ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 2dda9a90-7191-11dc-b249-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 13 celkem · entity: person 20, place 18, org 1
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národnich Listů“ k čislu 215. ze
3 masthead
dne 8. srpna 1903.
4 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Perský šach stíhán žalobou. Francouzský ar- chitekt Meriat, jenž r. 1900 zbudoval na pařížské světové výstavě perský pavillon, požadoval za svou práci obnos 300.000 franků. Nyní podal k radě práv- ního zástupce na perskou vládu i šacha žalobuo placení u rozhodčího soudu v Haagu. Soudy fran couzské totiž prohlásily se býti v zaležitosti této ne příslušnými a veškeré upomínky se strany Meriatovy prokázaly se marnými. = Doktorka lékařství představenou kliniky. Jme- nování žen lékařkami v nemocnicích jest ve Francii za dnešních dob zjevem zcela obyčejným. Nepřiho- dilo se však až dosud, že by doktorce lékařství svě- řeha byla také správa kliniky. Případ tento stal se právě nyní v Montpelliéru. Místní lékařská fakulta jmenovala doktorku sl. Gaussellovu představenou kli- niky pro ženské nemoci. =600.000 K, přiřknutých jmenem náhrady, ob držel řecký kupec Constantinidi v procesu se svůd- cem své choti drem. Lancem v Londýně. Při líčení bylo prokázáno, že r. 1896., kdy žalobce meškalv Janově u zmírající matky, dr. Lance ošetřoval zatím otce paní Constantinidové a že použil nepřítomnosti jejího chotě k tomu, že se uchazel o paniččinu pří- zeň. Záměr jeho se mu také úplně zdařil, neboť paní Constantinidová odjela s lékařem do Dakoty v Ame- rice, kdež u soudu zažádala o rozvod prvního man- želství, načež se provdala za dra. Lancea. Panička zdědila brzy na to po svém otci mnoho millionůa toho opět využitkoval pan Constantinidi a vystoupil proti svému nástupci žalobou o náhradu škody. soud nárok jeho uznal a také odsoudil lěkaře ku placení.
Meriatův Gaussellův Lanc Constantinidová Dakota Constantinidi Haag Francie Londýn Janov místní lékařský fakulta
5 article
Závodni let poštovních holubů, jenž vypraven byl ž Cách do Říma, nenasel v ltalii valného öce- nění. Sotva že v Římě pronikla na venek zpráva, že z Cách vypuštěno bylo čtyři sta poštovních holubu, oblékli si všichni nedělní střelci — v Římě jest ne- dělním střelcem skoro každý občan — obligatní ze- lené punčochy a vyrukovali s nabitými půškämi. ubozí poslíci, pokud se dostäli na dostřel, padali s výšin jáko hniličky... Cesta z Říma k Alpam bylá ptactvu, letem bez toho znavenému, nejosud- nější. Honební saisona ješt sice už od 1. t. m. v plném proudu, přes to však nebylo holubů šetřeno, 1 bylo by věru přímo divem, kdyby snad jediný z nich do vlasti se opět vrátil. Alespoň do 6. t. mn. v Cáchách ani jediného z vypuštěných holubů dosud nespatřili. = Hrozné neštěstí na americkém mostě. v Portlandě (Oregonu) událo se těchto dnů děsné ne- štěstí. Na mostě, přetínajícím řeku Wyllomotte, shro- máždilo se značné množství zvědavců, bavících se pohledem na jakéhosi smělého plavce, jenž se z jed- noho břehu dostati chtěl na druhý. Lidé na mostě přebíhali, až konečně utvořili na prostředí obrovský chumáč. Pojednou bylo slyšeti ohlušující rachot a most s bouřlivým praskotem říti! se do řeky. Mnoho set lidí padlo do tekoucí vody, jež právé v oněch místech plní značné hlubiny. Padesát osob se uto- pilo. Někteří, jinak osvědčení plavci, přišli o život proto, že je jiní z tonoucích za účelem sebezachrá- nění do vody strhli. Ze zachráněných utrpěla většina
