1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v úterý 22. prosince, 1908.
Praha
4
article
Ha ranní avečerní lioty
ředplácí se
V Praze v administraci
na měsle. . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou
na měste. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 50h
ve filiálkách
na měsio. . . . . . 2 K 30h
Poštou;
na městc.
na čtvre iota : . . . 3 k coh
s dvoji zásilkou
in měsie
Ba čtvrt ieta : . . . k ee
Praha
5
article
Na Štědrý den, ve čtvrtek dne
24. prosince, nevyjde obvyklé ve-
černí vydání »Národních Listů«. —
Inserty v týž den přijímají se jen
do 2 hodin odpol. Vánoční číslo
»Národních Listů« vyjde v pátek
ráno dne 25. prosince.
V neděli dne 27. prosince ráno
vydáno bude obvyklé nedělní číslo
»Národních Listů-.
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Sněm království českého prý svolán nebude.
Z Vídně, 22. prosince. »N. Fr. Pr. « je-
jímžto řemeslem v poslední době jest kaliti
vody v Čechách a hlásati neustále nepřátelstvi
k našemu národu, sděluje, že dlužno konfe-
rence bar. Bienertha s českými
německými poslanci ve příčin
sněmu království českého považo-
vati za marné a že po včerejšku dlužno s nej
větší pravděpodobností říci, že sněm krá-
lovství českého v nejbližší době
svolán nebude. Německý poslanec, který
byl na fonferenci u bar. Bleneriha, odvětil na
dotaz, sejde-li se sněm králov s t ví
českého či nikoliv: »V nejbližš
době zajisté nikolil«
Směšnou historii vypravuje »N. Fr. Pr.«
o tom, proč napřed byli Čechov
u bar. Bienertha a polom teprve Némci.
Kdyby prý se byli bývali Čechové zachovali
jenom poněkud ochotně vůči požadavkům ně-
meckým, byl by mohl ministerský předseda bar
Bienerih Němcům o tom učinili zprávy, jaké
sliby Čechové učinili. Naproti tomu dlužno
konstatovati, že Čechové nemohli věděti v po
Jedne o požadaveích Němců, které byly bar
Bienerthovi sděleny teprve o 4. hodině odpo
lední. Tak prorockého ducha Čechové nemaji
Z Vídně, 22. prosince. Dalším vedením
pokusů zjednati dělnost sněmu
českého pro králkou několikadenní kampan
pověřen byl ministr dr. Žáček a dr.
Schreiner.
Z Vídně, 22. prosince. Oproti zprávám ně-
meckých zdejších listů o včerejších kon-
fereneích českých a německý ch
poslanců s bar. Bienerthem sděluje se
nám z jiného, také informovaného pramene: Bar.
Bienerth
Čechov
Némec
Čecho
Žáček
doktor
Schreiner
Vídeň
Francie
Čechy
7
article
Bienerth českým poslancům žádných podminek
německých pro svolání sněmu království če
ského nesdělil a nepředložil. Nejednal
také s poslanci českými vůbec o jakýchkoliv
podminkách krátkého zasedání sněmu českého.
Bar. Bienerth uvěďomil poslanee
české jenom o svém zámyslu a vy-
slechl navzájem jejich soud a mí
vění.
Porada všech poslanců z Čech v Praze.
Z Vídně, 22. prosince. Všichni ně-
mečtí poslanei na říšské radě a na
sněmu království českého povo-
láni jsou ke společné poradě do
Prahy na pondělek 4. ledna. Na schůzi té
bude se rokovati: 1. O celkové situaci
politické vzhledem ku postavení Němců vůči
parlamentní konstelaci a vůči koaliční vládě.
2. O sněmě království českého. Ke
schůzi té dnes rozeslali pozvání. Němečti po-
slanci, kteří včera byli u bar. Bienertha, po své
poradě s nim se odebrali k německému ministru
dru. Schreinerovi.
Baron Bienerth zůstane ministerským
předsedou.
Z Vídně, 22. prosince. Ministerský
předseda bude dnes o polednách přija
císařem ve slyšení, ve kterém bude r efe-
rovati o prošlé kampani poslane-
cké sněmovny a o vyjednávání ve příčině
svolání sněmu královstvíčeskéh
a zároveň vysloví panovníkovi blahopřánt
kabinetu k svátkům a Novému roku
vyžádá si plnoni moc k akci další.
