Ročník XXXXIX.

V Praze, ve středu 13. ledna 1909.

Číslo 13.

Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administraci: na měslo. . . . . . 2 K- na čtvrt leta . . . . 8 K — h s dvoji donáškou: na měsic. na čtvrt leta : . . . 7 K. 62h ve fliálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h na měsl. Poštou na čtvrt ieta : . . . K e0h s dvají zásilkou na měsic. na čtvrt leta . . . . 1i k eo

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Rakousko-turecká dohoda hotovou události. Z Cařihradu. Velký vezír ohlásil dnes poslanecké sněmovně turecké, žeje turecká vláda ochotna uznati annexi Bosny a Her- cegoviny za těchto podmínek: 1. Trvalé vyklizení sandžaku novopazarského Rakousko - Uher- skem. 2. Uzavření obehodní smlouvy, ve kteréž Rakousko-Uhersko Ture- eku povoluje (známé již) hospodář- ské výhody. 3. Náhrada za někdejší turecké státní statky v Bosně a Hercego- vině, jež také Rakousko-Uherskem byla nabídnuta, se přijímá. Většina pro předlohu velkého vezíra považuje se za jistou. Rakousko-uherská náhrada za Bosnu a Hercegovinu. Z Vídně, 13. ledna. »N. Fr. Pr.« ozna- muje, že náhrada, kterou přijalo Turecko z annexi Bosny a Hercegoviny, resp. za turecké státní slatky v Bosně a Hercegovině, nebude Turecku vyplacena najednou, nýbrž v něko- lika splátkách. Nejdříve bude dáno Tu- recku asi 10 mil. korun z centrálních aktiv. Ostalek rozdělí se na letošní rok a to v ten způsob, že poslední splátka se dá koncem tohot roku. Toto rozvržení děje se ze dvou důvodů. Jednak musí býti zjednána bezpečnost, že budou obnoveny normální hospodářské styky rakousko-lurecké, zejména pak že bude úplně zastaven boykot. Na druhé straně zabezpečí se pro zadání půjčky potřebná volnost a poskytne se možnost, přizpůsobiti okamžik emise k po- měrům peněžním. Vypláceti nepočne se náhrada dříve, dokud rakouský a uherský parlament neschváli celou věc a dokud smírčí soud ne- vynese svůj nález.

Podivné slechy. Z Vídně, 13. ledna. Kolují zde a rozší- řují se s velkou určitostí zprávy, že také mezi Cernou Horou a Rakouskem došlo ke shodě. arci mnohem lacinější než s Tureckem. Hlasy o rakousko-turecké dohodě Z Berlína, 13. ledna. (K. k.) »Poste píše o dohodě mezi Rakousko-Uherskem a Tu- reckem: Tato dohoda bude s radosti uvítáas nejen v Německu, nýbrž i ve Francii, Anglii, Italii a zajisté i v Rusku. Jeť přece zárukou, že vyhlídky na mír na Balkáně se značně zlepšily. »Berliner Tageblatt« praví: Do hodě, uzavřené mezi Rakousko- Uherskem a Tu- reckem, dlužno přikládati rozhodný význam v tom směru, že rozřeší se jí pokojně krise na blízkém Východě. Dohoda talo jest za prvé skutečným rozřešením bosenské otázky, za druhé jest však dohoda tato velkým a silným proje- vem touhy po míru, takže možno právem na její základě doufati v další rozřešení krise. Očekávané ultimatum — bulharské. M. Z Kolína n /Rýnem. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) V telegramu, jejž obdržela »Kölnisch Zeitung« ze Skopije, praví se: »Dle spolehli- vých zpráv z Cařihradu obávají se tamější poli- tické kruhy, že Bulharsko, jež na svých k Tureckupřiléhajicích h ra- nicích stále vojsko soustřeďuje, Portě co nejdříve již zašle ultimatum s žádostí o neprodlené uznání nezávi slo st bulharského království.

