3
masthead
9. prosince 1913. číslo 337.
4
article
pro německé děti. Schulverein, do nějž
Rosegger ovšem zavedl Pactolus, jest organi-
sací nejničemnějšího zločinu, jaký může národ
na národu spáchat, lupičstvím dětí a jich od-
národňováním, zločinem proti přírodě na dě-
tech. A kdyby byl býval Rosegger vyzname-
nán pairstvím říše rakouské, bylo by to bylc
krvavou potupou všech neněmeckých národů
jejich a zejména nás Čechů.
Účastenství knížete Thuna na vyrovnacím
jednání vídeňském.
Naproti zprávám, že otázka účastenstv
místodržitele král. Českého, knížete Thuna
byla už faktem dohovoru předsednictva sdru-
žení z Čech mlčky a kladně vyřízena („N. Fr
Presse), tvrdí vídeňský dopis „Nordböhm
Tagblattu“, že podle nálady, panující v kru-
zích německých parlamentníků z Čech, čili
jak list dí, „řekněme to jinak, podle j asnéh
mínění vůle německých autonom-
ních korporací z Čech, nemůže o tom
býti pochyby, že i v budoucnosti na tom bude
trváno, nevyjednávati za účasten-
ství knížete Thuna“.
Z toho by vysvítalo, že i když se německé
parlamentní kruhy z Čech už smířily s úča-
stenstvím knížete na vyrovnacím jednání.
ústředny měst a německých okresů trvají na
oposici proti němu jakožto účastníku vyrov-
nacích jednání. Známý divoch poslanecké sně-
movny, stálý úvodníkář „Reich. Ztg.“. Zenker.
napsal o tom obšírnou úvahu, v níž vytýká
německému sdružení z Čech, že se svým od-
porem protí knížetí Thunoví blamovalo, avšak
nejen sebe, nýbrž i Němce z Čech. Zenker
uvádí na mysl německou, že za ústavní pře-
vrat v Čechách nikdy nebyl zodpověden místo-
držitel český, nýbrž vždycky vláda a každé
jiné ličení těchto okolností bylo pouze zdánli-
vým bojem, jehož příčiny byly přespříliš prů-
hledny. Je-li možno vyjednávati se Stürgkhem
může se vyjednávati i s Thunem. Rozhodují-
cím jest, s jakými podmínkami se do jednán
vstupuje.
Schulverein
Rosegger
Čecho
Thun
Reich
Zenker
Němec
Stürgkh
Čechy
Francie Presse
Nordböhm Tagblatt
5
title
Odhalení Smolkova pomníku
Smolkův
7
article
Ze Lvova, 8. prosince. (K. k.)
Dnes o polednách byl zde slavnostně
odhalen pomník Smolkův, zřízený městem
Lvovem. Na Smolkově náměstí, jehož domy
byly dekorovány a ozdobeny prapory, do-
stavili se k slavnosti: Syn Smolkův, člen
panské sněmovny dr. Stanislav ryt. Smolka
a všichni vnukové, dále společný ministr fi-
nancí dr. ryt. Biliňski, ministr vnitra svob.
pán Heinold a ministr šl. Dlugosz, místo-
držitel dr. ryt. Korytowski, zemský maršálek
hr. Goluchowski, přednostové úřadů, gene-
ralita se sborovým velitelem generálem jízdy
šl. Kolossvarym, četní říští poslanci s před-
sedou sněmovny drem. Sylvestrem a místo-
předsedy Germanem a Žďárským v čele,
členové panské sněmovny, polští a rusínští
zemští poslanci, deputace města Prahya
Krakova, četné spolky a korporace s pra-
pory a tisícihlavé obecenstvo.
Slavnost započala zapěním sboru. Na to
pronesl předseda komitétu pro postavení
pomníku dr. Jahl proslov, v němž zdů-
raznil četné zásluhy, kterých si František
Smolka získal o rozvoj svého národa. Na
to sňata rouška s pomníku. Sbor zpívál ná-
rodní písně, načež president města Neumann
přijal pomník v ochranu města.
Po proslovu zemského maršálka hr
Goluchowského pronesl ministr vnitra
svob. pán Heinbld tento proslov: » Je mi
zvláštní ctí a potěšením, že mi dopřáno jako
členu vlády účastníti se odhalení pomníku
Františka Smolky. Vždyť působení Smolkovo
mělo i pro stát největší význam. Již samo
jméno jeho je pomníkem, nejen v tomto
městě a v této zemi, nýbrž také v celém
státě. Individualita Smolkova je úzcé spjata
s dějinami Rakouska ve druhé polovině
předešlého století. Stál u kolěbky našeho
parlamentu, Byl jedním z nejhorlivějších, nej-
vážnějších a nejčelnějších spolupracovníků
v politickém a parlamentním rozvoji státu.
