ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2e8959c0-75c6-11dc-8803-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 15, person 28, org 3, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVI.
2 masthead
V Praze, ve středu 6. února 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 37.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí ner v Praze v administra i měsr čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvojí denáškou čtvrt lta . . . . 7 K 50 ve slislkáck za něst . . . . . . 2 K s0 Poštoui trrt lela. . . . B K 60h s drojí zásilkou a pě ne čtvrt vta . . . . 11 K ek
Praha
5 article Před druhou dumou.
Před druhou dumou. Ža necelý měsíc sestoupí se druhá ho- sudarstvenná duma ruská, do níž se právě konají složité volby, jež budou úplně pro vedeny až počátkem března. Pochybnosti, kteréž se ozývaly po rozpuštění první dumy, jež »působila« pouze deset neděl, jakoby dlouhá pětiměsíční lhůta, již ministerstvo Stolypinovo vsunulo mezi konec prvé a po- čátek nové dumy, byla pouze zastřeným přechodem k návratu vládní soustavy ne- parlamentní, ukázaly se býti planým, bez důvodným podezříváním. Lhůta ona byla spíše nutným opatřením vzhledem ke zvýšeným vnitřním zmatkůmv Rusku, o jejichž vzrůst první ruští volení zákonodárci sami nemálo se přičinili. Lhůta ona byla dále potřebna Stolypinovi, aby zjednal lepší podmínky pro zdar činnosti ruského parlamentu, než jaké zavládly za jeho neschopného a nerozhodného před- chůdce Goremykina, jemuž jak vysoký věk, tak nedostatek jakéhokoliv vůdčího podnětu připravily úplné fiasko. Stolypin vytkl si pro toto pětiměsíční mezidobí hlavně dvojí veliký úkol: zjednati v říši krutě rozervané poměrné vnitřní uklid- nění a jakýs takýs pořádek a připraviti volby do nové dumy. V obojím směru osvědčil ne zvyklou na Rusi energii, jež ho neopustila ani tehdy, když sám se stal předmětem vra žedného atentátu, kterýž těžce zasáhl i člena vlastní jeho rodiny. Při zjednávání vnitřního uklidnění použil ovšem všech prostředků vý- konné moci, neúprosně stibal stoupence ná- silného převratu, a ač se mu dosud nepoda- řilo staviti bezohledné vraždění, v němz ruští revolucionáři shledávají takřka jediný způsob boje »za svobodu«, přece jen pře- kazil další vzrůst jeho v Rusku, takže i cizina se stala ve své přízni k ruské re- voluci zdrželivější a opatrnější.
Stolypinův Stolypin Rus Rusko
6 article
Známý anglický apoštol míru Stead, jenž náleží k nejlepším zahraničným znalcům Ruska, charakterisuje nynější poměry tamní stručné takto: Rozpuštění první dumy uznává ústavně za logické; manifest vyborský, vy- daný částí její členů, pokládá za hrubou po- litickou chybu, protože manifest ten neměl v lidu nijakého ohlasu a odhalil takto úplnou malemoc autorů; mimo to umožnil vládě, že podpisatele jeho zákonným způsobem — protože bylo proti nim zahájeno vyšetřo- vání — zbavila völebního práva, takže se nikdo z nich nedostane do nové dumy. Přes to, že atentáty v Rusku neustávají, nemají nijakého praktického účelu a jsou pouhým utrácením nevinných osob. Země se uklid- ňuje a převratný ruch očividně ochabuje. Úplné obnovení pořádku bude však vyžado vati delší dobu, snad léta. Rozřešení otázky pozemkové a rozmnožení školství považuje Stend za nejúčinnější prostředky k obro- zení Rusi. Druhý úkol, přípravu voleb do nové dumy, provedl a provádí Stolypin s velikým rozhledem.