Německý povyk pro kus rovnoprávnosti v poštovním ředitelství pražském. Z Vídně, 13. ledna. Firma Schreiner a Swoboda, německý ministr a německý místopředseda poštovního ředitelství pražského. provozují štvanice ve příčině jazykové praxev poštovní službě království českého v »N. Fr. Pr.« dnes dále. Kdykoli objeví se dr. Schrei- ner v Praze, následuje těchto štvanic nová sere ve jmenovaném listě anebo v jeho praž- ské filiálce zvané »Boh« Pan Swoboda do- konce, zapomínaje, že je místopředsedou a že je tedy podřízen svému chéfu, počíná si, je-li zavolán do Vídně, zde jako prokurista něme- ckého lidu království českého, ba tento pán ve sněmovně poslanecké mezi německými poslanci chlubil se, že má v poštovním ředitelství po- slání politické. Dnes pan Swoboda troufá si hroziti bar. Bienerihovi svojí demisí krajním odporem německých úřad- níků poštovních v království če- ském. Víme bezpečně, že všechny štvanice »Boh.« a »N. Fr. Pr.« proti platnosti jazyka českého v poštovnietví pocházejí přímo a jedině jenom od p. Swobody a setrváme na tomto tvrzení, i kdyby se p. Swoboda tisíckráte dušo- val, že není jich původcem a kdyby tisíekrál vyvracel. Co dnes po té stránce »N. Fr. Pr.« uveřejňuje, přesahuje všechny dosavadní výkony. Praví se tam: Opělně ohlášený výnos, k te- rým se rozřešiti má jazy kový s por v pražském ředitelství pošt, nevyjde, prolože bar. Bienerth zdráhá se jej podepsati. Vláda raději zůstavi velký dopravní ústav zmatku tu jen a jedině, aby ušeteila citlivost Čechů, protože chce si Čechy opět získati.

Německé poštovní úřadnictvo čeká déle roku na vládní čin, kterým by se přílrž učinila protizákonnému počešťování. Opětně se obrátilo na německé poslance, ale opětně bylo zklamáno Za takových poměrů bylo by pochopilelno, kdyby němečtí poštovní úřadníci do krajnosti roztrpčení a svých národních povinností dbali, nyní, kdy pozbyli poslední naděje ve zlepšení poměrů, byli nuceni k věcem nejkrajnějším. Podle na- šich informaci — pokračuje »N. F. P.« — nastává pro veškeré poštovnietví království če- ského katastrofa. Pochopitelným způsobem stáva se postavení německého místopředsedy každým dnem problematičtějším a nebylo by s podivem, kdyby se cítil nucena odvoditi z toho důstedky.

Podmínky, za kterých zřízena byla funkce ml- stopředsedy, byly skutečnosti dávno dosavou- ovány. Mistopředseda Swoboda, klerý musil podle tehdejšího ujišťování německých politiků a také vlády pokládati svůj úřad až do videňské konference zjevným ochranným místem něme ckým, zvěděl na této konferenci, konané v mi- nisterstvu obchodu, opak, způsobem, který jej uvedl do trapného dilemmatu mezi povinnostme úřadními a přesvědčením národním. Bylo by pilnou povinností všech německých poslanců říšských, aby postarali se o to, by se tomuto dilemmatu, do kterého se dostal zasloužilý ně mecký úřadník částečné také jejich vinou, učinil co nejdříve konec a zároveň, aby se zastavila včas svévole v poštovnietví království českého .. Z celého tohoto dlouhého žvastu i tlachu, dikto- vaného a psaného v kanceláři dra. Schreinera, nebo v kanceláři p. Swobody, není pa- trna věc, na které jen a jedině záleží: v čem vlastně spočívá »bezpráví«, jež trpí němečtí po štovní úřadníci v Čechách? Či snad v tom, že také češtině má se dostati v poštovní správě trochu rovného práva ? Podobá se, že firma Schreiner a Swoboda vypálila tuto pumu dnes právě, protože do Prahy ráno přibyl český ministr dr. Žáček.

