ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2e81ef10-66c5-11dc-b443-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 31, place 20, org 4
1 article
že výrobci naši s tichým žalem toliko úspěchy cizích států a eizích výrobců pozorovati musí, připadajíce si jako básník ve známé německé balladě, který — když Zeus svět rozděloval — pozdě přišel, tak že už na něj nie nezbylo. Vůči těmto žalobám a steskům namítá se, že Rakousko-Uhersko dle zeměpisné polohy své a poměrů, v nichž se nalezá, žádných zámoř- ských válečných výprav na získání politických kolonií podnikati nemůže a námitka tato je za- jisté nesporna. Všechny »politické« kolonie evropských států byly získány proudy lidské krve a historie něklerých zámořských výbojů naplňuje čtenáře až hrůzou. Do takovýchto pod- niků se Rakousko-Uhersko arci spouštěti nesmí a jest potěšitelno, že tato nemožnost všudese uznává a že není mezi politiky a národními ho- spodáři v habsburské monarchii nikde romanti- ckých blouznivců, kteří by ji na takováto do- hrodružné cesty chtěli svésti, Avšak praktičtí hospodářové, zdejší pripo- mlaji, ze jest ješté jiný druh kolonií, než ty, které se dobývají ohněm a mečem, že jsou také hospodářské kolonie, jež způsobem naprosto klidným a mírným se získávají, ale proto přece domovské říši valný zisk přinášejí.
Zeus Rakousko Uhersko RakouskoUhersko
2 article
A na takovéto kolonie obrací se právě zřetel hospodářských kruhů. Z Rakousko-Uherska stěhuje seo rok co rok průmérně 70.000 duší a tato spousta lidu roz- prašuje se — ažna malé výjimky — po země- kouli a přicházi na zmar. To jest: ztrácí se příslušným národům, ztrácí se zemím a ztrácí se říši. Co síly, co životů a co majetku tím uchází! Jsou to rok co rok milliony. A jest nutno, aby tyto síly, aby tyto milliony stále na zmar přicházely ? Není prostředků, kterýmiž by se ta ztráta dala aspoň zmírnit? obNa tuto otázku odpovídají národní hospo- dářové, kteří věcí se obírají, rozhodným: ni- koli! Jest potřebí toliko zakládati ho spo- dářské kolonie v cizích dílech světa. Co jsou to »hospodářské kolonie«?
Rakousko Uhersko hospodářský kolonie
3 article
Příklad věc objasní. V jihoamerických státech dostávají cizí přistěhovalci, kteří pohromadě zů- stávají, od tamějších vlád rozsáhlou samosprávu, takže tvoří skutečné, ač nikoli politické, kolo- nie. Ve státě La Plata na př. jest kolonie, čí- tající více než 50.000 bývalých rakouských státních občanů, zvláště Poláků. Tito požívají značné samosprávy a cití se jako doma. Daří se jim dobře, ale oni netouží prý po vlastia kupují své potřeby, kde jim napadne. Odevšad snad kupují, jenom ničeho z Rakousko-Uher- ska. Kdyby tato kolonie s rakousko-uherskou říší řádné, upravené spojení udržovala a co možná všechny svoje řemeslně, průmyslové, umělecké a jině potřeby odtud kupovala, byla by rakousko-uherskou či jenom rakouskou nebo českou hospodářskou kolonif. Jest tedy účelem nové akce, která se tu chystá: za kládati hospodářské kolonie. Za tímto účelem pak jest potřebí upraviti zákonně, dovolené stěhování se do zámořských krajů tak, aby vystěhovalci v cizině byli podporováni chráněni, aby byli pohromadě a ve stálém spojení s domovem udržováni a takto své vlasti národně, státu pak nebo říši hospodářsky za- chováváni. Z dosavadního nezřízeného, nechrá- něného, neupraveného stěhování se má býti učiněno stěhování podporované, chráněné a rí- zené, aby se z tohoto úbytku národních a ho- spodářských sil v cizích dílech světa zřídila tržiště pro výrobky staré vlasti a celé domov- ské říše.
