ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2d34fd00-78ea-11dc-ad94-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 68, person 66, org 11, work 5
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 8. března 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 67.
4 article
Na rauní a odpol. Hlsty předplásí se: v Praze v zdminisárnei n . . . . 6 K —h s dvojí čonáškeu a něst na čivit leta . . . . 7 K 50h ve filialkách 2K30 na měaíe a Poštout z měsíe atn lia . . . . 9 K on s drejí zásllko na měsí na čtvrt lota . . . . 11 K co
Poštout Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 7. března. (Původní telegram zvláštního zpravodaje »Národ. Listů«.) Pověsť připisuje nedostatek zpráv dnešního večera porušení telegrafuího spojení. Telegramy dopisovatelů ze dnešního rána mluvily o tom, že si- tuace je vážná a že Japonci postu- pují, snažíce se uzavříti kruh. Vykli- zení Mukdenu jest prý pravděpodobné. Fusun zdá se býti ohrožen. Pravé ruské křídlo ustupuje na zad. Vět- šina útoků japonských byla však odražena. Věera Japonei pokusili se prolomiti ruské postaveni u Sachepu, byli ale odraženi. Z Petrohradu, 7. března. (C.-B.) Ge- nerál Kuropatkin telegrafoval dne 5. března: Na pravém břehu řeky Chunu ne- přítel postoupil do Nusintonu, byl však odražen. Naše vojsko se njalo potom offensivy a obsadilo Nu- sinton a několik jiných míst. Útok nepřítele na Elchajez byl odražen. V okolí Putilovského pahorku naše vojsko zajalo 100 Japonců. Útok na Kandolisan byl o d- ražen. Plukovník Rumševič byl raněn. Nepřítel ustoupil jižně od na- šich postavení. V gaotulinském prásmyku naši střelei postonpili k Šunšucze a Šanhesaji, donutivše Japonce k ústupu.
Japonec Rumševič Petrohrad Chun
6 article
UUbenepuzy nepřítel vrátil se na svá dřívější postavení u Kuďavy Naše vojsko obsadilo po boji návrší, ovládající okolí. 6. března Ve středu je vše klidno. Naše pravé křídlo zápa ině o Mukdenu pokračuje v offen- sivě. Nepřítel vynasnažoval se vše- možně obsaditi bezejmennou osadu, byl však odražen. O 11. hod. v noc odražen 10. útok. Naše dělostřelectvo z Erdagou pod- porovalo nás v odrážení nepřátelských útoků na Putilovský pahorek. Včera v noci Japonci obořili se na Kandolisan, byli však po tří- hodinnm boji odraženi U Gaotulinu napočítali jsme 2030 japonských mrtvol, mezi nim 30 důstojníků Některé jsme pohřbili. Japonci podnikli nový útok na naše postavení u Ubenepuzy Naše vojsko v Tomagušanu odrazilo několik útoků a způsobile nepříteli ohromné ztráty Naše oddělení na našem krajním levém křídle obsadilo průsm y k 10 verst východně od Kuďazy. Jedna škadrona a půl setniny Japonců, za- házevše zbraň, ustupovali v ne pořádku. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy viz na straně 3.)
Japonec
7 article K boji o hospodářskou rozluku
K boji o hospodářskou rozluku Zprávy o posavadním průběhu krise uher- ské přirozeně vzbuzují bdělý zájem veškerých kruhů hospodářských. Pokud do veřejnosti pro- nikly správně zvěstí o poslání hr. Andrássyea o slyšení politiekých předáků maďarských u pa novníka, má se všeobecně za to, že v zásadě považují i v rozhodujících kruzích vídeňských požadavek spojené opposice uherské za hospo- dářskou a celní rozluku za splnitelný. Proveden tohoto požadavku ovšem předpokládá zvláštní novou dohodu mezi oběma polovicemi soustátí, při čemž by se jednání vedlo podobně, jako mezi dvěma cizími státy, když chtějí upraviti své hospodářské styky. Buď se obě strany shod- nou a uzavrou spolu obchodní smlouvu, nebo dojde mezi nimi k hospodářskému boji, při němž každá strana se obrňuje bojovnými celními sazbami. Co se týče budoucí úpravy hospodářských styků mezi Uhrami a královstvími a zeměmi na říšské radě zastoupenými na základě hospodář- ské a celní rozluky, vyskytují se prozatím ná- sledující otázky: předně, kdy má nový stav počíti, zdali již r. 1907, do kteréž doby smlu- vena byla vzájemnost (reciprocita), čí r. 1917. do kteréhož trvají nové obchodní smlouvy zahra- ničné, zvláště s Německem; za druhé. má-li se připustiti jakýsi stav přechodní, jenž by poskytl oběma stranám času ku přípravám. anebo má-li se ihned přikročiti ke všem důsled- kům rozluky s celními šraňky a případně i s oka- mžitým hospodářským zápasem.