Bylo nám praveno, že bar. Bienerth pod-
nikne nový pokus, aby sestavil par-
lamentní kabinet koaliční, že však
kdyby se také tento druhý pokus nepodařil, bar.
Bienerth zůstane ministerský m
předsedou také v čele kabinetu
byrokratického.
Bienerth
Němec
Schreiner
Baron Bienerth
Čechy
Praha
Vídeň
8
article
Odsunuté utvoření koaliční vlády.
Z Vídně, 22. prosince. „Reichspost“ ozna-
muje, že podmínkou utvoření kab
netu koaličního a parlameního je
úprava záležitostí česko-něme-
ckých, po případě dorozumění o hlavních
kusech česko-německého sporu.
Na prvním místě nalézá se však změna jed-
nacího řádu poslanecké sněmovny.
Včerejším vyjednáváním v příčině svolání české-
ho sněmu ukázalo se, že k dorozumění ne-
bo obnově činnosti sněmu českého
jest ještě velmi daleko. Tím je také
do dálky odsunuto utvoření koaličního kabinetu.
Koncese Maďarům a křesťanští sociálové.
Z Vídně, 22. prosince. „Reichspost“ ozna
muje: Včera měl starosta vídeňský dr. Lueger
poradu s bývalým ministrem drem. Gessmannen
o vojenských jazykových ústup
eích, které se strojí pro Maďary. Jes
úmyslem pojednati o koncesích těch na veliké
lidové schůzi.
Maďar
doktor
Lueger
Vídeň
poslanecký sněmovna
9
article
Z Vídně, 22. prosince. Křesťansko-sociální
„Reichspost“ oznamuje z Pešti: Změna pra-
porů a odznaků stane se současně také
pro vojenskou marinu. V novém vo-
jenském řízení trestním bude míti
výhradnou a výlučnou platnos
maďarština jako soudní jazyk v mez! ch
uherského státu. Služebním ja zy-
kem byla by částečně ve všech uher-
ských obvodech vojenských ma-
ďarština. Ještě markantněji jevilo by se
však zavedení maďarštiny jako plukovní řeči,
takže by ve všech uherských obvodech vojen-
ských velení mužstvu, rapport, služ
ba hlídková v poli avyučování muž
stva dělo se maďarsky a jenom ma
darsky. Dosud konalo se vyučování to j a zy
kem mateřským každého národa
jehož příslušníků bylo by v nějakém pluku nej
méně 207%. Po vojenské stránce mělo by to z
následek zhoršené vyučování vojenské. Po ná
rodní stránce bylo by to násilné pomaďařování
V souvislosti se školskými zákony ministra vy-
učování hr. Apponyia provedeno, bylo by to úča-
stenstvím vojenské organisace na vyhlazovací
národní válce, konané proti uherským Němcům
Slovákům a Rumunům.
Uherský ministerský předseda ve Vídni.
Z Pešti, 22. prosince. Dr. Wekerle jede
dnes do Vídně a bude přijat zejtra cl-
sařem v audienci, jemuž bude referovati
o všech politických záležito stech, kterými se
zaměstnává nyní maďarský parlament. Dr. We-
kerle tlumočiti bude mínění vlády k návrh u
Rakouskouherské banky ve příčině
prodloužení jejiho privilegia. Kromě
toho jednati bude se zástupci skupiny Roth-
schildovy ve příčině emisse pokladnič
nich poukázek a s vládou ve příčině
úpravy daně lihové.
Němec
Slovák
Rumun
doktor
Wekerle
Vídeň
Pešť
Roth
10
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 22. prosince. (K. k.) »Wiener
Zeilung« oznamuje: Cisař jmenoval mimořád-
ného profesora na německé universitě v Praze
dra. Jana Mayera řád. profesorem všeobecné
anslytické lučby na německé vysoké
škole technické v Praze. — Správee
ministerstva financí jmenoval. finační
komisaře Karla Hrbka, Eduarda Starostu.
dra. Františka Palka, Františka Mikola sa
Viktora Neumanna, Bohusl. Chaloupku,
dra. Václava Brachtla, Františka Tika la,
Františka Taubera a Karla Jaroše finan-
čními tajemniky pro obvod zemského finančního
ředitelství v Praze.
