Ročník XXXXV.

V Praze, v pondělí dne 6. března 1905.

Číslo 65.

Na ranní a odpol. IIsty přadpžšeí sen v Praze v sdmfnistraci ns měsíe . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí čonáške na měsí na čivrt leta . . . . 7 K 50 h na měsáe . . . . . . 2 K. 30 Teštout na Br i. . . . . 9 R 60 s dvojí zásllkou na měste na čtvrt leta . . . . 11 K so

Válka. Zprávy o bojích v Mandžursku. Z Petrohradu, 5. března. (C.-B.) Telegram generála Kuropatkina ze dne 4. břez- na oznamuje: Na frontě západně od Muk- denu minula noc klidně. Včera setkalo se naše oddělení na silnici Mukden-Sinmintin, pět verst severozápadně od Tašično s nepřátelským oddělením, blížícím se od západu. Došlo k boji. Od pravého křídla naší armády ne- došlo dosud žádných zpráv. Od jitra slyšet dělostřelbu směrem od Suchudziapu. Naproti tomu v centru jest klidno. Jedině proti oddilům u Sachepu podnikli Japonci večer úlok, př čemž vrháno ručními granáty; Japonci dostali se až ke drátěným překážkám před naším opevněním. Japonci byli však záhy dělostřelbou zapuzeni, aniž by byli opevnění poškodili. Prudký útok Japonců udál se včera večen proti posicím na pravém křídle našem u Kandalisanu, kde úto- čeno po celou noc gardovým plu- kem. Ke 4. hodině ranní byl úporný útok Japonců úplně odražen. Na redu- tách našich nahromaděno jest vysoko japon- ských mrtvol. Nepřítel zastavil včera úloky na posice naše u Gutulinu; avšak obnovení bojů zde se očekává. Na levém křídle ruské armády bo včera večer ustal. Tou dobou zpozoro- vány proti našemu postavení u Kudiacu ja- ponské oddíly na ústupu. Ve včerejších bojíel zraněni byli generálmajor Šatilov a podplu- kovník Gurko. Dnes byl zpozorován předvoj japonské a mády, obcházející naše pravé křídlo mezi silnie Mukden—Sinmintun a řekou Hun, osm verst od stanice mukdenské. Za ranních úsvitů dobyli Japonci Suchudzi apu, neposloupili však dále.

Po prudkém boji podařilo se jim obsadit také Liaušanpu. Postup nepřitele proti posi- cím u Sachepu, který zahájen byl dnesl o5. hodině ranní, byl zadržen a nepřitel salvam našeho předvoje zahnán. Včera o 11. hodině noční a dnes o 1. ho- dině v noci podnikli Japonci útok na putilovský vreh, ale pokaždé byl odraženi. Proti posicím našim u Kandalisanu podnikl nepřítel během noci celkem třináct velmi energických útoků, které však vesměs byly odra- ženy s velikými ztrátami pro Japon- ce. Také dva noční útoky na posice u Gatulina úplně zmařeny. Na nejkraj- nějším levém křídle našem minula noc i den poměrně klidně. Oddil nepřátelský u Ku- dziadzu provedl v noci částečný postup ku předu. Z Petrohradu, 5. března. (C -B.) Petrohrad- ská telegrafní agentura« oznamuje z Muk- denu ze dne 4. března o 6. hod. ranní. Včera pokračováno Japonci v úto ku na postavení naše západně o Mukdenu. V centru udržována až do večera pouze dělostřelba. Japonci prorazili až k Sa- chepu a dostali se k drátěným překážkám před opevněními, odkudž byli však se ztrátami zahnáni. Naše levé křídlo u Kandalisa nu napadl japonský gardový pluk. Dnes o 4. hod ranní byl právě desátý útok odražen- Nepřitel utrpěl všude značné ztráty. Na pravěm křidle zuřil boj dělostřelectva. Z Petrohradu, 5. března. (C.-B.) »Petro- hradská telegrafní agentura« oznamuje z M uk- denu ze 4. t. m.: O 7. bodině zahájen opětný boj na posicích u Mukdenu proti divisí gen. Nogia. Naše salvy dělové byly mno- hem silnější než včera. V postave- ních na řece Ša nenustaly žádné změny.

