Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

V Praze, ve čtvrtek dne 9. března 1905.

Praha

3

Číslo 68.

4 article

Na ranní a odpol. listy předpláeí se v Praze v zdinin istraei na měse ns čtrrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškoa na měsíe na čtvrt lsta ve filialkách na něsíe . . . . . . 2 K 30 Foštout na měsíc. . . . . na čivrt lela . . . . 9 K 60h s dvají zásllkou na měsíe nk čtrrí leta . . . .11 K eo

Praha

5 article Válka.

Válka. L. Z Petrohradu, 8. března. (Pův. zpr zvlášt. dopis. »Nár. Listů«.) Hlavní štáb — dle posledních zpráv — troufá bezpečně že ruské postavení na bojišti se zlep- šilo. Rusové odrazili Japonce na řece Chunu a tlačí je k jihu na pravém křídle. Na křídle levém jsou japonské operace pouhou demonstrací. Ztráty na obou stranách jsou ohromné. Přijeli sem francouzští bankéři vyjednati podmínky nové ruské půjčky. Vrahem velkoknížete Sergěje je prý jakýsi prine Obolenský. Tím se prý také vysvětluje návštěva vdovy- velkokněžny u něho ve vězení. Z Petrohradu, 8. března. (C.-B.) Ge- nerál Kuropatkin telegrafoval 6. březn a Na pravém břehu Chunu nepřítel napadl naše postavení se- verně a jižně od Tansitunu, byl však odraže n. Ruské oddělení postupovalo po silnici k Sinmintinu a obsadilo po tuhém boji vesnici Civancheu Dašičan, bylo však odtud zas vypu- zeno nepřítelem, jenž bránil tvrdošíjně Ljukjahuan (východně o Dašična) a dostal posily od jiho- západu a severovýchodu. Ztráty Ja- ponců jsou značné. V okolí Putilovského pa- horku ukořistili jsme včera tři kule- mety a zajali 50 Japonců. Útoky na Kandolisan a Ube nepuzu byly odraženy Na gaotulinském postavení je klidno.

Rus Japonec Petrohrad jihozápad Putilovský pa

6 article

— 7. března Na pravém břehu řeky Hun ne- přítel obořil se opětně na naše od- dělení ve frontě osad Fansintunu a Juanehvantanu, ale byl od- ražen Všecky rázné útoky na pahorky Putilovský a Novgorodský a všecky noční útoky na Kando- lisan byly odraženy. Některou chvíli přiblížili se Japonei, jež nás obešli ze zadu a stříleli na své vo- jáky, považujíce je za Rusy, až ke drátěným překážkám. Oddělení v Ubenepuze bylo napadeno včera v 8 hod. več. K půl- noci naše oddělení nepřítele odraziloa zmocnilo se dvou kulometů. K 6. hod. ranní Japonci obnovili offensivu. M jsme podnikli protiútok a ukořistili tři kulomety Na obou křídlech je klid. V další depeši ze dne 7. t. m. Ku- ropatkin oznamuje : Nepřítel podnikl rázný útok na Juothvanan a obsadil část tohoto místa, byl však později odtud zase vypuzen. Útoky vedené na střed byly od- raženy. Levé nepřátelské křídlo napadlo Ubenepuzu, ale před naším ohněm ustoupilo. Z Mukdenu, 8. března v 1.40 hod. ráno. (Spb. Ag.) V noci 6. března Ja- ponci obořili se velkou silou na vy- sunutá ruská oddělení u Čanšep na železniční trati. Po několika marných útocich zastavili po- stup. Ztráty byly veliké n

Hun Rus Japonec Mukden Ku Aga

7 article

obou stranách. Rennenkampfe- vo oddělení odrazilo opět ja- ponské útoky. Tu chvíli není slyšeti žádnou dělostřelbu a také na západě a na frontě řeky Ša je klidno. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy viz na straně 3.)

Rennenkampf šo

8 article Po dvouměsíčném vyčkávání skutkův nové vlády.