Uhry Německo
8 article
Přihliží-li se ku potřebám hospodářsk praxe, kteráž se vždy leká náhlých převratů. zdálo by se, že znenáhlý, přípravami pro bu- doucnost provázený přechod, je-li již nezbytno přikročiti k rozluce, lépe by vyhovoval zejmena průmyslu, jenž činívá své disposice obvykle na delší dobu, a jenž tudíž bývá vždy stoupencem co možná na dlouhou dobu uzavřených obchod- ních smluv. V nynějším případě s Uhrami dle všeho na- bývají převahu nad úvahami hospodářskými — výpočty politické, aspoň pokud se týká této polo- viny říše. Pokud se týká interessentů zeměděl- ských, jest pochopitelno, že jim bude vítána roz- luka, čím dříve, tím lépe, protože v tomto oboru soutěž zemědělské výroby uherské nejtíže se pociťuje; zvláště uváží-li ze, že zklamalo vše- stranně očekávání, jakéž se přeč léty kladlo do zrušení mlecího řízení. Účinek jeho dopadl v pravý opak předpokladu svých někdejších za- stanců, tak že se nyní hledá náprava zjednáním kartelu — s uherskými mlýny. Podobné hospodářské úvahy nedají se všal uvěsti pro výrobu průmyslnou. Tu znamená každý náhlý přechod těžký otřes, případně i váž- nou krisi, a přece tyto dny učinily tři přední prů- myslové sbory a sice ústřední svaz průmyslníků klub průmyslníků a svaz rakouských průmysl- níků usnesení, má-li nastati rozluka, aby se pro- vedla i hned.
Uhry
9 article
Zajímavé toto usnesení zní následovně Naplněn hlubokou starostí, aby zájmy ho spodářské a zvláště průmyslu rakouského nebyly občtovány snaze po zachování společn armády, prohlašuje stálý výbor tří ústředních svazů: „Pro případ zrušení hospodářské pospoli tosti zdejši hospodářství, jež již nyní zvláště poměr kvotový a vojenská břemena ve- lice tíživě pociťuje, vůči převratu, kterýž celní rozlukou nezbytně nastane v postavení prů- myslu, nebude s to, opatřiti i nadále břemena na společnou armádu.“ „Stane-li se nezbytnou hospodářská rozluk mezi Rakouskem a Uhrami, jíž si věru nepře- jeme, tedy zasluhuje v zájmu rakouského hospo- dářského živola přednost co nejrych- lejší zrušení pospolitosti přede všemi, jakkoliv uzpůsobenými provisoriemi, ze- jmena i před přechodným stavem s meziceln čarou pro některé výrobky.“ „Stálý výbor důtklivě vyzývá jak vládu, t l parlament, aby zastávaly co nejrozhodněji tot stanovisko oproti všem směrodatným činitelům.