Stead Stolypin Rusko
7 article
První, dalekosáhlý krok učinila vláda ihned, jak byla duma rozpuštěna, věnováním ohromných pozemků rodiny carské, byse odpomohlo nedostatku půdy mezi rolnickým lidem ruským. Dále sesílila pomocnou čin- nost v krajích neúrodou a nouzí postižených. a starala se o to, aby zaplašila všechny obavy, jakoby Rusku hrozily nové zahra- ničné zápletky, zejména odstranila ostří spor- ných stránek mírové úmluvy uzavřené s Ja- ponskem a bezprostředně před volbami do hosudarstvenné dumy dala rozkaz, aby se vyklidilo Mandžursko ještě dříve, než uply- nula lhůta k odvolání ruského vojska stano- vená mírem portsmouthským. Vedle těchto opatření, jež čelila vesměs i k uklidnění země a veřejného mínění, provedla vládai revisi volebního práva, kteráž ovšem nebyla příznivě přijata stranami krajními.
Mandžursko Rusko
8 article
Do voleb samých vstoupil Stolypin s jas- ným programem, jenž upomíná v podstatě na prohlášení, jež učinil již dne 24. srpna m. r. po rozpuštění první dumy. Týká se zvláště nezvratné vůle carovy, provésti slí- bené opravy a zachování zákonodárného spolupůsobení dumy. V tomto smyslu jest politika vlády nezměnitelna a nepodlehne ni- jakým odchylkám pro dočasné a náhodné zjevy. Stejně rozhodně odmítá obě krajní křídla, jak levé, jemuž je působnost dumy přiliš úzká, tak pravé, jež usiluje o návrat naprosto neobmezeného samodržaví. »Vláda«, praví se tu krajní pravici, »nemůže zadržo- vati opravy, jak si to přejí některé spole- čenské kruhy, nemůže zastaviti tok žiti celé říše a obraceti všechny síly jenom do boje s převratem.« Volá dále voliče, aby jí napo- máhali, by nová duma nebyla dumou revo- luční, ale pracovala společně s vládou na provádění oprav. Vypočítávů, co již ve směru tom vláda učinila v otázkách agrární, ob- čanské a náboženské rovnoprávnosti, a upo- zorňuje, že příští dumě podá řadu návrhů dalších oprav, zejména z oboru samosprávy místní, městské a zemstevní, zvláště finan- čního jejich sesílení. Další řada oprav týkati se bude zákonodárství sociálního, školství, soustavy berní a záležitostí správních.
Stolypin
9 article
Netřeba podotýkati, že Stolypin důsled- ným prováděním politiky své, jak ji po rozpuštění první dumy ohlásil, zjednalsi značné důvěry v zemi a tím již nemálo přispěl k rozmnožení sebevědomí ruského. Dle výsledků voleb volitelů podobá se že mírně živly v budoucí dumě budou sil- něji zastoupeny, ač pravou její podstatu ni- kdo se neodvažuje předpovídati. Ruské časopisy se v posudcích o konečném výsledku volel rozcházejí dle toho, který směr podporují. takže si všecky strany lichotí, že většina volitelů náleží do tábora jejich. Za stejné nebezpečí pro příští dumu pokladá se jak silné zastoupení krajníeh levých, tak vzrůst stran nepříznivých za- mýšleným a prováděným již reformám, t.j krajní pravice. Ba ozývají se i hlasy, že nová duma bude posledním pokusem ve smyslu konsti- tučního obrození Ruska, a selže-li i ona, že tím budou odklizeny i požadavky oněch evropských velmocí, kteréž jako na příklad Anglie, důvěrnější své sblížení s Ruskem činí závislým na parlamentním ústrojí jeho. Pokládalo prý by se to i v Anglii za dosta- tečný důkaz, že národ ruský nemá vůbec náležitého smyslu pro konstituční formy západoevropské. Ti, kdož tedy v Rusku pracují k vítěz- ství krajních živlů, ať na levici neb na pra- vici, stejně ohrožují uskutečnění zahájených oprav ústavních.
Stolypin Rusko Anglie
10 article K reformě organisace národní strany svobodomy slné.
