Strana 2.

RÁRODNÍ LISTY-

16. ledna 1909. Číslo 16.

vídeňských vlakových pošt jsou pouze německé, tak- též razíkka, ačkoli se jich užívá i ve styk so stranami, tiskopisy pro vnitřní službu jsou výhradně německé; doprava poštovní, telegrafní i to- lefonní je v německých krajích nad pomyšlení úzkost- livě vzorná, kdežto v českých, speciálně v pražském okolí, krajně nedostatečná, ano přímo směšně ubo há; přednášky v kursech konají se jenom německy veškeré pomůcky pro službu jsou jen německé, z ml stopisů vymílěna jsou zásadně česká pojmenován míst, takže i úřadník Čech vzhledem k to- mu, žejestke službě vychováván něme- cky, neví častokráte, jak by směrova dopis, označený českým pojmenová- ním míst. Konceplní úřadnictvo německé národnosti p pražském ředitelství jest ve většině, většína depar- tementů, a to právě nejdlůležilějších, je v rukou ně- meckých fanatiků la Schmidt z Bernholdů, po- čet německého výkonného úřadnicíva pouze v Praz a předměstích převyšuje daleko počet úřadlnictva če- ské národnosli ve všech měsíech v tak zv. uzavíra něm území. A nyní joště nastolen byl ně- mecký vicepresident s výslovně poli- tickou a národnostní tendencí, dušev ní vůdce německé byrokratické rozpí navostil A tomu všemu říká se utiskování německých po štovních úřudníků a počešťování poštovních úřadův krělovství českém! Existuje vůbec na světě ještě ná rod. ktorý dal by si líbiti pudobné utiskování a po- nižování a upírání i nejprostších práv? A existuje kde na světě úřad veřejně správy, klerý by byl expo nentem určilých pohntíckých stran?

Píše-li „Neue Freie Prosse“, že poštovnictví Čechách stoji bezprostředně přod krisí, pravíme my. že zárodek krise a rozvratu zasel do něho bývalý ministerský předseda baron Beck svou úmluvou s ně mockým poslanci a že výbuch krise hrozí pořád do- tud, dokud protizákonné počínání podobné bude vů- bec možno. A vyhrožuje-li německý tisk, že ne- úspěch nezškonnosti, kterou zastává vicepresident Svoboda, bude míti za následek obstrukci, passivní resistenci nebo revoltu německého úřadnictva, pok na tuto výhrůžku musí býti odpověděno: český ná- rod, české poselstvo a úřadnictvo nikdy nestrpl. aby zkrácena byla jazyková práva česká. Prozatím jen tolik ve chvíli, ve které pan vicepresident svou resignací snad vynutiti chce na vládě proličeský ja zykový výnos poštovní, aby se zavděčil Němcům z svoje jmenování vicepresidentem. Kdy konečně všichni činitelé, na nichž tu záleži prohlédnou nedůstojnou, hanebně zištnou hru Němců tu bezpříkladnou tartuferii, s jakou Němci pod zá- minkou neexislujícího počešťování úřadů vynucují na vládě úspěchy? Což poslední útok na české ambu- lance, inscenovaný chebským úřadnictvem, není do statečným důkazem, že nářek Němců na počešťován úřadů měl míli opětně v zápětí určité positivní vy- sledky? České pošťovní úřadnictvo bez rozdílu, jako i poštmistři mají této nedůstojné hry již dost a dos a nehodlají děle strpěti, aby povužováni byli za úřad- níky druhého řádu a aby byli v úřadech své vlast pouze trpěni z milosti německých poslanců a něj kého, jimi favorisovanélio úřadníka. Bude třeba jed- nou ukázati, že české poštovní úradnict vo dovede mluviti o silnějších prostře cích nejen tehdy, kdy jedná se o zlep šeníjehohmotných poměrů, alei tehdy jedná-li se o čest a nezadatelná práva národa, z něhož vyšli a jehož věrným syny vždycky zůstanouí.

Politické zprávy domáci. V Praze, 15. ledna. (Proč bar. Bie- nerth začiná vyjednávat.) Ke včerejší ohlášce „W. Abendpostu“, že bar. Bienerth v nejbližších dnech pozve na poradu českéa německé politiky, jimž sděli obsah předloh, kterými chce urovnati česko-německý spor, při- náší některé vysvětlivky „Zeit“. Bar. Bienerth ovšem se nesnaží o smír česko německý z lásky k nám Čechům, nýbrž z praprosté příčiny, že se Rakousko octlo opět jedneu v nouzi, z niž je má česká delegace pomáhat vytrhnout. Parla- ment stojí před řadou důležitých zákonodár- ných prací, jež se nedají provésti jinak, než součinností všech stran. Vedle roz- počtu a branecké předlohy přijde na řadu bo- senská předloha, která „z důvodů snadno pochopitelných potřobuje bozpečné a veliké

