2
masthead
V Praze, ve středu dne 8. března 1905.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. Hlsty
předplásí se:
v Praze v zdminisárnei
n . . . . 6 K —h
s dvojí čonáškeu
a něst
na čivit leta . . . . 7 K 50h
ve filialkách
2K30
na měaíe a
Poštout
z měsíe
atn lia . . . . 9 K on
s drejí zásllko
na měsí
na čtvrt lota . . . . 11 K co
Poštout
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 7. března. (Původní
telegram zvláštního zpravodaje »Národ. Listů«.)
Pověsť připisuje nedostatek zpráv
dnešního večera porušení telegrafuího
spojení. Telegramy dopisovatelů ze
dnešního rána mluvily o tom, že si-
tuace je vážná a že Japonci postu-
pují, snažíce se uzavříti kruh. Vykli-
zení Mukdenu jest prý pravděpodobné.
Fusun zdá se býti ohrožen. Pravé
ruské křídlo ustupuje na zad. Vět-
šina útoků japonských byla
však odražena. Věera Japonei
pokusili se prolomiti ruské postaveni
u Sachepu, byli ale odraženi.
Z Petrohradu, 7. března. (C.-B.) Ge-
nerál Kuropatkin telegrafoval dne 5.
března:
Na pravém břehu řeky Chunu ne-
přítel postoupil do Nusintonu,
byl však odražen. Naše vojsko se
njalo potom offensivy a obsadilo Nu-
sinton a několik jiných míst.
Útok nepřítele na Elchajez
byl odražen.
V okolí Putilovského pahorku
naše vojsko zajalo 100 Japonců.
Útok na Kandolisan byl o d-
ražen. Plukovník Rumševič byl
raněn. Nepřítel ustoupil jižně od na-
šich postavení.
V gaotulinském prásmyku
naši střelei postonpili k Šunšucze a
Šanhesaji, donutivše Japonce k
ústupu.
Japonec
Rumševič
Petrohrad
Chun
6
article
UUbenepuzy nepřítel vrátil se
na svá dřívější postavení u Kuďavy
Naše vojsko obsadilo po boji návrší,
ovládající okolí.
6. března
Ve středu je vše klidno.
Naše pravé křídlo zápa ině o
Mukdenu pokračuje v offen-
sivě. Nepřítel vynasnažoval se vše-
možně obsaditi bezejmennou osadu, byl
však odražen. O 11. hod. v noc
odražen 10. útok.
Naše dělostřelectvo z Erdagou pod-
porovalo nás v odrážení nepřátelských
útoků na Putilovský pahorek.
Včera v noci Japonci obořili se
na Kandolisan, byli však po tří-
hodinnm boji odraženi
U Gaotulinu napočítali jsme
2030 japonských mrtvol, mezi nim
30 důstojníků Některé jsme pohřbili.
Japonci podnikli nový útok na
naše postavení u Ubenepuzy
Naše vojsko v Tomagušanu
odrazilo několik útoků a způsobile
nepříteli ohromné ztráty
Naše oddělení na našem krajním
levém křídle obsadilo průsm y k
10 verst východně od Kuďazy. Jedna
škadrona a půl setniny Japonců, za-
házevše zbraň, ustupovali v ne
pořádku.
(Ostatní telegrafické a telefonické zprávy
viz na straně 3.)
Japonec
7
article
K boji o hospodářskou rozluku
K boji o hospodářskou rozluku
Zprávy o posavadním průběhu krise uher-
ské přirozeně vzbuzují bdělý zájem veškerých
kruhů hospodářských. Pokud do veřejnosti pro-
nikly správně zvěstí o poslání hr. Andrássyea
o slyšení politiekých předáků maďarských u pa
novníka, má se všeobecně za to, že v zásadě
považují i v rozhodujících kruzích vídeňských
požadavek spojené opposice uherské za hospo-
dářskou a celní rozluku za splnitelný. Proveden
tohoto požadavku ovšem předpokládá zvláštní
novou dohodu mezi oběma polovicemi soustátí,
při čemž by se jednání vedlo podobně, jako
mezi dvěma cizími státy, když chtějí upraviti
své hospodářské styky. Buď se obě strany shod-
nou a uzavrou spolu obchodní smlouvu, nebo
dojde mezi nimi k hospodářskému boji, při němž
každá strana se obrňuje bojovnými celními
sazbami.