K reformě organisace národní strany svobodomy slné. Význačným členem-poslancem národní stra- ny svobodomyslné bylo před nedávnou dobou správně v „Národních Listech“ povědéno, že trvající organisace národní strany svobodomysl né nevyhovuje již svému úkolu. Její „pětky“ pokud trvaji, staly se v dnešní době, žádajíe jednání otevřené a zódpovědné, přežitkem; ho- dily se do dob, kdy nebylo volno organisovati politické směry ve strany, ale nehodí se do doby nynější, kdy již ani vládě sebe více nám nepřá telské, nenapadne, upírati jakémukoliv politické mu směru právo na jeho pevnou a učleněnou or ganisaci. Národní strana svobodomyslná mus pomýšleti na novou organisaci, která by odpoví dala velikým úkolům nové doby. Dvě myšlenky musí býti při znovubudování organisace národní strany svobodomyslné jako myšlenky vůdčí zdůrazněny: Národní strana svo- bodomyslná musí, jako bývala, býti zase nyní střediskem inteligentního, pokro- kového světa politického a národní strana svobodomyslná nesmí zažehná v at různá stavovské hnutí a vyhýbat se otázkám, těmito hnutími kladeným, nýbrž mus věnovati se plně řešení sta- vovských otázek všech tříd našeho národa a musí otázky ty řešit pod zorným úblem prospěchu celonárodního. Z těchto zásad vyplývají důležité organisační úkoly straně. Ná- rodní strana svobodomyslná musí zaříditi organi- saci svoji tak, aby byla v stálém a živém styku jednak s naší pokrokovou inteligencí, jednak s těmi, kdo stojí v čele hnutím stavovskýma mohou o snahách svého stavu podati věcnéa spolehlivé informace i návrhy k řešení otázek stavovských. Organisační působnost národní stra- ny svobodomyslné musí jíti dále, nežli šla; musí vedle otázek úzce politických zásahovati i pole šířeji politických, kulturních a hospodářských.
organizace národní strana
11 article
Organisace nár. str. svobodom. nemůže býti jen organisací k volbám, nýbrž musí to býti široce a hluboce založená organisace práce všeho po- krokového světa českého. Organisace strany za- jisté v příčině volební musí být taková, aby se vyrovnala nejlepším organisacím do voleb (jakou u nás vlastně mají dosud jen sociální demo- kraté), ale musí to být i organisace taková, která by i v době mimovolepní dovedla vykázati nále- žité místo všem inteligentním a kvalifikovaným praeovníkům svým v oborech kulturní, hospo- dúřské a sociální práce. Strana, která ohce bs střediskem inteligen ce, potřebuje nezbytně takového tisku, abyj udržoval s inteligencí ve spojení a aby doved ukájeti duchovní žizeň inteligence. V tom smě ru je nutno v národní straně svobodomyslné či niti velice mnoho. „Národní Listy“, které vy- stihly dobře vážnost okamžiku a postavily se ve straně do řad bojovníků za reformu národní strany svobodomyslné, učinily vážné kroky, aby ty rubriky své, dobře vedené a inteligenci vy hovující, které mají, doplnily rubrikami podob- nými i ve směrech ostatních. Vedení národn strany svobodomyslné rozhodlo se po akci — doufejme, že nezůstane bez úspěchu — aby če ská svobodomyslná žurnalistika krajinská byla obrozena ve smyslu nových úkolů strany a aby byla doplněna. Úkolem vedení strany však bu- dou ještě úkoly další: nový život dáti těm pod nikům, které vycházely výslovně jako podniky strony. Národní strana svobodomyslná musíse postarati, aby dále vycházel „Sborník politickýeh a národohospodářských spisů“ a aby výběr spisů ve „Sborníku“ tom odpovídal potřebám české
12 article
inteligence, toužící hlouběji se vzdělati v otáz- kách politických a národohospodářských. Ná rodní strana svobodomyslná musí pokračovati ve vydávání své laciné „Politické knihovny“ a mus ji určiti politickému (v nejširším toho slova smy. slu) poučení všech vrstev našeho národa. Svoji zaniklou „Českou Revui“ měla by národní stra- na svobodomyslná v nové formě vzkřísit, poně- vadž strana potřebuje, aby vedle slušného den ního tisku a slušné žurnalistiky krajinské byln ve spojení v inteligentním světem lacinou revuí vedenou beze všeho ostychu ve smyslu národ- ního, svobodomyslného a demokrati kého pro- gramu strany. Vím, že přes noc nedají se všechny uveden návrhy provésti. Vím, že doba volební,- která zvláště v dobách novějších vyžaduje tolik práce a zaměstnává tolik sil, poněvadž volební úspě- chy každé politické strany jsou mimo jiné od- visly i od dokonalosti její volební ngitace, oddáli provedení některých návrhů na dobu pozdější. klidnější. Ale proto není možno zase tyto úkoly národní strany svobodomyslné, přisloupí-li sjezd důvěrníků zásadně na obrodu strany, pouštěti vůbec s oči. Jak možno nejdříve, bude nutno ná vrhy ve skutek uvésti, poněvadž jedná se o to pokrokové inteligenci české v obrozené národn straně svobodomyslné popřáti možnost, uplat- niti své veškeré schopnosti. Pokračovací školy živnostenské. Doslov ku přednáškám a anketč. Píše poslanec Josof Krejčík.
