské, odborů státních úřadníků, učitelů
peněž. úřadníků, průmyslníků, svobod. mládeže.
dělníků a studentů. VI. rada prof. dr. J. Metel-
ka zahájil pak sjezd srdečným proslovem. V úvo-
du své poutavé řeči vtipně a s humorem odmítl
všechny žárlivé útoky jiných stran na vznikající
novou politickou profesorskou organisaci. Nepřišl
jsme, pravil, abychom útočili na druhy nepří-
tomné, ale promluvili upřímně k přítomným, ne-
chceme uměle pěstovati „ředitelské pouravy“, ale
chceme se starati o zájmy celého stavu, nebudeme
pořádatí gymnastická cvičení ve šplhání, nebude-
me bouratí, ale stavěti.
doktor
Jindřichův
Metelka
K Kramář
profesor
Funk
Lukavský
12
article
Řečník pojednává dále o kulfurní důležitosti
středoškolského profesorstva, jež vykazuje tolik
čestných representantů na poli osvětném, jako má-
lokterý stav jiný a dále vysvětluje, co strana svo-
bodomyslná pro stav profesorský a střední školstv
vykonala od té doby, kdy ujala se politického ve-
dení v národě. Její zásluhou je, že přestalo „vy-
kupování“ středních škol jako státních obětí, ale
že pronikla povinnost národu školy potřebné zří
diti. Za vedení strany vznikla veliká řada střed-
ních škol, jejichž dislokace po jazykové hranici o
Náchoda k Sušici je nejen promyšlená po stránee
národně politické, ale i po stránce osvětné, vyka-
zujíc četná nová střediska vzdělanostní.
Učitelé středoškolští mají přímo povinnost po-
liticky se organisovat. Dochází ku poznání že in-
teligence nemá se straniti politického života, ne-
mají-li se v české politice uplatňovati živlové ne-
vážní a nedůstojní! (Výborně.) A je přirozeno, že
profesoři počínají se politicky organisovat, přihla-
šují se otevřeně ke straně svobodomyslné, nebot
ona jim podává důkazů dost svými skutky, že má
veliké porozumění pro osvětné snahy a stavovské
zájmy učitelstva středoškolského. Řečník jako mar-
kantní příklad uvádí, jak dv. rada prof. dr. Jar
Čelakovský, když v r. 1901 jednáno bylo
ním z ústředí profesorské organisace o návrhu na
změnu zákona dozoru nad školami v tom smyslu.
aby i středoškolští profesoři došli zastoupenív
zemské školní radě, ustoupil se svého místav
tomto sboru na prospěch delegáta profesorského.
profesor
doktor
Čelakovský
Náchod
Sušice
13
article
Nesprávně informovaní tvrdí, že teprve nyní vstu-
pují profesoři do strany, a přece již dříve, než od-
bor se vůbec tvořiti počal, bylo 280 organisova-
ných příslušníků z řad středoškolských profesorů.
Rozmnožil-li se tento počet a seskupují-li se členo-
vé v odbor činí tak, aby svou prací získávali vli-
vu ve straně nejen ve prospěch její, ale i ku pro-
spěchu celého stavu. Nebude to na škodu organi-
sace stavovské, neboť odbor bude působiti, aby
právě to, čeho se profesorstvo domáhá jako stav.
bylo uplatněno v politickém ústředí strany. Pro-
fesoři nesešli se dnes, aby poslouchali — jakje
tendečně podkládáno — výklady vládních radů.
Úřední ražba kovu nemění a neudělá ze zlata mo-
saz a z mosazí zlato. U nás jsou bohudík příklady
že přes všechny úřední tituly zlato zůstane zlatem.
jak nejlépe dotvrzuje vládní rada Alois Jirá-
se k. (Bouřlivý potlesk.)
