Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXx

2

V Praze, ve čtvrtek 14. ledna 1909.

Praha

3

Číslo 14.

4 article

Ha ranní a večerní listy čedpláe v Prase v adreinisteecit na měsle na čtvrt lsta . . . . 6 K — s dvojí donátškou; pa měsic. . . . . na čtvrt lota . . . . 7 K 62h vo filiálkách na mčsie. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K ooh s dvojí zásilkou- na měsie na čtvrt lota : . . . 1 K co

5 article Vecerní

Vecerní dání. V drobném prodejin ranní čislo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4 k Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . .l večerni . . . . . . . 5h Inseráty platí sa hotově napřed Předplaceni a fnserty přijimá administrace v Marianské ul., a Tam nscházejí sa tél redakce, tiskárna a sxpedice „Národnleh Listů“. Rukopisy so novracejl.

6 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Srbsko hrozí opět válkou. Sp. Z Bělehradu, 14 ledna. (Zvl. felegr »N. L.«) Vládní »Samouprava« praví v úvodním článku: »Evropa zmocnila před 30 lety Rakousko v zájmu evropského míru, aby turecké země Bosnu a Hercegovinu obsadilo a uklidnilo. Avšak Rakousko mandát libovolně si rozšířilo a pro hlásilo nyní dokonce zábor obou obsazených zemi. Pro případ pak, že by annexe uznána ne byla, hrozl Rakousko válkou. Nyní mu Evropa v zájmu svého míru Ra kousko donutit, aby Bosnu zase opustilo. Víme, že nikdo války nechce, ale tím, co Rakousko právě učinilo, postaveni srbský národ a Srbsko před osudnou volbu žiu nebo zemřiti. Srbsko pak vidoue. že v situaci, jež annexí byla způ- sobena, musí zcela nepochybně ze- mříti, snadno se rozhodne pro válku. Jeho rozhodnuti způsobí válečný po- žár a timto požárem bude zachvácena celá Evropa. Proto musí Evropa, chce-li se zbaviti obrovského nebezpečí, vyvésti Rakousko opět z Balkánu.« Srbský král vzdává se trůnu. Z Vídně, 14. ledna. »Miltagszeitung« ozna- muje ze Zemuna: Dnes odpoledne koná se ministerská rada, které předsedati bude král Pelr a do níž povoláni jsou také Pašič Stoja novič, Rybarac, Novakovič, Marinkovič a chéí generálního štábu. Král Petr sdělí ministerské radě, že vzdává se trůnu na prospěch korunního prince Jiřího. Mezi Cetyní Bělehradem vyměněny čelné telegramy. Černo- horský kníže Mikuláš prý projevii králi Petrovi stejný úmysl.

Miltagszeitung Pelr Pašič Rybarac Novakovič Marinkovič Petr Jiří Černo Mikuláš Srbsko Bělehrad Evropa Rakousko Bosna a Hercegovina Bosna Balkán Vídeň Cetyně Bělehrad

7 article

Jazyková otázka u pražského ředitelství pošta telegrafu. Z Vídně, 14. ledna. „N. F. P.“ uveřojňuje dnes tři stati ve příčině jazykové záležitosti při pražském poštovním ředitelství. Po stránce meriterní sděluje list: Ministerstvo zahájilo dvě akce. Sepsán výnus, jímž se upraviti maji do vydání jazykového zákona ja zy ko- vávpravidla pro vnitřní ůřadní služ bu u poštovního ředitelství. Tímto výnosem se stanovi, že služební řeč poštovního ředitelství jest němčina. Povolují se však jednotlivé vy jimky. Prohlašuje se sice, že výjimky tý- kají se jen nepatrných a ojedinělých případů. avšak o tom bude lze si učiniti úsudek, až bu- dou výjimky ty povědomy. Nehledě k tomu, faktum samo, že vůbee povoleny byly výjiniky, jest průlomem do německé řeči služební. Němci byli do savadními zkušenostmi s destatek poučeni, jak Čechové ve skutečnosti rozumějí takovým výjim- kám a jak je dovedou vykonávati. Má to však zuse jinou stränku — pokračuje „N. F. P.“ kdyby se předpokládal případ nikterak doká zaný, že pražské ředitelství samo vyřídí všechna akta. Nyní není vyloučena tím možnost, že po- štovní ředitelství přijímati bude če ská podání poštovních úřadů. Poně vadž za nynčjšího presidenta zahostila se zvrk

