1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v úterý dne 4. října 1904.
Praha
4
article
Na ranuí a odpol. listy
před, lácí set
v Praze v administraei
s měsíe . . . . . . 2 K
ns čtvrt leta . . . . 6 K —
nn měsle
za čivit leta . . . . 7 K 60h
na měsíe . . . . . . 2 K 30h
Tošteut
za maRisſe
na čtvrt lela . . . . 9 K 60i
s drojí zásllkoe
na rr ěrl
n eta : : . K ok
Praha
Tošteuty
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 3. října v 8 hodin
10 min. večer. (Pův. telegr. zvl. dopisov. » Nár.
Listů«.) Kuropatkin bude jmer ován
vrchním velitelem obou armád. Na
místě Kuropatkina jakožto dosavad-
ního velitele první armády měl býti
jmenován baron Kaulbars, nyní jest
kandidátem pro místo to i BIIderling
Dne 1. října generál Miščenko
udeřil po dvakrát se 24 děly
na levé křídlo Kurokiovo.
Po boji dosti tuhém Rusové opět ustou-
pili, 2 důstojníci jejich byli raněni, 87
vojákův bylo dílem raněno, dílem
zabito.
Ztráty Japonců byly obrovské.
Z Londýna, 3. října. »Daily Mail« ozna-
muje z Čifu: Čínští uprchlíci z Port-
Artura sdělují, že výsledek pětiden-
ního boje u Port Arturu byl pro Ja-
ponce velmi chabým. Podařilo se jim
ponze uhájiti tvrz u Čičinlingu. Vše
ostatní, čeho byli dobyli, po krvavých
ztrátách Japonci opět ztratili. Se
strany ruské bojováno bylo s nesmir-
nou houževnatostí a udatností.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Kaulbars
Miščenko
Rus
Japonec
Artur
Petrohrad
Londýn
Port
Daily Maila
6
article
Kde je neupřímnost domovem?
Kde je neupřímnost domovem?
Zdroj všeho zla, jež otravuje život ná-
rodův této říše, je tedy šťastně nalezen! Není
to ani nezřízená panovačnost německých hege-
monů, ani věčná nespravedlivost vídeňských vlád
k nám Slovanům, ani nesmyslný centralistický
systém vládní, vyssávající našich vlasti blahobyt
jako svobodu politickou, není to zaslepená pod-
jatost řídíeích kruhů proti znovuzřízení Rakouska
na přirozeném a dějinném jeho zá-
kladě samostatných, svobodných
království a zemí, kteréž by smluvenou
ústavní pospolitostí svojí tvořily silnou spolkovou
říši na způsob sousedního Německa nebo Švý-
carska: nic ze všeho toho. Nýbrž zdrojema
pramenem veškeré otravy jest prý — naše
nesmírné přepínání v steseích,
vý544kách a bazpodstatných ža-
lobách na křivdy a bezpráví, na obmysly a
nepřízeň vlády Körbrovy, jež zatím je naprosto
nevinna a plna dobré vůle vůči nám . ..
šílencům
Tak rozpoznal slavně veliký Aeseulap Ci-
lajlanie dr. Arnošt z Körberů ve Vídni dne
2. října l. P. 1904. Zaznamenáváme patřičně
datum tohoto epochálního objevu. Již ve své
vonné sebechvále lvovské ze dne 31. srpna t.r.
honosil se svým svědomím, že žádnému žijícímu
národu rakouskému jakživ neublížil a vše, cokoli
se v opak o něm tvrdí, že prý jest »buď pře-
krucováním většinou zcela nepatrných příhod,
nebo vůbec naprosto zcela bezdůvodno«. Vážně
prý nelze mu žádných určitých hříchů vyčísti.
doktor
Arnošt
Körber
Rakousko
Německo
Švý
Vídeň
7
article
Vyčítáme-li mu prý však tím vášnivěji domnělá
zanedbání, tož prý by bylo nad jeho síly, aby
se ospravedlňoval z věcí, jichž nezavinil. Chee
prý se ze všech svých skrovných sil zasadit
o dílo dorozumění, pakliže svářicí se ná-
rodové opravdu se budou chtit dorozumět.
