ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2ce952f0-7706-11dc-9e65-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 37, person 72, org 7
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 4. června 1903.
Praha
3 masthead
Číslo (54.
4 article
Na ranní n odpol. HIsty předplácí sat v Praze v adminfstraei sk n s dvejí donáškou na neřale na dtot lats . . . . 7 K t0h ve úilialkšchi 2 K 30 za měske. Poštou: na mřsje na čtvrt lela . . . . 9 K 60h s drojí zisilkos na nrr
Praha
5 article Dvouletí vlády Beckovy v zrcadle českém.
Dvouletí vlády Beckovy v zrcadle českém. Sehrána to právě opět veselá politická fraška mezi německými pokrokovými poslanci a ministerským předsedou bar. Beckem Jako na oslavu dvouletého trvání jeho vlády Pověstný »kacíř« profesor Wahrmund, vrátiv se z dovolené, počal znovu přednášet na inšprucké své stolici o církevním právu. Ty- rolští klerikálové strhli proto povyk a vláda mžikem zakázala všechny přednášky na in- šprucké universitě vůbec. Z toho zas ne- smírné pobouření mezi německo-liberálními poslanci vládními. Hned běželi na svého mi- nistra vyučování Marcheta, leč tento zmize a byl nezvěstný. Tedy to patrně za jeho zády udělal sám Beck. Za to nechť padne Němečtí liberálové vypřáhnou z vládní káry a zabouří proti ministerstvu obstrukcí. » Wabr mund musí přednášet a to hned !« — Ale najednou se vrátil nezvěstný Marchet a s Beckem přišel do německého výboru de- víti a všechno vysvětlil. Neudělal to ani on ani Beck, nýbrž — Spiegelfeld! Ne- šťastný místodržitel tyrolský Spiegelfeld; ano, ten to udělal, poněvadž se obával výtrž- ností... »Ah tak, to je něco jiného !«. za- radovali se němečtí pokrokáři nad tím ob jeveným hříšným kozlem a bylo po obstrukci po krisi. Nedávno se všemi německými pro fesory přísahali na Rüttli, že neztrpí a ne- dopustí, aby byl jakoukoliv mim university stojící mocí některý pro- fesor universitní pro své náboženské, vě- decké neb politické přesvědčení obmezován ve své svobodě učitelské. A nyní může každý místodržitel po příkladu tyrolského Spiegel- felda zakázat všechn y přednášky profe- sorům universitním na libovolnou dobu, ně- mečtí pokrokoví poslanci se proto na vládu
Dvouletý Beckův Beck Wahrmund jítvít Spiegelfeld
6 article
Beckovu nerozhněvají. Jen když to neudělal Beck ani Marchet. — Divu-li, že byl u večen 2. června pan ministerský předseda v nej- lepším rozmaru, tak že jistému německému poslanci, zmínivšímu se o této nejnovější ně- mecké »krisi«, s úsměvem odtušil: »Slavím dnes své dvouleté narozeniny jakožto předseda ministerský. Za tu celou dobu byly ustavičné krise. Proč by jí ne- bylo také dnes, v den mých narozenin? Ano, pan ministerský předseda je hrd na ty přestálé krise a s líčenou veselost mysli hledí do budouena, troufaje si vítězně překonati i všechny obtíže další. Má sebe vědomí vyvolených miláčků Štěstěny a pod- ceňuje nespokojenost a trpkou nedůvěru, jaká roste ve většině národů a zejména v národě českém z kořenů hlu- bokých. Ubezpečen věrnou a bezpodmínečnou službovolností kola polského dbá přede vším o to, aby Němce všech vyzvání barev udržel v dobré míře a v souručenstv vládě oddaném, což sice není věcí snadnou. ale přece vždy možnou v době, kdy celym Němectvem tak mocně hýbe myšlenka ná rodní jako dosud nikdy, tak že přes všechny aféry wahrmundovské němečtí kle- rikálové a křesťanští sociálové se svým princem Liechtensteinem v čele slibují ně- meckým liberálům, nevěrcům a radikálům »věrné německé soudružstvía spojenství ve věcech národní che vůči nám Slovanům.
