Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIX

2

V Praze, v úterý 12. ledna 1909.

Praha

3

Číslo 12.

4

Na ranní a večerní liety předpláel se V Praze v administraci: na měsie. . . . . . 2 K — na čtvrt lota . . . . U K — h s dvojí donáškou na měsic. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve Hillálkách na měsíe. . . . . . 2 K 30h

Praha

5 Poštou: . 3 k

Poštou: . 3 k na měsie. na čtvrt ieta . . . . 9 K ooh s dvojí zásilkou eoh na měsie.. . . . na čtvrt leta . . . . 11 K e

6

NILI

7

tur o

8

ečerní vdání V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . za 8h večerní za šh Ve filiálkách na venkově ranni čislo . . . . . . . večerni . . . . . . . . 6k lnserát platí se hotově napřed Přodplacení a inserty administrace v Marianské ul.,8. Tam nacházejí se tei redakce, tiskárna a sxpedice „Národních Listů“ Rukopisy se novraosjt

9 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Čeština u pražského ředitelství pošt. Z Vídně, 12. ledna. »N. Fr. Pr.« tele- grafují z Prahy, že ve výnosu chystaném ve při čině jazykové praxe v poštovní službě království českého jest přiznána vniterní češtině míra, která přesahuje všechny dosavadní výnosy. Fak- tum, že Čechové přes to výnosu tomu odporují jest prý důkazem, jak velké jsou jejich aspi- Ministerský předseda bar. Bienerth jedná opě se zástupci stran. Z Vídně, 12. ledna. Ministerský předseda bar. Bienerth měl včera porady s poslane Gessmannem, Einspinnerem a Stöl zelem. Na dnes objednáni jsou k němu zase členově parlamentní komise kola polského. Ni dny nejbliže příští byli telegraficky povoláni zá- stupcové všech stran

Čecho Bienerth Vídeň Francie Praha

10 article

Audience bar Aehrenthala. Z Vídně, 12. ledna. Císař včera o 2. hod odpol. přijal ve zvláštním dlouhém slyšení mi- nistra zahraničních záležitostí svob. pána Aehrenthala. Prosident uherskélo říšskéhio sněmu o bánkovní stázce a žádouci dohodě s nemaďarskými národy Z Pešti, 12. ledna. „Magyar Hirl.“ sdě luje: President poslanecké sněmovny Justl dostavil se v neděli do klubu osmačtyřicátník a měl tam řeč, ve které vyložil úkoly strany zejména pokud se týká samostatné banka uherské. Prohlásil zároveň, že jest přívržen cem všeobecného, rovného a tajného hlasova cího práva a doložil, že většina sně movny musí se domáhati dohod s nemaďarskými národy uherský mi. Tyto své názory zastával Justh známým svým temperamentem. Přednáška učinila na vel ku část posluchačů dojem programu vládního ale Justh prohlásil opětně, že nemá úmyslu vládu nypřjší povaliti. Z Pešti, 12 ledna. Z řeči presidenta Jusíha nut no sdoliti ještě týto podrobnosti: Justh problásil, z nemůže býti žádné řečí o prodloužen priviřegia banky společné. Čelní členpvé keslovaných stran žádají novou organi s ae banky. Kda to nevidí, znemožňuje jednotnou orga- nisaci stran Prohlašuji zjevně, ze budu podporovati jen takovou akci, z níž kyne naděje, že krise ban- kovní bude náležitě rozřešena. Tolikéž je třeba při- praviti se pro samostatné celní území, jež lze zřídii v roce 1917. Musíme soustřediti všechny síly, by v Predlilavsků nabyli přesvědčení o pevnosti na šeho odhodlání v záležitosti bankovní.