»Avšak za žádných okolností«, pro-
hlašoval pak doslovně, »neučiníme žád-
ných ústupků národních. K tomuto
programu nezavázali jsme se nikomu, než sobě
samým a dostojíme svému slovu . ..
Tak jsme i v Opavě i v Těšíně vyho-
věli pouze kulturní potřebě dvou národův
majících oprávněný nárok; avšak mělo-li by
kdy nadejíti nebezpečí, že by péčeo
tyto školy (učitelské pobočky české a pol-
ské) byla vsunuta v ústrojí národního zá-
pasu, pak, pravím to již dnes, učiníme
ihned svá opatření k rázné obraně.
Neboť pokládáme se vážně zavá-
zanými, abychom též národn
državy Němcův nezkracoval i«.
Přitel nepřitel rázem porozuměl smyslu a vý-
znamu této vyhrůžky Körbrovy. Vždyť nedlouho
před tim týž Körber vysvětloval důtklivě depu-
taci Němců slezských, aby měli rozum a přijal
to »menší zlo« pouhých německé správě
podřízených poboček českopolských, čímž oddálí
se zřízení samostatného českého a pol-
ského ústavu učitelského pro Slovany slezské
z čehož by Němcům hrozilo zcela jiné ne
bezpečí pro národní zájmy.
Němcův
Körbrův
Körber
Němec
Opava
Těšín
8
article
Všechen officiosní tisk v ten
smysl také domlouval Němcům, aby nahlédli,
jak Körber proziravě ve Slezsku chrání jejieh
národní državu, mnohem moudřeji než oni sami
proti »nebezpečí slovanské — výbojnosti.« P
celý měsíc nechal se takto Körber velebit o
svých offieiosů jako patron a kurátor německé
državy proti nám »aggressivním Slovanům«.
Ale po měsíci — pojednou Jeho Excellenci —
mrzí, že my Čechové jeho Ivovskou silhouetlu
přibíli a že ho nazýváme patronem ně-
mecké državy.
Užil vídeňské schůze německých průmysl-
níků, aby se proti tomuto »křivému nařknuti«
ohražoval: Řekl-li prý ve Lvově, že má za svou
programovou povinnost nedali zkracovat též ná-
rodní državy německé, »tož prý v tom
přece bylo zahrnuto, že také ná-
rodní državy ostatních kmenů ná-
rodních nemá býti dotýkáno, že se
vláda ke všem chová stejnoměrněl-
A po té jeho uražená nevinnost spoušti
veliký spektakl, jak prý na tomto »klassickém
případě« se vidí, kterak my Čechové mu
křivdíme, jak slova i úmysly jeho překrucujeme.
»A toto nezměrné nadsazování a
přehánění vede k přeosudné neupřím
nosti a rodí jed, jímž všechno se
otravuje.« »Jsme a zůstaneme ná-
rodně nepředpojati!« dušuje se znovu,
ani při tom nezakašlav.
Ministr Körber, horlící proti — ne-
upřímnosti politické — to je věru
non plus ultra.
Tedy nejspíš pro samou jeho upřím-
nost a nepředpojatost vůči nám Čechům ne-
ž5p
Němec
Körber
Čecho
Slezsko
Lvov
9
title
Údolj. Ivra Jtšan
Ivra
10
article
Tvrz Jan pih san
Jan
13
title
Te moro Ca
Van ji toino
Čočeo
14
article
Ooer dsovi
Ooer dsovi
Jediný pohled na mapku Port Arturu postačuje ku poznání nesmírně
dů! žitosti tohoto bodu. Čiňané zde měli starodávnou pevnosť, jež ovšem nevy.
hovovala požadavkům současné obrany. Před desíti léty Japonci ve válce
s Činou Port Arturu dobyli a odlad byli by činili další výboje na pevnině.
