1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 4. června 1903.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. HIsty
předplácí sat
v Praze v adminfstraei
sk n
s dvejí donáškou
na neřale
na dtot lats . . . . 7 K t0h
ve úilialkšchi
2 K 30
za měske.
Poštou:
na mřsje
na čtvrt lela . . . . 9 K 60h
s drojí zisilkos
na
nrr
Praha
5
article
Dvouletí vlády Beckovy
v zrcadle českém.
Dvouletí vlády Beckovy
v zrcadle českém.
Sehrána to právě opět veselá politická
fraška mezi německými pokrokovými poslanci
a ministerským předsedou bar. Beckem
Jako na oslavu dvouletého trvání jeho vlády
Pověstný »kacíř« profesor Wahrmund, vrátiv
se z dovolené, počal znovu přednášet na
inšprucké své stolici o církevním právu. Ty-
rolští klerikálové strhli proto povyk a vláda
mžikem zakázala všechny přednášky na in-
šprucké universitě vůbec. Z toho zas ne-
smírné pobouření mezi německo-liberálními
poslanci vládními. Hned běželi na svého mi-
nistra vyučování Marcheta, leč tento zmize
a byl nezvěstný. Tedy to patrně za jeho
zády udělal sám Beck. Za to nechť padne
Němečtí liberálové vypřáhnou z vládní káry
a zabouří proti ministerstvu obstrukcí. » Wabr
mund musí přednášet a to hned !« — Ale
najednou se vrátil nezvěstný Marchet a
s Beckem přišel do německého výboru de-
víti a všechno vysvětlil. Neudělal to ani on
ani Beck, nýbrž — Spiegelfeld! Ne-
šťastný místodržitel tyrolský Spiegelfeld; ano,
ten to udělal, poněvadž se obával výtrž-
ností... »Ah tak, to je něco jiného !«. za-
radovali se němečtí pokrokáři nad tím ob
jeveným hříšným kozlem a bylo po obstrukci
po krisi. Nedávno se všemi německými pro
fesory přísahali na Rüttli, že neztrpí a ne-
dopustí, aby byl jakoukoliv mim
university stojící mocí některý pro-
fesor universitní pro své náboženské, vě-
decké neb politické přesvědčení obmezován
ve své svobodě učitelské. A nyní může každý
místodržitel po příkladu tyrolského Spiegel-
felda zakázat všechn y přednášky profe-
sorům universitním na libovolnou dobu, ně-
mečtí pokrokoví poslanci se proto na vládu
Dvouletý
Beckův
Beck
Wahrmund
jítvít
Spiegelfeld
6
article
Beckovu nerozhněvají. Jen když to neudělal
Beck ani Marchet. — Divu-li, že byl u večen
2. června pan ministerský předseda v nej-
lepším rozmaru, tak že jistému německému
poslanci, zmínivšímu se o této nejnovější ně-
mecké »krisi«, s úsměvem odtušil: »Slavím
dnes své dvouleté narozeniny jakožto
předseda ministerský. Za tu celou dobu
byly ustavičné krise. Proč by jí ne-
bylo také dnes, v den mých narozenin?
Ano, pan ministerský předseda je hrd
na ty přestálé krise a s líčenou veselost
mysli hledí do budouena, troufaje si vítězně
překonati i všechny obtíže další. Má sebe
vědomí vyvolených miláčků Štěstěny a pod-
ceňuje nespokojenost a trpkou
nedůvěru, jaká roste ve většině národů
a zejména v národě českém z kořenů hlu-
bokých. Ubezpečen věrnou a bezpodmínečnou
službovolností kola polského dbá přede
vším o to, aby Němce všech vyzvání
barev udržel v dobré míře a v souručenstv
vládě oddaném, což sice není věcí snadnou.
ale přece vždy možnou v době, kdy celym
Němectvem tak mocně hýbe myšlenka ná
rodní jako dosud nikdy, tak že přes
všechny aféry wahrmundovské němečtí kle-
rikálové a křesťanští sociálové se svým
princem Liechtensteinem v čele slibují ně-
meckým liberálům, nevěrcům a radikálům
»věrné německé soudružstvía
spojenství ve věcech národní che
vůči nám Slovanům.
Beckův
Beck
Marchet
Němec
Němectv
Liechtenstein
7
article
S tím operuje bar. Beck proti nám.