Aehrenthal Magyar Hirl Justl Justh Vídeň Pešť Aehrenthal poslanecký sněmovna

12 article

Bar. Baumgartner nástupcem dra. Rösslera. Z Vídně, 12. ledna. »Fremdbl.« oznamuje že nástupcem sekčního chéfa v ministerstvě ob chodu, dra. Rösslera, povolaného do mini- sterstva zahraničních záležitostí, stane se dvorní rada dr. Florian svob. pán Baumgartner Bar. Call velevyslancem v Japonsku. Z Vídně, 12. ledna. (K. k.) »Wien. Zig.« oznamuje: Cisař jmenoval prvního odborového přednostu v ministerstvu zahraničních záležitosti svob. pána Calla mimořádným a zmocněným velevyslancem na císařském japonském dvoře a pověřil jej současně, aby v hodnosti mimořádného vyslance a zmocněného ministra diplomaticky zastupoval mocnářství na králov ském dvoře siamské m. President Roosevelt a senát Spojených států Z Washingtonu, 11. ledna. (K. k.) Senáto Tillman bránil se dnes v senátě prot útokům presidenta Roosevelta, které připisoval vlastním útokům na Roosevelta. Prohlásil, že si přál a ještě přeje za koupiti jisté pozemky v Oregonu. Zdali se mu to podařilo nebo nikoliv, nemá významu, budou li jen Roo

Baumgartner Rössler Fremdbl doktor Florian svobodník Roosevelt Tillman Roa Vídeň Japonsko Wien spojený stát Washington Oregon

13 article

sevelt a jeho přítel, železniční král Harriman, jakož i jiní lidé tohoto druhu donu- ceni ktomu, aby vydali rozsáhl pozemky, které ukradli. Tillman skon- čil prosbou o dosazení vyšetřující komise. Z lékařské lakulty pařížské. Z Paříže, 11. ledna. (K. k.) Ministr vyučo- vání sdělil ministerské radě, že upouští od za vedení nedávno použitého řízení, aby totiž po- sluchači připouštěni byli k lékařskému studiu na základě soutěže a že naří dil, aby lékařská fakulta byla opět volnou pro studenty prvního a druhého ročníku. Royalistické bouře v pařižském divadle. Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) Při včerejším provedení Mirbeauovy hry »Lo Foyer« došlo opětně k bouřlivým výstupům. V ně kterých ložích I. a III. pořadí hlomozili jejich majitelé. 14 členů spolku rovalistic ké omladiny hlomozilo za prvního jednání tak tvrdošíjně, že je stráž musila násilím odvésti a ponechati na policejním komisal- ství až do půlnoci.

Tillman Mirbeauův Lo Harriman Paříž lékařský fakulta

14 article

Události v Marokku Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) Z Fezus oznamuje ze dne 5. t. m., že tam přibyla fran- couzská komise vojenská a že vůdce této ko- mise, major Maugin, byl sultánem přijat v del ším slyšení. Mozinárodní vzduchoplavecký sjezd v Londýně Z Londýna, 11. ledna. (K. k.) Mezinárodn“ vzduchoplavecký sjezd vyřídil protest proti ná- lozu německých rozhodčích soudců, jimž byl cena Gordona Bennetta pro vzduchoplavecké zá- vody v říjnu 1908 přiřknuta švýcarskému plu- kovníku generálního štábu Schaeckovi a dále návrh delegáta Anglie, aby první cena přiznáne byla anglickému uchazeči; po podrobné obha- jebě syndikem německého vzduchoplaveckého svazu adv. Eschenbachem. (Berlín), byl p návrhu francouzských delegátů německý nálea 38 proti 13 hlasům potvrzen. Konečnému vítězi plukovníku Schaeckovi, byla vyslovena spor tevní důtka. Výlržnosti při vybírání dani. Z Lissabonu, 11. ledna. (K. k.) V osadě Aliju (provineie Traz os Montes) odepřelo asl 30 osob zaplatiti daně. Vnikly do poklad ních místností a spálily průkaz o daních. Policie obnovila klid a zatkla ně- kolik osob Slechy o spiknuti proti carské rodině. Z Petrohradu, 12. ledna. Následkem vý buchu v Carském Selu vyskytly se zprávy, že jest objeveno spiknutí proti ro- dině carové. Carští manželé v puslední neděli dostali opět výhrůžné list y. Na včerejšek byly v Carském Selu a v Petrohradě četné osoby zatčeny. Zabavený dynamit Z Petrohradu, 12. ledna. (K. k.) Na rozkaz politické policie byly vykonány četné do- movní prohlidky. U studentů Selesneva syna profesora, a Nejmanna bylo z aba ven na 100 kg. dynamitu a tiskopisy terroristi- ckého obsahu. Četné osoby byly zatčeny.