Smolkův
doktor
Stanislav rýt
Smolek
Dlugosz
Goluchowský
Sylvestr
German
Jahl
Heinbld
Lvov
Smolkov náměstí
Neumann
Smolkov
Rakousko
panská sněmovna
Prahya Krakov
8
article
Polský národ je právem hrdým na Smolku.
Stát počítá jej právem mezi své nejlepší
občany.« Polsky pokračuje, pravil ministr:
»Jako věrný syn svého národa, k jehož
ideálům Inul vřelým srdcem a jemuž přinesl
největší oběti, věnoval Smolka stejně celou
svou sílu, když šlo o budování základů no-
vého Rakouska, a až do nejkrajnější meze
lidského života usiloval dle svého nejlepšího
přesvědčení, aby posloužil státu. Nechť je
tento pomník příštím generacím pobídkou ku
pěstování občanských ctností, které byly
ztělesněny ve Františku Smolkovi, ku přísné
svědomité povinnosti vůči národu a státu.
k ochotě a způsobilosti, k nezištné práci pro
obecné blaho, k poctivosti a mužné upřím-
nosti, spravedlnosti a moudré umírněnosti
v boji veřejného života.«
Na to ocenil předseda poslanecké sně-
movny dr. Sylvestr Františka Smolku
jako lidového zástupce v nejušlechtilejším
smyslu slova, jako politika, který jevil blu-
boké porozumění také pro potřeby ostat-
ních národů. Jako státník je Smolka pro
náš stát neobyčejného významu.
Promluvil ještě místopředseda poslane-
cké sněmovny Žďárský česky a člen pešt-
ského městského zastupitelstva dr. Harrer
jménem maďarského národa maďarsky.
Komitét pro postavení pomníku dostal
i četné blahopřejné telegramy a přípisy o
vynikajících osobností a korporací, tak jme-
novitě ode všech ministrů.
Smolek
Sylvestr
doktor
Harrer
Polsko
Rakousko
cký sněmovna
9
article
Předseda ministerstva hr. Stürgkh
telegrafoval: »Ježto pohříchu bylo mi za-
bráněno zúčastniti se dnešní povznášející
slavnosti, prosím vážený výbor, aby tímto
způsobem přijal mé nejsrdečnější blahopřání.
Kéž pomnik, zřízený Františkovi Smolkovi
z piety na domácí hroudě, i příštím genera-
cím důstojným způsobem připomíná jednu
z nejvýznačnějších postav našeho parlament-
ního života, jehož vynikající působnost vy-
značovala se stejnou měrou vřelým národ-
ním cítěním, jako účinným porozuměním pro
potřeby státu a ústavní soužití národů v něm
spojených«.
Na počest ministrů a poslanců z Vídně
přibyvších konalo se u zemského maršálk
dejeuner a u místodržitele diner. Slavnost
zakončena byla routem u městského presi-
denta na radnici.
Mezi četnými telegramy k slavnosti
došel také tento telegram Národní rady
české z Prahy:
»Při významné dnešní slavnosti odhalení
pomníku velikého polského politika a stát-
níka Františka Smolky vzpomíná č eský
národ vroucně světlé památky
oslavencovy. Byltě dr. František Smolka
nejen slavným synem bratrského národa
polského, ale zároveň u přímným a vždy
věrným přítelem národa českého.
Národní rada česká připojuje se tudíž z ce-
lého srdce k dnešnímu holdu bratrské Polsky
Františku Smolkovi, volajíc tomuto vzor-
nému polskému vlastenci vděčně: Sláva
Sláva! Slával«
Stürgkh
Smolek
doktor
Sláva
Vídeň
Praha
Polsko
10
article
Manifestační schůze učitelstva
Manifestační schůze učitelstva
středních Čech.
Ve Smetanově síni Obecního domu v Praze
konána byla v pondělí 8. t. m. veliká a důstojná
schůze učitelstva středoškolského, jíž se zúčastnil
učitelstvo sdružené v učitelských jednotách v
Davli, Kladně, Král. Vinohradech, Jílovém, če-
ském Brodě, Červeném Kostelci, v „Budči pod-
bělohorské“ a říčanské, v Besedě učitelské v Praze
v krajských odborech Zemské ústřední jednot
učitelstva měšťanských škol v Praze a Kladně,v
odborech Zemské ústřední jednoty učitelek v Pra-
ze a Kladně a v organisaci učitelek ručních prací
Účast byla imponující, neboť byla veliká dvorana
do posledního místa naplněna, i v ložích.
Schůze zúčastnili se zástupci král. hlav. mě
sta Prahy pp. Neumann, řed. Bolina a řed
Sládek, poslanci dr. Baxa a Svěcený, před-
seda Zemské komise pro ochranu mládeže, univ
prof. dr. Deyl, dále pak zástupci Král. Vinohrad.
Smíchova, Žižkova, Českého Brodu, Liboce, Zemské
jednoty řemeslnictva atd.
