1
article
že výrobci naši s tichým žalem toliko úspěchy
cizích států a eizích výrobců pozorovati musí,
připadajíce si jako básník ve známé německé
balladě, který — když Zeus svět rozděloval —
pozdě přišel, tak že už na něj nie nezbylo.
Vůči těmto žalobám a steskům namítá se,
že Rakousko-Uhersko dle zeměpisné polohy své
a poměrů, v nichž se nalezá, žádných zámoř-
ských válečných výprav na získání politických
kolonií podnikati nemůže a námitka tato je za-
jisté nesporna. Všechny »politické« kolonie
evropských států byly získány proudy lidské
krve a historie něklerých zámořských výbojů
naplňuje čtenáře až hrůzou. Do takovýchto pod-
niků se Rakousko-Uhersko arci spouštěti nesmí
a jest potěšitelno, že tato nemožnost všudese
uznává a že není mezi politiky a národními ho-
spodáři v habsburské monarchii nikde romanti-
ckých blouznivců, kteří by ji na takováto do-
hrodružné cesty chtěli svésti,
Avšak praktičtí hospodářové, zdejší pripo-
mlaji, ze jest ješté jiný druh kolonií, než ty,
které se dobývají ohněm a mečem, že jsou také
hospodářské kolonie, jež způsobem
naprosto klidným a mírným se získávají, ale
proto přece domovské říši valný zisk přinášejí.
Zeus
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
2
article
A na takovéto kolonie obrací se právě zřetel
hospodářských kruhů.
Z Rakousko-Uherska stěhuje seo rok co rok
průmérně 70.000 duší a tato spousta lidu roz-
prašuje se — ažna malé výjimky — po země-
kouli a přicházi na zmar. To jest: ztrácí se
příslušným národům, ztrácí se zemím a ztrácí
se říši. Co síly, co životů a co majetku tím
uchází! Jsou to rok co rok milliony. A jest
nutno, aby tyto síly, aby tyto milliony stále na
zmar přicházely ? Není prostředků, kterýmiž by
se ta ztráta dala aspoň zmírnit?
obNa tuto otázku odpovídají národní hospo-
dářové, kteří věcí se obírají, rozhodným: ni-
koli! Jest potřebí toliko zakládati ho spo-
dářské kolonie v cizích dílech
světa. Co jsou to »hospodářské kolonie«?
Rakousko
Uhersko
hospodářský kolonie
3
article
Příklad věc objasní. V jihoamerických státech
dostávají cizí přistěhovalci, kteří pohromadě zů-
stávají, od tamějších vlád rozsáhlou samosprávu,
takže tvoří skutečné, ač nikoli politické, kolo-
nie. Ve státě La Plata na př. jest kolonie, čí-
tající více než 50.000 bývalých rakouských
státních občanů, zvláště Poláků. Tito požívají
značné samosprávy a cití se jako doma. Daří
se jim dobře, ale oni netouží prý po vlastia
kupují své potřeby, kde jim napadne. Odevšad
snad kupují, jenom ničeho z Rakousko-Uher-
ska. Kdyby tato kolonie s rakousko-uherskou
říší řádné, upravené spojení udržovala a co
možná všechny svoje řemeslně, průmyslové,
umělecké a jině potřeby odtud kupovala, byla
by rakousko-uherskou či jenom rakouskou nebo
českou hospodářskou kolonif.
Jest tedy účelem nové akce, která se tu
chystá: za kládati hospodářské kolonie. Za
tímto účelem pak jest potřebí upraviti zákonně,
dovolené stěhování se do zámořských krajů
tak, aby vystěhovalci v cizině byli podporováni
chráněni, aby byli pohromadě a ve stálém
spojení s domovem udržováni a takto své vlasti
národně, státu pak nebo říši hospodářsky za-
chováváni. Z dosavadního nezřízeného, nechrá-
něného, neupraveného stěhování se má býti
učiněno stěhování podporované, chráněné a rí-
zené, aby se z tohoto úbytku národních a ho-
spodářských sil v cizích dílech světa zřídila
tržiště pro výrobky staré vlasti a celé domov-
ské říše.
Polák
Le Plata
Rakousko
Uhry
4
article
Kdyby se provádění tohoto plánu zdařilo,
byla by vyhlidka do budoucnosti — po této
stránce — zajisté luzná: Kdyby se ty tisíce
tisíce, ty desetitisíce vystěhovaleckého lidu v zá-
mořských krajích stále srážely a shlukovaly
v organisované samosprávné kolonie — jak bo-
haté prameny mohly by z nich býti pro mateř-
skou říši, jak vydatná nová tržiště mohla by se
z nich časem vyvinouti pro průmysl a vývoz
království a zemí rakousko-uherské říše !