Maugine Gordon Bennett Schaeck Alija Nejmann Maroko Paříž Londýn Anglie Berlín Petrohrad Selo Schaeck německý vzduchoplavecký svaz kg

15 article Nebezpečí války na Balkáně

Nebezpečí války na Balkáně Rakouskem nabídnutá náhrada za anneri Bosny a Hercegoviny. Z Cařihradu, 11. ledna. (K. k.) Do 9 hodin večer nedošla na dnešek nebo zejtřek velkým vezírem slíbená odpověd na nabídku 219 mil. liber za bosenské státní statky. Toto opozdění odůvodňuje se ve zdejších politických kruzích tím, že velký vezir musí nepochyb- ně poznati mínění mladoturecké- ho výboru a parlamentu, po případě

Balkán Rakousko Bosna a Hercegovina Cařihrad

16 article

musí zabezpečiti si souhlas těchto činitelů mímo to chce se dojista orientovati u zdejších velevyslanectov a prostřednictvím tureckých vele- vyslanectev o disposicích dvou velmocí, jimi jsou míněny Anglie a Rusko. Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Většinu ranních listů opravuje včerejší mylnou zprávu, že ministerská rada zamitla nabídku 21y, milionu liber a praví, že ministerská rada ne učinila žádného usnesení. »lkdame praví, že velký vezír toliko sdělil ministersk radě návrh Rakousko-Uherska a že zejtra učiní příslušně prohlášení také v poslanecké sně movně. »Jeni Gazelta« mlčí, jak se zdá, úmyslně. Zdá se, že včerejší nesprávné zprávy byly rozšiřovány s jisté zlomyslné strany. Řádná ministerská rada, kter byla svolána na zejtřek, koná s dnes. Z Vídně, 12. Jedna. Dle telegrafiekýeh zpráv, z Pešti sem došlých, schvalují všecky uherské kruhy politické nabídku, kterou Rakou- sko Turecku učinilo. Vyslovuje se naděje, ž se podaří sjednati mír s Portou. Orgán klerikáln strany Alkotmány prohlašuje, že v zájmu mon- archie bylo třeba zjednati mír, a že je potěši telno, že bylo dosaženo shody Rakouska s Tu reckem. Rakonská náhrada tureckou vládou přijata. Z Cařihradu, 12. tedna. (K. k.) Velký vezír sdělil dnes dopoledne oficiálně velevyslanci markraběti Pallavicino- vi, že se radil se svými kolegy o na- bídce Rakousko-Uherska a že byl nabídka kabinetem přijata.

Gazelt Anglie Rusko Cařihrad Rakousko Uhersko Vídeň Pešť Turecko RakouskoUhersko

17 article

Žádní prý sběhové. Ze Záhřeba, 11. ledna. (K. k. uh.) Velitel- ství 13. armádního sboru v Záhřebě prohlašuje na základě autentických informaci, že zprávy bělehradských listů »Stampy« a »Politiky« deserci rakousko uherských vojáků jsou naprosto smyšleny a docela bezpodstatny. Srbšti útočníci chtěli vyhoditi do povětři most u Baje. Z Pešti, 12. ledna. „Pesti Naplo“ sděluje z Baje, že včera stal se útok na tamější nový most přes Dunaj. Útočníci chtěli vyho- diti mostdo povětří. Četnictvo však bylo zpraveno včas a přišlo k mostu. Útočníci, kteří prý byli Srby, pozorovali blížiti se četníkya dali se na útěk. Odpoledne obsadila švadrona honvédských husar most a stále jej hlídá. Most u Baje jest dů- ležitý z důvodů komerčních a strategických. Byl nákladem 4,000.000 K vystavěn.

Stamp Pest Napnout Srba Záhřeb Baja Pešť Dunaj Most

18 article Je balkánská krise rozřešena?

