1
masthead
Ročník XXXXVIIl
2
masthead
V Praze, v sobotu 19. prosince. 1908.
Praha
4
article
Maranni avečerní liaty
předplácí se
v Praze v administraci-
na měsie.
na čtvrt lsta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měsic. . . . . . 2 K 50h
na čtvrt leta . . . . 7 K Pok
ve filiálkách
na měsle. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle. . . . . . 8 K 9
na čtvrt ieta . . . . 9 K 60k
s dvojí zásilkou
a měsle
na čtvrtieta: . . : n k on
Praha
6
article
dání
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerni . . . . . . . za 4 k
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . .
večerní . . . . . . . . 5h
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a Innorty přijímu
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se těl
redakce, tiskárna a expedice
„Národních Listů“
Rukopisy so novracejl.
7
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Dáložitá ministerská konference v Pešti.
Z Pešti, 19. prosince. Dnes se konala
v soukramém bytě nemoeného Franti š ka
Košuta ministerská rada, které se
přisuzuje veliký politieký dosah a po
které jede dr. Wekerle do Vídně, kde však
zůstane nejdéle do zejtřka večer. Co se týče
fuse, vyskytly se nové políže a sice tak veliké
že mluví se dokonce již o možnosti roz-
puštění říšského sněmu.
Zase jednání o česko-německou dohodu.
Z Vídně, 19. prosince. Jak se dovídáme
naléhá koruna brzké zřízení nového kabinetu
koaličního, ve kterém by zasedal. také zá
stupce jihoslovanský vzhledem
na zákon bosensko-hercegovský
Košut
doktor
Wekerle
Pešť
Vídeň
8
article
Koruna přeje si, aby předloha ta sch vá-
lena byla parlamentem co nej
dřive po Novém roce. Rozhodující kruhy
nemají totiž jistoty, zdali by zalimnímu kabi-
netu zákon ten se povolil. Proto budou h ne
po skončené řišské radě pod-
niknuty pokusy o dohodu jednak
mezi českými a německými poslanei
z království českého, jednak mezi
oněmi stranami, na kleré se při obnově koaliee
pomýšlí.
Dvoniřalinová většina pro zmocňovací zákon
Z Vídně, 19. prosince. Dnešek bude v po
slanecké sněmovně věnován zákonu zmoe
ňovacímu. Výsledek hlasování o pilnosti zá-
ležitosti té není sice docela jislý, ale vládu
doufá, že dosáhne přes potřebnou droutřeti-
novou většinu ještě asi o 7 blasů více. Když
včera vypravováno v kuloárech, že baron Bie-
nerth má 7 hlasů přes kvalifikovanou vělšinu.
tázal se negativní jeden poslanec: »A kdo jest
těch sedm ?« Zcela správně vystihl situaci po-
slanec jiný, který pravil: »Rozhodnutío
zmocňovacím zákonu nestane se v za-
sedací síni, nýbrž na chodbách« Mínio
tím, že rozhodnou poslanci, kteří ze zasedaei
síné odejdou, aby nemusili hlasovat. Jiní po-
slanci tvrdí, že celá ta vytrubovaná oposice
proti zmocňovacímu zákonu byla jenom před-
stírána, aby strana agrární demonstrovala svoj
důležitost, jakož aby ukázala, co by vládě vy
vésti mohla, kdyby se jí nebála.
Pouhá kombinace — anebo předčasné vy-
zrazení?
Bie
Vídeň
9
article
Z Vídně, 19. prosince. Ministr honvédský
polní zbrojmistr Jekelfalussy prohlásil pešťskému
zpravodaji »Zeitu«, že zprávy »N. Fr. Pr.«,
námi včera také repredukované o dohodě
koruny s maďarskou koalicí ve při-
čině věci vojenských jsou výmyslem a pou
hou toliko kombinací.
Starosti německých poslanců z Čech.
Z Vídně, 19. prosince. Němečtí po-
slanci z království českého sešli se
dnes dopoledne ku poradě, na které se rokovala
o návrhu městské rady liberecké
a o návrhu německé národní rady pro
království české ve příčině rozdělení země
o záležitostech s tím souvisících.