Plán tento předpokládá arci, že společná
vláda říšská a že vůbec vlády habsburské
monarchie zorganisované vystěhovalecké kolonie
všemožně chránit a podporovat budou a že se
pěče o tyto hospodářské kolonie stane částí
obecného hospodářského vládního programu.
Zde ve Vídní propaguje myšlenku hospo-
dářských kolonií především »Rakousko-uherská
společnost pro kolonie« a také vláda začala se
již věcí tou obírat. Vyžádala si od jmenované
Společnosti pamětní spis s podrobnými návrhy
a toto memorandum bylo před několika dny
ministrovi obchodu odevzdáno. Tolikéž připojují
se k akci vpolečnosti pro kolonie vývozníci ra-
kouští a slibují, že budou její snahy co nej-
horlivěji podporovat. »Rakousko-uherská společ-
nost pro kolonie« má dnes valnou hromadu a
od této schůze očekává se, že uvede otázku
zakládání hospodářských kolonii do plného
proudu.
Vídeň
Rakousko
6
article
— Většina v parlamentě. Z mnoh
— Většina v parlamentě. Z mnoh
stran ozývá se již zase volání po většině, která
prohlašuje se pořád ještě za jediné arkanum
na zhojení desolátních nynějších poměrů po-
litických. Při tom pomýšli se na většinu
bývalou, na tu, jež vznikla za Badena
a trvala jakž takž až do 8. června minulého
roku, kdy za veselé české muziky obstrukční
byla pohřbena. Je nám podivno, že po zkušeno-
stech, kterých jsme s bývalou majoritou zažili,
dnes ještě jeví se touha po jejím obnovení. Je
pravda: snahou i cílem každé strany politické
musí býti dostati se do většiny a s touto roz-
hodovati o osudech státu a tími o osudeeh
vlastních. Dostati se do většiny je vlastně v
ústavním státě účelem každé politické strany.
Však opětně a opětně připomínáme naším po-
litikům a zejmena politickým dilettantům, že
strany a poměr jejich k sobě a ku vládě
nelze u nás měřit měřítkem normálním,
jako v jiných státech, u nás že všechno
výjimečně, že všechno z rámce normálnosti
vybíhá, že vůbec poměry naše s poměry v ji-
ných kulturních státech srovnati se nedají.
Vláda ovšem bez majority se neobejde. Jsme ale
k tomu my zde, jabychom jí ku majoritě dopo-
mohli? Pan dr. Körber po tom ani netouží,
domnívá se totiž, že udrží se při vládě, aniž
by přiklonil se k nám a aniž by stal se v pra-
vém smyslu toho slova chefem kabinetu něme-
ckého. Má za to, že podaří se mu proplout
českou Seyllou a německou Charybdou a do-
stati se do bezpečného přístavu. Nechť v to
doufá, proč bychom my rušili tyto jeho snya
předčasnou horlivostí v sestrojování většiny
pomáhali scelovat rozbité, rozložené dříve
souručenství německé. Vyčkejme a neukvapme
se. Na nespolehlivost polskou a na felonii ka-
tolicko-lidovou máme dost času. Což nevi-
díme, jak Poláci jsou naprosto nezpůsobilí
i v hájení nejspravedlivější věci opříti se vládě?
Baden
doktor
Körber
Charybda
Polák
7
article
Což nejsme ještě s dostatek o tom poučeni,
jak problematického spojence bychom získali ve
straně klerikální, jež ze strachu před německým
nacionalismem v den rozhodné bitvy zcela
jistě by nás zradila? Což nevidíme, jak i roz-
mrzelí velkostatkáři historičtí, jejichž úzké styky
s agrárnickým rozkolem nedají se popříti,
čekají na rozmach strany agrární v Čechách,
a jak spekulují na další sesílení odboje, aby
s ním pak se spojiti mohli? Jak patrno, se
starou pravicí tak snadno to již nepůjde.A
jsou jiné kombinace možny? Věc je příliš
choulostivá, než abychom rozepsali se o ní bez
reservy. Však připomínáme, že jak se později
většina utvořila, tak původně hr. Badenem myšlena
nebyla. Většina dřívější je dílo polské. Poláci
provedli hned v první poradě před sejitím se
říšské rady v roce 1897 manévr, čelící proti
hraběti Badenovi, jejich krajanovi. A to byl
vlastní příčina nezdaru akce, tehdy zahájené.
Má býti napraveno, v čem tehdy pochybeno?
Netroufáme si k tomu přisvědčiti. Poměry odté
doby opět valně se změnily a co tehdy zdálo
se býti možné a účelné, dnes nemožno.
