Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

15. ledna 1909. Číslo 15

4 article

řiká, že positivní politika kromě škod nepřinesla nie dobrého. Když se však nyní jedná o to, aby nám bylo vzato, v čem se užíváni vnitřní úřadni češtiny na poště rozšitilo, snad přece se poně- kud ocení význám toho, že měli jsme dva mi- nistry obchodu. My ovšem z pochopitelných dů- vodů mluviti nemohli, a musili jsme si dáti l- biti, že se nám říkalo, že jsme dělali naprosto bezúspěšnou politiku. Ale jestli nám to vše chno zase vezmou, pak jsem přesvědčen že bude z toho viněna zase jen strana mlado- česká a dr. Kramář. Ale to jest již naším údě- lem. Někdy se opravdu sám divím (1!), kde vlastně naberu tolik trpělivosti, abych dál zů- stal v politické činnosti...“ Úžasně!! Vezmou-li nám, co se na poště v užívání vnitřní češtiny rozšířilo — a věru, vešlo by se to do kapsy u vesty — potom je to důkazem úspěšnosti „positivní“ politiky Kramá- řovy? Protože se „to rozšířilo za obou českých ministrů“? Co nám byli platní, když může při- jiti německý vicepresident a dupne si na če- ského prosidenta pošt. ředitelství a das vzal „co bylo rozšířeno“ 1? A tenlo německý vice- prosident, jaké politiky jest úspěchem? Je snad odměnou bývalé, či vnadou pro nastávající ob- novu positivní politiky? Jaký to byl úspěch poli- tieký, jestliže musil zůstat státním tajemstvím? Neboť úspěchy „positivní“ politšky v oboru vnitřního jazyka mohou zůstati úspěchy jenom potud, pokud o nich Němci nezvědi.

doktor Kramář Němec

5 article

To je přímým tvrzením dra. Kramáře, dovoze- ným i pokud se týče vnitřního jazyka v oboru soudním. Proč byl Cheb? táže se dr. Kramář a od- povídá: „Proto, poněvadž Němci viděli že se rozšířila takovým způsobem vnitřn čeština u soudů, že oni tím byli docela přo- kvapeni. Já vždy myslil, že je lépe, aby naše soudy nepsaly do německých krajin čosky (po- dotýká dr. Kramář v parenthesi), ačkoli nikd nemůže jim jmenovati zákon, který by to zaka- zoval. Ale do německých krajin se psalo, a když Němci viděli, že se vnitřní úřadní řeč česká ta- kovým způsobem rozšířila, dali rozkaz, že se musí najíti kompensace ve vnější řeči. To byla příčina, proč udělal německý Volksrat známé kroky a vyzval německé soudy k odmílání če- ských podání. Proto se to jen stalo, že jsmesi vydobyli z velké části vnitřní řeč u soudů, ale že se o tom nesmělo mluvit, zas nikdo o tom nevěděl a celý svět zas mluvil o naší špatné. zůhubné politice, že jsme podporovali Gautsche a Becka a nedostali za to nie.“ Ano, březnový sníh, v noci napadlý, nikdy by se neroztál, kdyby noc byla věčná a slunko nikdy se neob jevilo! Nejdůležitější a jediný úspěch „posi. tivní“ politiky, jehož se českému národu do- stalo, před ním samým musil býti zatajen! Jak se potom mohl z něho těšiti a za něj vděčen býti, když o něm ani nesměl zvěděti? „Za- plať pánbůh naslotisíckrát!“ řekl strakonický

doktor Kramář Němec Gautsch Beck Cheb

6 article

Švanda dudák a to tam bylo všechno domnělo positivní zlato z čepice a Švanda seděl na ča- kanu! Tak daleko to s národem, obšťastněným positivními úspěchy ani nedošlo, jeho iracionální štěstí, neopatrným užíváním zasvěcených, vyšlo na jevo a obrátile se v největší pohromu, nebol sebe vnitřnější užívání češtiny u soudů nevy- váží ztrátu rovného práva jazyka českého před soudem v krajích království, jichž povaha v bu- doueím krajském rozdělení takto už napřed vytčenal Po takovýchto resultátech politické speku lace dra. Kramáře už nikoho nepřekvapí, ža celý obšírný odstavec své řeči věnoval obhájen posice revoltujících něm, souded „Když máte neodvislého soudce,“ pravil d Kramář, „který se může odvolávati na judikáty nejvyššího soudu, máte tu plenární rozbodnut nejvyššího soudu, že jest jazyková otázka otáz- kou judikatury, nevyřídíte se soudcem nic i když mu nařizovací mocí poručíte a on neuposlechne atd. To znamená postaviti se úplně na stano visko známého ediktu třebenického dra. Wenzes lause Titty, uznání legálnosti soudcovské re- volty německé. A to povidá dr. Kramář po zná mých interpelacích Národního klubu, dovoláva- jících se zákl. stát. zákonů o slát. moci výkonné a po svém vlastním tvrzení, že vláda měla po- tlačiti soudcovskou revoltu v zárodku, dříve nei