Hudba. Kubelik ve Vídni. Z Vídně, 15. ledna. Po Bvou lelech zavítal sem dnes Jan Kubelík k jediněmu koncertu. Nával k němu byl ve Vídni nebývaly. Pod- nikatel pravil nám, že pouze dnes a včera přihlásilo se o sedadla 6000 osob, jakkoliv všechna — počtem přes 3000 — byla již před několika dny rozprodána Není však žádné možnosti, by Kubelík tadyy zůstai a ještě jeden koncert pořádal, poněvadž zejtra jede do Dražďan, ohud do Pešti, odlud pak na Rus, odkud vrátí se v březnu přes Cařihrad. Zvláštní zajíma vosti nabyl dneční koncort faktem, že orchestr jej doprová- zející řídil Oskar Nedbal s padšením, chutí a také se vzácnou delikátností. Bylo na něm viděti, jak po- kládal se blaženým, že může slavného svého krajana orchestrem vídeňských hudebních umělců doprová- zeti. Program byl zde tentýž, jako v Praze. Každým výkonem rostly projevy pochvaly a potlesku, ktere propukly po provedení „Etud Paganinových“ pro housie samy a pro Variace na struně G v nevyli- čilelný jásol, jakého jsme v žádném z četných kon- certů Jana Kubelika tady neslyšeli. Opět a opět musil se objeviti a přidávali skladbu po skladbě. Nadšené posluchačstvo bylo by vytrvalo snad do půlnoci, kdy- by nebyla shásla - elektrická svělla. — Když opouštělí jsme velikou dvoranu hudební společnosti, ve které se koncert kanal, pravil nám německý jeden poslanec: „Tulo češtinu rádi posloucháme.

+ Haria chromatická. Dávno pociťována byla potřeba, nahraditi harlu pedálevou, vynalezenou Še- bestiánem Erardem r. 1811, nástrojem dokonalejším, avšak teprve na počálku nynějšího sloleli problém ten a úplným zdarem rozřešen p. G. Lyonem, ředíto- lem a spolumajitelem světoznámé pařížské továrny pian Pleyel, Wolll, Lyon Co. Vynálezce konstru- oval harlu chromalickou tak, že harla tato má všech- ny struny, tedy i půltonové, kdežto harla peduá lová má pouze stupnici diatonickou, která musí býti včas potřeby pedály modulovými doplněna. Harfa chno matická je úplně bez pedálů, neboť jich nepotřebuje. Umistění strun na hartě chromatické upraveno tak. že struny se křižují, neboť struny stupnice diatoni- cké — C-dur — napjaty jsou na harfě této s pravé strany, hlavy harfové na levou stranu desky reso- nanční a půltonové struny, odpovídající černým klávesám piana — nataženy jsou opáčně — s levé strany hlavy harfové na pravou stranu desky reso- nanění. Křižování strun neděje se však v prostředku jich délek, nýbrž značně níže a tim docíleno, že hráč může i ve středu strun dobře zahráti a největší tán z nástroje vyvinouti. Výhody chromatické harfy oproti pedálové jsou mnohě, je to nástroj nejen bu- doucnosti, ale již i philomnosti, neboť harfa tato za- vedena jest v cizině již v mnoha orchestrech, vo- většiny.“ Podobně předloha bankovní, ve ktoré „celé Rakousko se musí svorně posta- viti proti Uhrám.“ Také zahraničná politika „buďe činiti veliké požadavky nejen na finanční obětavost, nýbrž i na politickou dělnost straa.“ Rakouský stát je nyní tak exponován na venek že si nesmí dovoliti vnitřní zmatky. Celá situaee přímo nutká k sjednocení stran a utvoření par- lamentní vlády.

Je to jasné vládní vyzvání ke stranám. V „Zeitu“ se dnes žádná určitá strana ještě ne- jmenuje, ale můžeme s určitosti očekávati, že v nejbližších dnech nalezneme totéž vyzvání v „Fremdenbl.“, adresované už přímo delegaci české. Na nás se bude, jako vždy, žádati povol- nost, aby páni Němci nehatili vládní politiku. V Praze, 15. ledna. („O hrožené ně- mectví.“) Němci, shromáždění dne 4. ledna v pražském kasině, odpověděli, jak známo, bar. Bienerthovi, že nepřipustí klidné zasedání če- ského sněmu, dokud nebudou splněny podmín- ky, jež by zabezpečily „ohrožené němectví v Čechách. „Kur. Lwow.“ napsal o tomto nej- nevějším furianiství Němeů z Čech několik trefných slov. „Byl by čas — praví — aby se k německé otázce v Rakousku znujalo jednou zásadné stanovisko a zodpověděla se otázka, co ještě chce německá arogance v tomto státě.