Dohry českých schůzí vídeňských proti Axmannovu návrhu. Z Vídně, 13. ledna. Včerejší schůze če- ská proti uzákonění návrhu Axmannova-Kolis- kova měly dohru ještě na ulici budou miti možná dohru i u so udu. V XX. okresu (Pělidomí) účastníci počtem 3000 mužů brali se po třídě Mariahilfské. Pojednou bylo na ně voláno chodci: »Česká pakáž. jděte domů!« Čechové odpovídali volá- ním »Hanba« a »Fuj« a chtěli se na chodee vrhnouti. Policie zakročila a zatkla devět osob. Svědkové potvrzují, že poli- cejní strážníci, jichž čísla jsou povědoma, toli- kéž volali: »česká pakáž!« Čísla těchto policejních strážníků byla sdělena policejnímu řediteli, dvornímu radovi dru. Brzesowrskému, jemuž byla celá příhoda oznámena. Ve čtvrti Floridsdorfu svoláváno k české schůzi letáky, na kterých nedopatřením nebylo udáno, kde jsou tištěny. Následkem toho je policie zabavila a zatkla tři muže, kteří letáky rozšiřovali, a také předsedu soci- álně demokratické organisace v okresu tom, jejž obviňují, že jest nakladatelem jejich. Také z venkova dostavili se do české schůze velmi četní účastníci mimovídeňští, mezi nimi zejména atarosta obce Poštorné p. Havlí- ček, jakož i učitel tamější české školyp.

Klimeš, kteří na schůzi v XV. okrese také řečníli. V X. okresu Favoritech bylo účastníků na 3000. Tam mluvil redaklor a poslanee Tomášek klidně a věcně a doznal pochvalya nadšení také Čechů, kteří nejsou v organisaei sociálně-demokralické. V Enzersdorfu bylo ú ča- stenství ohromné. Tam mluvil za so- ciální demokraty delegát Dvořák. V Xx okrese (Brigitách) nestačily místnosti, prolo velmi četní účastníci nucení byli státi na ulici. Zástupové však zachovali tam naprostý klid. Po skončené schůzi zanotovali píseň »Práce« načež se kldně rozešli, lakže policie neměla žádné příčiny k zakročení, ač byla konsigno vána u velikém počtu. z Vídně, 13. ledna. Do nedělní porady delegátů veškerých organisaci českých v Dolních Rakousích, svolané ku proteslu proli uzákonění návrhu Axmannova, pozván laké český ministn krajan dr. Žáček, jenž byl na schůzí, ko nané včera v Národním domě českém, vyzván aby navštivil krajiny Čechy hojněji obydlen na hranici dolnorskouské.

Z Vídně, 13. ledna. O včerejších demon- stracích po schůzí v XV. okrese sděluje „Vídeň ský denník“: Účastnici se rozeházeli za zpěvu „Hej Slované“ a oddíl asi 100 mužů šei p Turnerstrasse na třídu Mariahilfskou, kdež je očekával zástup strážníků a jakýchsi individui, patrně k této práci schválně objednaných. Tite počali na zástup pokřikovati: „Böhmische Hunde!“ — „Böhmisches Gesindel!“ „Böhmischer Hundespöbel!“ Jakmile ně- který účastník na tyto surové na- dávky odpověděl, byl zatčen. Několik oscb ze zástupu vyzvalo strážníky, aby zatklia zjistili jména provokatérů, ale strážníci hrozili zatčením osobám, které o to klidně žádaly. Je- den ze strážníků odbyl je těmito slovy „Schauen sie, dass sie weiter kommen. Sie sind auch ein slavischer Hund!“ (Hleďte, ať zmizíte. Vy jste také slovanský pes!) Policie zatýkala lidi beze všech příčin a počínala si tak surově a bru- tálně, že se zdálo, jakoby byla vyzvána bý- vala, aby hleděla se vyznamenati. Devět zatče- ných osob odvedeno na strážnici. V ulici, ve které se nalézá strážnice, dály se věci zrovna neuvěřitelné. Několik svědků surového počfnání policie a bezdůvodného zatý- kání chtělo intervenovati ve prospěch zatčených dání jako zběsilí odháněli je, při čemi velmi surovým způsobem je rýpali hrozíce jim při tom ještě zatčením. Při tom ně- kolik strážníků hlasitě pokřikovalo „böhmische Bagage!“ (Česká holoto!) Strážníci nechtěii ani řící intervenujícím osobám, kde jest komi- sařství policojní. Teprve, když zjištěno čísl jednoho strážníka 866, jenž si počínal nejzuři- věji a také křičel „Böhmische Bagage!“, byla intervenujícímu sdělena adresa komisariátu.