Josof Krejčík
13 article
Vedle povšechného hovoru z minulého člán- ku pokusíme se dnes vyjádřiti názory našeho živnostnictva o některých detailech reorganí- sace školství pokračovacího. Ve zmíněně již anketě byl t.ké slyšán hlas, že budou-li ostadní povolaní činitele školství ono podporovatí, přý i vláda vykoná svou povinnost. V tomto směru, poku vlády se týče, nemůžeme bohužel oddávatis žádnému optimismu, protože, kdyby tomu tak bylo, pak měla vláda tuto svoji povinnost vyko nati již dávno, před celým čtvristoletím; nuže proč tedy tak neučinila? Trefně uvedl na to an ketě přílomný prof. dr. Lad. Čelakovský. že prvé kroky za příčinou zákonné úpravy těchto škol, podniknuté sněmem království českého datují se již asi z roku 18801 Uvedl dále, že první návrh zákona, týmž poslancem podaný. jest již přes dvé desetiletí starým a vylíčil ce- lou tuto žalostnou historii. Též přítomní zemšt poslanci V Němec a Jos. Krejčík vylíčil. kolikráte již během posledních let byl návrb do tyčného zákona v komisi školské i živnostenské vždy a vždy negací vlády odstaven! Ano, při jed nání o těchto školách i o všeobecných školách řemeslnických stávalo se, že dostavil se do ko- mise sněmovní k jednání zástupce vlády, jenž prohlásil, že nemá v těchto záležitostech po- třebné direktivy a že může pronešené jednán jen vyslechnouti, ale žádnýeh závazných výroků že učiniti mu nelzo! Proto právem se na anketě uvedlo, že bě hem minulého čtvrt století radily se již nesčíslně kráte o reorganisaci pokračovacích škol: sněm království českého; obec král. hlav. města Pra- hy; zemská komise živnosteská; tři komise sně- movní: školská, živnostenská i rozpočtová; zem- ský výbor; Obchodní a živnostenská komora v Praze; gremia obchodní, společenstva i an- kety. Tedy půrad bylo již s dostatek a mohle
profesor doktor Lada Čelakovský Němec Krejčík Ted půrad Praha živnostenský komora
14 article
V drobném prodejtr rnaní číslo o sobě . . . za s pdpolední . . . us sb Ve flialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10h vdpolední . . . . . . . . 4h Inseráty plati se hotově napřel. Pledplaeení a inserty přijímá zdminl- strace v Marianské ulici č. s. Tam nachátalí se t5š redakee Uskárna a ezpedice „Národních Listě“ Bakepisy se nevraceji.