Beckův Beck Marchet Němec Němectv Liechtenstein
7 article
S tím operuje bar. Beck proti nám. Dává nám na vybranou: Buď se připojte k této mě velké polsko německé většině služte mi po boku jejím resignovaně, třeba se »zaťatými zuby« — anebo se osamoceni bijte za svou věc v oposici beznadějné s pře mocí mých plukův věrných. A většina posel stva českého pohříchu nenalezá dosud od- vahy, aby rozhodla se stokráte raději pro neodvislost a mužnou oposici, nežli pro toto nevýslovně trapné a málo důstojné postaven své nynější, kde za všechny služby a oběti své až do sebezapření krajního, nemůže ni- čeho podstatného pro národ svůj vydobýti ale kde naopak dožívá se jednoho trpkého zklamání za drubým, ba kde již hrozí ná rodu našemu v nedaleké budoucnosti patrná újma, škoda i ztráta posavadních těžce do bytých práv a statků nejdražších, jako jes jednota vlasti, jak jest rovnocennost a rovno- právnost našeho jazyka zemského v životě veřejném. — Za debaty rozpočtové vyčetl v plném parlamentě dne 29. května poslanec
8 article
Choc ministerskému předsedovi bar. Beckovi zevrubně bod za bodem, co všechno našim za jejich službovolnost sliboval, ale jak ani jediného ze svých slibů jim nesplnil »Sliboval nám Čechům,« zněla těžká žaloba Chocova, »především via facti vnitřní češtinu u soudních a správních úřadů, nechal však naopak dojíti k odmítání jazyka českého i v zevním úřadování, živil zločinnou zvůli německých soudců a správeů země a dnes dovedl již to tak daleko, že dle přání Němců zakázal vyřizovati české dohle- dací stížnosti proti Němcům. Stížnosti mus se předkládat ministerstvu práv, kde zůstávaj ležeti nevyřízeny. Beck slíbil dále nám Če- chům, že usnadní cestu k české universitě v Brně. Dnes odkázána i ta věc k něme ckočeskému dohodnutí a poněvadz Němci svoliti nechtějí, odmítá ministerský předseda Čechům vyhověti, i když Národn klub souhlasí se zřízením německé university na Moravě. Beck také chytil české poslance Národního klubu na slib, že jim dá tř ministry a mimo to některé sekční chefy. U věci té jen vyhověl obsazením dvou ministrů, v ostatním pak vůbec ne Čechové nicméně zůstali ve vládě a ve vlád ních službách. On slíbil dále změnu ná čelníků vnejvyšší správě král českého a na Moravě. Avšak ani zde nedržel slovo. Beck slíbil konečně Čechům různé věci povahy hospodářské, zvláště i regulace, mezi nimiž zejména splavnění a regulování Labe a jiných řek. Avšak on neučinil docela ničeho. « - Na všecky tyto faktické výtky a žaloby z věrolomnosti J. E ministerský předsed ve své programové řeči včerejší neodpovědě ani slovem.
Choc Beck Čecho Němec Chocov Morava český univerzita v Brno Národn klub německý univerzita na Morava
9 article
Po oposičním řečníku českém mluvi téhož dne 29. května vynikající člen vládní strany české, prof. dvorní rada Jaromín Čelakovský a hle i on nemohl, než žalo- vati na těžké zklamání, jakého se za dvouleté vlády Beckovy dočkali důvěřu- jící a doufající v ní zástupci národa českého. Vyložil příčiny, z jakých přičlenil se Národní klub k vládní koalici ně- mecko-polské: Dojat výzvou trůnní řeči po připravování smíru národního, přistoupil klub ke koalici v naději, že zásada rov no- právnosti a lidskosti najde v no- vém parlamentu mnohem více stoupenců než ve starém: »Avšak po mnohé stránce jsme se pohříchu zklamali! Po litika střední čáry, ministerským před- sedou Beckem hlásaná, proměnila se v politiku šikmé čáry. .. Je zvlášt- ním, že právě v tak zvané smiřovací éře došlo k tomu, že zděděné naše rovné právo prohlašuje se via facti po chybným! To nutno nazvati svrcho- vanou věrolomnosťí. . « A v patrné předtuše, kam Be ckova politika šikmé čáry míři víděl se dr. Čelakovský nucena za svou stranu vůči chystanému jazykovému zákonu prohlásiti: »Pokládáme jiz dne s za svou povinnost ohradit se proti jakémukoliv pokusu — naše, zákonem nám zaručené rovné právo našeho jazyka v celé zemi české obme ziti, aneb dokonce nám je upírati.« — A co na tyto vážné a významné ž loby se strany svých přátel ministerský před seda bar. Beck?