Dává nám na vybranou: Buď se připojte
k této mě velké polsko německé většině
služte mi po boku jejím resignovaně, třeba
se »zaťatými zuby« — anebo se osamoceni
bijte za svou věc v oposici beznadějné s pře
mocí mých plukův věrných. A většina posel
stva českého pohříchu nenalezá dosud od-
vahy, aby rozhodla se stokráte raději pro
neodvislost a mužnou oposici, nežli pro toto
nevýslovně trapné a málo důstojné postaven
své nynější, kde za všechny služby a oběti
své až do sebezapření krajního, nemůže ni-
čeho podstatného pro národ svůj vydobýti
ale kde naopak dožívá se jednoho trpkého
zklamání za drubým, ba kde již hrozí ná
rodu našemu v nedaleké budoucnosti patrná
újma, škoda i ztráta posavadních těžce do
bytých práv a statků nejdražších, jako jes
jednota vlasti, jak jest rovnocennost a rovno-
právnost našeho jazyka zemského v životě
veřejném. — Za debaty rozpočtové vyčetl
v plném parlamentě dne 29. května poslanec
8
article
Choc ministerskému předsedovi bar. Beckovi
zevrubně bod za bodem, co všechno našim
za jejich službovolnost sliboval, ale jak
ani jediného ze svých slibů jim nesplnil
»Sliboval nám Čechům,« zněla těžká
žaloba Chocova, »především via facti vnitřní
češtinu u soudních a správních
úřadů, nechal však naopak dojíti k odmítání
jazyka českého i v zevním úřadování, živil
zločinnou zvůli německých soudců a správeů
země a dnes dovedl již to tak daleko, že dle
přání Němců zakázal vyřizovati české dohle-
dací stížnosti proti Němcům. Stížnosti mus
se předkládat ministerstvu práv, kde zůstávaj
ležeti nevyřízeny. Beck slíbil dále nám Če-
chům, že usnadní cestu k české universitě
v Brně. Dnes odkázána i ta věc k něme
ckočeskému dohodnutí a poněvadz
Němci svoliti nechtějí, odmítá ministerský
předseda Čechům vyhověti, i když Národn
klub souhlasí se zřízením německé university
na Moravě. Beck také chytil české poslance
Národního klubu na slib, že jim dá tř
ministry a mimo to některé sekční
chefy. U věci té jen vyhověl obsazením
dvou ministrů, v ostatním pak vůbec ne
Čechové nicméně zůstali ve vládě a ve vlád
ních službách. On slíbil dále změnu ná
čelníků vnejvyšší správě král
českého a na Moravě. Avšak ani zde
nedržel slovo. Beck slíbil konečně Čechům
různé věci povahy hospodářské, zvláště
i regulace, mezi nimiž zejména splavnění
a regulování Labe a jiných řek. Avšak on
neučinil docela ničeho. « -
Na všecky tyto faktické výtky a žaloby
z věrolomnosti J. E ministerský předsed
ve své programové řeči včerejší neodpovědě
ani slovem.
Choc
Beck
Čecho
Němec
Chocov
Morava
český univerzita v Brno
Národn klub
německý univerzita na Morava
9
article
Po oposičním řečníku českém mluvi
téhož dne 29. května vynikající člen vládní
strany české, prof. dvorní rada Jaromín
Čelakovský a hle i on nemohl, než žalo-
vati na těžké zklamání, jakého se za
dvouleté vlády Beckovy dočkali důvěřu-
jící a doufající v ní zástupci národa
českého. Vyložil příčiny, z jakých přičlenil
se Národní klub k vládní koalici ně-
mecko-polské: Dojat výzvou trůnní řeči po
připravování smíru národního, přistoupil klub
ke koalici v naději, že zásada rov no-
právnosti a lidskosti najde v no-
vém parlamentu mnohem více stoupenců než
ve starém: »Avšak po mnohé stránce
jsme se pohříchu zklamali! Po
litika střední čáry, ministerským před-
sedou Beckem hlásaná, proměnila se
v politiku šikmé čáry. .. Je zvlášt-
ním, že právě v tak zvané smiřovací
éře došlo k tomu, že zděděné naše
rovné právo prohlašuje se via facti po
chybným! To nutno nazvati svrcho-
vanou věrolomnosťí. . «
A v patrné předtuše, kam Be
ckova politika šikmé čáry míři
víděl se dr. Čelakovský nucena za
svou stranu vůči chystanému jazykovému
zákonu prohlásiti: »Pokládáme jiz
dne s za svou povinnost ohradit
se proti jakémukoliv pokusu —
naše, zákonem nám zaručené rovné právo
našeho jazyka v celé zemi české obme
ziti, aneb dokonce nám je upírati.« —
A co na tyto vážné a významné ž
loby se strany svých přátel ministerský před
seda bar. Beck?