Po dvouměsíčném vyčkávání skutkův nové vlády. Jednak veliká, světodějná tragoedie na dál- ném Východě, provázená z míry napínavým vývojem věcí v Rusku, jednak blízký, drama- ticky napínavý zápas Maďarův za větší ještě míru neodvislosti státní, nežli dualismem Deáko- vým dosud dosáhli: vše to uchvacuje a poutá veřejnost naši tak silně, že nezbývá jí téměř ani chvíle, aby metla před vlastním prahema starala se o zejtřek vlastního domácího krbu. Toto odvrácení veřejného interessu od vnitřní situace Cislajtanie přichází ovšem velice vhod

Maďarův Rusko

9 title

Příbližné rozpoložení japonských vojsk

10 title

Sinmintin

11 article

čžantae Sendepo

12 article

šťastné vládě Gautschově, která, vyžádavši si na všech stranách pro sebe „dobu hájecí““ až do Velikonoc, používá jí k opatření nejnutnějších státních potřeb, totiž k opatření peněz státním pokladnám, rekrutův ministerstvu vojenství a vy- řizení rozpočtu státního, aniž by sama rozvino- vala nějakou činnost politickou, kterouž by mu- sila přiznat barvu a kterouž by mohla buď nate neb oné straně narazit na odpor a přivodi srážku. Nastalo jakés tiché příměří všech stran vůči ní, které na pohled vypadá jako selanka. Hladinu pracujícího parlamentu ani větřík ostřejší dosud nesčeřil a vláda Gautschova, „se- díe v rákosí, řeže píšťalky“. Avšak jest v tom všem pravdy? Jest to snad poklid spokojenosti všeobecné? Jest to snad zdravý spánek rekon- valescenta, zotavujícího se po těžké nemoci? Ani pomyšlení. Nýbrž je to prostě dočasná, pře- chodní doba únavy sokův a bojovníkův, kteří se nikterak nesblížili, kteří neodložili svých zbraní, ale v staré nevraživosti ostražitě je proti sobě připravené v rukou chovají, odpočívajíce toliko na čas, jen co by si oddechli po parných bitvách — a nabrali sil k bojům novým.

Gautschův Velikonoce

13 article

Vytkla-li si vláda Gautschova opravdu za úkol připravovati v mezidobí tohoto vyžáda- ného klidu zbraní — dobodu a trvalé příměří mezi rozvaděnými národy a zvláště mezi ná- rodem naším a Němci našimi, tož má věru nej vyšší čas, aby se dala do práce. Neboť posa- vadní naprostá její politická nečinnost budí ne důvěru a pochybnost buď v její dobrou vůli, bud v její odvahu, nebo v její schopnost. A to při- rozeně nejvíce v lidu českém, který snad ze všech národů nejhůře býval Vídní ve své trpělivosti a důvěře oklamán, a tudíž právem obává se, aby nebyl zklamán i tentokráte. Pro- půjčili jsme již onehdy výraz této vzmáhající se netrpělivosti a pochybnosti v národě našem dů- tklivou otázkou, proč otálí a váhá vláda- Gaut- schova na roveň Körhrově obsadit těch 80, již po dvě léta uprázdněných mist soudních úřad- níků v království českém? Vláda Körbrova otá- lela, poněvadž neměla na snadě dost něme- ckých úřadníkův, Čechům však, byť i obou zemských jazyků dokonale znalým či jinak úplně kvalifikovaným, většinu míst těch dopřáti ne- chtěla. Nuže, po Körbrovi přišla vláda, která praví o sobě, že chce býti nestrannou a jen zá- kona dbalou a že nedá se nikým osedlat — hlo, zatím i ona váhá obsadit těch uprázdněných 80 míst soudních, aby si — nerozlila ocet u ně- dnem 2. března 1900,