Také na levém křídle nepodnikli Japonci přes den žádný útok. Poslední, třináctý útok na Gutulin byl o 8. hod. ranní úplně odražen. Na putilovský vrch pálen po celý den z těžkých oblehacích děl. V pravo od železnice napadli Japonci Li au- šaupu, kterou naše přední stráže po tuhén boji opustily Z Petrohradu, 5. března. (C.-B.) »Petro- hradská telegrafní agentura« oznamuje z dneška (5, března)! Od časného rána trvá dělostřelba západně od Mukdenu. Linie předních japonských stráží táhne se na 9 kilo- metrů od Mukdenu parallelně se že- leznicí. Japonské granáty explodují na čtyři kilometry od eísařských hrobů. Postupně bombardovány jsou činské vesnice, jež tvoří na rovině jedinou ochranu a úkryt posic. Po celý den zápasily ruské batterie s japonskými a zasypávaly se na vzájem šrapnely. Občasně jest celý obzor dýmem z ex- plodujicích šrapnelů úplně zahalen. Jinak jes jasno. Z Tokia, 5. března. (C.-B.) »Reuterova kan celář« oznamuje: Maršálek Ojam a pokračuje v provádění rozsáhlých pohybů kolem obou ru- ských křídel. Jeho fronta tvoři nyní veli ko polokruhem se vinoucí základnu na řece Ša. Jeho pravé rámě sáhá až k bodu na východní straně Fušanu, levé až k místu na západní straně Mukdenu. Tou dobou stahuje maršálek tuto velkou, ob- mykací čáru vždy úžeji. Kuropatkin namáhá se zoufale, aby postup Japonců zadržel odrážeje útoky na své boky a útoče n střed japonských posic.

Z Londýna, 5. března. (C.-B.) Dopisovate »Routerovy kanceláře« z hlavního stanu gene- rála Kurokia oznamuje ze dne 4. března Japonci udržují na opevněná místa levého křídla ruského strašnou palbu z těžkých oble- hacích děl. Zdá se nemožným, aby opevnění ranám těch obrovských střel odolala. — Druhá depeše téhož dopisovatele hlásí: Japonei dobyli na oné straně řeky Hunu pozoruhodného vítězství, porazivše dvě nedávno z Evropy přibylé divise ruského 16. sboru v jednotlivých oddílech. V tomto boji doznaly obě strany značných ztrát. Japonei ukořistili mnoho střeliva. Z Tokia, 5. března. (C.-B.) Úřadn zpráva Maršálek Ojama hlásí, že v okolí Hsinkinu oddíl japonského vojska před několika dny Rusy z jejich posic, 15 mil na jihovýchodní straně Fušanu, za- tlačil a že se tam právě zase bojuje. Na řece Ša byly opětované útoky Rusů v noci ze dne 3. března vesměs odraženy. Na zá- padní straně železné dráhy opakují Ja- ponci stále prudké útoky a obsadili tou dobou území, kteréž se prostírá od Vuče- ňunu, pět mil na západ od Šahopu, až k Susupu jež se nalezá 8 mil na severozápad od Vučeňunu

— Na pravém břehu řeky Hunu po- stoupila naše vojska, zatlačivše zvolna nepřítele, dále nasevera prorazila ru- skou obrannou čáru, jež se prostírala od Čantunu až ke Hsufantaji. Na to pokračo- váno v ostrém stíhání nepřítele stíhající vojsko japonské dorazilo již k čáře která se prostírá od Vocupu, patnáct mi jihozápadně od Mukdenu, až k Ta cupu, třináct mil na západ od Muk denu, a k Lanutu, tři míle na sever od Tacupu Ztráty Rusů za posledních dnů byly značny Značna je také naše kořisť. Avšak ani ztráty, ani kořist nebylo dosud lze přesně zjistit. Do na- šich rukou dostal se mimo jiné ruský sklad oděvů v Tahantaji. Z Njučvanu, 4. března. (C.-B) »Reuterova kancelář« oznamuje: Pád Mukdenu po važuje se tu za velmi brzký. Včera po dařilo se generálu Nogiovi, odříznouti ru- skou divisi, sestávající ze čtyř sotní ko- záků s 26 děly, jež k Mukdenu uniknouti se snažila; Nogi porazil ji a donutil ji k ústupu na Tjelin. Jiné oddily ruského vojska, je ž n posilu Mukdenu nazpět byly po- volány, byly také poraženy a odešly pak také na Tjelin. Dle posledních zpráv spa- lují Rusové v mukdenském nádraží nahroma- děné zásoby, což se považuje za známku, ž se chystají Mukden opustit.