Co se týče budoucí úpravy hospodářských
styků mezi Uhrami a královstvími a zeměmi na
říšské radě zastoupenými na základě hospodář-
ské a celní rozluky, vyskytují se prozatím ná-
sledující otázky: předně, kdy má nový stav
počíti, zdali již r. 1907, do kteréž doby smlu-
vena byla vzájemnost (reciprocita), čí r. 1917.
do kteréhož trvají nové obchodní smlouvy zahra-
ničné, zvláště s Německem; za druhé.
má-li se připustiti jakýsi stav přechodní, jenž
by poskytl oběma stranám času ku přípravám.
anebo má-li se ihned přikročiti ke všem důsled-
kům rozluky s celními šraňky a případně i s oka-
mžitým hospodářským zápasem.
Uhry
Německo
8
article
Přihliží-li se ku potřebám hospodářsk
praxe, kteráž se vždy leká náhlých převratů.
zdálo by se, že znenáhlý, přípravami pro bu-
doucnost provázený přechod, je-li již nezbytno
přikročiti k rozluce, lépe by vyhovoval zejmena
průmyslu, jenž činívá své disposice obvykle na
delší dobu, a jenž tudíž bývá vždy stoupencem
co možná na dlouhou dobu uzavřených obchod-
ních smluv.
V nynějším případě s Uhrami dle všeho na-
bývají převahu nad úvahami hospodářskými —
výpočty politické, aspoň pokud se týká této polo-
viny říše. Pokud se týká interessentů zeměděl-
ských, jest pochopitelno, že jim bude vítána roz-
luka, čím dříve, tím lépe, protože v tomto oboru
soutěž zemědělské výroby uherské nejtíže se
pociťuje; zvláště uváží-li ze, že zklamalo vše-
stranně očekávání, jakéž se přeč léty kladlo do
zrušení mlecího řízení. Účinek jeho dopadl v
pravý opak předpokladu svých někdejších za-
stanců, tak že se nyní hledá náprava zjednáním
kartelu — s uherskými mlýny.
Podobné hospodářské úvahy nedají se všal
uvěsti pro výrobu průmyslnou. Tu znamená
každý náhlý přechod těžký otřes, případně i váž-
nou krisi, a přece tyto dny učinily tři přední prů-
myslové sbory a sice ústřední svaz průmyslníků
klub průmyslníků a svaz rakouských průmysl-
níků usnesení, má-li nastati rozluka, aby se pro-
vedla i hned.
Uhry
9
article
Zajímavé toto usnesení zní následovně
Naplněn hlubokou starostí, aby zájmy ho
spodářské a zvláště průmyslu rakouského nebyly
občtovány snaze po zachování společn
armády, prohlašuje stálý výbor tří ústředních
svazů:
„Pro případ zrušení hospodářské pospoli
tosti zdejši hospodářství, jež již nyní
zvláště poměr kvotový a vojenská břemena ve-
lice tíživě pociťuje, vůči převratu, kterýž celní
rozlukou nezbytně nastane v postavení prů-
myslu, nebude s to, opatřiti i nadále
břemena na společnou armádu.“
„Stane-li se nezbytnou hospodářská rozluk
mezi Rakouskem a Uhrami, jíž si věru nepře-
jeme, tedy zasluhuje v zájmu rakouského hospo-
dářského živola přednost co nejrych-
lejší zrušení pospolitosti přede
všemi, jakkoliv uzpůsobenými provisoriemi, ze-
jmena i před přechodným stavem s meziceln
čarou pro některé výrobky.“
„Stálý výbor důtklivě vyzývá jak vládu, t l
parlament, aby zastávaly co nejrozhodněji tot
stanovisko oproti všem směrodatným činitelům.
Rakousko
Uhry
10
article
I kdyby stálý výbor průmyslniků nebyl dal
toto své usnesení na veřejnost s poznámkou, že
nebylo dlouho připravováno a že jest spontanním
výronem okamžité těžké situace, bylo by z jeho
znění patrno, že jest plodem úvah rázu politi-
ckého a že zamýšlí se jím zasáhnouti do tvoříe
se kritické situace politické, t. j., že byl k němu
dán popud určitým činitelem politickým.