15 article
by se konečně přikročiti k činům. Avšak v tom vězí háček. Pokud totiž bude slavný sněm o to usilovati, aby školství toto bylo upraveno cestou autonomní, na základě zákona zemského, tak aby vyhovělo našim vlastním potřebám, dotud slavná vláda nepostaví se k věci příznivějía v tomto směru jest spíše náš pessimismus na místě. Dotud můžeme sice pilně platit na školy ty; země, okresy, abce, společenstva, každý svůj díl, to jsou onyhitelé, ježvlida při placení měla na mysli si zatím prévo i vo školství tono rozkazy udílet, zrovna jako ve školstvi vbocném Ve příčině příspěvků společen- stev bude také slovičko na místě. Chystá prý se osnova zákona a docíleno dorozumění, dle ně- hož část nákladů na školy ty má být uvalena na společenstva a gremia. Proti tomu musí se živ- nostníci i obchodníci ohraditi co nejrozhodněji. Nikoliv z egoismu! Ani ze zpátečnictvI! Ale prostě z té příčiny, že dosud žádný jiný s ť av není nucen svoje školství sám si vydržovati nebo na ně přispívati. Slyšel kdy někdo, že by na př. továrníci nebo inženýři sami připláceli si na školy technické? Nebo snad právníci, lékaři či profesoři vydržují si sami university? Čí úřad- nictyo vydržuje si střední školy? Aneb žádá vláda od učitelstva, aby ono zvláštními pří- spěvky vydržovalo si učitelské ústavy? Níčeho z toho; pouze živnostnictvu má se prokázati zvláštní přízeň, že ono by si mělo na pokračo- vací školství značně připláceti. I onen důvod padá, že prý z lepšího pomocníka má zaměstna- tel lepší prospěch; tentýž důvod platí však iu odchovanců ostatního školství a přece nebyl ni- kde dosud uváděn, než — u živnostníků. Každý pak uzná, že největší prospěch ze skoly ma přece jen učeň sám, jenž védomosti v ni nabyté
Níče
16 article
beztoho pouze menši měrou v dílně pro mistra, ale rozhodně větší měrou v pozdějších teprve letech pro sebe sama může využiti. Konečně důvodem rózhodujícím jest okolnost, že přispí- vají-li na pobračovací školství stát, země, okres a obec, že v těchto příspěveích již jsou obsaženy měrou dostatečnou též příspěvky živnostníkůi obchodníků, jednou ve formě polatníků státních, potom zemských a jako poplatníků okresních i obecních Kolikráte tudíž měla by obchodníi výrobňí třída na školství přispívati? Proto může býti řeč nejvýše o dobrovolných, menších přispěvcích společenstev. Stát nochť poskytne aspoň 50% nákladu zařizovacího i vydržovacího a další náklad budiž hražen ostatními činitely ze všeobeených dávek, v nichž podíl živnostníko ibchodníků již jest obsažen. Pohad pak výsledků vyučování se týče, tu zdá se, že někteří borlivci. ž přes příliš- ného účinku od pokračovacího školství čekají. Tak při jedné příležitosti jsme slyšeli hlásati, že živnostník musí býti: 1. technicky dovedným v oboru své práce; 2. umělecky dovedným po stránce výtvarné 3. dokonalým kalkulantem po stránce ob- cehodní; 4. vzorným občanem ve smyslu národo- hospodářském. To by sice bylo cílem překrásným, ale m.- slíme, že bychom žádali přespříliš a že jen un- versální nějaké talenty by takovéto dokonalosti mohly dosáhnouti; neboť zdá se, že za dnešního běhu života jediná již z těchto čtyt žádaných po- tencí stačila by jakž takž k výživě. Jest sice dobře, nabádati k dobrému, ale není snad vhodno přílišným přepínáním vzbuzovati cíle normál- ním lidem těžko dosažitelné. Myslime, že uči- telské sbory dosvědčí, že dosti těžký úkol mají školy, aby vzhledem ku průměrnému nivenu
uno
17 article
Dr. Zd. Tobolka.
doktor Zdeněk
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Nationalismus.
19 article
Trochu podezřelý přízvuk má to slovot voní novotou jako altruismus, jako folklore jiná slova, o nichž se nám starším hrubě ani nesnilo. Avšak přiznávám, že bylo třeba, »by s vynalezlo či vlastně odjinud k nám zavedlo: my před lety znali jen vlasteneciví a tento pojem n byl dosti přesný. Chebský občan mohl býti vel mi dobrým vlastencem ve svém smyslu, milovat „das schöne Egerländehen“ nebo i celé německé Čechy vůbec; ale Čáslavsko bylo mu nenávidě nou cizinou. Směšovaly se dva různé pojmy; láska k rodné zemi a láska k národu. Z té ne jasnosti povstávala tehdáž divná qui pro quo Některý šlechtic na příklad, který neznal če- ského slova a germanisoval dle možnosti celé své okolí, říkal si rád „ein böhmischer Patriol“ ačkoliv by se byl divně podival, kdybyste si jeho patriolismus byli spletli s pošetilým „českým vlastenectvím“; ba, českými patrioty nazývali sebe tehdáž i lidé, kteří by byli skutečného Če- cha na lžíci vody utopili. A mnohý tehdejší pa- ttiota vůbec ani nemyslil na „provincii“, v niž se náhodou narodil; jeho vlastenecké srdce ná leželo Rakousku, či lépe rakouskému němectví či jestě lépe vládě vídoňiské.