Švanda Kramář doktor národní klub

7 article

vzrostla v lavinu?! Kterak za takovýchi okol ností, za takto uznané napvroslé nepřekonatei nosti soudeovské revolty mohl dr. Kramář na dějně činiti při pokusu o koalici u bar. Bie- nertha mezi podmínkami požadavek, „že Něm ci nebudou nie dělati proti vnější- mu jazyku českému“, suď bůh! A jakou má cenu jeho ujištění, že se nic neztra- tilo (?) za positivní politiky, že právo našeho jazyka jest zachováno nejvyšším soudem a zemským soudem vrchním, když sám uvádí judikáty nejvyššího soudu na podporu revolty německých soudeů, tím už dokonce netřebas lámati hlavu. Dokonce pak už je marno namá- hati se s představami, kterak to dopadne s rov- ným právem českého jazyku v justici v Čecháeh za nastávající koalice, která podle dra. Kramáře nebude založena na koalici osob, nýbrž na věo- ných předpokladech. Kterak dr. Kramář vymůže splnění těchto předpokladů, když německým soudcům stačí chtíti a neustoupiti požadavek český po restituci Stremayra bude potřen?! Celý ten odstavee Kramářův o úspěších neúspěších positivní politky vypadá jako důkaz. že spěžovou skálu nelze trhat březovým klinem ale jak se to přece jenom na jisto musí podaři příště.

Kramář Kramářův Německo

8 article

Zbývá několik poznámek k výrokům dra Kramáře podřízenějšíhe významu. Pan doktor který výslovně se k tomu zná, že vyslovil hesle „positivní“ politiky, že jako vůdce rozhodujíei vůdce českých strun, jednal i s Beckem i s Bie nerthem, brání sebe i svůj užší klub proti zod- povědnosti za nezdary její, pokud je totiž sám připouští. Je to oblíbená formule početní, že „všech členů Národního klubu bylo 68, kdežt mlaďučeských poslaneů bylo 14, potom 13“, z ktercu se schovává. Pan dr. Kramář nemá právi k tomuto uhýbání, neboť pokud se jeho osobý týče, vázne plnou zodpovědnosti jako předseda Národního klubu, neboť přijav volbu, uvázal se u vedení celé české politiky. Rovněž jeho názor o klubovní diseiplině nesmí býti měřen fakty sic bychom dostihli pana doktora samého při velmi těžkých hříších diseiplinárních. Jeho vý rok o hlasování o píli rozpočtového provisori že bylo politiekou cbybou ano hloupostí, jest vý rokem proti disciplině klubu, kterou mu vytkl sám předseda sjezdu dr. Škarda ve své zahajo- vací řeči („a na konec žaluje i někdy dr. Kr- mář na dra. Kramáře sám, jak se stalo na říšské radě při posledním hlasování o provi- soriu). V tom případě dr. Kramář, který vytýká „Nár. Listům“, že nehájí chyby mladočeskýeh poslanců, sám byl dopaden při tom, jak tyt chyby odsuzuje.

Beck Bie doktor Kramář Škarda Kristus národní klub

9 article

Chyby tyto osudné trpce kárá ostatně i sám pan dr. Škarda. Neboť na dvou místech své za- hajovací řeči ze dne 10. t. m. vytýká českým poslancům vládních stran, tedy i své vlastní, že neučinili, co měli učiniti, řka- „A není pochybností, že tak, jak bar. Beck, ze- jména si vedl od poslední své, druhé rekon strukce, měli jsme příčinu stěžovati si (aj!) a měli jsme dříve z toho, jak si počínal, vyvodili konsekvence.“ A na jiném místě pověděl pan dr. Škarda: Připouštím však, že když bar. Bock nevyvinul náležité energie se svou vládou a tut revoltu nezkrotil, Národní klub měl dřivo z těchto okolnosti vyvoditi konsekvence a nomě celý rok vládu Beckovu podporovati.

doktor Škarda Beck Bock Beckův národní klub

10 article

No tak tedy! voláme my „Národní Listy“ jež se dostaly do presidiální klatby proto, že požadavek tento vyslovily v čas, před rokem. Dnos má tento moment pro nás význam potud. že se v tomto bodě nacházejí oba přodsedové dr. Kramář i dr. Škarda v zásadním rozporu neboť dr. Kramář nedopustil a nedopustí, že se měly činiti konsekvence z chování koaličních vlád, neboť jediná konsekvence, již dr. Kramát připoušti, jest konsekventně provozovati t. zv. positivní, recto koaliční politiku. Při nadšených projevech uznání, jímž se oba hlavní řečníci t. zv. pracovního sjezdu ob- mýšleli, nejsou tyto rozehody v zásadách takti- ekých bez významu. Že se dr. Kramář také ce do názorů zásadně-politických s předsedou vý- konného výboru rozehází, vysvítá z výroku dra. Škardy: „Nesouhlasíme s renlisty v otázce nazírání na státoprávní program, nesouhlasím s frási o národnostní autonomii . ..“ Známe dobře nejnovější konfesi pana dra. Kramáře o jazykové politice, jeho nadšení pre národnostní autonomii a četli jsme, že právě na základě fráse o ní míní se sejíti se stranou realistů... Ve své řeči pan dr. Kramář na tento Škardův výrok nereagoval. Dalo by se najíti jistě několik nápadných diversí mezi názory dra. Kramáře a dra. Škardy. zvláště mozi obstrukeí podle dra. Škardy a ob- strukcí podle Kramáře, ale stačí, co uvedeno. Jisto jest, že řeč dra. Kramáře působí vle. než svým obsahem tím, co v ní nebylo, nebot o jazykové předloze a krajiském rozdělení nezminil se řečník ani slovem . .. I bude snad nutno ještě v budoucnosti leckdy k ní se vrátiti, než bude uložena do archivu. Nebojte se lidu! Tím slovem pro- pustil dr. Kramář své pracovníky ,.

