Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV

2

V Praze, v pátek dne 10. března 1905,

Praha

3

Číslo 69.

4 article

Na ranní n edpol. listy předplšcí set v Praze v adminístraci . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . B K —h s drojí donáško“ KK 50 na čevst lota . . . . 7 R 50 h ve filialkách; 2 K n0h na měsfe . . . Poštou: měsi n rr a: . . : 9 Ke s dvejí zásilkeu na měsie za čtvrt leta . . . . 11 K so n

Praha

5 article Válka.

Válka. L. Z Petrohradu, 9. března. (Pův. tel. zvl. dopis. »N. L.«) Ruský ústup počal včera o 8. hod. ranní pro prudkou offen- sivu Japonců od severu a severo- západu. Pravé křídlo ruské armády zatlačené na levý břeh řeky Chunu pokusí se se středem obejíti Mukden aby dosáhlo železnice, jejíž čásť se- verně od Mukdenu je v rukou ne- přítelé. Situaceje velmi vážná, avšal hlavní stan doufá ve zdar strategi- ekého pohybu Kuropatkinova s části čerstvého vojska. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy viz na straně 4.)

Japonec Petrohrad severozápad Chun Mukden

6 article Uherská krise.

Uherská krise. O uherské krisi a o její rozřešení panuj v naší veřejnosti názory dvojího, různého směru. Jednak se soudí, že nynější krise není kris dualismu, ža trvající systém neohrožuje, nýbrž že jest uměle vyvolanou vítěznou maďarskou opposicí, z té příčiny, by docíleny byly některé ústupky, z nichž hlavním jest zavedení maďar- ské řeči ve vojsku uherském. Jakmile panovník přistoupí na požadavky v té příčině maďarskou opposicí předložené, krise prý bude na delš dobu oddálena. Maďaři prý nelouží nyní an po personální unii, ani po celní rozluce, jež by znamenala pro ně katastrofu! Druhý směr považuje vítězsíví Košutovy strany v Uhrách za neobyčejně vážné přiostření trvající, dlouhé krise. Tato nebyla teprve v po- slední době vyvolána, nýbrž trvá po řadu let přiostřuje se vždy v dobu, kdy vyrovnání ra kousko-uherské má býti obnoveno.

Maďar Košutův Uhry

7 article

Stavěla-li maďarská strana liberální při této příležitosti vždy nové a nové požadavky, z nichž čásť pokaždé byla uskulečněna, přiostřovala tím stálou krisi dualismu. Vítězsíví strany Košutovy znamená neobyčejně vážné zhoršení situnce neboť talo strana postavila oproti programu libe- rální strany (Tiszovy), založenému na vyrovnán z r. 1867, program, opírající se o zásady pro- hlášené v r. 1848. Hlavní zásady strany Košu tovy jsou tyto: Personální unie, samostatně celní území uzavírání samostatných obchodních smluv, ma darská řeč armádní, snížení vojenských poža- davků, samostatný uherský dvůr, rovise voleb ního řádu na svobodomyslném podklädu, zlepšení postavení úřadnictva a konečně restitutio a integrum — po násilnostech Tiszových, čili od stranění Tiszova změněného jednacího řádu (Viz článek hraběte Theodora Bathyanyho »Zeitu«.) Směr, hájící názor, že posledními maďar skými volbami krise dualismu se přiostřila, soudí, že třeba tyto požavky, z nichž mnoh jsou v přímém odporu z ustanoveními úslavního zákona z r. 1867, stanovicího poměr Uher k řiš rakousko-uherské, nebyly najednou uskutečněny přace fakt, že zvítězila strana tyto požadavky hájleí, přiostřuje krisi.

Stavěl Košutův Tiszův Koša Tiszový Bathyany Zeit Uher

8 article

Poražená strana maďarská hájila ústavu z r. 1867 — vítězná strana tuto ústavu ne- uznává a požadavky její jsou v přímém odporu s ustanoveními zákona, jímž poměr Uhen k ostatní řiši byl upraven. O důsledcích z nové situsce, provedeným volbami v Uhrách přivoděně, neoby čejně jasně promluvil dr. J. Herold ve své řeči dne 16 února t.r. „Vývoj v Uhrách nasvědčuje, že se tam utvoří zcela samostatný stát. Co zbude potom, než bezejmenný rakouský stát? Správci tohoto státu musili by sáhnoutí nazpět k historiekým momentům, jež způsobily tento stát, neboť jen v nich najdou základ a podmínky, za jakých možno zachovati tuto říši pod korunou a žezlem habsburské dynastie. Státní útvar může vrátiti se petom jen k formám, z nichž vyrostl. Zatím co u nás názor na situaci se ne- nese směrem jednotným, kloní se cizina ve svých časopiseckých projevech k míněni, že Rakousko prodělává těžkou krisi, od jejíž roz- řešení závisí další osud této říše. Tak poslední číslo časopisu »L' Echo de Paris« uveřejňuje článek od svého vídeňského dopisovatele pod titulem »V předvečer rozvralu«, jehož vývody budou zajímat i naši veřejnost. Pisatel vážně pohliží na novou situaci v řís rakouské, přivoděnou jednak volbami uherskými. jednak hromaděním vojska na italské hranici.