profesor Jaromín Čelakovský Beckův hlásaný doktor Čelakovský Beck národní klub
10 article
Vyvrátil snad výtku že se odchýlil od střední čáry a dal se na prospěch Němcův čarou šikmou? Upokojil snad úzkos mužův držících s drem. Čelakovským tal trpělivě situaci »se zaťatými zuby« — jak názorně dr. Žáček pravil — ubezpečil je snad v řeči své, že v chystaném jazykovém zákoně nebude nijak zkrácena úplná rovnopráv- nost jazyka našeho v celé zemi české, ne- bude vyhověno choutce Němcův po uznání a zřízení německého jazykového území v Čechách výbradně s německými úřady německo-nacionálními úřadníky? Ani krůpěj útěchy neskanula z ús sebevědomého šťastného premiera v očiste prahnoucích vládních stran českých, naopa naznačil jediným obratem své řeči, že bude svou osnovou jazykového zákona požadovat na nás Češích jistolu slevu s na- šeho práva tak jako prý od strany německé. Ale den na to dočítáme se v orgá nu českého ministra krajana Práška, jak dle »domyslu« agrárního poslance Josefa B uk vaje bude asi ten Beckův jazykový zákon sdělený prý »jen několika málo poslancům českým«, vypadat. Přespanile l »Němcům bude vláda chtít dle vší pravdě podobnosti vyjít vstříc rozdělením okre sů dle národnosti na okresy české německé a smíšené; pak ustanovení m. že dopisování s centrálními úřady ve- směs ma se díti v řeči německé a konečně zásadním zavedením jednojazyčnosti úřad níků! Naproti tomu přizná vládní návrh Čechům úřadní řeč českou pro okresy ryze české a zásadu jazykových nařízení Stremayrových, že veškerá česká podání musí býti přijímána a česky vyřizována u všech státních úřadů v Čechách. Aby se této poslední zásadě mohlo vyhověti, má v každém úřadu býti dle potřeby jeden neb více úřadníků znalých češtiny, Není to hotový plagiát pověstného K ö brova jazykového zákona pr Čechy?
Němcův Čelakovský Žáček Čech Prášek Josef Beckův Němec Čecho Stremayrový Čechy
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 78.) Ve Vídni, 3. června. (Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.) Dnešní rozpočtovou debatu možno nazvat vleklou. Minula beze všeho zájmu. Stávkový ruch na vysokých školách nezalehl du zasedae síně, nezalehl do parlamentní budovy vůbee Německé strany považují celou věc za odbytu; bouří se ještě jen malé křidlo německo-nacionál- ního svazu, vedené posl. Dobernigem; tohikéž poslanci německo-radikální. O tom, jaký ná- sledek by měla stávka všech vysokých ško rakouských, mínění se rozehází naprosto; zvlášte proto, že jsou vážné hlasy, podle kterých taková stávka nemůže býti nižádným způsobem při puštěna, také proto, že zejtra formálně počinaj na universitách a technikách svatodušní prázd niny a dočasné zastavení přednášek nepociťovalc by se jako opatření pronikavé, jako v době, kdy se přednášky konají Zejtra čeká se veliký řečnický souboj mez profesorem university inšprucké Mayrem a prot Masarykem Svatodušní prázdno potrvá čtyři dny: o soboty do úterka.
