2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
11. prosince 1913. Číslo 339.
4
article
Bylo již 1/412, hod. v nocí, když poslanci
pro které byl dnešek neobyčejně rušný, za ve-
likého rozechvění se rozešli na prázden
sedmidenní.
5
article
Delegace.
Delegace.
Plenární schůze rakouské delegace.
6
article
Z Vídně, 10. prosince.
Vídeň
7
article
(Zvl. telef. zpráva Nár. Listů)
Dnešní čtyřhodinová rozprava rakou-
ské delegace věnovaná zahraničnímu roz-
počtu a zahraniční politice stísněna byla
dvěma momenty: předchozí debatou v maďar-
ské delegaci, jež bez odporu nalezala se dosud
na neobyčejné výši, ještě více pak udá-
lostmi, které sběhly se dnes ve
sněmovně poslanecké. Zejtra dostanou
se k slovu bývalý ministerský předseda sv.p
Beck a del. dr. Kramář.
Beck
Kramář
8
article
Z Vídně, 10. prosince. (K. k.)
President dr. Leo zahajuje schůzi o 1/44. hod
odpoledne.
Nejbližším předmětem jednacího pořadu jes
zpráva výporu pro zahraniční záleži
tosti v rozpočtu ministerstva zahra-
ničních záležitostí.
Zpravodaj markýz Bacquchem podává přehle
o poradách výboru, o událostech na Balkáně,
mírových smlouvách londýnské, bukurešťské, caři-
hradské a athénské, načež konstatuje, že názory
o směru zahraniční politiky se rozcházely tou mě-
rou, že zpráva může se obmezili jenom na to, aby
výsledky debaty shrnula a konstatovala.
Del. Korošec praví, že politika hr. Berchtolda
nadchnula v Uhrách většinu, kdežto v rakouské
delegaci byla přijata velice chladně. To má svůj
důvod v tom, že hr. Berchtold se od té doby, ce
nastoupil svůj úřad, rozhodl pro Maďary a cítí se
býti Maďarem. Dnalismus ukázal se býti za minu-
lých krisí rakovinou zahraniční politiky a poku
bude zachován v nynější formě, jest pro Maďar
nástrojem, kterým chtějí rozbíti mocnářství na
Dunaji. Škodlivé následky dualismu může paraly-
sovati jenom trialismus za centralisace všeho toho.
s čím v říši má býti nakládáno společně. Jenom
trialismem, utvořením státního tělesa, objímajícího
Jihoslovany v říši, mezi Jaderským mořem, uher-
ským státním územím a Srby, může býti postavena
hráz proti snahám Maďarů o nezávislost. Obchod-
ními smlouvami nelze trvale dosíci přátelství se
Srbskem. Konfestonelní a kulturní pouto víže Srby
k Rusku, v němž Srbové najdou vždycky ochotnou
podporu.
doktor
Lea
Berchtold
Maďar
Jihoslovan
Srba
Vídeň
Balkán
Uhry
Dunaj
Srbsko
Rusko
9
article
Také v Chorvatsku. Bosně a Hercegovině ne-
nastane klid a nynější příměří jest pouze dočasné.
neboť Maďaři použijí nejbližší příležitosti, aby
Chorvaty opět připravili o jich práva. Také zájem
německé veřejnosti jest chráněn trialismem, nebot
budou-li jižní země dány násilím do rukou Maďarů
bude v těchto krajích zničen německý vliv. JJiho-
slované rakouští chtějí na jihu říše trialistickou
habsburskou monarchli, vybudovanou na zdravém
podkladě.
Del. hr. Lützow připominá především chválu.
kterou sir Edvard Grey za různých příležitosti
vzdal naší umírněné, mírumilovné a k vyrovnán
čelíci politice. Proti výroku jednoho řečníka, že
jsme za Italii tahali kaštany z ohně, cituje řečník
nedávnou řeč italského poslance Barzilaje, který
prohlásil, že Italie k zachování vřelé shody s Ra-
kousko-Uherskem obětovala sympatie balkánských
národů. Pokud jde o konečnou bilanci na sklonku
tohoto roku, bohatého krisemi, nemůže nikdo upříti
že rozbití balkánského spolku jest aktivní polož-
kou nejpřednějšího řádu, poněvadž by další exl-
stování tohoto spolku v původní jeho podobě zna-
menalo ustavičné ohrožování životních zájmů moc-
nářství.
Případy, jako místodržitelské výnosy terstské
nemohou býti dost rychle zprovozeny se světn
U říše, zbudované na širokém demokratickém
základě, jako Italie, nestačí poměr kabinetu k
kabínetu. Italská vláda je především jen exponen-
tem lidové vůle. Usazení se Italie v Tripolsku je
pro trojspolek počátek nové čry. Italské obyvatel-
stvo poznalo v konkretní formě jeho užitečnost
Našemu vývoznímu obehodu nedostává se
iniciativy a podnikavosti. Na konec přimlouvá se
delegát za zdokonalení a rozmnožení vojenského
loďstva.
Maďar
Chorvat
Del
Lützow
Barzilaj
Chorvatsko
Boseň a Hercegovina
Ra
kouskoUhersko
Tripolsko
Edvard Grey
tma lidový vůle
10
article
Del. dr. Ellenbogen uváděl důvody balkánské
války a úpadku evropského Turecka. Byi
to přirozený důsledek rozporu mezi ujařmenými
selskými národy a tureckým feudalismem, nyn
skutečně zničeným. Jediným úkolem naší zahra-
niční politiky naproti balkánským událostem bylo
uznati, že Rakousko-Uhersko dohrálo
svou úlohu na Balkáně, a se založenýma
rukama přihlížeti k událostem. Zásluhu za zacho-
vání míru nemůže řečník připisovati min. zahra-
niěních věcí, nýbrž spíš německému spojenci. Naše
zahraniční politika byla nervosní, hysterická
kolísavá, politikou strachu ze Srbů a Černohorců.