Řečník přeje sjezdu plného zdaru, sděluje, že
omluvili se posl. dr. Körner, Tůma, Weigner a udíl
slovo zástupci akčního výboru posl. dr. K. Kra-
máři, jenž ujímá se slova, uvítán dlouhotrvajícín
potleskema
Alois Jirat
doktor
Körner
Tůma
Weigner
14
article
Říšský posl. dr. Karel Kramář
Říšský posl. dr. Karel Kramář
pravil:
Velectění pánovél
Dovolte, abych přivítal vás a vaší organisac
v naší straně. Jak řekl kolega Metelk a, vyčítá
se vám, že se organisujete politicky. Konečně t
není u nás nic divného. U nás se smí každý orga
nísovat, jenom ne příslušník strany svobodomyslné
[Hlasy: „Tak jest.“) Ale myslím, že by se sotva
kdo našel, kdo by chtěl popírati právo a povin-
nost politické strany, aby hleděla si pečlivě všeho
co souvisí s výchovou mládeže. Od 150 let jest
všeobecně přijatou zásadou, že výchova mládeže
jest politicum. A tu se mně zdá, že není důležité
politicum jenom to, co se učí, nýbrž snad ještě
daleko důležitější jest, kdo tomu učí a jak se
učí. A proto jest také přirozeno, že na jedné stra-
ně každý stát snaží se míti vliv na všechny
ty, kterým svěřuje výchovu mládeže, ale na dru-
hé straně jest více než přirozeno, že také všechny
strany politické se snaží, aby měly jistý vliv na ty.
kteří vlastně representují budoucnost inteligence
národa a že strana, která věří a pevně jest pře-
svědčena, že její program může přinésti prospěeh
národu, že její program za daných okolností jest
pro národ nejlepším, že ťa strana stará se a chce.
aby tento program nezůstal obmezen jenom na ty.
kteří se zrovna nyní zabývají politikou, nýbrž aby
se stal majetkem budoucích pokolení. To, myslím,
není hřichem, nýbrž povinností strany, která si vě-
ří, která jest přesvědčena o správnosti svého pro-
gframu.
doktor
Kramář
Metelk
15
article
Snad není to sebepřeceňováním, řeknu-li, že
jest to naše strana, která ze všech našich občan-
ských stran má nejspíše určité a jasné cíle, ale ne-
jen to, která také v otázkách taktických dospěla
k určitým, jasným a především upřímným názorům.
A to myslím, není nedůležité zrovna pro vás, kte-
ří, jak pravím, svou činností jste jednou z hlavních
složek budoucího utváření se politické české
mysli.
I my nedostalí jsme se k tomu hned. Ne vždy-
cky byli jsme tak určiti a jasni ve svých názoreck
zejména na politickou taktiku a museli jsme prodě-
lati bolestný krystalisační proces. A tu si myslím
že by bylo hříchem, kdyby výsledky tohoto krysta-
lisačního procesu neměly býti pevným pod-
kladem budoucího politického rozvoje našeho ná-
roda. Vzpomeňte si, velectění pánové, na historii
naší strany, vzpomeňte si na boj našich prvních
vůdců proti pasivitě, na neobyčejnou odvahu, kte-
rou museli míti, když chtěli od národa, aby přiznal
si svou porážku a počítal s poměry, potom si vzpo-
meňte na radikalismus, který uchvátil celý národ
a s ním naši stranu v lefech 90. a vzpomeňte na
celý ten vývoj plný vnitřních krisí, než jsme s
dostali k té pevné, jasně vyhraněné politice, k
které jsme se konečně propracovali, k politice muž-
né, nebojící se přiznati pravdu sebe nepříjemnějšt
k politice, odříkající se bez strachu o populárnost
docela otevřeně každého programového radika-
lismu taktického, ale za to hotové vždy a proti ka-
ždému k politice bezohledně ostré, kde se to jev
nutným, aby zabráněno bylo křivdě a bezpráví nám
hrozfcímu.
A to, co dnes chceme, není nové, bylo to
vlastností onoho původního realismu, na který se
dneska tolik zapomíná. My chceme napro-
stou upřímnost. poctivost. pravdu ke
druhým a pravdu k sobě. (Hlasy: Výborně.