Průmyslníci užili tu dle svého zdání nej
působivějšího prostředku, jednoty armády, aby
zachránili hospodářskou pospolitost. I kdyby byl
dobrý účel tohoto usnesení, nezdá se býti hlavn
jeho důvod zvláště šťastný, protože případnou
celní rozlukou obě státní poloviny opatří si nové
příjmy z vnitřních cel, čímž se prostředky na
vydržování armády jen rozmnoží. Druhý pak
důvod, požadavek co nejrychlejšího provedení
celní rozluky, jest zbraní dvojsečnou, i kdyby
hospodářská převaha Rakouska tímto způsobem
doufala dříve dospěti k hospodářskému vítězstv
nad Uhrami.
Průmysl předně není ve svých zájmech jed-
notný, jak se ukázalo již při obnově obchodní
smlouvy s Německem a při šíření myšlenky vše-
německé o těsnější hospodářské splynuti tétc
poloviny soustátí s Německem. Průmysl mimo
to je stěhovavý a dovede, jak se ukázalo na př.
v hospodářském boji německo-ruském a jinde.
přeložiti své sídlo na územi druhého státu.
Obě tyto okolnosti podivnou náhodou unikly
pozornosti stálého výboru průmyslníků při spon-
tanním projevu jeho.
Rakousko
Uhry
Německo
11
article
Za to zdá se, že v Uhrách již dávno počí-
tali i s překvapením hospodářské rozluky a že
rovněž pomýšleli již na prostředky, jak odvrá-
titi prudkost prvního nárazu hospodářského boje.
V prvém ohledu připomínáme známý výrok
někdejšího předsedy ministerstva uherského
Szella, jenž své doby prohlásil, že Uhry jsou
tak připraveny, že mohou zavésti celní šraňky
ve čírnácti dnech.
Ve směru druhém zasluhuje zmínky článek
nejoblíbenějšího a nejrozšířenějšího listu ma-
ďarského, jenž se zabývá různícími se zájmy
národními a hospodářskými v této polovíně sou-
státí a dospívá k následujícím myšlenkám:
Hospodářská rozluka jest prvním krokem n
dráze dalšího vývoje obou států monarchie.
Uher
Uhry
ministerstvo uherský Szella
12
article
Samostatné celní územi uherské dotkne se v
první řadě Čech, Moravy a Slezska, kdež jest
nejvíce rozkvetlý a odbytových trhů potřebujíeí
průmysl. Uskuteční-li tedy Uhry zvláštní celní
území, bude to znamenati krisi tohoto průmyslu.
vždyť se proto domáháme v Uhrách samostat-
ného území celního, abychom si sami zřídil
velkoprůmysl, bez něhož Uhry existovati ne-
mohou, nejsouce s to, postrádati sta millionův.
jež platí za průmyslové výrobky. Ale výrobky
ony neobejdou se rovněž bez uherského tržiště.
ježto si nové odbytiště opatřiti nedovedou (?).
Tak by se v případě hospodářské srážky krise
přiostřila ve krisi česko-uherskou. Ostatní, pře-
vahou zemědělské země měně by pocítily změnu
hospodářského poměru; ba snad by i na útraty
průmyslu získaly. Otázka samostalného celního
územi uherského jest však již jen otázkou času.
I Čechové i Maďaři mají však své zvláštní zájmy
na tom, aby při řešení této otázky nestáli prot-
sobě jako odpůrci. Nemůžeme-li již býti vzá-
jemně ochotnými přáteli, buďme aspoň rozumn
obchodníci, a počítejme, majíce zření i k minu-
losti i k budoucnosti. Vždyť naše účty nejsou
peuze hospodářské, jsou zároveň i politické.
Čecho
Maďar
Čechy
Morava
Slezsko
Uhry
13
article
Politická minulost obou národů byla střídavě
protichůdná i přátelská. Ale budoucně musíme
i hospodářsky býti živi i se snášeti. Tisícilet
dějin obou národů dosvědčuje, že zeměpisné po-
měry je na sebe odkazují. Mezinárodní vztahy
také je na sebe upozorňují.
Český a moravský průmysl může však jen
tím způsobem uhájiti si uherské tržiště, když
založí své podniky na uherském území. Ovšem
by Čechové musili se vzdáti tajných i veřejných
aspirací na severní kraje uherské, a ti, kdož by
se u nás zařídili, musili by upřímně s bezelstně
přilnouti k Uhrám. Celkem vzato, mohli by Ma-
ďaři a Čechové srovnati své účty ...