Omluvili se starosta král. hlav. města Prah
dr. Groš, náměstek cís. r. J. Schrötter, posl
Němec, Weigner a j. v.
Jménem pořadatelstva zahájil schůzi vřelým
proslovem řed. Jan Dolenský, který tklivými
slovy ličil bědnou situaci učitelského stavu, vítal
že učitelstvo vystupuje konečně z ponížení a nastu-
puje důraznou akci, aby se mu dostalo spravedlivé
odměny. (Výborně.)
Potom zvoleni do předsednictva řed. K. Bo
1ina, jenž dále schůzi řídil, odb. učitel Hubka
odb. učitel J. O. Černý, sl. Lašmannová
Michálková.
Předseda řed. Bolina vysvětlil význam ma
nifestace, akcentoval neodkladnost rychlé pomoci.
vyzval k dokonalé solidaritě a k důstojnému jednán
v době, která je pro učitelstvo rozhodující.
Král
Neumann
doktor
Baxa
Svěcená
profesor
Deyl
Groš
J Schrötter
Němec
Weigner
Dolenský
Hubka
Černá
Lašmannová Michálková
Čechy
Smetanův
Praha
Davle
Kladno
Jílové
ský Brod
Budeč
Bolina
Smíchov
Žižkov
Český Brod
Liboc
obecní dom
Červený Kostelec
11
article
Referent řed. F. V. Moravee promluvil pak
obsáhlou, velmi častým souhlasem provázenou
napjatě vyslechnutou řeč o situací úpravy platů
učitelských.
Těžiště školy, pravil, nevězí ve školním zá-
konodárství, správě, zařízení a vypravení škol, ale
v osobě učitelově. Úspěch školy podmíněn je so-
eiálním uspokojením učitelovým. Neposkytuje-
služba učitelova hmotného zabezpečení, odnáší to
škola. Theorie didaktická i úřadní praví, že učitel
má předstoupiti před žáky s myslí veselou, ale
v praxi učitel přetížen je starostmi o uhájení exi-
stence. Theorie chce, aby učitel věnoval škole
všechny síly, ale praxe nutí ho, aby sháněl mimo-
řádný výdělek.
Tento rozpor mezi krásnými slovy a příšernou
praxí bude v Rakousku petrifikován, dokud nebude
zhroucen centralistický systém, který sice pro zevní
efekt nařizuje zemím, aby učitele řádně platily
ale zabírá sám skoro všechny příjmy a je vinou.
že učitelstvo musí se pořád a pořád o zlepšení ubo-
hé existence dožebrávat. (Bouřlivý souhlas.)
Řečník líčí hmotnou krisi učitelstva a praví
že učítelstvo ročně přichází o uznaných mu 23 mil
korun, které musí ušetřit na svých rodinách. Bída
je tím tragičtější, že musí se maskovat: není t
lesklá“ bída, ani zjevná bída proletáře, srdce rvou-
cí odříkání, kdy se člověk stydí před společností
i vlastní rodinou. Memorandum okr. inspektorů
I úsudek c. k. zemské školní rady nejlépe doku-
mentují hmotný úpadek učitelského stavu. Řečník
s díkem kvituje sympatické projevy zemské ko-
mise, Osv. svazu, knihkupců, obranných jednot
j. v. a připomíná, že pro úpravu platů proslovil
se poslanci, obce, okresy i široké vrstvy občanstva
vůbec všichni vážní činitelé.
F V Moravee
Rakousko
Osv . svaz
12
article
Neznalý zdejších poměrů by tedy nechápal
proč se učitelstvu nepomůže, když je to jednosvor-
né přání všeho obyvatelstva. (Výborněl)
Byly doby, kdy úprava učit. platů nebyla
občanstvu populární, ale dnes každý uzná, ž
platy učit. zlepšiti se musí. Byly chvíle, kdy učifelé
zvyklí si obviňovati poslance, ale nyní je sněm
rozpuštěn a přece učitelé vycházejí na prázdno
Nutno označití, kdo jsou vinni.
Je to v první řadě hříšná, zpupná, ná-
silnická německá obstrukee (Tak jest
Bouřlivý souhlas), která cynicky přezírá slzy uči-
telských žen, útrapy dětí a ničí existence kultur-
ních pracovníků. Tato obstrukce ckr adl
učitelstvo o 120 mil. K za 5 let nedělnosti sněmu
uvrbla učitele do dluhů a ponížila je hmotně
mravně bez ohledu, že stejně trpí i kolegové ně-
mečtí. (Potlesk.)
