ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 2e75ba10-66c5-11dc-8e97-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 13 celkem · entity: person 43, place 12, org 5, work 3
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 85. ze dne 27. března 120l.
3 masthead
Různe zprávy.
4 article
= Kterak pomáhal stavěti barikády, vy- pravuje Ernest Blum ve svých »Vzpomínkách vaude- villisty« u příležitosti výroční vzpoury dne 18. březnat »Chci býti také v politice prostým vaudevillistoua jestliže nějaká historická událost nekončí svatbou a závěrečným kupletem, nemám pro to smyslu. Přece však zůstal mi v paměti den 18. března 1871, jako jeden ze dnů, jež mne v mém životě nejvíce napl- nily úžasem. Vzpomínám si ještě na to, jakoby to bylo bývalo včera. Onoho dne opustil jsem svůj byt jakožto národní gardista s čapkou, již jsem od4. září neustále nosil a jež mi byla příliš malá, abych byl přítomen pohřbu nejstaršího syna Victora Huga. Na cestě ke shromaždišti neviděl jsem nic neoby- čejného. Pozoroval jsem sice bílé lístky, jež všude nalepovány a před nimiž stáli četní čtenáři, ale ta- kovéto lístky bývaly tehdáž hojné a nikdy jsem si nebral práci, čísti je. »Bude to nějaká proklamace,« pomyslel jsem si, »anebo volební reklama.« — Ale tentokráte bylo to prohlášení pověstného ústředního výboru, jenž prohlásil, že se ujímá vlády a dekre- toval komunu. Zatím co pohřební průvod ubíral se na Pěre Lachaise, šeptáno polohlasně a zdálo se mi, jakoby Paříž toho dne vypadala nějak podivně. Ale Paříž již od mnoha měsíců vypadala tak podivně, že jsem se toho již ani nevšímal. A pak musím povědět podle pravdy: přese všechen skutečný smutek, jejž mi způsobovala smrť mého přítele, Charlesa Huga, měl jsem ode dvou dnů v hlavě kuplet, jímž jsem chtěl ozdobiti novou frašku, kterou jsem chystal v den ještě velmi vzdálený, kdy budou divadla znovu otevřena. Hledal jsem nejen rým, jenž mi nena- padal, nýbrž i duchaplnou pointu, jež mi napadala ještě méně. Když jsem opouštěl Pre Lachaise, pra- vil ke mně Vacquerie: »Jděte rychle domů.« —
Blum Hug Pre Pěre Lachaise Paříž
5 article
»Proč pak?« tázal jsem se pln úžasu. — »Však uvidíte.« — Ale neměl jsem nejmenšího tušení. Na cestě ujal jsem se opět výroby svého kupletu a hle- děl nalézti rým a duchaplnou pointu, jež mi stále ještě scházely. V ulici de la Roquette naskytlo se mi divadlo, jež mne překvapilo. Pánové, skorem ve- směs odění jako národní gardisté, právě stavěli ba- rikádu. »Co pak to znamená?« tázal jsem se. — Barikáda byla již značně pokročilá a zatarasovala celou ulici. Chtěl jsem ji překročiti na místě, jež nebylo ještě příliš vysoké, ale jeden z pánů zvolal na mne: »Stůj!« — Rozumí se, že jsem zůstal stát. Pán přistoupil ke mně a pravil dosti zhurta: »Po- máhejte nám!« — »Při čem pak?« tázal jsem se. — »Nu, při stavbě naší barikády.« — »Ach, a proti komu stavíte svoji barikádu?« — »Co je vám po tom?« — Ovšem, po tom mi nic nebylo! . . Ale nikterak mne nebavilo pomáhati při stavbě barikády. A abych se zbavil zaměstnání tak kompromitují- cího, připadl jsem na geniální myšlénku (aspoň jsem ji považoval za geniální). »S největší radostí bych vám pomáhal« Oodpověděl jsem pánovi, »ale musím vykonat jinou občanskou povinnost. Jsem redaktorem »Rappelu« a v redakci mne očekávají, abych psal úvodní článek.« — »Jste-li redaktorem »Rappelu«, odpověděl pán, »máte tím více příčiny, pomáhati nám«. Moje myšlénka tedy přece nebyla tak geniální, jak se mi zdálo a pán doložil, ukázav na hromadu kamene, vytrhaného z dlažby: »Tak. do práce! Skládejte tyto kameny na sebe«. — Ted
Roquette Ted
6 article