Toť jsou hlavní myšlenky zmíněné úvahy.
na niž v hospodářském ohledu dnes nemíníme
tuto odpovídati; co pak se týče stránky národ-
nostní, jest odpověď naše samozřejma. Necht
ve vzdají Maďaři odnárodňovacích choutek v se-
erních Uhrách, nechť vrátí Slovákům a jejich
jazyku postavení a záruky, jaké měli v Uhrách
do doby, než Maďaři se nakazili odnárodňovacími
choutkami po vzoru německém, nechť stejně si
nadále počínají i k ostatním Slovanům, a potom
bude možná i upřímnost s obou stran. Vždyt
takový jest obraz minulosti uherské, takové sná-
šelivé zásady byly vůdčími i nejlepším králům
uherským. Unius lingune regnum debile et
fragile!
Čecho
ma
Maďar
Slovák
severní kraj
Uhry
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 7. března. (Tiszao obchodn
smlouvě s Německem.) Hr. Tisza vy-
jádřil se v rozhovoru s redaktorem „Ujsagu“, že
dříve, než se počalo s Německem vyjednávati
o obchodní smlouvu, upozornil německou vládu.
že nová smlouva nemůže býti v uherském sněmu
projednána dříve, dokud nebude rozhodnut osud
rakousko-uherského vyrovnání. Z toho, že
smlouva byla již uzavřena, nevyplývá pro Uhry
ani morální závazek pro případ, kdyby si Uhry
zřídily samostatné celní území. Na další dotaz
hr. Tisza prohlásil, že dle jeho mínění Uhry
nemají naděje, že by mohly uzavřiti s Něme-
ckem samostatnou, jim vyhovující obchodní
smlouvu. Nynější smlouva s Německem má tedy
velikou důležitost pro případ samostatného cel-
ního území uherského. Uhry musily by hledat-
na němockých trzích náhradu za škody, jichž by
utrpěly zřízením celních hradeb v Rakousku.
Poněvadž by za nynějších poměrů nové vyjed
návání o obchodní smlouvu s Německem nara-
zilo na veliké obtíže, pokládal by za osudnou
chybu, kdyby si Uhry samostatné celní území
zřídily ještě před r. 1917.
O téže věci pojednává též krakovský „Czas“
a soudí, že na zřízení samostatného celního
území uherského před r. 1917 nedojde, poně-
vadž žádná uherská strana nemohla by převzíti
odpovědnost za škody, jež by z toho vzešly
Uhrám. Utrpělo by sice škodu i Rakousko, ale
pro Uhry by celní šraňky byly přímo osudné.
V pozdější době, zejmena až vyprší nové ob-
chodní smlouvy s cizinou, dojde ovšem na celní
rozluku, ale do té doby bude na ni připraveno
i Rakousko. Snad by se strany rakouské nebylo
námitek, kdyby Uhry žádaly, aby se konečná
lhůta platnosti celní pospolitostí určila již nyni.
Tisza
Uher
Praha
Německo
Hradec
Uhry
Rakousko
15
article
Ale pisatel nevěří, že by i potom došlo na celn
válku mezi Rakouskem i Uhrami. Ačkoli by
Uhry měly své samostatné celní území, mohle
by dojíti na takovou obchodní smlouvu rakousko-
uherskou, kterouž by se prodloužil nynější stav.
t. j. celní pospolitost by se přiznala na další řadu
let dobrovolně.
V Praze, 7. března. (Dnešní au-
dience uherských státníků.) Dne
přijal panovník ve Vídni třetí serii uherských
státníků za účelem rozřešení krise: člena libe-
rální strany Emer. Hodossye a ze strany neod-
vislosti místopředsedu Jana Totha a hr. Alb.