Tato obstrukce, vedená pruskými penězi pla-
ceným a zuřivým agitáterem z třebenické Germa-
nie, z jehož terroru nemají rozvážní němečtí ziv-
lové dost odvahy se vymknouti — je dokumentem
neudržitelnosti poměrů, nedovede-li nebo nemů-
že-li státní správa zjednati pořádek. (Výborněi)
A proto vinna je vláda, která obstrukci hýčkal-
tak, že se stala respektovanou institucí. Ba, o-
strukce se nemusila ani namáhat. Němci jen ráčil
oznámit, že budou obstruovat. Takovou pohodlno
obstrukci, vedenou u psacího stolku a telefonu.
neviděl nikdo na světě! (Tak jestl)
Němec
13
article
Vláda učitele odkazovala na dělný sněm, ale
o dělnost se tuze nestarala, ba zdá se, že spory
jsou jí vhod a že sleduje systém: znechutit, ochro
mit a seslabit zemskou samosprávu, aby tím vítěz-
něji vynikl její systém centralistický! (Bouřlivý
potlesk. )
Vláda neudělala pro učitele za 6 měsíců
rozpuštění sněmu dosud ničeho. Použila bídy uči-
telské za draperii pro svůj absolutistický čin, mo-
tivovala anenský patent tím, že nutno vyhověti
dojemnému volání učitelstva, ale chéf vlády hr
Stürgkh vzkázal po prázdninách, že učitelstvo ne-
dostane letos nic, a všechno nasvědčuje, že to-
muto svému slibu vláda dostojí. (Smích.) Ale bez-
nadějná slova p. ministerského předsedy byla po-
slední krůpějí, kterou kalich utrpení přetekl
učitelé se vzepřeli. Řečník ličí důvody apelu pr
trpný odpor a dokazuje, že je lze prostředky po
ruce jsoucími učitelstvu pomoci.
Hnutí učitelské došlo veliké pozornosti a sám
p. hr. Stürgkh poněkud korigoval svoje původn
příkrá slova. Aspoň vzkázal po p. cís. r. Leglerovi
— který až do soboty neodchyloval se z Hini
obstrukěníků a vyhýbal se styku s representantem
vlády J. J. knížetem Thunem a jednal u země
přes Vídeň — že sice dříve mohla vláda uvésti
jen útěšná slova, ale nyní prý může mluvití s da-
leko větší jistotou. Učitelstvo ale nemá pro tyte
logické nuance dost chápavosti a musí si tedy ne-
chat kbit, když p. hrabě praví, že je to proti
logiee, když znepokojení v učitelstvu r oste
poněvadž prý pomoc se přibližuje. Pan hrabě
praví, že toto znepokojení není proti psychologii
Stürgkh
Legler
Thun
Vídeň
14
article
Pravda, to není proti psychologii, ale co se s uči-
telstvem děje, to je proti pánu bohu! (Bouřlivý
souhlas.) Mínisterský předseda by se zhrozil, kdy-
by tak nyní v předvánoční době nahléd! do učitelo-
vy psychy, — to by byla podívaná smutná. Pan
hrabě Stürgkh projevil očekávání, že učitelstvo
nyní může klidně očekávati definitivní úpravu
Ale domnfvat se, že učitelstvo bude klidno, kdyl
se mu dá po Novém roce polovie toho, co mu ná-
leží a pro letošek vůbec nic, to je nejen prot
psychologii, ale i proti logicel
Učitelstvo nechce hlavou prorážet zeď a když
vldí přes všechnu dobrou vůli místodržitelovu
předsedy hr. Schönborna, přes všechno úsilí našich
poslanců, kteří se o zdar finančního plánu posta-
ralí a tím pomoc umožnili, že pro rok 1914 nelze
více proponovati, než co stanovila jako provisoriun
komise školská, přijímá tuto částečnou pomoc jak
projev dobré vůle, ale o nějakém klidu není řeči
neboť ještě i po sobotní audienci u p. místodržitele
je mncho nevyjasněného.
Bolestně působilo, že deputaci nedostalo se
žádného ujišíění, které by vzbuzovalo naděje, že
vůbec pro letošek bude učitelstvu dána pomo
Není-lí dost peněz po ruce, je tu vláda, která
může dáti zálohy, je-li dobrá vůle. Nechce-li ale
vláda ani na píď ustoupiti a chrání povýšenost
své autority i za cenu bolestného sklamání dojemně
volajícího učitelstva, není to dobrá vůle.
Stürgkh
Schönborn
15
article
Řečník zdráhá se věřiti, že by mohlo na jedné
vyjednávající straně býti tolik tvrdosti, když na
druhé je tolik zoufalství a žalu. Okamžitá výpo-
moc zjasnila by učitelstvu náladu vánoční, která
bude letos tragická. Nelze věřiti, že by rakouské
umění finančnické tak náhle upadlo, že by nedo-
vedlo rozřešit problém výpomoci. V tom oboru.
realisovati položky před terminem, ba před schvá-
lením, staly se přece u nás obdivuhodné činy
dovedlo-li se hravě vyoperovati takovou finanční
transakci, jako bylo dodatečné vyúčtování pů
milliardy, lze doufat, že možno zaonačiti věc tak
aby se učitelům pomohlo ihned v době nejkriti-
čtější. (Výborně.)