Gautschův Němec Körbrův Čecho Gaut

14 title

St. Sinta

St

15 title

St. Ulsitchaj

St

16 title

MuKpÉ

17 title

Salinpu

19 article

meckých chauvinů, nechtějících strpěti více če- ských úřadníků v zněmčených krajích svých, aby měli své „uzavřené německé území očištěné ode všeho českého“, Tážeme se: chce baron Gautsch hověti tětc německé vlastizhoubné choutce nebo ne? Dnes před sedmi léty slavně osvědčoval s na sněmu českém pro poctivou rovnoprávnost v nedělitelném královstv! če- ském, prohlašuje za nezvratnou zásadu vlády své: hájení jednotné správy země českéa jednotného statu úřadnictva v ní. Nuže, proč váhá dle této zásady dnes jednat. Nemusí to vzbudit obavu v myslích českých, že se za těch sedm let od ní odchýlil a povoluje stanovisku našich národních protivníkův? A proč vůbec váhá „samostatným opatře ním“ přivěst v zemích českých základní zá- kony o rovnoprávnosti jazyků zemských v úřa- dech státních poctivě ku platnosti? Tím chce připravovat dráhu pro smiřovací konference v Čechách? Kolikráte mají mu poslanci ještě opakovat, že nemohou se bez před- chozího navrácení nám rovného práva češtiny ve vnitřní správ státních úřadů ve vlasti naší pu- stiti v žádné jednání o dohol du s Němci, poněvadž žádá toho naše národní česť jako naše dobré právo, abychom vstoupi

Gautsch Němec Čechy

20 article

ve vyjednávání to rovni rovným a ne jako poražení a pokoření slaboši, kteří by snad Němcův práva svého pro sebe dožadovati mu- sili. Rovné právo jazyka českého ve státních úřadech zemí českých není žádným před mětem kompensačním, za které by chom snad měli přivoliti k roztrhání naší vlast v pásma národní, nýbrž to je absolutní naše při rozené i historické právo, jehož provedení v ni čem a naprosto Němcům neublíží a kterého do máháme se jménem platných zákonův, jež každé řádná vláda dle přísahy své plniti a pro- vésti má. — Otáleje vyhovět této potřebě a tomuto spra- vedlivému požadavku českého národa, špatně připravuje baron Gautsch cestu velikonočnímu příměří národnímu v Čechách. A získává snad za to důvěry u Němcův? Jediný pohled v německý tisk v Čechách a na Moravě může jej poučit o opaku! Repot ne- důvěry, podezření pochybnosti a nevrlosti ozývá se z listů německých, pražských i krajinskýeh i moravských.

Němcův Němec Gautsch Čechy Morava

22 title

Kudjaz

23 article Tamaqušan MMVladzjans

Tamaqušan MMVladzjans kdtcha K vvsopn en. toor n hil

24 title

Baňjupun

25 article

přiblišné méřitko Verstn

26 article

Jedni, jako na př. olomoucký a pražský „Tagblatt“, pochybují, že úřadnická vláda jakou jest Gautschova, stači čelit národní populární vládě maďarské. Proč — táže se „Mähr. Tagblatt“ — nedoporučí také Gautsch panovníkovi, aby vyslechl mínění státníků neuherských zemí o krisi rakousko uherské? „Jde o upravení poměru mezi Uhry a R- kouskem, Mají tu býti slyšání, pouze Uhři? Chceme opět „vyčkávat“, až bude vše s Maďary jednostranně ujednáno a nám pak mocí § 14. naděleno?“ — Pražský „Tagblatt“ rovněž volá k Němcům aby odstranili tuto úřadnicko u slabou vládu vůči nebezpečí maďarskému. „Nikdo nebude moci Němcům zazlíti“ — volá, „budou-li v ne- daleké době požadovati k uhájení zájmů rakou- ských aspoň rovnocennost obapol ných vlád, byť i tím několik parlamen tářů přišlo do ministerstva. Pradeův orgán „Deutsche Volkszeitung však nemá přetvoření úřadnického ministerstva v parlamentní za možné, pokud není spor česko- německý uklizen. Že by však baron Gautsch by tím mužem, který by toho dokázal, oč tolik před chůdců jeho stroskotalo, v to naprosto ne doufá. „Bude konec plodné práci v tu chvíli jakmile Češi přijdou se zvými národně-politi

Gautschův Uher Maďar Němec Pradův Gautsch Čech Uhry Tagblatt Rkousek Deutsche Volkszeitung

27 article

V drobném prodejit ranní čísle o sobě . . . za 6 odpolední . . . . . . . za 2 b Ve slislkách na venkovše 10 1 zanní číalo. . . . . . odpolední . . . . . . . . Bh Inseráty plati se hotevě zapřed. Předplacení s inserty přijímá sdhmnini- strace v Marisnské ulici č. z Tm nacházejí se t4ž redakgs tiskárns n ezpodise „Náredaích Lista“ Rukoplsy se novracsjl.