Rakousko Uhry
10 article
I kdyby stálý výbor průmyslniků nebyl dal toto své usnesení na veřejnost s poznámkou, že nebylo dlouho připravováno a že jest spontanním výronem okamžité těžké situace, bylo by z jeho znění patrno, že jest plodem úvah rázu politi- ckého a že zamýšlí se jím zasáhnouti do tvoříe se kritické situace politické, t. j., že byl k němu dán popud určitým činitelem politickým. Průmyslníci užili tu dle svého zdání nej působivějšího prostředku, jednoty armády, aby zachránili hospodářskou pospolitost. I kdyby byl dobrý účel tohoto usnesení, nezdá se býti hlavn jeho důvod zvláště šťastný, protože případnou celní rozlukou obě státní poloviny opatří si nové příjmy z vnitřních cel, čímž se prostředky na vydržování armády jen rozmnoží. Druhý pak důvod, požadavek co nejrychlejšího provedení celní rozluky, jest zbraní dvojsečnou, i kdyby hospodářská převaha Rakouska tímto způsobem doufala dříve dospěti k hospodářskému vítězstv nad Uhrami. Průmysl předně není ve svých zájmech jed- notný, jak se ukázalo již při obnově obchodní smlouvy s Německem a při šíření myšlenky vše- německé o těsnější hospodářské splynuti tétc poloviny soustátí s Německem. Průmysl mimo to je stěhovavý a dovede, jak se ukázalo na př. v hospodářském boji německo-ruském a jinde. přeložiti své sídlo na územi druhého státu. Obě tyto okolnosti podivnou náhodou unikly pozornosti stálého výboru průmyslníků při spon- tanním projevu jeho.
Rakousko Uhry Německo
11 article
Za to zdá se, že v Uhrách již dávno počí- tali i s překvapením hospodářské rozluky a že rovněž pomýšleli již na prostředky, jak odvrá- titi prudkost prvního nárazu hospodářského boje. V prvém ohledu připomínáme známý výrok někdejšího předsedy ministerstva uherského Szella, jenž své doby prohlásil, že Uhry jsou tak připraveny, že mohou zavésti celní šraňky ve čírnácti dnech. Ve směru druhém zasluhuje zmínky článek nejoblíbenějšího a nejrozšířenějšího listu ma- ďarského, jenž se zabývá různícími se zájmy národními a hospodářskými v této polovíně sou- státí a dospívá k následujícím myšlenkám: Hospodářská rozluka jest prvním krokem n dráze dalšího vývoje obou států monarchie.
Uher Uhry ministerstvo uherský Szella
12 article
Samostatné celní územi uherské dotkne se v první řadě Čech, Moravy a Slezska, kdež jest nejvíce rozkvetlý a odbytových trhů potřebujíeí průmysl. Uskuteční-li tedy Uhry zvláštní celní území, bude to znamenati krisi tohoto průmyslu. vždyť se proto domáháme v Uhrách samostat- ného území celního, abychom si sami zřídil velkoprůmysl, bez něhož Uhry existovati ne- mohou, nejsouce s to, postrádati sta millionův. jež platí za průmyslové výrobky. Ale výrobky ony neobejdou se rovněž bez uherského tržiště. ježto si nové odbytiště opatřiti nedovedou (?). Tak by se v případě hospodářské srážky krise přiostřila ve krisi česko-uherskou. Ostatní, pře- vahou zemědělské země měně by pocítily změnu hospodářského poměru; ba snad by i na útraty průmyslu získaly. Otázka samostalného celního územi uherského jest však již jen otázkou času. I Čechové i Maďaři mají však své zvláštní zájmy na tom, aby při řešení této otázky nestáli prot- sobě jako odpůrci. Nemůžeme-li již býti vzá- jemně ochotnými přáteli, buďme aspoň rozumn obchodníci, a počítejme, majíce zření i k minu- losti i k budoucnosti. Vždyť naše účty nejsou peuze hospodářské, jsou zároveň i politické.