Čechy Čáslavsko Rakousko
20 article
Novější doba nemiluje takových nedosti vý- stižných slov. Když jsme začali ostřejí analyso- vati, shledali jsme, že pro lásku k národu — ne k pouhé vlasti — je třeba slova jiného, a tak byi zaveden „nacionalismus“, Vlastního, ceského názvu jsme pro ten pojem neměli; „národovec říkalo se sice jž dávno, ale „národovství“ neb dokonce „národovectví“ nezamlouvalo se ni komu. „Vlastenectví“ je nyní na odpočinku. Každý se téměř štití užiti toho pranemoderníbo slova. Již Havličkův řízn; sarkasmus zle si s ním po- hoál — ovšem se slovem, ne s věcí samou — tak že se pak vlastenci ostýchali kořeniti jím každou stránku své poesic a prósy. Později se opět vzinohlo. Ze svých mladých let pamatuji tu druhou dobu jeho květu. Zvoní mými vzpomín- kamní nepřetržité jako melodie rolniček sanicl.
Havličkův
21 article
Zněly jím tehdáž celé Čechy od rána do večera — a trvalo to dlouhou řadu roků. Ozývalo se všude, na každém kroku. Vlastenecké voličstvo, vlastenecké cbčanstvo, vlastenecké rolnictvo, vlastenecké učitelstvo — který stav nebyl vla- steneckým? Vlastenecká horlivost, vlastenecká ráznost, vlastenecká obětavost — která vlastnost nebyla vlasteneckou? Byly vlastenecké tužbya epištoly, vlastenecké rodiny a společnosti, vla- stenecké rovy a odkazy, vlastenecké sbírky, ba i vlastenecké firmy a peněžní ústavy — s vla- stenectvím se vstávalo i léhalo, z vlastenectví se pilo i tančilo, o vlastenectví se řečnilo i básnilo (ano i ještě básnilo, navzdor Havlíčkovi, ačkoliv ominosní rým „vlast“ a „slast“ již poněkud zdržoval horlivost vlasteneckých poetů), na vla- stenské roli se pracovalo, vlastenectvím se o- chodovalo — zkrátka, jediné slovo „národní mohle se poněkud měřiti s tím vyvoleným mil čkem českých úst a pér. Bylo toho až příliš Každý znatel povahy lidské mohl předvídati, že mince ohmatávaná bez ustání všemi rukam ztratí dříve či později svůj lesk, svůj ráz, a stan se konečně neberným plíškem. A stala se. Musila se státi. Kdož by zvláště v nynější době, kdy přes noc stárnou i věci nej- novější, ještě si troufal užiti slova tak otřelého ošumělého, nadobro opotřebo vaného? Kdybych jím byl nadepsal svoji stať, kdož by o její ob- sah i jen pohledem zavadil? Vždyť již pomalu vychází z módy sám ironický úsměv nad vlaste- nectvím; když se objevil poprvé, způsobil zdě- šení na jedné a obdiv na druhě straně — nyn však nerozčiluje ten posuněk již nikoho, neimpo nuje ta sevšednělá pósa nikomu.