Události ruské. L. Z Petrohradu, 5. března. V. 7 hod. 20 min. več. (Pův. telgr. zvl. zpravodaje » Nár Listů«.) Pnes jest vše klidno až na bezvýznamé srážky v odlehlých uli- cích. Tři listy dnes nevyšly. Děl- níci zapálili včera dílny nové admírality, kdež se bu- dnjí lodi válečné. Nový generální gubernátor varšavský. Z Petrohradu, 5. března. (C.-B.) Císařským reskriptem uděluje se generálu Čertkov u z zdravotních ohledů vyžádané propuště n z úřadu generálního gubernáto ra a velitele varšavského voje n- ského okruhu. Pro svoje více než padesáti- leté obětavé služby přiděluje se Čertkov trvale k družině carově. Nástupcem Čertkova jmeno- ván ataman donských kozáků generál lieutenant Maximovič. Výtržnosti v Kursku. Z Kurska, 5. března. (C.-B.) Rozechvění, způ- sobené výtržnostmi z 25. února, dosud neutuchlo. Guvernér oznamuje, že zavedla policie ve při- čině surového zacházení s žáky přísné vyšetřo- vání, slibuje nestranné posouzení všeho, co se sběhlo, potrestání vinníků a uveřejnění výsledku celého vyšetřování. Právní stav ve Flnsku. Z Helsingforsu, 4. března. (C.-B.) Senát usnesl se, že zašle císaři adresu s žádostí zemi ských stavů, aby dřívější právní stav v zem opět byl zaveden. Srážky mohamedánů s Armény. Z Erivaně, 5. března. (C.-B.) Dnes udály se tu srážky mohamedánů s Armény. Něko lik osob bylo při tom zabito.

Nepokoje v Lodl. Z Petrohradu, 4. března. (C.-B.) »Petro- hradská telegr. agenlura« oznamuje o nepoko- jích v továrně Pozňanského v Lodi: Když dav před kozáky utíkal, spadlo několik osob do rybníka, při čemž 24 žen utonulo. Čtyři dělníci byli zabiti. O poledni vybuchla ve výčepu piva neda- leko tovární pisárny dynamitová puma výbchem byla krčma rozmetena a hostinský usmrcen. Tři tajní policisté byli za- v ražděni. Na ponděli očekává se zahájenlu všeobecné stáv ky. Stávky. Z Petrohradu, 4. března. (C.-B.) »Petn tel. ag « oznamuje z Luganska: V městě a v okresu zavládá zvolna ticho. Očekává se. že v poudělí ve všech závodech se opět začne pracovat. Z Pelrohradu, 5. března. (C. B.) Následkem stávky sazečů, jež včera v některýcht- skárnách byla zahájena, nevyšly dnes časopisy »Rus« a »Petěrburgskija Vědomosti«. Z Batumu, 4. března. (C.-B.) Vojenský gu vernér vyzval dělníky bujlovských závodů, aby se vrátili do práce, jinak že závody definitivně budou uzavřeny. Z Caricyna (v gubernii saratovské), 5. března. (C.-B.) Stávka, jež v urálsko-volžských závodec propukla, z a ch vátila všechny továr ny

a tiskárny. Krámy v městě jsou uzavřeny Vojenské hlídky procházejí uli cemi. Dělníci chovají se tiše. K jejich poža- davkům připojili se také pomocníci obchodní.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Uherská krise. Z Vídně, 6. března. Vrchní redakton »Pester Lloydu« dr. Falk vyslovil se o včerejším svém slyšení u císaře: Dvě věc mne zvláště překvapily, ba zarazily: jednal znalost, kterou osvědčil panovník o všech oso- bách a věcech, jež se týkají nynější krise; druhá pak věc jest velkolepý klid a objektiv- nost, se kterou panovník o situaci pojednával V meritorním obsahu rozmluvy své panovník pravil: »Pozoruji, že mluví se nyní více koaličním kabinetu. Dle mého mínění však utvo- ření jeho je teprve na řadě druhé. V prvn řadě je otázka, zdali jest možno najíti koaliční program; najde-li se takový program, pak najdou se také lidé, kteří jej provedou.« Bar. Bánífy prohlásil se po svém sly šení, že situace je stále svízelná. »Vyložil jsem — pravil — panovníkovi stanovisko své s na- prostou přímostí a zvláště své návrhy k rozře- šení krise. Mé stanovisko je známo, jaké však jsem učinil posílivní návrhy, nemohu ovšem prozraditi. Panovník vyslechl mé výklady a při- pojil několik poznámek, ze kterých však ne- mohl jsem poznati, jak smýšlí.«