Když se rozdělovaly mandáty pro říšskou radu dle nového volebního řádu, Slované byli cyni- cky obelstěni; ministerstva jsou zavodněna ně- meckými byrokraty, takže Slovanů se tam může destati jen nejmenší počet; v ústředních úřa- dech panuje výhradně němčina; německé země žijí bohatě ze slovanských daní a zemím slo- vanským házejí se drobty z toho, ce samy snesly do státní pokladny. Na každém kroku jest něm- čina v Rakousku privilegována. Porovnáme-li pak procento německého obyvatelstva s procen- tem německého vlivu na stát, shledáme, že roz- dělení výsad a břemen jest tak nespraveďlivé. že křivda, působená Slovanům, bije přímodo A přes to Němci stále křiči o své „ohro- žené němčině“. Vědí, že jsou v Rakousku ná- rodem privilegovaným a jekmile některý neně- mccký národ učiní nárok na kus práva, ihned vytáhnou ze zaňadří své „historické pretense“ No-li jinak, ukřičí každého a dobrák Slovan ustoupí z obavy, aby mu nevzahi a neodevzdali Němcům i to, co ještě má. Němci svou vřavou a svou „činnou“ politikou terorisuji všechny ra- kouské národy a nepřipusti je ke slovu. To se děje v parlamentě, v zemských sněmech, to se děje ve škole, v soudech, na poště, na ulici.

Německý terror od let maří rozvoj státu i ko- runních zemí. Od Němeů závisí stát a téměk všechny koruoní země. Jsou neobmezený mí pány v celé říši. A při tom nedovoli, aby se ujařmení národové mohli kdy spojiti proti nim poněvadž v Rakousku se ustálilo domnění, že „boz Němců zde vládnouti nemožno Nebude lépe, dokud všichni národové ne- postřehnou, že jest v zájmu jich všech zlomiti německou hegemonii v Rakousku, neboť jinak není možna autonumie, klerou všichni maji v ústech, není však možný ani pravidelný roz- voj jednotlivých zemi a národů, neboť každý z nich vláči na nohou germánský balast. Rakou- sku nehrozí poslovanštění, jeho vlkodlakem je germanisace, nadvláda brutálního plomene, kte- ré, opírajíc se o „historické právo“, perfidnou taktikou křiklounství drží na úzdě všechny ná- rody, jež dohromady tvoři ohromnou většinu ve Ale většina tato je bohužel málomocná, bo- jáená a neumí se chopiti žádného historického momontu, aby se trvale projevila. Ze Záhřeba, 13. ledna. (Další se- cesee.) Posl. Aug. Harambašič zaslal vý- konnému výboru strany práva oznámení, že souhlasí s posl. Zagorcem, který navrhoval, aby strana práva vystoupila ze srbsko-chorvatské koalice, a proto spolu s ním vystupuje ze strany i ze sněmovního klubu strany práva. Posl. Za- gorac přistoupí ke skupině dra. Mile Starče- viče, jež se loni odloučila od Frankovy čisté strany práva; posl. Harambašič bude ho asi ná- sledovati. očí. slátě.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 15. ledna. Skon nešťastného admirála Rožděstvenského Telegram donesl již včera zvěst, že adminá Rožděstvenský, smutný hrdina války rusko-ja- dobně se i na mnoha konservatořích vyučuje až p několika letech hře na této harlě, tak na př. na kon- servatoři v Paříži, v Brusselu, v Lille, v Saint-Étienne v Amsterodamě, v Miláně, ve Florencii, Bologni ald.

Jedna z největších výhod harfy chromatické jistě ví- tána jest skladatelům hudebním, mohou totiž pro harfu tuto psáti čistě klavírně a nemusí býli tak opa- trni, jako při komponování pro harfu pedálovou, neboť na harlu chromažickou možno klavírní skladby většinu přímo hráti, což na harfě pedálové často není možno. Mimo to zní tato nová harfa v každlé tonině slejně, což o pedálově neplatí, neboť pedály vylažené struny o půl neb celý stupeň nemají již půvední jasný zvuk, jako v tónině Ces-dur, ve kterou je podálová harfa laděna. Další výhody nového to- hoto nástroje jsou tyto: odpadá veškerý hluk při hraní télo haníy, který u pedálové zaviněn bývá šlapáním pedálů a tudíž i ne právě příliš estetický pohyb noh hráčových. Struny se tak snadno neroz- ladí jako u pedálové, též tak snadno nepraskají. L- dění jest velmi snadné, mají tyto harfy lepší zařízení na natahování a ladění slrun, mimo to je ve hlav harfové umístěna celá chromatická zvonková stup- nici, ktorou může hráč každou strunu přezkoušeli, je-li správně naladěna. Velmi důležito dále jest, že harfa chromatická stářím netrpí, naopak stává se lep- ší, jako nástroje smyčcové, kdežlo harfa pedálová čím slarší, tím horší, neboť její velice komplikovaný mechanismus hrou slále trní. Tón chromatické haríy jest krásně jasný, dalekonosný a mohutný, nemá harfa talo tolik železa v sobě jako pedálová. U pří- ležilosti purižského wagnerovského festivalu v roce 1902 byly v tehdejším orchestru zúčastněny 4 chro- matické harfy a dirigenti tohoto festivalu Hanuš