16
article
Potlesk.) Dovolte mně, pánově, abych poněku
vzpomněl na minulost. Pravda a upřímnost byly
základními požadavky původního realismu pro ka-
ždou politiku. Tenkrát to měli jsme za svou povin-
nost bojovati proti romantismu naší strany, který
sám sebe klamal o svých silách, ale na druhé stra-
ně také proti politice staročeské, která po pro-
hraném boji státoprávním ztratila úplně důvěru ne-
jen v sebe, nýbrž ztratila také důvěru za svůj ná-
rod, důvěru v jeho schopnost k odporu. My hlá-
sali, že jest potřebí docela otevřen
a upřímně zkoumati svou sílu, nekla-
mati se o tom, co dovedeme a řící s
otevřeně, co nedovedeme, ale také
pevně spoléhati na nezdolnou život-
ní sílu svého národa, jehož budoucnost ne-
závisí od toho, je-li k němu nějaká vláďa příznivá
nebo ne.
Ale ovšem také jsme chtěli, aby se nehazar-
dovalo s touto budoucností, abychom zbytečně ne-
hromadill překážky svému rozvoji tím, že klade-
me odpor tam, kde jest škodlivý a neprospěšný
národu a kde spíše vyplývá z jistého romantické-
ho nazírání na politiku českou, než z vážného po-
suzování toho, co národ potřebuje. To byly my-
šlenky původního realismu ohledně taktiky. My
jsme se dívali na otázku taktiky ne jako na otáz-
ku víry a přesvědčení nezměnitelného programu.
nýbrž prostě jako na methodu politického boje, na
methodu, která se musí užívati podle toho, jak jest
výhodnou pro cíle, kterých v daném okamžiku
chceme dosáhnouti.
17
article
Politický program původního realismu, a já
snad o něm smím mluviti, poněvadž mohu zde řící.
že jsem byl ten, který psal skoro všechny politi-
cky programové články, které tenkráte byly pu-
blikovány v „Času“ a to v letech: 1889, 1890
1891, byl ovšem program naprosto demo-
kratický svobodomyslný a sociální
program, který nás ničím nelíšil od strany mla-
dočeské, který byl vlastně programem mladoče-
ským, až snad na to, že byl více sociálně zabar-
ven, což se však v straně mladočeské přijalos
otevřenými sympatiemi, a to bylo příčinou, že
jsme mohli beze všech věcných obtíží, když poda-
řilo se překlenouti osobní rozpory, vstoupiti do
strany mladočeské. Ovšem hleděli jsme své ná-
zory o taktice i o methodě politické, a čím jsme
se líšili od tehdejších stran, uplatniti ve straně
mladočeské. V původním realismu neby-
lo ale radikalismu antiklerikálního.
18
article
My jsme byli upřímně svobodomyslní. Tak svobo-
domyslní, jak to odpovídalo tradicím našeho náro-
da. Ale ani prof. Masary k nedyslil tenkráte na
onu formu antiklerikálního boje, jak vyvinul se
později. My byli celým přesvědčením lidoví, demo-
kratičtí, ale my jsme nechtěli žádné demagogie,
ani v palčivém tehdy poměru k české šlechtě. My
sice pevně na tom stáli, a to jest jedna z hlavních
zásluh strany mladočeské a naší práce v ní, a by-
chomse vybavilizpolitického vedení
české šlechty, a vložili politické ve-
dení národa jedině do rukou národa.
na který se za všech podmínek můžeme spolehnou-
ti. ale nás byla daleka každá demagogie v poměru
lidových vrstev k šlechtě. Byli jsme ovšem take
naprostými odpůrci každé zásadní oposice, poně-
vadž, jak pravím, nedělali jsme z otázky polítické
taktiky nikdy otázku víry, otázku programu, a vi-
děli v ní jenom methodu politiky. A nyní se mně
budete ptáti, proč jsem o tom mluvil?