Apponyc. Situace se nezměnila a n
po dnešních audiencích. Hodossy
odepřel podati jakoukoli zprávu o průběhu svého
slyšení a jen poznamenal: „Jsem přesvědčen
že moudrost králova nalezne cestu k rozřešen
krise. Ovšem musí též na druhé straně zavlád-
nouti jasnost a umírněnost. Povně věřím, že
není na světě panovníka, který by citil s národem
tak, jako náš král.“ Jan Toth, který pobyl
u slyšení téměř celou hodinu, liboval si, že byl
milostivě přijat a měl příležitost vyložiti králi
své názory o situaci a rozřešení krise. Podrobně
se zmínil o otázkách hospodářských a vojen-
ských, při nichž se rozvinul čilý dialog. Celkem
přidržel se i Toth názorů, jež hájil před králem
Fr. Košut. Poslední byl přijat hr. Albert“ Ap-
ponyi. Na otázku, kterou mu po audienei
předložili vídeňští novináři, nedošlo-li skutečně
na sblížení mezi králem a stanoviském strany
neodvislosti, hr. Apponyi odvětil: „Pravím-li,
že se situace nezměnila, můžete si odpověď na
svou otázku sestaviti sami. Jeho Veličenstvo vy
slechlo mne pozorně, ale Jeho Veličenstvo na-
slouchá vždycky pozorně. Panovník činil též
námitky, ale k stanovisku strany neodvislosti se
nepřiblížil.
Uher
Toth
Hodossy
Košut
Albert
Rakousko
Uhry
Praha
Vídeň
Francie
Apponye
Apa
hodossy
16
article
Na středu jsou k panovníkovi pozváni
Ignác Darányi (odštěpenec), Kolom. Thaly
(známý historik Rakoczyův a čestný předseda
strany neodvislosti) a Ludvík Láng (liberál);
na čtvrtek Mikuláš Tomašič (předseda
chorvatského klubu) a Štěpán Rakov sz ky
(ze strany lidové); na pátek jako poslední serie
hr. Rob. Želensky (liberální agrárník) a hr.
Jan Zichy (bývalý předseda strany lidové
nyní divoký).
V Praze, 7. března. (K příští schů z
uherské sněmovny.) Výkonný výbor spo-
jené opposice měl dnes v Pešti poradu, aby
ustanovil, jaké stanovisko se má na sněmě
zaujati k některým otázkám, o nichž v posled-
ních dnech jednáno jak v klubu, tak v orgánech
strany. Jde zejmena o to, jakým způsobem má
se odčiniti výrok presidia ze dne
18. listopadu stran zostření jednacího řádu;
pak má-li se na ministerstvo Tiszo v
podati žaloba a konečně, nemá-li se uči-
niti návrh, aby se panovníku podala a dre sa
sněmu. O všech těchto otázkách pojednáno
v dnešní poradě, jež započala o 10. hod. dopol.
a užšímu výboru, do něhož zvoleni Košut, Ap-
ponyi, Bantfy, Aladar Zichy a Eötvös, uloženo,
aby připravil text adresy. Adresa bude prve, než
se podá sněmu, předložena všem spojený m op-
posičním stranám. O tom, jak se výkonný výbor
zachová k události ze dne 18. listopadu a k ob-
žalobě Tiszova kabinetu, zpráva zatím nepo-
dána. V zejtřejší sněmovní schůzi budou se ve-
rifikovati poslanecké mandáty, ve čtvrtek zvoli
se potřebné ještě sněmovní výbory, načež se
sněmovna opět odročí na pět nebo šest dní.
Darányi
Láng
Tomašič
Rakov
Rob
Zich
Košut
Bantfa
Aladar Zich
Eötvös
Thala
Praha
Pešť
Rakoczyův
uherský sněmovna
ministerstvo Tisza
Apa
ka
17
article
Konečně přijat ve schůzi návrh někdejšího
retorsního výboru, dle něhož spolčená opposice
žádá, by se odpomohlo všem stížnostem
ú řadníků, již stýskali si na omezování svo-
body svého politického mínění vládou a učinil
se jim zadost.
Z Turč. sv. Martina, 7. března. (J an
Francisci j.) Dnes zemřel Jan Fran
cisci, bývalý nadžupan.