Richier, Felia Mottl, Alfréd Cortot vydalí harfé té velice pochvalné vysvědčení a dotvrdili, že tyto 4 harfy vydaly v tomto orkestru tolik, jako osm pedálových v bayreuthském orchestru. Podobně se velice příznivě vyjádřil o barfě té jistě povolaný zna- lec pan K. Kovařovic, chel opery Národního di- vadla, seznav a slyšev harfu tu u sl. Kruisovy. Tato umělkyně hráti bude na tento královský nástroj,u nás z koncertů dosud neznámý, o koncertu Spolku českých žurnalistů v Praze v sobotu 23. t. m. večer v Rudolfině. + Z České Filharmonie. Hlavním číslem pořadu zejtřejšího symfonického koncertu v Plodinové burse bude symfonie D-dur o pěti větách, jejíž autor Gie- vanni Sgambati zaujímá směrem své tvorby isolo- vané místo mezi italským skladatelstvem. Uvedoním díla toho dovršují symfonické koncerty České Filhar- monie výběr prací světové literatury, které přes sveu pozoruhodnost nevešly v minulých dobách ve zná- most našeho obecenstva ze zbývalého nedostafku orchestrových produkcí. Též ostatní čísla zejtřejšíhe programu vážena jsou z literatury současné: ouver tura k „Maryšr“ od Nováka, „Faunovo odpoledne

ponské, skonal. Rožděstvenský narodil se roku 1848 a již v 17. roku stáři vstoupil do ná- mořnictva. Poslupoval dosti rychle v kariéře svojí. Za rusko-turecké války 1877—78 vyzna- menal se statečností svojí. Později byl námořním atlachém při londýnském vyslanectvu a pak velitelem různých lodí. Za války rusko-japonské jmenován byl velitelem velikého počtem ru- ského loďstva, jež bylo vysláno z Baltického moře v červnu 1905, aby zničilo loďstvo ja- ponské. Celý svět s napjetím sledoval výpravu tu. Ještě před Hallem rozstřilel admirál Roždě- stvenský několik rybářských lodí anglických, pokládaje je ve tmě noční za torpédovky, na- stražené spojencem Japonska, Anglií. Za to Rusko musilo potom zaplatiti náhradu 63.000 liber šlerlinků. Obepluv jižní Afriku, spojil se ve vodách indiekých s loďstvem admirála Nebo- gatova, ale spojené toto loďstvo ruské bylo po- raženo v noci ze dne 27. na 28. května u Ču- šimy japonským admirálem Togem. Nejen po- raženo, nýbrž téměř úplně zničeno. Roždě stvenský postaven za to v dubnu 1906 před soud vojenský, ale zatím co jiní 4 důstojníci odsouzeni byli k smrti, on s jinými důstojníky námořními byl osvobozen. A celkem právem. Neboť s loďstvem, jež mu bylo svěřeno, bylo nemožno vyhráti, neboť sestávalo se zasta- ralých lodí, výzbroj jich bylu nedostatečná posádka mužstva složena z mužstva nevycviče- ného. Jest po dnes nevysvětlitelno, proč vlastně námořní správa ruská vyslala loďstvo to, jež jinde ještě dobré služby konati mohlo, jisté po- rážce vstříc. Od procesu svého žil admirá Rožděstvenský v úplném ústranl.

»Nejvěrnější přítel« oísaře rakouského. Při hostině, pořádaně v Schönbrunnu n počest deputace pruského gardového pluku císaře Františka Josefa, pronesl eisař rakouský připitek na němsckého císaře. Pozorován byl prý zvlášlě nápadný vroucí fon, s jakýmž císař přípitek pronesl, v němž zvedl pohár na zdraví, jak děl. »vznešeného spojence a nejvěrnější ho přítele« »vého. Svržení portugalské dynastie? Z malého království na samém konci Evropy západní docházejí opět zajímavé a sensační zvěsti. Tvrdí se v nich, že v Lissabonu záhy vypukne revoluce. Vláda snaží se revoluei potlačiti již v zárodku a zatýká republikány. Lissabonské listy činí již tajemné narážky na brzké nepokoje. Známá sídla republikánů jsou pod přisnou vojenskou dohlídkou. Vojáci v ka- sárnách mají stálou pohotovost, aby mohli každou chvíli vytrhnouti. V pátek večer byli ministři rychle povoláni ke schůzi kabinetu, která trvala několik hodin a na které učiněna opatření pro bezpečnost krále. Domy polepeny vel- kými plakáty, kterými se vyzývá k odporu odboji proti dynastli. Zatčených osob jest množství. Také posádka na lodích držána jes v pohotovosti, aby mohla po případě vy stoupiti na břeh. Plakáty republikánův ohlašuji že se pomsti a že dynastie bude svržena co nevidět.