Na dotaz jednoho redaktora, je-li pravdivou zpráva maďarského jednoho listu, že bar. Bánfíy ve věci uherské zaujímá stanovisko odchylné o stanoviska jiných členů strany koaliční, odvěti baron Bánffy, že talo zpráva je úplně li- chou a dodal: »Naopak, byl jsem prvním. jenž § XII. zákona z r. 1867 vykládal v ten rozum, že musí se do uherské části armády zavéstí maďarská řeč ve- licí. To jest také moje přesvědčení a řekl jsem je náležitou formou panovníkovi, jemuž jsem také napověděl, že jenom takový kabinet může v Uhrách obstáti, který splní v - jenské a národní požadavky ma- darské.« Z Pešti, 5. března. (C.-B.) »Uh. telegr. korresp. kane.« oznamuje z Vídně: Člen sně- movny magnátů hrabě Ferdinand Zichy čestný předseda strany lidové, byl dnos o 11 hodině císařem přijat v audienci, jež skoro celou hodinu trvala. Po audienci prohlásil hr. Zichy, že mocnářovi objasnil svoje stanovisko v nynější situaci. Stanovisko toto že je totožné se stanoviskem strany lidové. Cisař projevi přání, aby hrabě ke šťastnému uklizení krise eo nejhorlivě přispíval. V audienci mluvilo se hlavne o otázce, za jakých podmínek by s koaliční ministerstvo zříditi dalo. Hrabě Ferdinand Zichy, jenž svým synem hr Aladarem Zichym, předsedou strany lidové, provázen byl, ztrávil dnešní den ješt ve Vídni.

Předseda »nové strany«, baron Desider Banífy přijat byl eísařem o 12. hodině 30 minutách. Po audienci pravil baron Banffy, že cfsaři své známě stanovisko přesně vyložil. Se- znal prý z rozmluvy s panovníkem, že je si- tuace velmi obtížna, ježto bez vyho- vění národnostním požadavkům ve vojenských otázkách ve spolku s ústupky hospodářskými žádná vláda nebude s to obstáti Banffova audience trvala také skoro hodinu. — O 1. hodině 30 minutách přijal císař re- daktora »Pester Lloydu« dra. Maxa Falka. Po audienci, která celou hodinu trvala, pro- hlásil dr. Falk, že je panovník se stavem věel úplně obeznámen a že situaci velmi objektivně posuzuje. Největší potíž pro odklizení krise zá- leží dle mínění dra. Falka v tom, že je velmi nesnadno nalézti podmínky pro zřízení koaliční vlády. Bismarkova slavnost ve Vídni. Z Vídně, 6. března. Dne 31. t. m. pořá- dají Všeněmci za nejpřisnější observance s l av- nost Bismarkovu v sálech žofinských, na které »vůdce Germánů ve východní marce« Jiří Schönerer promluví o myšlenkách a plánech prvního německého kaneléře. Parlamenini výprava do Terstu. Z Vídně, 6. března. Výprava rozpočtového výboru do Terstu k shlédnutí tamější stavby přístavní, konati se bude nejspíše v prázdninách velkonočních. Je úmysl, vyslati se jmenovaným výborem také odbor, jenž byl pověřen vyřízením vládní předlohy v příčině vystěhovalectví. Kromě ministra obchodu bar. Calla súčastní se této jízdy také předseda poslanecké sněmovny hr. Vetter.

Telegramy korresp. kanceláře Ministerská krise v Italii. Z Říma, 5. března. (C.-B.) Král přijal dne předsedy senátu a sněmovny a měl s nimi roz- mluvu o ministerské krisi. Z Říma, 5. března. (C -B.) Kromě před sedů obou sněmoven byli králem přijati ve sly šení senátoři Ricotti, Finali a markýz Visconti-Venosta a poslanci Sonni n a Hortis. Z Říma, 5. března. (C.-B.) Král vyslechne v záležitosti ministerské krise četné politické osobnosti. Prodlonžený stav obležení. Z Buenos Ayres, 4. března. (C.-B.) »Ag Havas« oznamuje: Ministerská rada usnesla se aby stav obležení o 60 dní byl prodloužen.

