ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2dae5170-71f4-11dc-b256-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 40 celkem · entity: place 34, work 3, person 40, org 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 4. října 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 274.
4 article
Na ranuí a odpol. listy před, lácí set v Praze v administraei s měsíe . . . . . . 2 K ns čtvrt leta . . . . 6 K — nn měsle za čivit leta . . . . 7 K 60h na měsíe . . . . . . 2 K 30h Tošteut za maRisſe na čtvrt lela . . . . 9 K 60i s drojí zásllkoe na rr ěrl n eta : : . K ok
Praha Tošteuty
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 3. října v 8 hodin 10 min. večer. (Pův. telegr. zvl. dopisov. » Nár. Listů«.) Kuropatkin bude jmer ován vrchním velitelem obou armád. Na místě Kuropatkina jakožto dosavad- ního velitele první armády měl býti jmenován baron Kaulbars, nyní jest kandidátem pro místo to i BIIderling Dne 1. října generál Miščenko udeřil po dvakrát se 24 děly na levé křídlo Kurokiovo. Po boji dosti tuhém Rusové opět ustou- pili, 2 důstojníci jejich byli raněni, 87 vojákův bylo dílem raněno, dílem zabito. Ztráty Japonců byly obrovské. Z Londýna, 3. října. »Daily Mail« ozna- muje z Čifu: Čínští uprchlíci z Port- Artura sdělují, že výsledek pětiden- ního boje u Port Arturu byl pro Ja- ponce velmi chabým. Podařilo se jim ponze uhájiti tvrz u Čičinlingu. Vše ostatní, čeho byli dobyli, po krvavých ztrátách Japonci opět ztratili. Se strany ruské bojováno bylo s nesmir- nou houževnatostí a udatností. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Kaulbars Miščenko Rus Japonec Artur Petrohrad Londýn Port Daily Maila
6 article Kde je neupřímnost domovem?
Kde je neupřímnost domovem? Zdroj všeho zla, jež otravuje život ná- rodův této říše, je tedy šťastně nalezen! Není to ani nezřízená panovačnost německých hege- monů, ani věčná nespravedlivost vídeňských vlád k nám Slovanům, ani nesmyslný centralistický systém vládní, vyssávající našich vlasti blahobyt jako svobodu politickou, není to zaslepená pod- jatost řídíeích kruhů proti znovuzřízení Rakouska na přirozeném a dějinném jeho zá- kladě samostatných, svobodných království a zemí, kteréž by smluvenou ústavní pospolitostí svojí tvořily silnou spolkovou říši na způsob sousedního Německa nebo Švý- carska: nic ze všeho toho. Nýbrž zdrojema pramenem veškeré otravy jest prý — naše nesmírné přepínání v steseích, vý544kách a bazpodstatných ža- lobách na křivdy a bezpráví, na obmysly a nepřízeň vlády Körbrovy, jež zatím je naprosto nevinna a plna dobré vůle vůči nám . .. šílencům Tak rozpoznal slavně veliký Aeseulap Ci- lajlanie dr. Arnošt z Körberů ve Vídni dne 2. října l. P. 1904. Zaznamenáváme patřičně datum tohoto epochálního objevu. Již ve své vonné sebechvále lvovské ze dne 31. srpna t.r. honosil se svým svědomím, že žádnému žijícímu národu rakouskému jakživ neublížil a vše, cokoli se v opak o něm tvrdí, že prý jest »buď pře- krucováním většinou zcela nepatrných příhod, nebo vůbec naprosto zcela bezdůvodno«. Vážně prý nelze mu žádných určitých hříchů vyčísti.
doktor Arnošt Körber Rakousko Německo Švý Vídeň
7 article
Vyčítáme-li mu prý však tím vášnivěji domnělá zanedbání, tož prý by bylo nad jeho síly, aby se ospravedlňoval z věcí, jichž nezavinil. Chee prý se ze všech svých skrovných sil zasadit o dílo dorozumění, pakliže svářicí se ná- rodové opravdu se budou chtit dorozumět. »Avšak za žádných okolností«, pro- hlašoval pak doslovně, »neučiníme žád- ných ústupků národních. K tomuto programu nezavázali jsme se nikomu, než sobě samým a dostojíme svému slovu . .. Tak jsme i v Opavě i v Těšíně vyho- věli pouze kulturní potřebě dvou národův majících oprávněný nárok; avšak mělo-li by kdy nadejíti nebezpečí, že by péčeo tyto školy (učitelské pobočky české a pol- ské) byla vsunuta v ústrojí národního zá- pasu, pak, pravím to již dnes, učiníme ihned svá opatření k rázné obraně. Neboť pokládáme se vážně zavá- zanými, abychom též národn državy Němcův nezkracoval i«. Přitel nepřitel rázem porozuměl smyslu a vý- znamu této vyhrůžky Körbrovy. Vždyť nedlouho před tim týž Körber vysvětloval důtklivě depu- taci Němců slezských, aby měli rozum a přijal to »menší zlo« pouhých německé správě podřízených poboček českopolských, čímž oddálí se zřízení samostatného českého a pol- ského ústavu učitelského pro Slovany slezské z čehož by Němcům hrozilo zcela jiné ne bezpečí pro národní zájmy.