jsem byl v kaši. Nezdálo se mi to nikterak šprý- movné a pravil jsem si: »Přijde-li teď policie nebo četníci, pošlou mne zajisté do Noumév.« A pak přece měl jsem jen svědomí vaudevilisty. Umínil jsem si tedy, že budu fixlovat. Abych pro případ nouze měl alibi, použil jsem následující Isti. Vzal jsem z hromady kámen a stavěl se jakobych jej kladl na barikádu; ale když mne pán nepozoroval, odložil jsem klidně opět kámen a ničil tak svoje vlastní dílo, jako paní Penelopa. Této malé zábavy dopřál jsem si po deset minut, načež jsem přistoupil k pánovi a pravil: »Teď jsem zde vykonal svoji občanskou povinnost. Musím konati povinnost jinou a psáti článek.« — »Nu, tak jděte!« pravil »a ne- šetřte nikterak toho známého lumpa.« — »Můžete se úplně spolehnout.« — Jakého as lumpa myslel? On to bezpochyby věděl, ale já jsem to nevěděla nevím to dosud.« = Smrt nového mahdiho. Nový mahdi, o jehož objevení se v Ugandě v poslední době došla zpráva, zemřel dne 14. t. m. a sice prý následujícím podivným způsobem. Bývalý král ugandský Mpogo, nyní Angličany daný na pensi, náčelník tamních mo- hamedánů, k němuž se obrátil Muludzi, nový mahdi, ujišťuje jej, že byl vyslán andělem, prohlásil u pří- tomnosti celého svého dvora, že učení Muludziovo odporuje Islamu a že jest podvodníkem. Muludzi potom nanovo vykládal svoje zásady; dostalo se mu však výsměchu, načež rozhorlen prohlásil, že nechce déle žíti. Opustil dvůr, vystoupil na malou výšinu mimo královský tábor, poklekl, vzýval jmeno Moha- medovo a hned potom zemřel. Muludzi, muž statného zevnějšku, měl mezi lidem mnohé přívržence. Hlásal mimo jiné, že každý muž může svoje ženy zapudit a oženiti se s třemi jinými. Po smrti mahdiho po- vstanou nyní z toho zajímavé domácí zápletky.
Penelopa Muludzi Moha Noumév Uganda Islam
7 article
= O pátrání po sídle Odysseově ozna- mují se z Athén následující podrobnosti: Professor Dörpfeld, jemuž štědrou peněžní podporou nadšeného holandského mecenáše Goekoopa bylo umožněno provedení prací, oznamuje, že první kopání podnik- nuto blíže přístavu Vlicho a blíže Palaeokatuny. Zde. nalezeny zbytky dvou antických budov, náležejícíl bezpochyby městu Ellomenon, o němž se zmiňuje Thukydides. Další kopání podniknuto pak jihozá- padně od přístavu Vlicho, blíže Neochori a na úpatí hory Elate. Zajímavý jest při tom objev Dörpfeldův — jenž snad spočívá na pouhé náhodě, ale přece zasluhuje povšimnutí — že na tomto kopci nalezá se pramen, jejž zdejší obyvatelstvo jmenuje »černa voda«, Homer pak nazývá pramen v paláci Odvsse- ově »pramen černé vody«. Je-li tím nalezen pramen, z něhož kdysi nápadníci Penelopy hasili žízeň, dlužno dokázati dalším kopáním. Professor Dörpfeld připomíná konečně, že hloubení přístavu na ostrově Leukas (Santa Maura), jejž Dörpfeld považuje za Odysseovu Ithaku, dokáže, souviselli ostrov Leukas ve starém věku s pevnínou čili nic. Byl-li Leukas vždy ostrovem, což nejpravděpodobnější, pováží li se, že nynější průplav má šířku 200 metrů, a zajisté není prací umělou, nabývá tvrzení Dörpfeldovo tím větší váhy. Nález paláce ve slohu »mykénskémi«, jenž by mohl býti připisován Odysseovi, byl by pak dalším důkazem tvrzení Dörpfeldova, jež se zakládá na důvodech zeměpisných a geologických. = Pavouk lovící ve vodě. Zoolog pro Berg v Buenos Aires objevil pavouka, jenž občas provozuje rybářství. Tento pavouk napíná na mělkých místech mezi kamením dvoukřídlou nebo nálevkovi- tou síť, do níž běhaje po vodě vhání pulce a pak se jich zmocňuje. Že tomuto lovu jak náleží rozumí, dokazují četné splasklé kůžičky jeho obětí po- blíže sítě.
Odysseův Goekoop Thúkýdidés Vlicho Dörpfeldův Homer Penelopa Dörpfeld Odysseus Atény Ellomenon Elat Buenos Aires Odvss profesor Dörpfeld Leukas Santa Maur
8 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Ve středu 27. března. Odpoledne o 3. hod. Představení pro li d. Mořská panna. Žert o třech dějstvích. Napsal Josef Štolba. Režisér Josef Šmaha. Ve středu 27. března. 172. hra v předpl 4. čtvrtka. M. D. Rettigová. Veselohra o třech dějstvích. Napsal Alois Jirásek. Režisér Jaroslav Kvapil. Po druhém dějství přestávka.
Král Žert Štolba Šmaha Rettigová Jirásek Kvapil Praha národní divadlo
9 article Svandovo divadlo na Smíchově.
