1
article
»Co je německý národ?« —
Živý, jednotný organism, jako tělo lidské.
Uchvátí-li nemoc neb choroba i nejmenší jeho
část, trpí tím celé tělo, ba utrpí tím i duchv
něm sídlící, jestli záhy nepostaráme se o to,
aby zárodky nemoci co nejdříve byly zničeny.
»Jest německý národ v Čechách
chorým?« Víc než to. Je těžce nemocen.
Téměř každodenně ztrácí se nám částečkaz
toho, co jmenujeme německým lidem; nepřítel
vytlačuje nás krok za krokem ze zděděného
postavení, výrobní třídy naše trpí nouzi a všude
setkáváme se se ztrátou, klesáním a utrpením, ba
i s — bídou
»Kdo lidu německému pomoc
může?« »Jednota Němců v Čechách«.
»A jakým způsobem?« Pečováním
o duševní i hhmotný zdar německého kmenev
Čechách.
»A má ktomu prostředky?« Má
jich s důstatek. Neboť má 70.000 členů a 685
místních odborů. I obětovala dosud 180.000 ko-
run k účelům národním, vzdělávacím a hospo-
dářským. Místní odbory vydaly o své vůli také
již aspoň 80.000 korun.
Ústřední správa vydala zejmena v zájmu
německých škol na pomezí jazykovém 27.160
korun a sice na udržování řemeslnických a po-
kračovacích škol, na mateřské ústavy pro chudé
děti a na podporu dětí jednotlivých. Dále 26.087
korun na každoroční podělování štědrovečerní
ve školách na pomezí jazykovém a v kraji
chudém. Na zřizování a udržování lidových
knihoven bylo věnováno 10.374 korun. Mimo
to byla zřízena veliká knihovna kočovná. Na
podporu národní i hospodářskou věnováno
bylo Němcům všech stavů: sedlákům, řemesl-
níkům, dělníkům, úřadníkům, zřízencům, jakož
i společenstvům neméně než 56.930 korun.
Na ulevení bídy obětováno bylo 44.980 K.
Němec
Čechy
Jednota Němec
lidový knihovna
2
article
Na výchovu 12 sirotků 9277 korun a konečně
2232 koruny věnovány na různé tiskopisy
Správa jednoty zprostředkovala mimo to 1400
dobrých míst ve všech oborech, ve mnoha pří-
padech pak byla v zájmu národním agentem
při prodeji a koupi selských pozemků, domů,
mlýnů, továren atd. Vedle toho zařídila v Lito-
měřicích německou lidovou banku, jež měla již
v prvním roce svého trvání obrat zl. 127.719.10
a vynesla 1187.62 K čistého užitku. Konečně
uspořádala v Podmoklech výstavu českoněme-
ckých průmyslových výrobků a nejchudším vý-
robcům opatřila výnosný odbyt zboží ..
Tak pracují v drobném Němci, jejichž po-
zornost obrácena zvláště k obcím, ležícím na
pomezí národním, z toho patrno, jaké jsou jejich
snahy. K tomu ostatně netřeba teprve sbírati
doklady, všady přes ně klopýtáme. Tím smutněji
dotýkají se každého českého srdce poměry
v Třebenicích, které jakoby skutečně již byly
odsouzeny propadnouti germanisaci. Jest přece
známo, že v Třebenicích s nadlickým přímo na-
maháním se svým lidem hájil a hájí dosud če-
skou posici dr. Pařík.
Dosud měl štěstí a byl by najisto posici
tuto uhájil, kdyby, jak to již u nás obyčejně
bývá, ve vlastních řadách nebyli se objevili
osobní odpurci, kteří se mu dnes v cestu staví
a maří jeho namahání. Máme za to, že ije
vede úmysl dobrý, však v době nynější v době,
kdy mocný, zamožný nepřítel, aspoň mnohem
Dohatší než jsme my, vyšel si, aby nás porazil,
nesmíme rozsťupovati se, nýbrž sestupovati se
v řady a býti si vědom, že mnohdy největší
statečností je, podrobiti se zájmům celku.