Němcův Körbrův Körber Němec Opava Těšín
8 article
Všechen officiosní tisk v ten smysl také domlouval Němcům, aby nahlédli, jak Körber proziravě ve Slezsku chrání jejieh národní državu, mnohem moudřeji než oni sami proti »nebezpečí slovanské — výbojnosti.« P celý měsíc nechal se takto Körber velebit o svých offieiosů jako patron a kurátor německé državy proti nám »aggressivním Slovanům«. Ale po měsíci — pojednou Jeho Excellenci — mrzí, že my Čechové jeho Ivovskou silhouetlu přibíli a že ho nazýváme patronem ně- mecké državy. Užil vídeňské schůze německých průmysl- níků, aby se proti tomuto »křivému nařknuti« ohražoval: Řekl-li prý ve Lvově, že má za svou programovou povinnost nedali zkracovat též ná- rodní državy německé, »tož prý v tom přece bylo zahrnuto, že také ná- rodní državy ostatních kmenů ná- rodních nemá býti dotýkáno, že se vláda ke všem chová stejnoměrněl- A po té jeho uražená nevinnost spoušti veliký spektakl, jak prý na tomto »klassickém případě« se vidí, kterak my Čechové mu křivdíme, jak slova i úmysly jeho překrucujeme. »A toto nezměrné nadsazování a přehánění vede k přeosudné neupřím nosti a rodí jed, jímž všechno se otravuje.« »Jsme a zůstaneme ná- rodně nepředpojati!« dušuje se znovu, ani při tom nezakašlav. Ministr Körber, horlící proti — ne- upřímnosti politické — to je věru non plus ultra. Tedy nejspíš pro samou jeho upřím- nost a nepředpojatost vůči nám Čechům ne- ž5p
Němec Körber Čecho Slezsko Lvov
9 title
Údolj. Ivra Jtšan
Ivra
10 article
Tvrz Jan pih san
Jan
11 title
Ja hut s Jvrz
12 title
Ja hu čuj o
13 title
Te moro Ca Van ji toino Čočeo
14 article Ooer dsovi
Ooer dsovi Jediný pohled na mapku Port Arturu postačuje ku poznání nesmírně dů! žitosti tohoto bodu. Čiňané zde měli starodávnou pevnosť, jež ovšem nevy. hovovala požadavkům současné obrany. Před desíti léty Japonci ve válce s Činou Port Arturu dobyli a odlad byli by činili další výboje na pevnině. Evropa, hlavně přičiněním Ruska, toho nedopustila. Po povstání boxerském Rusko najalo si Port Artur od Číny na 25 let, aby mělo na asijském východě nezamrzající přístav. Ihned začalo Port Artur opevňovati, ale hlavní opevňovací práce byly provedeny teprve letos, po počátku války. Jádrem opevnění je vlastní pevnosť, ale kromě ní rozesety jsou všude kolem přístavu tvrze a za lěmi dále mohl — dr. Rezek déle vydržeti v jeho ka- binetu!