Cáchy Řím Portlanda Oregon
6 article
vážnější pohmožděniny i odpykává nyní niešťast nou katastrofu v nemocnicích. = Mnichovský vinárník v Americe oběšen. Ma- jitel rozkřičené vinárny v Mnichově, Karel Glaser uznal v měsíci dubnu za dobré poraditi se s Vaňkem a prchnouti přes hranice. Doma zanechal ženu četně věřitelů. Dle zpráv, z Ameriky došlých, meškal tam Glaser už před lety a oženil se tam tehda. Bliž ším pátráním se zjistilo, že tenkráte Glaser ameri- ckou choť zastřelil a tak obviněn byl nyní nejen z vraždy, nýbrž i ze zločinu dvojženství. Byl pohnán před soud k zodpovědnosti a porota uznala jej vin- ným. Rozsudek zněl na trest smrti. Protože se mu nedostalo milosti, byl na něm také ortel vykonána Glaser těchito dnů v Novém Yorku oběšen. Před po- pravou dopsal prý své tetě kamsi do rýnské Falce list, v němž se ke zločinu, na choti americké spácha- nému, otevřeně přiznával. = Celkové množství zlata na zeměkouli. Jak da- leko sahá historie lidstva, bylo vždy zlato měnidlem, platidlem a měřidlem hodnot. Již v šedé dávnověkosti vyskytují se pověsti o nesmírných pokladech zlata. Nelhouli starší spisovatelé přespříliš, kolovalo za dob perské vlády jistě tolik zlata, jako nyní. Ale ze zásob zlata onoho nezbylo do dneška ničeho. Pro- měnilo se v prach a bylo zaneseno takto buď do vln širého oceánu anebo se sloučilo s tělesy jinými — koloběh všeho hmotného ... Dnešní bohatství zlata datuje se od objevení Ameriky, tedy od konce XV. století. Celkové vytěžení zlata od této doby až do konce r. 1900 obnáší as 42.000 millionů korun. Tato zlatá massa představovala by krychli o straně 9.2 m a měla by slušnou váhu 300.000 g. Mamonáře mohly by kormoutiti předpovědi znalců, kteří pochybují o tom, zda matka země bude s to ještě jednou takové množství lešklého kovu tohoto ze sebe výdati.
Glaser Vaněk Amerika Ma Mnichov Nový York
7 article
= Neslýchané surovosti příšla na stopu dánská kriminální poličie v obci Arči. Na velkostatku paní Nelly Wendtové byly v poslední době zhusta pozoro- vány případy zhoubných onemocnění tažných koní Zvířata pojednou očividně hubla, ztrativše chut jídlu ä stávala se k tahu naprosto nezpůsobilými Přepadla je jakási záhadná nemoc, neboť koně vá- leli se bolestmi po zemi ve stájí a bolestně řičeli Za pět až šest dní potom obyčejně tahouni pošli Při každém případě takového onemocnění fungoval zvérolékaři, kteří však nevěděli si pomoci a rady neboť rapidní zánik koní nemohli ničím vysvětliti. A tak zašlo na velkostatku celkem 17 párů ořů, čímž majitelce způsobeno škody přes 30.000 K. Konečně nařídila paní Wendtová, aby jeden z pošlých koní byl pitván, A tu objeveny stopy přímo strašného zločinu. Zjistilo se totiž, že nebohému zvířeti bylo proříznuto hlavní střevo jakýmsi broušeným předmě- tem a že zemřelo vnitřním vykrvácením. V břišní dütině pak nalezeny odřezky špičatých tříštěka ostrého skla. Teď teprve bylo jasno, že se jednáo věc žločinnou. Jakožto pachatel této surovosti ozna- čen jeden z kočí Albert Dunst. Byv zatčen, z po- čátku zapíral, později však se k činu doznal. Měl prý na šafaře Dombrowského zlost a nevěděl, jak prý se mu ma pomstít. I napájel koně vodou, v níž byly odřezky skla a do sena jim míchal třísky a koně pak v bolestech pocházeli. Věc oznámena po licejní instanci dánské k dalšimu stíhání.