Mayr Masaryk Vídeň poslanecký sněmovna
12 article
Posl. Bielohlawek produkoval se ve sně movně jako německý Vídeňan a vídeňský Němec který rozděluje milosti — národu českému, Po- važuje za neskonalé dobrodiní pro Čechy, uzná-l p. Bielohlawek, že bylo křivdou, když byl Fr Ondříčkovi v Linci zmařen koncert, a že ne- bylo prospěchem pro věc německou, když byl zmařena ve Vídni česká divadelní představení Ale právo veřejnosti českým soukromým školám vídeňským, vydržovaným mozoly a příspěvky právě nejchudších vrstev, pan Bielohlawek ne- chce uznati za žádnou cenu. Když pak posl. dr. P. Horský mu připomenul, že jest ve Vídn oficiálně napočtených 100.000 Čechů a že tito Čechově nemají býti znásilňováni, sdělil par Bielohlawek prazvláštní theorii jazykově-národní. podle které občan, přestěhuje-li se do Vidně, musí zapřiti v sobě přislušníka jinonárod- ního a jinojazyčného a musí se přeměnit v pravzorného Němce. Rádi bychom viděli, c by řekli Němci, kdybychom žádali, aby tato methoda, panem Bielohlawkem formulovaná, pro váděla se vůči Němcům v Plzni a v Praze. které jsou dojista češtější, nežli je Vídeň ně mecká. Doufáme a čekáme, že s české strany dostane se p. Bielohlawkovi srozumitelné a roz hodné odpovědi. Na všechen způsob je stano visko, které zaujal vídeňský křesťanský sociál zvolený také českými lidmi, opětným důkazem. že vídeňští proliliberálové, antisemité, křesťanšu sociálové a jakkoli se zovou, nejsou ani o mák lepší, snášelivější a spravedlivější, nežli byl jejich 1. zv. liberální předehůdcové.
Posl Bielohlawek Vídeňan Němec Ondříček doktor P Horská Čecho Čechův Čechy Linec Vídeň Praha
13 article
Z Vídně, 3. června. (K. k) Předseda di. Weiskirchner zahájil schůz v 11.15 hod Mezi došlými spisy jsou dotazy poslanců: Hub ky a spol. po zařadění pražských předměstí do nej bližší vyšší třídy aktiv. přídavku a o poskytnutí vý slavního přídavku úlndníkům a zřízencům v Praze jako svého času v Liberci; — Hajna a sp. po po stupu okr. školní rady v Žatci proli českým školám — Baxy a sp. po chystaných výtržnostech v Pra- chaticích proti tamější české menšině o svátcích sva todušních; — Prischinga a sp. po obchodn smlouvě se Srbskem a vyjádření ministra obchod ze smlouva ta nabude platnosti nejpozději 1. čer-
Hajn Baxa Vídeň Praha Liberec Žatec Srbsko
14 article
V drobném prodejít nanní číslo o sob odpolední . . . za 2k Ve flialkách na venkově ranní číslo, . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4k Inserát platí se hotově napřel Fielplacení a inserty přijímá sdníni- strace v Marianské ulici č.3 Tam nacházejť se též reda be Uskárna a szpedicn „Národnich Listů“ Bukopisy se nerraceji
15 article
vence t. r. na základě zmocňovacího zákona: — Bukvaje a sp. po postupových poměrech rad zemského soudu u okr. soudů Sněmovna pokračovala v rozpočtové rožpravě. Posl. Remeš kritisoval politickou správu. Úřady jsou spravovány nespravedlivými byrokraty, naplně- nými třídní záští proli chudším třídám. Okr. hejtman plzeňský Paroubek trestal z nicotných důvodů so- ciální demokraty. Byl za to povolán do min. vnitra a měšťáctvo jmenovalo ho čestným měšťanem plzeň- ským. V samosprávních obcích hospodaří se nepo- ctivě s obecními penězi. Poměry nezlepší se, dokud nebude zavedeno všeobecné volební právo obecní i zemské. Na konec naléhal řečník na vydání zá- kona o starobním a invalidním pojištění. (Pochvala mezi soc. demokraty.) Posl. Spaduro odmíll výtku iredenlismu a stý skal si na odstrkování neněmeckých úřadníků. Je svr- chovaně na čase, aby neněmečtí národové protesto- vali proti invasi německých úřadníků. Vlašská uni- versita buď zřízena v Terstu. (Pochvala) Posl. Lössl ujímal se horlivě Karlových Varů přimlouval za zákonnou ochranu léčivých pramenů.