Čecho Maďar Čechy Morava Slezsko Uhry
13 article
Politická minulost obou národů byla střídavě protichůdná i přátelská. Ale budoucně musíme i hospodářsky býti živi i se snášeti. Tisícilet dějin obou národů dosvědčuje, že zeměpisné po- měry je na sebe odkazují. Mezinárodní vztahy také je na sebe upozorňují. Český a moravský průmysl může však jen tím způsobem uhájiti si uherské tržiště, když založí své podniky na uherském území. Ovšem by Čechové musili se vzdáti tajných i veřejných aspirací na severní kraje uherské, a ti, kdož by se u nás zařídili, musili by upřímně s bezelstně přilnouti k Uhrám. Celkem vzato, mohli by Ma- ďaři a Čechové srovnati své účty ... Toť jsou hlavní myšlenky zmíněné úvahy. na niž v hospodářském ohledu dnes nemíníme tuto odpovídati; co pak se týče stránky národ- nostní, jest odpověď naše samozřejma. Necht ve vzdají Maďaři odnárodňovacích choutek v se- erních Uhrách, nechť vrátí Slovákům a jejich jazyku postavení a záruky, jaké měli v Uhrách do doby, než Maďaři se nakazili odnárodňovacími choutkami po vzoru německém, nechť stejně si nadále počínají i k ostatním Slovanům, a potom bude možná i upřímnost s obou stran. Vždyt takový jest obraz minulosti uherské, takové sná- šelivé zásady byly vůdčími i nejlepším králům uherským. Unius lingune regnum debile et fragile!
Čecho ma Maďar Slovák severní kraj Uhry
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 7. března. (Tiszao obchodn smlouvě s Německem.) Hr. Tisza vy- jádřil se v rozhovoru s redaktorem „Ujsagu“, že dříve, než se počalo s Německem vyjednávati o obchodní smlouvu, upozornil německou vládu. že nová smlouva nemůže býti v uherském sněmu projednána dříve, dokud nebude rozhodnut osud rakousko-uherského vyrovnání. Z toho, že smlouva byla již uzavřena, nevyplývá pro Uhry ani morální závazek pro případ, kdyby si Uhry zřídily samostatné celní území. Na další dotaz hr. Tisza prohlásil, že dle jeho mínění Uhry nemají naděje, že by mohly uzavřiti s Něme- ckem samostatnou, jim vyhovující obchodní smlouvu. Nynější smlouva s Německem má tedy velikou důležitost pro případ samostatného cel- ního území uherského. Uhry musily by hledat- na němockých trzích náhradu za škody, jichž by utrpěly zřízením celních hradeb v Rakousku. Poněvadž by za nynějších poměrů nové vyjed návání o obchodní smlouvu s Německem nara- zilo na veliké obtíže, pokládal by za osudnou chybu, kdyby si Uhry samostatné celní území zřídily ještě před r. 1917. O téže věci pojednává též krakovský „Czas“ a soudí, že na zřízení samostatného celního území uherského před r. 1917 nedojde, poně- vadž žádná uherská strana nemohla by převzíti odpovědnost za škody, jež by z toho vzešly Uhrám. Utrpělo by sice škodu i Rakousko, ale pro Uhry by celní šraňky byly přímo osudné. V pozdější době, zejmena až vyprší nové ob- chodní smlouvy s cizinou, dojde ovšem na celní rozluku, ale do té doby bude na ni připraveno i Rakousko. Snad by se strany rakouské nebylo námitek, kdyby Uhry žádaly, aby se konečná lhůta platnosti celní pospolitostí určila již nyni.
Tisza Uher Praha Německo Hradec Uhry Rakousko
15 article
Ale pisatel nevěří, že by i potom došlo na celn válku mezi Rakouskem i Uhrami. Ačkoli by Uhry měly své samostatné celní území, mohle by dojíti na takovou obchodní smlouvu rakousko- uherskou, kterouž by se prodloužil nynější stav. t. j. celní pospolitost by se přiznala na další řadu let dobrovolně. V Praze, 7. března. (Dnešní au- dience uherských státníků.) Dne přijal panovník ve Vídni třetí serii uherských státníků za účelem rozřešení krise: člena libe- rální strany Emer. Hodossye a ze strany neod- vislosti místopředsedu Jana Totha a hr. Alb. Apponyc. Situace se nezměnila a n po dnešních audiencích. Hodossy odepřel podati jakoukoli zprávu o průběhu svého slyšení a jen poznamenal: „Jsem přesvědčen že moudrost králova nalezne cestu k rozřešen krise. Ovšem musí též na druhé straně zavlád- nouti jasnost a umírněnost. Povně věřím, že není na světě panovníka, který by citil s národem tak, jako náš král.“ Jan Toth, který pobyl u slyšení téměř celou hodinu, liboval si, že byl milostivě přijat a měl příležitost vyložiti králi své názory o situaci a rozřešení krise. Podrobně se zmínil o otázkách hospodářských a vojen- ských, při nichž se rozvinul čilý dialog. Celkem přidržel se i Toth názorů, jež hájil před králem Fr. Košut. Poslední byl přijat hr. Albert“ Ap- ponyi. Na otázku, kterou mu po audienei předložili vídeňští novináři, nedošlo-li skutečně na sblížení mezi králem a stanoviském strany neodvislosti, hr. Apponyi odvětil: „Pravím-li, že se situace nezměnila, můžete si odpověď na svou otázku sestaviti sami. Jeho Veličenstvo vy slechlo mne pozorně, ale Jeho Veličenstvo na- slouchá vždycky pozorně. Panovník činil též námitky, ale k stanovisku strany neodvislosti se nepřiblížil.
