ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 2e2e9ef0-66c5-11dc-99cf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 12 celkem · entity: person 31, place 45, org 3, work 1
1 title
Denní zprávy.
2 article
osop specnaio do chramu sv. Jana, pěkné kopulovité budovy ze zlatého věku italského umění a shledali ke svému radostnému překvapení, že fresky Correg- giovy, představující proměnění Krista s apoštolya anděli, skvějí se neobyčejnou nádherou barev a zře- telností. Bývalý ministr krásných umění před něko- lika měsíci nařídil, aby trhlina, objevivší se v ko- puli, byla spravena. Při tom shledáno, že fresky Corregiovy, o nichž si všechny cestovní knihy stě- žují, že jsou špatně viditelny, pokryty jsou vrstvou prachu a sazí ze svící. Rozhodnuto, aby tato vrstva byla odstraněna a akademie krásných umění v Parmě svěřila tuto práci osvědčenému restauratoru Bigo- nimu. V Parmě žije však historik umění, jenž napsal několik spisů o způsobu, kterak Corregio maloval. Podivné stíny, jež zastíraly proměnění Páně na ko- puli chrámu sv. Jana, pocházely prý dle tohoto hi- storika umění od zvláštní methody barevného pod- kladu Correggiova. Tento parmský učenec, jenž byl na svůj domnělý objev nemálo hrdý, byl všecek bez sebe, když restaurator Bigoni odstranil onen »podivný stín« s proměnění Páně tím, že obraz pozorně ocí- dil střídou z měkkého chleba. Učenec zaslal ihned protestní telegram ministeriu a uveřejnil v římských a parmských časopisech svoje poplašné článkyo »zničení fresk Correggiových.« V pravdě ovšem byly tyto fresky, vzniknuvší v letech 1520—1524 toliko očištěny od prachu a špíny tří století, ale objevitel »zvláštní methody barevného podkladu Correggiova« budé bezpochyby trřati na svém, že fresky ze tří čtvrtin zničeny. Znamenitý to příspěvek ke kapitole učeného oslovství.
svatý . Jan Krist Corregiův Corregio Correggiův Bigoni Parma
3 article
= Sebevražda důstojníka. Z Janova se oznamuje: Těchto dnů skončil zde sebevraždou bý- valý důstojník španělského námořnictva, Eugenio Montojo, syn admirála Montoja, jenž za války špa- nělsko-americké jakožto velitel části španělského lod- stva hrál značnou úlohu. Když po skončené válce zahájen proti admirálovi proces pro jeho chování před nepřítelem, vystoupil také jeho syn z námořní služby španělské a odebral se do Janova, kdež na- lezl místo v jednom větším závodě. Avšak nemohl se zbavitt trudnomyslnosti a smutku nad osudem svého otce, jenž požíval všeobecné vážnosti a ko- nečně odhodlal se k sebevraždě. = Potápění se po drobných mincích pro- vozuje se ve všech přístavech jižních moří, kde za- stavují poštovní parníky. Pasažer hodí schválněs lodi malý peníz, na př. sixpence a mnobdy tucet drobných domorodých hochů, čekajících ve svých člunech, vrhne se střemhlav za penízem a často se pod vodou ještě o něj perou. Mezi těmito smělými potápěči bývají často hoši jedva šestiletí a věc zdá se zcela prosta nebezpečí. Avšak ve skutečnosti tak není, jakož dokazuje případ, jenž se udál onehdy na rejdě v Adenu. Zde kotvil anglický poštovní parník »India«, jehož pasažeři se rovněž tímto způsobem bavili. Jakýs hoch, as patnáctiletý, ponořiv se dosti hluboko, byl pojednou uchvácen žralokem, naho- divším se k tomu, a stažen na dno. Voda se zbarvila krví a okamžik potom vynořila se nad hladinu polo- vice těla nešťastného hocha, kdež se na ni ihned vrhli draví ptáci, až opět zase zmizela v hlubi- nách. V Adenu jest toto potápění podmíněno svole- ním policie; nyní však, po tomto případě, bude podán návrh, aby tento sport byl úplně zakázán.