doktor Paris Uhry Rakousko

9 article

„Uhry žádají za každou cenu úplnou samo- stalnost a to ze dvou zvláště důvodů, cizině do- sud ne dosti známých: z lásky ke své minulost a pro velký vzrůst svého hlavního města, Buda- pešti. Minulosti Uher jest rok 1848 a myšlenky, jež kdysi rozšířil Ludvík Košut. Právě tak, jak Francouzí nemohou zapomenouti za vpád pruský v r. 1870, nemohou Maďaři zapomenouti na Világoš a na popravu „třinácti mučedníků“. Byla však doba, kde životní otázky vyža- dovaly oddálení uskutečnění požadavků. Díky této politické prozíravosti a následkem tlaku provozovaného na vládu a její úřadníky, dále následkem korrupce byly po dlouhou dobu vol- by nepříznivé straně osmačtyřicátníků. Avšak po příchodu Františka Košuta, po smrti jeho slavného otce, v roce 1894, Uhry ihned změnily svůj vzhled; čilý proud zavládl v zemi; mládež s nadšením se připojila k synov velkého revolucionáře, získala i nejrozumnější živly hlavního města a vláda se mohla udržet pouze bezohlednou samovládou. Zatím Pešť oči- vidně vzrůstala. Toto město, jež v roce 1880 mělo sotva 300.000 obyvatel, čítá dnes na 800.000 a krásou svých nábřeží, svých hlavních tříd a budov, svými uměleckými plody přirov- nává se k Paříži. Jest ehloubou Maďarů. Představte si lítost tohoto národa, jenž po važuje se oprávněně za spojence a nikoli pod- daného Rakouska, si musí doznat, že Pešť jest považována světem diplomatickým a všemi ná- rody za hlavni město provincie, v němž král dlí každoročně nějakou krátkou dobu, míst aby zde dlel půl roku; vmyslete se v duševn stav tohoto šovinistického národa, když cizí pa- nevník opětuje uherskému králi návštěvu v Vídni a nikoli v Pešti.

Uher Košut Maďar Buda Uhry Világoš Pešť Paříž Rakousko Vídeň

10 article

Naproti tomu v ostatních zemích říše hab burské panují nesváry, hádky a spory, jež říš v základech otřásají. Jediným pojítkem bylo dosud vojsko. Chrá něno od vlívů politických, podléhalo od dávna nejtužší disciplině, jež nemálo přispěla k oddá lení bouře. Pisatel pojednává dále o poměrech, jež n staly ve vojšté po povolání Pittreicha za mini stra vojenství. Ličí pak disposice, jež byly učiněny na hra- nici italské, opatření, jež nasvědčují tomu, že poměr mezi oběma státy není takovým, jak jej naznačil ministr Tittoni v italské sněmovně. „V jiné době, odpověď italského zahranič- ního ministra by nebyla nikoho v Italii uspoko- jila, avšak vzhledem k nastávajícímu odloučení Uher a vzhledem ke kritické situaci říše habs- burské i nejradikálnější živly spokojily sese slovy ministra Tittonia, v naději, že jejichí ná- rodní cíle dojdou brzkého uskutečnění. Pisatel, probrav dále otázku následnictv trůnu v říši rakouské, končí článek doslovem: „Vše nasvědčuje tomu, že nastávají vážn události, jež rozruší střední Evropu. V této vážné situaci bylo by planým uva- žování, zda krise nastala či nikoli, tu třeba je vážně uvažovat, jak daleko krise se dotýká na- šeho národa a jakým způsobem jest třeba náro náš chránit vážných a nenapravitelných pohrom. Žijeme v době, kdy každý chybný krok může mí za následek těžké poškození naše v budoue nosti. Jen ten národ, jenž přesně si vyměří cile své politiky a pevnou rukou zasáhne do nyněj ších zmatků — bez pohromy přetrvá těžkou krisi tohoto soustátí. Delegaci naší nastává vážná doba a perná práce řízení české politické lodi v rakouském vlnobití — doufejme, že rozhodnutí českých zá- stupců udá pevný směr a dosažitelný cíl a vy- vede tak národ náš z nynějších zmatků — bez pohromy.