Tiltonova řeč v italském senátu.
Z Řima, 21. prosince. (K. k.) [Pokračo-
vání] Na tomto podkladě a zvláště zté
příčiny, že spolková smlouva obě vlády za-
vazuje, aby uvážily všecky činitele, kteréž
mohou nějak míti vliv na spolek, mohlaa
musila vláda italská v otázce ital-
ské university zachovávati po-
stup poloúřadní, přátelský a našla při tom
u spolčené mocnosti nejlepší ochoty, Ukázalo
se to ve prohlášeních vlády rakouské, jakož
i v projevech rozhodujících listů a rakouských
politiků, náležejícíeh různým národnostem. Aby
toto ochotné stanovisko mohlo býti projeveno,
je nutno, aby rakouský parlame n
se touto záležitost! zabýv al.
Z toho plyne, že by nebylo vhodno, abych ke
svým výrokům již proneseným ještě něco dodá-
val. Neboť další prohlášení mohlo by se stšti
v rukou nepřátel národnosti italské z bran
proti nám. Naši odpůrcové mohli by tyto
skutečnosti překroutiti a mluviti o nátla ku
nebo insinuacích z ciziny, čehož ve
skutečnosti nikdy nebylo a nikdy nebude.
Wiener Zeilung
Mayer
Hrbek
Eduard
Palek
Mikola
Viktor Neumann
Bohusl
Chaloupek
Brachtl
František Tico
Tauber
Jaroš
Tiltonův
Vídeň
Praha
Řima
vysoký škola technický v Praga
11
article
Odpovídaje na řeč Tassiovu Titloni prohlá-
sil, že nedávno uveřejněná zelená kniha, na
kterou Tassi narážel, ukazuje, jak činný m
a účinným byl postup vlády ital-
ské na východě za prvního obdob
otázky balkánské Dobré styky
s Anglil byly v tomto prvním období Italii
stejně prospěšny, jako ve druhém období bude
prospěšnou dohoda s Ruskem.
To nikterak neznamená, že vláda italská
namířila postup svůj proti Rakousku. Chce
pouze zajistiti italské zájmy na Vý-
chodě proti každému, ať je to kdo-
koliv. Po této stránce, pravil ministr, není
nie, co by se příčilo trojspolku, jemuž jsmea
zůstaneme věrni. Tato politika slouží k tomu,
aby se dokázalo, že Italie věrna svým spol
kům přece může s největší neod vi-
slostí a důstojností uplatnit
svobodu akce při chránění zájmů
národních. Naše politika je politika česlného
míru a zůstane jí, jestliže parlament nám své
podpory neodepře. (Hlučná pochvala)
Tassi a Vischi prohlásili pak, že jsou
uspokojeni. Tím je příhoda tato vyřízena.
Angličtí královští manželé nepojedou do Berlína.
Z Londýna, 22. prosince. »N. Fr. Pr.
sděluje: Cesta královských ma nže l
anglických, ustanovená do Berlíma na únor
příštího roku, konati se nebude. Příči-
nou není špatné zdraví krále, nýbrž
jsou ji poměry berlínské.
Demokralický projev anglického kanoléře po-
kladní komory.
Italia
Rusko
Rakousko
Berlín
Londýn
Francie
Tassiovo Titloň
Italia
12
article
Z Londýna, 21. prosince. (K. k.) Kanelet
pokladní komory Lloyd George pronesl v Li-
verpoolu řeč, ve které pravil o zamítnut
liberálních opatření lordy, že lor
Landsdowne osvojoval si moe, jaké
nikdo od dnů Karla I. nežádal. Tl-
seň země činí nezbytnou nutnosti,
aby spor s lordy byl rozhodnut. Lloyd
Geerge hájil pak zevrubně soustavu svo-
bodného obchodu a pravil, že místo, aby
zdaňovali chléb chudých, chtějí liberálové bez
zatížení průmyslu vybírati daně. Chtěli by
něco učiniti, aby země se dostala
Lloyd George
Geerge
Londýn
Landsdowne
14
article
do moci lidu. Pomocné pramen
země zamrzly starou soustavo
feudální. Řečník touží po jaru.
kdy bude táti a kdy lid se ujme dě-
dietví.