Evropa, hlavně přičiněním Ruska, toho nedopustila. Po povstání boxerském
Rusko najalo si Port Artur od Číny na 25 let, aby mělo na asijském východě
nezamrzající přístav. Ihned začalo Port Artur opevňovati, ale hlavní opevňovací
práce byly provedeny teprve letos, po počátku války. Jádrem opevnění je vlastní
pevnosť, ale kromě ní rozesety jsou všude kolem přístavu tvrze a za lěmi dále
mohl — dr. Rezek déle vydržeti v jeho ka-
binetu!
Artur
Japonec
doktor
Rezek
Evropa
Rusko
Čína
15
article
A upřímně to myslí zajisté dr. Körber se
zájmy a právní národní državou našeh
národa a naší vlasti české, když do zněmčených
její okresův dosazuje dle přání německýe
irredentistův pouze kované Němce, ne-
znající a nenávidicí jazyk náš, na vešker
tamější úřady státní aby tak bylo
vše připraveno k vyplnění německé známé
tužby: ke zřízení uzavřeného německého území
v němž by se s Čechem na úřadech
státních nejednalo více po česku
leda prostředkem tlumočníků jako v Prusku.
aby tak bylo pobořeno naše staré národní právo.
zaručené zemskými i základními zákony říšskými
že má se v úřadech a všem veřejném životě
našemu národu dostati naskrze rovného
práva s německým. Tak slavně a poctivě
chrání pan Körber »také« naši národní državu
oproti německé.
Slátními základními zákony jest všem obča-
nům Rakouska přiznána svoboda, že mohou s
kdekoliv svobodně usazovati, spolky zakládati
se shromažďovati, že všude jest jim zabezpe-
čena osobní bezpečnost i jistota domova. Nuže
jak chránil p. dr. Körber za celé své vlády
státní občany české v tak zv. německém
územi Čech a vůbec ve městech převahou ně
meckých oproti nejsurovějším útokům německ
luzy na tyto svobody a statky jejich ?l
Hotové proskripci jsou naši ubozí rodáei
vydáni, aniž by i jen ruka vládní se jich ujala
a zastala. Tak vypadá ta upřímnos t páně
doktor
Körber
Němec
Čecho
Prusko
Rakousko
Čechy
16
title
Opev dělová gos
sni nrarno
„Páflone
17
title
Jovaawtiša i
ms2
18
article
Körbrova vůči národu našemu ve světle skutku
A proč nám zadržuje uloupenou nám vnitřní
češtinu úřadní? Dotýká se tento zákonný náš
požadavek državy německé? A proč nám ne
chce povolit § 14. universitu českou na Mo-
ravě? Bylo by tím ublíženo Němcům?
Mohl to i ono dávno učinit a současně
§ 14. změnit jednací řád parlamentu vídeňského,
aby se nepotřeboval báti terroru německ
obstrukce, kdyby to byl myslil s naším ná-
rodem a — s budoucností Rakouska
upřímně. To je naše upřímná odpověď na
jeho výtku naší přý »politování hodné« ne
upřímanosti.
Němec
Rakousko
19
article
rz nslpon sa
ci ſora
Todza Oa (2625
Erh lon san
Jwz Vangtaiahir Pejvyse
Tvrz Ngantse san
Mkaššo.
sole
yrz An tsu šaní
Vangtaiahir Pejvys
Todza O
20
article
tan to sa
Son roř don
21
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Nová řeč ministerského předsedy dra. Körbra
Jednota rakouských průmysl
níků měla v neděli valnou hromadu. Před
seda její Julius Pastrée poukázal v zahajo-
vací řeči na okolnost, jak těžce rakou-
ské národní hospodářství trp
tím, že v boji, jenž obsažen jest ve vyjedná-
vání s Uherskem, rakouská vláda po-
strádati musí součinnosti parla-
mentu a projevil mínění, že by voličstvo na
poslance činiti mělo nátlak, aby aspo
velké otázky rakousko-uherskéh
vyrovnání z obstrukce vypustili.