— Rozkol na radě říšské. Těchto dnů
vyskytla se v některých listech zpráva, že
agrárníci od tak zvaných národních sociálů se
oddělili a že zamýšlejí postupovati nyní směrem
vlastním, bez ohledu na páně Klofáčovy stou-
pence. Však hned tu byli národní sociálovés
velice energickým dementim, prohlásivše, že
»lživé« je toto tvrzení. Tak se tedy věc má.
Domníváme se, že český svět se na rub neob-
rátí, nechť je pravda na té či na oné straně.
Polák
Baden
Klofáčův
Čechy
8
article
Však ke charakteristice pánů z obou stran budiž
uvedeno, že zpráva o jejich se rozejití pochází
od vynikajícího člena agrární skupiny, který
ničehož nenamítal, učiní-li se o ni třeba i offi-
cialní sdělení poslaneckému klubu. De facto ale
se nezdá, že by se páni byli rozešli. Naopak,
páni si počínají, jakoby teprve nyní jejich láska
byla se jak náleží utužila. P. T. voličové čeští
z vrstev zemědělských budou míti tedy nadál po-
těšení z tuhé alliance těch, jejichž politika musí čeliti
k tomu, aby chléb byl co možná drahý, s těmi,
již dle přirozeného stavu věcí a poměrů
přáti si musí, aby chléb a obilí bylo co nej-
levnější. To ale, jak se zdá, u nás nevadí.
U nás veliké vrstvy a jejich publicistické orgány
ochotny byly obětovat tak zvaným zájmům sta
vovským i nejvážnější zájmy národní, avšak
nyní nejen že mlčí, nýbrž mají z toho potěšení,
když v jedno se pojí stavy, jichž materiální
zájmy a hospodářské interessy jsou přímo v dia-
metrálním odporu. Mohl by pronesen býti dosti
zajímavý soud jednak o povaze a seriosnosti
agrárního hnutí u nás, jednak o hlubokém po-
chopení věci, pro niž v národě našem stal se
rozkol. Byl by vůbec čas, aby přátelé pánův,
jimž se zalíbilo jíti jinou cestou než zkušení
politikové vedoucí a kteří plnými ústy voličům
slibovali hory doly, činnosti jejich drobetsi
povšimli a zkoušce poněkud detailnější podro-
bili jejich počínání.
— Pohřeb p. MUDra. Josefa Metelky, lé-
kaře a starosty obce Malešova, koná se zejtra v pá-
tek 29. t. m. o 3. hodině odpolední na hřbitov ma-
lešovský.
Mudra
Metelka
obec Malešov
9
article
— Sčítání lidu. Ve Vysočanech napočteno
bylo ve 173 domech 4406 obyvatel, z nichž jest 2217
mužů a 2189 žen. Dle náboženství jest 4268 kato-
líků, 47 evangelíků, 2 protestanti, 88 židů a 1 bez
vyznání, Dle národnosti jest 4346 Čechů, 55 Němců,
1 Vlach, 1 Maďar, 3 Švédové. V posledním desítiletí
přibylo 27 domů a 1077 obyvatelů (32.359%). —
V Libni (Stará a Nová Libeň, Židovské město a
Holešovičky) napočteno v 725 domech, z nichž jest
696 obydlených, 21.242 osob, z nichž jest 10.721
mužů a 10.521 žen; dle náboženství jest 20.432 ka-
tolíků, řeckého sjednoc. 11, evangelíků 315, židů 453,
bez vyznání 18. Čechů jest 20.737, Němců 330, Po-
láci 3, Slovinec 1, jiných národností 171. Nejstarší
osobou v Libni jest Ludmila Červenková, narozená
31. prosince 1800, jest tudíž přes 100 let stará. V r.
1890 bylo v Libní 12.536 obyvatel, příbylo tedy cel-
kem 8706 obyvatel, čili 70%%.
Čecho
Němec
Maďar
Švéda
Červenková
1 Vlachy
Libeň
Nová Libeň
Holešovičky
Němec
10
article
— Žatecké násilnosti z r. 1897 konečně
vyrovnány. Poněvadž po rozhodnutí správního
soudu mezi obcí žateckou, firmou bratří Holý a
Frant. Holečkem nebylo docíleno vyrovnání, byla
panem JUDrem. Jaroslavem Pospíšilem, advokátem
v Praze, jako zástupcem poškozených, podána na
městskou obec žateckou žaloba, o níž jednáno bylo
u c. k. krajského soudu v Mostě dne 6. března 1901.