Této neudržitelné a bezbarvé politice sluší děko-
vati, že mír, který, dík jiným činitelům, přece byi
zachován. stál naši říši obnos, který znamená po-
loviční válku. Naše zahraniční politika získala je-
diného úspěchu, to jest obrovského poško zen
našeho hospodářství. Měřitkem pro pokle
hospodářství jest obrovské zvýšení počtu vystě-
hovalců, které má příčinu v ožebračení širokých
mass lidí, dále úplné odnětí státního úvěru nejen
ve Francii, ale i v říší samé.
Čeho jsme docilili svou politikou, je úhlavní
nepřátelství Srbů, znepřáte-
lení s Rumunskem. rozl a d ě n
v Německu, roztrpčení v celé Evropě, poněvad
jsme byli považováni za ustavičné kazimíry. Cen
bulharského přátelství je velmi pochybná a rozbit
balkánského spolku není trvalým úspěchem, nebo
byl dějinně nutným produktem. Albansko bude
nás státi ještě mnoho peněz, námahy a především
přátelství. Národní a náboženské rozdíly mezi se-
verem a jihem povedou k ustavičným konfliktům
mezi Rakouskem a ltalií a zničí náladu pro mir
která v Italii zapustila již kořeny v lidu. Charakte-
ristickým je chladný ton italské trůnní ře-
či. Konec balkánské války ukládá nám jen úkol
Del
doktor
Ellenbogen
Srba
Černohorec
Turecko
RakouskoUhersko
Balkán
Francie
Rumunsko
Německo
Evropa
Rakousko
Italia
11
article
abychom usilovali o vnitřní konsolidaci,
zejména po stránce hospodářské, Finanční krise v
státě byla způsobena obrovským neustálým váleč-
ným zbrojením. Ministr musí vysloviti se, troufá-li
si proti zájmům rakouských i uherských agrárníků
prováděti obchodní politiku, srovnávající
se s potřebami státu. Odstředivé aspirace
u všech národů říše lze paralysovati jen zavede-
ním demokratických zařízení a zavedením národní
samosprávy, jakož i tím, že národům se poskytne
nejširší možnost vývoje. Konečně brojil proti ne-
ustálým nesmírným vojenským požadavkům, které
i v řadách zámožných občanů budí nevoli.
12
article
Del. dr. Baernreither doufá, že tisková kance-
lář ministerstva zahraničních věcí příště pečlivě a
svědomitě sdělovati bude veřejnosti ministrovy
názory. Nynější situace není nepříznivá, ale také
ne bezpečná. Koncert evropských mocností již
neexistuje: rozpadl se emancipací balkánských
států. Lituje, že v úmluvě londýnské, bukureštské
není humanních a po stránce práva mezinárodního
významných ustanovení. Rozhodný význam pro
postavení mocnářství má obnoveni trojspol-
ku. Řečník patří k těm, kdo kladou největší váhu
na dobré styky s Italit. Ralie musí konečně na-
hlédnouti, že máme v otázce národnostní velmi
těžké postavení a my zase nesmíme zapomínati.
že Ialie je veskrze demokratickým státem, v němž
slova a demonstrace nemají významu, jaký jim
přikládáme. Řečník schvaluje formu zřízení samo-
statné Albanie. Následkem příbuznosti mezi
králem rumunským a knížetem Wiedem budou ze
rozpřádati určité politické nitky mezi Rumunskem
a Albanií, čímž mír na Balkáně získá, Rumun-
sko klade váhu na dobré styky s námi. Svůj po-
měr k Srbsku musíme krok za krokem zlepšo-
vati, avšak není při tom třeba odstrkovati Bul-
harsko. Lokalisování války a zachování míru
jsou dílem velmocí a diplomacie. Avšak diplomaci
se nezdařilo, vzájemné poměry velmocí řádně u-
pevniti. Řečník přimlouval se pak za rozšíření
pramenů politické informační služby, jakož i její
reorganisaci, především v balkánských státech.
Del
doktor
Baernreither
Ralie
Ialie
Wied
Rumun
Albánie
Rumunsko
Balkán
Srbsko
13
article
Naší obchodní politikou musí býti: Žádné
obmezení našich obchodních zájmů na Jaderském
moři, nýbrž rozšíření a zachování jich také v Egej-
ském moři, pevné zakotvení v Solunu a aktivní
účast na otevření Balkánu na podkladě přátel-
ského poměru ke všem balkánským státům. Pod-
mínkou pro obchodně politické styky jest však
předchozí vyjasnění politických poměrů. Nepoda-
ří-li se nám v Uhrách získati zcela nové pod-
klady pro vyjednávání s jiným státem, musíme se
vzdáti vši naděje, že se zlepší naše obchodně po-
litické a politické styky na Balkáně. Především
však je nutno konsolidovati poměry vnitřni.
(Hlučná pochvala.)