Nová důležitá komise v Anglii.
Z Londýna, 21. prosince. (K. k.) Král jme
noval komisi, která má zkoumati částečně již
přijaté, částečně teprve navržené osnovy ve pří-
čině úplného zajištění representa-
tivního rázu korporacílidem zvo-
lenýc h.
Nalehá se na opělné svolání perského
parlamentu,
Z Berlína, 22. prosince. »Local- Anzeigrue
oznamuje se z Teheranu: Včera odpoledne ode-
brali se zástupeové duchovenstv
a obyvatelatva na turecké vyslanectvo
žádati za opětné otevření parla
mentu. Perští četníci obsadil
hlavní vchod do vyslanectva a za-
bránili jejich vstupu. Vyslane-
ctvo protestovalo ihned prot
stráži. Četnictvo odvoláno, ale poslaveno
aspoň nedaleko vyslanectva. Šach neodpo
věděl dosud k rozkladům Anglie
a Ruska, aby splnil své sliby a lidu ústavu
vrátil.
Z Teheranu, 21. prosince. (K. k.) Reuter.
kancel. sděluje: Protože se nacionali s tům
nepodařilo vymoci od šacha od-
pověď na jejich žádost za obnov
ústavy, hledají nyní útočiště v cizích vysla-
nectvech. V tureckém vyslanectvu je shromážděno
přes 300 nacionalistů.
Anglie
Londýn
Berlín
Local
Vyslane
Rusko
Teheran
Teheran
Reuter
15
article
Velká porážka vládního vojska perského.
Z Londýna, 22. prosince. (»Frmdblit.«
Petrohradu oznamují veliké porážky
vládního volska perského V boji, klerý
sveden byl nedaleko Tavrizu, zůča stnil
se také kozáci pod Ljachovem
Vládní vojsko bombardovalo mě-
sto a zabilo na 100 osob. Chan Sata
učinil výpad a zahnal vojsko ša-
chovo na útěk a pronásledoval je
několik kilometrů daleko. V za
mu 12 děl a veliké zásoby střeli v
a potravin. Dva tisíce mrtvých a raně-
ných s obou stran pokrývalo bo-
jišté. Mezi padlými objeveny také mrtvo ly
76 ženkleré ptestrojeny z a m u že
bojovaly v řadách povstaleů, Lja
chov měl k vojsku proslov, va kterém je vy
zýval k trvalému boji pro ústavu.
Ljachov
Chan Sato
Londýn
Petrohrad
16
title
Nebezpečí války na Balkáně.
Balkán
17
article
Rakouská vojenská opatření proti Černé Hoře.
Rakouská vojenská opatření proti Černé Hoře.
Z Getyně, 21. prosince. Rakousko-Uhersko
hromadí dále vojsko a válečný ma-
teriál v Hercegovině. Předevčírem při-
bylo do Bílku šestnáct setnin pěchoty
a dělostřeloctva. V okresu trebiňském
bíleckém zrekvirovala vojenská správa všechny
lepší konč. Hora Kosmačje celá obsa-
zena horskými děly. V kasůrnách čet-
nictva a finanění stráže v Krivošiji jsou na ku-
peny zásoby střeliva. V nejbližších
dnech přibude do Krivošije — dle došle
ohlášky — 8000 mužů vojska. Praví se, že
bude pak celá hranice proti Černe
Hoře uzavřena.
Proč neopovi Hollandsko Venezuele válku?
M. Z Frankfurtu nad Moh., 22. prosince
(Zvl. telegr. „Nár. Listů“) Na objasnění holland
ské politiky ve sporu s Venezuelou sděluje do
pisovatel „Frankfurter Zeitungu“ v Haagu z nej
lepšího pramene: Jsou bezpečné znám
ky, že president Castro co nejdřive bude svržen
a že na jeho misto za preside. t
zvolen či prohlášen bude dosavadní
vicepresident Gomez, v nějž nizozem
ské vládní kruhy mají plnou dů-
věru. Aby Nizozemí Venezuele válku opovědělo.
není myslitelno, ježto by při bombardo-
vání venezuelských přistavů po-
škozován byl majetek Evropanůa
nikoli majetek venezuelský.