Je balkánská krise rozřešena? Na celé čáře hlídek, jež stav a vývoj bal kánské krise pozorují, hlásí se nyní, že Turecko rakouskou nabídku peněžní náhrady za annexi Bosny a Hercegoviny přijalo a že se tím ra kousko-turocká dohoda stala hotovou čili doko- nanou událostí. Zprávy ty zní tak určitě, že není o jich obsahu lze pochybovati a že tedy situace na balkánském poloostrově považovati se musí za podstatně zlepšenou. Výklady, jimiž evropský tisk tento obraí v balkánské krisi provází, jsou v podstatě skoro totožny a rozcházejí se poněkud jenom v úsud- cích o tom, co asi dále se stane nebo státi musí ... Největší spokojenost projevují časo- pisy německé, říšské vládě blízké a jako vzor těchto souhlasných projevů německých může uvedena býti úvaha berlínské »Taegliche Rund- schau«, časopisu to, který náleží ke stálé pravidelné četbě císaře Viléma. Časopis te praví: »Konečně učinil baron Aehrenthal, co dávn již učiniti měl, aby zhojil rány, jež omlazenému Turecku annexí zasadil: on otevřel měšec s pe- nězi. Příkoří, které penězi odčiniti se dá, nevy

Vilém Aehrenthal Turecko Bosna a Hercegovina

19 article

žaduje žádného krveproliti. Turečtí státníci dá- vali od samého začátku jasně na srozuměnou, že na ránu, annexí Bosny a Hercegoviny Ture- cku způsobenou, uklidňující náplasť přiložili s musí, ale baron Aehrenthal vzpíral se prot tomu z nepochopitelných téměť ohledů na váž nost a důstojnost rakousko- uherské říše. Jeho zástupce v Cařihradě, markrabě Palla vicini, ukazoval tureckým státníkům stále jenom svoji brašnu na úřadní listiny a nabízel jim — mimo vyklizení sandžaku — zvýšení tureckých cel, obchodní smlouvu, zrušení kapitulací, jakož i rakouských poštovních úřadů a kromě toho upuštění od prolektorátu nad katoliky v Albán- sku. Ale všechny tyto krásné věci neměly pro Turecko dosti půvabu. Turdcko chtělo především nviděti peníze, kterých tak nutně potřebuje žádalo, aby Rakousko Uhersko převzalo část tureckého slátního dluhu, jež by přiměřena byl rozloze a důležitosti obou zabraných zemí. Ale baron Aehrenthal odmítal tento požadavek ja- kožto nárok, o němž ani mluviti se nemůže usnadnil tak Anglii diplomatickou štvanici. Vy jednávání s Tureckem se rozbilo. Začalo pak vyjednávání s Ruskem o programu evropské konference a teprve, když toto vyjednávání s nezdarem se setkalo a na balkánském polo- ostrově strašidlo srbsko-turecké alliance se objevilo uznali ve Vídni za nutné, s Tureckem se do- rozuměti. Neprozrazujeme pak žádné diplomsti- cké tajemství, doložime-li, že byly v tomto smyslu také z Berlína do Vídně zaslány přátelské, ale velm důtklivé rady a pokyny. Pak šlo už jenom o název náhrady, o formální titul, kterýž by Rakousko- Uhersku dovolil, aby z aplatilo za annexi jakési výkupné.

Turdcko Bosna a Hercegovina Cařihrad Albán Turecko Rakousko Anglie Rusko Vídeň Berlín Uhersko

20 article

Konečně nalezen vhodný titul v názvu »náhrada za bosensko hercegovské bývalé ture cké státní statky« a nabídnuto Turecku 214 mi- lionu tureckých liber čili asi 60 milion korun. Tuto nabídku, kterouž Turecko v zá sadě přijalo, velebí vídeňský tisk jakožto nový důkaz naprosté mírumilovnosti habsburské mon- archie« . . . Z tohoto výkladu je nejzajímu vějším prohlášení, že Rakousko k náhradě z annexi se odhodlalo spolu aneb snad teprve n důtklivé rady z Berlína. Francouzský, v diplomatických vě cech často uváděný časopis »Potit Plari sien« oznamuje, že je dorozumění mezi Ra- kouskem a Tureckem již de finiťivn pevné a konečné. Rakousko nabídlo prý nej dříve 40 milionů korun, ale Turecko žádalo třikráte tolik. V sobotu pak nabídl markrab Pallavicini 60 milionů korun a velký vezír tulo nabidku konečně, po delším rozmýšlení přijal. Tento výsledek transakce považuje »Petit Pa risien« za událost pro rozřešení balkánské kris svrchovaně důležitou a praví, že jes nyní úkolem diplomacie, aby prosadila co možná rychlé svolání ovropské konfe rence.