Parlamentní ministerstvo. Z Vídně docházejí zprávy o úmyslu bar Gaulsche proměniti nynější kabinet úřadnický v ministerstvo parlamentní. Tvrdí se sice, že zprávy ty jsou bezpodstatné aneb aspoň před časné, v tomto okamžiku že chef vlády na mela morfosu takovou nepomýšll. Že by pověsti tyto byly smyšlenkou, popí ráme, naopak víme z pramene bezpečného, že úmyslem takovým bar. Gautsch skutečně se za- bývá. Vždyť není nic přirozenějšího; odstoupením Körbrovým nepadl pouze chef bývalého kabinetu, nýbrž dodělala úřadnická vláda vůbec. V tomto státě ovšem úžasně rychle se zapomíná a dnes skutečně už málo kdo jest si toho vědom, že vláda Gautschova, jež převzala do jednoho vše chny ministry Körbrovy, měla ráz proza- tímný při svém vzniku a má ho p dnes. Dělný parlament a jen poněkud dbalý svého významu s úřadníky-ministry srovnati se ne- může a případy, jež přihodily se ve výboru rozpočtovém a afféra v komisi železniční jsou více než výmluvným dokladem k tomu, že parla- ment vídeňský dal by si snad libiti dočasné obsazení toho či onoho ressortu úřadníkem, však kabinet úřadnický s firmou precisně ozna- čenou jako trvalou instituci že nesnese. Zodpo- vědný ministr a při tom úřadník jsou vůbee pojmy v konstituční theorii neslučitelné. Baron Gautsch, chce-li položiti vládu svou na pevnější základ, bude nucen ku parlamentnímu obrozen kabinelu.

Naproti tomu srovnáváme se úplně s ná- zorem, že dosazení parlamentní vlády bylo by dnes předčasné. Poznali bychom vůbec rádi umělce, jenž by dovedl sestaviti vládu, která by byla sku- tečně představitelkou velkých stran v parlamentě a proudů, jež domem timto zmítají, aniž bysi páni ministři nevjeli již v prvním týdnu do vlasů. Za nynějších okolností, za nynějšího stavu věci je vůbec nemožno sestaviti parla- mentní vládu, jež by se opírati mohla ve sněmovně o poněkud jen spolehlivou většinu. Dokud nebude vyřizen česko- německý spor, nelze pomýšleti na věc takovou. Nedá se vůbec my- sliti, že by se mezi českými po- slanci nalezl muž, který by ja ko representant své strany a svéh národa vstoupil do kabinetu ně- jakého vůbec dříve, než by bez- pečná byla dána záruka, že spl- něny budou hlavní požadav ky české, že vůbec poctivě a plně pro- vedena bude ve všech oborech ve- řejné správy národní rovnopráv- nost a že přítrž učiněna bude centralistickým choutkám Vídně. A kdyby se poslanec český mimo nadání nalezl, může býti jist, že by tím okamžikem, kdy by převzal portefeuille aneb jako ministr- krajan do křesla ministerského se posadil, par- lamentním ministrem býti přestal. Musil by se mandátu svého vzdáti jíž svým jmenováním že by jako člen kabinetu, jenž by neposkyt zmíněných a nezbytných garancif, na novo zvolen nebyl, o tom zbytečno by bylo šířiti slov.