Němec Čecho Vídeň

8 article

lost, že české poštovní úřady jednají s ředitel- stvím jazykem českým, ministerským výnosem upravuje se jedině otázka, jak má vyřizo- vati akta, které samo vydalo, nestanoví však jazyk, kterým jiné úřady jednají s poštovním ředitelstvem. Bude moci na příště kaž- dý poštovní úřad česká podání po- sílat pražskému ředitelství. Druhým výtnosem upravuje se půspbnost presl- denta a místopresidenta. To stalo se již před několika měsíci, když zavedena mista místo- presidentská. Ze zkušenosti se však ukázalo, že mohou vzniknouti přes to největší spor kompetenční. V nové úpravě jsou četne podrobnosti technické, jichžto prospěšnost ee ukáže teprve v praxi. .. Nyni vidíme jasně, oč jde Němcům: o žád- né křivdy, o žádné znásilňování, o žádné bez- práví, páchané na nich, jim jde o to, by ve ve- škeré poštovní správě království českého, jak nahoru, tak dolů, zůstala jako úřadní jazyk vý- hradně němčina. Dodatek redakce. Ze zprávy této je patrno, že Vídeň se opět chystá sáhnouti na české právo jazykové — nařízením. Nehledě k tomu, že poměry u poštovního ředitelství ne- vyvinuly se ještě tak, aby z nich plynula nutnost nějakého nařízení, můžeme říci: ministr dr. Žáček dlí v Praze a konferuje pilně s českými muži, stojícími v popředí národního života i ve- řejného působení. Pan ministr jistě se přesvěd- čil, že by u nás v zemi české vzbudilo obrov- skou bouři a že by poslance české do nejostřej šího boje v parlamentě vehnalo jakékoliv opa tření vládní, které by znamenalo i jenom nej menší újmu na rozsahu jazykového práva, vyko návaného již při užívání jazyka českého v úřa dech této země. Křesťanští soclálové žádají tři mínisterské portefe nilly.

Němec Žáček Vídeň Praha

9 article

Z Vídně, 14. ledna. »Zeit« oznamuje Křesťanšti sociálové žádají v novém koaličním kabinetu tři portefeuilly: ministers t v obchodu pro dra. Weiskirchner , veřejné práce pro dra. Fuchse ministerstvo financí nebo že- leznic pro Pattaie. President poslanscké sněmovny dr. Weiskirchner oznámil dru Luegrovi, že chce resignovati na funkci magi- strátního ředitele. Dr. Lueger žádosti té vyho- věti nechce a stěžuje si na trpký osud, že ho teď právě opouštěji všichni jeho věrní. Dr Weiskirchner namiti, že jest přetížen a že ře- ditelství úřadů vyžaduje všech sil muže, kdežto on jest funkcí presidenta poslanecké sněmovny úplně zaměstnán. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 14. ledna. (K. k.) »Wiener Zeitung« oznamuje: Císař sprostil vlastnoručním listem ze dne 10. ledna t. r. místa nejvyšší hofmistryni paní arcivévodkyně Marie Annun- eiaty, Františku hraběnku Hoysovou udělil jí, uznávaje výborné její služby, Alžbětin řád I. třídy. Současně jmenoval císař hraběnku Jindřišku Buguoyovou, rozenou hraběnku Cappyovu, nejvyšší hofmistryní paní arcivé- vodkyně. Správce ministerstva kultu a vy- učování jmenoval okresního školního in- spektora v Podbořanech, ředitele měšťanskýeh

Fuchs Weiskirchner Luegr doktor Lueger Císař Annun František Hoysová Jindřišek Buguoyová Cappyův Vídeň Podbořany poslanecký sněmovna Wiener Zeitung

10 article

škol Františka Ritterera, okresním školním inspektorem pro školní okres stříbrský. Správce ministerstva obchod jmenoval účetní revidenty Václava K adle č ka, Emila Hradetzkého a Františka Zem ka účelními rady pro účetní oddělení poštov- ního a telegrafního ředitelstv v Pra ze. Správce ministerstva veřejných prací jmenoval vrehní inženýry Aloisa Ko- doně, Antonína Studničku, Josefa Fol- kerta a Rudolfa Hlouška stavebními rady a inženýry Josefa Adamce, Jana Semo- tána, Františka Fischera a Jindřich Mareše vrchními inženýry pro státní sl- vební službu v Čechách; dále jmenoval smluv ního učitele na odborné škole dřevařské v Krá- líkách, Karla Dobnera, učitelem v IX. hod- nostní třídě na téže odborné škole. Obchodně-politický odbor v ministerstvu orby Z Vídně, 14. ledna. (K. k.) »Fremden blatt« oznamuje, že správce ministerstva orby zřídil před nedávnem v ministerstvu orby ob- chodně-politický odbor tím, že dosa- vadní oddělení XX. vytvořil v odbor, v jenož čelo povolán byl ministerský rada dr. Arnost Seidler.