Polák Le Plata Rakousko Uhry
4 article
Kdyby se provádění tohoto plánu zdařilo, byla by vyhlidka do budoucnosti — po této stránce — zajisté luzná: Kdyby se ty tisíce tisíce, ty desetitisíce vystěhovaleckého lidu v zá- mořských krajích stále srážely a shlukovaly v organisované samosprávné kolonie — jak bo- haté prameny mohly by z nich býti pro mateř- skou říši, jak vydatná nová tržiště mohla by se z nich časem vyvinouti pro průmysl a vývoz království a zemí rakousko-uherské říše ! Plán tento předpokládá arci, že společná vláda říšská a že vůbec vlády habsburské monarchie zorganisované vystěhovalecké kolonie všemožně chránit a podporovat budou a že se pěče o tyto hospodářské kolonie stane částí obecného hospodářského vládního programu. Zde ve Vídní propaguje myšlenku hospo- dářských kolonií především »Rakousko-uherská společnost pro kolonie« a také vláda začala se již věcí tou obírat. Vyžádala si od jmenované Společnosti pamětní spis s podrobnými návrhy a toto memorandum bylo před několika dny ministrovi obchodu odevzdáno. Tolikéž připojují se k akci vpolečnosti pro kolonie vývozníci ra- kouští a slibují, že budou její snahy co nej- horlivěji podporovat. »Rakousko-uherská společ- nost pro kolonie« má dnes valnou hromadu a od této schůze očekává se, že uvede otázku zakládání hospodářských kolonii do plného proudu.
Vídeň Rakousko
5 title
Denní zprávy.
6 article — Většina v parlamentě. Z mnoh
— Většina v parlamentě. Z mnoh stran ozývá se již zase volání po většině, která prohlašuje se pořád ještě za jediné arkanum na zhojení desolátních nynějších poměrů po- litických. Při tom pomýšli se na většinu bývalou, na tu, jež vznikla za Badena a trvala jakž takž až do 8. června minulého roku, kdy za veselé české muziky obstrukční byla pohřbena. Je nám podivno, že po zkušeno- stech, kterých jsme s bývalou majoritou zažili, dnes ještě jeví se touha po jejím obnovení. Je pravda: snahou i cílem každé strany politické musí býti dostati se do většiny a s touto roz- hodovati o osudech státu a tími o osudeeh vlastních. Dostati se do většiny je vlastně v ústavním státě účelem každé politické strany. Však opětně a opětně připomínáme naším po- litikům a zejmena politickým dilettantům, že strany a poměr jejich k sobě a ku vládě nelze u nás měřit měřítkem normálním, jako v jiných státech, u nás že všechno výjimečně, že všechno z rámce normálnosti vybíhá, že vůbec poměry naše s poměry v ji- ných kulturních státech srovnati se nedají. Vláda ovšem bez majority se neobejde. Jsme ale k tomu my zde, jabychom jí ku majoritě dopo- mohli? Pan dr. Körber po tom ani netouží, domnívá se totiž, že udrží se při vládě, aniž by přiklonil se k nám a aniž by stal se v pra- vém smyslu toho slova chefem kabinetu něme- ckého. Má za to, že podaří se mu proplout českou Seyllou a německou Charybdou a do- stati se do bezpečného přístavu. Nechť v to doufá, proč bychom my rušili tyto jeho snya předčasnou horlivostí v sestrojování většiny pomáhali scelovat rozbité, rozložené dříve souručenství německé. Vyčkejme a neukvapme se. Na nespolehlivost polskou a na felonii ka- tolicko-lidovou máme dost času. Což nevi- díme, jak Poláci jsou naprosto nezpůsobilí i v hájení nejspravedlivější věci opříti se vládě?
Baden doktor Körber Charybda Polák
7 article
Což nejsme ještě s dostatek o tom poučeni, jak problematického spojence bychom získali ve straně klerikální, jež ze strachu před německým nacionalismem v den rozhodné bitvy zcela jistě by nás zradila? Což nevidíme, jak i roz- mrzelí velkostatkáři historičtí, jejichž úzké styky s agrárnickým rozkolem nedají se popříti, čekají na rozmach strany agrární v Čechách, a jak spekulují na další sesílení odboje, aby s ním pak se spojiti mohli? Jak patrno, se starou pravicí tak snadno to již nepůjde.A jsou jiné kombinace možny? Věc je příliš choulostivá, než abychom rozepsali se o ní bez reservy. Však připomínáme, že jak se později většina utvořila, tak původně hr. Badenem myšlena nebyla. Většina dřívější je dílo polské. Poláci provedli hned v první poradě před sejitím se říšské rady v roce 1897 manévr, čelící proti hraběti Badenovi, jejich krajanovi. A to byl vlastní příčina nezdaru akce, tehdy zahájené. Má býti napraveno, v čem tehdy pochybeno? Netroufáme si k tomu přisvědčiti. Poměry odté doby opět valně se změnily a co tehdy zdálo se býti možné a účelné, dnes nemožno. — Rozkol na radě říšské. Těchto dnů vyskytla se v některých listech zpráva, že agrárníci od tak zvaných národních sociálů se oddělili a že zamýšlejí postupovati nyní směrem vlastním, bez ohledu na páně Klofáčovy stou- pence. Však hned tu byli národní sociálovés velice energickým dementim, prohlásivše, že »lživé« je toto tvrzení. Tak se tedy věc má. Domníváme se, že český svět se na rub neob- rátí, nechť je pravda na té či na oné straně.