Roosevelt pohnán před soud? Ústavní výbor senátu Spojených států za- mítl včera návrh senátora Smitha a soudruhův, aby Roosevelt byl pohnán před soud. Senátoři, kteři s návrhem tím propadli, ohlašují nové od- halení o presidentském úřadování Roosevellově. Pro nás tyto události jsou jakousí satisfa kcí, neboť za tím, co téměř všechen »světový« tisk Rooseveltovi až podlízavě podkuřoval, hleděli jsme my na těchto míslech na něj kriticky a to dosti nepříznivě. Náleželť Roosevelt k oněm mu- žům, kterým popularila jest vším a kteří za clonou její pamatují v první, druhé a třetí řadě na — sebe; dvojakost jeho v otázce kartelů trustů přibili jsme zde již při druhém zvolení jeho.

Italský král do Londýna nepojede Ilalské listy, zvláště »Corrierre della Sera« popírají úmysl krále Viktora Emanuela III. (za znamenaný v některých listech angliekýcb) pro- jeviti osobně v Londýně dik králi Kduardu z účast jeho pro oběti sicilské katastrofy. Ale dle od Debussye a „Enšpiglova šíbalstvr“ od Richarda Straussa. Vetupenky prodávají se v kapceláři Českého [ilharmonického družstva na Václavském nám. č. 53. + Karlu Kovařovici věnovaná rukopisná novin- ka Josefa Suke „Pohádka léta“, hudební báseň o pěli větách, provedena bude na druhém řádném kon- certě České jednoly pro orchestrální hudbu, který se koná již v úlerý dne 26. l. m. o 7. hod. večerní v Ru- dolfině. V červnu loňského roku zemřelého ruského skladatele Nikolaje Rimského-Korsekova vzpomenuio bude provedením velkolepé jeho ouverty „Veliko noce“. Vedle těchlo jako první číslo provedena bude Césara Francka symfonická báseň „Prokletý lovec“ Vstupenky po 8 K na číslovaná, po 5 K na nečíslu- vaná sedadla, po 2 Ka 1 K na místa k stáni prodá vají se v kanceláři Českého filharmonického družstva na Václavském nám. č. 53 (telefon 2995) +Litografický porirét prol. Vítězslava Nováka od akad. malie J. Blažka vydán jest na zvláštním žlutavém kartonu. Charakteristika jest dokonale vy stižena. Portrét pracován jako skizza. Velikost 49) 65 cm. Cen 8 korun, poštou 9 korun. Portrět doslaí lze u nakladatele Mojmíra Urbánka v Praze (Illávkův palác).

Různé zprávy. = Úmrtí německého spisovatele. Z Berlína 15. ledna. Známý spisovatel Arnošt z Wildenbruchu dnes odpoledne zemřel srdeční mrtvicí. = K mezinárodní lovecké výstavě ve Vídne V zasedaci síni generálního komisariátu mezinárodní lovecké výstavy konala se porada zásťupců rakou- ských uměleckých svazů, jakož i zástupců rakou- ského uměleckého průmyslu, na níž rokovalo se o řadě organisačních otázek a přetřásal se způsob úča- stenství výtvarných umělců, jakož i uměleckého prů- myslu na výstavě. = Dělnické haulí ve státní tabákové továrne v Le Mansu. Z Paříže, 15. ledna. (K. k.) Všech 600 dělmíků a dělnic, zaměstnaných ve stální továrně labákové v Le Mansu hrozí, že zahájí stávku, poně- vadž některým dělnicím byla snížena mzda a pro- tože 150 dělnic, kleré prohlásily se s nimi solidární- mi, bylo polrestáno = Cerné neslovice v Berlině. Z Berlína, 15 ledna. V rodině jistého obchodníka v Schönbergu one- mocněly dvě děti černými neštovicemi. = Kopnický selnik Voigt žaluje. Z Berlín 15. ledna. Známý kopnický selník hodlá se pustit lo zvláštního procesu. Jak svým časem sděleno, sli bila mu jistá dobročinná dáma po jeho propuštěn měsíční rentu 100 marek a posud mu ji také vyplá cela. Ponávadž poslední lhůta vyplhcena nebyla, ho- dlá obuvník Voigt dámu žalovati na další vyplácen renly. poznámek listů vlašských zdá se, že tu úmysl byl. ale že Tittoni se mu opřel, aby nečinilo to zlou krev ve Vídni a v Berlině. Vážné nepokoje v Somalsku. Pařížskému »Tempsu« se sděluje, že si- tuace v Somalsku jest vážná. Mullah uloupil již kmenům, vládě věrným, na 20 000 velbloudů. Mrožství věrných domorodců bylo stoupenci jeho pobito v řežich nejkrvavějších. V územi, stojí- cím pod protektorátem anglickým, sesiluje s vojsko, poněvadž se očekává útok na ně.