Petit Turecko Rakousko Berlín

21 article

Co do postupu a způsobu dalšího řešen krise praví řečený pařížský orgán, že byl vláda francouzské republiky ne přímo i přímo vyzvána, aby pře- vzala úřad prostředníka. Avšak než vláda republiky francouzské pokus na zjednání obecného smíru učiní, musí prý zvěděti, zdal Rusko a Anglie s jeho prostřednictvím zá- sadně souhlasí a nebudou-li odporovati Italie Německo. Pak bude prý lze přikročiti k vyřízen otázky o dalších náhradách, o kterých by — obecný souhlas předpokládajíe — poslední instancí rozhodl rozhodči sou v Haagu . .- Ze všeho, co zde uvedeno bylo, je vidno že doellenou shodou mezi Rakouskem a Tu- reckem balkánská krise se smršťuje na otázku, zdali je Rakousko-Uhersko ochotno dáti ně- jakou náhradu také Srbsku a Černé Hoře jakou. Rakousko Uhersko odmitá arci dosu i všeliké jen pomyšlení na nějakou náhradu těmto státům, namítajíc, že Srbsko a Černá Hora annexi Bosny a Hercegoviny ničehož ne- ztratily, avšak poslední slovo v této záležitosti baron Aehrenthal snad také ještě nepronesl Jinak nebylo by nebezpečí války na Balkáne ještě nikterak zažehnánol

Aehrenthal Rusko Anglie Německo Haag Rakousko RakouskoUhersko Srbsko Uhersko Černá Hora Bosna Hercegovina Balkán

22 article O bližším Východě.

O bližším Východě. Proslulý znalec Východu, plukovník sir r. Jounghusband, dospívá v »The Nationa Review« o věcech balkánských k následují- cím úsudkům: Annex! Bosny a Hercegoviny střetly se proudy západní a východní, církeví i národní. Na Balkáně nemají Rakousko rádi, což snad v Anglii překvapuje. Příčiny jsou pa- trně náboženské a národní. Rakousko nadržuje římským katolíkům. V Srbsku, Bosné a Herce- govině však mají všude převahu pravoslavní Narážejí pak na sebe nejen církve, ale i obran proti tlaku německému na Východ s tlakem tímto. Srbsko jest prvé na řadě. Bulharskos po nějskou dobu zdánlivě klonilo k Rakousku, ale to bylo spíše v kruzích vládních než v ná- rodě, kterýž rovněž jako Srbové jest naplněn nedůvěrou k Rakousku pro jeho nepřízeň k vý- chodní církvi. A nyní rovněž snahy bulharské nenesou se směrem rakouským. Mladoturci jsou vzdělaní, pokročili, vlastenečti, ale sotva dove- dou přetvořiti massy mohamedánského lidu, na- prosto neobeznámené s myšlenkami evropskými, věřícími, že sultán jest vládcem celého světa opovrhujícími — nevěrci. Všecky velmoci mají na Východě vážné hospodářské a finanční zájmy a proto by všem mělo na tom záležeti, aby

Jounghusband Srba východ Bosna Hercegovina Balkán Rakousko Anglie Srbsko Bosný the Nationa Review

23 article

Tureeko se uspořádalo. Bohužel není to, co je nejlepší, vždy i možné. Velmoci si nedůvěřují, jsou na sebe žárlivé a proto se asi mír sotv udrží. Sultán sám v naději, že se vráti staré pořádky, jest asi pro válku, Mladoturci, kteří touží po tom, aby stát uveden byl do pořádku, vědí, že se toho bez míru nedosáhne. Rusko jest z podobných důvodů pro mír; Francie, jak přirozeno, nepřeje si války. Ale Německo a R- kousko, jichž se věci blíže dotýkají a jež víe než ostalní mocnosti pociťují vnitřní pohnutky. kteréž je llačí na Východ a k moři, pohližejí asi na poměry s jiného než filosofického hledi- ska. Jak tyto dva státy si povedou, bude roz- hodné pro situaci. Zde na Balkáně považují válku z jara za pravděpodobnou.