Kramář doktor Kramát Škardův Škarda

11 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 14. ledna. (Drahlý troj- spolek.) Výkupné za Bosnu, tureckým parla- mentem v zásadě již přijaté, prohlašuje s vládními listy za obratný diplomatický tah bar. Aehrenthala; střízlivější soudcové vidí v něm však přímo zoufalý krok, k němuž baron Aehrenthal byl přinucen okolnostmi. Vídenský zpravodaj »Dzien. Pol.« píše, že dorozumění s Tursekem jest »conditio sine qna non« evrop- ské konference a konference jest opět nezbytna, nemá-li dojíti na vojnu Rakouska se Srbskem. Vojna se Srbskem nemohla by však přiněst Rakousku zisku nijakého, škody však nezměrné. Anglie, Francie a Rusko daly Srbsku záruky. že územi jeho se neztenčl ani pro případ pro- hrané války; Rakousku tedy zbylo by i po vítězné válee jen draho zaplacené vědomi, že válku vyhrálo. Proto bar. Aehreníhal vyjednával houžev natě s Tureckem, až se mu podařilo usmiřiti je výkupným 54 milionů korun. Zřídlem všech obtíží, s nimiž jest nyní zápasiti Rakousku, jest dle »Dz. Polsk.« nade vši pochybnost Londýn. Předmětem nepřátelské politiky anglické není však Rakousko samo sebou, nýbrž jen j a ko spojenec Německa. Kdyby Rakousko bylo v čas změnilo posici a přešlo do skupiny západních velmoci a Ruska, annexe byla by bez obliží uznána za sankcí stavu, trvajícího už 30 let. Miliony, které mocnářství bude nyní po vinno zaplatiti Turecku, jeví se tedy cenou, kterou Rakousko-Uhersko musí dáti za udržení svého spolku s Německem. V Praze, 14. ledna. (Výkupné evropská konference.) Jakmile bude podepsána úmluva rakousko-uhersko-turecká, tý kající se výkupného za Bosnu a ostafníeh ústupků, Rakouskem nabidnutých, bude pode psaný protokol rozeslán ihned všem signatár- ným velmocem. Bar. Aehrenthal slibil to již v okružní nolě, obszhující depeše vyměněné mezi Vídní a Petrohradem v otázce bosenské.

Aehrenthal Vídenský Dzien Pol Bosna Praha Bosna Rakousko Srbsko Anglie Francie Rusko Turecko Londýn Německo Uhersko Vídeň Petrohrad

12 article

Protokol rakousko-turecký bude pak poďkladem dalšího předběžného vyjednávání mezi kabínely. jež limlo způsobem mají upraviti půdu přísu evropské konferenci. Ze Lvova, 12. ledna. (Odvolání ru ského konsula) Zprávy polských listů, že ruský konsul ve Lvově, Pustoškin, byl ji odvolán, ukázaly se předčasnými, »Galičanin« má bezpečnou zprávu, že pan Pustoškin se už delší dobu domáhá, aby byl převeden na jiné místo, ruská vláda však nemohla dosud jeho přání vyhověti, poněvadž žádný ruský gener konsulát není nyní uprázdněn. Také »Dz. Pole potvrzuje, že pověst o odvolání ruského konsula je bezpodstatná. Z Lublaně, 13. ledna. (Gorický sněm opět odročen.) Dle zprávy, došlé z Gorice, byl dnes zemský sněm gorický, jenž se ukázal opět neschopným práce, císařským reskriplem odročen. Odročení je pouze přechodem k roz- puštěnl, jež bude vyhlášeno v nejbližších dnech. Činnost gorického sněmu zmařila, jak známo, obstrukce klerikálných Slovinců, spo- jených s liberálními Vlachy, kteří vzbudili spon o obsazení zemského výboru a přes to, že jsou v menšině, žádali pro sebe většinu míst ve výboru. Ze Záhřeba, 12. ledna. (Srbsko-c h or- vatská koalice. — Městská rad a. — Universita.) Člen strany práva, posl. Z- gorac, vystoupil v posledních dnech proti srbsko-chorvatské koalici a způsobil mnoho kyse- lostí jak ve své straně, tak i v celé konlici.