Řečník projevil jménem rakouského průmyslu
přání, aby parlament k práci se navrátila
výrobním třídám obyvatelstva jich zápas o exi-
stenci usnadnil.
Na to ujal se slova ministerský předsed
dr. Körber a pravil: Jako dnes váš etěný
pan president, vzpomněl před několika dny nově
zvolený president dolnorakouské obchodní a živ-
nostenské komory našeho přátelského poměru
k průmyslu. Vztahuji arci toto uznání na celou
vládu, neboť všichni moji kollegové usilují všemi
prostředky, jež po ruce mají, o povznesení
zdar domácí produkce, ve kteréž průmyslu při-
papá tak vynikající úloha. Dnes, jakož i před
několika dny učiněná prohlášení jsou pro nás
tím cennější, ježto před několika měsíci, ovšem
s méně závažné strany, mluveno bylo o bezpro-
gramovosti a slabosti nynější vlády, o její ne
upřímnosti a o jejím nedostatku vážné vůle, př
čemž s velikým důrazem žádány byly činy, jež
Julius Pastrée
doktor
Körber
Uhersko
22
article
by podaly důkaz, že tato tvrzení se nezakládají
na pravdě. Z uvedených tuto výtek vyjímám
předovším slovo »neupřímnost« a táži se : Nen
neupřímnosti aneb něčím více, když se vůči di-
videndě 30 procent ještě mluví o špatných ob
chodech? Není neupřímnosti aneb něčím více,
pronášeti ona tvrzení dne 5. července, kdyžs
již dne 26. záři mluviti musí o netušeném roz
voji onoho průmyslového odvětví? Vláda nen
tak mnohostrannou, ona má na zřeteli stále je-
nom jeden cíl: povznesení hospodářského bla
hobytu.
Naše péče o průmysl záleží zvláště v tom
že se dle mož osti snažíme vyhověti každému
jednotlivému průmyslníku zprostředkováním ane
Nen upřímnost
24
article
Sikvo
Sikvo
o s ere
olics
26
title
Tvrz Ko copátkin
29
article
Siao kw oa
s 4es
30
article
650-
n tukan i
lezeroa
rz Pal jin ša
po
čin čenéSenj
oču čo
la
31
article
tas liia
polo ostno
32
article
Evrzvíh jue
Antsujina
Tv
Či kran šan
33
article
Měřítko v angl. mílích ( 7/9 klo.)
daterio
34
article
Výska hor re stepách.
35
article
ještě jsou opevnění polní. Všecka opevnění jsou spolu spojena, každá tvrz jes
k větší bezpečnosti své ohrazena minami, fugasy a sítěmi pichlavého drátu
Vadou arturských opevnění jest veliká jejich rozvleklosť. Ale ta okolnosť pod
miňuje i rozvleklosť frontu dobyvatelů. Vadou příslavu jest, že má pouze jeden
vchod a ten je mělký a úzký. Tvrze, posledně jmenované jako Japonci dobytě
jsou Erlunšan, tvrz Kuropatkinova a Itšan. Avšak není zjištěno, zdali se Japon
cům podařilo na nich se udržeti. Kdyby byly nakrásně v jejich rukou zůslaly
byl by to nepalrný úspěch naproti obrovskému úkolu, který mají před sebou
ještě v tvrzích nedobytých.
Tvrz
Japonec
Kuropatkinův
Itšan
36
article
vyrovnáváním dosti přikrých časem protiv a od
klízením značných často překážek. Drobná práce
kterouž takto konati musíme, jest dosti rozsáhlá.
Úřadní akta vedou o tom poučný denník, jehož
obsah arci na veřejnost nepřichází, ale snad by
by leckterý z přítomných pánů s to potvrditi,
že s ním takto bylo jednáno. Vynasnažili jsme
se dále, abychom povznesli vážnost prů
myslu, jenž nezaslouženým způsobem byl od-
strkován a abychom mu zjednali příslušný vliv
na veřejné a hospodářské záležitosti. A zůstal
snad úsilí naše tak docela bez výsledku? Ae
se těch žádaných skutků týče, není snad inve
stování 500 millionů do železničních staveb ta-
kovýmto skutkem? Je snad stavba vodních dráh
tak docela mimo všechen styk s hospodářským
záležitostmi? Čí nemá průmysl pražádného zájmu
na obchodních smlouvách, z nichž
jedna právě byla uzavřena a ostat
ni co možná brzo následovat
mají?