R kousko Rusko Francie Německo východ Balkán

24 article Katastrofa v jižní ſtalii.

Katastrofa v jižní ſtalii. V troskách zulčených měst. Z Messiny, 12. ledna. Pohřbívání mrtvol přejala nyní městská správa. Službu hrobníků zastávají opěl civilní osoby za řízení dvou lékařů. Železniční spo- jení jest opší obnoveno, cestující nesmějí však vejíti do Messiny bez povolení prefektova. Přes to, že vlád slíbila pozůstalým, kteří ještě v Mossině zůstali, vý- živu, opustí-li místo zkázy, nedají se k tomu pl- měti. Někteří z nich pozbyli úplně rozumu a pláčí dnem i nocí na troskách svého domu Z Mossiny, 11. ledna. (K. k.) Na živu zůslavší obyvatelé snaží se obnoviti obchodní život. Dnes je- zdily po nábřeží zbaveném trosek povozy všeho dru hu. Žádá se za zahájení paroplavby z messinského přístavu. Z Reggia di Calabria, 11. ledna. (K. k.) Zachrá něný dnes chlapec jest synem vrátného paláce Tr- pepi, který prchl do Janova Z Messiny, 11. ledna. (K. k.) Vévoda janovský který po odjezdu králově stihl do území, stíženého zemětřesením, denně navštěvuje poškozené sicilské calabrijské břeby, zajména Regzie a Messinu. Ubyto- ván jest na obrněnci „Regina Margherita“,

Regina Margherita Messina Reggio di Calabria Janov

25 article

Nové otřesy

26 article

Z Messiny, 12. ledna. (K. k) Také včera bylo špalné počasí. Liják zabraňoval záchranným pracím Otřesy země opakují se stále. Ve 4 hodiny 30 minu a v 7 hod. 17 min. byly pocilěny dva prudké olřes země. Nezpůsobily však žádné paniky, poněvadž oby vatolstvo si již na ně zvyklo. Čivilní rejstřík munici pality byl úplně zničen, ale u soudů jsou duplikáty které, jak se zdá, zůstaly neporušeny. Vojenský soud

Messina

27 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 11. ledna. (Na uvítano letošnímu karneval u.) Tak je tedy zase masopust. Nadešla opět doba plesů pro odrostlou a odrůstající mládež obojího pohlaví, ale více ženského než muž- ského. Jaká to rozkošná, lahody a poesie plná doba pro zlaté mládí, kdy mysl ješté opřádají růžově sny o tušeném teprve blahu šťastného života, jehož mlhavý dosud a přece již svůdně vábný obraz se fantasii rozvírá luznými per- spektivami v křišťálovém jasu a čarovných parách všech barev jarní duhy. Ano, v tomto věku čistých ještě ilusí a sladkých nadějí je masopust radostnou, povznášející poutí čarov- ným krajem k záříci a opojným blahem ky- noucí bráně nedaleké již slastné budoucnosti. Arci jenom pro ty dívky a citově nebo snivě rozpoložené mladiky, kterým osud ukazuje tvář jenom vlídnou aneb aspoň — dosud žádnou. Tém je masopust pramenem oblažující poesie, rozkošných tužeb a ryzl rozkoše. Dnes jako před dávnými lety, kdy takto ještě o masopustu se psávalo. Jiným mládencům a pannám, jejichž mladá srdce a jarou mysl už vyluhoval novo- dobý, praktický realism tak, že místo zlatých snů v nich se zodí jenom zlaté výpočty a proslulá »auri sacra fames« čili na zlato hlad po- svátný — — poskyluje masopust řadu dobrých vyhlídek, slibné čáky, rozčilující naděje aneb aspoň zajímavé problémy pro obchodně-erotické spekulačně-láskyplné a také lásky prosté pátrání, kalkulování a šetření, tedy také každým způ- sobem bojný zdroj milé zábavy a příjemně ná maky, kteráž jim nepochybné je předehrou k nejvyšší rozkoši, k rozkoši získaného bohaté- ho věna nebo muže.