Ritterer Václav Hradetzký František země ko Studnička Fol Hloušek Adamec Jan Sema Fischer Mareš Dobner doktor Seidler Čechy Vídeň

11 article

Škandál jubilejního průvodn. Z Vídně, 14. ledna. Škandál jubilejního průvodu vídeňského ze dne 12. června m. r. který byl předmětem prudkých žalob, vzne- sených poslanci Silbererem a Schuh- meierem na pořadatelský výbor, bude míti také dohru před soudem. »Zeit« uveřejňuje přípis advokáta dra. Eppingra, oznamující, že komitét podal na oba poslance žaloby pro urážku na cti. Valašský živel v Albánsku hlásí se o svoje práva. Z Valony, 14. ledna. (K. k.) Od počátku nového mladotureckého režimu začíná zde v sousedních územích také nová éra pro valaš ský živel. Tento živel vystupuje teď se svým národními požadavky a aspiracemi otevřenějia sebevědoměji Slávka v tabákové továrně. Z Kluže, 14. ledna. (K. k.) Uher. tel. kor kancelár sděluje: Dělnfci zdejší tabákové to várny, počtem asi 1200, zahájili stávku pro mzdové spory. Zase oprava řeči cisaře Viléma. Z Kolina, n. R., 14. ledna. (K. k.) v berlín ském telegramu „Köln. Ztgu.“ ujišťuje účastník jubilejních oslav pluku císaře Františka, jemuž čelné postavení umožnilo slyšeti každé slovo císařovo, že v berlínském jednom listě uveřej- něná věta: „Mohou přijíti ještě zlé doby, což nedejž bůh!“ nebyla pronesena ani touto an podobnou formou. Royalistické výtržnosti v Paříži. Z Pařiže, 13. ledna. (K. k.) Asi 60 royalistů potupilo a poplivalo večer v Quarteer Latin pro- fesora Thalamasa. 30 jich bylc zatčeno. Stu dující republikánského sdružení uspořádali proti projevy. Boj proti opiu ve Francii. Z Paříže, 14. lodna. (K. k.) V Touloně byl u jistého obchodníka zabaveno veliké množstv

Silberer Schuh Slávek Uher Vilém Köln František bůh Vídeň Valon Kluž Kolina Paříž Francie

12 article

opia, jakož i seznam osob, které opium kupo valy. Mezi nimi nalézají se četní důstojníci ná mořní. Jejich jména byla sdělena ministerstvu námořnictví, ktert nařídil, aby věc byla vyše třena. Krétská otázka nebude vůbec projednávána. Z Cařihradu, 14. ledna. (K. k.) Podlo „Osmanského Lloydu“ prohlásil ministr zahra ničních záležitostí, že na návrh Anglie usnesly se ochranné mocnosti Krěty, že povedou na dále vládu na Krétě a že krétská otázka ne- bude projednávána ani mezi tureckou a řeckou vládou, ani na případně konferenci. Veškeré ochranné mocnosti se už v této věci doliodly. Amnestie. Z Petrohradu, 14. ledna. (K. k.) „Petro hradská telegrafní agentura“ sděluje: 73 oso bám, které byly 1. ledna odsouzeny v Jekateri noslavi vojenským soudem k smrti, po případé k nucené práci, car prominul cestou milost trest, po případě ho zmírnil. Presidium ruské řišské rady. Z Petrohradu, 14. ledna. (K. k.) „Petro- hradská telegrafní agentura“ oznamuje: Car ským ukazem byli senátoři Akimov a Golu běv opětně jmenováni, onen za předsedu, tento za místopředsodu říšské rady na r. 1909

Lloyd Akimov Gola Cařihrad Anglie Kréta Petrohrad Jekateri Petra

13 article Nebezpečí války na Balkáně.