Bílek
Castro
Gomez
Getyně
Rakousko
Uhersko
Hercegovina
Černe hoře
Venezuela
Frankfurt nad Mohan
Haag
Nizozemí
Frankfurter Zeitung
18
article
Z téhož pramene se prohlašuje výslovně, že Ni-
zozemí venezuelské revolucionář
podporuje plnou měrou nepřímo.
zrušením zákazu na vývoz zbraní z Nizozemska
a zabavováním venezuelských vládních lodí, ale
nikoli přímo penězi. Vládní kruhy v Haagu ne-
věří nikterak, že by si Německo presidenta Ca-
stra chtělo získati a že si ho za tím účelem nad-
cházl. Německý zahraničný úřad i císař si vedl
při uvítání presidenta Castra zcela správně.
Z Port of Spainu, 21. prosince: (K. k.) Vi-
cepresident venezuelský Gomez sestavi
nové ministerstvo. Tajné zprávy z Cara-
casu, kdež je nejpřísnější censura.
praví, že v celé Venezuele je jitření od té do-
by, co Castro odejel. Krise nastala
prý před několika dny, když byl Go-
mez nucen propustiti kabinet, jehož
členové měli s Castrem blízké styky.
Severcamerická válečná loď k Venez naele.
Z Nového Yorku, 21. prosince. (K. k.) Bi-
tevní loď „Maine“ odplula z Hampton Roadu na
jih. Nepochybně má odplouti do venozuulskýeh
vod.
Drobnosti z Turecka.
Z Cařihradu, 22. prosince. (K. k.) Turecké
listy vyvracejí zprávy o onemocně-
nínásledníka a popírají, že se proto ne-
zúčastnil zahájení parlamentu.
Z Cařihradu, 22. prosince. (K. k.) Dle „Je-
ni Gazetty“ potvrzuje se pověst o jmenován
Ahreda Rizy ministrem vyu čo-
vání.
vdlání
Z Caříhradu, 22. prosinee. (K. k.) Dle „Jeni
Gazetty“ činí schodek rozpočtu n
příští rok 2 až 21/4 mil. liber. Francou
Laurent, který byl povolán, aby zreformoval tu-
recké finance, doporučil osnovy zákonů k ote
vření nových finančních zdrojů.
Castro
Nizozemsko
Haag
Německo
Ca
Venezuela
Nový York
Main
Hampton Road
Turecko
Cařihrad
Jit Gazetty
Port of Spain
19
article
O následníkovi trůnu.
O následníkovi trůnu.
Následníka rakouského trůnu, arcivěvodu
Františka Ferdinanda opřádají jakési mlhavé le-
gendy a činí z něho osobnost takřka tajemnou.
V jiných státech stojí osobnost korunního prince
všude na výspě a výsluní, jsouc celou veřej-
ností stále pozorována a téměř až do hlubin
duše zkoumána. Zcela přirozeně: kdo měl by
obyvatelstvo zajímati více, než prine, jenž bude
kdysi říditi osudy státu? Každý krok korunního
prince a každé jeho hnutí bývají jinde celou
veřejností pečlivě sledovány, ale v Rakousko-
Uhersku děje se naopak. Vlastně neděje se, ne-
boť ačkoli následník trůnu František Ferdinan
od loňského císařova ochoravění ve všech stát-
ních záležitostech a vládních aktech vliv svůj
vážně uplatňuje, nedovídá se veřejnost o něm
více, než co zprávy ode dvora o něm tu a tam
obyvatelstvu sděliti za dobré uznávají. A toho
je velmi málo. Ježio však zájem lidu k jeho
osobnosti stále roste, kolují o jeho osobnosti.
o jeho povaze, vlastnostech a vlivu u dvora
pouhé slechy a domněnky, tak že se příští císat
obyvatelstvu jeví jenom jako živý, pohyblivý
stín na bílé sténě. Vi se o něm, že je a že pů-
sobí, ale jinak je známa jenom jeho silhueta.
je znám jenom jeho stínový obraz.