Ani ministerský předseda, ani místodržite
nebo předseda zeměpanské správní komise nepro-
hlásili apodikticky, že vůbec nemožno letos
učitelům něčeho dáti a řečník žádá politické kru-
hy, aby svou vahou se přičinily o tuto pomo
v nouzi. Učitelstvo je prodluženo a sanovatí s
může jen tehdy, dostane-li se mu najednou větš
výpomoci.
16
article
Řečník důvěřuje slovům místodržitele a vstá
prozatímní pomoc slíbenou, ale praví, že by uči-
telstvu to sousto zhořklo, kdyby veškerá kategorie
učitelská vyšla na prázdno, anebo stanoven byl
jiný klič než ten, na jakém se usnesla stálá komise
školská za souhlasu učitelů. (Výborně.) Řečník
dále za bouřlivých projevů souhlasu konstatuje.
že učitelstvo ve svém boji neustane, dokud mu
nebude dána úprava definitivaí, trvalá v ce-
lém rozsahu usnesení komile školské.
Radí ke klidu před 1. lednem, varuje před ne-
rozvážnými projevy a odkazuje na vánoční sjezd
zemských důvěrníků, kde bude o další taktice roz-
hodnuto. Vyzývá k solidaritě a táže se, je-li
ochotno shromážděné učitelstvo středočeské po-
slechnouti každého povelu výkonného komitétu
učit. organisací. Shromáždění do jednoho
vstává a bouřlivě projevuje souhla
iochotu solidárnějíti za svýmivůdci
(Dokončení)
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z Českého klubu (poslanců na radě
říšské). Schůze poslanecké sněmovny koná
se již zejtra, ve středu, a nejsou správny
poslanecký sněmovna
18
article
Krášlicí prostředky „ELVIRA
Krášlicí prostředky „ELVIRA
podporují pěstění krásy na zdravotním podkladě. Zdravá pokožka a zdravé zuby
dodávají přírodní krásy. Mýdlo, zubní pasta a kožní krém — „Elvíra“ — jsou
krášlicí přípravky vskutku vynikající jakosti a úpravy.-
21ra
zprávy, že bude konána až pozejtří, ve
čtvrtek.
— Ústřední výbor Národní rady české
koná dnes v 5 hodin odpoledne důležitou
schůzi se zřetelem k nedělnímu výročnímu
zasedání valného sboru.
— Těžké obvinění z oslabení české věci
na Moravě pronášejí proti t. zv. „pokrokové-
mu bloku“ na sněmu moravském „Moravské
Listy“, které píší: „Náš pokrokový blok svou
nešikovnou taktikou a výstřednostmi svého
tisku prošantročil nám českou ma-
joritu na sněmu. Po štvanicích prot
Belcredimu nestaví se jeho skupina již za
české požadavky jako ve sněmě minulém.
V zemském výboru je nyní parita 4: 4 a v ple-
nu to nebude lepší, nehledě na to, že se
schází dvakrát do roka k jednodennímu za-
sedání. Stav české posice na moravském sně-
mu jest velmi neutěšený. Co jsme získali
paktem, prohospodařili jsme brzo. Česká poli-
tika je mistrem v dělání si nepřátel. Získat
pro své cíle někoho, je dle českého politického
katechismu hříchem. Jen odpuzovat, zrádco-
vat, škandalisovat dovedeme ty, s nimíh
bychom měli počítat. Ztratit takovou posicí
jako jsme měli na moravském sněmu a pohřbíe
vlastní majoritu dovede jen náš pověstný
blokový triumvirát.“ Jsme zvědavi, co na tote
těžké obvinění řeknou zúčastněné politické
strany a jejich orgány.
Elvíra
Belcredi
Morava
národní rada
19
article
— Hlas učitelského předáka o situaci učitelstv
v Čechách. V plzeňském »Čes. Denníku« pod nad-
pisem »Slovo v čas« pojednává předák plzeň-
ského učitelstva p. J. V. o situací učitelstv
v Čechách a dospívá k těmto závěrům: »V po-
sledních dnech četli jsme v denních lístech
o zatímně chystané úpravě pro rok 1914 obnosem
12 mil. korun, protože víc na úpravu nikde není.
A tu nastává vážná otázka, jak se vedení uči-
telské má zachovati? Můžeme bezpečně očeká-
vati, že naši vůdcové učitelští, jako mužové zral
a rozvážní, po seznání, že není možná dosíc
větší úhrady, přijmou to, co v přítomn
době dosažitelno je, že nevydají
slehkou myslí povel, který by zpi-
sobil rozvrat ve škole, obci, národě
ale i vučitelstvu a jeho rodinách,
nýbrž že zadrží ránu chystanou — o dl oz
pasivní resistenci, aby nejen udrželi, ale
i rozšíříli sympathie naší veřejnosti, na mani-
festačních schůzích nám projevené, by tato ve-
řejnost zůstala při učitelstvu, aby její pomocí do-
stalo se učitelstvu úpravy trvalé a účinné.«
— Místodržitel kníže Thun vrátil se včer
ráno z Vídně do Prahy.