Praha

28 article

A šviháci nebo světáci, kteří svoji poe- tickou budoucnost již dávno mají za sebou, zdaliž i ti nedovedou si z masopustu udělat dobu rozkošnější všech ostatních? Kdo o tom pochybuje? . . . Z ostatních pak asi osmde- sáti procent lidstva, jež o radovánkách nevědí a z masopustu nic nemají, než leda nějaký ten výdělek, snaží se mnozí a mnozí aspoň tu tam nějakou kocovinu si ulovit, aby Bacchusovi nezpůsobili zármutek. Kocovina pak, jak obecně známo, zejména bývá li provázena notným bo- lením hlavy, je také krásná věc, citové krásno, které se harmonicky hodí k moderním, secesním požitkům — a takž jeví se karneval přece jen na celé čáře jako doba, v níž lidé rozkoše užívati by aspoň chtěli. Což ostatně nevyžaduje ani žádného důkazu. Jenom bych rád věděl. jak vlastně vzniklo naše české pojmenování télo doby vepřových hodů, tanců, maškarád, svatob a zkažených žaludků? Už jako kluk, jenž se stoickou lhostejností pohlavky považoval pro svůj tělesný a duševní rozvoj za věc zrovna tak užitečnou, jako jsou deště potřebny pro vzrůst veškery květeny, lámal jsem si hlavu, co to vlastně je, ten masopust čili masopůst. Za dnů mé mladosti radostné psalo se totiž dle Jungmannova velkého slovníku ještě s týmž oprávněním »masopust« jako »masopůst« A tu zdálo se moji ježaté a často boulemi pokryté hlavě, že je v tom názvu jakýsi rozpor, jakási protismyslná nesrovnalost: masopůst je přece půst na maso a kdy jídalo se tehdá více masa. než v masopustě? Od té doby arci, co jsem přestal na potkání sbírati záhlavky a políčky. náš jazykozpyt tak pokročil, že Jungmann už nic neplatí a že se plše jenom masopust.

Bacchus Jungmannův Jungmann

29 article

Ale je tím něco vysvětleno? Záhadě ustří ženo jenom kolečko, ale hádanka zůstala há- dankou. Na místo slova »půst« nastoupila »poušť« — masopust je totiž dle Kottova slov- níku doba, ve které se »maso pouští« . .- Pouští nebo opouští? »Jist či nejist — tot právě olázka«, zvolal by Hamlet, kdyby tyto řádky četl. Kdyby se náš karneval jmenoval »masodopust«, to už bych věděl, že značí dobu, ve které se maso jísti dopouští . . . ale »maso pouštět«, co s tím? Maso se může pouštět z ruky, z huby — může se též pouštěo čili vypouštět z jídelního lístku a to značí čili znamená právě »půst«. Viděli jste už někdy, jak se pejsek, vzav do zubů konec svého obonu, kolem vlastní osy otáčí? Tak, zrovna tak jde mi hlava kolem, an tuto záhadu marně luštím Ale jakousi útěchou jest mi při tom, že se leckterým a to světovým jazykům v té příčině také nevede lépe. ltalsky na příklad jmenuje se masopust carnovale, carnevale a filologové vykládajíce etymologii toho slova praví, že car- nevale značí prostě: »carne, vale!« — místo »vale, carne!« po česku: »maso, buď s Bohem!« To bylo by asi totéž, jako kdybychom my rí- kali: »pusť maso!« místo obvyklého dosud »masopust«. Z celé této derivace čili odvozo- vačky vyznívá, jak vidno, také aspoň jako pro- vázející šramot pojem postu a kdybychom byl umíněnci, mohli bychom si postaviti hlavu psáti zase »masopůst«. Což by arci bylo vše- mu pleno titulo obecenstru našemu nanejvýi jedno čili svrchovaně lhostejno! Ale v nynější době vroucích styků mezi Prahou a Paříží není asi lhostejno, co tomu říkají Francouzové?