František Ferdinand
Ferdinan
Rakousko
Uhersko
20
article
Tak asi charakterisuje stav věci mimořádný
vídeňský dopisovatel »Frankfurter Zeitungu«
jenž z osobní znalosti poměrů u vídeňského
dvorao arcivévodovi Františku Ferdinandovi vy-
pravuje některé podrobnosti, jež zasluhují, aby
zde v širší známost uvedeny byly, pokud je
arci naše tisková svoboda snese. Dopisovatel je
patrně velký etitel následníka trůnu, ale chee
o něm veřejnost poučiti dle skutečnosti a pravdy
Arcivévoda Franlišek Ferdinand nechce prý
sám, aby se na veřejnosti o něm mnoho mluvilo
a psalo, jsa stále si vědom, že není synem pa-
nujícího eísate, nýbrž toliko nevítaným synov-
cem, jenž zaujati musil místo osudem skoleného
vlastního následníka. Proto sledoval prý také
plných deset let běh věcí v Rakousko-Uhersku
jenom jakožto tichý pozorovatel, což prý nebylo
žádnou maličkostí pro muže, jehož povahy zá-
kladním rysem je silná, energická touha po čin
nosti... Až do nedávna přikazoval mu císak
k vyřizování jenom nepatrné záležitosti a to tím
způsobem, že na seznamu listin, jež se mu co
den přikládají, ty záležitosti, které následnikov
přiděloval, vždy tužkou po straně označoval pí-
smeny »Eh« (zkráceně »Erzherzog«, arcivévoda)
Teprve od loňska je následník i ve vážných
důležitých státních otázkách císařovým vydat
ným spolupracovníkem.
František Ferdinand
Ferdinand
Rakousko
Uhersko
Frankfurter Zeitung
21
article
»František Ferdinand« — praví dopiso-
vatel — »nečiní nároků, aby byl považovánz
muže geniálního. Tím on také není. Ale každým
způsobem je to duch velmi jasný, klerý si na
vykl aamostatně myslit a soudit. Jemu nebude
jistě žádná kamarila u dvora malovati straky
na vrbě. Z této samostatnosti v myšlení vyplývá
jiná, pro přištího vladaře důležitá vlastnost: or
dovede nalézti pro každé místo vždy pravého
muže. On pozoruje zcela po tichu činnost všech
význačnějších osobností. On ví, co dosud vyko
naly a soudí z toho, co by ještě vykonati do-
vedly. Tím vysvětluje se, že — jak se u dvora
poněkud pichlavě řiká — pro každý úřad má
v kapse kandidáta.
Povšimnuti zasluhuje, že žádný z vysokýel
úřadů, které poslední dobou po jeho návrzích obsa
zeny byly, nebyly zadány žádnému příslušníku vy
soké šlechty rakouské: ani baron Beck, ne
dávno odstoupivší ministerský předseda, ani ná
čelník generálního šlábu Konrad z Hötzendorfu
ani ministr zahraničních záležitostí, baron Lex
z Aehrenthalu, nenáleží ke staré šlechtě. Baro
Aehrenthal dokonce pochází z židovské bankér
ské rodiny.