Thun
Čechy
Vídeň
Praha
20
article
— Jmenování na Moravě. Moravsko-slezský
vrchní zemský soud jmenoval kancelářského oii
ciála Emericha Pospíchala ve Slavkově kan-
celářským vrchním ofieiálem, kancelisty Methoděje
Vlčka v Novém Jičíně a Jana Košackéh
v Třebíči kancelářskými oficiály, a závodčího titu-
lárního četnického strážmistra Josefa Bauman-
n a kancelistou v Mor. Budějovicích
— Universitní prolesor náhle zemřel. Dvorn
rada PhDr. František Koláček, profesor české
university, vracel se včera po 1 hod. odpolední se
svojí chotí z procházky domů. V Koperníkově ulic
na Král. Vinohradech náhle klesl, zachvácen byv
mdlobou a za chvíli zemřel. František Koláčel
narodil se 9. října 1851 ve Slavkově u Brna. Stu-
doval na gymnasiu v Brně, pak na filosofické fa-
kultě university pražské a vídeňské, kde roku 187
nabyl učitelské způsobilosti pro střední školy z ma-
thematiky a fysiky. Téhož roku stal se suplentem
na I. něm. gymnasiu v Brně, r. 1873 profesorem
českého gymnasia tamtéž. V roce 1877 povýšen
byl v Praze na doktora filosofie a v roce 1882 ha-
bilitoval se na polytechnice v Brně. V roce 1891
byl jmenován profesorem mathematické fysiky na
české universitě Karlo-Ferdínandově. R. 1895 by
děkanem fakulty filosofické. Byl řádným členem
Pospíchal
Jan Košackéh
Bauman
PhDr
Koláček
Koláčel
Morava
Slavkov
Nový Jičín
Třebíč
Budějovice
Koperníkův ulice
na Královský
Brno
Praha
český univerzita KarlaFerdínandov
21
article
České akademie a Královské české společnosti
nauk. Sepsal řadu velmí cenných prací vědeckých
— Úmrtí. V neděli dne 7. prosince zemřel v
dvoře Jednotě u Milevska po delší chorobě u věku
56 let pan Erich Firbas, řádný profesor král
české hospodářské akademie v Táboře a správce
velkostatku akademie, býv. zemský poslanec n
sněmu král. Českého. Pohřeb konati se bud
z auly král. české hospodářské akademie v Tá-
boře dne 10. t. m. o 4. hod. odpol. na hřbitov
táborský. Zvěčnělý byl odboruík na slovo vzatý.
v praxi zemědělské zkušený, hlubokého věde-
ckého vzdělání, svědomitý učitel, přítel student-
stva. Muž ryzího charakteru, povahy milé, skromné.
upřímný vlastenec. Pro svoji dobrosrdečnost
mírumilovnost těšil se všeobecné lásce a možno
o něm říci, že neměl v životě nepřátel. Trvalou
paměť zachovají vděční jeho posluchačí a všichni,
kdož poznali jeho ušlechtilost ducha a srdce.
Firbas
Tábor
aula král . český hospodářský akademie
Tá
Český akademie
Jednota u Milevsko
český hospodářský akademie
22
article
— Pohřeb sl. Marie Kubátové, býv. člena
Národního divadla, konal se včera o 11. hodině
dopolední z domu smutku v ulici Vyšehradské na
Smíchově. Pohřeb umělkyně byl velice tklivý. Se
slzami v očích vcházeli etitelé do pokoje, kde na
katafalku spočívalo její tělo v černé rakvi, zdobené
bilou kyticí. A jakmile rozbolestněné duše účast-
níků pohřbu rozechvěly se dojemným zpěvem pěv-
ců Národního divadla: „Proč pláčete a lkáte“, na-
plnila se místnost tichým štkáním, a ani muži ne-
ubránili se hlubokému dojetí. Pohřbu zúčastnilis
mimo přečetné dámy ze Šmíchova: ředitel Národ-
ního divadla G. Schmoranz a tajemník A. Novotný
rada zem. výboru Šafařovič, členové opery pan
Slavíková, pí. Horvátová, sl. Ungrová, pp. Klimení
a Pollert, býv. člen opery pí. Maturová, členové
činohry pí. Dostálová a pí. Hájková, dále ob. t
okr. soudce Krouský, hr. Boh. Kolovrat, operní pě-
vec Figar, pl. Chmelová, pí. Bobková, pí. Kolínská
arch. Šebek, lékař dr. Jan Kašpar a přečetné obe-
censtvo. Po výkropu byla rakev s tělesnou schrán-
kou zvěčnělé snesena do čtyřspřežního vozu a pře-
vezena na hřbitov na Malvazinkách.