Svandovo divadlo na Smíchově. Odpol. o 3. hod. Ve středu 27. března. Ve prospěch české dětské nemocnice. Na Krkonoších. Dívčí hra o 2 scénách. Napsal Zdeněk Kuffner. Pohádka o jaru. Divadelní hra o 4 obrazích se zpěvy. Napsala Herma Pilbauerova. Začátek o 7. hodině. 7267 Ve prospěch ředitele a vrchního režiséra p. J. Kubíka. Poprvé: Volná křídla. Drama o 4 jednáních. Napsal dr. Janke Dvorský.
Kuffner Hermés Pilbauerův J Kubík Janke Dvorská Smíchov Krkonoše Svandovo divadlo
10 article Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech. Ve středu 27. března. Začátek o 3/47. hod. 7131 Po třetí; Pašiové představení, znázorňující ve 12 obrazech s proměnou utrpení a oslavení Krista Pána. Děj tento zdramatisoval pan Ant. Hoffman, kooperátor na Král. Vinohradech. Kavárna „Sport“ otevřena vždy do rána. 240—
Král Krist Antonín Hoffman Pištěkův divadlo
11 article
Důstojník začal o Felsenovi něco vypravovati — jednalo se nejspíše o něj a jeho strážmistra, z čeho jsem vyrozuměl jen tolík, že to bylo příčinou, proč se nemohl baron dnes ráno vypraviti do Bogdanovska záro- veň s vypravovatelem, jak bylo včera ujednáno. Vasa slyšel a pochopil všechno; seděl nehybně, ne- obraceje hlavy, se sklopeným zrakem. Hovořící důstojníci ho zajisté neznali. Sotva že se vůz zastavil, seskočila nečekaje na mne spěchal do kostela. Velitel si narovnal dlouhé nohy a zastaviy se v síni, změřil zamračeným pohledem celou společnost, která s ním přijela; to jest dva své druhy a mne hříšného. Zdálo se mi, že tento pohled mně pravil: »Táhni, holo- brádku.« — Vždyť vím i bez tebe, odpovídal mu můj pohled. A vstoupil jsem do chrámu, předpokládaje, že zůstav s důstojníky samoten, dělal jim asi kázání. Vasa zašel v chrámu tak někam daleko, že jsem ho neviděl až po mši.
Vasa Bogdanovsko
12 article XXIv.
XXIv. Začali odjížděti. Generál vezl opět Annu Vasiljevnu ve své kolesce. Foma Bogdanovič uchopil Darju Pavlovnu a ještě dvě jiné dámy a usedl s nimi do velkého lan- dauru. Galečka, čekajíc na jejich povoz a Ljubov Pe- trovnu, která dlela dosud v kostele, stála v síni, obstou- pena hostmi. Bylo podivuhodné, s jakou skromnou dů- stojností, s jakou přiměřenou jistotou se k nim chovala, jak dovedla každému říci přívětivé slovo a co bylo od- stínů v jejím hlase, v jejím úsměvu, dle toho, mluvila-li se ctihodnou dámou, s nesmělým důstojníkem ane bo
Anna Vasiljevna Bogdanovič Pavlovna Galečka pe
13 article
— Jaké pak žerty, dovolte! pokračoval generál. Ještě nedávno jsem měl příležitost, viděti jednu z vaších obětí. Ljubov Petrovna se na něj podívala. — Vy jste starý šprýmař! pravila, smějíc se hla- sitě a odvrátíc se od něho oslovila Truchačeva, který se kolem ní neustále točil, chtěje patrně její pozornost na sebe obrátiti. Zpozoroval jsem, že to generála Ryndina zamrzelo, ale nechtěl na sobě dát znáti, že se zlobí. — Nestydím se přijati od vás, Ljubov. Petrovno, mně dosud neznámou vámi přiřknutou důstojnost, odpo- věděl roztomíle a ukláněje se břinkl ostruhami. Obrátila se k němu, podávajíc mu s okouzlují- cím úsměvem ruku, kterou generál opět tak něžně políbil jako dříve. — Moje úcta, pánové, pravil, jakoby teprve nyní byl zpozoroval důstojníky, kteří stáli na schodišti, jsem rád, že vás vidím. Upřel na ně pronikavý pohled. — Zdá se, že zde nejsou všichni známí od jezde- ctva, nepřijeli ? ptal se. Důstojníci začali tiše rozmlouvati, počítajíce se očima. — I bude kavalerie, odpověděl za ně Foma Bogda- novič, a dělostřelectvo již jest zdel — Buď zdráv, mladíčku ! zahovořil opět starý Ryn- din, zpozorovav mne. Přivezl jsem ti pozdrav od matinky; tatínka jsem neviděl, nezotavil prý se dosud úplně I u všech všudy! vzpomněl si pojednou generál, Sofie Michajlovna mně povídala o jakési zásilce, kterou chtěla Zapomenutá otázka.
Ljubov Truchačev Ryndin Petrovna Sofie Michajlovna