Bukvaj Posl Paroubek Lössl Remeš Terst Karlová Vary soud sněmovna
16 article
Vláda chová se odmítavě k lidovému tělocviku, pro- taže lidový tělocvik má národní ráz. Vláda musí si však na to zvyknouti, že všechny práce pro blaho lidu riají národní formu. (Hlučná pochvala.) Posl. dr. Dietzius stěžoval si do macešského za- cházení s Haličt a vypočítával velké úkoly zdravotni- ctví, pokud jde o ochranu dětí, školní a průmyslo- vou hygienu žádaje, by zamezovalo se šíření pohlav- ních nemocí. Navrhl příslušnou resoluci. (Hlučná po- chvala a pollesk.) Posl. dr. Adler a jeho strana jsou ro refe mu jednacího řádu, avšak moc srvnovny nesm. se zmen- šit, menšiny znásilnit a sněmovna učinit nástrojen pro vyřizování tak zv. státních nezbytností. Včerejší prohlášení min. předsedy obsahuje úřadní doznání že bar Beck chce spojiti všecky občanské strany proti nemajetným třídám. Arci od této vlády pro pracující třídy co do svobod politických i záležitostí hospo- dářských nelze dosáhnouti nic jiného, než co bylo dosaženo se zřetelem na stranu sociálně demokrati- ckou Celá politika předsedy je charakterisována přá- ním, přejíti přes vyskytnuvší se obtíže; nikde není pevné vůle, prosaditi nutné opravy. Pojištění samo- statných živnostníků a sedláků uznávají sociální de- mokratě úplně oprávněným. Avšak nemůže a nesmí se od nich žádati, aby starobní pojišťování dělník bylo mařeno a protahováno.
Posl doktor Dietzius Adler Beck
17 article
Ruscvě bývali by místo dobré rady min. před- sedy raději zvěděli, co učinila, anebo co hodlá uči- nili vláda, aby se zamezilo opakování násilností Chlubil-li se bar. Beck, že v olázce důstojnických platů docílil úspěchu a od Uher docílil víc, než kře- sťanšlí socálové žádali, měli by nyní tito vysvětliti politické veřejnosti, co předcházelo. Sociální demo- kraté poskylnou sněmovně příležitost, aby trvala na svém usnesení o cukerní dani. Záležitost Wahrmun- dova je sociálním demokratům příznakem, jak vy- padá neodvislost myšlení a svoboda života u učitel- stva. Snciální demokraté mohli by ze strannicko-po- litických důvodů vílati spojení německých pokrokářů s křesťanskými sociály. Poněvadž nemohou však samojediní chrániti široké vrstvy obyvatelstva pře zpátečnickými vlivy, žel potupné zrady, jíž se tylo strany dopustily na svých pokrokových zásadách Parlament udržovali dělným z povinnosti k lidové sněmovně. Jejich důvěra ke vládě nezměnila se; nikdy jí nedůvěřovali. Avšak jejich nedůvěra velice vzrostla a to je výsledek vládní politiky. (Hlučná po- chvala a potlesk mezi soc. demokraty.
Uhry
18 article
Posl. dr. Krek je povděčen, že dr Adler přizna se upřímně k zásadě, že není v zájmu dělnictva, aby boj hospodárský byl zdržován bojem náboženským V parlament není možna konfesionální ani svobo- domyslná politíka. Socialistická strana neučinila ni- čeho, aby mařila činnost parlamentu. Rozpory mez jinými stranami, jež nazývají se stranami měšťan- skými jsou po mnohé stránce mnohem větší. Dle jeho názoru aspoň u mnohých za výzvou po spo- jení proti socialistům vězí bázeň před sociálně-poli- tickou činností parlamentu Za účelem rozluštění tří úkolů, sněmovně při- padajících: zahájení úpravy národnostní otázky. úprava poměru k Uhrám a sociálně politické zákono- dirství, musí parlament býti učiněn dělným. V národ- nostní olzce sněmovna mohla by učiniti pozrok. kdyby prostředkovala vláda; k dohodě však můž dojíli pouze mezi samotnými národy. Jako záslupee Stovinců žádá, aby přestalo úřadní, státem a vládou
Posl doktor Krek Adler Uhry