Del. ryt. Mühlwerth: Zachování míru je sice
aktivní položkou naší zahraniční politiky, nesmí
se však přehlížeti, že tento účet je obrovský a lpi
na něm češné zničené existence. Poměr k troj-
spolku a zejména k mocnářství nesporně sesílí.
dospěje-li Rumunsko ku přesvědčení, že Rumunům
se činí v Uhrách po stránce národní zadost. Ohra-
žuje se proti trialismu, velebil trojspolek. Lituje
Hohenlohova výnosu. Nálada ve Francil je nyní
jakási chauvinistická. Události savernské byly
snad podníceny s třetí strany. [Del. dr. Kramář
Poštvali snad Francouzové Forstnera?) Řečník pro-
jevil konečně přání, by Rakousko hospodářsky
sesílilo.
Po přečtení došlých spisů byla schůze skon-
čena a příští bude zítra odpoledne.
Plenární schůze uherské delegace.
Rumun
Hohenlohův
Del
doktor
Kramář
Francouz
Forstner
Egej
Balkán
Uhry
Rumunsko
Rakousko
Soluna
14
article
Z Vídně, 10. prosince.
Vídeň
15
article
V dopolední schůzi pokračováno v pro
jednávání rozpočtu ministerstva zahra-
ničních záležitostí. Del. J. Lukacs chválí expost
Berchtoldovoi hospodářský zájem mocnářství vy-
žaduje na Balkáně pokojný postup. Vzpominá ob-
nivy ústavy v Chorvatsku a doufá též, že ve pří-
čině Rumunů povedou jednání ministerstva k úspě-
chu. Del. Rakovszky brojí proti Rusku, jež
místo Rakouska zmocnilo se vlivu na Balkáně. Del
Lanezy schvaluje politiku Berchtoldovu, jak
v otázce sandžaku, tak v albánské. — V odpo-
lední schůzi projednáván rozpočet vá-
lečněho loďstva.
Del. dr. Molnar prohlašuje, že chceme-l
zůstati velmocí, nesmíme se lekati nákladů na
loďstvo.
J Lukacs
Rumun
Berchtoldův
Del
doktor
Molnar
Balkán
Chorvatsko
Rusko
Rakousko
del Laneza
16
article
Del. Chorin dovozoval, že kvapným rozvo-
jem loďstva ocitá se země před dilemmatem. Poku
jde o vojenskou finanční pohotovost, je mocnář-
ství bohužel na posledním místě.
Del. Okolicsanyi očekává, že námořní
správa nevybočí z nezbytně nutných mezí
Ministr financí ryt. Teleszky odpověděi
del. Chorinovi, že nejde zde o mimořádné výdaje
jež by vyžadovaly zvláštní úhrady. Proto nebude
zde o této otázce zevrubněji mluviti.
Del. hr. Apponyi žádal za vysvětlení, sne-
se-li země náklady na rozvoj námořnictva. Obává
se, že budou zanedbávány kulturní a sociální po-
třeby státu, což se pomstí na potomstvu.
M.-p. hr. Tisza předpovídal pro příští dele-
gace nový program o stavbě lodi II. divise. Roz-
počet námořnictva schválen potom všeobecně i
podrobnostech
Příští schůze bude zítra.
Pok
Del
Tisza
17
title
Politický přehled.
18
article
Země české.
Země české.
Výprava proti německo-nacionálnímu svazu
v severních Čechách.
Známý zapřisáhlý odpovědník německo-
nacionálního Verbandu, „divoch“ poslaneck
sněmovny, zakladatel nové německé strany
svobody, úvodníkář „Reichenb. Ztg.“, uspo-
řádal v těchto dnech pod patronancí řeče-
ného listu ve Varnsdorfě a v Šumburce schůze
místních skupin německé strany svobody, na-
vštívené zejména něm. soc. demokraty a pro-
mluvil na nich řeči, jež tiskem německo-nacio-
nálním jsou vyhlašovány za paličské. Něme-
cko-nacionálnímu svazu vytkl, že postaven
Němců v Čechách neposílil, nýbrž přivodil v
zemi porušení ústavy, znamenající těžkou úho-
nu Němců nejen v Čechách, nýbrž v celé říši
Kdyby prý němečtí poslanci byli měli jenom
jiskřičku cti v těle, byli by se postavili do
nejostřejší oposice proti vládě, aby ji porazili
jak to bylo na chomutovském sjezdu usneseno.
Němec
Čechy
Šumburk
Nout
poslaneck sněmovna
strana svoboda
19
article
Vinu porušení ústavy svádějí němečtí poslane
výhradně na kníž. Thuna, jejž přede dvěm
lety, když byl jmenován místodržitelem, uví-
tali jako záruku národnostního míru. Nyn
však, když nacionální jich politika ztroskotala.
činí jej Němci za porušení ústavy v Čechách
výhradně zodpovědným. Parlamentu, něme-
ckým poslancům není však zodpovědným kn
Thun, nýbrž hr. Stürgkh a povinností něme-
ckých poslanců bylo při znovuzahájení posla-
necké sněmovny navrhnouti, aby hr. Stürgkl
byl dán v obžalobu. Jednání německých po-
slanců jest plno odporů, kdežto dříve prohla-
šovali, že se vyrovnacích jednání nezúčastní
bude-li k nim přibrán kníže Thun, nemaj
proti jeho spolupůsobení nyní žádných
námitek. To jest trestuhodná a bez-
nadějná politika, a pochází z toho, ž
Němci chtějí býti vládní stranou, ale vůči
lidu se tváří jako radikální obhájci jeho po-
žadavků. Tak dělají Němcí ze seb
šašky. Největší strana parlamentu, něme-
cký nacionální Svaz, po případě radikáln
blok německý měl by povinnost, buď parla-
ment vésti, anebo jej rozbíti, vlá-
du buď podporovati, aneb ji zni-
číti.