V uvážení, že dle rozhodnutí správního soudu byla
obec žatecká odsouzena platiti jak firmě bratří Holý
tak i Frant. Holečkovi pouze ony škody, které jim
prokázaně spáchány byly násilím uvnitř domů, bez-
prostředními vinníky tam vniknuvšími, docíleno bylo
při roku tom mezi zástupcem opce žatecké — s vý-
hradou schválení obecním zastupitelstvem — a mezi
zástupcem poškozených vyrovnání v tom smyslu, že
obec žatecká zaplatí firmě bratří Holý obnos pat-
náct tisíc korun a Frant. Holečkovi obnos pat-
náct set korun. Obecní zastupitelstvo ve schůzi
dnešního dne konané vyrovnání to schválilo.
František
Holeček
JUDr
Pospíšil
Praha
11
article
— Chorvatští studenti v Praze odebrali se
včera po svém příjezdu do Brejškovy restaurace k přá-
telskému večírku, na kterém pronešeny četné přípitky.
V sobotu o 8. hod. več. pořádá se k jich poctě přá-
telský večírek v Měšť. besedě. V neděli navštíví hosté
král, náš hrad. Doba a místo schůzky sdělí se na večírku.
Mili naši hosté zdrží se v Praze pouze do nedělea
navštíví průmyslové závody, českoslovanskou aka-
demii obchodní a pod. ústavy. Na neděli večer pro-
jektována návštěva Národního divadla.
Z městského úřadu ve Vršovicích.
Městské zastupitelstvo konati bude 29. t. m. o4.
hod. odpol. řádnou schůzi zastupitelstva v zasedací
síni městské radnice.
— Z berní správy. Finanční zemské ředitel-
ství v Praze jmenovalo vrchního finančního radu p.
Františka Kotiše předsedou všech berních komisí,
jež jsou u berní správy II. v Praze; vrchní finanční
rada v. v. p. Petr Krejčí byl této funkce sproštěn.
— Hry české mládeže počnou po svátcích
velikonočních dne 11. dubna. Schůze cvičitelů a cví-
čitelek, kteří letos chtějí hráti, bude 1. dubna v tělo-
cvičně školy chlapecké u sv. Františka na Rejdišti
o 5. hod. odpol.
— K aféře posl. Klofáče s nadporučíkem
Budinerem. Událost, pro kterouž posl. Klofáč podal
svou interpellaci, v níž čin nadporučíka Budinera
nazval bestiálním, následkem čehož byl Klofáč na
souboj vyzván, vyličuje se prý »na zákládě nejlep-
ších informací« v jistém zdejším orgáně německého
kasina v podstatě takto: Dne 27. února k 8. hodině
ranní allarmoval nynější velitel III. setniny 22. mysl.
praporu v Praze nadporučík Karel Budiner svou set-
ninu a do 10. hod. dopolední probíral s ní jedno-
duché formace. Potom prováděno cvičení jednotlivců
po četách, kdežto ostatní mužstvo mělo odpočinek.
Brejškův
Kotiš
Krejčí
František
Klofáč
Budiner
Praha
Vršovice
Rejdiště
národní divadlo
II
12
article
Myslivec Friedl nebyl s to, jisté cvičení správně pro-
vésti, i byl na jeho místo postaven jiný dobře vy-
cvičený myslivec, jmenem Žilák, aby všemu mužstvu
ono cvičení ukázal. Nadporučík Budiner ukazoval
mužstvu správné postavení při tomto cvičení i pro-
vázel demonstraci tuto, aby ji učinil názornější, po-
hyby šavle. Při tom stalo se, že nadporučík Budiner
mimoděk prý dotkl se šavlí, ostře nabroušenou,
pevně napjatě paže vojínovy v okolí lokte a při tom
jej poranil. Poněvadž prý nadporučík Budiner na to
nemyslil, že Žiláka poranil a ježto tento zůstal klidně
státi, pokračoval klidně ve svých podrobných instruk-
cích. Teprve když Žilák po ukončení cvičení od-
stoupil, prohlásil, že jej pravé rámě bolí. Nadpor. Budi-
ner odkázal jej ihned k lékaři a hned potom odebral se
do síně lékařské, kdež se konala zkouška zdravot-
ního mužstva. Tu pozoroval, že rána Želá-
kova jest větší i učinil o tom ihned u velitele
praporu ohlášení. Velitel praporu odebral se hned
do síně lékařské a nařídil sepsání protokolu, načež
byl Želák dodán do vojenské nemocnice. Vojen-
ské velitelství nařídilo na základě udání o
této záležitosti, aby s nadpor. Budinerem zavedeno
bylo soudní vyšetřování, z něhož i z protokolu se-
psaného praporním velitelem vysvitá, že poranění
Friedl
Žilák
Budiner
Želák