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. vřann V Praze, dne 3. června. (Fézy a kaloše.) O Paříži se praví, že jest rájem žen a peklem koní, kteří si tam na makadamu lámou nohy jako preclíky; čtenářům denních listů jest opět známo, že Vinohrady jsou eldorádem sběratelů mosazných klik prádla na cizích půdách; Cařihrad najisto byl by rájem pro ty, kdož neradi smekají. Jsou takoví lidé. Je jim strašnou obtíží. mají-li při pozdravu provětrati svůj klobouk A dáti při tom ruce z kapes. U nás odjakživa bývala úrodná půda pro zakládání nových sekt velké, světoborné myšlenky vždy nejrychlej se v národě ujímaly — šťastně tedy ujalo se učen i nové sekty, sekty nesmekáčů, t. j. lidí, kteř se zavázali, při smekání nesmekati klobouků Druh našel se s druhem, řady stejně smýšlejí- cích přimknuli se k sobě — a aby snad nebyl viněni z tajného spolkářství, zadali si k místo- držitelství stanovy a místodržitelství stanovy ty hned a ochotně schválilo a potvrdilo — pak ž prý vláda staví se nepřátelsky vůči osvětovým snahám národa! nn
Praha Paříž Vinohrady Cařihrad
20 article
Nadšených těch průkopníků velké a slavné myšlenky, nesmekati klobouků, živě a srdečně jsem si připomínal právě v ulicích Stambulu, kde, abych tak řekl, náš černý klobouk je pílou vranou. Fézem, jakož povědomo, se nesmeká — vynález jako stvořený pro ty, kdož se přihlásili za členy nové sekty. Jenže možno, že těmto zdál by se zbytečně komplikovaným a namáhavým a sám turecký pozdrav, ač se při něm nesmeká. Je to celá ceremonie — ruka máchne dole pod koleny, jakoby chtěla ze země nabrat písku do dloně, potom dotkne se úst, prsou i čela — pře- ložena slovy znamená ta němohra: „Líbám prach, jehož se dotkla tvá noha, všechno me cltění a myšlení jen tobě náleží. Pozdrav ten je vzájemný a všeobecný selkáváš se s ním všude a při každém kroku U nás takovou poctu vzdáváme jedině —t norům. „Líbám prach, jehož se tvá noha dotknula“ — sám jsen. byl kdysi ťoho svědkem, když kte rási, pro všechno krásné a vznešené zanícená lěva pro památku shrábla si na pěšince Zofin
Líba Stambul
21 article
písek, posvěcený dotekem, ach, Jeho velectě- ného perka... A zbožně, jako čtyřlelý hošíček do cuk ářského krámu, dívala se za Ním — ve blouznivém zraku zanícené děvy zřejmě latinkou bylo psáno: „Všechno mé cítění i nyšlení jen Tobě náleží . .. Moslemové dovedou uctívat Allaha i Moha- meda, jeho Proroka, že i naše uctívání tenorů za tím pokulhává — nedostáváť se nám, bohu- žel, právě té orientálské fantasie. A fantasie ta je podivuhodná. Je přímo velkolepá. Moslemín Arab je přesvědčen o Proroku, že v Ráji nejmi- lejším jeho druhem jest anděl, jenž prý, má milion hlav. Nemáte-li právě nic lepšího na práci vezměte do ruky tužku a počítejte: milý ten podivuhodný anděl má v každé z toho milionu hlav milion úst, v každých těch ústech milion jazyků a každý ten jazyk milionem řeči hlása slávu Allahovu — kdo si to dovede představit ať zvedne ruku: dostane eminenc. Moslemové nemají svatých, k nimž byse modlili. Jediným jejich svatým, ale nikde ne- zobrazeným, jest Prorok. A vlastně všichni te- noři, ať již utíkají či ne, stejně jako. Prorok mohli by, kdyby jen trošinku chtěli, zváti se Mohamedy, neboť Mohamed znamená vlastn jen „Oslavený“ — a co se toho týče, oslav ovat my umíme. Jenže někdy uvízneme v polovině cesty — ach, co krásných myšlenék bylo u nás projeveno — nepřízní okolnosti bohužel nedošle k jich provedení. Jedné z nich, myšlenky nej velkolepější, podnes je mi lito: což kdysi vážno v novinách nenavehovala kterási dívka nadšená a energická, aby nový, tenkrát ještě nepokřtěný most u Národního divadla byl pojmenován mo- stem.... mostem — počkejte, prosím vás: jak se tenkrát, honem, jmenoval ten nezapomenutel ný tenor, po němž slečinka chtěla, aby se mest jmenoval? Bože, jak se jen jmenoval? Vidíte již nevzpomenu — co na tom!