Havlíček Čechy
22 article
Vlastenectvím se tedy naivně blýskati ne hodlám. Vždyť i nationalismus má přichuť po- někud podezřelou, jak jsem již řekl. Čtenáh vzpomene si na francouzské nationalisty, na- mnoze přibarveně klerikalismem — a třeba že nejsem také nadšen pro svobodné zednářství v boji světlých barev proti tmavým postavím se vždy na stranu oněch, nechťsi jakéhokoliv od- stínu. Ruské „narodničestvo“ rovněž má některé stránky nelibé. O srbské straně „narodniaků“ dosud jsem se náležitě nepoučil; ale strakatina srbských stran vybizí vůbec k opatrnosti. Mluvím stále o slovu — ale což abych při- hlédl ostřeji také k pojmu? Což vychází-li ona podezřelá příchuť z věci samé? Zkoumejme tedy — (již v tom jeví se změ- na časů: Komuž by před lety bylo i jen přišlo na mysl zkoumati pojem vlastenecfví? !). Lásk k národu svému — Kdož může proti ní co na- mítati? Nejkrajnější internationalista nemůže se proti cítu tomu vysloviti. Vždyť je tak přirozený. tak v samé povaze lidské založený, jako láska k rodině, láska k sobě. Láska k sobě — egois- mus —? hned zase na mysl přichází slovo. To slovo má přece tak špatný zvuk, že egoistou nechce býti zván nikdo. A přece je láska k sobě základem, předpokladem každé lásky jiné. T znamenitě vyjadřuje Kristův příkaz: „Miluj bliž- ního svého, jako sebe sama!“ Kiesťanství tím přikazuje lásku k bližnímu, ale lásku k sobě sa- mému ani nepřikazuje, ani nezapovídá, nýbrž pokládá ji za přirozený cit každého, k němuž netřeba nabádati, jehož účinky vzhledem k člo- věčenskému celku jen třeba upraviti příkazem. aby každý vedle sebe miloval i bližního. Altruismus není ani myslitelný bez egoismu Citová sféra člověka, který by nepociťoval žádno lásky k sobě, byla by anormalní vabec, neobsa hovala by ani pravé lásky k jinému.
Kristův Kiesťanství
23 article
Avšak nechám již ochotnické filosofie. Klo pýtal bych již o samu nomenklaturu, která nen v oboru tom z daleka ještě ustálena. O, slova slova, slova! Anc, slova. K názvu egcisty nechce se hlá siti nikdo, a přece nelřeba přísahati na učen Helvetiovo, abychom přiznali, že egoismusje přirozeným citem každého a že sebeláska, uve- dená v soulad s mravními požadavky všeobec nými, nezasluhuje výtky žádné. Bylo by tedy třeba přesnějšího označení obou pojmů: sebe- lásky ve smyslu zlém a ve smyslu dobrém. A tak jest i s láskou k národu. Také tato láska je druh egoismu, mající svůj kořen v samé přirozenosti lidské. Jednotlivec souvisí s národ- ním celkem tolika svazy fysickými i morálními že možno v něm viděti takořka část oncho ústroj- ného celku, oně širší jednotky, kterou nazý váme právě národem. I národ má svůj egoismus, jejž pociťuje s ním každý jeho příslušník. Ovšem jsou jednotlivci — a je jich třeba mnoho — kteří s ním necíti, kleří snad dokonce i národ svůj nenávidí, ale to jsou zjevy anormální, způ- sobené mimořádnými okolnostmi. Vynikají-li r negáti zvláštní zuřivosti proti svým vlastním sou- kmenovcům, je to jen důkazem té anormalnosti oni snaží se násilně přehlušiti hlas přírody, který se nepřestává ozývati v hloubi jejich nitra.
24 article
Stejně pozorujeme někdy krutější nepřátelstv mezi rodnými bratry, nežli mezi cizími. Ale jako sebeláska jednotlivce, musí i ego- ismus národní býli upraven vzhledem k širšímu ještě celku: lidstvu. Osvědčuje-li Maďar lásku k národu svému násilným, vzteklým pomaďařo- váním Slováka, není chvályhodným národovcem, ale prostě surovým beťárem. Neštítí-li se Něme žádné brutálnosti, aby vyhladil poznaňské Po- láky, není to ušlechtilou národní horlivostí, ný- brž je to nejhanebnější šovinismus. A kdybysí mi pohrozili cejchem národní zrady, neshodnu-l se s branným vypuzením všech Němců z Čech. raději zvolil bych si titul zrádce.