Polák Baden Klofáčův Čechy
8 article
Však ke charakteristice pánů z obou stran budiž uvedeno, že zpráva o jejich se rozejití pochází od vynikajícího člena agrární skupiny, který ničehož nenamítal, učiní-li se o ni třeba i offi- cialní sdělení poslaneckému klubu. De facto ale se nezdá, že by se páni byli rozešli. Naopak, páni si počínají, jakoby teprve nyní jejich láska byla se jak náleží utužila. P. T. voličové čeští z vrstev zemědělských budou míti tedy nadál po- těšení z tuhé alliance těch, jejichž politika musí čeliti k tomu, aby chléb byl co možná drahý, s těmi, již dle přirozeného stavu věcí a poměrů přáti si musí, aby chléb a obilí bylo co nej- levnější. To ale, jak se zdá, u nás nevadí. U nás veliké vrstvy a jejich publicistické orgány ochotny byly obětovat tak zvaným zájmům sta vovským i nejvážnější zájmy národní, avšak nyní nejen že mlčí, nýbrž mají z toho potěšení, když v jedno se pojí stavy, jichž materiální zájmy a hospodářské interessy jsou přímo v dia- metrálním odporu. Mohl by pronesen býti dosti zajímavý soud jednak o povaze a seriosnosti agrárního hnutí u nás, jednak o hlubokém po- chopení věci, pro niž v národě našem stal se rozkol. Byl by vůbec čas, aby přátelé pánův, jimž se zalíbilo jíti jinou cestou než zkušení politikové vedoucí a kteří plnými ústy voličům slibovali hory doly, činnosti jejich drobetsi povšimli a zkoušce poněkud detailnější podro- bili jejich počínání. — Pohřeb p. MUDra. Josefa Metelky, lé- kaře a starosty obce Malešova, koná se zejtra v pá- tek 29. t. m. o 3. hodině odpolední na hřbitov ma- lešovský.
Mudra Metelka obec Malešov
9 article
— Sčítání lidu. Ve Vysočanech napočteno bylo ve 173 domech 4406 obyvatel, z nichž jest 2217 mužů a 2189 žen. Dle náboženství jest 4268 kato- líků, 47 evangelíků, 2 protestanti, 88 židů a 1 bez vyznání, Dle národnosti jest 4346 Čechů, 55 Němců, 1 Vlach, 1 Maďar, 3 Švédové. V posledním desítiletí přibylo 27 domů a 1077 obyvatelů (32.359%). — V Libni (Stará a Nová Libeň, Židovské město a Holešovičky) napočteno v 725 domech, z nichž jest 696 obydlených, 21.242 osob, z nichž jest 10.721 mužů a 10.521 žen; dle náboženství jest 20.432 ka- tolíků, řeckého sjednoc. 11, evangelíků 315, židů 453, bez vyznání 18. Čechů jest 20.737, Němců 330, Po- láci 3, Slovinec 1, jiných národností 171. Nejstarší osobou v Libni jest Ludmila Červenková, narozená 31. prosince 1800, jest tudíž přes 100 let stará. V r. 1890 bylo v Libní 12.536 obyvatel, příbylo tedy cel- kem 8706 obyvatel, čili 70%%.
Čecho Němec Maďar Švéda Červenková 1 Vlachy Libeň Nová Libeň Holešovičky Němec
10 article
— Žatecké násilnosti z r. 1897 konečně vyrovnány. Poněvadž po rozhodnutí správního soudu mezi obcí žateckou, firmou bratří Holý a Frant. Holečkem nebylo docíleno vyrovnání, byla panem JUDrem. Jaroslavem Pospíšilem, advokátem v Praze, jako zástupcem poškozených, podána na městskou obec žateckou žaloba, o níž jednáno bylo u c. k. krajského soudu v Mostě dne 6. března 1901. V uvážení, že dle rozhodnutí správního soudu byla obec žatecká odsouzena platiti jak firmě bratří Holý tak i Frant. Holečkovi pouze ony škody, které jim prokázaně spáchány byly násilím uvnitř domů, bez- prostředními vinníky tam vniknuvšími, docíleno bylo při roku tom mezi zástupcem opce žatecké — s vý- hradou schválení obecním zastupitelstvem — a mezi zástupcem poškozených vyrovnání v tom smyslu, že obec žatecká zaplatí firmě bratří Holý obnos pat- náct tisíc korun a Frant. Holečkovi obnos pat- náct set korun. Obecní zastupitelstvo ve schůzi dnešního dne konané vyrovnání to schválilo.