Nebezpečí války na Balkáně. Hrozivý stav věcí v Makedonii. Z Cařihradu, 14. ledna. (K. k.) O nynější situaci v Makedonii možno na základě spolehli- vých zpráv říci následující, ačkoliv podrobné přesné posouzení situace ve vnitrozemí je velmi obtížno: Smíření svářících se národností, kter uzavřeno bylo po červencové reveluci, se ne- osvědčilo. K nespokojenosti make- donských Bulharů (také pro nezákoni- tosti při volbách) přidružilo se v poslední době též kvašení mezi řeckým živle m, které stále se vzmahá, kdežlo Srbové těší se příznivému smýšlení mladotureckých místních výborů. Bulhaři, Řekové i Srbové použili pře- stávky po červencovém převratu i mladé svo- body, aby zdokonalili svou tajnou organisaci a opatřili se zbraně m i náboji. Na něklerých místech vyskytly se také čety. Situace je pro případ nové akce řeckých, bulbarských a srbských komitů ta ke tím vážnějšl, že se mohamedánsk obyvatelstvo všude dobře ozbro jilo a že mladoturecké místní výbory zajiste sestaví mohamedánské protitlupy dojde-li k novému hnutí komitů. Nebezpečen ství spočivá také v tom, že by nová akce bul harských, řeckých nebo srbských čet půso- bila zajisté na Albánce. Prozatím stojí ještě partikulární, reakcionářské, fanatické a mladoalbánské živly příkře proti sobě a také pro budoucnost nezdá se trvalá shoda pravdě- podobnou, avšak pro případ větších provokael řeckých, bulharských a srbských tlup lze oče- kávati energickouobranuu Albánco

Bulhar Srba Řek Albánec Balkán Makedonie Cařihrad

14 article

Sensační reaktivace. Z Bělehradu, 14. ledna. »N. Wr. Tagbl.« sděluje: Velikou sensaci způsobila zpráva zdejší »Stampy«, že ministerský předseda Veli- mírovič předložil králi Petrovi dekret, kterým se reaktivoval člen staroradikální strany jako státní úřadník, jenž byl v Požarevci pro úřadní zpronevěry a pro veliký úbytek v pokladnách odsouzen k 7letému žaláři, který si také od- pykal. Tenlo muž byl odsouzen za bývalého chefa oddělení ke kontrole státní hlavní po- Z výkladu velkého vezíra před tureckým parl- mentem.

N Wr Stamp Veli Petro Bělehrad

15 article

Z Cařihradu, 13. ledna. (K. k.) Expos velkého vezíra Kiamila paše počalo výkladem vnitřní politiky. Velký vezír připomněl předovším obnovení ústavy, nespokojenost s dří- vějším kabinetem, sestavení svého vlastlního kabinotu, volby a sejití se sněmovny. Pak vy- líčil situaci v zemi, jaká byla při jeho nastou- pení úřadu. Potom podával zprávu o opatřeních. učiněných na zachování klidu v provinciích. vzpomněl prvního stávkového hnutí a ohlásil patřičnou osnovu zákona. Vytkl s důrazem usmí- řoní panovníka s národem a vyslovil sultánovi za to dík. Oznámil, že budou křesťané podro- beni vojenské službě a že se jim dostane rovno- právnosti při vstupu na státní školy. Exposé ohlašuje pak revisi ústavy, reorganisaci policie a četnictva. Pojednávaje o finančních poměrech zmtnil se velký vezír o špatném stavu, v jakém našel finance. Rozpočtová rovnováha byla po léta nemožnou, bylo nutno uzavírati půjčku za půjčkou, na jejichž umoření státní poklad mu- sil věnovati 2 miliony liber ročně. Dlužno hle- dati nové zdroje příjmů a uchýliti se k ovrop- skému kapitálu. Možno čekati, že mocnosti při- spěji. Ku provedení finančních oprav byl pro- zatímně získán Francouz Laurent. Exposé za- bývá se pak reformami celnictví a poštovnictví, po nichž odpadnou zahraniční pošty. Po roze- brám reforem ve správě justiční činí se vý- klady o otázkách vojenských. Ohlašuje se mimo- řádny rozpočet pro námořnictvo i opatření pro lodstvo. Ke konci zabývá se exposé veřejnými pracemi a otázkami zemědělskými.