František Ferdinand
Beck
Konrád
Lex
Bara
Hötzendorf
Aehrenthal
22
article
Jeho samostatnost v posuzování všech okol
ností uchrání asi arcivévodu, aby se nedosta
do vleku někleré jediné sírany. Klerikálové ra-
koušti považují areivévodu nyní za svého muže
A je pravda: arcivévoda je netoliko, jak
všichni Habsburgové, člověk zbožný, on pěstuje
také s klerikální stranou důvěrnější styky, než
s kteroukoli jinou politickou skupinou. V ra
kouské poslanecké sněmovně bývá, když jsou
zasedání, často vídati benediktinského mnicha,
jenž se nazývá Pater Augustinus. Než
do řádu sv. Benedikta vstoupil, jmenoval se
tento muž hrabě Galen, byl kdysi pruským
důstojníkem a vládním referendářem ve Vest
fálsku. Nyní je Pater Augustinus arcivévodo
vým zpovědníkem a zároveň politickým důvěr
níkem. Jeho přítomnost ve sněmovně poslanců
znamená skoro vždycky, že vzkazuje ar
civévoda některému z vůdců kře
sťansko-socialní strany něj aký
pokyn, jenž se týče politických
denních olázek . . .«
Habsburg
Augustin
svatý . Benedikt
Galen
23
article
. . . »V politice má arcivévoda jediný to-
liko cíl, a každý, kdo mu pomáhá tohoto clle
dosíci, je mu vílaným. Timto cílem pak je -
zachování velmocenského postavení říše. Ne-
srovnává se s pravdou, přičítají-li se arcivěvo-
dovi tak zvané »velko-rakouské« záměry, jež
by vedly ke zrušení dualismu a opětnému při-
vtělení Uherska. Arcivévoda neučiní nikdy ani
nejmenšího pokusu, aby základy dosavadní
ústavy zviklal. Ale běda také, kdyby někdo jiný
tak chtěl učinit! O uherské straně neodvislosti
ví arcivěvoda, že takové úmysly má a proto
odmítá všeliké jednání a smlouvání se s touto
stranou. To zjednalo mu pověst, že je odpůr-
cem Maďarů. On jím není, ale on je nejrozhod-
V drohném prodejit
ranní čislo o sobě . . za sh
večerni . . . . . . . za 4 h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10h
vočerní . . . . . . . . 5h
Ineeráty
platí se hotové napřed.
ředplacení a inserty přijímá
ndministrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se táš
redakce, tiskárna a expedine
„Národních Listůo
Rukopisy se nevracejí.
Maďar
vtělený Uhersko
24
article
nějším nepřítelem všeho hlučného šovinismu,
který tou dobou v Uhrách hlavní slovo máa
zůstane jím, co živ bude.
V armádě nebyl arcivévoda dlouho ob-
líben. Obávali se ho tam jako přisného a bez-
ohledného kritika. Ale tu začal arcivévoda ve
starousedlé generalitě vymelat: skoro s každým
číslem armádního věstníku zmizel některý
dvořan v generalské uniformě z jeviště a »matra-
coví nebo magacínoví« generálové nahrazování
zdatnými důstojníky. Na konec podařil se arci-
vévodovi nadmíru znamenitý čin: on odstranil
náčelníka generálního štábu šlechtice Becka,
císařova osobního přítele, s jehož starým copem
by naše armáda byla uschla. Od té doby je
arcivévoda v armádě skoro populárním.
Beck
Uhry
25
article
Jest známo, že by následník ar-
mádu vedl, kdyby říše válku mu-
sila podniknouti. Arcivévoda považuje
se v celé armádě za nejpovolanějšího
vojevůdce. V celém generálním štábu není
snad důstojníka, jenž by — někdy třebas velmi
nerad — nepotvrdil, že má arcivévoda všechny
vlastnosti novodobého vojevůdce, především
chladnokrevnost, obezřelost a schopnost rychlého
rozhodování. Avšak o parádách a gamašových
produkcích nechce ani slyšet.«
»Připomenuti zasluhuje také, že v char-
akterovém obraze následníka trůnu s ch á z
rys dobrotivosti, pro který nynějšího cí-
saře tak milujeme,« praví dále dopisovatel frank-
furtských novin. »Ano, arcivévoda není tín,
čemu říkáme člověk dobrotivý. Ku poznání jeho
povahy přispěje tato upomínka: Když jeho otec,
arcivévoda Karel Ludvík zemřel, vrhl se jeho
nejmladší syn, arcivévoda Karel, v hlubokém
zármutku na mrtvolu svého otce. Arcivévoda
Otto, druhý syn, odplížil se do konírny a vy-
plakal svůj bol na šíji svého oblíbeného koně.
Ale František Ferdinand odemkl klidnou rukou
psaci stůl svého otce a hledal závěť a po pří-
padě uslanovení v příčině pohřbu.
Arcivévoda je muž rozumu, hlava chladně
uvažující a jasně myslící. Že je přístupen také
vroucím hnutím srdce, dokazuje jeho sňatek
s hraběnkou Chotkovou. Ale na prvním místě
je u něho myšlení, nikoli cit. Snad bude to
právě výhodou pro říši, v jejímž čele arcivévoda
kdysi má stanouti . . . On je muž energický,
muž pevné vůle a jasných cílů. On
bude ve mnohých věcech nejenom
zdánlivé, nýbrž skutečně bez-
ohledným. Onbude v celé říši vy-
metat železným koštětem «
Karel Ludvík
Karel
Otta
František Ferdinand
Chotkův
26
article
Pohřeb knižete liřího Lobkovice.
