ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 2e5bc970-66c5-11dc-8ae5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 12 celkem · entity: person 24, place 15, work 3, org 1
1 masthead
Romänová příloha
2 masthead
„Národních Listů“ k čislu 84. ze dne 26. března 1901.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = O dvojím rozbití banku v Monte Carlu. jež provedl zeť Rothschildův, millionář Ephrussi ao němž jsme přinésli stručnou zprávu, oznamují se následující podrobnosti: Zatím, co venku řítil se liják do sadu kasina, panovala uvnitř, v sále herny, temperatura skorem tropická, následkem ohromného množství přibyvších cizinců. U stolu rouletty seděli hráči, tlačící se ke hře v řadách osmero až desatero- násobných. Panovala tu atmosféra jako před bouří. V této horečné náladě ozvalo se pojednou volání: »Bank je rozbit! Ephrussi rozbil bank!« A vše vstávalo od stolů a tlačilo se do síně, kde hráno trente et quarante. Vskutku u jednoho stolu byla hra zastavena. Ephrussi rozbil bank. Malý, zcela klidný. elegantní pán s bodavýma očima a chladnou tváří, s nevelkým knírem. S úsměvem hleděl kolem sebe ve křičícím a hlučícím davu, díval se na lidi, závi- stivě na něj pohlížející, na premované lokaje banku, kteří přinášeli nové zlaťáky, nové bankovky a za chvíli mohla hra počíti znova. Ephrussi sázel za úzkostlivého napjetí ostatních hráčů. Podnikány sázky, na kterou barvu vsadí. »Maximum na černou« rozhodl. A vskutku — červená prohrává znovu. To opakuje se jednou, dvakrát, třikrát, sedmkrát. »Prosím vás, milý pane, vsaďte na červenou,« pravila k němu jakás cizí dáma skorem prosebně. — Millionář se usmál, poděkoval za radu a sázel dále na černou — a černá vyhrává osmkrát, devětkrát, desetkrát, zkrátka dvacetkrát po sobě. Kolem millionáře ohromná vřava.
Rothschildův Malá Maxim Monte Carlo
4 article
Lidé křičí, strkají se, jásají, pláčí... Bank jest po druhé rozbit. Jako vítězná novina jásá to všemi sály. S úsměvem, zcela klidně, opouští Ephrussi hernu, ubírá se přes náměstí kasina k hotelu de Paris, zatím co na náměstí před kasinem lidé procházející se pod deštníky s hrůzou si vypravují, kterak v ho- telu Alexandra při druhé snídani v jídelně zastřelil se jakýs nebožák, ruský důstojník, jenž byl prohrál posledních svých sto rublů. Pohřbili jej zcela po- tichu. Staré jeho matce zaslána byla telegrafická zpráva. = Věna ze státní pokladny. Anglická vláda vyplácí ženskému personálu ve službě poštovní a telegrafní, když některá z dívek se vdává, určitou častku jako věno, jejíž výše se řídí podle toho, jak dlouho ta která dáma byla ve státní službě. Průměrně určeno na tyto příspěvky k věnu ročně 12.500 lst. při správě poštovní a 6.500 lst. při správě telegrafní. = Osud vynálezce. Francouzské listy ozna- mují smrť pana J. B. Thimonniera, jenž byl v Lyoně zaležil spolek vynálezců okresu rhöneského. Otec jeho byl Barthělémy Thimonnier, jenž r. 1829 vyna- lezl první šicí stroj. Zcela bezdůvodně připisován později tento vynález jakémus Američanu, jakož vu- bec Američané se honosí četnými vynálezy, jež sami neučinili, nýbrž nanejvýš obratně jich využitkovali. Život Barthélémya Thimonniera byl, jako život většiny slavných vynálezců, řadou zklamání a trampot všeho druhu. Syn chudého krejčího, byl ještě velmi mladý když r. 1825 vynalezl přístroj, jenž bez přímého při- spění dělníka způsobem mechanickým prováděl šev. První tento šicí stroj nalezal se minulého roku na světové výstavě pařížské v oddělení retrospektivním.