List Rukoplsa Marisnský ulice

28 article

ckými požadavky, anebo jakmile dojde ke svo- láni sněmu českého“ — zní líbezné proroctví Pradovo. Ještě nevraživěji dotírá na Gautschov vládu Funkova „Leitmeritzer Zeitung“. Ně- mecký radikál Funke nemůže oželeti Körbra. Zlobí se, že jeho duch není více vůdčí hvězdou ředitelům státní lodi a podezřívá vládu Gautschovu, že prý tajně v byrokratické správě nadržuje nám Čechům a klerikálům proti Něm- cům. Nestojí o dva německé poslance, přibrané do ministerstva Gautschova. Co by prý Němei z toho měli, kdyby vedle dvou německých mi- nistrů seděli dva čeští a statečně úřadní správu počešťovali?“ — Taková nálada panuje mezi českými Němci předvečer Gautschových česko-německých smiřovaček. Mnoho štěstí — Polykratel

Funkův Funke Körbr Gautschův Čecho Němec Německo Leitmeritzer Zeitung

29 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 8. března. (Demisse mi- nistra hr. Welsersheimba.) Tyto dni z Vídně ještě popíraná pověst o brzkém odstou- pení ministra zemské obrany, hr. Welsers- heimba dnes se potvrzuje. Hr. Welsersheim demissi již podal a dnes byla císařem přijata. Hr. Welsersheimb byl povolán do kabinetu hr. Taaffa dne 26. června 1880 a od té doby byl ministrem zemské obrany za všech vlád, jež se v Rakousku vystřídaly, od Taaffa až po Gaut- sche. V červnu letošního roku mohl slaviti jubi- leum čtvrtstoletého ministrování. Ale ustupuje před uplynutím pětadvacetiletí svého úřadování, omlouvaje se svým pokročilým stářím; jdeť mu na sedmdesátý rok. Německé listy vysvětlují však demissi tím, že hr. Welsersheimb necítí se dosti silným, aby mohl řádně hájiti vojenských zájmů vzhledem k nynějším poměrům v Uhrách a vymohl si v parlamentě schválení velikých vo- jenských úvěrů, k nimž daly svolení loňské de- legace. V Praze, 8. března. (Uherská kris e.) Dnes měli ve Vídni slyšení býv. ministr orby dr. Ignác Darányi, předseda skupiny dissi- dentů, býv. ministr obchodu dr. Ludvík Láng a čestný předseda strany neodvislosti Koloman Thály. Také těmito audiencemi řešení uherské krise nepostoupilo ani o krok. O průběhu sly- šení nepodány veřejnosti téměř nijaké zprávy.

Taaff Gaut doktor Darányi Láng Koloman Thát Praha Vídeň Hradec Rakousko Uhry

30 article

Darányi odepřel jakékoli sdělení; Láng sdělil jen tolik, že doporučil koruně kabinet koaliční a že si ze slyšení vynesl dojem, že koruna na- lezne vhodný, způsob pro řešení krise. Důvodem jest mu přísně ústavní smýšlení a jednání panov- níkovo. Kolom. Thaly zastupoval před králem totéž stanovisko, které hájil Košut. Poněvadž Thály jest sám také vynikajícím odborníkem v věcech vojenských, má se za to, že za jeho sly- šení přetřásány hlavně otázky vojenské. O vojenské otázce vydal zvláštní brožurku člen sněmovny magnátské, hrabě Jan Esterházy. Pisatel rozvíjí ve svém spisku podrobný program, na jehož základě dalo by se v krátké době vytvořiti uherské vojsko jako integrující součástka společné armádyv rámci vyrovnání z r. 1867 a přece v maďar- ském duchu národním. Hr. Esterházy doufá, že selá ta reforma dala by se provésti z deseti letech. Nynější organisace veškerého vojenství zůstala by sedotčena; armádní sbory, rozložené v Uhrách, podržely by svá čísla, ale tvořily by dohromady „vojsko uherské“. V těchto armád- ních sborech byla by maďarština jazykem služebním i velicím, vyjma 12. armádní sbor, v němž by jazykem velení a služby byla chor- vatština. Otázka praporů a jiných odznaků vyřídila by se dle požadavků náredních. Uherské vojenské sbory směly by býti posádkou jenv Uhrách; výjimka učinila by se pouze pro sbory, určené pro posádky v Bosně a Hercegovině.