František Holeček JUDr Pospíšil Praha
11 article
— Chorvatští studenti v Praze odebrali se včera po svém příjezdu do Brejškovy restaurace k přá- telskému večírku, na kterém pronešeny četné přípitky. V sobotu o 8. hod. več. pořádá se k jich poctě přá- telský večírek v Měšť. besedě. V neděli navštíví hosté král, náš hrad. Doba a místo schůzky sdělí se na večírku. Mili naši hosté zdrží se v Praze pouze do nedělea navštíví průmyslové závody, českoslovanskou aka- demii obchodní a pod. ústavy. Na neděli večer pro- jektována návštěva Národního divadla. Z městského úřadu ve Vršovicích. Městské zastupitelstvo konati bude 29. t. m. o4. hod. odpol. řádnou schůzi zastupitelstva v zasedací síni městské radnice. — Z berní správy. Finanční zemské ředitel- ství v Praze jmenovalo vrchního finančního radu p. Františka Kotiše předsedou všech berních komisí, jež jsou u berní správy II. v Praze; vrchní finanční rada v. v. p. Petr Krejčí byl této funkce sproštěn. — Hry české mládeže počnou po svátcích velikonočních dne 11. dubna. Schůze cvičitelů a cví- čitelek, kteří letos chtějí hráti, bude 1. dubna v tělo- cvičně školy chlapecké u sv. Františka na Rejdišti o 5. hod. odpol. — K aféře posl. Klofáče s nadporučíkem Budinerem. Událost, pro kterouž posl. Klofáč podal svou interpellaci, v níž čin nadporučíka Budinera nazval bestiálním, následkem čehož byl Klofáč na souboj vyzván, vyličuje se prý »na zákládě nejlep- ších informací« v jistém zdejším orgáně německého kasina v podstatě takto: Dne 27. února k 8. hodině ranní allarmoval nynější velitel III. setniny 22. mysl. praporu v Praze nadporučík Karel Budiner svou set- ninu a do 10. hod. dopolední probíral s ní jedno- duché formace. Potom prováděno cvičení jednotlivců po četách, kdežto ostatní mužstvo mělo odpočinek.
Brejškův Kotiš Krejčí František Klofáč Budiner Praha Vršovice Rejdiště národní divadlo II
12 article
Myslivec Friedl nebyl s to, jisté cvičení správně pro- vésti, i byl na jeho místo postaven jiný dobře vy- cvičený myslivec, jmenem Žilák, aby všemu mužstvu ono cvičení ukázal. Nadporučík Budiner ukazoval mužstvu správné postavení při tomto cvičení i pro- vázel demonstraci tuto, aby ji učinil názornější, po- hyby šavle. Při tom stalo se, že nadporučík Budiner mimoděk prý dotkl se šavlí, ostře nabroušenou, pevně napjatě paže vojínovy v okolí lokte a při tom jej poranil. Poněvadž prý nadporučík Budiner na to nemyslil, že Žiláka poranil a ježto tento zůstal klidně státi, pokračoval klidně ve svých podrobných instruk- cích. Teprve když Žilák po ukončení cvičení od- stoupil, prohlásil, že jej pravé rámě bolí. Nadpor. Budi- ner odkázal jej ihned k lékaři a hned potom odebral se do síně lékařské, kdež se konala zkouška zdravot- ního mužstva. Tu pozoroval, že rána Želá- kova jest větší i učinil o tom ihned u velitele praporu ohlášení. Velitel praporu odebral se hned do síně lékařské a nařídil sepsání protokolu, načež byl Želák dodán do vojenské nemocnice. Vojen- ské velitelství nařídilo na základě udání o této záležitosti, aby s nadpor. Budinerem zavedeno bylo soudní vyšetřování, z něhož i z protokolu se- psaného praporním velitelem vysvitá, že poranění
Friedl Žilák Budiner Želák