Maďar Slovák Němec Čechy
25 article
Ovšem, tuto volbu nebudu as míti nikdy A třeba že se mi nelíbi mnohé stránky česko historie, to se mi zdá nejkrásnějším jejím zna kem, že naši předci nikdy neusilovali o vyhlazení národnosti jiných, že vždy jen povstávali na obranu samobytnosti své proti útokům cizím Chrání-li národ svou individualitu, nemůže v tom nikdo shledávati sobecký nacionalismus ve špat- ném smyslu. Miluj bližního svého jako sebe ama! Mi luj národy jiné jako svůj vlastní! tou obměnou byl by vyjádřen ideál evangelické lásky v tomto směru. Avšak ideálu nedostihneme nikdy my křehcí pozemštané; pro nás je dosti, řídíme-l se druhým evangelickým heslem: Nečiň jiným, co nechceš aby oni činili tobě! Jednej k národům jiným tak, jak si přeješ, aby oni jednali k národu tvému! Ano, milujme svůj český národ, ale necho- vejme nenávisti k národu německému! Tak byl v nedávno určitém případě vysloven mravní pří- kaz, zajisté na základě zcela správném. Jen že neshledávám, že by právě u nás byla nutkavá potřeba provázeti příkaz lásky k národu svému tak důtklivě zápovědí nenávisti k národu sou sednímu. Arci, Němei prohlašují stále, že cely český život prosáklý jest nenávistí k nim. Avšak pozoruje-li kdo nepředpojatě tento život, shle- dává, že přívětivě obeujeme s každým rozeným Němcem, který nežádá, abychom s ním zpívali
Němec
26 article
„Wacht am Rhein“; že k vůli takovému nejen jednotlivec, ale třeba celá společnost ochotně láme němčinu; že naše české veřejné místnosti jsou plny německých časopisů; že německá li- teratura zabírá polovici každé domácí knihovny že kloníme se před německými učenci — vyjma leda takové, kteři učí rozbijení našich lebek —. že čeští rodiče i v nejprostších vrstvách nemaj“ vělší starosti, než opatřiti svým dětem znalost němčiny, že dychtivě přijímáme z Německa každé nové heslo časové a každ, tingl-tanglový popěvek; že nejraději cestujeme de německých hor a lázní a t. d. V tom všem nenalézám znaků nenávisti. Ale ovšem Němci jmenují nenávistí, vzpí- ráme-li se odnárodňování českých dětí v něme- ckých školách, nechceme-li, aby se s námi úřa- dovalo cizím jazykem, nepodporujeme-li obchod- níků, kteří se zjevně hlásí k rešim národním ne- přátelům, pečujeme-li především o svou vlastní literaturu, své divadlo a umění, snažíme-li se dle možnosti uchrániti svůj kraj a svůj život pře- mocné cizí záplavy — zkrátka, prohlašují za šovinismus, bráníme-li se, nespěcháme-li ochot- ně a láskyplně do horoucích loktů Molocha.
Němec Německo Wacht be Rhein
27 article
Kdyby nám dali jen trochu oddechnouti po- citem národní bezpečnosti, kdyby dravec germa- nisace alespoň na chvíli schoval své ocelové drápy: nevím, nevím, nebylo-li by místo výstrah před nenávistí k Němectvu stokrát více třeba napomínáni, abychom krotili svou přílišnou lá- sku k němu a pamatovali také trochu na lásku k sobě samým. Ale jak se věci dosud mají, pe- čuje samo Němectvo svědomitě, aby nevyhynui nacionalismus mezi námi; ba není ani divu, pře- kypí-li nám někdy nefilosoficky žluč trochou šovinismu. I všeobecné volební právo, po němž tolik toužebných českých hlasů volalo, jak nám bylo zkaleno! Nesplní se jistě naděje předsedy mini- sterstva, že národní boje v příštím parlamentě utichnou: nechť posiancové jakýchkoli stran při- jdou do něho z českých krajů, již sama pokry- tecká lež, spočívající v názvu „rovné volební prévo“, bude jim pobídkou k novému boji ná- rodnímu, k boji za dosažení skutečné rovnesti Boh. Děč an. s národy ostatními.
národní boj