Zatčení byli tam odvedeni a zase propuštěni. když byl s nimi zaveden protokol. Intervenující svědkové podají stižnost na policej- ní presidium a podniknou kroky, aby ne- slýchaná tato událost byla předmětem interpe- lace v parlamentě. Z Vídně, 13. ledna. Dnes o polednách dostavia se sociálně demokratická depulace českoslovanská vedená posl. Tomáškem, ke správci ministerstva vyučování ryt. Kaněrovi a odevzdala mu reso- luci, přijalou včera na pěti schů zích sociálnědemokratických proli uzákonění návrhu Axmannova a námi dnes ráno uveřejněnou Potom vyslovila deputace jednomyslnou žádost ve škerého českého sociálně-demokratického lidu víden ského, aby návrhu Koliskovu odepřena byla sankce. Konečně prohlásila, že kdyby přese vše- chno očekávání Čochů tento návrh byl uzákoněn. Čechové vídeňští by na takový skutel protičeský odpověděli důsledky ne krajnějšími. Správce ministerstva vyučování ryt. Kaněra příjal resoluci a vyslechl projevy de- pulace, neučinil však sám projevu žád né ho. Odboj vídeňských Čechů proti zákonu Axmannovu. Z Vídně, 13. ledna. V neděli bude se zde konati společná schůze zástupců všech organi- sací českých v Dolních Rakousích s poradou akci proti zákonu Axmannovu. Na schůzi zvo- lena bude veliká deputace Čechů dolnorakou- ských, která vyhledá ministerského předsedn bar. Bienertha, ministra dra. Žáčka a správce ministerstva vyučování ryt. Kaněru a předloží jim odůvodněnou žádost, aby vláda návrh Ax mannův nepředložila k sankci. Ministarský předseda bar. Bienerih churav. Z Vídně, 13. ledna. Ministerský předseda sv. p. Bienerth před dvěma dny ochuravěl ulehl. Myslilo se, že trpi rheumatismem kloubů. Vyšlo však na jevo, že jeho choroba jest po- vážlivějsl, proto povolán k němu internista prof. dr. Neusser.

Dr. Wekerle zase do Vídně. Z Pešti, 13. ledna. Proslýchá se, že mini- sterský předseda dr. Wekerle ještě před sestou- pením se maďarského parlamentu odebere se do Vidně. Nový státní sekretář uherský. Z Pešti, 13. ledna. (K. k. uh.) Úřadní lis oznamuje, že ministerskému radovi v minister- stvu a latere Gezovi Vertesy z Vertesalji byl propůjčen titul a hodnost státního sekretáře Před opětným zahájením uherského říšského sněmu. Z Vídně, 13. ledna. »Frmdbltu.« oznamuj z Pešti: Včera konal Košut s presidentem poslanecké sněmovny Justhem důležitou po radu, aby zajistily se nerušené práce posla- necké sněmovny, zejména pak při vyjednávání s rakouskou vládou. Poslanecká sněmovna, která sejde se 18. t. m., zabývati se bude hlavně ve výborech předlohami bo- sensko-hercegovskou a volebn reformou. Protože v Uhrách počíná odvod v březnu, bude do té doby schválen zákon o normálním kontingentu nováčků. Obstrukce v obecní radě vídeňské. Z Vídně, 12 ledna. (K. k.) V dnešn první schůzi obecní rady po vánočních sváteíeh V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . za 6h večerní . . . . . . . za 1 h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 k večerni . . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá admnistrace v Marianské ul., B. Tam nacházejí ne téš ředakce, tiskárna a sxpedice „Národních Listů“ Rukopísy se novracejí.