Francouz Laurent Cařihrad

16 article

Rakousko-turecká shoda v tureckém parlamentě Z Cařihradu, 13. ledna (K. k.) [Sněmovna. Ježto velmi malá novinářská galerie byla přepl- něna, bylo zpravodajství o včerejší schůzi ne- obyčejně znesnadněno. Většina přítomných ne- mohla nic viděti a jen málo slyšeti. V loži di- plomatické, rovněž přeplněné, byli přítomni všichni velvyslanci mimo Zinověva. Také tř princové se svými syny zúčastnili se schůze Odstavec exposé o Bosně a Krétě a pak od- stavec o Anglii byly provázeny hlučným po- deskem. Po přečtení exposé byly velkove- zírovi uchystány neobyčejné ovace. Pak nastala přestávka. Po opětném za- hájení schůze začalo rokování o expo sé. Různí řečníci ujali se slova, mezi nimi mlado- turecký poslanec Riza Tevfik, který pro- hlásil, že prozatím vyslovuje kabinetu důvěru, ač neučinil všechno. Albánec Hodža Sai vyslovil se proti annexi Bosny a proti rakousko- uherským kompensacím. Byly navrženy dve resoluce. V resoluci navržené Mladoturkem Emrullahem se praví: Ježto politika kabi- netu zaručuje ústavní a zájmům Turecka vyho- vující řešení sporných politických otázek, budiž kabinetu vyslovena důvěra. Druhá další resoluce s mnohým odůvodňováním a vý- kladny.

Zinověv Riza Albánec Hodža Sai Rakousko Cařihrad Boseň Kréta Anglie Turecko

17 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Ze zákulisí Nobelovy ceny. Ze Štokholmu trousí se teď teprve ně- které podrobnosti, osvětlující tuhé spory, jež panovaly při letošním rozhodování o literár n ceně Nobelově v lůně desetičlenné ko- míse švédské akademie. Je známo, že za jediné vážné kandidáty považováni byli letos znglický básník Swinburne a domácí au- torka, zasloužilá a populární Selma Lager- lěfová. Mezi těmi dvěma bylo rozhodování těžké, a tak šest z deseti porotců ustanovilo se již na tom, že přisoudí cenu oběma na polo vici, jak se to již jednou s literární cenou No- belovou stalo (v r. 1904, kdy ji dostali Eehe- garay a Mistra!). Ostatní čtyři soudci byl sice pro jednoho z obou navrhovaných, ale ne- mohli se rozhodnouti, pro kterého, při tom pak proti půlení ceny byli zaujati principi- álně, zásadně. A tohoto rozporu využil diplo malicky chytře jeden z členů jury, prof Nor- strem, žák Euckenův z Jeny, a pojednou v rozhodném okamžiku nassdil všecky páky ve prospěch svého učitele.

Nobelův Swinburne Nobelův cena

18 article

Poměr mínění a hlasů byl takový, že šest bylo pro Swinburna a Lagerlčfovou dohromady. čtyři ze zoufalství pro Euckena, ale poněvadz dle statutu Nobelovy ceny je třeba souhlasné hlasování vykonati dvakráte za sebou, uděluje-li se cena k rozdělení dvěma osobám, mělo se hlasovati po druhé a tu v poslední chvili po- dařilo se prof. Norstremovi z oněch šesti ještě jednoho odvrátiti od hrozfelho půlení přikloniti ve prospěch Euckenův. Takovým způ- sobem na všeobecné překvapení světa a přede vším na překvapení švédských literárních kruhů. které byly a jsou dosud velmi rozhorleny, do stal literární cenu neliterát — filosof významu rozhodně sotva svělového a nadprůměrného prof. Rudolf Eucken z Jeny. Norstre- movi bylo svésti mnoho útoků a prudkých výtek za jeho diplomatické zakročení. Nazván dokonce pletichářem, ramenářem a lhářem, protože ve- řejně před tím prohlašoval, že položí hlas pro — Selmu Lagerlöfovou. Ve Štokholmu považovalo se za jisté, že v nejlepším případě cena bude rozdělena mezi anglického básníka a svédskou romanciérku spíše však že ji dostane Swinburne sám. Tato zpráva také byla odtud poslána do celého světa a pevně se jí věřilo ještě tenkrát, když už byla zase odvolána.