Wendt Wendtová Dunst Arč
8 article
= Souboj neobyčejného druhu odehřál se přede- včírem v esseckém hrabství. Nebyli to lidé, kteří se proti sobě postavili jakožto sokové, nýbrž byl to na jedné straně automobil a na druhé — splašený býk. Farmář John Phillips používá k rychlé prohlídce rozleblých pozemků svého hospodářství automobilu. Jakmile se tento strašidelný netvor zjevil na silnici, způsobil všestrannou sensaci. Ale nejen mezi venko- vany, nýbrž i mezi pasoucími se stády. Zvláště po- dráždil obrazotvornost mladého býčka, zvířete jinak velmi nebezpečného a zdivočilého. Chraptivým zvu- kem trubky byl býk jedoucím automobilem polekán i rozehnal se naň s neobyčejnou prudkostí. A vraziv do vozu hlavou, byl automobilem prudce odhozen, takže neprodleně ležel v prachu na silnici. Nicměně však se v několika vteřinách opět vzpamatoval a za vozem se znova pustil. Farmář změnil rychlostí blesku směr ohrožené jízdy a vší prudkostí rozjel se proti rozzuřenému býku. Zvíře padlo opět a odřelo si do krve nohy i spodek těla. A jakoby seznával, že proti přesile ničeho nepořídí, dal se pokrocený býk potom klidně svojí cestou od místa srážky za pa- soucím se stádem. Snad mu jednou pro vždy přešla chuť k souboji s automobilem.
Phillips
9 article
= Dvojnásobná vražda v tureckém vojště. Vojín Ispaschoin zastřelil těchto dnů v Cařihradě ze slu- žební pušky setníka od praporu myslivců a jeho sluhu, načež vrhl se v sebevražedném úmyslu s okna prvého poschodí do nádvoří kasáren. Čin vyvolal tím větší sensaci, že se tím znova dostala na přetřes trudná kapitola o trýznění řadového mužstva. V Tu- recku totiž panuje ještě stále zlořád, že vojín smí býti stíhán tělesnými tresty, což se tam provozuje úžasnější měrou nežli v Německu. Turečtí vojáci snášejí rány představených s obdivuhodným klidem a úžasnou chladností. Ispaschoin, jenž nebyl beze všeho vzdělání, byl poddůstojníkem ztýrán a když se veškeré stížnosti jeho jevily marnými, pojal úmysl, pomstíti se. Odjel z té příčiny před nedávnem domů na venek, neboť měl dovolenou. Potom vrátil se do Cařihradu a vyčkal příhodné chvíle, až spatřil při vyjížďce na ulici sultána. Připlazil se k jeho povozu na kolenou a chtěl mu přednéstí svůj stesk písemně. Jakmile se však vrátil do kasáren, byl za svou »opo- vážlivost« potrestán 30denním »kasárníkem«. Téhož dne, kdy jej zavřeli, býl ve vězení nemilosrdně zbit, tak že se opět rozhodl k podání stížnosti, tentokráte u velitele pluku. Stížnost jeho však byla oslyšána jakožto naprosto bezdavodná a Ispascholnu diktován nový krutý trest. To jej nemálo rozčililo, i odhodlal se potom ke strašnému dílu pomsty. Jaký osud jej nyní očekává, jest ovšem na bílední.
Ispaschoin Ispascholn Cařihrad Německo
10 article
= Přihoda „obrovské dámy“. Nehoda zvláštního druhu stihla těchto dnů „obrovskou dámu“ miss Doru Cooperovu, na drážďanském nádrazí. Přijela tam se svým impressariem, aby se v městě dala ukazovati na Voglwiese. Když ji nádražní personál vynášel z vozu, odkudž pro tlouštku sama vyjíti nemohla, povolil můstek a obryně se skutálela s výše dvou metrů. Zranila se při tom na pravém rameni a překousla si jazyk. Impressario hodlá nyní správu dráhy za- žalovati na náhradu škody, nemá však asi příliš mnoho nadějí na možné vítězství, protože prý udal, že obryně váží měně, nežli skutečně tomu tak jest.