»Neue Freie Presse« tedy marně přetřásá otázku, který český ministr by se jí a Němeům libil a který ne. Tak daleko ještě nejsme a domnívá-li se baron Gautsch sesíliti parlamentní vládu svou českými ministry jen z toho dů- vodu, aby zavlékli českou delegaci v tábor vládní pak taková kalkulace je velmi pochybena. Jest vůbec německou smělostí předpisovati. kdo by jako český člen nějakého příštího par- lamentního kabinetu u Němců milosti nabyl v ohledu tom pronesou rozhodné slovo jiní čini- telové a ne ti, za něž mluví »N. Fr. Presse«. která ve směšné za nynějších poměrů troufalost činí podmínku, že by dříve musilo být vyhověno nalehavým požadavkům némeckým, než by se Němci po- hnouti dali, vstoupiti do nějake vlády národně koaliční. Kdo zná poměry v tomto státě s úžasem rozhlížeti se bude asi kolem, co že ještě Němei chtějí, čeho že se jim ještě k národnímu štěst nedostává? Víme sice, jak si představují proveden náro dního smíru, že totiž ochotní by byli za několik s bohatého stolu odhozených drobtů zejmena za tak zvanou obmezenou na nejmenš význam vnitřní úřadní řeč zabezpečiti v zemích našich trvale národní své panství, však za tu cenu se neprodáme ani v Čechách, ani na Mo- ravě, ani za kabinet, jenž by snad ze samýeh sestával Čechů.

Tak to nepůjde Shodujeme-li se s nimi v tom, že dříve než pomýšleti lze na dosazení pariamentní vlády. nebo na uzdravení na smrt chorého konstitu- cionalismu cislajtánského, bude zapotřebí vyří- zení otázky česko-německé, činíme tak ve zcela jiném smyslu a představujeme si dílo tos zcela jiným zakončením, než jak si je předsta- vují naši mili krajané druhého jazyka. Netajíme si ovšem nikterak, že prodlužo- váním národního boje v zemích českých my i Němci stejně poškozeni budeme ve svých hospodářských i politických zájmech, však za- prodati za pomíjející prospěchy ekonomické ná- rodní existenci, dovedou snad stoupenci té tak zvané politiky slavovské, ne ale český národ. Nepopíráme, že bychom šťastní byli, kdyby došlo konečně ke klidnému soužití obou ná- rodních kmenů v zemích českých a že ochotn jsme v tomto směru ke krajním obětem, však za parlamentního ministra krajana a snad za ministra financí zbraň nesložíme. A poněvadž té doby není ani naděje, že by Němci na základě rovného práva podali nám V drobném prodejít raaní číslo o zobě . . . za 8 odpoledni . . . . . . . za 2h Ve slialkách na venkovei ranní číslo. . . . . . . sdpolední . . . . . . . . Bh Inserá ty plati se hotevě sapřed. Předplacení a inserty přijímá admini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakce tlskárna a expedise „Národnich Listě“. Eukopiny se novraceji.

ruku k dohodě, aniž dá se očekávati, že by vláda nynější a koruna měly dosti odvahy zjednati průchod spravedlnosti, třeba proti Němeům, proto i my pokládáme povolání kabi- netu parlamentního v tomto okamžiku za věe předčasnou. Baron Gautsch bude nucen pomoci si jinak při nezbytné obnově svého kabinetu.

Úprava platů evangelického ducho- venstva, (Z řad ev. duchovníc h.) Zdá se, že bude otázkou zlepšení poměrů evang. duchovních hnuto. Zástupci jejich před- ložili osobně své požadavky příslušným činite- lům. Přijetí, jakého se jim dostalo, nasvědčuje, že intervence jejich nebude marna. Byl by to také křiklavý nepoměr, když i soudní sluhové zlepšení platů dosáhli, aby duchovenstvo, jeden z hlavních činitelů v řiši — mající lid umrav- ňovati, bylo na dále zůstaveno v dosavadních trudných poměrech. Jde hlavně o to, aby tuž- bám jeho bylo vyhověno dle měřítka spravedl- nosti. A když česká delegace uznání hodným způsobem požadavky jeho podepřela, vyslavši deputaci k ministrům osvěty i financí — budiž zde poukázáno k tomu, jak si evang. ducho- venstvo spravedlivé řešení své olázky předsta- vuje. Ministr kultu se k deputaci českého klubu vyjádřil, že bude ev. duchovním pomoženo při- měřeným zvýšením státního paušálu, který se každoročně v celkovém obnosu 180.000 K mezi evang. sbory, školy duchovní a učitele celého Rakouska rozděluje. Kdyby se měl jen tento paušál zvýšiti a nic více, a kdyby zvláště do- savadní způsob jeho rozdělování měl zůstati — pak by ev. duchovenstvo musilo proti takové »pomoci« rozhodně protestovati. To by byla jen větší almužna, ale ne spravedlnost. Libovůle by vládla dále. Doposud musili ev. duchovní po- dávati každý rok neb ve 2—3 létech žádostio podporu ze státního paušálu. Tyto žádosti, v nichž bylo jim nositi na trh vlastní bídu, po- dávaly se ministerstvu cestou církevních in- stancí. Seniorátní i superintendentní úřady opa- třily je kvalifikačními poznámkami, na základé kterých c. k. vrchní církevní rada učinila mini- sterstvu rozhodující návrh.