Eugenio Montojo Montoja Janov jižní moře Aden
4 article
= Z románu života. O rodinné historii, jež počíná jako francouzská fraška a končí jako tragedie, přináší zprávu »Sydney Bulletin«. Jednající osoby jsou: Žena, žijící odlončena od svého manžela, jež jen s největší bídou může uživiti sebe a dítky,; ná- jemník, sklepník, zdánlivě bez zaměstnání, jenž však ve skutečnosti placen jest manželem jaksi jako sou- kromý detektiv, aby opatřil materiál ku procesu o rozvod. Ctihodný manžel sám neobjevuje se na scéně. Soukromý detektiv na místě, aby podle své povinnosti provedl, co mu uloženo, zamiloval se do své kvartýrské, ale nebyl vyslyšen. Mimo to jat byl upřímnou náklonností k dětem, zejmena k nejmlad- šímu, dvouletému. Dělil se s chudáky o vše, co měl ze své hříšné mzdy. Zastavil střevíce, aby jim opatři chléb a když manžel rozhorlen věrností své ženy. jež mu byla nanejvýš nepohodlna, zbavil jej jeho zaměstnání, takže nebožák sám zůstal bez výživy. usmrtil nešťastník svého miláčka, dvouleté děcko, aby, jakož prohlásil před soudem, zachránil děcko od nejborší bídy. Zločin na jezeře Bajkalském. Sibířský list »Vostočnoje Obozrěnije« oznamuje: Dvě herečky ruské divadelní společnosti z Moskvy, konající po- hostinské hry v Šibíři, dámy Ušakova a Pavlovskaja, nalezeny onehdy uprostřed jezera, pokrytého ledem a sněhem a polou zahrabané ve sněhu, mrtvy. Dále nalezeno zavražděno a s useknutou nohou dvouleté děcko jedné z nešťastnic, kdežto druhé, šestiměsíční děcko dosud nebylo nalezeno. Mrtvoly byly úplně oloupeny o veškeré šatstvo. Jakožto vrah zatčen byl poštovní vozka, jenž obě herečky měl v poštovních saních převézt přes jezero.
Ušakov Pavlovskaja Sydney Moskva Vostočnoj Obozrěnijá
5 article
=O výbuchu nádržky ammoniaku n parníku »New- York«, o němž jsme již přinesli telegrafickou zprávu, oznamuje »New York Herald«. že byl mnohem povážlivější než zprvu oznámeno, Usmrcen byl z pasažerů mezipalubí Švéd Enquist a anglický stewart John Kent. 26—30 osob utrpělo následkem vyrazivšího plynu těžké pohromy na očích a dýchadlech. Někteří z pasažerů druhé třídy pro- hlásili, že také jejich kabiny naplněny byly čpav- kovým plynem a kdyby se byla katastrofa udála v noci, nebyl by se mohl zachránit nikdo z pasažerů mezipalubí anebo v kajutách druhé třídy. Výbuch udál se právě, když pasažeři z mezipalubí shro- mážděni byli k večeři. Vyběhli ihned na palubu; avšak mnozi z nich upadlí a byli plynem omámeni. Kapitán a plavci ovázali si hlavy mokrými šátky a tajíce dech spěchali do mezipalubí a vytáhli ty, kdož se nalezali v nebezpečí zadušení. Parníku »New. York« ostatně den potom přihodila se ještě jiná nehoda. Hřídel jednoho šroubu se zlomil a následkem toho mohl pracovati toliko jediný stroj. Když parník přibyl do New Yorku, nechtěli důstojníci lodi ničeho po- vědět o podrobnostech katastrofy. Také pasažerům první a druhé třídy bylo neštěstí, způsobené výbu- chem, z počátku tajeno; ovšem že marně. — Fran- couzský poštovní parník »L'Aquitaine« zakusil při plavbě do New-Yorku těžké bouře. Mohutné vlny převalovaly se přes palubu, loď pozbyla jednohoz ochranných člunů a jeden ze strojů po delší dobu nebyl schopen práce, takže parník po 18 hodin musil plouti se zmenšenou rychlostí.