Usneseno dosaditi zvláštní výbor, který
bude však pouze výborem informačním
a vejde ve styky se všemi zúčastněnými korpo
racemi, aby seznal jejich požadavky a potom
učinil návrh valné hromadě něme-
ckých poslanců z Čech. Členové tohot
výboru neprodleně již od svátků vánočních ve-
jdou ve vyjednávání.
Rokovalo se pak o zřízení německého ředi-
telství státních drah v Praze, avšak usnosen
se žádné nestálo. — Jak vidno, německým poli-
tikům hřeben roste.
Z Vídně, 19. prosince. Do komise, kterou
dosadila dnes schůze německých po
slanců z království českého, aby
připravila návrhy o rozdělení země, byl
zvoleni: za stranu německo-pokrokovou dr
Pergelt a dr. Urban, za německé naci-
onály dr. Damm a dr. Roller a za něme
cké radikály dr. Herold a Pacher.
Pergelt
doktor
Urban
Damm
Roller
Herold
Pacher
Vídeň
Francie
Čechy
Praha
rada pro království
10
article
Rakouská půjčka pro Turecko.
Z Vídně, 19. pros. Krakovskému „Času“
telegrafují z Vídně, že učiněna bude půj-
čka bosenská, kterou se nahradí Ture-
eku ztráta, již utrpělo úbytkem ce
za Bosnu a Hercegovinu.
Zákon o pojišťování.
Z Vidně, 19. prosince. Sociální demokrate
ve příčině pojišťovacího zákona způsobili s
sami tíseň. Byla ochota přikázati zákon ten vý
beru bez prvního čtení. Sociální demo
kraté však naléhali na to, aby se prvn
čtení konalo. Nyní však hrozi nebezpeči
že před Vanocemi na debatu prvního čtení ne
dojde. Naléháno tedy na sociální demokraty
aby pilný svůj návrh na první čtení (Elderschův
vzali zpět, oni však namilli, že nyní tak učinlt
nemohou a navrhují, aby mluvil pouze poslane
Eldersch jako jediný řečník a pak aby se
předloha sociálně-politickému výboru přikázala.
Z Vídně, 19. prosince. Slovinský poslanec
Korošec odložil svůj návrh ve příčině
státní podpory vinařům v zemích
alpských, živelními pohromami postiženým,
a postoupil přednost pilnému návrhu posl.
Eldersche na neprodlené první čtení zá-
kona pojisťovacího. Toto první čtení vykoná se
nepochybně v pondělí.
Obstrukce na vídeňské radnici.
Z Vídně, 19. prosince. V obeení radě vl-
deňské zahájila menšina (soeiální demokratéa
tiberálové) o bstrukci proti řádnému roz-
počtu na rok 1909. Ze 13 skupin rozpočtu zbývá
ještě nevyřizených 6, které mají 600 položek. Dr.
Korošec
Turecko
Vídeň
Bosna a Hercegovina
11
article
Lueger pohrozil, že sbor obecního za-
stupitelstva z asedati bude nejen zejtra
(v neděli), nýbrž po celý vánoční tý-
den.
Z Vídně, 19. prosince. Obstrukce v obecní
radě vídeňské vznikla takto: Referent o roz-
počtu, Hraba, pravil, že na chudé lidi dlužno
vzíti bajkovec a když zvolali sociální demo-
kralé, že by se měl vzíti bejkovec na pana
Hrabu, byli tři sociální demokraté
ze schůze vyloučeni.
Na dnešek odpoledne svoláni jsou kre-
sťanští socišlové k poradě o vyrovnán
se sociálními demokraty. Považuje s
za pravděpodobné, že antisemité budou zdvořile
kapitulovati před sociálními de-
mokraty, že Hraba odprosí a že vyloučení
tři sociálních demokratů bude o dvoláno.
Právě přšli sociální demokraté ve 3 hodiny
z radnice a když slyšeli, že dr. Lueg e
hrozí permanenlní debatou, řeklii
»0 4. hodině bude dr. L ueger jistě
jinak mluvitie
Zásilky pro vojsko na hranicích.