Ve skutečnosti rozhodovala zde vůle jed- notlivce, totiž presidenta vrchní círk. rady. Vý- sledek podaných žádosti byl často závislým na prolekci, na menším nebo větším vlivu super- intendenta ve Vídni, na osobním poměru ža- datelů k jejich představeným. V četných přípa- dech měly udělené podpory zřejmý ráz milo- darů odměňujících »pilnost a dobré mravy«. Při tom byly mnohdy tak nepatrny, že to ne- stálo ani za řeč. Chce-li vláda ev. duchoven- stvu poskytnouti skutečnou pomoc — pak musí především dosavadní způ sob rozdělování státního paušálu jako ponižující a jako otrocké jho od veškerého duchovenstva pocito- vaný v zájmu vážnosti duchov- ního stavu býti odstraněn. Libovůle musí býti nahražena spravedlivým měřitkem. To se může státi jen tak, když bude provedena reforma sociálních poměrů duchovenstva tak slušná, aby se více nemusily vyšetřovati sou- kromé poměry jednotliveů a aby se zvláště evang. duchovní nemusili více do- prošovati podpor odjinud. Konkrelně řečeno: evang. duchovenstvo žádá, aby mu bylo upraveno pevné základní služné s kvinkvenál- Tím by celá akce získala veliký morální význam. Čeští ev duchovní nebyli by více před veřejnosti diskreditováni výtkami po většině ne- oprávněnými, že jsou vydržováni z ciziny, evan. cirkev rakouská nemusila by více z nedostatku bohoslovců choditi pro výpomocné síly za hra- nice a odpadlo by nutné zlo vikářů z Německa. na něž v parlamentě nejednou bylo žehráno. Jen při uznání uvedeného zásadního požadavku mohlo by ev. duchovenstvo k zamýšlenému zvý- šení paušálu přisvědčiti. Česká delegace zajisté oprávněnost tohoto požadavku uzná a jemu pod- poru neodepře.

Jedná se dále o to, k jaké výši budou platy ev. duchovních upraveny. Je potřebí ta- kové úpravy, aby mohli slušně žíti se svými rodinami, jak to jejich vzdělání i sociálnímu po- stavení odpovídá. Farář státem uznané církve je, pokud jde o požadavky jemu kladené — rovnocenným na př. s přednosty okresních státních úřadů a s pro- fessorstvem c. k. státních středních škol. Vzhle- dem k tomu není přemrštěným požadavek spolku ev. duchovních, aby základní služné ev. faráře bylo upraveno na 2800 K s 5 kvinkvenálkami po 400 K. Nedoporučuje se, aby v to počitány byly remunerace za vyučování náboženství ani ne štolní poplatky. Ev. duchovní vyučují nábo- ženství jen potud, pokud jim to zdraví, cesty, počasí i jinaká práce dovolují. Nemají odtud žádných pevných příjmů. Štola je v ev. sbo- rech průměrem velmi skrovná. Není-li všude stejná, pak odpovídají jejím rozdilům daleko větší rozdily práce. Kde je vělší práce, tam buď vlivem štoly i poněkud větší přijem. Ideálem, pro nějž již Havlíček ho- roval, zůstává ovšem všeobecné zrušení štoly. S úpravou platů měla by se spajiti i úprava pense. Pensijní poměry ev. duchovenstva jsou nad míru trudné. Evangelická církev v Rakousku má ovšem svůj pensijní ústav. Ale ten nevyho- vuje. Členské příspěvky jsou veliké a pensijní požitky nepatrné. Přispivácli kdo ročně 32 K. obnáší pense jeho po pětileté službě 200 Ka stoupá až k maximální míře 800 K. Při člen- ském poplatku ročních 40 K stoupá pense o 240 K až nejvíce k 960 K. Při tom musí k pensijnímu fondu každý sbor přispivati právě tolik jako jeho pojištěný zřízenec. Tedy po 40- i víceleté vysilujíci duchovní prácí nanejvjs kami.