— Základní kámen Alšova pomníku v „Nové
Praze“ položen byl před polednem v neděli dne
7. t. m. v Alšových sadech. Na nejzazší periferi
veleobce, modravé silhouety za Krčí, prostříknuté
leď v zimě světlými odslíny, na hranicích polí
lesíků, jež Mistr tolikrát zachytil na svých obrát-
cích, vykonána byla intimní slavnost, plná plety.
Z rodiny dostavili se pí. Marie Alšová, dr. Svo-
boda, mag. kom. Hlubinka, dále arch. R. V. Svo-
boda, spisovatel Antal Stašek, jehož literární dí
v nejednom směru jde rovnoběžně s dílem Mistro-
vým, a hosté, mezi nimi zástupce obce star.p.
Kubát
G Schmoranz
A Novotná
Slavíková
Horvátová
Ungrová
Klimení
Pollert
Maturová
Dostálová
Hájková
Krouská
Kolovrat
Chmelová
Bobková
Šebek
doktor
Kašpar
Alšův
Alšová
Svo
Hlubinka
R V
Stašek
Vyšehradský na Smíchov
Nová Praha
Krč
národní divadlo
Šafařovič
star
23
article
Špaček, zástupce Českého stavebního družstva
stav. p. Jeric, a konečně navrhovatel pomníku.
akad. sochař p. Rada, slavnostní řečník p. V. V
Štech, zástupci jednot sokolských a členové společ-
nosti, která obrala si za úkol pomník zbudovati
Po proslovu starosty p. Špačka a přečtení zaklá-
dací listiny p. Paulem odebrali se účastníci do villy
„Daliborky“, kde p. dr. V. V. Štech pronesl před-
nášku o významu a díle Mistrově, načež prohlédl
si příležitostnou výstavku prací Alšových, uspořá-
danou architektem p. R. V. Svobodou. — Pomník
projektován je jako poprsí na žulovém podstavci.
umístěném na železobetonovém, žulou obloženém
plateau; po stranách budou umístěny bronzové
koše na květiny. Myšlenka pomníku vznikla v po-
lovině listopadu z popudu továrníka p. Haase
utvořivší se společnost sebrala ihned 3000 K jako
základ. Jejím předsedou je p. Hule, jednatelemp.
Jos. Paul, pokladníkem p. E. Haas, členy výboru
pp. Jos. Adamec, K. Mařík, Jan Sýkora, B. Juklín,
Kar. Klaban, Jos. Jerie, V. Špaček a J. Vojtěch.
— Politická schůze v Karlíně. Klub občanů
karlínských koná dnes veřejnou schůzi v úterý dne
9. pros. o 148. hod. večer ve velkém sále obecní
restaurační budovy v Kaizlových sadech. Pořa-
1. Zahájení schůze předsedou. 2. O stavu veřejných
záležitostí českých promluví J. E. ministr m. l
JUDr. Fr. Fiedlor. poslanec za město Karlín. 3.
O účasti a úkolech občanstva v autonomní správě.
Rozhovor zahájí dr. Petr Zenkl, jednatel Klubu
občanů karlínských.
Štech
špaček
Paul
Daliborek
doktor
V V Štech
Alšův
R V Svoboda
Haas
Hule
E Haas
Adamec
K Mařík
Sýkora
Klaban
Jos
Jerie
Vojtěch
Kaizlův
JUDr
Zenkl
Karlín
Francie
Kara
24
article
— Svaz českých úřadně autorisovaných sta-
vebních inženýrů a architektů zemí koruny česk
v Praze konal dne 7. t. m. v zasedací síni Ob-
chodní a živnostenské komory v Praze první mi-
mořádnou valnou hromadu. Předseda inženýr B
Bořkovec sdělil v zahajovacím proslovu, že
podnět ke schůzi dala společná ochrana zájmů
úř. aut. civ. techniků, kteří byli nařízením minister-
stva veřejných prací ze dne 7. května 1913 roz-
děleni v 9 kategorií, z nichž budou pojaty do Svazu
ony, jež jsou v § 1. sub a) až h) uvedeny. Účelem
schůze bylo vzhledem k tomu pozměnění dosavad-
ních stanov. Ze zprávy jednatelské patrno, že Svar
českých úřadně autorisovaných inženýrů během
11měsíční své činnosti vykonal značnou práci, po-
kud se týče hájení stavovských zájmů. Jest opravdu
žalostno dívati se na to, jak se všestranně okle-
šťuje oprávněnost civilních techníků, takže jeet
nutno, aby pozvedli svého hlasu, nemají-li býti
ztraceni. V poslední době se stal velký pokrok tím.