Láng Košut Esterházy Thala Hradec Uhry Boseň a Hercegovina

31 article

Důstojníkem v „uherském vojsku“ mohl by se státi pouze uherský státní občan. Na obsazení všech důstojnických míst uherskými stálními občany povolila by se lhůta desetiletá. Brožura končí slovy: Přejeme si, aby výraz „uherské vojsko“, nalezající se ve vyrovnání z r. 1867, byl uskutečněn prohlášením, v němž by se vyjmenovaly všechny ony části společného vojska, které mají v budouenosti tvořiti vojsko uherské. V Praze, 8. března. (Z uherského par- lamentu.) V dnešní schůzi uherské sně- movny poslanec Hollo měl uvésti na přetřes v poslední době velmi četné povyšování uher- ských občanů do stavu šlechtického. Upusti však od svého úmyslu následkem porady s před- sednictvem sněmovny, které poukázalo na to,

Hollo Praha sednictv sněmovna

32 article

ee rena lo

33 article

o Vers

34 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Přistěhovalci. K otázce kolonisace slovanské. Podává Al. Nedo ma Zase jsem si zajel na Slovensko! Divu- krásná příroda, romantické Pováží, malebné rozvaliny hradů a majestátné Tatry. Jak snadno v tom rámci zapomíná se na všední život! Tentokráte přímo do nitranské stolice. Mám tam známého z našeho kraje, zakoupil si tam před několika léty statek a teď hospodaří dost úspěšně. Je intelligentní, bystře pozoruje, rád si s ním pohovořím o tom, co na Slovensku no- vého. Přijel jsem pod večer. Byl takový vlažný letní den. Přímo lákal, povečeřeti na verandě. Dělnici dávno vrátili se z pole, ale nešli spát. Ze sousedního dvora dolehal veselý šum, zpěv, výskot. Sešli se tam ženci, jeden hrál n harmoniku, druhý doprovázel na klarinetě, třetí břinkal na kosu, a všecko se houpalo v buj- ném tanci. — Podivno! Celý den práce a ještě tolik veselosti! Přítel hned vysvětloval: — To je právě! Pracovali, al ne do únavyl U nás na Hané, nikdy dělníci nebývali tak bujní

Slovensko Haná krásný příroda

35 article

Ani do zpěvu jim hrubě nebylo, tím méně do tance. Ale slýchávali jsme od starých, jak kdysi na polích po celé léto bývalo veselo. Dnes vyžaduje se na jednotlivci práce intensivnější, vysilující! A unavenému, věru, není do tance. — Myslíte, že by tihle nedovedli pracovati jako jinde? — Ne, nedovedli, ale prozatím — nepotře- bují. Zdejší lidé mají málo potřeb. Šaty robí si dema, co třeba jídlu, zemáky, mouka, urodí se na poli, a na trochu omastku a soli si vy- dělají. A po jiném ani netouží. Vzdělání mají nízké, ze školy si nepřinášejí nic; učení smě- řuje hlavně k osvojení si maďarčiny, učitelé jim vlastně víc ani nedovedou podati, i kdyby směli. Výchova je nepraktická, nehospodářská. — A což to tak bude věčně trvat? — Poměry se arci změní. Ne-li nic jiného, přinutí lid k větší pracovitosti už stále stou- pající daně. Odkud brát peníze na „porcie“ při dnešním nedbalér hospodářství? I stát bude nucen vésti lid praktičtěji. Doufám, že nebudou tak zpozdil“ v Pešti, aby k vůli problematickému zmaďaření polovičku krajiny přivedli na mizinu. Nejvíce se naučí lid příkladem. A zde se nám. českým hospodářům, otvírá působnost. Vidíte vláda nás tuze ráda nemá, pořád v nás větř panslávy. — Což vás chikanuje?

Šata Pešť

36 article

— Nu, zvlášť ostře proti nám úřady nevy stupují. Nemají vlastně, proč. My Čecháčkové jsme konečně všude pořádnými občany, a také sem nejdeme zrovna se státobornými záměry. Jsme Češi, za to nemůžeme, jedni jsme na to hrdi, někteří snad se za to také stydí. Ale ji- náče, i když nejsme u Maďarů ve zvláštní lásce vážnost u nich aspoň máme. — Stává se snad, že jdou naši společně s Maďary proti Slovákám? — Těžká odpověď. Znám poměry lidu v naší stolici a v sousední trenčanské. Čechů je nás zde mnoho. Snad v každé vsi najdete po jednom. A tak se lehko najde jedinec nepro- budilý a národně chabý. Jit s vládou, je vždycky výhodno, rovněž tak, být za dobře se stoličnými úřady! A také, prosím vás, s kým má takový jíti?