Artur Japonec doktor Rezek Evropa Rusko Čína
15 article
A upřímně to myslí zajisté dr. Körber se zájmy a právní národní državou našeh národa a naší vlasti české, když do zněmčených její okresův dosazuje dle přání německýe irredentistův pouze kované Němce, ne- znající a nenávidicí jazyk náš, na vešker tamější úřady státní aby tak bylo vše připraveno k vyplnění německé známé tužby: ke zřízení uzavřeného německého území v němž by se s Čechem na úřadech státních nejednalo více po česku leda prostředkem tlumočníků jako v Prusku. aby tak bylo pobořeno naše staré národní právo. zaručené zemskými i základními zákony říšskými že má se v úřadech a všem veřejném životě našemu národu dostati naskrze rovného práva s německým. Tak slavně a poctivě chrání pan Körber »také« naši národní državu oproti německé. Slátními základními zákony jest všem obča- nům Rakouska přiznána svoboda, že mohou s kdekoliv svobodně usazovati, spolky zakládati se shromažďovati, že všude jest jim zabezpe- čena osobní bezpečnost i jistota domova. Nuže jak chránil p. dr. Körber za celé své vlády státní občany české v tak zv. německém územi Čech a vůbec ve městech převahou ně meckých oproti nejsurovějším útokům německ luzy na tyto svobody a statky jejich ?l Hotové proskripci jsou naši ubozí rodáei vydáni, aniž by i jen ruka vládní se jich ujala a zastala. Tak vypadá ta upřímnos t páně
doktor Körber Němec Čecho Prusko Rakousko Čechy
16 title
Opev dělová gos sni nrarno „Páflone
17 title
Jovaawtiša i ms2
18 article
Körbrova vůči národu našemu ve světle skutku A proč nám zadržuje uloupenou nám vnitřní češtinu úřadní? Dotýká se tento zákonný náš požadavek državy německé? A proč nám ne chce povolit § 14. universitu českou na Mo- ravě? Bylo by tím ublíženo Němcům? Mohl to i ono dávno učinit a současně § 14. změnit jednací řád parlamentu vídeňského, aby se nepotřeboval báti terroru německ obstrukce, kdyby to byl myslil s naším ná- rodem a — s budoucností Rakouska upřímně. To je naše upřímná odpověď na jeho výtku naší přý »politování hodné« ne upřímanosti.
Němec Rakousko
19 article
rz nslpon sa ci ſora Todza Oa (2625 Erh lon san Jwz Vangtaiahir Pejvyse Tvrz Ngantse san Mkaššo. sole yrz An tsu šaní
Vangtaiahir Pejvys Todza O
20 article
tan to sa Son roř don
21 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Nová řeč ministerského předsedy dra. Körbra Jednota rakouských průmysl níků měla v neděli valnou hromadu. Před seda její Julius Pastrée poukázal v zahajo- vací řeči na okolnost, jak těžce rakou- ské národní hospodářství trp tím, že v boji, jenž obsažen jest ve vyjedná- vání s Uherskem, rakouská vláda po- strádati musí součinnosti parla- mentu a projevil mínění, že by voličstvo na poslance činiti mělo nátlak, aby aspo velké otázky rakousko-uherskéh vyrovnání z obstrukce vypustili. Řečník projevil jménem rakouského průmyslu přání, aby parlament k práci se navrátila výrobním třídám obyvatelstva jich zápas o exi- stenci usnadnil. Na to ujal se slova ministerský předsed dr. Körber a pravil: Jako dnes váš etěný pan president, vzpomněl před několika dny nově zvolený president dolnorakouské obchodní a živ- nostenské komory našeho přátelského poměru k průmyslu. Vztahuji arci toto uznání na celou vládu, neboť všichni moji kollegové usilují všemi prostředky, jež po ruce mají, o povznesení zdar domácí produkce, ve kteréž průmyslu při- papá tak vynikající úloha. Dnes, jakož i před několika dny učiněná prohlášení jsou pro nás tím cennější, ježto před několika měsíci, ovšem s méně závažné strany, mluveno bylo o bezpro- gramovosti a slabosti nynější vlády, o její ne upřímnosti a o jejím nedostatku vážné vůle, př čemž s velikým důrazem žádány byly činy, jež
Julius Pastrée doktor Körber Uhersko
22 article
by podaly důkaz, že tato tvrzení se nezakládají na pravdě. Z uvedených tuto výtek vyjímám předovším slovo »neupřímnost« a táži se : Nen neupřímnosti aneb něčím více, když se vůči di- videndě 30 procent ještě mluví o špatných ob chodech? Není neupřímnosti aneb něčím více, pronášeti ona tvrzení dne 5. července, kdyžs již dne 26. záři mluviti musí o netušeném roz voji onoho průmyslového odvětví? Vláda nen tak mnohostrannou, ona má na zřeteli stále je- nom jeden cíl: povznesení hospodářského bla hobytu. Naše péče o průmysl záleží zvláště v tom že se dle mož osti snažíme vyhověti každému jednotlivému průmyslníku zprostředkováním ane
Nen upřímnost
24 article Sikvo
Sikvo o s ere olics
25 title
ŠUšutno
26 title
Tvrz Ko copátkin
27 article
Jakin čan
28 article
er on
29 article
Siao kw oa s 4es
30 article
650- n tukan i lezeroa rz Pal jin ša po čin čenéSenj oču čo la
31 article
tas liia polo ostno
32 article
Evrzvíh jue Antsujina Tv Či kran šan
33 article
Měřítko v angl. mílích ( 7/9 klo.) daterio
34 article
Výska hor re stepách.