Nepokoje v Indii. »Daily Mail« sděluje: Situace v Titsgburu jest dosud velmi vážná, ač sbor Siklův a po- licie zjednaly opět klid. Mohamedáni hrozi pomstou Indům za zničení své mešity. V Kal- kutě byla vykonána včasná opatření proti ob nově nepokojův. Setniny Gordonova pluku pře- cházejí neustále ulicemi. Vojáci jsou lidem kame nováni a zranili a pozatýkali množství osob. Do Titagburu bylo na úsilné nalehání posláno dvě stě jezdcův, poněvadž mohamedáni v obvodu třiceti mil hrozí vytrhnouti proti městům, aby provedli na Indech tamních odvetu svou. K revoluci v Ispahanu, Zprávy z Ispahanu, jež došly vysla- nectev v Teheranu, znějí velmi hrozivě. Obyva- telstvo telegrafovalo vyslancům, že dosadilo ústavní sněm, že očekává jich podpory a že jinak prohlásí neodvislost Ispahanu. Za hnutím stojí hlavně náčelník Bachtiarův. sesazený šejkem ispahanským. Pokusy ispahan- ských vzbouřenců, vejiti ve styk se Satarem Khsnem v Tavrizu, byly zmařeny. Šsch vyslal do Ispahanu nepravidelnou jízdu. Očekává se vzpoura i v jiných provinciích. Proti cizincům hnutí to namířeno není. — Nej- novější zprávy z Ispahunu oznamují: Provin- ciální parlament, jenž sešel se v Ispahanu, po- žádal cizí diplomatická zastupitelstva, aby ob- novila opět ústsvu. Princ Ferman Ferma vytrhl včera se 700 jezdci, mezi nimi s 500 Bachtiary. do Ispahanu. Jezdci kmene Maku obsadili Khoi a vesnici Jofat u Marandy. Nedaleko pohraniční obce Džulíl zmocníli se Kurdové obchodní kara- vany, ubírající se se 300 velbloudy z Irmie, rovněž zmocnili se perské osobní pošty, ubira- jící se do Tavrizu.

K marocké debatě ve francouzské sněmovně. Očekávaná debata o marocké politice ne byla dosud zahájena, ale vláda si vyžádala zvláštní sezení pro diskusi o vykořisto- vání marockých dolů v Uenze. Na tomto podniku jsou zúčastněny silně fra neouzské i cizl zájmy. Zejmena německá firma Krup pova má zájem, aby setrvaly nynější poměry. Generální guvernér alžírský Jounart ujišťuje, že bude provedena nová regulace, na niž bude silně zúčastněn francouzský kapitál. O věc se velice starají kruhy politické a finanční a pro- vádějí se velké intriky. Z toho ohledu je vý- znamné, že sněmovna odmitla návrhy vlády na zvláštní schůzi pro tuto debatu 372 hlasy proti 203. Clemenceau ale nečinil z tohoto hlasování nijaké důsledky. Sám projevil souhlas s míněním většiny, neboť má sněmovna jiné aktuálnější otázky. Nelze prý zatím pomýšleti na brzkou debatu o marocké politice, poněvadž sněmovna se musí nejdřive zabývati otázkou daně z příjmů Teprve pak dojde k debatě o dolech v Uenze.

Jounart přimlouval se za nejrýchlejší vyři- zení otázky dolů a pravil: »Vyjednávání o Uenze spadá až do doby Revoilovy, ale beru za vše zodpovědnost. Byly proneseny proti nám vý čitky, jež vyžadují rychlé odpovědi. Každě otálení prospěje jen cizím zájmům. « Složitá otázka dolů v Uenze se vysvětluje ze zasvěce- ných kruhů takto: Jsou dvě společno st k vykořisťování dolů: stará, která dobyla práva na využitkování dolů stavbami v dolech, a nová. která vykořisťuje doly vykopáváním a má kon- cesi na dráhu k břehu. Druhou společnost ovládá trust, v němž má hlavní slovo fran- couzská firma Schneider v Creusotu a německá firma Kruppova. Naproti tomu se tvrdí, že tento trust má pouze právo na stavbu šachet a že železniční koncese byla udělena pouze francouzskému družstvu. Alžírská správa vídi v rychlé stavbě této dráhy velké výhody pro zem a zasazuje se, aby sněmovna prosadila její uskutečnění. Proti návrhu jsou zejmena radikálové, kteří si přejí, aby celý kraj vykořisťovaný přešel do správy země. Pak by ovšem musila být kuncese železniční získána od trustu za veliké ústupky. Bez želez- nice nemá koncese nižádné ceny. V této spletené záležitosti přichází k platnosti odpor sněmovny proti velkým finančním podnikům, jevící se o panamské aféry. Gouvernér Jounart a jiní jsou podezřiváni, že na stavbe dráhy mají osobní zájem. Vláda nechce se rozejit s radikály a proto raději od ložila debatu o dolech marockých.