Řeknu vám docela upřímně, proč. Já mluvím
o tom zrovna mezi vámi, poněvadž realismus si do-
byl nejvíce půdy mezi středoškolskými profesory
A nic mne nebolí jako to, že této půdy dobyl sl
ne ani tak původní realismus, jako realismus po-
zdější, který vedle jména s tím původním realis-
mem má velmi málo společného. Neříkám to je-
nom proto, bych oživil vzpomínky historické, nýbrž
pro daleko hlubší příčiny. Kdo dnes sleduje věci
veřejné, nemůže se tajiti o tom, že zejmé n
ve straně realistické jest hluboke
vření, že tam nastati musil zásadní rozpor mezi
dvěma skupinami jež v realismu jsou: mezi těmi.
jež odchováni byli duchem starého původního re-
alismu a mezi adepty nového realismu, vychová-
nými „Časem“, jakým byl v pozdějších letech, kdy
sledoval docela jiné cíly, a kdy pracoval jinou po-
litickou methodou, než původně.
Masar
19
article
Vždyť starý, původní realismu s, s rea-
listickou stranou nynější nemá nio
společného než název časopisu „Čas
a potom dra. Herbena a prof. Masary-
ka, ale v docela obráďeném poměru
Kdežto prof. Masaryk byl jedním ze zaklada-
telů původního realismu a dr. Herben tam nebyl
ničím, pouhým figurantem, jest tomu dnes, myslím.
zrovna naopak. Dnes jest dr. Herben vším
prof. Masaryk znamená daleko méně. „Čas“ po
mém soudu representuje dnes mínění docela ji-
ných pánů jiných názorů na taktiku a na politiku.
Jestliže se nám vytýká zejména v kruzích profe-
sorských, že jsme to byli my, kteří jsme vyhnali
prof. Drtinu z politiky, pak musím říci, že jsme
ho nevyhodili z politiky my, že jsme bylí ochotni
a velmi ochotni kandidovati jej tam, kde byl po-
slancem dříve, ale že prof. Drtinu vyhodi-
li z politiky jeho političtí přátelé.
onen výkonný výbor realistický, který dnes před-
stavuje realismus, a který jest tak daleko vzdálen
od toho, co byl realismus původní. Zejmén
pravda a poctivost v politice, ktere
byly našim prvním a předním hesle m.
ty. bůh ví, kam se u nových realistů
poděly.
A dovolte mně, abych řekl několik upřímných
slov o samém vůdci dnešního realismu, o proí.
Herben
profesor
Masar
Masaryk
doktor
Drtina
20
article
Masarykovi. Učiním to zrovna zde mezí vá-
mi, kde myslím, že nejspíše to mohu učiniti. Řeknu
něco, co snad mnozí budou si jinak vykládati. Ale
kdo mne zná, ten mně uvěří, když řeknu, že mně
jest z duše upřímně prof. Masaryka líto. O jeho zá-
sluhách o náš veřejný život nenapadlo nikomu
pochybovati. On skutečně u nás otvíral nebo roz-
bíjel okna do Evropy, jak bylo o něm řečeno, ale.
jako všichni máme nějakou vadu, tak má dojista
i prof. Masaryk své vady, a hlavní vadou u něho
byl jistý nedostatek určitosti, jasno st
a domyšlení problému, které nadhodil. Ze-
jména to bylo v problémech politických, o věde-
ckých nechci mluviti. A následky tohoto jeho ne-
dostatku, který je na druhé straně ovšem vyvá-
žen onou bohatostí idejí, objevily se zejména, když
konfliktem v naší straně prof. Masaryk byl donu-
cen, aby opustil naši stranu. Řeknu docela upřím-
ně že to byla jedna z největších chyb, které se
dopustila naše strana, a tím větší to byla chyba.