Tittoni Tittonio Uhry Evropa

11 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 9. března. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Jest tradicí, zachovávanou již od let osm- desátých, že, jakmile dostane se rozpočet do výboru, práce tonoto je věci hlavní, práce v plenu jen dekorativní. Také dnešní schůze konaná po celotýdenní prázdni, měla ráz takové vsuvky. Zájem v ni byl rozptýlen. Jednak hlavně byl odvrácen zprávami z východoasij- ského bojiště. Telegramy korrespondenční kan- celáře, na třech místech v parlamentní budově každou hodinu vyvěšované, obléhány a čteny s největším napjetím; ovšem také provázeny různými výklady. JJinak interessovali se poslane o hr. Welsersheimba, který se ve sněmovně již neukáže. Ministerský předseda bar. Gautsch soukromých rozmluvách demissi jeho prohlási za věc hotovou, ale zároveň ujišťoval, že nebyl způsobena krisí uherskou. Za takových poměrů bylo málo pozornosti pro dnešní čásť prvního čtení živnosten- ské reformy, jakkoliv o ní proneseny právě dnes řeči pozoruhodné drem. Voglerem drem. Plačke m. Zástupce 2. čtvrti vídeňské, stejně jak jeho přečetní stoupenci staroliberální, t. zv. manchestrovské školy, hledí na dílo to se stano viska průmyslnicky - továrnieky-kapitalistického. Zor jejich byl a jest kalen takovým stanoviskom — řekli bychom sobeckým — které má v zá- pětí nesnášelivost vůči jiným vrstvám výrobním.

Welsersheimba Gautsch Vídeň poslanecký sněmovna

12 article

Takové jednostrannosti daleci jsou naši po slanci národně-svobodomyslní. Vždy a všude po- važovali a považují za svůj úkol a za svou po- vinnost býti delegací celého národ českého a všech jeho vrstev. Tuto jejich po- sici vytkl nade všechnu pochybu jasně a přesně ve své řeči poslanec za městskou skupinu lito- myšlskou, předseda odboru živnostenského vý- boru. Jeho výklady se nesly tonem a směrem naprosto kritickým, Dr. Plaček důtklivě va- roval před veškerou jednostranností, varo v a před optimismem, pokud jdeo skoncování předlohy v nynějším šestiletí, vybízel však k rozmyslu a rozvaze Program klubu českého tlumočil těmito slovy: „Nechceme boje zájmů. Nechceme způsobit zákonodárné dílo, které by mělo za náslodek bo všech proti všem. Chceme pokoj, mír a zdárný pokrok. Proto nežádejte od nás, abychom jed- nali frivolně v této záležitosti. Naším heslem v pomocné akci živnostenské jest: žít a nechat jiné žiti“ Jsme přesvědčeni, že toto kredo sdíleno bude všude lidem českým. Dostalo se dru. Plačkovi zaň lučné pochvaly a potlesku. Sně- movna, vyslechnuvši řeči sociálního demokrata Eldersche a národního socialisty Choce, odročila se do soboty

doktor Plaček Choc odbor živnostenský výbor

13 article

Z Vídně, 9. března. (C.-B) Předseda hrabě Vetter zahajuje schůzi o 111 hod dopol. Ministr financí podal předlohu o prodeji erár ního skladiště lěků ve Smetanově ulici v Praze Posl. Malik a spol. podali pilný návrh nou Prosté návrhy podali posl. Prade a spol. ne reformu zákona o domovní dani; Nowack a spo! na vydání zákona na ochranu pomníků; Huebe a spol. na reformu vzorkové ochrany. Dutazy podali poslancí Maštálka a spol. p hmotné podpoře úpravy potoka Klenice v okresích mlado-boleslavském a soboteckém; — Bareuthe a spol. po předloze trestního zákona a předloze o nové úpravě soudně lékařského řízení: — Slein a spol. po odvolání předloh o povolení prostředků na zkoušení slátních pomocných úřadníkův a mani- pulantek poštovních; — Rieger a spol. o záleži losti pěšáka Jana Hofmanna; — Pernerstorfe a spol. po zákazu jakéhosi divadelního kusu Obor nova v Budějovicích; — Sleinwender a spol. po nižších sazbách pro dopravu uhlí z mostského revíru do Korutanska a zejmena Běláku. Předseda ministerstva bar. Gautsch odpovídá n Schönererův dotaz, jakého obsahu byla domluva rakousko uherského vyslance u pruské vlády, nařídil li ministr zahraničních věcí toto zakročení ve shodě s předsedou ministerstva a proč, že společná vláda po předchozím dorozumění s rakouskou a ve shod s ní prostřednictvím berlínského vyslance přivedla