Francouzští studenti do Čech. Pořad slavnostních dnů jest tento 16. ledna: Uvítání delegace pařížských studentů v Domažlicích předsedou Svazu Tvrzi- ekým a Koškem. O 5. hod. 20 min. odpol. oficiální vitání na nádraží eís. Františka Josefa, za radu král. hl. města Prahy starosta dr. Groš za městskou radu kutnohorskou starosta J. Ma- cháček, za Svaz českosl. studentstva kol. Hanzík a kol. Pluhařova, dále konsul francouzské repu- bliky J. Colomiés. Společná večeře v hotelu u »Arcivévody Štěpána«. 17. ledna: Dopoledne návštěva královského hradu. Odpoledne návštéva musea král. českého Večer: Slavnostní představení Smetanovy »Li buše« v Národním divadle. 18. ledna: Dopoledne: Odjezd o 6. hod. 53 min. ze severozáp. nádraží do Kutné Hory. Uvílání městskou radou a slavnostní schůze Společný oběd. Prohlídka města. 19. ledna: Výlet do Sedlee, prohlídka kost- nice. Návrat do Prahy. Večer návštěva měst- ského divadla na Král. Vinohradech. 20. ledna: Dopoledne vítání měst. radou pražskou na staroměstské radnici. Odpoledne Návštěva Národopisného musea. Večer: Rau na počest hostů v Narodním domě na Smichově. Úbor salonni.

Denní zprávy. — O boykotu proti Čechům („Tschochen- Boykott“) přináší „Dresdener Anzeiger“ úvahu na celou stranu. Nepodepsaný pisatol, jehož článek redakce otiskuje s výhradou, že nemůže s ním ve všem souhlasiti, přemílá o problému hospodářského boykotu proti Čechům velmi slo- žitě. Nesmírnou hlavu dělá mu na př. ta okol- nost, že „podíváme-li se na věc poněkud bliže, na každém zboží, uvnitř Čech vyrobeném, obě národnosti bezmála stejnou měrou zúčaslněny jsou, e tím toliko rozdílem, že Němci mezi pod- nikateli a živnostenskými úřadníky, Češi však mezi výrobnými dělníky mají většinu.“ Za ta- kových poměrů naskýtá prý se Němeům v říši otázku velmi značného zájmu, zdali a jak mo- hou Čechy hospodářsky polírati. Ježto prý říšští Němei kupují ročně o 100 mil. marek více, než se z říše do Rakouska vyváží, jsou „Rakuša- nům“ jako zákazníci cennější, než „Rakušané jim i mohou tudíž omezením svých koupí z Ra- keuska vyvíjeti na toto hospodářský nátlak. „C jest nám v hospodářském našem zájmu dovo- leno,“ píše „D. Anzeiger“, „to jest v zá- jmu nacionálním naší povinností; musíme císařskému státu a Slovanům v jeho ve- dení rozhodujicím (!!) zřejmě dáti na srozumě- nou, že jsme v národohospodářském ohledu mocí, kterouž lze také ve smyslu, pro něj škůdném, využitkovati. Musíme všemohoucím správcům vnitřní politiky v Rakousku ukázati, že si německý národ nedá všechno líbiti“ atd. Co však činiti, když je zřejmo, že nelze německou šunku od českého piva jen tak zhola odlišili, poněvadž na každém výrobku z Čech zúčastněno jest tak nekonečné množství výrobců obou národnností?