Swinburne Lagerlčfová Nobelův Norstrem Euckenův profesor Eucken Lagerlöfův

19 article

Známý německý básník Stepha Georgi uveřejnil ve svém časopise »Bl ät- ter für die Kunst« plamenný protest proti pootům, kteří tisknou svoje verše — v denních listech. Tisknutí veršů v denních žurnálech mezi sensacemi dne a zprávami z Marokka nebo z Makedonie považuje Georg za profanaci umění, za přečin proti zákonům esthetiky a lásky ke krásnu uměleckému. Re- daktoři denních žurnálů beztoho prý veršův užívají jenom jako okrasy ke zpestření jedno- tvárných sloupců denních zpráv novinářských. jako ozdobných vignet nebo výplňků k doplnění sazby. Praví básníci však »neměli by zne- hodnocovati svoje plody na novinářském papíře, který dnes se kupuje a čte především pro všecko jiné, jenom ne pro verše, kleré se n něm tisknou, a zítra již se zahazuje nebo s ho používá jako právě — starého papíru.« — Takové plamenné rozhořčování poetovo je sna pochopitelno, ceni-li si svoje verše jako umě- lecké zázraky, určené pouze pro nejslavnější hody lidstva, jinak však vypadá hodně komicky a hlavně bude asi málo platno, neboť básníci. pokud budou chtít, aby byli hodně čteni, budou se vždycky musit uchylovati — do jedno- tvárných sloupců denních žurnálů. Ostatně i básnické sbírky, tištěné na velinu, dočkávají se občas toho smutného osudu, že slouží ne- vděčnému lidstvu za materiál k balení.

Steph Georg Maroko Makedonie Re blishing ät die Kunst

20 article

V Berlině došlo k organisaci »S v a z německých spisovatelů« na těeh principech, jak jsme o nich před časem refe- rovali. Ve svazu sdružena jest řada nejpřed- nějších spisovatelů současných, tak Hermann Bang, Klára Viebigova, H. Suder- mann, Detlev v. Liliencron, Th. M a nn, R. Hauch, P. Jenssen a j. Svaz chee státi na stráži duchovních i materiálních zájmů svých kruhů, aniž by se omezoval pouz na svoje členy, ale právě členy své chce velmi pečlivě vybírati. Zvlášť mladým literátům che svaz přispívati jednak vydáváním knih, jednak doporučováním divadlům, pokud jde o dra matiky.

Hermann Bang Klár Viebigův H Suder Detlev Liliencron Th R Hauch P Jenssen Berlín che svaz NN

21 title

Různé zprávy.

22 article České vynálezy v Rusku.

České vynálezy v Rusku. Petrohradské listy přinesly velmi licholivé zprávy o vynálezech českého technika B. Boháče, žijícího v Rusku, »aeroplastatu« a ponorném člunu. B. Boháč narodil se v Čechách, nabyl odbor- ného technického vzdělání za hranicemi a pak při- šel do Ruska, kdež byl zaměstnán jako technik, montér, konstruktér a nějaký čas také byl ředitelem továrny. Roku 1897 poskytlo mu ministerstvo osvěty stipendla a vyslalo jej do ciziny ke studin uměle- ckého průmyslu. Pobyl v cízině 6 lel, načež byl učitelem na ústavě careviče Nikolaje v Petrohradě na jiných ústavech.

B Boháč Nikolaj Rusko Čechy Petrohrad

23 article

V letech 1903—1906 žil v Moskvě a zabýval s výbradně konstrukcí různých strojů, za něž r. 1900 obdržel na světové výstavě v Paříži velkou stříbrnou medailli a r. 1904 i 1905 na výstavě v Petrohradě dvě velké zlaté medaille. Roku 1904 demonstroval před velkoknížetem Sergějem Alexandrovičem a velko kněžnou Jelízavetou Feodorovnou model svého po- norného člunu. Projekt tohoto člunu předložil ad- mírálu Bubasovu, tehdejšímu předsedovi technického komitétu v ministerstvu námořnictví, který jej přiká- zal dvěma inženýrům k prozkoumání. Za nedloubo byl Boháč povolán k admirálovi, jenž mu pravil: Je viděti, že máte pěknou myšlenku, ponechte nám své výkresy a rozpočty, do roka vám odpovíme. Na to Boháč nepřistoupil a vzal vše zpět Zvláštnost ponorného člunu Boháčova záleli v tom, že při něm není třeba lopalek, poněvadž ná- sledkem vhodně konstrukce žene loďs u sám šroub Tím dosahuje se větší rychlosti, neboť odstraňuje s tření vody o lopatky. Kromě toho umožňuje zvlaštn konstrukce člunu ponořiti jej do libovolné hloubky čistě mechanickým způsobem a k opatřování vzdu- chu slouží zvláště vynalezané přístroje. Stoupání člunu způsobuje se elektrickou silou, klerou vyvo zují speciální dynamické stroje, akkumulátory i ben zinové motory. Člun vyvine rychlost asi 50 vers za hodinu a kromě přístrojů torpedových jest vy- zbrojen i rychlopalnými děly k ochraně i útoku na torpedovky, křižáky i bitevní lodi. Děla nalezají se na přídě i na kormě a čiun může se buď předním nebo zadním koncem zvednouti nad vodu, vystřelit a opět se ponořiti. V poslední době věnoval se Boháč zvláště pro blému ovládnutí vzduchu a sestrojil svůj »aeroplastat«, v němž slučuje se princip aeroplanu s aerostatem.