Thun
Němec
Stürgkh
Němce
Čechy
necký sněmovna
20
article
Tyto vývody posl. Zenkera byly přijaty
s bouřlivým souhlasem přítomných i schvá-
leny velmi ostré resoluce proti Nationalver
bandu. Jeho výpravu proti Svázu nelze podce-
ňovati a to tím méně, že má za sebou velm
rozšířenou a vlivuplnou „Reichenb. Ztg.“, kte
ráž ujišťuje, že spiknutí k jeho zničení, vedené
Glöcknerem za spolupůsobení několika jinal
záslužných poslanců německých lze pokládat
za překonané, ježto přesvědčení o zhoubnost
„houpačkové politiky“ Verbandu přes všechny
povolané i nepovolané obhájce zmocňuje s
stále širších kruhů německého lidu v Čechách
Zmatek v německých hlavách na postupu.
Jak již ve včerejším večerníku našem sdě
leno, vynutil Liberec na německém poslane-
ckém sdružení z Čech schůzi německého vý-
boru pro národnostní rozdělení a k nemalému
zadostučinění svému dožil se toho liberecký
purkmistr, že předseda sdružení, který se
svolání rozdělovacího výboru nejdůrazněj
vzpíral, posl. Pacher, ve výboru tom v úterý
sám referoval o nynějším stavu českoněme-
ckého dohodování. Nyní se jedná o galvani.
Zenker
Glöckner
Čo
Pacher
Čechy
Liberec
21
article
sování ještě jiné politické organisace něme-
cké, Verbandu nemilé a Pacherovi protivné
Proslulý „čtyřiadvacetičlenný výbor“, tento
výtvor proslaveného chomutovského sjezdu
za nejprudší půtky mezi Verbandem a Volks-
ratem rekonstituovaný a monstrem Ringel-
hahnova nápadu o tisícerohlavém „Zemském
sněmu Němců v Čechách“ zdánlivě na dobro
zardousený, má býti zase sňat z ledu všeobec-
ného umlčení německého. Děčínský „Nord-
böhm. Tagbl.“, který vždy v pravou chvíli
najde pravé slovo, uveřejnil včera úvodníl
s názvem: „A což 24členný výbor?“ i dovo-
zuje v něm, že jest „vysoce na čase“, aby ten-
to výbor byl svolán, aby své práce dokonči
a zejména usnesl se na novém statutu pro
„stálý důvěrnický výbor“. Návrh byl již vy-
pracován posl. Lodgmanem, podle něho bude
stálý důvěrnický sjezd podstatně menší než
Ringelhahnův „zemský sněm“, ve všeobec-
ném posměchu utonulý. Nové důvěrnické or-
ganisace jest prý svrchovaně nutno, „aby ne-
scházela žádná potřebná a užitečná, má-li se
státí rozhodnutí v české otázce“, zvláště všal
k tomu, „aby si někteří nositelé mandátu ne-
myslili, že mají politický rozum výhradně v
nájmu“ atd.
Jest tedy organisace stálých německýcl
důvěrníků i v obnovené podobě zamýšlena ne-
změnitelně jako úklad Volksratu proti Ver-
bandu a zmatek německého tábora po sřícen
babylonské věže obstrukce přece dospěje jer
svého vrcholu!
Verband
Ringel
Němec
Lodgman
Volksra
Čechy
Nord
Vera
22
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
23
article
Haličský sněm.
Haličský sněm.
Vídeňské výpočty se neosvědčily. Když
byla poslanecká sněmovna ve čtvrtek na pě
dní odročena, aby haličský sněm se mohl usta-
viti a projednati vládní osnovu volební refor-
my, psalo se, že výbor do úterka skončí své
práce, takže v úterý bude již možno hotovou
předlohu podati sněmovnímu plenu. Zatím nej-
důležitější paragrafy vládní osnovy uvázlyv
pododborech a neví se, kdy vůbec budou vy
řízeny. Netrpěliví Ukrajinci za průtahy, půso-
bené ve Lvově jednak podolskými odpůrci re-
formy, jednak i samými Ukrajinci dlouhým
řečmi ve výboru, potrestali ve Vídni poslane-
ckou sněmovnu neočekávaným a nezaslouže-
ným koncertem.
Ze zpráv tiskové kanceláře je známo, že
výbor pro volební opravu vyřídil pouze ne-
sporné články, všechny sporné paragrafy, ze-
jména o zřízení nové kurie středních statků
o poměrných volbách v dvoumandátových
okrezech městských a rozhraničení různoná-
rodních venkovských okresů ve vých. Halič
přikázal užším výborům. Proti kurii střednicl
statků jsou polští lidovci i Ukrajinci, poně-
vadž touto kurií, která má dostati 8 poslanců
ubírají se mandáty venkovským obcím a ko-
servativcům se vlastně přidává 8 mandátů
poněvadž držitelé středních statků budou vo-
liti většinou konservativně. Kurii středních
statků připustil posl. Stapiňski bez vědomi
své strany a byla to jedna z příčin, pro kte-
rou ztratil důvěru své strany. Soudě dle
„Kur. Lwow.“ kurie středních statků nenajde
většiny ani v užším výboru, ani v širším.