Švéd Enquist Kent Fran NewYork New York New York New York Herald
6 article
— Řeč »obcovací«. Národní naši odpůr- cové nemají na tom dost, že švindlem, úskokem a násilnictvím do statisíců příslušníků národnosti naší nám urvali, že pod ničemným titulem řeč obcovací stlačili počet příslušníků našeho ná- roda na počet takový, že z něho již nyní, kdy vůbec není ještě známo, mnoho-li nás a mnoholi jich, vyvozovati se osmělují závěrek, že, než uplyne toto století, bude jich v Čechách víc než nás. Kdyby tomu skutečně tak bylo, potom bý nastala nám povinnost mnohem úsilovněji a důrazněj brániti národnost naši a každou českou duší- na štěstí švindl, zjištěný na papíře a šířený třeba c. k. státní tiskárnou, nedovede zvrátit poměry skutečné. Jedním slovem: my se ne- bojíme. Však z jedné věci vyvodíme důsledky. Nechť se nikdo z vlády neopováží posuzovat nebo dokonce vyvozovati důsledky z číslic, jež uvedeny budou ve statistické knížce pod titulem »řeč obcovací« o poměrech národnostních u nás Nechť jen se opováží kdo z vlády vykládati moudrosti své o národnostech v královstvích zemích na říšské radě zastoupených z knížky. již vydá statisticka kancelář. Nechť se osměl vykládati o národnostech na základě řeči obco- vací. Poučíme ji, že o poměrech národnostních ničeho neví, to že terra incognita, do které se v Rakousku dosud nikdo neodvážil. Kdya jakým způsobem byla tu kdy národnost zjištěna? Nikdy a nikým. Tento stát vůbec o národnostech svých ničeho neví, neboť neměl dosud tolik in- teresu, aby konstatovati dal číselně poměry je- jich, naopak, přes všechno naléhání, pře všechno usilování dosud ani příslušenství ná- rodní ani jazyk mateřský zjistiti nedal.
Čechy Rakousko
7 article
Tak že všechno, co dosud v ohledu národnostním dělal, má podklad nesprávný a falešný, a že na příklad všechen materiál, zjištěný známou akcí ohraničovací, je naprosto bezcenný. Upozor- ňujeme úřady, korporace i jednotlivce, aby dů- sledně odmitali všechno a proti tomu protestovali, čemu podkladem zjištěně číslice týkající se řeči obcovací a z níž vláda po sčítání beze všech okolků dělá řeč mateřskou, dle níž pak vyměřuje národnostem výhody a práva. Chtěli jste zvěděti, jakým jazykem kdo obcuje a číslice té jste se jakž takž dopočítali, však o národno- stech nevíte nic a proto nepřicházejte s číslicemi. — Lex Heinze v Rakousku. Jsme roz hodní odpůrci sprosťáctví, jež do sněmovny poslanecké zavlečeno bylo interpellacemi tak zvaných Všeněmců. Jsme proti skandalisování kněží a vůbec kohokoli v parlamentě, jenž há- jiti se nemůže a jsme také proti tomu, aby parlamentem byli po vystálém trestu a po vy- konané na nich pozemské spravedlnosti zby- tečně skandalisování ti, kteří něčím byli se pro- vinili. Jsme rozhodnými odpůrci sprostých útoků na odchylné náboženské přesvědčení, které pod- nikají ve sněmovně stoupenci Schönereroví. Známa jest tendence těchto pánů a již z toho důvodu nemáme příčiny rozčilovati se k vůl nim a jejich parlamentním právům, jež, pokud jsou to práva jiného, šlapou nohama, avšak před jednouvěcí varujeme. Častým opakováním se schönererovských skandálů zmocnila se ví- deňské sněmovhy nervosita, která počíná si po- malu již tak, jakoby sněmovna byla dívěím pensionátem. Nemáme proti tomu ničeho, kdyby interpellace oplzlého obsahu hnusné až k vrhnutí, které presentuje sněmovně každého týdne pan Schönerer ku projednávání, ale varujeme před přenáhlením v této věci.