že byl vydán spojenými ministerstvy zákon ze dne
2. ledna t. r. o inženýrských komorách, jednak
vydáním průvodních nařízení ze dne 7. května o r-
organisaci stavu civ, techniků, ve kterýchžto na-
řízeních jsou oprávnění jednotlivých kategorií vý-
slovně vytčena. Inženýrské komory mají býti zří-
zeny na obhájení stavu aut. civ. techníků a horních
inženýrů, ku podporování jich zájmů a k obraně
jich stavovské cti. Komory tyto jsou již ustaveny
jiných korunních zemích, pouze zřízení komoryv
král. Českém narazilo na obtíže rázu národnostního.
Bořkovec
Praha
Ob
živnostenský komora v Praga
spojený ministerstvo
25
article
Po intervencích u ministra veřejných prací v mě-
síci říjnu a listopadu t. r. bylo lze i poslední pře-
kážky odstraniti a možno doufatí, že do konce
t. r. budou vydána průvodní nařízení pro inženýr-
skou komoru v Čechách. Inž. Fr. Plichta před-
nesl potom jednatelskou zprávu od založení Švazu
dne 16. února t. r., který za krátkou dobu svého
trvání se osvěděil jako energický zastánce prá
úř. aut. civ. inženýrá. O inženýrských komorách
referoval inž. Ant. Kalbáč. Vylíčil jednotlivé
fáse zákonodárného stavu civ. techníků, kritisoval
vydaný zákon o komorách jako zákon rámcový.
který doplňuje příslušná prováděcí ministerská na-
řízení. Osnova, připravovaná pro Čechy, nevyhovu-
je nám národnostně, rovněž i nařízení pro všechny
ostatní země nadržují Němcům. Za daných poměrů
nutno akceptovati předlohu s výhradou, že nebu-
dou-li Němci s námi společně pracovati, najdeme
si již cestu k samostatné práci. Potom přikročeno
ke čtení stanov. dle nichž se spolek nazývá „Svar
českých úřadně autorisovaných civilních inženýrů
v království Českém“. Po některých menších změ-
nách stanovy schváleny, čímž valná hromada byla
skončena.
František
Plichta
Kalbáč
Němec
Čechy
26
article
— Z technického sboru Svazu českosl. student-
stva v Praze. Události, které se seběhly na pe-
sledpích dvou schůzích ústředního sboru, nutí tech-
nický sbor zaujati přesné stanovisko k poměrům.
které z toho vznikly. Delegáti odborných spolk
byli nuceni na poslední schůzí ústřed. sboru pro-
hlásiti, že za takového stavu, který nastal zvole-
ním známého výboru Svazu českosl. studentstva.
vzdávají se v tomto veškeré součinnosti
V tom smyslu vyznělo i usnesení technického sboru
vůči Svazu a výboru zvláště: Vůči Svazu techn.
sbor staví se za požadavky, které již předneseny
byly delegáty Spolku českých mediků, aby politi-
cké organisace jako takové nebyly ve Svazu za-
stoupeny. Vůči výboru usnesl se technický sbor
na tom, aby jeho předseda Ing.C. Jan Hájek byl
z výboru jako I. místopředseda odvolán do té
doby, pokud výbor nezaujme přesné stanoviskok
návrhům odborných spolků. Dále projevena úplná
pasivita vůči výboru tím, že požádány byly od-
borné spolky, aby kvotu na vydávání „Věstníku
Inga
Hájek
Praha
technický sbor svaz českosl
svaz českosl
spolek český medik
27
article
Studentstva“ nevyplatily, dokud nebudou respek-
tována přání technického sboru
— Odbor mladé generace při Ústředním spolku
českých žen koná v úterý dne 9. t. m. o 4. hod.
odpol. schůzi, při kteréž bude okres. soudce pan
Pšorn přednášeti: „Z dějin zavedení ústavy v Ra-
kousku
— Rozpuštěná tajná schůze. V jednom hostinee
ve Štěpánské ulici sešlo se v neděli odpoledne
asi dva tucty pekařských učňů, kteří chtěli konati
důvěrnou schůzi. O tom dověděla se policie, která
do místnosti vnikla a konání schůze zmařila.
— O obviněních z rituální vraždy a o posled-
ních procesech, z něho vzniklých, přednášel v ne-
děli večer v „Mozarteu“ berlínský profesor Strack.
V obsažné a ucelené přednášce zrekapituloval vše,
co napsal v známé své knize a připojil stručně.
ale vystižně vylíčení případů kolínských (Havlí-
nové a Pavlíkové), případu polenského a posléze
Bejlisova. Kriticky ocenil a odmítl rozklaďy Pra-
naitesovy, ocitoval několik křiklavých míst z Nen-
phyta a skončil závěrem: není tajných spísů ži-
dovských, není tajných židovských sekt a není také
u židů žádné nepsané tradice. Vážně a účinně pů-
sobila závěrečná výzva jeho přednášky: křesťané.
zdržujte se viniti někoho ze zločinu jen proto, že
je židem, dokud nemáte dokladů, ale také židé,
zdržujtež se někoho hájiti bez dokladů jen proto,
Pšorn
Strack
Pavlík
štěpánský ulice
Nen
Mozarteum