profesor
Jaromín Čelakovský
Beckův
hlásaný
doktor
Čelakovský
Beck
národní klub
10
article
Vyvrátil snad výtku že se odchýlil od
střední čáry a dal se na prospěch Němcův
čarou šikmou? Upokojil snad úzkos
mužův držících s drem. Čelakovským tal
trpělivě situaci »se zaťatými zuby« — jak
názorně dr. Žáček pravil — ubezpečil je
snad v řeči své, že v chystaném jazykovém
zákoně nebude nijak zkrácena úplná rovnopráv-
nost jazyka našeho v celé zemi české, ne-
bude vyhověno choutce Němcův po uznání
a zřízení německého jazykového území
v Čechách výbradně s německými úřady
německo-nacionálními úřadníky?
Ani krůpěj útěchy neskanula z ús
sebevědomého šťastného premiera v očiste
prahnoucích vládních stran českých, naopa
naznačil jediným obratem své řeči, že bude
svou osnovou jazykového zákona požadovat
na nás Češích jistolu slevu s na-
šeho práva tak jako prý od strany
německé.
Ale den na to dočítáme se v orgá nu
českého ministra krajana Práška, jak dle
»domyslu« agrárního poslance Josefa B uk
vaje bude asi ten Beckův jazykový zákon
sdělený prý »jen několika málo poslancům
českým«, vypadat. Přespanile l
»Němcům bude vláda chtít dle vší pravdě
podobnosti vyjít vstříc rozdělením okre
sů dle národnosti na okresy české
německé a smíšené; pak ustanovení m.
že dopisování s centrálními úřady ve-
směs ma se díti v řeči německé a konečně
zásadním zavedením jednojazyčnosti úřad
níků! Naproti tomu přizná vládní návrh
Čechům úřadní řeč českou pro okresy
ryze české a zásadu jazykových nařízení
Stremayrových, že veškerá česká podání
musí býti přijímána a česky vyřizována u
všech státních úřadů v Čechách. Aby se
této poslední zásadě mohlo vyhověti, má
v každém úřadu býti dle potřeby jeden neb
více úřadníků znalých češtiny,
Není to hotový plagiát pověstného K ö
brova jazykového zákona pr
Čechy?
Němcův
Čelakovský
Žáček
Čech
Prášek
Josef
Beckův
Němec
Čecho
Stremayrový
Čechy
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 78.)
Ve Vídni, 3. června.
(Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.)
Dnešní rozpočtovou debatu možno nazvat
vleklou. Minula beze všeho zájmu. Stávkový
ruch na vysokých školách nezalehl du zasedae
síně, nezalehl do parlamentní budovy vůbee
Německé strany považují celou věc za odbytu;
bouří se ještě jen malé křidlo německo-nacionál-
ního svazu, vedené posl. Dobernigem; tohikéž
poslanci německo-radikální. O tom, jaký ná-
sledek by měla stávka všech vysokých ško
rakouských, mínění se rozehází naprosto; zvlášte
proto, že jsou vážné hlasy, podle kterých taková
stávka nemůže býti nižádným způsobem při
puštěna, také proto, že zejtra formálně počinaj
na universitách a technikách svatodušní prázd
niny a dočasné zastavení přednášek nepociťovalc
by se jako opatření pronikavé, jako v době, kdy
se přednášky konají
Zejtra čeká se veliký řečnický souboj mez
profesorem university inšprucké Mayrem a prot
Masarykem
Svatodušní prázdno potrvá čtyři dny: o
soboty do úterka.
Mayr
Masaryk
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
Posl. Bielohlawek produkoval se ve sně
movně jako německý Vídeňan a vídeňský Němec
který rozděluje milosti — národu českému, Po-
važuje za neskonalé dobrodiní pro Čechy, uzná-l
p. Bielohlawek, že bylo křivdou, když byl Fr
Ondříčkovi v Linci zmařen koncert, a že ne-
bylo prospěchem pro věc německou, když byl
zmařena ve Vídni česká divadelní představení
Ale právo veřejnosti českým soukromým školám
vídeňským, vydržovaným mozoly a příspěvky
právě nejchudších vrstev, pan Bielohlawek ne-
chce uznati za žádnou cenu. Když pak posl.