Pustoškin Dz Vlach Lvov Lublaň Gorica Záhřeb Srbsko c h or

13 article

Výkonný výbor strany práva zabýval se v po- slední schůzi touto nepříjemnou aférou, jež však nebude míti pro koalici vážnějších následků. Posl. Zagorac, přesvědčiv se, že strana práva trvá věrně při koalici, vystoupil ze strany, vý- konný výbor strany práva oznámil pak výboru celé koalice, že vytrvá ve starém svazku, což koaliční výbor vzal s povděkem na vědomí. — Městská rada záhřebská vzala sice na vědomí, že bar. Rauch má dle zákona právo zříditi v Záhřebě státní policii, ale způsob, kterým to provedl, je z několika formálných důvodů ne- správný a proto městská rada podala proti bá- novu rozhodnutí protest. Před hlasováním odešli všichni vládní členově městské rady, tak že návrh byl přijat hlavně hlasy starčevičovců. Má se za to, že bar. Rauch si protest vezme z záminku, aby mohl městskou radu rozpustitia v čelo hlavního města postaviti vládního komi saře. — Záhřebská universita byla počátkem prosince uzavřena pro epidemii spály Nyní měly se opět zahájiti přednášky, ale bar Rauch rozkázal, aby universita zůstala uzavřena až do ukončení procesu se srbskými »vele- zrádci«. Bar. Rauch se bojí demonstrací uni versitní mládeže.

Posl Zagorac Rauch Záhřeb

14 title

Politické zprávy zahraničné.

15 article

V Praze, 14. ledna.

Praha

16 article

Kyrilice a latinka v makedonských zmatcích Z. Ze Skoplje, 14 ledna. (Zvl. tel. »N. L« Zpráva z Cařihradu, že mladoturecký parlamení prodal Bosnu a Hereegovinu Rakousko Uhersku strašně překvapila a rozhořčila arnautské mo slemy. Rakousko-uheršlí agenti už je měli na své straně proti Srbům i Bulharům, což se pro- jevilo usnesením arnautských blavarů moslem- ského vyznání, učiněného nedávno v Bitolji, že přijímají latinku za své písmo. (Roz. v jazyku arnautském či albánském. Red. »N. L «) V ná- valu dojmů cařihradských sešli se arnautsko- moslemští hlaváři zde, odvolali usnesení bitolj- ské, prohlásili se proti latince, jež prý je písmem rakousko-u herským a již prý třeba boykotovati právě tak, jako ra- kousko-uherské tovary, a usnesli se při- jmouti pro jazyk arnautský z plsmo kyrilici, jež je spojí se Srby a Bulhary.

Srba Bulhar Roza Cařihrad Bosna Rakousko Reda . » N . L Skoplj

17 article

Cesta anglického krále do Berlína Mezi berlínským vrchním dvorním maršál- ským úřadem a kanceláří lorda Chamberlalna v Londýně koná se nyní vyjednávání o programu návštěvy krále Eduarda v Berlíně. Den přijezdu královských manželů angliekých je již znám, ale bude uveřejněn až s obsahem programu. Ne- správné je označovati tuto návštěvu jako sou- kromou a rodinnou záležilost. Královšti manželé konají v Beriíně úřadní, formálně s tátní ná- vštěvu, což bude osvědčeno přijetím v Ber- lině a velkým průvodem krále Eduarda. Pro slýchá se, že krále bude provázeti státní sekre- tář zahraničních věcí Sir Eduard Grez. Bude li lato zpráva potvrzena, bude jisto, že návštěra Eduarda VII. v Berlíně bude mít velký poli- tický význ a m. Přálelštější poměr anglicko-německý. V Birminghamu prones! ministr obchodu Winston Churehil! řeč, v níž pravil: Kdyby kabinet měl míti, jak očekávám, veřejné záležitosti Anglie plných pět let, což jest nor mální a zdravou periodou britskou, musíme s především snažiti, aby Anglie učinila další po- kusy ve svých velkých zahraničních otázkách

Eduard Grez Eduard VII Přálelštý Berlín Londýn Birmingham Anglie Winston Churehil

18 article

Doufám, že sir Eduard Grey bude korunovati své dílo tím, že vytvoří přátelštější poměr mezi německým a britským národem. Nejnovější válečná loď anglická Dle zprávy »Daily News« bude nový křižák »Indefatigahle« spuštěn příští měsíc v Devon- portu. Nová válečná loď brilská bude dlouhá 550 stop a šíroká 80 stop. Nosnost bude činiti 19.000 tun. Stroje mají 45.000 koňských sil. Loď bude míti tři komíny a bude celá opancé- řována. 8 těžkých 12palcových děl bude po2 umístěno ve chráněných a obrněných místech, takže se bude střílet ku předu. V zádi lodi bude 6, po straně 8 děl. Kromě toho bude opatřena loď 12 4palcovými s 27 menšími děly, jakož i dvěma torpadovými rourami, nalezají- cími se pod vodou. Očekává se, ža loď dosáhne nového rekordu v rychlosti velkých korábů-

Eduard Grey Daily News

19 article Postupové poměry soudcovských úřadníků v král. českém.

Postupové poměry soudcovských úřadníků v král. českém. O poslupových poměrech saudcovských úřadníků v král, českém bylo v posledních letech napsáne tolik článků a tolik pelie příslušným činilelům po- dáno, že a mnoha stran vysoveno bylo podivení, že soudcové v této záležitosti ještě další marné, mnohdy i nákladné kroky podnikají. Že u vlády oprávněné požadavky soudců českých nenalezly porozumění, dá se konečně vysvělliti tím, že soudcové čeští v po- sledních letech, zvláště trváním na českém vnitřním úřadování, přizni vlády se netěšili, jak také dosvěd- čují tomu scudcovská jmenování z té doby a neobsa- zování uprázdněných míst soudcovských.