Pohřeb knižete liřího Lobkovice.
Převezení tělesných ostatků zesnulého maršálk
království českého knížete Jiřího Lobkovice konati
se bude dle dosavadních disposic v sobotu o 1/24.
hod. odpol. z kostela sv. Mikuláše na Malé straně.
Průvod se bude ubirati celým městem až k bývalé
poříčské bráně, odkud po obřadech výkropních pře-
vezena bude mrtvola do rodinné hrobky v Hoříně
u Mělní ka.
Z Vídně se nám telefonuje: Císař vyslal jako
svého zástupce při pohřbu knížete Jiřího Lobkovice
následnika trůnu arcivévodu Františka Ferdi-
nanda. Císař s velkým účastenstvím sledovat
nemoc nebožtíkovu a dával si denně referovati
o něm místodržitelem hr. Coudenhovem.
Lobkovic
Mikuláš
Ferdi
Coudenhove
Hořín
Vídeň
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Vyjednávání o dělnost sněmu králov-
ství českého, vládou včera zahájené, skončslo
rovněž včera a to bezůspěšné. Dlužno hned do-
dati: výlučnou vinou Němců. Zástupcové ně-
meckých stran: pokrokové dr. Eppinger, námě-
stek nejv. maršálka dr. Urban a dr. Pergeit,
radikální dr. Roller a Pacher předložili mini-
sterskému předsedovi bar. Bienerthovi známá
již čtyři požadavky, na kterých se pro svou
politiku na sněmě zemském usneslo představen-
stvo »Svazu zemských poslanců německých«
dne 24. října t. r., a dr. Eppinger učinil o
jejich splnění závislou dělnost sněmu českého.
Němec
doktor
Eppinger
Urban
Pergeit
Roller
Pacher
Bienerth
28
article
Řečeným usnesením svým žádají Němci: 1. roz-
dělení referátů zemského výboru ve smyslu
národnostním, 2. rozmnožení počtu německých
přisedicích zemského výboru o jednoho (tedy
ze dvou na tři), 3. rozmnožení počtu volených
ředitelů Zemské banky a Hypoteční banky tu
i Jtam o jednoho (tak aby příště dvaa
dva Němci byli voleni do ředitelstev těch)
a 4. ustanovení národnostního kliče pro ob-
sazování míst zemských úřadníků. Tyto
německé požadavky, již v poslední třetině mě-
síce října uveřejněné, byly hned tehdy veškerou
veřejností českou důrazně odmítnuty. Dal-li si
je nynější ministerský předseda včera opakovati,
nemohl nevěděti, že zamitavé české stanovisko
proti nim se nezměnílo. Nezměnilo se, nebot
přijetí oněch německých požadavků stranami
českými a konservativními velkostatkáři zname-
nalo by u nich u všech úplný odvrat od ná-
rodní politiky, jejíž zásady sledují od počátku
nynější ústavnosti. Jestliže tedy Němci učinili
dělnost sněmu závislou na řečených svých po-
žadaveích, pak jim náleží již nyní politická zod-
povědnost za přišti nedělnost sněmu, jimi způ-
sobenou. A tu nutno hned přibrati v úvahu
fakt, že německá strana agrární je v nynější
vládě zastoupena svým důvěrníkem drem. Schrei-
nerem, německým ministrem krajanem. Není vy-
loučeno, že v říjnu letošního roku dr. Schrei-
nor byl spolupachatelem tehdej-
ších a nyní opětovaných něme-
ckých požadavků, o jejichž nepřija-
telnosti a neproveditelnosti v kruhu dosa-
vadních poměrů zajisté Němci sami jsou plně
přesvědčeni. Ale nyní dr. Schreiner jako
ministr je povinen přičiňovati se vážně
a opravdově o dělnost parlamentních sborů, při
nichž vláda je zákonným součinitelem, teď tedy
Němec
Schrei
Schreiner