dr. P. Horský mu připomenul, že jest ve Vídn
oficiálně napočtených 100.000 Čechů a že tito
Čechově nemají býti znásilňováni, sdělil par
Bielohlawek prazvláštní theorii jazykově-národní.
podle které občan, přestěhuje-li se do Vidně,
musí zapřiti v sobě přislušníka jinonárod-
ního a jinojazyčného a musí se přeměnit
v pravzorného Němce. Rádi bychom viděli, c
by řekli Němci, kdybychom žádali, aby tato
methoda, panem Bielohlawkem formulovaná, pro
váděla se vůči Němcům v Plzni a v Praze.
které jsou dojista češtější, nežli je Vídeň ně
mecká. Doufáme a čekáme, že s české strany
dostane se p. Bielohlawkovi srozumitelné a roz
hodné odpovědi. Na všechen způsob je stano
visko, které zaujal vídeňský křesťanský sociál
zvolený také českými lidmi, opětným důkazem.
že vídeňští proliliberálové, antisemité, křesťanšu
sociálové a jakkoli se zovou, nejsou ani o mák
lepší, snášelivější a spravedlivější, nežli byl
jejich 1. zv. liberální předehůdcové.
Posl
Bielohlawek
Vídeňan
Němec
Ondříček
doktor
P Horská
Čecho
Čechův
Čechy
Linec
Vídeň
Praha
13
article
Z Vídně, 3. června. (K. k)
Předseda di. Weiskirchner zahájil schůz
v 11.15 hod
Mezi došlými spisy jsou dotazy poslanců: Hub
ky a spol. po zařadění pražských předměstí do nej
bližší vyšší třídy aktiv. přídavku a o poskytnutí vý
slavního přídavku úlndníkům a zřízencům v Praze
jako svého času v Liberci; — Hajna a sp. po po
stupu okr. školní rady v Žatci proli českým školám
— Baxy a sp. po chystaných výtržnostech v Pra-
chaticích proti tamější české menšině o svátcích sva
todušních; — Prischinga a sp. po obchodn
smlouvě se Srbskem a vyjádření ministra obchod
ze smlouva ta nabude platnosti nejpozději 1. čer-
Hajn
Baxa
Vídeň
Praha
Liberec
Žatec
Srbsko
14
article
V drobném prodejít
nanní číslo o sob
odpolední
. . . za 2k
Ve flialkách na venkově
ranní číslo, . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4k
Inserát
platí se hotově napřel
Fielplacení a inserty přijímá sdníni-
strace v Marianské ulici č.3
Tam nacházejť se též reda be
Uskárna a szpedicn „Národnich Listů“
Bukopisy se nerraceji
15
article
vence t. r. na základě zmocňovacího zákona: —
Bukvaje a sp. po postupových poměrech rad
zemského soudu u okr. soudů
Sněmovna pokračovala
v rozpočtové rožpravě.
Posl. Remeš kritisoval politickou správu. Úřady
jsou spravovány nespravedlivými byrokraty, naplně-
nými třídní záští proli chudším třídám. Okr. hejtman
plzeňský Paroubek trestal z nicotných důvodů so-
ciální demokraty. Byl za to povolán do min. vnitra
a měšťáctvo jmenovalo ho čestným měšťanem plzeň-
ským. V samosprávních obcích hospodaří se nepo-
ctivě s obecními penězi. Poměry nezlepší se, dokud
nebude zavedeno všeobecné volební právo obecní
i zemské. Na konec naléhal řečník na vydání zá-
kona o starobním a invalidním pojištění. (Pochvala
mezi soc. demokraty.)
Posl. Spaduro odmíll výtku iredenlismu a stý
skal si na odstrkování neněmeckých úřadníků. Je svr-
chovaně na čase, aby neněmečtí národové protesto-
vali proti invasi německých úřadníků. Vlašská uni-
versita buď zřízena v Terstu. (Pochvala)
Posl. Lössl ujímal se horlivě Karlových Varů
přimlouval za zákonnou ochranu léčivých pramenů.
Bukvaj
Posl
Paroubek
Lössl
Remeš
Terst
Karlová Vary
soud sněmovna
16
article
Vláda chová se odmítavě k lidovému tělocviku, pro-
taže lidový tělocvik má národní ráz. Vláda musí si
však na to zvyknouti, že všechny práce pro blaho
lidu riají národní formu. (Hlučná pochvala.)
Posl. dr. Dietzius stěžoval si do macešského za-
cházení s Haličt a vypočítával velké úkoly zdravotni-
ctví, pokud jde o ochranu dětí, školní a průmyslo-
vou hygienu žádaje, by zamezovalo se šíření pohlav-
ních nemocí. Navrhl příslušnou resoluci. (Hlučná po-
chvala a pollesk.)