35 article
ještě jsou opevnění polní. Všecka opevnění jsou spolu spojena, každá tvrz jes k větší bezpečnosti své ohrazena minami, fugasy a sítěmi pichlavého drátu Vadou arturských opevnění jest veliká jejich rozvleklosť. Ale ta okolnosť pod miňuje i rozvleklosť frontu dobyvatelů. Vadou příslavu jest, že má pouze jeden vchod a ten je mělký a úzký. Tvrze, posledně jmenované jako Japonci dobytě jsou Erlunšan, tvrz Kuropatkinova a Itšan. Avšak není zjištěno, zdali se Japon cům podařilo na nich se udržeti. Kdyby byly nakrásně v jejich rukou zůslaly byl by to nepalrný úspěch naproti obrovskému úkolu, který mají před sebou ještě v tvrzích nedobytých.
Tvrz Japonec Kuropatkinův Itšan
36 article
vyrovnáváním dosti přikrých časem protiv a od klízením značných často překážek. Drobná práce kterouž takto konati musíme, jest dosti rozsáhlá. Úřadní akta vedou o tom poučný denník, jehož obsah arci na veřejnost nepřichází, ale snad by by leckterý z přítomných pánů s to potvrditi, že s ním takto bylo jednáno. Vynasnažili jsme se dále, abychom povznesli vážnost prů myslu, jenž nezaslouženým způsobem byl od- strkován a abychom mu zjednali příslušný vliv na veřejné a hospodářské záležitosti. A zůstal snad úsilí naše tak docela bez výsledku? Ae se těch žádaných skutků týče, není snad inve stování 500 millionů do železničních staveb ta- kovýmto skutkem? Je snad stavba vodních dráh tak docela mimo všechen styk s hospodářským záležitostmi? Čí nemá průmysl pražádného zájmu na obchodních smlouvách, z nichž jedna právě byla uzavřena a ostat ni co možná brzo následovat mají? Avšak, velectěni pánové, ke všem dosavad- ním poližím v oboru politickém i hospodářském druží se ještě nezměrné nadsazo vání a přehánění, jež dosti osudně k ne- upřímnosti vede a jed rodí, kterýmž všechno se otravuje. Uvedu drastický příklad z poslední doby. Mluvil jsem ve Lvově o pro- gramové povinnosti vlády, chrá- niti také národní državu Němců. v čemž přece zahrnuto jest, že také državy ostatních národů ne smějí býti zkracovány, čili, že se vláda stejnou měrouchová ke v šem Avšak co se děje? Slovo »tak é« se za V úrobném prodejle ranní číslo o sobě . . . za 8 b opolední . . . . . . . za 2 h Ve alialkách na venkově ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . Bh Inseráty plati se hotevě nspřed. Předplacení a inserty přijímá admaínl- strnce v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakee, tiskárna a ezpečica „Národnich Listů“. Eukopisy se novracsjí.
Němec Lvov
37 article
pomíná a mně může se pak nejpohodlnějším způsobem podkládat, že jsem prohlásil za jediný úkol vlády, střežiti a chrániti ná- rodní državu Němců. Čníli tak vynikající politi- kové, neměl bych se vlastně ani divit, že mu- žové ve zcela soukromém a nezodpovědném postavení nečiní jinak. Avšak nejsem s to, abych nad trváním tohoto zla neprojevil své hluboké politování. Nikoli vnitřní zápas o sobě vrhá na Ra- kousko tak hluboké stíny, nýbrž okolnost, že strany a osobnosti před skuteč- nými poměry prchají a tím samy na sobě a na jiných neupřímnosti se dopouštějí. A takž padá každý k zjednání pevného základu zapuštěný kámen do bezedné hlubiny. Známe tu nemoc a vynasna- žujeme se, abychom její smutné následky oslabili. Zejmena v hospodářském oboru musí býti zřizeny hráze proti hro- zící spoustě. — Pokud na státní správě jest, nedáme se ani na dále zviklati ve své péči o zdar průmyslu. Za posledních let vrálil se asi zřídka kdy průmyslník některý z úřad- ních kanceláří s prostým, suchým odmítnutím a na tom ani budoucnost nic nezmění. Zákonodárná činnost naráží na známé po- tíže. Nevím, poskytne-li nastávajíc zasedání říšské rady jiný obraz.