Tato stručná telegrafická zpráva svato-ma
tinského přítele našeho listu dotkne se bolestně
všech přátel bratří Slováků, kteří v kritické
době, když násilí maďarského šovinismu na Slo-
vensku dostupuje vreholu, ztrácejí jednoho
z nejlepších svých synů, který přes to, že ve
službách uherských dostoupil vysokého stupně
vrchního župana, neodcizil se svému národu,
jako sta a sta jeho krajanů, nýbrž zůstal mu
věren až do smrti, zasáhnuv pod pseudonymem
Janka Rimavského účinně i platně i na pole
slovenské literatury. Jan Francisci narodil se roku
1822 v Hnůšti ve stolici gemerské, studoval
v Prešpurku, kdež jako přitel Štůrův pracoval
o vytvoření slovenského spisovného jazyka. Roku
1844 usadil se v Levoči a založil tam slovenský
úštav pro vzdělávání slovenské mládeže; když
mu vláda zakázala vyučovati veřejně, vyučoval
aspoň soukromě v duchu Štúrově. Pak se ode-
bral do Prešova, kdež sludoval na právnické
akademii. Když vypukly bouře r. 1848, účastnii
se jich s nadšením mladého slovenského vla
stence. Vé svém rodišti zvolen za kapitána ná-
rodní gardy a spolu s Daxnerem a Bakuliným
odepřel poslati dobrovolníky proti Srbům
Martino
Fran
Slovák
Francisci
Štůrův
Daxner
Bakuliný
Srba
Prešpurk
Levoča
Prešov
J an Francisk
18
article
Chorvatům. Příkladu jeho následovalo celé Slo-
vensku. Za to dne 3. listopadu 1848 odsouzen
v Plešivci k šibenici, ale trest ten mu Košutem
změněn v tříletý žalář v Pešti. Když Pešt
kn. Windisehgrätzem dobytu, byl Francisci osvo-
bozen ze žaláte i vrátil se se svými druhy
k slovenským dobrovolníkům, mezi nimiž se stal
velitelem praporu. Když bylo uherské povstání
potlačeno, Francisci se vrátil na dráhu úřadní.
stal se sekretářem ve Zvoleni, r. 1853 stolič-
ným komisarem v Debrecíně, r. 1859 místo-
držitelským radou ve Velk. Varadíně a r. 1863
radou uherského náměstnictva v Pešti. Literárně
činným byl od r. 1841 v »Tatrance« a později
v Hurbanově »Nitře«, do níž psal vlastenecké
básně. V Lovoči vydal r. 1845 »Slovenské po-
věsti«, v »Nitře« r. 1846 historickou povídku
»Janko Podhorský«. I později nepřestával býti
literárně činným a za svého pobytu v Pešti vy-
dával »Pestbudinské Vodomosti« (1861—1863),
v nichž lájil práv národa slovenského. Roku
1861 Francisci byl předsedou slovenského shro-
máždění v Turč. sv. Martině, z něhož vyšla
»Matice Slovenská«. Poslední jeho samostatné
dilo jsou vydané r. 1889 v Turč. sv. Martině
»Iskry ze zavjatej pabräby«. V Turč. sv. Mar-
tině též dokonal svůj zásluh plný život v 83.
roce svého věku. Nad jeho rakví, která bude
ve čtvrtek uložena do drahé mu půdy slovenské.
zapláče nejen celé Slovensko, nýbrž i my Če-
chové, kteří jsme v něm vždy etili věrného
sýna bratrského nám národa. Budiž mu věčná
pamět!
Chorvat
Košut
Francisci
Hurbanův
Janko
svatý . Martina
svatý . Mara
Plešivec
Pešť
Zvolen
Debrecín
Varadín
Nitra
Slovensko
bratrský já národ
Pestbudinský Vodomost
Iskra
19
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. března.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. března.
Právo ruských občanů, podávati přímo carov
politické rozklady a návzhy,
prohlášené carem Mikulášem II. úkazem dne
3. t. m., správně oceňuje v »Novém Vremenie
docent Alexandr Pilenko. Napomíná ruské ob-
čany, aby tomuto právu rychle porozuměli
taktně začali ho užívali, neboť od jejich
taktu závisí dalaí rozvoj tohoto práva. »Treba
postaviti se na široké, lidské, humanní, státní
stanovisko a býti si vědomým, že car volá
všechen svůj národ, aby byl jeho spolupracov-
níkem. Je to vyzvání k široké, uvědomělé ob-
čanské samočinnosti. Od nynějška každý z nás,
až do nejnepatrnějšího ruského člověka, má
právo o reformách nejen mluviti, nýbrž přímo
carovi činiti návrhy jejich. Zásada důležitá. Car
zve každého z nás, abychom dle svých sila
rozumění pracovali s ním o zdokonalení stát-
ního stroje. Toto vyzvání tvoří nejen právo
každého z nás, nýbrž i společenskou a státn
povinnosť. Ale aby toto právo mohlo se rozvi-
nouti, je třeba dáti občanstvu další právo:o
veřejných záležitostech veřejně se dorozumivati.