Sergěj Alexandrovič Boháč Boháčův Moskva Paříž Petrohrad

24 article

Zvláštnost vynálezu spočívá v konstrukci šroubů n ssání vzduchu, což jest novým principem při zve- dání přístroje. Šrouby následkem zvláštní své kon- strukce pomáhaji udržovati »aeroplastat« i váhu všech strojů a lid! ve vzduchu bez nebezpečí sřícení Šrouby mají horizontální i vertikální polohu, př čemž vertikální šrouby pomáhajl udržovati aeropla- stat v libovolné výši, horizontální šrouby pak je. pohánějí dle potřeby ku předu nebo nazad. Nejsou li stroje aeroplastatu v činnosti, nemůž se svou větší nebo menší zásobou plynu vznést. nýbrž vznese se pouze, uvedou-li se v činnost ver tikální šrouby. Horizontální šrouby pohánějí aero- plastat rychlosti 50 verst za hodinu. V případě, ž by stroje následkem poruchy vypověděly službu, ne- sřítí se aeroplastat k zemi, nýbrž může se pomalu snášeti, poněvadž má v alluminiovém obalu jistou zásobu plynu a kromě toho jest opatřen vhodně umí- stěnými padáky. Aeroplastat má tvar doutníku a délku asi 30 m. Sestává z následujících částí: 1. Alluminiového obalu s přihradami, v němž se nalézá balon s ply nem. J2 Z vertikálních i horizontálních alluminio- vých šroubů. 3. Z turbinových zdvihačů zvláštního systému vynálezcova, 4. Z můstku pro stroje a osoby. záchranného člunu a jiných zařízení, nutných pii vzduchoplavbě. Sila tří zdvihačů rovná se 12 koňs. silám a mo hou uvésti v činnost všechny stroje aeroplastatu vyvinouti rychlost lelu asi 50 verst za hodinu. Vzhledem ke konstrukcí svých vzdušných šroubů je vynálezce přesvědčen, že Ize sestrojiti přístroj těžší nežl vzduch, jenž by se vznášel čistě mechanickým způ- sobem, přes to však zabývá se prozatím otázkou úpravy aerostatu.

Šroub aero J 2

25 article

= Nález starožidovské mince v jižní Mirice V mezinárodním časopise pro lidovědu a jazykozpyt „Anthropos“ podává troppista bratr Otto z Marian- hillu v Natalu zprávu o staré minci, jež se nalézá v marianbillském museu, kamž byla dodána po ná- lezu r. 1898. Klášterníci nalezli ji v zahradě, kdež ležela ve vrchní humusové půdě asi 30 až 50 cm hluboko. Ráž mince jest posud velmi ostrá, patrně byla jen krátkou dobu v lidských rukou a tato okoi- nost přivádí na myšlenku, že se snad dostala do Na- talu po moři. Plavci starší doby znali asi blizký zá- liv durbanský, jenž tvoří vhodný přístav. Dle tvaru a nápisu je to židovská měděná mince z předkřesťan- ské doby. Na jedné straně má kalich, na druhě palmu s kulatými pledy, po obou slranách stromu jsou dva předměty, podobné láhvi. Velmi dobře zachovaný nápis sestává ze starosemitských plsmen, jakých se uživalo ve 2. a 1. století před Kr. na mincích a po- mnících a značí: „Čivrtý rok osvobození Siona“. Stejných mincí nalezeno bylo již více a soudí se vše- obecně, že jsou z doby vlády Šimona Makkabejské- ho, ale nanejvýš zajímavo jest, že mince byla na- lezena v jižní Africe. Velmi sporná otázka, jakého původy jsou jihoafrické zříceniny, dostává se um do nového sladia .

Otta Mariana Ráž Sion Šimon Makkabejský Natal Králové jižní Afrika centimetr

26 article Jindy a nyní.