Cooperův
11 article
»Josefe, Josefe, nepouštěj se do boje se žrecia nevrhej jim hrdě své vyzvání,« pravila prosebným hlasem. »Boj tvůj byl by marným a skončil by tvou záhubou! Násilím vládneš Egyptem, oni však ovládají duše; ty's sám, jieh však jsou sta a v jejich očích jsi — nečistým cizozemcem, jakým vždy zůstaneš a povýšen jsi na adona rovněž jako ty nečistým fařaonem-usurpátorem. Buď opa- trným, Josefe, neboť moe chrámů jest hroznou; hrozná jest také moc těchto lidí, kteří hovoří s bohy a znají všechny tajnosti přírody. Ovládají veliké tajné sílya zničí tebe!« Při jejich slovech oči Josefovy vzplanuly. »Děkuji ti za dobrou radu, vyvolanou tvým přátel- stvím a přízní,« pravil, líbaje Asnat. »Avšak mezi tvou kastou a mnou jest smíření nemožné; ranili mne příliš ukrutně; mohu jim pouze spláceti nenávist nenávistía budu v té příčině nemilosrdným.«
Josef Egypt
12 article
Po posledních událostech nastaly mezi manžely přátelštější poměry, ačkoliv Asnat byla velice sklíčenou choulostivým postavením, jež zaujímala mezi nepřátel- skými stranami, z nichž každá osvojovala si moc nad Egyptem a s nimiž cítila se býti stejně spoutanou. Rány, které zasazovaly si obě strany, byly příčinou, že trpěla; věděla, že byl-li Josef k ní osobně dobrým, naopak k lidu bídou schvácenému byl neúprosným. V této teskné době Asnat velice potěšila se zprávou, že její bratr Armais, jenž sloužil v Heliopoli, vyslovil přání, že by rád byl přeložen do Tanisu k tělesné stráži faraonově a že prosba tato byla vyřízena příznivě nemálo 233 —
Rán Josef Armais Egypt
13 article
»Ano, já! Odpusť, že tě vyrušuji«, pravila s nej- větším přemáháním. Smütný úsměv objevil se na tváři Josefově. »Toť omlüva, která byla by najisto zbytečnou u většiny mänželů Tanisu! Obyčejně milovaná žena cítí, že jest vždy vítána.« Asnat se zapálíla. »Přišla jsem k tobě s prosbou. Vím, že nemáš to rád a mám strach, že zbytečně tě vyrušuji!« »Tak vida! Již nápřed toho lituješ, aniž bys řekla, oč vlastně se jedná«, pravil klidně. »Pojď a posaď se !e Ukázal ji na stolici vedle sebe, s níž shodil klaft. Vída, že váhá, ihned doložil: »Jako prosebnici jest ti patrně milejší státi u dvéří ?« Asnat přistoupila, posadila se a sklopila oči, úva- žujíc, jak by nejlépe věc provedla. Josef kochal se jí a srdce jeho začalo mocněji bušiti; zdálo se mu, že již dávno nespatřil ji tak půvabnou, jako právě v tomto oka- mžiku, tak křehkou, tak něžnou, s výrazem zmatku a nesmělo- sti na dětské tvářičce. Půvab její krásy znovu ho okouzlil. »Tak tedy, nejvzácnější z prosebnic v tomto sále, mně pověz, ke komu obracíš se s prosbou: k adonovi nebo k mužovi?« tázal se. Asnat zdvihla hlavu, setkavši se však s vášnivým pohledem jeho velikých, nazelenalých oči, stala se ještě zmatenější; věděla, že jako adon nic pro ni neučiní a její poměr k němu jako k muži byl nejvýš napjatý. A znovu trpkost a závist, kterých zakusila při rozmluvě s Tua, bodly ji do srdce; nedovedla se více přemoci, opřela se loktem o stůl a dala se do pláče. »Co se ti stalo, Asnat?« tázal se Josef, skloniv s nad ní. Želozný kanclář.
Josef Josefov