Avšak, velectěni pánové, ke všem dosavad-
ním poližím v oboru politickém i hospodářském
druží se ještě nezměrné nadsazo
vání a přehánění, jež dosti osudně k ne-
upřímnosti vede a jed rodí, kterýmž všechno se
otravuje. Uvedu drastický příklad z poslední
doby. Mluvil jsem ve Lvově o pro-
gramové povinnosti vlády, chrá-
niti také národní državu Němců.
v čemž přece zahrnuto jest, že
také državy ostatních národů ne
smějí býti zkracovány, čili, že se
vláda stejnou měrouchová ke v šem
Avšak co se děje? Slovo »tak é« se za
V úrobném prodejle
ranní číslo o sobě . . . za 8 b
opolední . . . . . . . za 2 h
Ve alialkách na venkově
ranní číslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . Bh
Inseráty
plati se hotevě nspřed.
Předplacení a inserty přijímá admaínl-
strnce v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakee,
tiskárna a ezpečica „Národnich Listů“.
Eukopisy se novracsjí.
Němec
Lvov
37
article
pomíná a mně může se pak nejpohodlnějším
způsobem podkládat, že jsem prohlásil za
jediný úkol vlády, střežiti a chrániti ná-
rodní državu Němců. Čníli tak vynikající politi-
kové, neměl bych se vlastně ani divit, že mu-
žové ve zcela soukromém a nezodpovědném
postavení nečiní jinak. Avšak nejsem s to,
abych nad trváním tohoto zla neprojevil své
hluboké politování.
Nikoli vnitřní zápas o sobě vrhá na Ra-
kousko tak hluboké stíny, nýbrž okolnost, že
strany a osobnosti před skuteč-
nými poměry prchají a tím samy
na sobě a na jiných neupřímnosti
se dopouštějí. A takž padá každý k
zjednání pevného základu zapuštěný kámen do
bezedné hlubiny. Známe tu nemoc a vynasna-
žujeme se, abychom její smutné následky
oslabili. Zejmena v hospodářském oboru
musí býti zřizeny hráze proti hro-
zící spoustě. — Pokud na státní správě
jest, nedáme se ani na dále zviklati ve své
péči o zdar průmyslu. Za posledních let vrálil
se asi zřídka kdy průmyslník některý z úřad-
ních kanceláří s prostým, suchým odmítnutím
a na tom ani budoucnost nic nezmění.
Zákonodárná činnost naráží na známé po-
tíže. Nevím, poskytne-li nastávajíc
zasedání říšské rady jiný obraz.
Němec
38
article
Nikdo z vás nepochybuje asi, že vláda má po-
etivou vůli, způsobiti nějaké zlepšení tohoto
stavu. Jsme a zůstaneme národně
nepředpojati a zastáváme neochvějně
státu i veřejné mravnosti jedině svědčící zá-
sadu, že řešení politických otázek
dlti se může jenom vyrovnáváním
zájmů, které se shoduje se slože-
nim této říše. Avšak, nechť si přijde co-
koli: potřebám výroby zakrněti nedáme. Jestliže
druhý činitel — aneb abych zcela jasně mluvil
— jestliže poslanecká sněmovna
opět bude od konání svých povin-
ností zadržována, budeme musi
my a to na celé čáře tím rozhod-
něji jednati. Nedopustíme, aby
na průmysl přišla nouze, která by se
jistě dostavila, kdyby náš průmysl — jediný
v Evropě — zbaven byl pevného základu pro
kalkulace. Nedáme schudnouti zemědělstvu, jež
beztoho častými katastrofami je stíháno, nedo-
pustíme, aby zničen byl obchod. Nesmí se
státi, aby k politické krisi, kterouž
vinni nejsme, přidružila se hospo-
dáťská katastrofa, za kterouž bychom
pak zodpovědnými byli činěni. Nechť se ra-
kouská ústava jakkoli výkládá na úkor státu:
o zkáze obyvatelstva není v ní ničehož.«
Na to přikročila valná hromada k vyřízení
svého programu.