20 article

Že však u delerace české — a to bez rozdílu politických stran — snahy tyto nedocházely vždy náležité podpory a porozumění, nedovedou si čeští saudcové vysvětliti. Vzdyť jsou tito přece součástí národa českého, jemuž v boji za jeho práva, zejména jazyková, platné služby vždy prokazovali a otázka úřadnická tak úzce s otázkou jazykovou, tedy čislě národní, je spojena, že zkušenosti posledních let mohly českou delegaci poučiti o tom, že zanedbá- vání stavovské otázky soudcovské ani národu české- mu nemůže býti ku prospěchu. Vzdor tomu nepod- nikla delegace česká vážných kroků k nápravě těchil poměrů. Zaslané jí pelice sice byly příslušným či- nitelům s doporučením předkládány, deputace vysla- né vlídně přijímány, ba vyslovován vůči těmto úžas nad křiklavými poměry postupovými a pod- pora co najúčinnější slibována, ale vše zůstalo zase při pouhých slovech a slibech. A přece energické zakročení celé delegace, nebo aspoň značné její části nemoblo se minouti cie, neboť obnosy, jimiž by se dalo dociliti zlepšení, byly by tak nepatrné, že ani na váhu v celkovém rozpočtu padati nemohoua vláda nemohla by nátlaku takovému odolnti proto, že dalo by se ji snadno dokázati, jak v jiných ze- mích o zlepšení materiálního poslavení soudců se stará.

21 article

V tom směru měla by býti české delegaci vzorem delegace polská, která s nevšední horlivostí, z vlast- ního popudu o zájmy státníhio úřadnictva polského se stará, tak že toto mezi ostatním slátním úřad- nictvem postavení vskutku závidění hodné zaujímá. Tomu opětně nasvědčuje rozpočet ministersiva spra- vedlnosti pro r. 1909, v němž mimořádnou položkou na soudcovské úradnictvo v Haličí štědře je pama- továno. Dle této péče, jakou chová správa jusliční i dolegace česká k oprávněným požadavkům česitých soudců, vypadají i postupové poměry jejich. Kdežto postup do VII. hodn. Uřídy nastává v obvodu lvov- ském po 14. 13, ba v mnohých případech i po 11 letech, v obvodu tersiském nejdéle po 16. krakov- ském a zaderském po 18, vídeňském po 20, brněn- ském, štyrskohradeckém a inšpruckém nejděle po 22 stužebních letech, postupují soudcové v Čechách do této bodnostní třídy průměrně nejdříve po 24 letech. Podobně má se to i s postupem do tdy VII. Posledně povýšení adjunkti v Čechách do télo třídy měli průměmé služební slálí 14 lel, kdežlo v ostat- ních obvodech postupuji soudcové do téže po 12. ano v obvodu lvovském již po 11 lelech. Hlavní při- činou těchlo špatných postupových poměrů v Če- chách jest zvláště nedostatečné syslemisování míst soudcovských a pozvolné obsazování míst uprázd- něných. Další příčinou neulěšených těchlo poměrů jest přesluhování soudeů.

Halič Čechy

22 article

Dle zákona z 19./2, 1907 č. 34 ř. z. mohou na vlastní žádost dáni býli na trvalý odpočinek ti soud- cové, kteří dosáhli věku 60 let. Koncem roku 1908 dosáhli v Čechách tohoto stáří a mohou tedy do výslužby odejíti: president vrch. z. s, 4 presidenti V. hodn. th, 11 presidentů VI. hodn. tř., 11 radů vrchního z. s., 14 vrchních radů z. s. a 33 radů z. s úhrnem tedy 74 soudců. V roku 1909 přibude k těm- lo soudcům ještě dalších 23. Z těchlo soudců ma í téměř všichni 35 služebních let, tak že s plným vý- služným do pense odejiti mohou. Někteří z nich dosluhují ještě na první nebo druhou kvinkvenálku, většina z nich však nemůže očekávati již postupu

Čechy

23 article

Naše knihy. * Václav Hladík: Vlnobití. Román. Nakla datelství Hcjda a Tuček v Praze. 1908. Za 6.80K. Tvůrce společenského románu pražského p. Hladík, pekud vím, nenáležel nikdy k žádné kon cesované literární straně. Šel svobodný a uvědomělý vždy pouze za svým cílem, neodvislý ve svém tvo ření, vomě rozhodujíci v záležitostech, ktoré svěřeny byly jeho umélecké a kritické pozornosti. A přece jako redaktor „Lumíru“ dovedl soustřediti ve svů list zástupce všech téměř literárních proudů a učinit tak z „Lumíra“ olitní a pozoruhodný časopis, v něm současná, zvláště produkce domácí s neobvyklou svorností se zrcadlila. Když pak po bok jeho vstoupil prol. dr. J ar Vlček, prvý náš literární historik, zdálo se, že „Lu mír“ slane se listem, jehož obsahová hodnota ne bude hned tak překonána revuí podobného druhu Nelze se nezamyslit nad okolnostmni, které strosko taly krásně toto očekávání. Pan Hladík odešel z redakce, donucen příčínami o něž u nás nikdy nebyla nouze, čímž zárover I obor jeho působnosti se značně pozměnil, zhusti a soustředl.