Posl. dr. Adler a jeho strana jsou ro refe mu
jednacího řádu, avšak moc srvnovny nesm. se zmen-
šit, menšiny znásilnit a sněmovna učinit nástrojen
pro vyřizování tak zv. státních nezbytností. Včerejší
prohlášení min. předsedy obsahuje úřadní doznání
že bar Beck chce spojiti všecky občanské strany proti
nemajetným třídám. Arci od této vlády pro pracující
třídy co do svobod politických i záležitostí hospo-
dářských nelze dosáhnouti nic jiného, než co bylo
dosaženo se zřetelem na stranu sociálně demokrati-
ckou Celá politika předsedy je charakterisována přá-
ním, přejíti přes vyskytnuvší se obtíže; nikde není
pevné vůle, prosaditi nutné opravy. Pojištění samo-
statných živnostníků a sedláků uznávají sociální de-
mokratě úplně oprávněným. Avšak nemůže a nesmí
se od nich žádati, aby starobní pojišťování dělník
bylo mařeno a protahováno.
Posl
doktor
Dietzius
Adler
Beck
17
article
Ruscvě bývali by místo dobré rady min. před-
sedy raději zvěděli, co učinila, anebo co hodlá uči-
nili vláda, aby se zamezilo opakování násilností
Chlubil-li se bar. Beck, že v olázce důstojnických
platů docílil úspěchu a od Uher docílil víc, než kře-
sťanšlí socálové žádali, měli by nyní tito vysvětliti
politické veřejnosti, co předcházelo. Sociální demo-
kraté poskylnou sněmovně příležitost, aby trvala na
svém usnesení o cukerní dani. Záležitost Wahrmun-
dova je sociálním demokratům příznakem, jak vy-
padá neodvislost myšlení a svoboda života u učitel-
stva. Snciální demokraté mohli by ze strannicko-po-
litických důvodů vílati spojení německých pokrokářů
s křesťanskými sociály. Poněvadž nemohou však
samojediní chrániti široké vrstvy obyvatelstva pře
zpátečnickými vlivy, žel potupné zrady, jíž se tylo
strany dopustily na svých pokrokových zásadách
Parlament udržovali dělným z povinnosti k lidové
sněmovně. Jejich důvěra ke vládě nezměnila se;
nikdy jí nedůvěřovali. Avšak jejich nedůvěra velice
vzrostla a to je výsledek vládní politiky. (Hlučná po-
chvala a potlesk mezi soc. demokraty.
Uhry
18
article
Posl. dr. Krek je povděčen, že dr Adler přizna
se upřímně k zásadě, že není v zájmu dělnictva, aby
boj hospodárský byl zdržován bojem náboženským
V parlament není možna konfesionální ani svobo-
domyslná politíka. Socialistická strana neučinila ni-
čeho, aby mařila činnost parlamentu. Rozpory mez
jinými stranami, jež nazývají se stranami měšťan-
skými jsou po mnohé stránce mnohem větší. Dle
jeho názoru aspoň u mnohých za výzvou po spo-
jení proti socialistům vězí bázeň před sociálně-poli-
tickou činností parlamentu
Za účelem rozluštění tří úkolů, sněmovně při-
padajících: zahájení úpravy národnostní otázky.
úprava poměru k Uhrám a sociálně politické zákono-
dirství, musí parlament býti učiněn dělným. V národ-
nostní olzce sněmovna mohla by učiniti pozrok.
kdyby prostředkovala vláda; k dohodě však můž
dojíli pouze mezi samotnými národy. Jako záslupee
Stovinců žádá, aby přestalo úřadní, státem a vládou
Posl
doktor
Krek
Adler
Uhry
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
vřann
V Praze, dne 3. června.
(Fézy a kaloše.) O Paříži se praví, že
jest rájem žen a peklem koní, kteří si tam na
makadamu lámou nohy jako preclíky; čtenářům
denních listů jest opět známo, že Vinohrady
jsou eldorádem sběratelů mosazných klik
prádla na cizích půdách; Cařihrad najisto byl
by rájem pro ty, kdož neradi smekají.