Dosud právo veřejného shromažďování bylo bůh
ví proč zůstaveno peuze nejradikálnějším živlům
mezi námi: studentům, pořádajícím bouřlivé
meelingy, a dělníkům, kteří ho užívají témět
každodenně. Jen klidným živlům, základu ná-
roda, práva shromažďovacího přáno nebylo-«
Rusko, Annlie a Persie.
Perský vyslanec v Petrohradě vyvrací zprávu
»P. Ag.« z Tiílisu, jakoby perská vláda vyjed-
návala s angliekou o velkou půjčku. Zpráva
tato, dle tvrzení vyslancova, je vymyšlena,
protože v Teheraně na žádnou velkou půjčku
nepomýšlejí.
Vyvrácení toto je politicky důležito zté
příčiny, že je důkazem trvalé důvěry Persie
k Rusku, již Anglie marně snaží se pod
kopati.
Mikuláš II
Pilenko
Annlie
Praha
Rusko
Persie
Petrohrad
Tiílis
Anglie
20
article
Wyndhamův pád.
Ministr pro Irsko Mr. Wyndham, jenž již
před několika dny nastoupil dovolenou, podal
V drobném prodeji:
ranní číslo o sobě . . . za 8h
. . . . na z
odpolední
Ve fllalkách na veskověi
ranní čáslo. . . . . . . . 10h
sdpolední . . . . . . . . Bh
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá sdmini-
steace v Mazianské ulici č. s.
Tam nachárejí se též redakee
tiskárna s eapedice „Národních Llstá“
Rukoplsy se novracajl.
Wyndhamův
Mister
Wyndham
Rukoplsa
Irsko
Mazianský ulice
národní Llstat
21
article
žádost za propuštěnou. Odstoupení jeho souvisí
se známou afférou opravných návrhů pro irskou
vládu Mae Donnellových.
Pád Wyndhamův byl očekáván. »The
National Review« z 1. t. m. jej určitě oznamo-
vala. Zmíněná revue ve svém článku vytýká
Wyndhamovi, že zašel příliš daleko ve svých
intrikách se svým kollegou Sir Mae Donnelle m,
jež měly vésti až k založení finančního » úřa du
a jistých zákonodárných mocí pro Irsko. Mr.
Wyndham prohřešil se na důvěře své strany.
»National Review« přináší též ukázky z korre-
spondence Wyndhamovy se Sir Mac Donnellem,
s jehož rozhodně irskofilským stanoviskem vy-
slovoval Wyndham souhlas a zasadil se, aby byl
jmenován státním podsekretářem pro Irsko.
Wyndham byl politikem a státníkem ne-
obyčejné činnosti a bystrosti. Jeho reformy ve
správě Irska přispěly velice k uklidnění a čá-
stečnému usmiření nálady irského lidu. Bývalý
ministr pro Irsko, jehož odstoupení je velikou
událostí pro anglickou politiku, byl též literárně
činným. Patři mezi řídké politiky anglické, kteří
s jistým zájmem sledují též věci české. Man-
želka Wyndhamova lady Grosvenor patří mezi
nejpřednější a nejváženější dámy londýnské
společnosti.
Mae Donnellův
Wyndhamův
Wyndham
Mister
Mac Donnell
Grosvenor
Irsko
Sira Mae Donnell
the National Review
22
article
Episoda z anglického parlamentu.
V poslanecké sněmovně bylo při druhém
člení jednáno o zákoně, činícím zodpovědným
společnosti železniční za požáry, vzniklé jiskrami
z lokomotiv. Při té příležitosti pronesl Benjamin
sněmovny, 21letý vicomte Turnour, svou první
řeč. Mladíček omlouval se vážnému shromáždění,
že odvážil uchopiti se slova a sněmovna velmi
přívětivě uvítala jeho maiden-spcech. Tak mla-
distvé debuty nejsou ničím vzácným v angli-
ekém parlamentu.