Hladík Hcjda Tuček Lumír Lu mír Praha

24 article

Jeho studijní cesty po cizině a zkušenosti, jimi se při nich. obohatil, vtiskly také žurna li stic ko činnosti p. Iladíka světový jaksi ráz a jeho politi- ckému nazírání smělost volného posudku, v dobác neutěšeně krise domácí vlastnosti to v pravdě ne- ocenilelně. Autor „Trestu“ horuje pro z dravou a sil no politiku národohospodářskou, v níž je dině vidí spolehlivou cestu k vítězství v nerovněm boji národnostním. Horuje pro so uči n n os všech, pro jednolitou, svomou práci, oproštěnou sobectví, povznešenou vědomím vlasti a potřeb strá- dajícího národa. Neomezujo se však se svými názory pouze n sloupce novinářské, nýbrž přenáší je i do svých ro- mánových prací u vědomí, že tento způsob podmi- ňuje s bezpečností jejich největší rozšíření. Shledáváme se alespoň s nimi všude jakos společným tmelem všech prací p. IIladíkových. A tu jsme u druhé složky veřejné činnosti p V. Iiladka: u jeho literární produkce. Vyšed z drobné prosy ostrých a sympatických posířehů, stylové virtuosity a náladové poesie, uchýlil se záhy k rozměrné tvorbě pražského společen- ského románu, s nímž spoutal se téměř nedd- lučitelně,

V Iiladek

25 article

Na řadu předchá zojících prací (Tretí láska, Trest Voldan, Valentinovy ženy) navazuje i rozsáhlá nová práce p. Hladíkova „Vlnobite“, datovaná z dob politických zá pasů za všecbecné právo hlasovací. Jako jinde, i zde milostný román zaujímá střední a největší plochu širokého románového obrazu. Mladý a snaživý doktor Havrda podstupuje l těžký zápas o budoucí svoji ženu, jež má být nejen chotí, ale i přitolkyní, spolupracovnicí a nejvěrohou nější prostřednicí mezi jeho cílem a jeho srdcem. Autoru naskytlo se tu přirozeně vděčné dějiště které mu dopřálo líčit pražskou společnost ve všech jejích odstinech, mělkosti i koketerii Pan Hladi učinil tak s obvyklou u něho otevřeností. Jk hrdinka, slečna Moldnerova, typ mladé pražské dániy ve svém románovém zpodobnění, jest nejvýmluvněj- ším dožladem, jak se dnes žije a vychovává v prvýcl pražských rodinách, v nichž dandysmus, kosmopoli tánství, blaseovanost a mělký rozmar jsou nejhleda- nějšími vlastnostmi, a kde jízdecké boty, drzá zku- šenost a kurtisánská odvaha zhýčkaných lvů praž ských salonů a promenád více platí a zmůže, nežl záslužná práce, vzácná hlava a ryzí cit. Jak jinak, vážněji a opravdověji jeví se postranní obrazy, kde muží vědy a cílevědomých snah horuj pro budoucnost národa, k jehož zdaru jsou ochotn vždy přispěti všemi silami! Jak nezvykle tklivě v te chaos moderních hesel zní citáty z knih našich bu- ditelů, či hlas dělníka, volajícího po svém právul A všechny tyto prolichůdné složky promykaj se v románu p. Hladíka, prostupují se navzájem, do- týkají a sráží se ve vášnivém vinobití živola, který nad vším tím rozprostírá neúprosnou svoji moc.

Voldan Valentinův Hladíkův Vlnobite Havrda Hlad Moldnerův Hladík Tretí láska

26 article

Hrdina románu dr. Havrda nedojde vyslyšeni u slečny Maldnerovy, která dává přednost degenero- vanému milovníku koní a subret, ale jeho práce ochranou sympatického profesora Sandera zůstá zachráněna, probouzí v něm silný smysl pro povin nost a závazky vůči národu, lidstvu a kulluře. Tím vyzváním k národní práci končí také knih p. V. Hladíka, jež je z nejlepších, které napsala hodna zvláštní pozernosti právě pro svoji horoue českost, jež všude románem timio tak uvědoměl proniká. Skvělé posáže v líčení Prahy dodávají celé prác znamenitého rámce a podporují názory pronesené zvláštním důrazem. Mysl autorova důvěřivě upírá se ke královskému hradu, symbolu to české slávy minulé a budoucíh lejího znevuvzkřisení, V něm vidí všechny slavné zjevy minulosti. Slávu a moc Čech, krá l o v s k ýcl Čech! A dole, pod hrádem, na obou btezích Vltavy cilí, „že ve shonu ulic hárá prudký, dy chtící život národa, vzbuzeného k no vým nadějím, toužlelho po návratu by- valé síly a slávy, pronikajícího svou pílí a onergií do řad národů evrop- ských. Nemyslím, že by kdy p. Hladík podal přesvěděi- vějších důkazů o ryzosti svého českého smýšlenía nevím, zda by přišla jiná kniha než „Vlnobití více vhod v dobách tak pohnuté přítomnosti. Čtenáři polěší se v m nejen románovou kresbou napínavého provedení (jemuž dobře svědčí pěknéil lustrace p. A. Scheinera), ale i naleznou v ní pod- pory v kolisavých otázkách dne o povzbu zen k opětnému politickému a národoho spodářskému povzneseni

doktor Havrda Maldnerův Sander V Hladík Hladík A Scheiner Praha královský hrad Čechy Vltava

27 article Quido Maria Vyskočil.