Byla by to krutá rána, kdybýchom ustoupiti
musili s posice tak výhodné a důležité a za-
nechati místo svým národním odpůrcům.
Němec
doktor
Pařík
Podmokly
Třebenice
lidový banka
3
article
ze školy morální základy pevnější! To je to
vychování náboženské — prázdné, suchopárné;
mozek učí se lekcím nazpamět a srdce neví
o ničem!
Co se týká dotazníku, nejde jim tako
otázky po stránce pohlavní, jak s pokryteckou
hrůzou volají, jako o ty, jež dotýkají se stránky
náboženské. Bojí se opravdovosti studentské, že
přizná, jak tomu de facto jest, že nepřineslisi
ze střední školy žádné víry, že středoškolská
výchova náboženská vzala jim i to, co z mládí
a domovů si přinesli, že prázdno je uvnitř, že
druhdy účastnění se obřadů ve škole bylo jen
nucené pokrytectví — žel, že mnozí onu ma-
sku pokryteckou nesou na tváři celým životem.
Toho se bojí, těch výsledků své výchovy; bojí
se, že takto vzbudí se úvahy a reflexe v nitru
těch mladých lidí a že resultáty jiště klerika-
lismu příznivy nebudou.
A jiná ještě perfidie katolického tisku
uráži, namířená proti humanní instituci student-
ské »Husovu fondu«, ač každý bez rozdílu
přesvědčení, jen když chudý, tedy i student
klerikál podporu obdrží.
Nechť zapamatuje si naše studentstvo ty
výroky brněnského »Hlasu«: »rozumí se, že
naše konvikty budou i po husitských útocích
stále plny a nové zakládány«, »neduživý Husův
fond« nebo slova »Kat. Listů«, jakých schopna
jest jen nejnižší černá duše klerikální »a Hus,
ten za svého živobytí sám nerad dával peníze.
Takhle štulce a políčky, nadávky atd. .. . to
Hus uměl« ! Nechť zapamatuje si to naše stu-
dentstvo a má-li v sobě jen špetku energie, cti
a uvědomění, pak musí se všecko vzepříti těmto
útokům klerikálním na školu, na studentstvo,
na všecek náš další pokrok intellektnálníi
mravní!
Husův
Hus
4
article
Všimněte si dobře výroku o Husovi, vy,
kterým na středních školách se přednášeloa
přednáší o husitství v hodinách náboženských,
kdež často Hus chválí se po stránce mravnía
katecheta opatrně kličkuje se při dějinách cír-
kevních, by aspoň poněkud obránil koncil kost-
nický a přece neurazil památku Husovu, věda.
že pobouřil by tím proti sobě mysli posluchačů
již dospělých, na jiném dějinném stanovisku
stojících! Tady vizte — to je pravé vnitřní
smýšlení jich o nejvznešenější postavě našich
dějin, jež svou čistotou mravní tak vysoko týčí
se nad bahno a znemravnělost tehdejšího kněž-
stva !
A odpověď vaše? Důstojná buď! Mlčky,
však uvědoměle a intensivně chopte se práce
proti klerikalismu, potírejte jej všude, kde vám
možno, nedejte se zastrašit hrozbami a zlostí
klerikálů!
Přicházejí dny Husovy — nechť každý
oslaví tu nejen uvnitř památku Husovu po-
znáním, pochopením, oceněním a následováním
mravních jeho zásad, ale nechť každý i vnějším
skutkem dokáže drzým útočníkům na velikost
Husovu a naše dějiny, čím je nám Hus, necht
vynasnaží se, by sbírky pro Husův fond do-
sáhly výše co možná největší, by pochopena
byla tato instituce u všeho národa, aby se v něm
vkořenila! Cil je čistý, humánni, ušlechtilý —
ne fanfáry a praporečky, ale účinná pomoca
podpora druhům v chudobě. A nechť všichni,
kdo váží si památky Husovy, podají ruku po-
mocnou studentstvu, aby na příště student náš
byl aspoň tolik zabezpečen hmotně, by s vě-
domím klidným, bez pokořování a zaprodání
svého přesvědčení mohl podporu přijmouti! Ta
stane se kapitálem, jenž zúročí se co nejvýše
intellektuálním pokrokem podporovaného a vrátí
se národu v podobě mince duševní — kulturní
práce!