bůh Alláhův Mohamed Toba národní divadlo
22 article
Ale zdá se mi, že jsem vlastně nechtěl ps t o ničem tak vznešeném — již vím, chtěl jsem psáti pouze o kaloších a fézech. Obé je pr Cařibrad tak příznačným, jako pro Prahu pří značným jest buršácký buml — jedno bez dru- hého nelze si ani představit! Fézy jsou známy i u nás. Se zálibou je no- sívají maliří pokojů, jsou-li oděni rouchem svýn pracovním — chci ale psáti o fézech cařihrad- ských, třebas jich valná část byla světlo světn spatřila v našich Strakonicích. Fézy nosí všichni poddaní sultánovi e ovšem i sultán sám. Paša i ponocný, stařec hoch, trhan i švihák, policajt i taškář, generá i aekrut — bez fézu nikdo se neobjeví, těžko někdy rozeznáte taškáře od policajta. Jako ni koho bez fézu, zřídka uvidite koho bez kaloší V Cařihradě časem prší — podařilo se mi zjistit že prší někdy velmi důkladně — a prach nikdy nemetených ulic mění se v t. zv. moře bláta — našinci to míle a příjemně vzpomíná na drahou domovinu... A tu jsou kaloše pravým dobro- diním. Turek se modlí dvacetkráte za den, modl se stále a za všechno. „Věřící“, vyzývá kněr turecké své ovečky, „děkujte Allahovi i za to. že nedal křídel — velbloudu... Považte si kdyby velbloud lítal, jak by střechy pobořil kdyby jako čáp si na ně usedl... Děkujte Alla hovi, věříci!“ A věřící tedy běží Allahovi děko vat i za tu milost. Obchodnik nechá zboží v ne- zamčeném krámě, nosič před mešitou složí své břímě, rekovný voják odběhne z kasáren Turek, jenž s fézem na hlavě, nemluvě a na ni nemysle, celé půldne procivěl v kavárně při či buku nebo naržilé, najednou se zvedne a zajde do nejbližší mešity, vroucně se pomodliti za to aby mu Allah tu hřišnou, ostatně ale velm příjemnou lenost odpustil.
Paša Turek Alláhův Praha Strakonice Cařihrad
23 article
Dovnitř mešity nesmí jinak, než vyzuje- se z obuví — v tom případě si všechny konče tiny, i jiné části těla u studánky v nádvoří či stotně vypere — v poslední době, přizpůsobiv se rád či nerad modernějšímu duchu, zamhuui Allah oči, vyzuje-li se ovečka jen z kaloší A předsíň mešity vypadá potom jako výstav nejrozmanitější obuvi — najdete mezi ní mnohé exempláře, v bouřích života povážlivě ztrosko tané a rozjizvené. Ovšem, jest i tu rozdíl mez dnes koupenými kalošemi šviháka a truchlivým pozůstatky kaloší někoho, jenž truchlivé, ža lostně sešmatchané ty trosky obouvá prostě jer tak, na bosou nohu. Jako ovšem zas i fézy, zdánlivě všechny stejné, vykazují celé stupnice hodností i jakost — nový, nebo alespoň nově vyžehlen, féz an ruky nepodal by usmolenému fézu nosiče — hamala, již se tu rekrutují ponejvíce z Kurdů- Vyníkají — Kurdové totiž — ohromnou, krom
Kurd
24 article
té drahé duše opravdu koňskou silou. Centy unese na zádech a když je v Cařihradě živěji jako bylo v r. 1896 při hromadném vražděn Arménů, Kurd pracuje i mimo obvyklou dobu pracovní — při pověstné té řeži, při níž slavná vláda schválně zamhouřila obě oči, velmisi chválila „přičinlivost“ pro tu řež najatých Kurdů... Ti mají fézy ovinuté strakatým šátky — bohoslovec i vykladač koranu, ulem kol fézu má ovinutý šátok bílý. Důstujně kráč si po ulici v černém, řasnatém, až na paty sa hajícím kaftaně — parádníci mezi nimi obarvuj si vousy na červeno. Viděl jsem takovou jednu veledůstojnost s cihlově natřeným plnovousem anat kráčela po ulici, loupala a jedla pomeran a slupky v prevo, v levo odhazovala na dlážděn tak důstojně a tak nonchalantně, jakoby ani ne kráčela zanedbanou uličkou Stambulu, ale ja koby si vykračovala některou živější uliei v Praze, kdež, jak známo, odhazování slupek pecek je přísně zakázáno, ale kde, jak ještě více známo, každé chvíle někdo nohu si zlomí na pohozené pomerančové slupce . ..