Quido Maria Vyskočil. Bibliografie. * „Zlatá Praha“. Dnes vyšlo již 17. číslo tohote oblíbeného týdenníku rodinného s bohatým obsa- hem illustračním, jakož i mnobými příspěvky před- ních českých literátů. Přináší první pokračování no- vého románu Václava Hladíka „Dobyvatelé“, práci velké koncepce a zajímavého prosiředí, jak již úvodní dvě kapiloly ukazují. Děj nového románu Hladíkov hraje se v politickém, uměleckém, literárním a diva- delním ovzduší Paříže a vystupuje v něm řada zná- mých osob českého i francouzského kulturního světa zúčastněných aktivně ve stycích česko-fmancouzských Tím nabývá velký román Hlladíkův zvláště zajíma- vého pozadí a není pochyby, že literární obsah „Zla- té Prahy“ získá jím trvalého obohacení. Na dalších stranách honoší se „Zlatá Praha“ příspěvky: Aug Eug. Mužíka, R. Rowalského, Vratislava Friedlaa Frant. Zvěřiny (vlastní životopis). Část obrazová, do níž přispěli tentokráte přední čeští i cizí výtvarníci vyníká pečlivým uspoládáním a velice zdařilými re- produkcemá, které dokazují nejlépe veliký pokroek českého umění reprodukčního. — „Zlatá Praha“ vy. chází v nakladatelství J. Otty, redaktorem je Vinceno Červinka, obrazovou část tídí Viktor Oliva.

Vyskočil Hladík Hlladíkův Aug Eug Mužík R Rowalski Friedlaa František Zvěřina J Ott Červinka Viktor Praha Paříž Hladíkov

28 article Hudba.

Hudba. * Koncert Spolku českých žurnalistů v Praze bude v sobolu 23. ledna večer v Rodolfinu. Moderní vynález chromatické harfy, jež připouští větší samo- statnost formy komposiční i silnější rozpjetí tech- nické stránky tobolo královského nástroje. láká mladou generaci skladalelskou k řádnému využitko- vání tohoto nástroje. Mezi nejnovějšími skladbami poutá největší pozornost koncert pro chromatickou harfu s průvodem orkestrovým od Maria van Ove- reema, holandského skladatele v Brusselu. Zajímavá a krasna skladba tato jest trojdilna; silně osvětluje výhodné stranky nového nástroje a staví jej ovšem v popředí, při lom však má také na zřeteli výraznost průvodu orkestrového, jehož barviost ve spojení s harfon chromatickou přináši zcela nové kombinace zvukové, Koncert tento s průvodem studentského symfonického orkestru hrati bude mladistvá umělkyně slečna Věra Kruinova, která jest sice již c nejchvalněji známa jako koncertistka na barfu pedá lovou, avšak harfu chrom tickou uvádí u nas na konceriním podiu jako opravduvou novinku, nebo jest slečna Kruisova prozatím první a jed na v celém Rakousku, která se tomuto nastroji věnovala. Vý- borným učitelem na barfu podálovou byl slečně kon certní mistr pan Hugo Kager, který i při studiu hry na harfu chromatickou, podniknutém pouze na zá- kladě malé školy, vydané profesorkou pařížské konservatoře paní Tassy-Spencerovou, byl mlade umělkyní velice nápomocen. — Vstupenky prudavají hudební firmy: F. A. Urbánek vedle Národního div. a Mojmír Urbánek v Hlávkově palaci a to křesla po 5, 4, 3 a 2 K, k stání po 70 h a K 1.50, Lože jsou vyprodány.

Marius van Ove Kruinův Kruisův Hugo Tasso Spencerův F A Urbánek Urbánek Hlávkův Praha Rodolfin Brusel Rakousko spolek český žurnalista

29 article

+ Z České Filharmonie. Pořad pozejtřejšího symfonického koncertu v Plodinové burse věnován bude veskrze nejmodernějším směrům současné hu- dební produkce. Pořad zahájen bude ouverturou k dramatu bratří Mrštiků »Maryša« od Vítězslav Nováka, jež nebyla slyšána již 9 let, načež následo- vati bude všude s velkým úspěchem provozovaná předehra k Mallarméově básní »Faunovo odpoledne od francouzského impresionisty Claudea Debussya Závěrek prvního oddělení tvořiti bude nejpopulár nější dílo Richarda Straussa »Eušpiglovy šprýmy« Druhé oddělení vyplní v Praze dosud vůbec nepro vedená symfonie Giovanna Sgambatia. Vstupenky po 2 K na číslované, po 1 K na nečíslované sedadl a po 60 h na místa k stání prodávají se v kanceláři Českého filbarmonického družstva na Václavském nám. č. 53. + Z Monzy (Italie). 11. ledna. Koncert českého virtnosa na housle Jaroslava Sumona, absolventa třídy prof. Lachnera na pražské konservatoři, po řádaný za protektorátu zdejší městské rady, měl pronikavý úspěch. Nejhlubším dojmem v přednesu umělcově působil Paganmnův koncert D dur a Smeta- novo »Z domoviny«. Čistý výnos koncertu v obnosu 400 lir věnoval virtuos ve prospěch neštěstí sicilsko calabrijského.