Hus
Husův
Mlček
5
article
viti spíše o ochotě, jakou předseda klubu říš.
poslanců českých listu našemu prokázal, vy-
hověv naší žádosti. Avšak »Hlas Národa« moct
mermo vyhledává trhliny mezi politikou klubua
mezi tendencí »Národních Listů« a proto jest
mu dopis dra. Pacáka polemikou proti nám.
»Národní Listy«, kteréž prý ujišťují při každé
příležitosti, že slouží dobrovolně straně mlado-
české, prokazují prý jí poslušné služby.
Výklady poslanců českých, předstupujících před
své voliče, hlásají prý pravý opak toho, co před-
kládá veřejnosti orgán strany a nesrovnávají prý
se s politikou, k níž nabádá mladočeské poslance
na říšské radě list, jenž pokládá se za mluvčího
mladočeské strany. Od prvních zpráv, kteréž
do veřejnosti pronikly o tom, že jisté předlohy
mají býti propuštěny z obstrukce na čas do-
velikonoční až do dnešního dne leží naše čin-
nost publicistická, podniknutá za účelem obja-
snění přičin této taktické změny, před očima
veřejnosti, kteráž, chce-li poctivě souditi, musí
uznati, že především jiným zůstali jsme věrni
svému poslání i odhodlání sloužiti věci národa
a lidu. Že podle příkazů této služby neváháme
promluviti slovo nepokryté k poslaneům českým,
tomu nasvědčuje právě dopis jich předsedy, po-
slance dra. Pacáka, odpověď to na takové
nezahalené slovo, v němž byli jsme mluvčím
české veřejnosti. Podle své zkušenosti vlastní
představuje si »Hlas Národa« ovšem poměr mezi
stranou, jejími poslaneckými representanty a orgá-
nem poněkud jinak. Mezi vůdcovstvím staroče-
ské strany a jejím tiskem býval poměr tento za-
řízen vždy dle peremtorických pravidel neod-
mluvnosti, pro péra tisku staročeského za květu
strany staročeské rozhodoval vždy kategorický
imperativ jedněch úst, proti němuž aspoň »Hlas
Národa« vzepříti se neměl nikdy dosti odvahy.
Pacák
6
article
Jest znám o tom výrok jistého předáka staroče-
ského, učiněný vůči vynikajícímu, nyní již dávno
zemřelému žurnalistovi staročeskému, když tento
za časů dohry punktační vzpíral se list,
v jehož čele stál, zavléci do bahna trakalov-
ských referátů. Listem tím ovšem nebyl »Hlas
Národa«, ten se nutiti nedal. Náš poměr ke
klubu českému na říšské radě jest, jak
patrno, poněkud jiný! Co se týče věci samotné
a staročeské kritiky, na projevu dra. Pacáka vy-
konávané, zasluhují zmínky a povšimnutí nej-
výše její dohody o tom, jak zachovají se po-
slanci čeští v zasedání povelikonočním. Její
úsudek zni v ten smysl, že o obstrukci po Ve-
likonocích nemůže býti ani řeči, to že prý pro-
zrazuje s dostatek nejen prohlášení dra. Pacáka
o volně ruce, již i po Velikonocích bude vy-
užitkováno v nejlepší prospěch věci národní,
nýbrž i věcná nutnost vyřizení těch hospodář-
ských ústupků, k nimž se vláda vůči poslancům
českým zavázala. Upozorňujeme jen na to, že
z obstrakce propuštěno jen pryní čtení in-
vestic a že na to klade dr. Pacák ve svém do-
pise důraz na dvojím místě nikoli bez úmyslu.
Slovo dra. Pacáka, že delegace česká pracuje
houževnatě na dobru národa a prosba jeho,
aby se jí věnovalo jen několik neděl shověnía
důvěry, zasluhuje při nejmenším víry a vyho-
vění, na něž má nárok oproti všem stranám
českým a jejímu tisku.