Uher Toth Hodossy Košut Albert Rakousko Uhry Praha Vídeň Francie Apponye Apa hodossy
16 article
Na středu jsou k panovníkovi pozváni Ignác Darányi (odštěpenec), Kolom. Thaly (známý historik Rakoczyův a čestný předseda strany neodvislosti) a Ludvík Láng (liberál); na čtvrtek Mikuláš Tomašič (předseda chorvatského klubu) a Štěpán Rakov sz ky (ze strany lidové); na pátek jako poslední serie hr. Rob. Želensky (liberální agrárník) a hr. Jan Zichy (bývalý předseda strany lidové nyní divoký). V Praze, 7. března. (K příští schů z uherské sněmovny.) Výkonný výbor spo- jené opposice měl dnes v Pešti poradu, aby ustanovil, jaké stanovisko se má na sněmě zaujati k některým otázkám, o nichž v posled- ních dnech jednáno jak v klubu, tak v orgánech strany. Jde zejmena o to, jakým způsobem má se odčiniti výrok presidia ze dne 18. listopadu stran zostření jednacího řádu; pak má-li se na ministerstvo Tiszo v podati žaloba a konečně, nemá-li se uči- niti návrh, aby se panovníku podala a dre sa sněmu. O všech těchto otázkách pojednáno v dnešní poradě, jež započala o 10. hod. dopol. a užšímu výboru, do něhož zvoleni Košut, Ap- ponyi, Bantfy, Aladar Zichy a Eötvös, uloženo, aby připravil text adresy. Adresa bude prve, než se podá sněmu, předložena všem spojený m op- posičním stranám. O tom, jak se výkonný výbor zachová k události ze dne 18. listopadu a k ob- žalobě Tiszova kabinetu, zpráva zatím nepo- dána. V zejtřejší sněmovní schůzi budou se ve- rifikovati poslanecké mandáty, ve čtvrtek zvoli se potřebné ještě sněmovní výbory, načež se sněmovna opět odročí na pět nebo šest dní.