Vetter Posl Malik Nowack Huebe Rieger Hofmann Gautsch Schönererův Vídeň Smetanův ulice Praha Klenice Budějovice Korutansko Bělák

15 article

na příslušném místě k řeči výrok pruského ministra Rheinbabena. Vysvětlení dané úplně uspokojilo, jako vůbec celá záležitost byla vyřízena způsobem na prosto přátelským. Sděliti obsah domluv a odpověd předseda ministerstva odepřel, neboť nesrovnává se s mezinárodním zvykem v takových případech. Sněmovna rokovala dál o novele živnoslenského řádu Posl dr. Vogler pravil, že průkaz způ sobilosti nepomohl živnostem a nesplnil po 22 let svého trvání naděje v něj skládané. Ani ohraničení živnosti nic nepomohlo. Posuzuje zevrubně jednotlivá usta- novení a brojí zejmena proti zápovědi slirnovati několik živností. Bude to míti v zápětí jen nové po- platky a daně, ale nijaký úspěch pro živnosti. Rov- něž odporuje zavedení povinné učednické zkoušky ustanovení, že učedníci mají platiti taxy ve prospěch společenstev. Je to falešná cesta, dokládá, kterou se zde béřeme, staré i nové živností ženou se jí jen do rukou kapitalismu. Živnosti měly by se moderniso- vati a umělecky vytvořiti. V akci pro podporování živnosti mělo by se pokračovati: živnostenský úvěi měl by se podporovati. Místo prohloubení průkazu způsobilosti měli bychom se snažiti usnadniti pře- chod z jedné živnosti ke druhé. Pokrok ve všech oborech měl by býti heslem našich živností. (Po- chvala.)

Rheinbaben doktor Vogler

16 article

Posl. ryt. Plaček přimlouvá se, aby odbor pr revisi celého živnostenského řádu pokračoval ve své práci a pokládal vládní předlohu jen za důležilou pomůcku při obsáblé reformě. Obrací se proti před sedovi gremia vídeňského obchodnictva pro jeho vý- rok, že v živnostenském výboru zasedají poslanci, kteří jsou zavázáni svým voličům. Tento způso mluvy je tím podivnější, že pochází z kruhů vídeň- ského obchodnictva, jež za Körbra demonstrovalo c nejrázněji pro dělnost parlamentu. Chce-li se podpo- rovati dělnost, musí se uvažovati o všech předmě tech věcně. Řečník polemisuje s drem. Weisskirchne- rem, že reforma živnostenského zákona byla překažena nešťastnými nařízeními jazykovými a praví, ž češti poslanci byli ochotní zastaviti obstrukci ve prospěch reformy. Překážkou posledních pětí let bylo spíše, že kdosi chtěl býti stůj co stůj kuratorem parlamentua nechtěl dopustit, aby něco svedl. (Souhlas mez Čechy.) Budeme hleděti reformovati, co se reformo- vati dá. Pouhého koketování s přízní k živnostnictv a převzetí větší práce, jež by nevedla k žádnému cíli, u jeho strany obávati se nelze, neboť trvá věrně při mandátu, jenž jí byl dán a přistoupí k reformnímu dílu v zájmu stísněného živnostnictva. Nynější před- lohu nelze považovati za látaninu. Důležitost prů kazu způsobilosti nesmí se podceňovati. Kdo ví, ne vedlo-li by se živnostnictvu mnohem hůř, kdyby se nebýval provedl.

Posl Plaček Čechy

17 article

Polemisuje s vývody Wrabcovými a Voglerovými a konstatuje, že v předloze jeví se značný sociálně- politický pokrok. Hoví se také mnohým přáním, jež vyslovena o středostavovské politice. Možná, že před loha nevyhovuje přáním všem, ale kruhy, přející živ nostnictvu, by se prohřešily, kdyby neujaly se práce a spokojily se pouhou negaci. Jako národní strana jsme povinni dbát o povznešení blaha celého svého národa a proto nebudeme provozovati jednostrannou stavovskou politiku. Nechceme boje zájmů, nýbrž klid, mír a zdatný pokrok. Proto ať se na nás ne žádá frivolní projednávání těchto záležilostí. Naším heslem při této práci je žít a nechati žít. (Hlučná pochvala a potlesk mezi českými peslanci.)