pokračovala oposice v obstrukci. Obecní rada zvýšila dar 20.000 lir, věnovaný obětem ka- lastrofy v Sicilii, na 40.000 lir. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 13. ledna. (K. k.) »Wiener Zeitung« oznamuje: Císař jmenoval rozhod- nutím ze dne 8. ledna rady zemského soudu Jana Rosenbauma u obchodního soudu v Praze, dra. Maxima Franka v Chebu, Matěje Fryce v Táboře a Emiliana Fi- bicha v Litoměřicích rady vrehniho zemského soudu v Praze. Císař jme- noval rozhodnutím ze dne 6. ledna radu zem- ského soudu Josefa Buttu u zemského soudu v Praze a radu zemského soudu Eduarda Marsche v Chebu, majícího titul a hodnost rady vrchního zemského soudu, rady vreh- ního zemského soudu ad perso- nam a ponechal je na jich služebních míslech. Z Vídně, 13. ledna. (K. k) »Wiener Zeilung« oznamuje: Správce ministerstva spra- vedlnusti jmenoval kandidáta notářství Bedřicha Hromádku v Praze notářem v Polně Dále jme- noval místoředitele listovního úřadu u zemského soudu v Praze Roberta Fialu ředitelem listov- ního úřadu a ponechal jej v nynější jeho službě. Předseda bulharského konslitučního klubu za- vražděn. Ze Soluna, 13. ledna. Předseda bulhar- ského konstitučního klubu Petrov včera zastřelen na ulici dvěma muži, kteří náležejí k tlupě Sandavského. Oba průvodčí presidentovi Vanju a Šekerdžev revolvery těžee zraněni. Pachatelé uprchli. President Roosevelt do Rakouska. Z Vidně, 13. ledna. »Frmdblt.« oznamuje z Paříže: President Roosevelt dopsal zdejším přátelům svým, že navštíví loveckou výstavu ve Vídni a ji obešle. Zamýšli prodleti v Rukousku nějský čas.

Objiždka anglického krále. Z Paříže, 13. ledna. Král Eduard anglický po své návštěvě berlínské a po krátkém pobytu v Londýně ztráví několik neděl v Jarritze. Po- tom přijede do Paříže, kdež bude míti porady s presidentem Falličrem a ministerským před- sedou Clemenceauem a francouzským ministrem zahraničních záležitostí Pichonem. Pak se ode- bere do Neapole, kde bude míti schůzi s krá- lem Viktorem Emanuelem. Studentský svaz na ochranu profesorů ve Francil. Z Pařiže, 13. ledna. (K. k.) Náslodkem vý- tržnosti, které v poslední době způsobili v Sor- bonně členové royalistického spolku, utvořil se svaz republikánských studentů, který se roz- hodl, hájiti profesory proti projevům a násil- nostem royalistů. Odsouzený francouzský poslanec. Z Paříže, 13. ledna.(K. k.) Poslanec Bietry, který včera byl pro odstranění úřadní pečetě odsouzen in contumaciam do vězení na 6 mě- síců, sdělil předsedovi poslanecké sněmovny, že podá dotaz na ministra spravedlnosti o zne- užití úřadní moci, jehož se se souhlasem mi- nistra dopustili soudní úřadníci. Čínsko-japonská telegralní smlouva. Z Pekina, 12. ledna. (K. k.) „Reuterova kancelář“ oznamuje: Byly vyměněny ratifikační listiny, týkající se nové čínsko-japonské smlouvy telegrafní. Tato smlouva upravuje zasílání telegramů do Číny v území japonské dráhy v Mandžursku, jakož i mimo obvod télo dráhy a upravuje používání kabolu Čifu-Dalný. Vážná stávka v Brasilii. Z Pernambuca, 12. ledna. (K. k.) „Reuts- rova kancelář“ sděluje: Brasilští zřízenci Greath Western Railroad Company zahájili stávku. Pretianglické hnutí roste. Vojsko má pohotovost.