Darányi Láng Tomašič Rakov Rob Zich Košut Bantfa Aladar Zich Eötvös Thala Praha Pešť Rakoczyův uherský sněmovna ministerstvo Tisza Apa ka
17 article
Konečně přijat ve schůzi návrh někdejšího retorsního výboru, dle něhož spolčená opposice žádá, by se odpomohlo všem stížnostem ú řadníků, již stýskali si na omezování svo- body svého politického mínění vládou a učinil se jim zadost. Z Turč. sv. Martina, 7. března. (J an Francisci j.) Dnes zemřel Jan Fran cisci, bývalý nadžupan. Tato stručná telegrafická zpráva svato-ma tinského přítele našeho listu dotkne se bolestně všech přátel bratří Slováků, kteří v kritické době, když násilí maďarského šovinismu na Slo- vensku dostupuje vreholu, ztrácejí jednoho z nejlepších svých synů, který přes to, že ve službách uherských dostoupil vysokého stupně vrchního župana, neodcizil se svému národu, jako sta a sta jeho krajanů, nýbrž zůstal mu věren až do smrti, zasáhnuv pod pseudonymem Janka Rimavského účinně i platně i na pole slovenské literatury. Jan Francisci narodil se roku 1822 v Hnůšti ve stolici gemerské, studoval v Prešpurku, kdež jako přitel Štůrův pracoval o vytvoření slovenského spisovného jazyka. Roku 1844 usadil se v Levoči a založil tam slovenský úštav pro vzdělávání slovenské mládeže; když mu vláda zakázala vyučovati veřejně, vyučoval aspoň soukromě v duchu Štúrově. Pak se ode- bral do Prešova, kdež sludoval na právnické akademii. Když vypukly bouře r. 1848, účastnii se jich s nadšením mladého slovenského vla stence. Vé svém rodišti zvolen za kapitána ná- rodní gardy a spolu s Daxnerem a Bakuliným odepřel poslati dobrovolníky proti Srbům
Martino Fran Slovák Francisci Štůrův Daxner Bakuliný Srba Prešpurk Levoča Prešov J an Francisk
18 article
Chorvatům. Příkladu jeho následovalo celé Slo- vensku. Za to dne 3. listopadu 1848 odsouzen v Plešivci k šibenici, ale trest ten mu Košutem změněn v tříletý žalář v Pešti. Když Pešt kn. Windisehgrätzem dobytu, byl Francisci osvo- bozen ze žaláte i vrátil se se svými druhy k slovenským dobrovolníkům, mezi nimiž se stal velitelem praporu. Když bylo uherské povstání potlačeno, Francisci se vrátil na dráhu úřadní. stal se sekretářem ve Zvoleni, r. 1853 stolič- ným komisarem v Debrecíně, r. 1859 místo- držitelským radou ve Velk. Varadíně a r. 1863 radou uherského náměstnictva v Pešti. Literárně činným byl od r. 1841 v »Tatrance« a později v Hurbanově »Nitře«, do níž psal vlastenecké básně. V Lovoči vydal r. 1845 »Slovenské po- věsti«, v »Nitře« r. 1846 historickou povídku »Janko Podhorský«. I později nepřestával býti literárně činným a za svého pobytu v Pešti vy- dával »Pestbudinské Vodomosti« (1861—1863), v nichž lájil práv národa slovenského. Roku 1861 Francisci byl předsedou slovenského shro- máždění v Turč. sv. Martině, z něhož vyšla »Matice Slovenská«. Poslední jeho samostatné dilo jsou vydané r. 1889 v Turč. sv. Martině »Iskry ze zavjatej pabräby«. V Turč. sv. Mar- tině též dokonal svůj zásluh plný život v 83. roce svého věku. Nad jeho rakví, která bude ve čtvrtek uložena do drahé mu půdy slovenské. zapláče nejen celé Slovensko, nýbrž i my Če- chové, kteří jsme v něm vždy etili věrného sýna bratrského nám národa. Budiž mu věčná pamět!
Chorvat Košut Francisci Hurbanův Janko svatý . Martina svatý . Mara Plešivec Pešť Zvolen Debrecín Varadín Nitra Slovensko bratrský já národ Pestbudinský Vodomost Iskra
19 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 7. března.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 7. března. Právo ruských občanů, podávati přímo carov politické rozklady a návzhy, prohlášené carem Mikulášem II. úkazem dne 3. t. m., správně oceňuje v »Novém Vremenie docent Alexandr Pilenko. Napomíná ruské ob- čany, aby tomuto právu rychle porozuměli taktně začali ho užívali, neboť od jejich taktu závisí dalaí rozvoj tohoto práva. »Treba postaviti se na široké, lidské, humanní, státní stanovisko a býti si vědomým, že car volá všechen svůj národ, aby byl jeho spolupracov- níkem. Je to vyzvání k široké, uvědomělé ob- čanské samočinnosti. Od nynějška každý z nás, až do nejnepatrnějšího ruského člověka, má právo o reformách nejen mluviti, nýbrž přímo carovi činiti návrhy jejich. Zásada důležitá. Car zve každého z nás, abychom dle svých sila rozumění pracovali s ním o zdokonalení stát- ního stroje. Toto vyzvání tvoří nejen právo každého z nás, nýbrž i společenskou a státn povinnosť. Ale aby toto právo mohlo se rozvi- nouti, je třeba dáti občanstvu další právo:o veřejných záležitostech veřejně se dorozumivati. Dosud právo veřejného shromažďování bylo bůh ví proč zůstaveno peuze nejradikálnějším živlům mezi námi: studentům, pořádajícím bouřlivé meelingy, a dělníkům, kteří ho užívají témět každodenně. Jen klidným živlům, základu ná- roda, práva shromažďovacího přáno nebylo-« Rusko, Annlie a Persie. Perský vyslanec v Petrohradě vyvrací zprávu »P. Ag.« z Tiílisu, jakoby perská vláda vyjed- návala s angliekou o velkou půjčku. Zpráva tato, dle tvrzení vyslancova, je vymyšlena, protože v Teheraně na žádnou velkou půjčku nepomýšlejí. Vyvrácení toto je politicky důležito zté příčiny, že je důkazem trvalé důvěry Persie k Rusku, již Anglie marně snaží se pod kopati.