Jindy a nyní. Proti pitvě lidského těla r. 1609. Smutně pro- slavený Michal Pěčka z Radostic ohavným pamíletem pod názvem Petri Ribaldi Satyrae r. 1622, veřejně páleným na rozkaz místodržících, tropil si nejapné surové posměšky z popravených pánů českých na Slaroměstském náměst r. 1621. Nikdo by netušil jak mohl týž necitelný vtipkář r. 1609 brojiti prot pitvě lidského mrtvého těla za účelem vědy lékařské. Či snad již tenkráte projevil záští proti zakladateli pitvy lékařské u nás, Jesenskému, jehož popravě rovněž v uvedené knize se posmívá? Píše tedy Pěčka r. 1609 v knize Akcí a rozepře mezi filosofem. v lékařství doktorem a orátorem. Co pak dále dím o tý pekelné těl lidských katovce anatomii, kterouž se oni nad nebohými mrtvými katané dělají? Vlk vlka nežere, ani pes psa, lev se Ivem se nepo- tejká, sni drak s drakem, had s hadem se dobře srovná, ano i ta zvířala mršinám odpouštějí, koňové, divocí vepřové, nedvědi, těl bezdušných netrhajía jak lev, tak i nedvěd, kdyby potkali člověka s něja- kým zvířetem, tehdy člověka nechají a do zvířete s dají. A což pak člověk, člově«, řku a který pro po- hodií člověka zrozen jest, rozumem od Pána Boha obdařený a c ostmi mnohými nade všecky zvířata okrášlený, má-liž nad tak ušlechtilým a spanilým stvoření Božím a nad tím divným oudův jeho spoje- ním a složením, katanem po smrti se dělati ? A pro nějaké umění, nevím jaké, všecku vlídnost s sebe sviíci a horší než hovadskou ukrutnost provoditi?

Pěček Jesenský Ive Radostice Petri Ribaldi

27 article

Čiověka inventovati? Nad těmi, kteříž jim nic ne- ubližili, anobrž kterých oni snad jak živi neviděli a neznali, takové tyranství provozovati a hůře nežli to vzteklé hovado s hovadem zacházeti? Přísloví jest: Homo homini lupus. Ale v pravdě, to se na doktora nejlépe tref, že Doctor homini lupus, neledakdos kromé samý doktor udělá se nad člověkem víkem. Tim li se pak odplácejí svým rodičům, kteřiž je na svět splodili? Tim-li svým přatelům, kteříž s nimi jednu krevnost mají? Tím li své vlasti, pro niž se zrodili? Na toho-liž já mám laskav býti, kteréhož bých se i po smrti ještě, aby nebyl mým katanem, musel o ávati? Gabenus dosti na tom měl, když oznámil, že opice jednostejné složení oud v má, jako člověk, sám pak nikda těla lidského neřezal ani ne- anatomoval. Nebo zajisté neměl, než že to bezbožná a tyranská věc jest. nad člověkem ukrutnost svou provésti a tělu pokoje nedati. Zdali jest kdo v Ři mě za starých clsařův toho žádostiv byl, aby těla lidská rozřezávati a po kusech je děliti směl ? Žádný nikdy.

28 article

Sám Vesalius, císaře Karla V. životní doktor, ponej- prv se toho v lěchto krajinách opovážiti směl, kterýž byv ještě malé pachole, myši, krtice, žáby, kolčavy, psy, kočky a jiné k těm podobné živočichy rozřezá- vaí a střeva v nich obledával. Sami toliko potomei Galenovi toho řemesla se ujali a vyzzuvše z sebe všecku vlídnost a stud, tak zdivočeli, až se nad těly lidskými mrtvými i popravci udělali, a co v rukou katané měli, to oni po nich do svých berou a což jsou oni provazem, mečem, kolem a jinými instru- menty odpravovali, tak že ti ubozi hříšníci, vezmoue za své skutky spravedlivé odplaty, již aspoň po smrti odpočinouti měli, to toto na své práce berouc, jinšími instrumenty kunstu svého dokazují, až s nimi tak zacházejí, že těla jejich na drobné kousky zdrobí, všecky žily z nich vysoukají, žádných kostí ani že- ber, ani kloubů v nich nenechají, dvě stě a devate- nácte kostí v člověku nacházejí a tři sta padesáte žil počitají. Ani zubů s pokojem nenechají, než tln- kouce je z nich veni s kořenem, aby se nané podivali je dobývají a 32 zuby z člověka vytahují. Potom pak když to všechno porůznu rozkladou a rozdvojí, teprv zase v hromadu je spojují, na struny strkají a jako na háky co v mastných krámích zavěšují. A kdyby směli pro stud snad by je i prodávali. Načet když člověk styduvý patří, nemůže než všechen strnoutia za jiné, než za katany, kteří lidi drou, je vyklá dati. Č zlbrt,

Vesalius Karel Galen Č zlbrt