Jsou takoví lidé. Je jim strašnou obtíží.
mají-li při pozdravu provětrati svůj klobouk
A dáti při tom ruce z kapes. U nás odjakživa
bývala úrodná půda pro zakládání nových sekt
velké, světoborné myšlenky vždy nejrychlej se
v národě ujímaly — šťastně tedy ujalo se učen
i nové sekty, sekty nesmekáčů, t. j. lidí, kteř
se zavázali, při smekání nesmekati klobouků
Druh našel se s druhem, řady stejně smýšlejí-
cích přimknuli se k sobě — a aby snad nebyl
viněni z tajného spolkářství, zadali si k místo-
držitelství stanovy a místodržitelství stanovy ty
hned a ochotně schválilo a potvrdilo — pak ž
prý vláda staví se nepřátelsky vůči osvětovým
snahám národa!
nn
Praha
Paříž
Vinohrady
Cařihrad
20
article
Nadšených těch průkopníků velké a slavné
myšlenky, nesmekati klobouků, živě a srdečně
jsem si připomínal právě v ulicích Stambulu,
kde, abych tak řekl, náš černý klobouk je pílou
vranou. Fézem, jakož povědomo, se nesmeká —
vynález jako stvořený pro ty, kdož se přihlásili
za členy nové sekty. Jenže možno, že těmto zdál
by se zbytečně komplikovaným a namáhavým
a sám turecký pozdrav, ač se při něm nesmeká.
Je to celá ceremonie — ruka máchne dole pod
koleny, jakoby chtěla ze země nabrat písku do
dloně, potom dotkne se úst, prsou i čela — pře-
ložena slovy znamená ta němohra: „Líbám
prach, jehož se dotkla tvá noha, všechno me
cltění a myšlení jen tobě náleží.
Pozdrav ten je vzájemný a všeobecný
selkáváš se s ním všude a při každém kroku
U nás takovou poctu vzdáváme jedině —t
norům.
„Líbám prach, jehož se tvá noha dotknula“
— sám jsen. byl kdysi ťoho svědkem, když kte
rási, pro všechno krásné a vznešené zanícená
lěva pro památku shrábla si na pěšince Zofin
Líba
Stambul
21
article
písek, posvěcený dotekem, ach, Jeho velectě-
ného perka... A zbožně, jako čtyřlelý hošíček
do cuk ářského krámu, dívala se za Ním — ve
blouznivém zraku zanícené děvy zřejmě latinkou
bylo psáno: „Všechno mé cítění i nyšlení jen
Tobě náleží . ..
Moslemové dovedou uctívat Allaha i Moha-
meda, jeho Proroka, že i naše uctívání tenorů
za tím pokulhává — nedostáváť se nám, bohu-
žel, právě té orientálské fantasie. A fantasie ta
je podivuhodná. Je přímo velkolepá. Moslemín
Arab je přesvědčen o Proroku, že v Ráji nejmi-
lejším jeho druhem jest anděl, jenž prý, má
milion hlav. Nemáte-li právě nic lepšího na práci
vezměte do ruky tužku a počítejte: milý ten
podivuhodný anděl má v každé z toho milionu
hlav milion úst, v každých těch ústech milion
jazyků a každý ten jazyk milionem řeči hlása
slávu Allahovu — kdo si to dovede představit
ať zvedne ruku: dostane eminenc.
Moslemové nemají svatých, k nimž byse
modlili. Jediným jejich svatým, ale nikde ne-
zobrazeným, jest Prorok. A vlastně všichni te-
noři, ať již utíkají či ne, stejně jako. Prorok
mohli by, kdyby jen trošinku chtěli, zváti se
Mohamedy, neboť Mohamed znamená vlastn
jen „Oslavený“ — a co se toho týče, oslav ovat
my umíme. Jenže někdy uvízneme v polovině
cesty — ach, co krásných myšlenék bylo u nás
projeveno — nepřízní okolnosti bohužel nedošle
k jich provedení. Jedné z nich, myšlenky nej
velkolepější, podnes je mi lito: což kdysi vážno
v novinách nenavehovala kterási dívka nadšená
a energická, aby nový, tenkrát ještě nepokřtěný
most u Národního divadla byl pojmenován mo-
stem.... mostem — počkejte, prosím vás: jak
se tenkrát, honem, jmenoval ten nezapomenutel
ný tenor, po němž slečinka chtěla, aby se mest
jmenoval? Bože, jak se jen jmenoval? Vidíte
již nevzpomenu — co na tom!
bůh
Alláhův
Mohamed
Toba
národní divadlo
22
article
Ale zdá se mi, že jsem vlastně nechtěl ps t
o ničem tak vznešeném — již vím, chtěl jsem
psáti pouze o kaloších a fézech. Obé je pr
Cařibrad tak příznačným, jako pro Prahu pří
značným jest buršácký buml — jedno bez dru-
hého nelze si ani představit!