Z kulturní ciziny. Z výtvarnických kruhů. 17. prosince min. roku bylo tomu 10 let, co otevřena a veřejnosti přistupnou učmněna byla slavná Treťjakovská galerie v Mo- skvě. Několik kroužků výtvarníků moskevských spojilo se, aby přiměřeným způsobem oslavilo jubileum tohoto významného kulturního činua památku šlechetných mecenášů Pavla Sergěje Treťjakových. »Klub výtvarníků polský che v Petrohradě uspořádal slavnostní večer na pa měť slavného malíře Jana Matejky, jehož obrazy ještě do nedávna byly v Rusků vůbee — zakázány! Pamětního večera zúčastnily se ostentativně i umělecké kruhy ruské a ku před- nášce o velikém národním malíři polském po- zván byl z Krakova známý sekretár »Musea Matejkova« M. Szukiewicz. V klubovních místnostech vystaveny byly některé studie Ma- tejkovy a kresby, veřejnosti téměř neznámé a skioplikonem promitány byly barevné reprodukce jeho historických obrazů. Při tom došlo nékoli- kráte k hlučným projevům nadšení, při nichž se strany ruských umělců projevovány sympatie Polákům a polskému umění. Tím se slavnost- nímu večeru, věnovanému zájmu ryze uměle- ekému, dostalo i významného pozadi politické manifestace, která polské kruhy petrohradské velmi příjemně naladila. V Kolině nad Rýnem odehrál se nedávno před trestním forem proces pro urážku na cti, který má zajímavé pozadí umělecké Jakýsi spolek živnostníků, který bude v letošním roce pořádati v tomto městě výstavu na pod- poru živnostenských výrobků, vypsal veřej- nou soutěž na plakát této výstavy a

určil tři ceny za nejlepší návrhy: první cena obnášela 100 marek, druhé dvě po 50 markách Výtvarní umělci kolinští citili se těmito žebrá- ckými cenami na své umělecké cti tak dotče- nými, že se usnesli vypsané sontěže váž ně vůbec se nezúčastniti, naopak však soutěž obeslati hromadně plakáty satirický mi, které by si braly na mušku mecenášství a štědrost slavného výstavního výboru, který plakát pro mnohatisícový podnik si chce opatřiti za pakatel. A tak se stalo, že jury dostala přes 40 satirických plakátů, mezi nimiž byla celá řada podafených, vtipných a karikaturních ná- padů. Plakáty tyto byly vůbec nepodepsány, je- nom jediný autor — výborný illustráter Schwarz-Lindenthal — se podepsal na svůj návrh velmi zřetelně a byl to právě jeden z nejsmělejších a nejvýsměšnějších. Vý- stavní výbor jej zažaloval pro urážku na cti. ale svoji blamáž tím jenom ještě zvýšil, nebot soud kresliře osvobodil, uznav, že se jedná o dovolenou uméleckou karikaturu. V Lipsku zahájeno vydávání vel ké eneyklopasdie »Allgemeines Lexikon de bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart.« Celé dílo rozvrženo na 20 svazků a vydavatelstvo oznamuje, že pro dílo získalo na 300 odborníků všech národů, tak aby výtvarné umění každého jednollivého národa bylo obstaráváno skupinou povolaných odborných znalcův a kritiků svojí národnosti. Vrchní re- dakci eneyklopaedie vedou prof. dr. U. Thieme a dr. F. Becker. Pařížská »La Revue« přináší článek Rudyardu Kiplingovi, v němž zajíma- vými doklady a citáty se ukazuje, jak pone- náhlu klesá sláva a literární reputace tohot exotického a před několika lety ještě na výsost populárního anglického spisovatele, jehož hono-