Lex Schönerer Rakousko
8 article
Předseda nemá práva ani takové interpellace házeti pod stůl, jako se stalo pokusem v mi- nulé schůzi. Není také dobře činiti tak z dů- vodů věcných. Nevnikne-li věc do veřejnosti, není příčiny tajiti podobné interpellace poslan- cům, kteří jsou muži zralí. - Právo, které dává zákon poslanci, nesmí býti skonfiskováno proto, že snad tomu či onomu pánu není ta která nterpellace po chuti. Ve vídeňské sněmovně třeba býti opatrným. Pan předseda, který hází pod stůl také interpellace české, by pomalu do- spěl ke konfiskaci práva interpellačního vůbec. — Bezpříkladná smělost. Čeho se od- váží smělost německá i ve státním úřadě, tomu nasvědčuje následující případ: Ředitelstvo topí- ren na nádraží Františka Josefa ve Vídni přijalo do služby českého dělníka z Třeboně a vyžá- dalo si na domovské obci vysvědčení, že muž ten je zachovalý. Toť se ví, že obecní úřad jmenovaného českého města vyhověl žádosti té a ovšem že tak učinil jazykem českým. To však Germána, jenž tuto topírnu řídí, do té míry po- pudilo, že zaslal české vysvědčení nazpět obci třeboňské s následující poznámkou: »Poně- vadž náš úřadní jazyk je německý a my tu če- sky neumíme, vracíme vysvědčení s připomenu- tím, že jsme v nedostatku vysvědčení zachova- losti zmíněného dělníka musili propu- stiti.« Ředitelstvo topírny státních dráh ve
František Josef Germán Vídeň Třeboň obecní úřad
9 article
Vídni. — Tedy k vůli tomu, že česká obecv konání svých práv českému příslušníku české vydala vysvědčení, má býti tento příslušník odsou- zen ke ztrátě existence. Je to neslýchaná smě- lost podřízeného úřadu, na kterouž upozorňu- jeme naše poslance. Jak to vypadá dole, když nahoře se naše právo nohama šlape? Nyní do- volí si již i každý lepší zámečník ve státní správě takto zacházeti s naším jazykem. Upo- zorňujeme na tento případ naše poslance a vy- zýváme je, aby se co nejrychleji u ministra že- leznic o to zasadili, by děsným nepřístojnostem toho druhu byla učiněna přítrž.
Ted Vídeň
10 article
— Národní práce na Olomoucku. Před několika dny přinesli jsme zprávu o hospodář- ském hnutí na Hané, vzbuzeném neslýchaným i nezřízeným štvaním proti českým živnostníkům a obchodníkům v Olomouci, k němuž německý tisk vzal si záminku z poslední říšské volby za Olomouc-Prostějov, v níž německý kandidát opětně propadl. Odhodlání ryze českého venkova hanáckého, podporovati české živnostníky v Olo- mouci, na své hospodářské existenci ohrožené německým boykotem, mělo úspěch tak patrný, že poslanec Primavesi podal v poslanecké sně- movně interpellaci, v níž způsobem bezpříklad- ným štve se proti českému živlu na Olomoucku, Interpellace provázena byla výbuchem vzteku v tisku německém a obnovením spílání a ha- nobení českého jmena a vyzývání k hospodář- skému boji proti Čechům v Olomouci. Statečný hanácký lid nezůstal dlužen odpověď a na jeho žádost, aby ve všech obcích na Olomoucku pořádány byly schůze o národních a hospodář- ských povinnostech, rozhodnuto, že v neděli dne 31. března bude pořádáno dvacet takových schůzi v okresu olo- mouckém a sice: v Senici, v Náměští, v Ludeřově, v Ústíně, v Bystrošicích, v Blatci, v Bolelouci, v Brodku, v Grygově, v Horce, v Nákle, na Sv. Kopečku, v Křelově, v Hejčíně, v Hodolanech, v Černovíře, v Trusovicích,v Bělkovicích, v Luběnicích a v Přáslavicích.
