číslo 11.

ŽENSKÝ LIST.

Strana3.

které muže jejího zaujímají, aby při řeči o nich neusínala, nebo aby ne- myslila při tom na nějaký kus svého šatstva, a aby dovedla chápati svého muže a stala se mu tak nejen dobrou manželkou, ale i dobrou družkoua přítelkyní pro život, začež pak má za- ujímati v manželství stejné postavení s muže ml Jest tedy snad nutno, aby vzdělanější muž vyhledával si svoji družku vždy mezi tím zbý- vajícím 1% vzdělanějších žen? Otázka tato jest totožna s otázkou: Jest tedy snad nemožno. abys proto, že ne vlastní svojí vinou, nýbrž vinou okolností zůstala jsi se vzděláním trochu více pozadu za mnou, následkem čehož v mnohých věcech mne nechápeš a mnohým věcem, které mne zajímají nerozumíš, nemohla se jednou státi mojí ženou? Ne, Miluško, to jsem dopisem tímto říci nechtěl! Jest ještě jedna možná cesta, která i při ne- dostatku vzdělaných žen oproti většímu počtu vzdělanějších mužů umožňuje vstoupiti v man- želství a přece se při tom vyhnouti onomu peklu, které jsem výše vylíčil. Cesta ta jest: Pokusiti se o to, pohnouti svou vlastní družku pro bu- doucí manželský stav k tomu, aby sama hleděla sebe do té míry propracovati, aby, když již ztratila pro nás všechen půvab jako milenka z prvních líbánků, zůstala nám přece ještě drahou a milou jako společnice a přítelkyně. A po této cestě, Miluško, chci se pokusiti jíti já.

Miluško! Tys ještě mladá, a mládí, umíní-li si něco, to jediné ještě nezištně dovede přinášet oběti a překonávat překážky i když tyto jsou sebe větši! Ukaž, že i Ty jsi schopna velkých činů! Využitkuj každé malé chvilenky, každé příležitosti, každého pro- středku, ku svému vzdělání a k na- bytí vědomostí! Vzdej se všeho, co by Ti mohlo ubírati Tvůj čas, který bys mohla věnovati tomuto vznešenému ú čelu! Věnuj se mu cele a úplně! Mysli stále při překonávání i těch největších obtíží, že činíš tak pro štěstí nás obou! Já chci Ti býti při této snaze po dosažení vzdělání a uvědomění nápo- mocen seč síly moje stačí. Snad podaří se nám spojenými silami dosáhnouti kýženého cíle. Neříkám, že se musíš státi nějakou řečnicí, agitátorkou, spisovatelkou atd., ne, mně stačí, budeš-li u vědomělou ženou. Neboť vím, že i pak bys dobré své vlastnosti a vědomosti na nejbližší své okolí přenesla. A nepodaří-li se nám to? Poznám-li, že ani pak se povahy naše k sobě nehodí? Ne, nikdy bych se neodvážil k onomu kroku, který by se nám oběma mohl státi osudným.

Nevím, jaký mne čeká blahobyt hmotný. Ale budiž ten jakýkoliv, ten nechá se jakž takž snést. Avšak duševní nepokoj, vnitřní roz- háranost — ach to je hrozné! A vědomí že jsem k takovému hroznému stavu sám vě- domě nechal dojíti a že jsem do něho ještě jinou bytost přívedl — to bylo by pro mne ještě hroznější. Ne, vnitřní blaho mé souvisí tak těsně s vnitřním blahem Tvým a zase opáčně v tom případě, že by nás osud svedl dohromady, Miluško, že jedno bez druhého nedá se ani mysliti u lidí cítících a myslících, že musil bych se považovati za bídného tvora, kdybych si někdy musil dělat výčitky, že já jako vědomější v tomto případě přispěl jsem k jeho rozrušení. Než, doufejme, že k tomu nedojde! S touto nadějí odevzdávám listy tyto do rukou Tvých k bedlivému uvažování.

Líbá a zdraví Tě Tvij

Douška: Abys si zachovala souvislost celého dopisu, uvádím Ti ještě souhrn vývodů v dopise uvedených. Vzdělání člověka přináší sebou různé potřeby: jedna z těchto potřeb je, aby vzdělaný muž měl vzdělanou ženu a vzdělaná žena vzdělaného muže (ovšem neuzavírá-li se sňatek k vůli pe- nězům neb z nějaké jiné vnější příčiny). Ne- stane-li se tak, nerozumějí-li sobě manželé, od- cizují se sobě navzájem. Toto odcizování se jeden druhému má často v zápětí duševní ne- spokojenost a i rozrušení celého domácího ži- vota. Též i jiné katastrofy. Pouhá ideální láska k založení trvalého man- želského štěstí nestačí; brzo vyprchá, poněvadž jest to jen cit, který se snadno mění. I jest možno založiti trvalejší manželské štěstí j en na duševní spřízněnosti, na rozumovém a citovém přátelství. Poněvadž však, následkem dlouholetého od- strkování žen, jest na světě mnohem více vzdě- laných a vědomých mužů, než vzdělaných a vě- domých žen, a nelze tudíž každému dostati ženy vzdělané, zajímající se o různé veřejné otázky a jiné důležité věci, má se každý muž, hodlající vstoupiti v manželský stav se ženou méně vzdělanou, snažiti o to, aby budoucí jeho žena dosáhla stejné duševní výše s ním, aby si navzájem rozuměli a sobě vyhovovali. Nepodaří-li se mu to a nedostane-li jinou uvě- domělejší, rozumnější, vzdělanější a jemu odpo- vídající ženu, pak, než se oženit a než zkazit život sobě i své ženě, ať se jde raději — utopit.