Thimonnier Američan hotel jít Paris
5 article
Jest to přistroj velmi primitivní a nemotorný ze že- leza a ze dřeva, jenž se pramálo podobá nynějším šicím strojům. Barthélémy Thimonnier potřeboval pět let, aby zhotovil model tohoto stroje. Jednoho dne přišlo k němu štěstí. Jakýs inženýr objedna! pro velkou pařížskou továrnu vojenských oděvů 80 šicích strojů, jež Thimonnier pořídil s vel- kým nákladem. Když však je přivez! do Paříže, bylo veta po jeho štěstí. Dělníci v továrně spatřo- vali v novém stroji nepřítele, jenž jim hrozil odníti poslední skyvu chleba a hrozili, že všech 80 strojů rozbijí, stane-li se pokus, postaviti je v továrně. Ob- jevil-li se vynálezce poblíže továrny, házeno po něm kamením, až konečně smutný a malomyslný opusti nehostinnou Paříž a vrátil se do svého domova, kdež se opět oddal krejčovině. Dvě léta potom ode- bral se znova do Paříže a pokusil se nanovo zjed- nati půdu svému vynálezu. Avšak nepodařilo se mu to rovněž jako poprvé. Po mnoho let trval Thimon- nier na svém úmyslu, využitkovati svůj vynález to- liko ve Francii a vydal celé svoje skrovné jmění na různé patenty. Konečně r. 1848 odhodlal se prodati svůj vynález anglické společnosti a zajistil si tak sice nikoli bohatství, ale aspoň jakýsi blahobyt. Syn jeho, nyní zemřelý, již před delší dobou ozdobil dům v Lyoně, kde Barthélémy Thimonnier ztrávil poslední léta svého života, poprsím svého otcea přiměřeným nápisem. Město Paříž uctilo památku vynálezcovu tím, že nazvalo jeho jmenem jednu z ulic. Podivnou náhodou stalo se, že právě v této ulici nalezala se kdysí továrna Golliotova, jejíž děl- níci chtěli vynálezce šicího stroje kamenovat.
Thimonnier Thimon Paříž Ob Francie Lyona
6 article
= Trestuhodná nedbalost chirurga. Z Ne- apole se oznamuje: Státní zastupitelstvo podalo na senátora prof. dra. d' Antona, jednoho z nejzname- nitějších chirurgů italských, žalobu pro hrubou ne- dbalost při chírurgické operaci a komise senátu zabývá se právě otázkou, má-li svoliti ke stíhání senátora. Jde tu o následující případ: V říjnu minulého roku přišel bohatý statkář Jammarino z Campobassa do Neapole, aby se poradil s lékaři ve příčině své ja- terní choroby. Když se byl tázal o radu nejslavněj- ších specialistů neapolských, odhodlal se požádati o radu též chirurga a odebral se ke professoru d' Antona. Professor prohlásil chorobu Jammarinovu za rakovinu a pravil, že okamžítá operace jest ne- zbytná. Ostatní lékaři však byli touto diagnosou po- někud překvapeni a radili pacientovi, aby posečkal aspoň tři týdny, než dá provésti operaci. Jammarino vrátil se na to do Campobassa. Ale bylo mu tak zle, že již po několika dnech odebral se do Neapole, aby se podrobil operaci. Prof. d' Antona činil mu prudké výčitky, že tak dlouho čekal a provedl pak dne 20. října u přítomnosti nejméně desíti lékařů ope- raci na své klinice. Po skončené operaci prohlásil professor, že rakovina u pacienta pokročila již tak daleko, že Jammarino může žíti nanejvýš ještě 24 hodiny. Avšak k nemalému úžasu professorovu se Jammarino pozdravil a po desíti dnech mohl opustit kliniku jako vyléčený. Avšak okraje rány nechtěly se zacelit a 14 dnů po té Jammarino zemřel. Rodina jeho tvrdila, že operace nebyla správně provedena a žádala soudní pytvání mrtvoly, při čemž nalezli soudní lékaři v břiše nebožtíkově velký kus obva- zového gazu, jenž tam byl zapomenut a způsobil zánět pobřišnice, jenž byl příčinou smrti pacientovy. Případ ten vzbuzuje ohromnou sensaci.