Wrabcový Voglerův

18 article

Posl. Eldersch prohlásil odpor sociálních demo- kratů proti spáse maloživností na vrub dělnictva a na ujmu industrialisování říše, jež je v zájmu státu, poskytujíc mu prostředky k jeho ohromným vojen ským a p. výdajům. Odsuzuje nekalý způsob podán živnostenské novely, již ostře kritisuje a prohlašuje že nesmějí se také pomíjet oprávněné požadavky vělnictva po zlepšení dělnické ochrany. Brojí prol učednické zkoušce, jež bude pouhou šikanou a snaži se dokázati, že společenstva v tomto oboru mnoho dobrého nesvedou. Přimlouvá se za zřízení státních dílen učebních a za to, aby mistři, již nedostojí svým povinnostem k učedníkům, považovali se za přestupce živnostenského zákoňa. Účedníci nesmí se zaměstnávati prací v domácnosti, ani nesmí nositi břemena. Přimlouvá se za zkrácení učednictví na rok za osmihodinnou práci s jednohodinnou přestávkou k návštěvě školy, za zákaz zaměstnávati děti před 14. rokem věku, za kontrolu učednických ložnic zákaz noční práce, nedělní klid 36hodinový a za rovnoprávnost pomocnictva ve spol ačenstvech. J proti rozšíření společenstevných práv. Naděje, jež maloživnostníci skládali v novelu, budou zase skla mány. (Pochvala mezi sociálními demokraty.)

Posl

19 article

Posl. Chos dovozuje, že živnostenské zákono- dárství je dosud pod vlivem starého hospopářského liberalismu. Nejdůležitější přání živnostnictva nebyla proto ani teď splněna. Třeba rozšířiti průkaz způso bilosti, dáti společenstvům živnostenská úřadní práva. odejmouti živnostenské soudnictví politickým úřadům přikázati je zvláštním úřadů n živnostenským (dle analo- gie úřadů školských), sestaveným ze zástupců společen stev, samosprávných sborův a vlády a sice ve třech instancích. Přimlouvá se za odloučení obchodnícha živnostenských komor, za omezení agentství a ohledně učednictví prohlašuje předlohu za pokrok. Dovozuje nutnost vytvoření trestního práva živnostenského Žádá, by živnostenští inspektoři brali se taktéžz dělnictva. Rád by, aby strany měly právo dáli se V drobném prodejit ranní čí-le o sobě . . . za 8 . . . . za 2h odpolední Ve mlialkách na venkovět ranní čisle. . . . . . . . 3h odpolední . Inserát plati se hotově napřeě. Piečelreeni s inserty plijíná sdmini- strace v Marisnské ulici č. 3. Tam nscházejí se též redake tiskárna a expečice „Národnich Listů“. Rukopisy se novracejí

Posl Marisnský ulice

20 article

zastupovati v živnostenském soudu advokáty a sou- druhy. Je zcela v pořádku, že živnostnictvo se orga- nisuje, avšak ono neorganisuje se proti velkokapitalu, nýbrž proti politickým stranám, jako zemědělstvo, ač mu politické strany neubližují tak jako velko- kapitál. Kompelence živnostenského zákonodárství buď přikázána zemskému zákonodárství. V této sně- niovně maloživnostníci ničeho nedosáhnou, ať tedy přispívají k obnovení státoprávní samostatnosti če- ských zemí. (Pochvala mezi českými radikály.) Rokování přerušuje se. Poslanec Breiter (v dotazu k předsedovi) stě- žuje si, že dosud nebyl zvolen výbor pro záležitost poslance Walewského, ač minulo již pět neděl, co byl přijat jeho (Walewského) pilný návrh. Koluji pověsti, že se to děje schválně, aby se věc za- tušovala. Místopředseda Kaiser odpovídá, že volba vý- boru dá se pokud možná záby na jednací pořad. Zatím nepodaly ještě některé sirany své návrhy poslední čas podány námitky proti rozdělení výbo- rových mandátů jednotlivým stranám. V předsedovské konferenci musí se ustanoviti nový klíč, načež zcela určitě dá se volba na jednací pořad jedné z nej- bližších schůzí. Konec schůze o 4. hod. odpol.; příští bude v sobotu o 11. hod. dopol.

Breiter Walewski Kaiser

21 article Z parlamentních výborů. Z Vídně, 9. března

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 9. března Národo-hospodářský výbor rokoval o Přaffingenově návrhu na vyloučení hornictví z ministerstva orby a jeho přidělení k ministerstvu obchodu. Poslanec dr. Licht odůvodňuje jej navrhl do- saditi odbor, jenž by projednal záležitost tu s pří- slušnými vládními návrhy. Poslanec dr. Ellenbogen žádal, by se zřídilo samostatné ministerstvo veřejných prací: poslanee Kolischer souhlasil s podnětem Pfaffingera i Ellen- bogena, přimlouvaje se za dosazení odboru. Odborny chef dr. Hasenöhrl prohlásil, že vláda uváží objektivně všecky okolnosti této konpe- tenční otázky a ministerský rada Webern, správc administračních záležitostí ministerstva orby, oznámil, že o podstatě Pfaffingerova návrhu se již zevrubně uvažuje, avšak třeba věc důkladně rozvážiti, nebot dotýká se též oboru působnosti jiných ministerstev, s nimiž se musí vyjednávati.