Mikuláš II Pilenko Annlie Praha Rusko Persie Petrohrad Tiílis Anglie
20 article
Wyndhamův pád. Ministr pro Irsko Mr. Wyndham, jenž již před několika dny nastoupil dovolenou, podal V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za 8h . . . . na z odpolední Ve fllalkách na veskověi ranní čáslo. . . . . . . . 10h sdpolední . . . . . . . . Bh Inseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá sdmini- steace v Mazianské ulici č. s. Tam nachárejí se též redakee tiskárna s eapedice „Národních Llstá“ Rukoplsy se novracajl.
Wyndhamův Mister Wyndham Rukoplsa Irsko Mazianský ulice národní Llstat
21 article
žádost za propuštěnou. Odstoupení jeho souvisí se známou afférou opravných návrhů pro irskou vládu Mae Donnellových. Pád Wyndhamův byl očekáván. »The National Review« z 1. t. m. jej určitě oznamo- vala. Zmíněná revue ve svém článku vytýká Wyndhamovi, že zašel příliš daleko ve svých intrikách se svým kollegou Sir Mae Donnelle m, jež měly vésti až k založení finančního » úřa du a jistých zákonodárných mocí pro Irsko. Mr. Wyndham prohřešil se na důvěře své strany. »National Review« přináší též ukázky z korre- spondence Wyndhamovy se Sir Mac Donnellem, s jehož rozhodně irskofilským stanoviskem vy- slovoval Wyndham souhlas a zasadil se, aby byl jmenován státním podsekretářem pro Irsko. Wyndham byl politikem a státníkem ne- obyčejné činnosti a bystrosti. Jeho reformy ve správě Irska přispěly velice k uklidnění a čá- stečnému usmiření nálady irského lidu. Bývalý ministr pro Irsko, jehož odstoupení je velikou událostí pro anglickou politiku, byl též literárně činným. Patři mezi řídké politiky anglické, kteří s jistým zájmem sledují též věci české. Man- želka Wyndhamova lady Grosvenor patří mezi nejpřednější a nejváženější dámy londýnské společnosti.
Mae Donnellův Wyndhamův Wyndham Mister Mac Donnell Grosvenor Irsko Sira Mae Donnell the National Review
22 article
Episoda z anglického parlamentu. V poslanecké sněmovně bylo při druhém člení jednáno o zákoně, činícím zodpovědným společnosti železniční za požáry, vzniklé jiskrami z lokomotiv. Při té příležitosti pronesl Benjamin sněmovny, 21letý vicomte Turnour, svou první řeč. Mladíček omlouval se vážnému shromáždění, že odvážil uchopiti se slova a sněmovna velmi přívětivě uvítala jeho maiden-spcech. Tak mla- distvé debuty nejsou ničím vzácným v angli- ekém parlamentu. Je známo, jak Pitt ve věku jinošském vy- stoupil v parlamentu. Na tuto okolnost upozornil též Sir Edward Grey, jenž pravil, že vicomte Turnour dělí se o čest rekordu mládí se slav- ným Pittem, který byl o 2 měsíce mladší nežli nynější Benjamin parlamentu, když pronesl svou řeč. Vicomte Turnour s uzarděním vyslechl po- klonu Sir Greye i pochvalu sněmovny. Zákon byl poslán zpět velké komisi obchodní.