Fézy jsou známy i u nás. Se zálibou je no-
sívají maliří pokojů, jsou-li oděni rouchem svýn
pracovním — chci ale psáti o fézech cařihrad-
ských, třebas jich valná část byla světlo světn
spatřila v našich Strakonicích.
Fézy nosí všichni poddaní sultánovi e
ovšem i sultán sám. Paša i ponocný, stařec
hoch, trhan i švihák, policajt i taškář, generá
i aekrut — bez fézu nikdo se neobjeví, těžko
někdy rozeznáte taškáře od policajta. Jako ni
koho bez fézu, zřídka uvidite koho bez kaloší
V Cařihradě časem prší — podařilo se mi zjistit
že prší někdy velmi důkladně — a prach nikdy
nemetených ulic mění se v t. zv. moře bláta —
našinci to míle a příjemně vzpomíná na drahou
domovinu... A tu jsou kaloše pravým dobro-
diním. Turek se modlí dvacetkráte za den, modl
se stále a za všechno. „Věřící“, vyzývá kněr
turecké své ovečky, „děkujte Allahovi i za to.
že nedal křídel — velbloudu... Považte si
kdyby velbloud lítal, jak by střechy pobořil
kdyby jako čáp si na ně usedl... Děkujte Alla
hovi, věříci!“ A věřící tedy běží Allahovi děko
vat i za tu milost. Obchodnik nechá zboží v ne-
zamčeném krámě, nosič před mešitou složí své
břímě, rekovný voják odběhne z kasáren
Turek, jenž s fézem na hlavě, nemluvě a na ni
nemysle, celé půldne procivěl v kavárně při či
buku nebo naržilé, najednou se zvedne a zajde
do nejbližší mešity, vroucně se pomodliti za to
aby mu Allah tu hřišnou, ostatně ale velm
příjemnou lenost odpustil.
Paša
Turek
Alláhův
Praha
Strakonice
Cařihrad
23
article
Dovnitř mešity nesmí jinak, než vyzuje-
se z obuví — v tom případě si všechny konče
tiny, i jiné části těla u studánky v nádvoří či
stotně vypere — v poslední době, přizpůsobiv
se rád či nerad modernějšímu duchu, zamhuui
Allah oči, vyzuje-li se ovečka jen z kaloší
A předsíň mešity vypadá potom jako výstav
nejrozmanitější obuvi — najdete mezi ní mnohé
exempláře, v bouřích života povážlivě ztrosko
tané a rozjizvené. Ovšem, jest i tu rozdíl mez
dnes koupenými kalošemi šviháka a truchlivým
pozůstatky kaloší někoho, jenž truchlivé, ža
lostně sešmatchané ty trosky obouvá prostě jer
tak, na bosou nohu.
Jako ovšem zas i fézy, zdánlivě všechny
stejné, vykazují celé stupnice hodností i jakost
— nový, nebo alespoň nově vyžehlen, féz an
ruky nepodal by usmolenému fézu nosiče —
hamala, již se tu rekrutují ponejvíce z Kurdů-
Vyníkají — Kurdové totiž — ohromnou, krom
Kurd
24
article
té drahé duše opravdu koňskou silou. Centy
unese na zádech a když je v Cařihradě živěji
jako bylo v r. 1896 při hromadném vražděn
Arménů, Kurd pracuje i mimo obvyklou dobu
pracovní — při pověstné té řeži, při níž slavná
vláda schválně zamhouřila obě oči, velmisi
chválila „přičinlivost“ pro tu řež najatých
Kurdů... Ti mají fézy ovinuté strakatým
šátky — bohoslovec i vykladač koranu, ulem
kol fézu má ovinutý šátok bílý. Důstujně kráč
si po ulici v černém, řasnatém, až na paty sa
hajícím kaftaně — parádníci mezi nimi obarvuj
si vousy na červeno. Viděl jsem takovou jednu
veledůstojnost s cihlově natřeným plnovousem
anat kráčela po ulici, loupala a jedla pomeran
a slupky v prevo, v levo odhazovala na dlážděn
tak důstojně a tak nonchalantně, jakoby ani ne
kráčela zanedbanou uličkou Stambulu, ale ja
koby si vykračovala některou živější uliei
v Praze, kdež, jak známo, odhazování slupek
pecek je přísně zakázáno, ale kde, jak ještě více
známo, každé chvíle někdo nohu si zlomí na
pohozené pomerančové slupce . ..