Mrštiků Maryša Novák Mallarméův Claude Debussya Straussa Eušpiglův Sgambatius Sumon profesor Lachner Praha Václavský já Monza Český filharmonie Italia Paganmnův koncert D dur a Smet

30 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Edisenův vynález pro elektrické dráhy. Pro slulý americký vynalezce Edison uveřejňuje někter podrobnosti o svém novém elektrickém akkumula- toru pro tramwaye. Vynálezce sděluje, že články jsou stejné jako v akkumulatoru, který zdokonalil již před několika lety Zkušenosti, jichž při tom naby a na základě jejich pracoval, přivedly jej k sestro- jení akkumulatoru mnohem dokonalejšího, který může poháněti tramwav po celý den bez nového na- bíjení. Dle výroku Edisonova obejdou se elektrické dráhy bez drátů, přivádějicích proud. = Ko sříceni kostelní klenby v Naxu. Z Cury- chu, 14. ledna. Včera konal se pohřeb obělí usmrce- ných při sřícení keatelní klenby v Naxu. Před školní budovou a obecní budovou postaveno bylo velké lešení, na které bylo položeno 41 rakví. Zádušní mši sloužil podivuhodnou náhodou zachráněný farář, kte- rý stěží přemohl své rozechvění. Pohřeb trval dvě hodiny. Lidé rozcházeli se mlčky. Čotní zranění na- lézají se v nebezpečenství živola. Pochybuje se, že budou zachráněni na živu. Starosta nešťastné obce včera odpoledne se zastřelil ze zármutku nad ztrátou své dcery. Obě její sestry jsou smrtelně zraněny. Spor mezi německými profesory. Z Berlí- na, 14. ledna. Profesor Artur Kohn, známý svým vynálezem fotografie obrazů, vzdal se profesury na mnichovské universitě. Jako důvod se udává, že byl při obsazování řádné profosury pro thooretickou fy- siku opomenut. Prohlásil sám spolupracovníku „Perl. Tagebl.“, že profesor Roentgen fakullu v teto zále- žitosti lerorisoval = Staří manželé udušeni plyny. Z Paříže, 14. ledna. Inženýr Sneysters, vrchní inženýr cerps des mines a učitel průmyslově školy v Charleroi, byl nalezen i se svou choti v ložníci udušený. Plyny, vycházející z kamen na dřevěné uhlí, způsohily smri starých manželů ve věku 72 a 75 let.

Edisenův Edisonův Kohn Perl Roentgen Naxos Cura Paříž Charleroi

31 article

= Lupič v kufru. Z Paříže, 14. ledna. (K k.) „Journal“ aděluje z Poitiersu, že včera večer ode- vzdali dva automobilisté jistému hostinskému v Sa- vigni neobyčejně veliký kufr k uschování. Hostinský, jemuž byla věc podezřelou, sdělil to četnictvu, kteréž kufr otevřelo a nalezlo v něm muže, ozbrojeného dý- kou a revolverem. Muž byl ihned zalčen. Též ( ba autamobilisté byli zatčení, když si plišli pro kufr. = Zavraždění malíře Sleinheila. Z Paří že, 14. ledna. Vyšetřování proti paní Steinheilové bylo nyní skončeno. Žaloba zní na dvojnásobnou vraždu. Proces počne v prvním týdnu měsíce března = Demonstrace nezaměstnaných v Lipsku.Z Lipaka, 14. ledna. Včera v poledne konala se scnů- ze, svolaná anarchisty, na níž byl referentem berlín- ský anarchista Oerter. Po schůzi, které se zúčastnilo 1500 osob, táhli nezaměstnaní k nové radnicí a uspo- řádali tam hlučné projevy, volajíce o chleba a práci. Radnice byla obklíčena strážníky. Na to pokusili se demonstranti vniknouli do hlavních tříd a deman- strovati před obchody, bylo jim v tom však policií zabráněno = Jules Lemnitre těžce nemocen. Z Paři že. 14. ledna. Člen Akademie, Jules Lemaitre, leží téžce nemocen infekčním zánětem plic a růží. Všvoda Orleanský otázal se telegraficky na slav předáka royalisto = Marné pátrání. Z Paříže, 14. ledna. (K. k.) Křižák »Admirál Aube« přibyl do Gibrallaru, pátrav bezvýsledně mezi Bermudskými ostrovy a Madeirou po poštovní lodi »Neustria«

Sleinheil Steinheilová Oerter Jules Lemnitre Jules Lemaitre Aub Gibrallar Paříž Lipsko Lipak Madeira