profesor doktor d ' Anton Campobasso Neapol d ' Anton
7 article
= Vyloupený chrám. Z Neapole se ozna- muje: Těchto dnů přibyl sem vládní komisař Castel- lani, aby provedl vyšetření skandálních poměrů, jež panují ve slavném konservatoriu San Pietro. P'rvní odhalení o neslýchaném plenění v konservatoriu při- nesl časopis »Propaganda«, jenž zjistil následující: Překrásné obrazy, jež se nalezaly ve chrámu San Pietro, náležejícím ke konservatoriu, leží na zemi, úplně zkaženy deštěm a sněhem a rozhlodány kry- sami. Mezi zničenými obrazy nalezaly se též obrazy Luky Giordana. Drahokamy, jež zdobily střed hlav- ního oltáře, zmizely. Překrásná mosaiková dlažba malé kaple byla barbarsky vytrhána. Mnohé mosai- kové obrazy, náležející k této drahocenné dlažbě, byly pak neznámými lidmi za značné sumy prodány národnímu museu v Neapoli. Jiné jsou nyní majet- kem jakési římské kněžny. Paramenty a gobeliny ne- skonalé ceny zdobí nyní kancelář guvernera a biblio- tekáře a překrásné skřínky, znamenité vykládané práce, jež se nalezaly ve chrámě, vůbec nelze na- lézti. Dosud nemohlo býti zjištěno, kdo jest původ- cem tohoto bezohledného plenění konservatoria a chrámu.
Neapol Castellaň Sana Pietro Luko Giordano
8 article
= Poklad pirátův. Romantická historie ozna- muje se z New-Yorku. Jachta »Kwassinel« přibyla do New-Orleansu s bednou zlatých prutů, jež skorem před půl stoletím zahrabána byla piraty na jednom ostrově poblíže afrického pobřeží. Dobrodružnou historii podivuhodného objevení tohoto pokladu vy- pravoval mr. Charles A. Spenny, jenž byl podnikl výpravu na jachtě. Starý kapitán, jenž kdysi býval píratem, prozradil, že zná místo, kde jest poklad ukryt. Na to vystrojena výprava, jež se vydala na cestu do Říma. Ostrov nalezen, shledáno však, že největší část pokladu byla již před mnohými lety uloupena. Avšak v jiné části ostrova nalezena bedna, jejíž obsah byl nedotknut. Bylo v ní ještě dosti zla- tých prutů, aby výprava mohla se vrátiť s uspoko- jujícím úspěchem. Mr. Spanny tvrdí, že jest mu známo, že poklad ještě větší zakopán jest na ostově Nightingale na africkém pobřeží. Není prý však dosti podrobně zpraven o místě, kde poklad ukryt.
Charles Spenna Spann NewYork NewOrleans Řím
9 article
= Opilí vrabci. Časopis »Nerthus« oznamuje: Pěstovatelé bavlny v jižních státech Unie jsou zna- čně poškozováni vrabci, kteří bavlnu, jakmile plod se otevře, vytahují a odvlékají. Někteří plantážníci odhadují škodu takto způsobenou na mnoho set liber. Zajímavo jest, kterak si jakýs plantážník dovedl po- moci. Namočil pšeničná zrna do silné kořalky osla- zené cukrem a nasypal je pod stromky bavlníku. Vrabci se chtivě na ně vrhli a po 15 až 20 minu- tách poskytoval sad divadlo nanejvýš pitvorně. Vrabci váleli se po zemi, padali na bok i na záda, třepali nožičkama a vyráželi neustále ze sebe žalostné pi- štění. V tom přišli hoši s pytly a sebrali opojené ptáky. Avšak vrabci, kteří vyvázli, dostali takový strach, že se od té doby plantáži uctivě vyhýbají.“ — Zodpovědnost za pravdivost této zprávy přenechá- váme ochotně prameni svrchu udanému. = Zoologická výprava na poloostrov Malakku. V poslední době odebrali se angličtí učenci R. Amandale a H. C. Robinson v čele zoolo- gické výpravy na poloostrov Malajský. Zamýšlejí po- býti rok v Dželoru a prozkoumati okolí Patany a Bizeretu. Sbírky zakládány budou ve všech přírodo- vědecky zajímavých obvodech. Zvláště důkladné stu- die pak budou se týkati praobyvatelstva, Negritů, ná- 336-