Z Vídně, 19. prosince. Sborové velitelstv
videňské zaslalo vojinům na hranicíel
srbských a černohorských 93. 000 K
Kromě toho posláno několik vagonů s botami
rukavicemi, ponožkami, prádlem, cigarelamí atd
Generál Kuropatkin schvaluje annexi.
Z. Berlína, 19. prosince. »Moskevský liste
uveřejňuje rozmluvu s generálem Ku-
ropatkinem o politickě situaci.
Lueger
Hrab
jítmokrata
doktor
Lueg
Kuropatkin
Vídeň
Berlín
12
article
Vrchní velitel ruský ve válce s Japonskem
přimlouvá se za dohodu s Rakou-
skem. Shrnuje svůj úsudek takto: »Budou-
chráněny dle možnosti zájmy obyvatelstva bo
sensko-hercegovského, pak musíme schva-
lovati faktum annexe těchto zemi
tolikéž pak uznání Bulharska jako samostatného
státu. Jsem povně přesvědčen, že v Rakousku,
kde několik milionů Slovanů se zúčastňuje
svými zástupci při rozhodování otázek státn
důležitosti, osud obyvatolstva bosensko-hercegov-
ského bude srdeím všech Slovanů blízkým
Slované rakoušti dosáhliveli kého
blahobytu a vysokého stupně kul-
tury, o čemž my na Rusi tou dobou můžeme
jen sníti. Bosna a Hercegovina za vedení ra
kouského bude míti zajisté větší měrou nežl
za panství tureckého možnost vývoje ho-
spodářského a politického. Posilně
ním slovanského elementu v Rakousku zvýší se
tak pro Rusko nezbytnost nahraditi politiku ne-
důvěry, která po 60 let ovládala nejdůležitějš
stát slovanský, dohodou, při které by zájmy ne-
trpěly a Rusko nebylo donucováng při každěm
konfliktu nesčetné vojsko udržovati na hrani
cích.«
Slovan
Japonsko
Raka
Bulharsko
Rakousko
Bosna
Hercegovina
Rusko
13
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 19. prosince. (K. k) »Wiener
Zeitung« sděluje: Ministr vnitra jmenoval
účetní revidenty Adolfa Wellemi na,
Jana Boňka, Adolfa Netala a Donáta
Hübnera účetními rady v účetním od
dělení pražského mistodržitelství.
Správce ministerstva finaneí jmenoval
Vrehní komisaře finanční stráže II. třídy Augu-
stina Klingöhrla, Josefa Šedu, Viléma
Friedricha a Jana Nováka v r ch n í m
komisaři finanční stráže I. třídy pro obvod
zemského finančního ředitelství v Praze. Správee
ministerstva veřejných prací jmenoval odborná-
ho přednostu na slátní průmyslové škole v bi-
berci, Mikuláše Raubala, ředitelem ne-
mecké státní průmyslové školy
v Plzni.
Mezinárodní konference pro námořní právo.
Z Londýna, 18. prosince. (K. k.) Mezi
národní konřerence pro námořn
právo byla odročena přes svátky. Delegáti
konali 6 plenárních schůzl, v nichž mimo jiné
rokovalo se o otázce blokády a o ku-
peckých lodích válčíeích moe-
ností s neutrální vlajkou. Výbor dohodl seo
těchto záležitostech, načež bylo zvoleno subko
mité, aby připravilo látku pro konečné schvá
lení ve způsobé zákonných předpisů.
Welle
Boněk
Netal
Donát Hübner
Vrehní
Aug
Šeda
Vilém Friedrich
Novák
Raubal
Vídeň
ch můj í
Praha
Plzeň
Londýn
mezinárodní konference pro námořní práv
Wiener Zeitung
14
article
Krise v Portugalsku.
Portugalsko
15
article
Z Lissabonu. 18. prosince. K. k.) Státní rada
vyslovila se 6 proti 5 hlasům proti se
trvání nynějšího kabinetu. Po schůzi ode-
bral se ministerský předseda Ferreira de Amaral k
krái.