Přaffingenův doktor Licht Ellenbogen Ellen Hasenöhrl Webern Vídeň

22 article

Rozpočtový výbor za Kathreinova před- sednictví přijal bez debaty hl. Obecná pokl a dní správa ministerstva finaneí (rel. dr. Steinwender) Při hl. Sůl (ref. dr. Žitnik) posl. Perner- storler přimlouval se za zlepšení stavu dělnictva v salinách; — Kaiser odůvodnil resoluci, jíž vláda vyzývá se, aby mimo výrobní monopol za- vedla také prodejní, snížila cenu solí kuchyňské dobytčí. Dále navrhl resoluci o slevě poplatku za lisování soli: — Gl9bíňski je proto, aby se uvážila reforma solního monopolu a snížení cen soli pro případ zrušení celní jednoty s Uhrami; — Romančuk přimlouval se zá svobodné odbírání soli pro horské obce haličské a přimlouval se z lepší mzdu dělnictva v salinách. Ministr financí dr. Kosel podal zprávu o děl- nických poměrech v salinách. Snížiti cený soli nelze vzhlédem ke stavu financi, jimž by ubyly ročně tii mill. K. Dobytčí sůl nemůže se prodávati levněji z týchž příčin. Zavedením prodejního monopolu by se sůl nezlevnila. Po řečech poslanců Mengra a Žitníka byla hl. »Sůle přijata; rovněž Staňkova resoluce. První odstavec Kaisrovy resoluce propadl, druhý byl přijat. Příští schůze bude z ejtra dopoledne.

Kathreinův doktor Steinwender Žitnik Perner Kaiser Kosel Mengr Sůle Staňkův Kaisrův Uhry

23 article

V odboru železníčního výboru za Kafta- nova předsednictví železniční ředitel odb. šef Wurmb zodpověděl předešlé dotazy Sylvestrovy po příbězích při výkupu pozemků, načež poslane Tavčar dolazoval se po geologickém výzkumu v údolí řeky Bače a tamějších vodních poměrech. Poslanci Sylvestr a Kolischer poptávali se po výkupu pozemkův a onen poukazoval na velkou sumu výkupu na terstském území: — dr- Ellenbogen ptal se, kdy ředitel podal minister- stvu dobrozdání o nebezpečích stavby do údolí Bače; — Mazzorana vyvracel námitky Tavča- rovy: — Swiertni a žádal podrobný výkaz o pře- kročení výloh. Posl. Kaftan porovnával ceny pozemků vy- plácené v Čechách a v okolí Terstu, kde byly velmi vysoké. Dbalo se — ptá se — při výkupech po dobrém na reservování případně větší potřeby a dr. Ellenb gen lázal se po větších výlohách ná- sledkem zmény dopravního programu. Ministr de Wittek odpověděl poslanci Tačiarovi, že geologické dobrozdání jest obsazeno ve výtahu již v technickorkomerční zprávě k investiční předloze. tak že bylo známo vládě i sněmovně. Stavební ne- snáze znamenají jen vyšší výlohy. Nemožnost dru- hých kolejí byla dolíčena již v minulé schůzi. Mini- sterstvo železnic a ředitelství byly za stavby alpských drahv interním styku, tak že ministerstvo vědělo vždy. jak se věcí mají a rozdělená zodpovědnost nebyla možná.

Sylvestrův Bače Sylvestr Kolischer Ellenbogen Mazzoran Posl Kaftan doktor Ellenb Wittek Tačiar Min Čechy Terst

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 8. března 1905.