Pacák
7
article
— Proč poslanec Fresl interpelloval.
Posl. Fresl podal, jak jsme se zmínili, ve vče-
rejší schůzi poslanecké sněmovny dotaz, ve kte-
rém, poukázav na nedvislost soudeovského stavu
v Rakoušku, pravil, že nedůvěra v ni v lidu
posílila afféru Hilsnerovu tak, že dnes jest vše-
obecná. Netáže se, jedná-li se o vraždu sprostou
neb rituální, ale pravda jest, že vražda polen-
ská byla zevrubně vyšetřována a zločin dvěma
jednomyslnými rozsudky porotních soudů zji-
štěn. To stalo se za okolností, že člověku
stydne krev v žilách. Tazatel není pro trest
smrti, avšak veškerá víra českého lidu v soud-
nictví jest otřesena, vídí-li, že voják, ač
mu před popravou, dle zpráv časopisů,
byla udělena milost, byl rychle
popraven, kdežto v afféře Hilsnerově nedbá
se dvou jednomyslných rozsudků
porotních, které prohlášeny na základě v ýroku
nepředpojatých mužů z lidu. Nápadné
toto jednání budí nedůvěru proti našemu soud-
nictví ve veškerém lidu, ze kteréž příčiny táže
se řečník předsedy, zda jest ochoten vyzvati
ministra spravedlnosti, aby řekl, sproč se
v afféře žida Hilsnera jedná do-
cela jinak, nežli při odsouzencí ch
nežidovských.« — O vzniku dotazu to-
hoto sděluje vídeňský zpravodaj »Politik«:
»Také posl. Fresl přednesl předsedovi dotaz.
Zástupce plzeňské všeobecné kurie uvedl od-
souzení Hilsnerovo v jistou souvislosts
Fresl
Posl
Hilsnerův
Hilsner
Rakouška
poslanecký sněmovna
všeobecný kurie
8
article
Studentstvo a klerikalismus.
(Z kruhů studentských.)
Nejen že naše škola, zvláště střední, jest
v poslední době vydána úsilovné propaganděa
nátlaku klerikálnímu, nýbrž i všecky instituce
podniky studentské, jež vymykají se vlivu kle-
rikálnímu, staly se v poslední době terčem
nízkých a perfidních útoků. Před nedávnem
»Kat. Listy« denuncovaly »Spolek českých me-
diků« pro akci dotázníkovou, včera pak zprávu
o zastřeléní studenta v Opavě prý z nešťastné
lásky titulují »Hodilo by se do »Dotazníku«a
končí duchaplnou pointou: »Když studující se
starají o »lásku« k sukním místo ke studiu a
o »dojmy« těch pocitů — pak se radikálně —
»bácnou«. Předně, co má to společného s
»Dotaznikem«? Avšak taková sebevraždá je zbraní
proti klerikálům samým. Vždyť nebožtík ten
byl vychován ve školách, kde oni ho učili ná-
boženství a morálce — hle, proč neodnesl si
Opava
spolek český Idik
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Dopis posl. dra. Bedřicha Pacáka
v listě našem uveřejněný na vysvětlenou »sen-
sačního kroku« poslanců našich jest v očích
»Hlasu Národa« polemikou — proti »Národním
Listům«. Pokud se nemýlime, znamená polemi-
sovati podle svého řeckého kořene bojovati, bo-
jovně vystupovati, ale dr. Pacák ve svém pří-
pisu výslovně uvádí, že vyhovuje našemu vy-
zvání, obsaženému v našem úvodním článku
ze dne 23. t. m. v ten smysl, že dlužno vy-
světliti sensační krok českého poselstva, v tom
záležící, že propustilo z obstrukce kontingent
branců, přirážku k dani z lihu a první čtení
investiční předlohy. Nehledí-li se k povaze dů-
ležitosti, jakou dopis dra. Pacáka má pro celou
českou veřejnost, při čemž ustupuje do přimě-
řeného pozadí vztah mezi pisatelem a adresátem
Pacákova dopisu, mohlo by se spravedlivé mlu-
Pacák
Pacákův