Proti poměrným volbám ve městech jsou
polští demokraté, bojíce se, aby zřízením
zvláštních menšinových mandátů polských ne-
poštvali proti sobě voliče židovské, jimž se
má vyhraditi jen mandát většinový. Při roz-
hraničení venkovských okresů dělají potíže
Podoláci, které po reformě očekává ztráta
dalších mandátů.
Ukrajinec
Podolák
Lvov
Vídeň
Halič
24
article
Chorvatské předlohy.
Správa monopolů byla s to, aby již zaplatila vše-
chny splatné annuity pro tento rok až na 2 mil. din.
jež budou zaplaceny v prosinci. Nové annuity ob-
nášejí 131/2 mil. din., a přebytky monopolů činí
přes 14 mil. bez nového území. Až budou monopoly
zavedeny také v novém území, státní pokladně vy-
plyne z toho roční přebytek 25—26 mil. din., takže
po splacení annuit vždycky přebude ještě 12—13
mil. din. Pro novou půjčku 250 mil. fr. jsou v zá-
stavu dány také příjmy z monopolu alkoholového
krom ostatních. Turecký stát dostával z území, kte-
ré mu nyní zabralo Srbsko, ročně 16 mil. fr. na da-
ních. Ale Srbsko zmenší zabranému oby-
vatelstvu daně a počítá, že čilejší hospodář-
ský život mu to nahradí. Počítá tedy, že mu berně
v novém území vynesou ročně 15 mil. din. Po uvá-
žení všeho toho možno právem říci, že finanční
stav Srbska jest uspokojivý, což se pozoruje také
na stálém stoupání kursů srbských papírů.
Na jaře 1914 začnou v Bělehradě stavět
velikou budovu pro poštovní a tele-
grafní úřad. K zadání jsou instalačné práce,
na čež se ze Srbska zájemníci upozorňují. V příštím
roce bude se kromě toho stavěti řada poštov-
ních budov v novém územ
Amerika, neznajíc srbských poměrů, naveza
do Srbska velkých motorových pluhů své výroby.
Srbsko
Bělehrad
Amerika
25
article
Pozdě se Američanům ukázalo, že podobné plub
v Srbeku nemají místa, protože tam není latifun-
dií, nýbrž půda je rovnoměrně rozdělena na menčí
části tak, aby bylo co možná nejvíce selských drži-
telů půdy. Německý inž. Stock byl povolán, aby
americké motorové pluhy předělal a srbským po-
měrům je přizpůsobil. Práce ta jest nyní uspokojivě
provedena, čímž jest asi motorovým pluhům pro-
klestěna cesta do Srbska.
Ministerstvo orby vypsalo konkurs na místa
sedmi krajských zvěrolékařů. Žádosti
do 13. t. m. nov. kal. Ucházeti se mohou i cizo-
zemei.
Městská rada ve Skoplii vypsala konkur
na nejlepší regulační plán města. Ceny na tři nej-
vhodnější plány obnášejí 15.000 din. Ve Skopli
se utvořila společnost pro automobil o-
vou dopravu s kapit. 200.000 din. Vláda sta-
novy povolila. Společnost hodlá zavésti ve všech
krajích Nového Srbska automobilo-
vé spojení, obdrží-li k tomu koncesi vlády.
Ve Skoplii Srbsko zřídilo dosud 8 obecných škol
30 třídami. Nával žactva do nich je tak veliký.
že musejí býti zřízeny ještě dvě obecné školy.
Ministerstvo vnitra nařídilo všem úřadům No-
vého Srbska, aby dopřávaly všem vyznáním nel-
úplnější svobody při vykonávání náboženskýc
předpisů a obyčejů.
Američan
Ing
Srbsko
Nový Srbsko
úplný svoboda
26
article
Čerstvé vepřové maso vyváží se ny
ze Srbska ponejvíce do Berlína. Srbětí hospo-
dáři nemají už žádné potřeby prodávati vepřové
maso do Rakousko-Uherska, jež vybírá ohromné
clo 30 kor. za 100 kilogram. Vývozu do Německa
hledí si jatky v Bělehradě, ve Veliké Plané a Ja-
godině.
Nové velké celní magazíny budo
ministerstvem financi zřízeny ve Skoplji. Bitoljt
Gevgelii
Do Bělehradu přibyl z Holandska odborný
přednosta ministerstva obchodu Josef Polák, aby
studoval hospodářské poměry v Srbsku a vypraco-
val návrhy pro obchodní spojení obo
zemi.
Mezitím, co všechna průmyslová a obchodni
Evropa, ano i Amerika Srbsku vychází vstříc, po-
měr Rakousko-Uherska k. Srbsku jet
jako zakletý do toho nemožného stavu, do kterého
jej oba rakousko-uherským národům zodpovědní
vinníci, Vídeň a Pešt, uvedli do r. 1908. Mezi vlá-
dami se sice vede vyjednávání, ale nemůže s místa
o čemž se vídeňský vyslanec Jovan Jovanovič vy-
jádřil: Revise obchodní smlouvy s Ra
kousko-Uherskem nechvátá, ani upra-
vení plavby po Dunaji a Sávě. Obojí může býts
odloženo. Ale bez odkladu je třeba rozřešit
otázku východních drah. Srbská vláda trvá na sta-
novisku, že tyto dráhy musejí přejíti v držení srb-
ského státu, protože trať Vraňa—Gevgelle má nej-
větší strategickou důležitost. Rakousko-uhersiý
transit tím neutrpi, neboť je mu dostatečnou zá-
rukou ještě dohoda z r. 1883. Povolí-li Rakousko
Uhersko v této hlavní otázce, Srbsko ukáže se po-
volným na všech ostatních.