Masaryk
profesor
Evropa
21
article
poněvadž po mé znalosti věcí se prof. Masarykovi
stala křivda. Ale také pro prof. Masaryka mělo
to přímo osudný následek, a nejen pro
něho, nýbrž pro vývoj veškeré naš
mladé inteligence, kdežto v naší straně
uplatňovaly se stále více ony ideje, které jsme
vnesli do strany původním realismem, prof. Ma-
saryk, který byl mimo stranu, chtěl býti sám vůd-
cem něčeho jiného, nového a postavil se proto
ostře proti naší straně, vzdaloval se tím
stále více sám sebe, všeho, co dříve
hlásal a v co tak upřímně věřil. A to jest
dojista velmi tragické, a to tím tragičtější, že to
nebyla jenom tragedie jeho vlastní-
ho vnitřního života, nýbrž že se t
přeneslo do veškeré budoucí genera-
ce, poněvadž nesmí se zapomenouti, že on jako
profesor na universitě měl ohromný vliv na ve-
škerou dorůstající mládež. Tak se stalo to, že na-
jednou vídíme Masaryka docela jiného, nežli byl
profesor
Masaryk
ma
22
article
Masaryk tehdy, když své pokrokové názory tvořii
sám ze sebe, a ne proto, aby našel něco jiného,
než čemu sám dříve věřil, poněvadž to nyní bylo
mladočeské. Tento vnitřní rozpor nemohl zůstati
bez následků. A tak vidíme, že dnes jest prof
Masaryk ve své armádě vlastně za-
jatcem svých poddůstojníků (Hlasya
Tak jest! Výborněl), že není to on, který vede
stranu, nýbrž že jest to jeho štáb, který se zmocnil
celého vedení, který se zmocnil jeho jména a jeho
praporu, a který v jeho jménu dělá věci, o kterých
jsem přesvědčen, že nemohou v hloubi jeho duše
býti doprovázeny souhlasem. (Výborněl)
To, co se děje nyní ve straně realistické, to
jest z docela jiného světa, to nemá ani stínu, ani
potuchy po oné mravní opravdovosti, která byla
hlavním podkladem renlismu, tak, . jak jsmesi
jej představovali. Dnes je vůdčí ideou no-
vého realismu snaha po popularitě z
každou cenu (Výborněl), zejména za
cenu věrnosti zásadám a ze cenu
pravdy. (Výborně! Výborně. Potlesk.)A
tak myslím, že není daleka doba, kdy nastane
v realistické straně třídění duchů. V realistické
straně jsou lidé dobří a poctiví, kteří byli vycho-
vání duchem prvotního realismu, a není možná
aby se dnes oddávali klamu, čím dnes se realismus
stal, aby necítili hlubokou propast, která jest mez
prof. Masarykem a jednotlivými jeho stranníky
Masaryk
Výborněl
profesor
23
article
Neříkám to všechno, abych před vámi vzpomína
historie posledních let, snad byste se mně za te
poděkovali, abych marnil tak váš čas. Činím to
jedině proto, poněvadž si myslím, že jest potřebí
aby o těchto věcech mezi námi bylo docela upřím-
ně promluveno, a sice proto, poněvadž se mně zdá
že jest potřebí, abychom myslili na to nejen orga-
nisovati všecky, kteří se již k naší straně hlásí
nýbrž pracovati také k tomu, aby naše strana
soustředila všechny ty, kteří zklamali se trpkým
zkušenostmi v jistých stranách, kteří touží po jas-
ných a určitých cílech v české politice, kteří ze
strannické vášně nedovedli se vzdáti rozumnému
nazírání na situaci českého národa, kteří do-
vedou odolat křiku ulice i snaze p
popularitě (Hlasy: Tak jest! Výborněl), k tl eř
jdou jenom za svým svědomím a z
svým nejlepším odhodláním sloužit
ze všech síl svému národu. (Výborně! Vý
borně! Pollesk.)
Já nechci, velectění pánové, tvrditi, že všech-
no v naší straně jest nejlepším. Ne. My jsme jenou
organismus lidí, a proto máme své chyby, své vady
ale to se nám musí přiznati, že máme odvahu říci
kde jsou naše chyby, a že máme odvahu proti nim
bojovati. V naší straně dály se ovšem také velk
chyby, a zakrývala je ta nejšlechetnější duše, kterou
jsme měli, dr. Engel. Dr. Engel neměl v sobě oné
bezohlednosti, které jest zapotřebí, aby v politi-
ckém životě bylo nemilosrdně vyříznuto všechno
co jest shnilé. Dr. Engel, sám člověk nejpoctivější
tak mnohé bohužel přikrýval pláštěm křesťanského
milosrdenství. Dnes se přiznáváme bez bázně před
celým světem ke svým chybám, neboť myslíme, že
jest to potřebí, aby se vědělo, kde se stala chyba.