Praha

25 article

H. (Dva romány Richarda Wag nera.) Bylo jich asi více, neboť skladatel mě- šťácky ušlechtilého svatebního pochodu z »Lohen- grina«, hraného i v kostelích, a měně měšťáckých vášnivých, horoucích harmonií lásky a neskonu lých výlevů touhy z »Trislana« měl srdce ne- klidné, duši vznětlivou, krev prudkou. Ale dvě historie z jeho života, bouřlivého, zmítaného náruživého, jsou nejčastěji jmenovány a způso- bily i obrat v jeho existenci. Hrdinkami obou románů byly ženy vdaně, obě neobyčejné, im- ponující bytosti: paní Wesendoková a paní Bu- lowová, jež se stala druhou manželkou Wag- nerovou. Richard Wagner byl oslnivý tvor, geniální chlapík a při tom notný větroplach. Jeho živoe je velmi zajímavý a doplňuje předslavu, napo- máhá porozumění jeho díla, které bylo nej mocnějším uměleckým převratem moderni doby Byl zneuznán a zbožňován, nevycházel z po- lemik s kritikou a tahanic s věřiteli, rozha- zoval jako grandseigneur, tvořil jako titan, bil se za náboženství nového umění jako bohatýr z kruhu sv. Graala a miloval jako hrdina Mo- zartovy opery a Byronovy básně, pověstný »mauvais sujet« Don Juan. Ale velikost byla v jeho rozháraném životě, ať tvořil vznešené své básně hudební nebo hledal nové vzněty, nové inspirace v přátelství a lásce, což mu ovšem vyneslo velmi špalnou pověsť. Byl odsuzován jako nevěrný manžel a zálet- ník. Ale jak by bylo možno žádati aby pěvec »Siegfrieda« měl zvláště vyvinutý smysl pro poesii rodinného krbu, tiché lampy.

Wag Wesendoková Wagner Juan Siegfried Byronův báseň

26 article

idylly manželské, bublajícího samovaru, obestř- ného vůní smažených ledvinek, připravených ru- kama milující ženušky, pro poesii, která ze- jmena v české literatuře našla tak dojímavé interprety. A že Richard Wagner nebyl milencem jako hrdina gartenlaubovského neb Flygaré-earlé- novského románu, je též na biledni. Svou špat- nou pověsť si zasloužil. V životě takových mužů — někdy i žen — je špatná pověsť něčím při padným, nechci říci sympatickým. Nelze si před staviti lorda Byrona, jenž měl již tu nejhorš pověsť, žijíeího jako náš některý enostný poela píšíci znělky na kolébku. Důkladný životopisec Wagnerův, Glasenapp. vydal právě první čásť třetiho dílu své zname- níté biografie a čtení živě vypravovaných přihod a události z nejpohnutější doby Wagnerovy na sklonku let šedesálých vyvolalo mi vzpomínky na oba krásné romány velkého umělce a revolu- cionáře. Když jsem loni v městě lagun hledal ně kolik dnů klidu, snění a vzpominání, tu nejvíee mezi fantomy poetů a milenců Benátek mne za- ujal stín Richarda Wagnera . . . V horečném vysíleném ovzduší tragické krásy padlého, pust- noucího města dosáhl Wagner r. 1857 uklid- nění své duše, bolestně zraněné zničenou láskou a uštvané marnými zápasy výbojného umělcea reformátora. Tehdy v paláci Giustiniani, nynějším »Holelu d'Europa« na Canale Grande, skládal svého Tristana, v jehož divokém stesku touhy, smutku a lásky vyslovil všechno své zbožňování krásné paní Wesendockové, s níž se seznámi

Wagner Byron Wagnerův Glasenapp Giustiniani Europa Tristan Wesendocková laguna Benátky Canale Grand

27 article

v Zurychu. A po létech, když dospěl závrat ného vrchole svých snů« uměleckých, vnutil vkusu obecenstva i kritiky suverennost svého umění a v Bayreuthu dokonal své poslání, vrátil se v r. 1883 opět do Benátek božských, melan- cholických a milostných, kde zemřel v paláci Vendramin. D'Annunzio ve svém románu »Oheňe nádherně popisuje pohřeb Wagnerův v Benátkách. Často jsem vzhližel k balkonu nynějšího hotelu d'Europe, kde za hluboké noci naslouchal Wagner tajemným hlasům, vzdáleným melodilm spícího města, jež mu vnukly to vzletné a náru- živé opěvováni noci, »svaté láskou, vznešen? vášní, jsoucí sladkou fouhou věčného spánku«, tu modlitbu k noci, jež je prokletím »dne ne- přátelského a perfidaiho« a vzýváním noci osvo- bozující! A Maurice Barrěs ve své krásné knize »Smrt Benálek« vykazuje Wagnerovi místo ve sve galerii umělců a spisovatelů, které Benátky vzru šily, inspirovaly, okouzlily: Taine, Gautier, San dová, Musset, Byron, Chateaubriand, Goethe k nimž nutno připojiti Browninga a perversního Jeana Lorraina. Bylo mně popřáno navštíviti palazzo Ven- dranin, patřící vévodovi della Grazia. Byl jsem tam uveden přitelem domu, nadšeným vyznava- čem Wagnerovým. Téšil jsem se, že uzřím místo posvěcené skonem tvůrce »Parsifala«, A vidě jsem palác velkolepý, plný nádhery a poklado uměleckých, viděl jsem komnaty knížecí boha- tosti, s krby monumentálními, stropy zlacenými stěnami pokrylými koženými a pozlacenými ča louny, viděl jsem portrety knížecích, vévodských královských hlav, viděl jsem i rozkošnou podo- biznu vévodkyně de Berry od Lawrence, pů vabné miniatury od Isabeve, krásné staré porce