Josef Polák
Jovanovič
Srbsko
Berlín
Rakousko
Uhersko
Německo
Bělehrad
Planá
Holandsko
Evropa
Amerika
Vídeň
Dunaj
Sáva
Rakousko Uhersko
Ra kouskýUhersko
28
article
S. K. Po skončení srbsko-turecké války
srbští poslanci pojali myšlenku navrhnouti
skupštině, aby odhlasovala náčelníku štábu
vojvodě Putníkovi 200.000 din. jako národní
dar za výborné přípravení srbské armády
k válce a i za její vítězné provedení. Vláda
souhlasila. Když se vojvoda Putník o tom do-
věděl, prohlásil, že žádného čestného daru ne-
přijme, protože se přijímání podobných dar
nesrovnává s jeho demokratickými zásadami
a kromě toho konal jako voják jen svou
povinnost.
Vojvoda Putník je muž nezámožný, odká-
zaný pouze na svou gáži. Prostá, junácká od-
pověď ovšem zaradovala všechen národ
vzbudí bezpochyby nesmírné podivení v
světě, kde všechno měří podle peněz.
Král Ferdinand ve světle rakouském a srb-
ském.
Putník
Ferdinand
29
article
dr. Löwenbach má ještě jiskřičku naděje v lepší
budoucnost Filharmonie, k níž hledá cesty. Vycházi
z toho, že 20 nedělních koncertů s uměleckými
programy je na jednu saisonu příliš mnoho.
Znamená to přetížení orchestru i obecenstva.
Navrhuje proto pořádání stejného (nebo o něco
menšího) počtu koncertů populárních (opět v ne-
děli odpoledne, při mirném vstupném)s
programy sice uměleckými, ale lehčími a přístup-
nějšími. Symionické skladby nesnadnější a složi-
tější nechť provozují se pak na 6—8 abonentních
koncertech večerních. Souhlasím, že orchestr i di-
rigent je přetížen, má-li se vedle běžných povin-
ností v restauračních koncertech, každou neděli
vystoupit s novým programem symfonickým. Ale
ulehčení orchestru a pozdvižení úrovně jeho vý-
konů neznamená ještě finanění zlepšení podniku.
Löwenbach
Vycházi
30
article
A o to v první řadě jde. Pochybuji, že by popu-
lární koncerty i při nižším vstupném než je dnešní
— a to už je samo velmi nízké! — vždy byly vy-
prodány a nevím zda by i při tomto předpokladu
příjem z takovýchto levných koncertů dosahoval
nutné minimum. Obecenstvo dnešních koncertů
nevím jestli všechno do těchto koncertů půjde,
a nové — obzvláště to, které má v oblibě kon-
certy při stolech — sotva se dostaví. Pravda je.
že obecenstvo je přetíženo koncerty, ale nikoli
těmi, o které nám jde, nýbrž jinými, zbytečnými a
různými produkcemi diletantskými. Ostatně: jestli-
že nebylo možno vyjíti při 20 koncertech slabě
navštívených, bude to možno při polovičním počtu
s větší účastí obecenstva. V dobře míněnéma
vřelým zájmem o Filharmonii diktovaném článku
dra. Löwenbacha je řada přilehavých pozorování
našeho života hudebního a veřejného vůbec. Ale
možnost zdárného výsledku zdá se mi u jeho ná-
vrhu velmi problematickou. Jde v první řadě o to.
je-li u nás dosti zájmu o koncertní orchestr a po-
cituje-li se v naší společnosti jeho nutnost. Od
zodpovědění této otázky závisí vše další. Dosa-
vadní zkušenosti zdají se dávat na otázku tuto
zápornou odpověď. Nechť učiní se ještě poslední
přímý dotaz na jednotlivce. Filharmonické družstvo
potřebuje dnes hraditi schodek téměř jednoho sta
tisic korun. Potřebuje tudíž aspoň 400 nových po-
dílů, aby pro první okamžik aspoň tento schodek
byl hražen.
Löwenbach
Dosa
31
article
Nechť rozešle se vyzvání na potřebný počet
jednotlivců, jimž finanční poměry dovolují státi se
členem družstva s podílem 250 K (v případě likvi-
dace riskují event. další jeden podil; za to maji
nárok na sedadlo ve 20 abonentních koncertech).
Dále třeba získatí určitý počet abonentů pro ne-
dělní koncerty. Nechť i tu příslušná výzva adresuje
se potřebnému počtu jednotlivců. Zdaří-li se akce.
bylo by, doufám, možno družstvu orchestr dále
udržet a pak také bude vhodná doba pro úvahy
o dalších reformách. Vyzní-li odpovědi negativně
nezbude než vyvoditi z toho důsledky. Bylo by
tím prokázáno, že potřeba samostatného orchestru
se u nás nepociťuje. Všechny další pokusy byly
by pak bezúčelné, znamenaly by jen další živoření
České Filharmonie, která by byla závislá od sub-
vencí, jež nikdy nemchou ji zúplna udržet, a o
obětavosti jednotlivců, jež nemůže jíti in infinitum.
A konec nezvratně i tu záhy by se dostavil. Jaké
poměry by pak v našem životě hudebním zavládly
dovedeme si představit, vmyslíme-li se ve stav
před 15 lety, kdy český koncert orchestrální by
ohromnou vzácností a kdy čeští skladatelé celá
desetiletí čekali na provedení svých skladeb.
rukou české národní společnosti nyní je, vrátí-l
se tylo trudné poměry minulé čili nie.