Národ se musí politicky vychovávati
a vy to víte nejlépe, že se nedá vycho-
vávati 1ží, nýbrž že se vychováv
jenom pravdou. (Výborně! Potlesk. )
doktor
Engel
24
article
Není tak lehko prověsti všechno to, co jest
ideálem naší strany, a není to lehko zejména proto
poněvadž trpíme přece všichni velmi
špatným vychováním politickým.K
sobokázní a k sebepřemáhání v politickém životě
jest potřebí opravdu mužné zralostí a rozvahy, ak
té nebyli jsme zrovna zvlášť vychováváni. Spíše k
lehkomyslnému sebepřeceňování. A výchova k
lepšímu, zejména v politice jest věcí dlouhého prac-
ného vývoje. To, co žádáme od příslušníků své
strany, není opravdu lehké, a proto není divu, že
není všechno tak, jak bychom si toho přáli. Jsme
dojista hrdi, sebevědomí za svůj národ více než
kdo jiný, a hledíme stále k vyšším cílům, a přece
žádáme od těch, kteří se přiznávají k našemu pro-
gramu, aby pochopili, že musíme časem i passivně
trpěti křivdu, když myslíme, že tím zabráníme vět-
šímu zlu, anebo proto, že tím získáme tím větší
prospěch pro svůj národ. To není lehké a proto
jsou vždy ve straně různé, vnitřní proudy a roz-
pory, které se musí přemoci, a to jest úkolem našt
sebevýchovy.
25
article
Jsme nacionalisté do poslední žilky a snad chau-
vinisticky nacionální. A přece jsme pro to,
abychomtřebazatěžké oběti — ovšem
pokud se netýkají stěžejných zása
našeho programu polítického a jazy-
kového — s druhým národem žíli ve
smíru, abychom mohli pracovati pro
společné dobro a pro společný pro-
spěch našeho království. (Výborněl)
Musíme tedy žádati od těch, kteří se hlásík
naší organisaci, aby ze svého nacionalismu nečinili
poslední důsledky, aby se nedali uchvacovati hlay
výbojného nacionalismu, nýbrž aby byli pro ušlech-
tilý nacionalismus, který dává druhým právo
zrovna tak, jako jej žádá od sebe. (Výborně. Po-
tlesk.)
26
article
Jsme velmi demokratičtí, a jako takoví, roz-
umí se samo sebou, musíme býti pro všechno, e
znamená vyplnění demokratického programu také
v praxi. Ale máme za svou povinnost, přímo žárli-
vě bdíti, aby náš demokratismus v ničem a nikdy
nezměnil se. Nechceme ani v demokratičnosti jiti
do posledních důsledků, kde nemůže spoléhati
na to, že je náš lid dost mravně a duševně vy-
spělý, aby dovedl snésti všecko, co žádají poslední
důsledky demokratismu. Jsme svobodomysl-
ní, svobodomyslní celou duší, jak musí
býti všichní, kteří jsou naplněni duchem dějin
našeho národa. Ale přece jen, velectění pánové,
nevidíme úkol své svobodomyslno-
sti v antiklerikálním štvaní. Právě jako
lidě svobodomyslní máme úctu k přesdědčení širo-
kých vrstev lidových, a víme, že bychom jinými
nám doporučovanou methodou boje docilili jenom,
co docílili páni na Moravě, jak jste to viděli při
minulých volbách. (Hlasy: »Ano, tak jestl« — Vý-
borně, potlesk.)
To není žádná lhostejnost, nýbrž jen starosto
to, abychom svou bezohlednou politickou zásadovo-
stí nepoškozovali více náš národní život, než
bychom mu snad někde mohli prospěti. Jsme státo-
právníky a dojista opravdu tak dobrými státo-
právníky jako ti, kteří ze státního práva dělají
svůj program, kterému ovšem jsou nevěrni, poně-
vadž nezůstávají v oposici, nýbrž jdou do říšské
rady.