Armén
Cento
Cařihrad
Stambul
Praha
25
article
Korigovat přírodu není mezi Turky —
doufejme, že ne ani mezi Turkyněmi — zjevem
neobvyklým. Zhusta vidíte někoho, jenž táhne
za sebou jehně podivně namalované — je na-
Hřeno obyčejně na růžovo, ta něžná barva slaš
nevinnému jebněti. Spatřil jsem i důstojníka
opásaného šavlí a zarostlého po oči, vypadal tak
jakoby dovedl snisti najednou celý tueet nás
nevinných křesťanů — hrdinné jeho vzezřen
rozhodně trpělo tím, že v jedné ruce nesl svazek
zeleniny — kedlubny to byly — a v druhé na
provázku vedl strakatou kozu — účel té pro
cházky byl mi naprosto nejasným.
A ještě podivnějším bylo mi, že v ruce dů
stojníkově, v té, jíž vedl kozu, spatřil isem —
růženec. Ale potom viděl jsem takových růženeů
sta, spatřil jsem je i v rukou šviháků, liddlí mla-
dých i starých — i voják na vartě hrál si mez
prsty kuličkami růžence. Turecký růženec jme
nuje se „tesbeth“ — čtenář se ani nediví, jak
už plynně mluvím turecky? A tesbeth není po
můckou k modlení, jako růženec v rukou našieh
babiček — zastává asi týž úkol, jako u nás
hůlka. Točí se jím, jen aby ruce nezahálely, ja
kož ani naše hůlka nemá jiného účelu. Aneb
Turek
Turkyně
26
article
vějíř v rukou Španělky. Ostatně si vzpomínám,
že za dávných dob mé nevinnosti byl u nás ven-
ku člověk, který, šel-li do města i třeba jen s ně-
jakým vzkazem, vždy si brával s sebou —
trakař. A jeho soused, šel-li podvečer do lesa
procházkou, nevracel se jinak, nežli že si domo
nesl — borovici. Také jen proto, „aby mě
něco v ruce.
Z postré červeně ostatních fézů vynikají vy-
soké, černé a huňaté čepice Peršanů, kmitne se
i otrhaný dorviš se špičatou čepicí hnědou —
v pestré, malebné směsi lidstva si vážně vykra-
čuje majestátní, třebas otrhaný stařec, jenž vy-
padá, jakoby si vyšel na procházku z nějakého
biblického obrazu. Krásná, stařecky ušlechtilá
hlava ovinuta je zeleným, kolem fézu otočeným
šátkem. Je to buď „hadži“, poutník, jenž by!
již vykonal cestu do Mekky a má teď právo,
nositi zelený turban, či je to někdo, jenž hono-
siti se může cti, že pochází z potomstva Proro-
kova. Ovšem jen po přeslici. Býti z příbuzenstva
Prorokova, není vlastně vzácností — každou
chvíli o nějakého takového potomka klopýtneš.
Z některých, zdá se, měl by Mohamed ukrutnou
radost ..
Peršan
Mohamed
Mekka
27
article
Fézu neodkládá Turek ni po smrti. V tur-
bách, či hrobích sultánů, jaké nalézají se u kaž-
dé mešity, ve hlavách sarkofágů, umístěny jsou
turbany zesnulých potentátů — mnohé z nich
jsou rozměrů tak důkladných, že, myslím, z lát-
ky na ně spotřebované ošatil by se celý baletní
sbor. Ilava tou tihou jistě bolela — teď už
dávno neboli.
Při jedné z těch sultánských hrobek je ma-
ličký, ku podivu zachovalý hřbi.avek několika
vynikajících lidí — bilé, mramorové jich ná-
hrobky vesměs končí turbanem či fezem. Zají-
mal mne hrob spisovatele, jenž se tu dostal do
vybrané společnosti vojevůdců a pašů. Nizam-
Efendi zve se ten vyvolenec. Mramorový sloup
jeho náhrobku celý je okrášlen zlaceným orna-
mentem a podivným emblemem: perem a —
nůžkami.
Nad čímž mohl jsem si krk ukroutit. Ne-
vím, jsou-li to snad nůžky na střihání kuponů —
nevyznám se v tom — či nepsal-li milý Nizam-
Efendi snad knihy přiliš učené, jež ovšem zhusta
B. K
bývají psány i — nůžkami ...
Turek
Ilava
Nizam