Český filharmonie
32
article
Za dvorním radou prof. drem. Frant
Koláčkem.
Úmrtím dvorního rady profesora Koláčka, jei
bylo oznámeno v úterním našem čísle, ztratila če-
ská věda fysikální jednoho ze svých předních zá-
stupců, jehož práce dobyly si uznání i ciziny,
jehož jméno mělo i za hranicemi dobrý zvuk. O vě-
decké činnosti jeho byla podána zpráva již před
dvěma lety v kulturní hlidce „Národních Listů“
(číslo ze dne 2. října 1911) u příležitosti jeho če-
desátých nanozenin; jsou to hlavně jeho práce
optické a thermodynamické, jež mu získaly světo-
vého jména. Prof. Koláček byl také z prvních fy-
siků na koatinentě, kteří poznali důležitost a vý-
znam Maxwellovy elektromagnetické theorie svě-
tla, a možno plným právem říci, že vedle klasi-
ckých polusů Hertzových byly to jeho práce theo-
retické, jež v první řadě přispěly ke všeobecnému
uznání geniálních idef Maxwellových, jimiž dva
veliké obory fysiky, totiž nauka o světle a nauka
o elektřině a magnetismu, byly sloučeny v jediný
celek. Velké životní dílo Koláčkovo vzbuzuje
úctu tím větší, uvážíme-li, že Koláčkovi bylo sou-
zeno zakusiti plnou mérou všech obtíží, plynoucích
z tehdejších našich úzkých, teprve se vyvíjejících
vědeckých poměrů. Až do svého čtyřicátého roku
byl Koláček profesorem na I. českém gymnasiu
v Brně a přes to, že hned při rozdělování univer-
sity byl navržen za řádného profesora theoretické
fysiky, a že návrh byl opakován r. 1888, došlo k
jeho jmenování teprve r. 1891, po smrti Seydlerově.
takže Koláček, jenž by vzhledem k svému věde-
ckému významu byl ozdobou každé university, mu-
sil plných 19 let setrvati na střední škole, nemaje
po celou tu dobu jediné dovolené a jsa v místě,
kde tehdy nebylo pražádného vědeckého života,
profesor
doktor
Koláček
Maxwellův
Hertzův
Koláčkův
Seydlerův
Brno
33
article
ba ani slušné knihovny. A přece do té doby jeho
života spadají jeho nejdůležitější práce theoretické.
jež mu získaly úctu a vážnost předních současných
fysiků, i četné práce exporimentální, jež, byvše
provedeny s poměrně nepatrnými prostředky stře-
doškolského kabinetu, umístěného mimo to s po-
čátku v najatých, naprosto nepoatačujicíc
místnostech v Hradební ulici, dokazují, že
profesor Koláček byl stejně znamenitýmm experi-
mentátorem, jako vynikajícím theoretikem. Snaha
aby zůstal v kontaktu s experimentální fysikou
byla asi také hlavní příčinou, že Koláček přešel
r. 1900 na českou techniku do Brna, vok před
tím založenou, kdež v najatých místnostech zařídil
fysikální ústav, jehož sbírky vypravil v každé
přičině moderně. Po dvou letech, ztrávených
usilovné práci, vrátil se Koláček do Prahy, na uni-
versitu, která, jak sám cítil, byla nejvhodnějším
místem pro jeho činnost, a kde si po úsilí téměl
dvacetletém vymohl zřízení nového ústavu pro
theonetickou fysiku, jediného v Rakousku mimo
universitu vídeňskou. V polovici roku 1911 přestě-
hoval se z prozatímních místností ve Veleslavínově
ulici do nových místností v budově mathematicko-
přírodovědeckého ústavu u Karlova, jsa šťasten
že konečně bylo splněno jeho životní přání, a že
dosáhl místa i prostředků, aby se mohl věnovati
nerušeně své milované vědě. Než osud, jenž Ko-
láčkovi nikdy nebyl zvlášť přizniv, rozhodl jinak
Koláček
hradební ulice
Brno
Praha
Rakousko
Veleslavínův
ústav u Karlov
34
article
Koláček byl nejen vynikajícím vědeckým ba-
datelem, ale i znamenitým učitelem, a v tyto dny
jistě vzpomínají nesčetní jeho žáci, roztroušen
snad po všech středních školách Čech a Moravy
svého zvěčnělého učitele, jehož přednášky tak rád
navštěvovali a jehož výkladům tak rádi naslou-
chali. Koláček měl vzácný dar učiniti i nejsložitějš
prohlémy srozumitelnými a jasnými, nikdy neužíva
psaných pomůcek při svých výkladech, jež působil
bezprostředním dojmem živého slova, a z nich
vyzařovala hluboká láska ke vědě, jejíž pěstován
si Koláček zvolil za svůj životní úikol.
Koláček pracoval do poslední chvíle, i poslední
den svého života ztrávil v laboratoři; o něm možno
vskutku říci, že věnoval vědě celý svůj život. Ještě
před rakem uveřejnil dvě obsáhlá pojednání, jed-
nající o interferenční desce Lummerově a o Hallové
zjevu; před několika týdny předležil České aka
demil práci o Abbeově sinusové větě a její aplika
na mineralogický mikroskop.
Jím odchází muž, jenž měl největší vliv na vý
voj fysikální vědecké práce u nás; jeho památká
nevymizí z dějin našeho vědeckého života nikdy
Koláček
Abbeův
Čechy
Morava
35
article
Uherská vláda podala dle dohody s chory.
srbskou koalicí uherskému sněmu dvě před
lohy, z níž jednou se prodlužuje platnost
uhersko-chorvatského finančního vyrovnání
11/2 roku, druhou se opravuje železníční prag-
matika, pokud běží o stránku jazykovou.