Ministerská rada sešla se pak ke schůzi. K rá
přijal předsedy obou sněmoven. V poli
tických kruzích se soudí, že ministerský před-
seda Ferreira podá králi demisi celéh
kabinelu. Krise byla zaviněna tím, že vůdce re-
generalorů Vilhena odepřel kabinelu důvěru sv
strany
Z Lisnabenu, 19. prosince. (K. k.)) Podle usne-
sení ministerské rady podá dnes ministerský předseda
Ferreira de Amaral králi demisi kabi
netu. Jak se proslýchá, vyslovila se státní rada
pro nový koncentrační kabinet
Válka mezi Venezuelou a Hollandskom — či ne-
dorozumění?
Z Haagu, 19. prosince. (K. k) (Reuter) V mini
sterstvu zahraničních záležitostí jsou pevně přesvěn-
čeni, že pověsti o vypovězení války Vene
zuelou Hollandsku zakládají se na nedo-
rozumění, prolože ve všech zprávách o vyhlá
šení slavu obležení va Venezusle u žilc se s l o
„State of War. Podnětu presidenla Castra o vy-
slaní důvěrníků do Hollandska nepřikládá se zde té-
měř žádná váha. Tento podnět tím spíše z ů s ta
skoro bez povšimnutí, ze ve druhé ve-
nezuelsk nötě zaslané v IIslopadu
Holandsku obsažený návrh venezuelské vlády
aby bylvyslándo Caracasu Hollanäsky
diplomat, nebyl Nizozemskem přijat
Z řišské dumy ruské.
Ferreira Amaral
Ferreira
Castro
Lisnaben
Venezuela
Haag
Holandsko
Caracas
Nizozemsko
Ferreira jít Amaral král
Reuter
Lissabon
State of War
16
article
Z Petrohradu, 18. prosince. (K. k.) [Po
kračování.] Ministerský předseda Stoly pin
dovozuje dále, že pro slabochy a lidi duševně
zvrhlé musí býti vypracovány zákonyo
kuratele a nedělitelnosti po-
zemků. Není tomu dávno, co kolisala se víra
v budoucnost Ruska. Důvěra carova v sílu ru-
ského oráče a mužika zůstala však nezkalenou.
(Pochvala.) Tehdy vzala na sebe vláda těžkou
zodpovědnest tím, že provedla ze s v
moci agrární zákon. Nespoléhala tudíž
na slabochy a pijany, nýbrž na chytré a silné.
(Pochvala)
Nyní přešlo již 3k milionu desjatin ve
vlastnictví jednotlivých rolníků. Nestěžujte další
vývoj téchto lidí, buďte pamětlivi toho, že mají
v Rusku většinu.
Z Petrohradu, 18. prosince. (K. k.) (Do
koně.) Předseda ministerstva Stolypin pravi
pak, že s levé i s pravé strany se častěji
útoči na zásadu majetku indi vi-
duálního. V daněm případě vystupuje le-
vice proti zásadě skutečné rozumné svobody-
Poručnictví nad obyvatelstvem
90 milionů setkalo se dle měbo
minění s velkým nezdarem. Nelze
vzlýčiti prapor zdánlivé svobody jenom pro ho-
řejší vrstvy, aniž by se pomýšlelo též na vrstvy
nižši. Jsme povolání osvoboditi náro
z chudoby, nevědomosti a bez-
právnosti. Jako jest silný individuální, ma-
jetek nutný k obnově našeho stálu na silný ch
Stolypin
Petrohrad
Rusko
17
article
zásadách monarchistických, stejně
jest též překážkou hnutí revolučního. Předseda
ministerstva odvolával se tu na letošní sje z
sociálních revolucionářů v Lon-
dýně, kde mezi jiním bylo vysloveno, že
každý úspěch vlády ve vývoji in-
dividuálního majetku poškozuje
hnuti revoluční. Předsada ministerstva
ukončil slovy: Proto klamou se dle mého ml-
nění stoupenci majetku rodinného jak na levici,
tak na pravici. Postavoní jim náležející mohou
zaujímati jen ti náradové, kteři napnou všecky
své hmotné i morální síly. Všecky s na h
vlády musí směřovati k povzne-
semtvyrobních sil, jakozto jedi-
ného pramene blahobytu země
podporou individuální práce
individuálního majetku. Naše ochu-
zená, využitá půda orná jest zárukou naší bu-
douenosti. Teuto ornou půdou jest Rusko
(Trvalá pochvala.)