Primavesi Čecho Olomoucko Haná Olomouc Prostějov Ola Senica Náměšť Ludeřov Ústín Bystrošice Blatec Bolelouc Brodek Grygov Horka Náklo svazek . Kopeček Křelov Hejčín Hodolany Černovír Trusovice Bělkovice Luběnice Přáslavice
11 article
České listy olomoucké k oznámení tomu při- dávají přání: »Zdar práci naši!« Připojujeme se ku přání tomu ze srdce nejhlubšího. — Osobní. Pan Ludvík Šamberger, hospo- dářský úřadník hraběle Šlika, podrobiv se před státní zkušební komisí zkoušce ze státního účetnictví, uznán pro službu účetní i pokladní způsobilým s vyzna- menáním. — Dosavadní přednosta c. k. berní správy II. v Praze, vrchní finanční rada pan Petr Krejčí dán byl na svou žádost do výslužby; na jeho místo byl finančním ministerstvem ustanoven přednostou uvedené berní správy vrchní finanční rada p. Fran- tišek Kotiš, kterýž vedení úřadu již dne 19. března t. r. převzal. — Úmrtí. Rodinu pana Hynka Šubrta, vrchního revidenta rak. státních dráh v. v. a ma- jitele realit v Jenšovicích, stihla bolestná rána. Ze- mřejať v Arku dne 20. t. m. jejich dcera, slečna Faninka Šubrtova po dloubé trapné nemocí ve věku 25 let, ochrnutím plic. Tělesné ostatky ze- snulé budou dnes, 23. března t. r., po obřadech smutečních z lázeňského domu v Arku do Jenšovi (nádraží) převezeny a na hřbitově lužeckém v ro- dinné hrobce pochovány.
Šamberger Šlik Krejčí Fran Kotiš Hynk Šubrt Faninka Šubrtův Praha Arc Jenš II
12 article
— Úroky nadání Aloisa Tůmy v obnosu 325 korun rozděleny budou dne 18. května mezi 4 chudé do Prahy příslušné řemeslníky. Nárok na nadáni toto mají bez viny zchudlí, do Prahy příslušní řeme slníci. Příbuzní zakladatele mají přednost před ostat- ními žadateli. Kdož by o toto nadání ucházeti se chtěli, podejtež žádosti své vysvědčením zachovalosti a chudoby, pokud se týče průkazem o svém příbu- zenství se zakladatelem nadace opatřené, nejdéle do 9. dubna v podacím protokole rady městské.j — Stesky berního úřadnictva. V neděli dne 17. března konala se v sále konviktském četně. navštívena výroční valná schůze berního úřadnictva v království českém, na níž kromě věcí čistě spolko- vých jednáno též o neutěšených poměrech úřadnictva berního, které stěžuje si hlavně na špatný postup a malé platy. Ze všeho úřadnictva státního jest berní úřadnictvo na tom nejhůře. Postup vyměřen mu pouze do IX. třídy hodnostní, ačkoliv proti jiným stavům napracuje se při velmi zodpovědné službě nejvíce. Kdyby bylo berní úřadnictvo za namáhavou a zodpovědnou službu svou lépe honorováno, byly by nesprávnosti nemožny, neboť každý vážil by si svého postavení, když měl by naději na přiměřený postup. Hlavním řečníkem ve věci té byl pan Savrda, který pojednal v dlouhé řeči svéo vzniku odvádění jednotlivých příležitostných dávek králi a probral postupně všechna data, jež se k berní vztahují, Berní úřady v dnešním útvaru svém datují
Tůma Steska Savrd Praha