Nerthus Vrabec R Amandale H C Robinson Malakka Dželor Patany
10 article
— Ten je již chlapík, nedal ukončiti Vasovi Foma Bogdanovič, pěstí by svalil vola! Generál se hlasitě rozesmál. — To přirovnání se mně líbí, pravil, objímaje tluče Fomu Bogdanoviče do zad. A kde pak jest se- střička... A zde přichází naše kráska, zvolal, spěchaje naproti Ljubově Petrovně, která vyšla ze zahradních dvířek a stoupala na vnější schodiště. Měla velký, slaměný klobouk a dlouhý, bílý arab- ský plášť splýval s její ramen v podivuhodně ušlechtilých záhybech. Její objevení se vyvolalo nesmírný obdiv. Jaká to pávice! zvolal Foma Bogdanovič. — Prosím vaši ručku, pravil generál a uchopiv ji, obrátil ji dlaní vzhůru a políbil v otvoru rukavice. Slyšel jsem, že se vede Erazimovi lépe; jsem tomu z celé duše rád a přeji mnoho štěstí. No, a vyí Zmrznu zde tak ponenáhlu. — Zmrznouti v takovém ráji! zasmál se generál Ryndin, mávnuv rukou po okolí. Zdá se mi, že bych odtud ani neodjel. — Mně to také ani nenapadne, pravila rychle Ljubo Petrovna, stahujíc obočí. — A já také nepustím! dupnul Foma Bogdanovič — A ostatně, pokračoval generál, kroutě si kníry a směje se z plna hrdla, předpokládám, sestřičko, že byste i v nebi nalezla zákonnou příčinu stěžovati si Pánubohu, kdyby vám bylo ku příkladu zapovězeno, připravovati an- děly o rozum. Nemám pravdu? — Nalezám právě nyní zákonnou příčinu stěžovati si na nás, ale nevím komu, za vaše nemístné žerty, od- pověděla na to polo usmívavě, polo rozhorleně. nohou.
Vasa Bogdanovič Ljubův Petrovna Erazim Ryndin Ljuba Petrovna
11 article
— Mohu to snadno uhodnouti, pravil jsem, domý- šleje se, že to Bulkenfress mohl věděti a jemu říci. Jeho tvář dostala pojednou docela jiný výraz; po- díval se ná mne skoro přísně a odpověděl, že i když bych to uhodl, mohu si to nechati pro sebe, že vůbec ani jemu ani mně na tom nezáleží, co se děje v domě, ve kterém používáme pohostinství a že čím skromněji se budu cho- vati v této záležitosti, tím že to bude vhodnější a přimě- řenější pro dítě z dobrého domu. Vyslechl jsem jeho poučení s povinnou uctivostí. Proč mně ale řekl »hádejte !«, toho jsem se nedo- vedl domysliti. sM savedina nebi j ld dnzlnosne oi ss slen ene mogeb edsn ií s jabanstak inálj vb ez enken ne olis tdnie kedu nvnkl doo e dsií olz diie olon slaěonoec sbnd mit zs nle ozectožog ob n zivosod zajáslzlmn o engo lias modsyenodaozq e tasosi le ne oto sglajsn ovonled vodnjl lzd ast sjo telsesbmso 1ols stad ěžosloneolá lao taž dso otd o sd lao e slvenob a nesbnodl ii i lms o nosti piotniojsnb tasdud nyl s onlt tlenl idsbaů sproi slaloz iose lemo sátti lnsksui dosn v si navovdu ea lbodsovleb mz si měnrsn z t a oseV lsodliealo o r lianu pslokrožo olsednínd io uve slá o tsesno islel o sk Javodod ooe ivontod no ydd čumnjedalí smána ivžm monst con ela sluodogons dag ode bbad sdna čzon da
12 article Zapomenutá otárka
Zapomenutá otárka — 233—