Je známo, jak Pitt ve věku jinošském vy-
stoupil v parlamentu. Na tuto okolnost upozornil
též Sir Edward Grey, jenž pravil, že vicomte
Turnour dělí se o čest rekordu mládí se slav-
ným Pittem, který byl o 2 měsíce mladší nežli
nynější Benjamin parlamentu, když pronesl svou
řeč. Vicomte Turnour s uzarděním vyslechl po-
klonu Sir Greye i pochvalu sněmovny. Zákon
byl poslán zpět velké komisi obchodní.
Benjamin sněmovna
Pitt
Grey
Benjamin
23
article
Ke sporu norsko-švédskému.
Zvláštní výbor norského sněmu rozhodl
včera 16 hlasy proti 3, že pro další vyjedná-
vání v konsulátní záležitosti mají býti přijaty
tyto základy: Ještě v nynějším zasedání sněmu
norského státi se má rozhodnutí o předloze
zákonné v příčině zřízení vlastních
konsulátů norských, i mají býti schvá-
leny hlavní rysy organisace jejich. Čas, kdy
zákon vstoupí v platnost, stanoven bude po
dalším vyjednávání s novou vládou. Nesmí být
ale chvile ta oddálena přes 1. duben 1906.
Jakmile toto usnesení bude sněmem přijato,
musí vláda vypověděti Švédsku
společné konsulátní zřízení. Jeden člen ko-
mitétu navrhl, aby v nynějším zasedání nor-
ského sněmu, přijat byl zákon o zařízení nor-
ských konsulátů a aby stanoveno bylo ihned,
že vstupuje 1. dubnem 1906 v platnost. Lze
očekávati, že návrh výboru norský sněm (stor-
thing) přijme, čímž Norsko nabude první elapy
pro samostatnost svou i ve věcech vnějších.
Etápu druhou, samostatné ministerstvo zahra-
ničných záležitosti, vybojuje na konec na Švéd-
sku též, třeba ovšem po nových ještě tuhých
bojích.
Švédsko
Norsko
norský sněm
24
article
Potíže francouzsko-marockého vyjednávání.
»Köl. Ztg« sděluje z Tangeru, že vedle
značných již finančních a hospodářských poža-
davků, jimž sultán marocký ale rovnéž nejevl
valné chuti vyhověti, Francouzové žádají na
Marokku též, aby vystoupilo konečně energicky
proti výpravám pretendenta Bu-Amary, proto, že
Francie, aby chránila své hranice před znepo-
kojováním, obsadí sama Udžu. Sultán odtuši
prý, že Francii náleží proti pretendentu vystou-
piti, jen kdyby vstoupil na samo území alžírské.
Dle všeho nedospěje vyjednávání tak záhy ke
konci, jelikož Anglie sultána zřejmě k odporu
podněcuje, ačkoliv na oko zřekla se známou
smlouvou anglo-francouzskou v Marokku všeho
vlivu.
Předzvěsť příštích voleb anglických.
Ve Škotsku v hrabství entském zvolen byl
do sněmovny poslanecké liberál Lomont 1460
hlasy proti 1416 hlasům konservativce Salva.
Za posledních voleb měli tu konservativci ještš
většinu přes 200 hlasů.
Rakousko — v Jerusalemě.
Německo a Rakousko snaží se všemožně,
aby pohnuly Vatikán, by jmenoval msgra. Sa-
gasa, býv. apoštolského vikáře v Egyptě
rektora koptického semináře v Alexanďrii —
seminář ten jest pod rakouským protektorátem —
patriarehou jerusalemským. Ně-
mecko kořisti tu prostě z francouzské roztržky
s Vatikánem, neboť při známém podřizeném
poměru Vídně vůči Berlinu není pochyby, čí
vlastně zájmy by rakouský chráněnec v Jerusa-
lemě obstarával.
Nové ministerstvo v Italii.
Jak již telegram sdělil, uložil král italský
sestavení nové vlády mirnému radikálu Forti-
sovi. Tento nabídl ihned ministerstvo vyučování
radikálnímu poslanci Demorinisovi, financea
veřejné práce pak posl. Mag. Ferrarisovi a inže-
nýrovi Carminovi. Ministerstvo vnitra chce pře-
vzlti sám. V ostatních ministerstvech mají
Francouz
Amara
Salva
Demorinis
Mag
Ferraris
Tanger
Maroko
Francie
Anglie
Skotsko
Rakousko
Jeruzalém
Německo
Vatikán
Egypt
Vídeň
Berlín
Jerusa
Forts