„Je to až k smíchu, ujišťujíli nás dobr Němci z Čech, že boykot všeobecně hleda- ných pražských šunek musí v první řad postihnouti právě Němce, poněvadž vývoz prostředkující pražské firmy jsou v ru- kou Němců?“ praví pisatel a po zevrubné úva- ze nemůže si jinak pomoci a prohlašuje: „Kde se štípá dříví, lítají třisky! Jestliže boykotu- jeme v říši české zboží, potom musí Něm- ci trpět nevyhnutelně spolu, tomu se nedá vůbec zameziti při způsobu, jakým prá- ce v Čechách je rozdělena mezi obě národ- nosti. V Čechách nejedná se o výrobky jedné národnosti, jako v Anglii, kdež výroba se děje nnglickým kapitálem, anglickými podnikateli, anglickými zřízonci a dělníky, nýbrž o výrobu v zemi, kdež dvě národnosti jsou promíseny a hospodářsky spolu pracují a pracovati musí. Jestliže v nějakém závodu o 500 dělnících za- městnáno jest 100 Němců a 400 Čechů, mus lví podíl připadnouti Čechům i v tom případě. jsou-li majitel i všichni úřadníci Němci, bo i v tom případě, jestliže na dodávce suroviny obě národnosti zúčastněny jsou stejným podí- lem,“ dí drážďanský národohospodář, který tak- to konstruovati míní pateně vzoroe zhoubného účinku boykotu podle národností, zapomínaje, že boykot, který stíhá 100 Němců a 400 Čechů a při tom německý kapitál, poškozuje asi tak rovnoměrně obě národnosti. Zkrátka, závěrek této bilance jeho vyznívá v ten smysl: Proto musí — a to leží také v přirozené povaze věei — každá rána, která stihne Čechy jako zaměst- nané, stihnouti také Němce jako zaměstnatele.

A protož jest německým zaměstnatelům tou ra- dou, nezaměstnávati žádné Čechy a není-li dosti německých dělníků, nechť němečtí za- městnatelé výrobu omezí. Zkáza zá- vodu — tak těší německé továrníky — o jaké se tak rádo mluví — nenastane jen tak honom, a dojde-li k ní v jednotlivém případě, nuže, pak jest nám co činiti s padlými, kteří, jak to bývá ve válce, bojiště pokrývají, a řekne se o nich: „Padli pro svou národnost!...“ Zdá se, že stačí tato ukázka výborných nápadů ná- rodohospodářského učence z Drážďan. Nepo- chybně poděkuje se mu předovším německý průmysl sám za thoorii, která mu ukládá ome- zení výroby, tedy úpadek, aby čeští dělníci při- šli o práci. Takové omezení výroby, na jakou by stačilo jenom německé dělnictvo, znamená zničení při nejmenším německé hospodářské převahy v Čechách, toť samozřejmo. Avšak čacký muž nedá se mýliti, a vysloviv požadnvek bezohledného boykotu plzeňského prazdroje, přes to, že mezi 250 pravovárečníky jest 115 Němců a ze 13 správních radů 6 Němců, pro- hlašuje proloženým tiskem: „I přes nebezpečí, že s tím nebude srozuměn Německý Voks- rat v Čechách, s nímž co do cíle jedno jsme, může býti výsledkem těchto úvah jenom jedna věc: Odmítati bezohledně vše- chno zboží, v podstatě od Čechů vy- robené, ať jsou podnikateli vý- roby třeba i Němci.“ První, kdo proti ta- kovému boykotu Čechů pozdvihnou protest co nejdůraznější, budou Němci... Pamětihodna kenečně jest, že citovaný článek uveřejněn jest v poloúřadním orgánu saské vlády, která ha- ranguje k boykotu českého zboží, u nás každá věc, vyčerpávající odpověď, zamezona jest zná- mými tiskovými poměry, zahájenými vládním výnosem proti boykotu německého zboží.

— České děti v německých veřejných ško- lách pražských. Pod záhlavím „Výhrůžný cirku lář starosty“ produkuje včerejší „P. Tagblatt“ v německém překladu litografovaný oběžník, rozesílaný městskou radou pražskou starostům oněch českých obcí, v nichž bydlí čeští ro- diče, posílající děti do obecných německých škol pražských. V oběžníku, jak uveřejněn „P. Tagbl.“, sděluje se, že rada král. hl. mě- sta Prahy již od let všemi prostředky k tomu pracuje, aby přítrž učiněna byla zahanbující okolnosti, že pražské německé školy navštěvují dílky českých rodičů. Ježto podle jistých usta- novení zákona nelze odmítati děti cizích obcí, dokud není dosaženo čísla 80 pro jednu třídu, lze docíliti positivních výsledků jenom tenkráte, podaří-li se přiměti české rodiče, aby svých dětí do německé školy neposílali. V přípise sdě- luje se, který osadník z dotyčné obce posílal dítě do pražské německé školy, i žádá se, aby obecní úřad působil na řečeného otce všemi prostředky, po případě nátlakem, aby počátkem příštího roku dítě do německé školy už nepc- sílal. Přípis podepsán litografickým jménem sta- rostovým. K tomu připojuje „P. T.“ pokry- teckou úvahu, že přípis obsahuje nebezpečnou vyhrůžku, kteráž staví se na stanovisko, že v české obci vůbec nemůže bydlit Němec a že každý Němec, který v české obei bydlí, musl se vydávati za Čecha a své dítky posílati de české skoly. Záležitostí touto bude prý se z