Morava
27
article
A přece jen jsme nuceni žádati od všech, kteři
se přiznávají k našemu programu, aby se s námi
postavili na půdu daných poměrů na říšské radě,
aby učinili důsledky z toho, že jsme přestali dělat
pasivní politiku, a aby hleděli jinou cestou, jinými
prostředky dosíci toho, co jest naším posledním cl-
lem, a sice získáním si politické moci, aby vliv nál
byl takový, abychom platně a účinně mohli pů-
sobiti na přetvoření veškerého vnitřního ústrojí
státního. Jak pravím, ve všem, co děláme, žádáme
od svých příslušníků, aby byli odhodláník
jisté sebekázni, k sebepřemáhání
sebeomezení, což věak, velectění
pánové, nemáme za výraz slabosti,
nýbrž za výraz mužné síly a zralo sti,
poněvadž vybouříti se dovede
každý, ale míti odvahu, potlačiti v
sobě i hněv a rozhořčení, i touhu, jíti
bezohledně vpřed, když víme, že
bychom tím poškodili věc, to žádá
skutečně mužnou sílu a mužnou roz-
vahn. (Výborněl Výborně! Potlesk.)
28
article
Vy, velectění pánové, však to dobře víte,
přece jste věrni naší straně, a svou organisaci
chcete ji posíliti. Proto vás, kteří vychováváte
mládež naši k veřejnému životu, vítám do našeho
kruhu, poněvadž bych si přál, aby zrovna naše
mládež byla vychovávána v duchu zásad, o kte-
rých jsem mluvil. Mluvím-li o sebekázni, o disci-
plině ducha a vůle, není to potlačování citovosti
v mládeži, zrovna naopak. My kdysi bojovali proti
tak zv. „fangličkářství“, ale nám nebylo rozumě-
no. My dokonce nemluvili proti citlivosti v po-
litice, my nemluvili ani proti tomu, aby lidé dá-
vali výraz tomu, že mají něco rádi, zrovna naopak
Chtěli jsme jen, aby v tom byla jistá opravdovost,
aby lidé nemyslili, že dost udělají, když nosí zevní
odznaky svého přesvědčení. Ale z toho se vyvinulo
pohrdání každým projevem vnitřního nadšení, do-
mýšlivá vyvýšenost nade vším, co bylo výrazem,
někdy snad i nevhodným, naivním, citového života
našeho lidu, nade vším, co nebylo kritickostía
analysou.
29
article
To byla veliká chyba, a je dobře, že si náš li
z takového podceňování každého nadšení nic ne-
dělá. Jak je potřebí počítati s citovým životem
lidu, vidíme nejlépe na straně, která negaci všeho
postavila si za úkol, na naší socíální demokracií.
Ta dobře poznala, že český lid potřebuje něco mitl
rád, že potřebuje něco cititi, že nemůže míti nie
jiného rád, než svůj národ, ale poněvadž ten ná-
rod nemá, co mu patří, a poněvadž těžce musí bo-
jovati za svá práva. Proto nesmíme vzdá-
vati se toho, co jest jedinou vzpru-
hou veškerého snažení, ale co jest ta-
ké jedinou možností, aby lid dovedl
s pevnou duší a důvěrou v konečné ví-
tězství trpěti. (Výborně.)
A proto myslím, verectění pánové, že jstes
přišli organisovat v naši stranu, abyste vyplnile
hlavní svůj úkol k budoucí generaci, a jsem pevně
přesvědčen, že budete vychovávati mládež oprav-
du v lásce, v lásce k národu, v lásce ku pravdě,v
lásce ochotné ke všem obětem, zejména k sebe-
kázni a k sebeobmezování, kde žádá toho dobro
prospěch národa. Takovým způsobem, vychováme
sobě budoucí generaci, která bude zárukou lepší
budoucnosti našeho národa. (Výborněl Potlesk)
My, velectění pánové, kteří jsme ve straně svobo-
domyslné, doufáme, že budoucnost patří