Němec
38 article
Nikdo z vás nepochybuje asi, že vláda má po- etivou vůli, způsobiti nějaké zlepšení tohoto stavu. Jsme a zůstaneme národně nepředpojati a zastáváme neochvějně státu i veřejné mravnosti jedině svědčící zá- sadu, že řešení politických otázek dlti se může jenom vyrovnáváním zájmů, které se shoduje se slože- nim této říše. Avšak, nechť si přijde co- koli: potřebám výroby zakrněti nedáme. Jestliže druhý činitel — aneb abych zcela jasně mluvil — jestliže poslanecká sněmovna opět bude od konání svých povin- ností zadržována, budeme musi my a to na celé čáře tím rozhod- něji jednati. Nedopustíme, aby na průmysl přišla nouze, která by se jistě dostavila, kdyby náš průmysl — jediný v Evropě — zbaven byl pevného základu pro kalkulace. Nedáme schudnouti zemědělstvu, jež beztoho častými katastrofami je stíháno, nedo- pustíme, aby zničen byl obchod. Nesmí se státi, aby k politické krisi, kterouž vinni nejsme, přidružila se hospo- dáťská katastrofa, za kterouž bychom pak zodpovědnými byli činěni. Nechť se ra- kouská ústava jakkoli výkládá na úkor státu: o zkáze obyvatelstva není v ní ničehož.« Na to přikročila valná hromada k vyřízení svého programu.
Evropa
39 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 3. října. Chorobnost Viléma II.? Jak »Berl. Tagblatt« tvrdí, jsou to zdra- votní důvody, pro něž Vilém II. podnikne opět cestu středomořskou. Vzduch jihu působí prý na něj z jara příznivě, tak jako vzduch severní v pozdním létě. Cesta středomořská nastoupena bude počátkem r. 1905 po sňatku následníkově. Hněv Viléma II. Městský farář Korst vyslán byl biskupem Beuzlerem do Gorze u Met na církevní inspekci kaple tamějšího státního ústavu. Ředitel tohoto zamezil mu ale vstup na přímý rozkaz okres- ního přednosty. Rozkaz ten, jenž byl jistě s vy- sokých míst inspirován, namiřen jest zřejmě proti biskupu Beuzlerovi. Jak známo, pohněval si biskup Beuzler nesmírně Viléma II. tím, že před časem prohlásil za církevně znesvěcený katolický jeden hřbitov proto, že pohřben byl na tomto evangelik.
Vilém II Berl Vilém Beuzler Praha Tagblatt Gorz u Met
40 article
Franko-španělská smlouva o Marokku uza- vřena? Madridský »Heroldo« sděluje, že francouzsko- španělská smlouva jest v zásadě již uzavřena na těchto základech: Prozatím zachování statu quo. Teprve až bude autorita sultánova oproti domácím odpůrcům opět obnovena, vyhražují si oba státy uplatniti svrchovanost svou v územích, »kdež je k tomu opravňuje jejich zeměpisné i dějinné postavení«. Španělsku připadla prý by dle zásady té svrchovanost nad severním, západ- ním a jihozápadním pobřežím, vyjímaje Fez. V Tangeru by podrželo Španělsko své missie a svůj poštovní úřad. Jen východní pobřeží vnitro Marokka dle toho ocitly by se pod svreho- vaností francouzskou. Ve Francii budou stěží spokojení se smlouvou tou, jelikož přenechává Španělsku právě části, kteréž dnes jsou hospo- dářsky nejdůležitější a jež tvoří strážnou posici pro vstup do Středozemního moře, kdežto Franci vyhražuje namnoze jen kraje, jež teprve v bu- doucnosti nabudou hospodářské děležitosti pro Evropu a kteréž z velké části jsou vojensky ještě těžce dostupné a jichž ovládnutí Franci bude ještě mnoho obětí státi. Činí li Francie tudíž Španělsku, jež bez toho fakticky by svých nároků v Marokku uplatniti síly nemělo, ústupky takové, lze to vysvětliti, ač-li by i tu neosvěd- čila diplomacie francouzská prostě jen chabost, že snad Španělsko získáno bylo za to pro pod- poru francouzské politiky evropské. Ostatně jest Francie dnes již skorem na tom zahájiti větší akci vojenskou k ovládnutí nitra Marokka. Generál Liantez rozhodl se totiž, jak již telegram sdělil, obsaditi marocké území při hranici jihooránské. Jsou to kraje, kteréž vlastné už čtvrt století jsou předmětem sporu mezi Marokkem a Francií. Generál Liantez doufá ne- pochybně sultána marockého i nevražící některé státy evropské postaviti před hotový skutek
Franek Liantez Franca Maroko Španělsko Tanger Francie středozemní moře Evropa