apřihlásilise za svědky. Strážníe

ráře stoupaly do tak závratné výše, že na přl- klad některé knihy jeho povídek byly placeny až 1 dollarem za slovo! Zájem obecenstva pomale, ale jistě upadá a kritika anglická, která dřive Kiplinga honosně oceňovala, nápadně schladla k posledním několika pracím jeho. Vy- týká mu vyčerpanost, úzkost talentu i zájmu, přilišný aristokralism, o patriotické tendenci jeho praví, že zabihá v hotový a umělecky ne- přípustný šovinismus. Sven Hedin o své výpravě. Jak již sděleno, přibyl proslulý švédský cesto- vatel Sven Hedin na zpáteční cestě ze své asijské výpravy v neděli do Petrohradu. Na nádraží byl uví- lán členy švědského vyslanectví, generálního konsu- látu a švědskou kolonií. O své cestě podal zajímav sdělení Vyjel ze Štokholmu dne 15. října 1905, cestoval přes Malou Asii, Persii a Indii do Tibclu, kdež prodlel dvě léla, načež se vrátil do Indie, přijal po- zvání do Japonska, zdržel se tam dva měsíce, ra- vštivil Koreu, Mandžursko a do Evropy přijel p sibiřské dráze. V Petrohradě navštívil některé přálele. zvláště Emanuela Nobela, jenž společně se zemřelým králem Oskarem nejvíce přispěl na náklady výpravy a byl také přijat carem, jenž se velmi zajímal o jeho nové objevy.

Celkové výlohy výpravy, která trvala 31/4 r., is výzbrojí, zásobami, dary a vydržováním lidí i zvířat činily pouze 130.000 korun. Výprava sestávala z 2 ladakských domorodců a 130 soumarů. Hedin byl je- diným vůdcem a jediným Evropanem. Na cestě Tibetem procházel Hedin často těměi úplně neobydlenými kraji, podnikl také výzkumnou výpravu, na niž po 83 dny nepotkal jediného člověka Obyvatelstvo jest vůči Evropanům nedůvěřivé a ne- přátelské, cizinci bývají jako vetřelci často povra- žděni. K Hedinovi však chovali se přátelsky, poně- vadž mluvil s mnohými kmeny jich vlastním jazy- kem, byl k lidem laskavý a náčelníkům věnoval dary. Dalaí lama dlí již 4 měsíce mimo Tibet a dne 20. prosince odejel z Pekina. Od té doby neví nikdo kde se zdržuje V Tibetu vládnou zatím čtyři mini- stři. Vlastní vrchní vláda je však v rukou Číňanů kteří dosazují i sesazují guvernéry, náčelníky okresní i místní správy a také všude vysílají své vojákya dohližitele. Dřívější silný vliv Anglie skoro úplně vymizel. Angličanům jest nyní povolen ještě obchod- ni průchod mezi Tibetem a Indií a sice hlavními stanicemi Gartokem, Gyance a Jalunem, celý ostatní Tibet však jest jim uzavřen. Naproti tomu šíří se čin- ský vliv neustále. Číňané poslupují velmi obezřele a zdá se, že časem ovládnou Tibet úplně, jako před třemi sty lety za dynastie cisaře Mandžu. Dalai lama může se také udržeti jen polud, pokud se těší čínské protekci. Tibetské obyvatelstvo jest sice náboženství lamaicko-buddhistického, ale nikterak fanatické, Je- dinou pevnou oporu má dalai lama v kněžslvu. Ti- betská kultura stojí dnes ještě na hlubokém stupní přírodních národů.