D Annunzio Wagnerův Wagner Mauric Barrěs Musset Byron Chateaubriand Goethe Browning Lorrain Parsifal Berra Lawrenc Bayreuth Benátky Isabeve Vendramin d ' Europe Tain Gautier svatá láska Sana dová vévoda della Grazia

28 article

lány sevrésské i obrazy starých mistrů benát- ských a florentinských, i rozkošný vlys od P'almu Vecchia ve velkolepé jidelně, viděl jsem vše — jen ne byt Richarda Wagnera. Zdá se, že pro vévodu, který je elegantní sla- řec, s bílým plnovousem, i pro vévodkyni, milou hovornou dámu, neexistuje jakýsi pan Wagner. A veliké by bylo jejich udivení kdyby věděli, že někoho může tento muzikant o jehož »špatné pověsti« si dosud v Benátkách vypravuji, více zajímati, nežli všechny ty bour bonské portréty, všechny ty zbytky zhaslé slávý neapolského a sicilského království. A v tal malé vážnosti má hrdý a ctný katolický aristo krat svého bývalého podnájemce, že nedovolil aby pamětní deska, hlásající místo úmrti Wagne- rova, byla dána na průčelí paláce. Je připev něna na zdi, vedoucí do postranní uličky, ticho »eale« benátské. Richard Wagner prožil svůj první román o němž zmínka byla učiněna, v Curychu v truchlivé době, kdy byl nejvíce zklamán nejvíce zneuznán, chud a nešťasten ve svém manželství s afektovanou, cituplnou, příliš ně meckou paní Minou. Tehdy poznal paní Wesen dockovou, graciesní a duchaplnou dámu, jež s stala jeho přítelkyní.

Wagner Benátky Curych Wesen dockova P ' alma Vecchio

29 article

Wagner se do ní zamiloval s celou zaní- ceností svého ohnivého temperamentu. Již její přítomnost stačila, aby byl vzrušen. Zdá se, že i sympatie sličné, mladé dámy byly hluboké k geniálnímu, zamilovanému pošetilci. Ale níz- kost klepařů a slídilů pošpinila přátelství, o němž se nemohlo říci, že by dospělo k nějakému inlimnějšímu poměřu, a Wagner byl nucen opu- stiti Curych s krvácejíeím srdcem. Odejel do Benátek, kde dokončil »Tristana a Isoldu« Druhý román líči obšírně nová čásť Glase- nappovy knihy. Je to historie dosti známá, jež svého času skandalisovala všechny etihodné po- krytce a mravokárce. Richard Wagner zami- loval se do paní Cosimy Bülowové, kterou po několika létech, za souhlasu jejího manžela, pojal za choť. O tom poměru se mnoho mlu- vilo a zcela jinak, nežli biograf Wagnerův, jenž shovivavě, ano vroueně velebí lásku a man- želstvi uměleovo s paní Cosimou.

Wagner Tristan Isolda Glas Bülow Wagnerův Cosima Curych Benátky

30 article

A zdá se, že stanovisko životopiscovo je zcela správné, musíme sympatisovati s těmi dvěma spřizněnými a energickými povahami, jež si vynutily své právo na štěstí proti všem před- sudkům. Paní Cosima byla přovdána za Hanuše z Bülowu, poněvadž slavný virtuos a dirigent byl jejím kamarádem z dětství, byla mu již v útlém věku zaslibena. Ale srdce mladě ženy procitlo k lásce teprve, když poznala Ríchard Wagnera, který byl okouzlen mladou dámou, vynikající neobyčejnými vlohami a supariorní intelligenci. A bez váhání šla paní Cosima k muži, k němuž ji vedl cit lásky. Bülow byl rozumný a distinguovaný muž, jenž věděl, že žádnou moci, ani nejbrutálnější žárlivostí, ani hrozbou zákona, nedá se spoutati a zotročiti duše ženy, zaujaté láskou k jinému. Ustoupil s velikou noblessou. Wagner zil s paní Bülowovou v Mnichově a když zemřela jeho první manželka, dal se s Cosimou oddati. A tak jeho druhý román skončil tak, jak toho vyžaduje křesťanská morálka a poslední ak veselohry: počestným manželatvím.

Hanuš Bülow Ríchard Wagner Cosimo Wagner Bülowův Cosima Cosimo Mnichov