Kottův Hamlet Francouz Praha Paříž

30 article

Francouzové řikají masopustu »carnaval« a vykládají, že je to jméno jenom stažené »ear-naval« — vůz lodní čili námořní, na ja- kých se vozívali kdysi v době povánočních ra- dovánek zakuklenci, maškary a kostymovaní šprýmaři. Z francouzského názvu carnaval ne- vyznívá tedy ani pojem masa ani narážka na půst, a přece je frančina (modernisté píšou nyní »francouzština«, jako prý se má říkat »němee ština«) vlastní a nejbližší sestrou jazyka ital- ského. Slova »carnevale« a »carnaval« považo- val by každý za zcela totožná, ježto stejně zní a tutéž věc či dobu označují, a přece vykládaj se docela různě i co do svých složek. Což nanovo dokazuje, že od jisté doby zavládl ba- bylonský zmatek v jazycích i v jazykozpytu.

Francouz

31 article

Ale to masopustu nikterak nevadí. On šumi už, šumí! Nikoli ještě plným proudem, ale přece již daleko slyšným vlněním. Je leto králký, proto bude tím hutnějším, hlučnějším doufejme, že také veselejším. A cudným bude jisté také!... Jak se časy mění a ma sopusty v nich! Jindy bývaly masopustní zábavy a kra- tochvíle také v Praze namnoze velmi rozpustilé. tak že o několik sálů dcery ze »spořádaných rodin« a vůbec slušné dívky ani nesměly za- vadit. Takovými sály byly na příklad »dvorana« ve »slepé bráně«, velký sál »u Apolla« v Ječné ulici, kdež nyní ženské paedagogium u sv. Anny se nalezá, »lázeňský sál« na Malé straně, sá v Jezovitské zahradě, kde nyní stojí akademi hr. Straky, sál »u červeného beránka« na Lin- hartském náměstí, kterýžlo dům se právě bourá, proslulá tančírna v karlínském Lipsku a — last not least, poslední, ale nikoli svého druhu nejhorší — Konvikt! Tento ovšem jenom v neděli, když se tam konaly pověstné reduty tanečního mistra Fei- gerta. Tyto pak byly o málo jen smělejší než »divadelní« reduty, které se ze stavovského di vadla na Ovocném trhu přestěhovaly do velikého

Apollo Anna Straka Praha Ječná hartský náměstí Lipsko Konvikt

32 article

Novoměstského divadla, na místě, kde nynís nalezá restaurační zahrada nového německého divadla a potom dále na Žofin, kdež byly ko- nečně potláčeny. Privilegovanými »podnikateli« těchto redut bývali, jak asi obecně ješté známo jest, střídavě pokladnici zemských divadel . . To byly »plesy«, jakých by nynější policie sotv asi strpěla. Praha jich už ani nechce. Praha stala se vůbec cudnější a nejenom stydlivější — což jako zásluhu přičísti lze mravokárné činnoste veřejného tisku, jenž i po této stránce u ná vykonal dílo veliké. Ve velkých pražských sálach pořádají se nyní — pokud vím — už jenom plesy a ta- neční zábavy vysoce elegantní a nudně, ele- gantní jenom však »animované«, elitní (jak se říká) a veselé, sousedské a hodně veselé, ale všechny veskrze slušné. O hospodských ta- nečních zábavách zde arci nemluvím, poněvadž to nejsou radovánky masopustní, nýbrž celoroční a vždy stejné. V kostelích pražských konají se o posled- ních dnech masopustu dle starodávného zave- dení celodenní pobožnosti, jež mají býti jakýmsi veřejným pokáním lidí zbožných za hřišné pro- stopášnosti, v nichž ostatní člověčenstvo tou dobou se jásavě brodí ... tylo pobožnosti slá- vají se už i s náboženského hlediska čirou zbytečností, neboť v Praze už hromadných pro- stopášnosti nenl. A dobře tak, že jich není, jenom kdyby se s nimi zároveň nebyla vystě- hovala také zdravá, srdečná veselost! Říká se, že každý cikán podle sebe hádá, možná, ale mně se zdá, jakoby už v Praze veselých lidí ani nebylo. Vořejný život náš aspoň je po čer- tech neveselý. Snad nás trochu rozesměje le tošní prine Karneval!

Cikán Praha novoměstský divadlo