Podnebí, zvláště v borách, jest velmi drsné Sněhové vánice a mrazy panují po celé léto při ne- snesilelně hrozných větrech. Absolutní minimum činí skoro 40 stupňů Celsia. Pronikne-li slunce, páli tel lidské následkem nepatrné absorpce slunečních pa prsků ve výšinách, zároveň však je ve stínu úplně zima. Pitná voda opatiuje se ponejvice z roztálého sněhu. Hedin bylel po celou dobu výhradně ve svěm stanu, nebylo však vážného nebezpečí ani nás.ed- kem povětrnosti, ani se strany obyvatelstva. Plavba v člunech byla známa toliko obyvatolům v okoli řeky Brahmaputry a hlavního města Lhassy, sídla dala lamy, Hediovy plavby v člunech po malých jezerech ve středu země budily však obdiv jako zázraky. Jedinou obyvatelstvu známou zbraní jest puška s dlouhou hlavní. Geografický výsledek cesty jest neobyčejně úspěšný, Hedin zhotovil na tisice malých kreseb s po- pisem, jež budou brzy vydány ve velkém anglickémn díle v Londýně. S nadšením mluvil Hedin také o svých doj nejl z návštěvy v Japonsku. Od mikada až po nejnižšího důstojníka pozoroval velkou inteligenci, fanatismus v konání povinnosti a nejvyšší správnost. Japonská trat sibiřské dráhy poskytuje nejvzornější komforl jaký cestovatel kde nalezl. Korea bude dle jeho ná- zoru za nedlouho jen japonskou provincií.

Různé zprávy.

= Splritisté a cla. Z Melbournu, 12. ledna. V Melbournu zřídil jislý milionář spiritistické mu- seum, kdež byly uloženy všechny podivné a z části velmi drahocenné věci, které media zdejší spiritistické společnosti »materialisovali«. Zvláště medium jménem Bailev vykouzlilo ledvábné oděvy mandarinů, řezby ze slonoviny, podivuhodné zlaté šperky a jiné skvosty z umělého temna v místnosti spiritistů a to v tako- vém množství, že pověst zvláštního musea pronikla daleko mimo úzký kruh věřících. Tu přišel jednoho dne nevěřící celník a chtěl »materialisované« věci zabaviti. Toto jednání příliš horlivého úřadníka uvedlo vládu do rozpaků, neboť musí dokázati, že ony předměty, jak se v zákoně uvádí, došly poštou nebo byly do Australie dopraveny jako lodní náklad, spiritisté však přísahají, že jim duchové tyto věc přinosli ze vzduchu.

Jindy a nyní. X Trní, třisky, šípky a ztracená železa z lěla vytahovati. Radí lékař staročeský ve druhé polovici věku XVI.: Kořen třtinový, rozelřený a přiložený, vytahuje šipy, hřeby, třísky zadřené a trny z života. Podražcový kořen, dokudž ještě čerstvý jest, prollu- čený a přiložený, táhne ven trny, třísky, šipky, odlo- mené kůstky i jiné těm podobné věci. Hlohový kořen zdrobna ztlučený a přiložený, vytahuje ven z živola třísky, trny, šipky a podobné věci. Bylina dyptamová, přiložená táhne ven trn, bodláky, špice z noh i jin- de, kdekoliv uvázly. Kořen byliny pecten Veneris. s slézem protlučený a přiložený, vyvozuje z ran špis čaté, píchavé věci. Kuřímor vytahuje z masa lid- ského zadřelé třísky i jiné věci a to samo tak činí. ale mocněji táhne, když se k němu pryskyřice jedlové přimísí. Reřicha s smolou smišená a přiložená z těla vyvodí šipky a trny. Kořene z byliny štěničníkové vezmi jeden díl, grunšpátu třetí díl, rhapontyku pátý díl, ty všecky kusy ztluc a s medem v jedno tělo slož, bude z toho flastr, kterýž bez bolesti ven vyvo- zuje všeliké špice, šipky a ztracená železa z ran sečených i bodených. Kořen narcisový obměkčuje všecky tvrdé otoky, boule a mozoly, aby jej ziloukl a s meukou vikvovou aneb bobovou stělil a přiložil. Tak užívaný táhne třísky, šípky a trny z ran. Kořen posedový přiložený, třísky, odlomené kůstky, i ztra- cená železa z ran a bodenin ven pojímá. — Proba- tum est (připsal do Apatéky ve stol. XVII. nevěřící nějaký Tomáš), ale přidej na tažení pár silného po- tahu, koně-li neb volský pár, všecko jedno, jen aby C. zlbrt. táhl! Pomáhá...