Evropa
39
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 3. října.
Chorobnost Viléma II.?
Jak »Berl. Tagblatt« tvrdí, jsou to zdra-
votní důvody, pro něž Vilém II. podnikne opět
cestu středomořskou. Vzduch jihu působí prý
na něj z jara příznivě, tak jako vzduch severní
v pozdním létě. Cesta středomořská nastoupena
bude počátkem r. 1905 po sňatku následníkově.
Hněv Viléma II.
Městský farář Korst vyslán byl biskupem
Beuzlerem do Gorze u Met na církevní inspekci
kaple tamějšího státního ústavu. Ředitel tohoto
zamezil mu ale vstup na přímý rozkaz okres-
ního přednosty. Rozkaz ten, jenž byl jistě s vy-
sokých míst inspirován, namiřen jest zřejmě
proti biskupu Beuzlerovi. Jak známo, pohněval
si biskup Beuzler nesmírně Viléma II. tím, že
před časem prohlásil za církevně znesvěcený
katolický jeden hřbitov proto, že pohřben byl
na tomto evangelik.
Vilém II
Berl
Vilém
Beuzler
Praha
Tagblatt
Gorz u Met
40
article
Franko-španělská smlouva o Marokku uza-
vřena?
Madridský »Heroldo« sděluje, že francouzsko-
španělská smlouva jest v zásadě již uzavřena
na těchto základech: Prozatím zachování statu
quo. Teprve až bude autorita sultánova oproti
domácím odpůrcům opět obnovena, vyhražují si
oba státy uplatniti svrchovanost svou v územích,
»kdež je k tomu opravňuje jejich zeměpisné i
dějinné postavení«. Španělsku připadla prý by
dle zásady té svrchovanost nad severním, západ-
ním a jihozápadním pobřežím, vyjímaje Fez.
V Tangeru by podrželo Španělsko své missie
a svůj poštovní úřad. Jen východní pobřeží
vnitro Marokka dle toho ocitly by se pod svreho-
vaností francouzskou. Ve Francii budou stěží
spokojení se smlouvou tou, jelikož přenechává
Španělsku právě části, kteréž dnes jsou hospo-
dářsky nejdůležitější a jež tvoří strážnou posici
pro vstup do Středozemního moře, kdežto Franci
vyhražuje namnoze jen kraje, jež teprve v bu-
doucnosti nabudou hospodářské děležitosti pro
Evropu a kteréž z velké části jsou vojensky
ještě těžce dostupné a jichž ovládnutí Franci
bude ještě mnoho obětí státi. Činí li Francie
tudíž Španělsku, jež bez toho fakticky by svých
nároků v Marokku uplatniti síly nemělo, ústupky
takové, lze to vysvětliti, ač-li by i tu neosvěd-
čila diplomacie francouzská prostě jen chabost,
že snad Španělsko získáno bylo za to pro pod-
poru francouzské politiky evropské.
Ostatně jest Francie dnes již skorem na tom
zahájiti větší akci vojenskou k ovládnutí nitra
Marokka. Generál Liantez rozhodl se totiž, jak
již telegram sdělil, obsaditi marocké území při
hranici jihooránské. Jsou to kraje, kteréž vlastné
už čtvrt století jsou předmětem sporu mezi
Marokkem a Francií. Generál Liantez doufá ne-
pochybně sultána marockého i nevražící některé
státy evropské postaviti před hotový skutek
Franek
Liantez
Franca
Maroko
Španělsko
Tanger
Francie
středozemní moře
Evropa