Finanční vyrovnání, jež vyprš
koncem tohoto roku, prodlužuje se o 11/4 roku
proto, že finanční rok bude nyní končiti 30
června a není jisto, že do té doby bude uza-
vřeno nové vyrovnání kralevinskými deputa-
cemi a oběma sněmy. Proto bylo nutno lhůtu
prodloužiti.
36
article
V železniční pragmatice uher-
ská vláda, pokud jde o stránku jazykovou
stojí na názorech vlády koaliční, jež r. 190
vložila do zákona ustanovení o znalosti ma-
ďarského jazyka. Státoprávní vyrovnání zr
1868 liší se totiž v textu maďarském od textu
chorvatského a touto růzností textů uherská
vláda osobuje si právo žádati od železničníc
úřadníků znalost maďarštiny i v Chorvatsku
Poněvadž však Chorvaté se drží svého textu,
jenž nepřipouští ve státních úřadech na území
chorvatském jiného úřadního jazyka, kromě
chorvatštiny, vynechá se v zákoně ustanovení
o jazyku a ministru obchodu se ponechá, aby
tuto stránku upravil pouhým nařízením. Záro-
veň bylo ve sněmovně oznámeno, jakého rázu
bude ono nařízení. Od úřadníků, kteří budou
vyhotovovati služební listiny a budou v pří-
mém styku s centrálními úřady, bude se i na-
dále vyžadovati znalost maďarštiny. Všichn
úřadníci, mající styk s obecenstvem, musí znáti
jazyk chorvatský. Příslušníci království chor-
vatského mohou býti přijímáni do služeb že-
lezničních, i když neznají jazyka maďarského
Vláda však zřídí pro chorvatské aspiranty
zvláštní nadace, aby se mohli přiučiti také
jazyku maďarskému a mohli pak zastávati
vyšší železniční úřady.
Z výkladu tohoto je vidno, že bude uči
néno opatření poloviční, jehož plnění bude
vždy záviseti od dobré vůle uherské vlády.
Chorvat
Chorvatsko
37
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Rozmach Srbska.
Srbsko
38
article
Finanční situace státu jest uspoko-
jivá, protože se daně dosti dobře scházejí a řád-
né potřeby tím mohou býti hrazeny. V dobytén
území nevybírají se ještě žádné daně, na t
dojde teprve počátkem r. 1914. Do té doby budou
tam berní úřady zavedeny a regulativ pro vybírán
berní vypracován. Cla však se v dobytém územ-
už vybírají podle srbského tarifu a výnos jejich
je zcela uspokojivý. Výnos jejich obnáší dosuc
1,250.000 din. Největší příjem ze cla ukazuje se
Gevgelii. Příjmy z monopolů jsou velmi dobré
„Samouprava“, orgán vládní strany srb-
ské odpovídá „Deutsches Volksblattu“, jenž
se pokusil zodpovědnost za uveřejnění taj-
ných smluv svaliti na Srbsko a krále Ferdi-
nanda omluviti. „Samouprava“ popírá, že by
„D. V.“ měl pravdu, tvrdě, že tyto smlouv
byly nejprve v srbských listech uveřejněny.
Nyní už se může říci celá pravda a celá pravda
jest, že bulharští delegáti při sdělávání smlou-
vy přijali klausuli o případné kooperaci proti
Rakousko-Uhersku beze všeho odporu, arci
jen proto, aby si zabezpečili kooperaci Srbska
proti Rumunsku. „D. V.“ se snaží krále Ferdi-
nanda vzíti v ochranu, ale ve skutečnosti mu
prokázal medvědí úsluhu tvrzením, že král
Ferdinand, „šlechetný princ“, ještě dřív, než
smlouvu podepsal, pomýšlel na to, že jí nedo-
stojí; z toho vyplývá pouze to, že obžalobci
krále Ferdinanda mají pravdu, činíce ho zod-
povědným za bratrovražednou válku.
Ferdi nanda
Ferdinand
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Rumunsko
Deutsches Volksblatta
39
article
Ze slovanského hnutí na Rusi.
I v Rusku slovanský rozvrat na Balkáně
působil silně na poklesnutí zájmu o slovan-
skou myšlenku, ale stále ještě tam možno na-
lézti lidi, u kterých slovanský zájem nemizí.
Známé slovanské obědy v Petrohradě po-
slední dobou prý se oživují. Na posledním slo-
vanském obědě pod předsednictvím gen. Sku-
garevského mluvilo se zvláště o přeměňování
Turecka na německou kolonii. A. A. Bašma-
kov narýsoval systematický postup Němců
na východ od dob Moltkových. Ale soudí, že
ani tentokráte nebude zla bez dobra. Rych-
leji bude pohnuto otázkou průlivů, jestliže
cařihradský armádní sbor bude ovládnut ně-
meckými generály. Ruská diplomacie loni po
prvých vítězstvích balkánských byla pánem
mezinárodní situace a zbytečně tehdy pustila
z rukou své trumfy, teď musí přikročovat
řešení této trudné otázky za méně příznivých
okolností, než v listopadu minulého roku. Ha-
ličan Gecev poukázal při tom na systema-
tický postup Němců na východ a na německou
Bašma
Němec
Moltkový
Rus
Rusko
Balkán
Petrohrad
Turecko