Armén Cento Cařihrad Stambul Praha
25 article
Korigovat přírodu není mezi Turky — doufejme, že ne ani mezi Turkyněmi — zjevem neobvyklým. Zhusta vidíte někoho, jenž táhne za sebou jehně podivně namalované — je na- Hřeno obyčejně na růžovo, ta něžná barva slaš nevinnému jebněti. Spatřil jsem i důstojníka opásaného šavlí a zarostlého po oči, vypadal tak jakoby dovedl snisti najednou celý tueet nás nevinných křesťanů — hrdinné jeho vzezřen rozhodně trpělo tím, že v jedné ruce nesl svazek zeleniny — kedlubny to byly — a v druhé na provázku vedl strakatou kozu — účel té pro cházky byl mi naprosto nejasným. A ještě podivnějším bylo mi, že v ruce dů stojníkově, v té, jíž vedl kozu, spatřil isem — růženec. Ale potom viděl jsem takových růženeů sta, spatřil jsem je i v rukou šviháků, liddlí mla- dých i starých — i voják na vartě hrál si mez prsty kuličkami růžence. Turecký růženec jme nuje se „tesbeth“ — čtenář se ani nediví, jak už plynně mluvím turecky? A tesbeth není po můckou k modlení, jako růženec v rukou našieh babiček — zastává asi týž úkol, jako u nás hůlka. Točí se jím, jen aby ruce nezahálely, ja kož ani naše hůlka nemá jiného účelu. Aneb
Turek Turkyně
26 article
vějíř v rukou Španělky. Ostatně si vzpomínám, že za dávných dob mé nevinnosti byl u nás ven- ku člověk, který, šel-li do města i třeba jen s ně- jakým vzkazem, vždy si brával s sebou — trakař. A jeho soused, šel-li podvečer do lesa procházkou, nevracel se jinak, nežli že si domo nesl — borovici. Také jen proto, „aby mě něco v ruce. Z postré červeně ostatních fézů vynikají vy- soké, černé a huňaté čepice Peršanů, kmitne se i otrhaný dorviš se špičatou čepicí hnědou — v pestré, malebné směsi lidstva si vážně vykra- čuje majestátní, třebas otrhaný stařec, jenž vy- padá, jakoby si vyšel na procházku z nějakého biblického obrazu. Krásná, stařecky ušlechtilá hlava ovinuta je zeleným, kolem fézu otočeným šátkem. Je to buď „hadži“, poutník, jenž by! již vykonal cestu do Mekky a má teď právo, nositi zelený turban, či je to někdo, jenž hono- siti se může cti, že pochází z potomstva Proro- kova. Ovšem jen po přeslici. Býti z příbuzenstva Prorokova, není vlastně vzácností — každou chvíli o nějakého takového potomka klopýtneš. Z některých, zdá se, měl by Mohamed ukrutnou radost ..
Peršan Mohamed Mekka
27 article
Fézu neodkládá Turek ni po smrti. V tur- bách, či hrobích sultánů, jaké nalézají se u kaž- dé mešity, ve hlavách sarkofágů, umístěny jsou turbany zesnulých potentátů — mnohé z nich jsou rozměrů tak důkladných, že, myslím, z lát- ky na ně spotřebované ošatil by se celý baletní sbor. Ilava tou tihou jistě bolela — teď už dávno neboli. Při jedné z těch sultánských hrobek je ma- ličký, ku podivu zachovalý hřbi.avek několika vynikajících lidí — bilé, mramorové jich ná- hrobky vesměs končí turbanem či fezem. Zají- mal mne hrob spisovatele, jenž se tu dostal do vybrané společnosti vojevůdců a pašů. Nizam- Efendi zve se ten vyvolenec. Mramorový sloup jeho náhrobku celý je okrášlen zlaceným orna- mentem a podivným emblemem: perem a — nůžkami. Nad čímž mohl jsem si krk ukroutit. Ne- vím, jsou-li to snad nůžky na střihání kuponů — nevyznám se v tom — či nepsal-li milý Nizam- Efendi snad knihy přiliš učené, jež ovšem zhusta B. K bývají psány i — nůžkami ...
Turek Ilava Nizam