Čech Maďar Slováka Čecho

37 article

Se Slováky? Zajisté, bylo by přirozeno, však kde jich máte? Povězme, zde v Nitranské. Na západě jest ruch národnostní, ale zde ne vý- chodě potkat uvědomělého Slováka — je opravdu jen zvláštní štěstí. — A jak si sám stojíte s úřady? — Inu, nemohu ovšem s nimi! Také mně služný zazlívá, že se nedržím úřadnické společ- nosti. Ale více nedovedu. Jsem za prvé hospo- dář, nadru se dost, aby statek šel v pořádku, sám vidíte, s jakými lídmi pracuji. Do politiky se nechci míchati. Mohl bych býti pouze v oppo sici, ale ta je zde slabá. Také žádný z nás Čechů nemáme tolik vlivu na široké vrstvy. Stojíme stranou. — A což lid? Nemá vás za člena brat ského národa? — Narážíte na jednotnost českosloven- skou? Nu, lid je si docela dobře vědom jednot- nosti naší řeči, ale to je vše. Jinak já jsem Moravčík, on je Uher. Politická příslušnost zde rozhoduje . Tisíc roků bojovali pro celistvost Uher, naučili se ceniti společnou vlast, rozbrojů národnostních nebývalo. Tak to utkvělo v po- koleních. A když Maďaři začali s maďarským „seběvědomím“, což se tu překládá „uher- ským“, Slováci nestačili jim čeliti po svém. Era je dle jména konstituční, ale lid volí pod nátlakem vlády. Národní probuzení mezi lidem počíná teprve v posledních letech. — Tedy přece postup národní myšlenky? — Ovšem, pokrok nepopíratelný, třeba ne dávného data. Však na př. v našem kraji pořád ještě žádná rozsáhlejší akce. Lid sám kone konců nemůže z místa bez vůdců. Nu, a kdež tu v okolí vzíti podobné lidi? Není jich. Slovanské vědomí má zde mezi tak řečenými pány leda nás několik Čechů — přistěhovalců, lidí, bez vel- kého vlivu. Jsme přílis cizinci, aby nám lid mohl důvěřovati.

Slovák Čecho Moravčík Maďar Era Ted Uhry Lido

38 article

— K té maďarisaci ještě otázku! Po- maďaří se na Slovensku také — Češi? — To je tak. Můj Oskar chodí v místě do státní školy už rok. Někdy si všimnu, co se učí. Všelijaké verše nazpamět, vůbec nazpamět strašně moc, ale rozumí strašně málo. Onehdy ptám se ho, co přednáší? Cosi věděl. Prý „můj otec je Maďar, matka je Maďarka“ a podobné věci! „Čistý Maďar jsi,“ povídám mu. „Vždyt tvůj tatík je Čech!“ Na konec vidím, že by mně z hocha cosi divného vychovali. Dám ho po prázdninách k babičce na Moravu. Ať tam chodí do školy! Znáte mne, nerad bych měl syna od- rodilcem. Nechat jej doma, jistě by se stal. Ne-li na obecné škole, tak v gymnasiu. A kolik nás pošle svoje děti na Moravu do školy? Pane, jsou značné výlohy! Nejsem-li dost pevný, abych se nelekl, nechám ho zde, a on za chvíli bude chtit, abych — já se učil maďarsky. Stá- vají se takové případy, a zde máte vysvětlení, proč se tak děje. Nedávno si mně stěžoval sou- sed Němec, že mu syn nechce jíti ke společ- nému vojsku. Jen k honvédům chce, z maďar- ského vlastenectví. Nehoda, jak se zdá, nestíhá jen nás, Slovany .. Večer byl krásný, vlahý. Na verandě se tak pěkně hovořilo. Však po cestě byl jsem unaven a hostitel můj měl v žatvě hned z rána moc práce. Šli jsme spát.

Čech Oskar Maďar Maďarka Němec Slovensko Čechy Morava Slovan