Benjamin sněmovna Pitt Grey Benjamin
23 article
Ke sporu norsko-švédskému. Zvláštní výbor norského sněmu rozhodl včera 16 hlasy proti 3, že pro další vyjedná- vání v konsulátní záležitosti mají býti přijaty tyto základy: Ještě v nynějším zasedání sněmu norského státi se má rozhodnutí o předloze zákonné v příčině zřízení vlastních konsulátů norských, i mají býti schvá- leny hlavní rysy organisace jejich. Čas, kdy zákon vstoupí v platnost, stanoven bude po dalším vyjednávání s novou vládou. Nesmí být ale chvile ta oddálena přes 1. duben 1906. Jakmile toto usnesení bude sněmem přijato, musí vláda vypověděti Švédsku společné konsulátní zřízení. Jeden člen ko- mitétu navrhl, aby v nynějším zasedání nor- ského sněmu, přijat byl zákon o zařízení nor- ských konsulátů a aby stanoveno bylo ihned, že vstupuje 1. dubnem 1906 v platnost. Lze očekávati, že návrh výboru norský sněm (stor- thing) přijme, čímž Norsko nabude první elapy pro samostatnost svou i ve věcech vnějších. Etápu druhou, samostatné ministerstvo zahra- ničných záležitosti, vybojuje na konec na Švéd- sku též, třeba ovšem po nových ještě tuhých bojích.
Švédsko Norsko norský sněm
24 article
Potíže francouzsko-marockého vyjednávání. »Köl. Ztg« sděluje z Tangeru, že vedle značných již finančních a hospodářských poža- davků, jimž sultán marocký ale rovnéž nejevl valné chuti vyhověti, Francouzové žádají na Marokku též, aby vystoupilo konečně energicky proti výpravám pretendenta Bu-Amary, proto, že Francie, aby chránila své hranice před znepo- kojováním, obsadí sama Udžu. Sultán odtuši prý, že Francii náleží proti pretendentu vystou- piti, jen kdyby vstoupil na samo území alžírské. Dle všeho nedospěje vyjednávání tak záhy ke konci, jelikož Anglie sultána zřejmě k odporu podněcuje, ačkoliv na oko zřekla se známou smlouvou anglo-francouzskou v Marokku všeho vlivu. Předzvěsť příštích voleb anglických. Ve Škotsku v hrabství entském zvolen byl do sněmovny poslanecké liberál Lomont 1460 hlasy proti 1416 hlasům konservativce Salva. Za posledních voleb měli tu konservativci ještš většinu přes 200 hlasů. Rakousko — v Jerusalemě. Německo a Rakousko snaží se všemožně, aby pohnuly Vatikán, by jmenoval msgra. Sa- gasa, býv. apoštolského vikáře v Egyptě rektora koptického semináře v Alexanďrii — seminář ten jest pod rakouským protektorátem — patriarehou jerusalemským. Ně- mecko kořisti tu prostě z francouzské roztržky s Vatikánem, neboť při známém podřizeném poměru Vídně vůči Berlinu není pochyby, čí vlastně zájmy by rakouský chráněnec v Jerusa- lemě obstarával. Nové ministerstvo v Italii. Jak již telegram sdělil, uložil král italský sestavení nové vlády mirnému radikálu Forti- sovi. Tento nabídl ihned ministerstvo vyučování radikálnímu poslanci Demorinisovi, financea veřejné práce pak posl. Mag. Ferrarisovi a inže- nýrovi Carminovi. Ministerstvo vnitra chce pře- vzlti sám. V ostatních ministerstvech mají
Francouz Amara Salva Demorinis Mag Ferraris Tanger Maroko Francie Anglie Skotsko Rakousko Jeruzalém Německo Vatikán Egypt Vídeň Berlín Jerusa Forts