Izvolský promluví o anneri.
Z Perohradu, 18. prosince. (K. k) Ko nv en
s(arších říšské dumy usnesl se dnes večer
aby přiští pátek zahájeno bylo v plenu dumy r oko-
vání o rozpočtu ministerstva zahra-
ničních záležitostí. Při té příležitosti pro
mluví ministr zahraničních záležitostí I z v ol sky
o zahraniční politice.
Lon
Rusko
Perohrad
18
article
Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně
Valaši proti maďarské tabuli.
Z Devy, 18. prosince. (K. k. uh.) Ve va
lašské osadé Martinesd byla dle zákonného usta-
novení na obecnou školu upevněna maďar-
ská tabule. Valaši žádali za její odstranění
Když se tak nestalo, přepadl
školní budovu a rozbili vnitr
zařízení. Bylo tam již posláno čet
nict vo.
Mladofurocký hlas.
Z Cařihradu, 18. prosince. (K. k.) Lis
výboru »Šuraj Ummst« píše o zahra ni čn
části trůnní řeči, že umíněnou akci dři
vějšího kabinetu a zejmena velkého vezíra staly
se politické olázky spletitějšími, místo aby byly
urovnány. Sněmovna tomu vyhoví a učiní nutné
disposice k vyřízení této otázky. Bude take
žádati vysvětlení o všech událo-
stech. List nepochybuje, že sněmovna bude
sledovati politiku, zakládající se v tom, aby se
všemi mocnostmi byly zachovávány do-
bré styky a nebyly porušovány.
Nepříznivý dojem furecké trůnní řeči
v Bulharsku.
Ze Sofije, 18. prosince (K. k.) Passus tu
recké trůnní řeči o prohlášení neodvislosti Bul-
harska, v němž nazýván je bulharský
král valim východorumelským, pů
sobila na kompetentním místě velmi ne
příznivě.
Srbako a Bulharsko.
e Ze Sofije, 18. prosince. (K. k.) Srbská
vláda sdělila vládě bulharské, že od prohlá-
šení Bulharska neodvislým opětně zavedené nu-
cené pasy mezi Srbskem a Bulhar-
skem budou zrušeny. Současně navrhla
srbská vláda, aby v telegrafických stycích mezi
oběma zeměmi používalo se cyrillského písma
Valach
Lisa výbor
Bulhar
Balkán
Deva
Cařihrad
Bulharsko
Sofijá
Srbsko
Šuraj Ummst
19
article
Garibaldovská výprava
na Balkán.
Z Říma, 18. prosince. Mladší syn proslu-
lého válečníka Josefa Garibaldiho, generál Ric-
ciottti Garibaldi učinil tyto dni zastupei
italského časopisu »Vita« zajímavá sdělení
svoji zamýšlené výpravě na Balkén. Gari-
baldi syn chystá se totiž, že pod-
nikne na jaře s četným sborem
italských dobrovolníků výpravu
na Balkán, aby poměhal Srbsku a
Černé Hoře proti Rakousku. Rie-
ciotti Garibaldi trpí sice poněkud dnou a není
už žádným mladíkem, ale je patrně přec ještě
pln bojovnosti a touhy po činech válečných.
Redaktora časopisu »Vita« ujišťoval na základě
prý nejurčitějších soukromých zpráv svých, že
válka na Balkáně z jara propukne
»Budou-li míti Srbsko a Černá Hora z počátku
úspěchy, udeří laké oslatní Slovanstvo na Ra-
kouskou Uhersko« — pravil dále Garibaldi
»A pak nebude možno ani v Italii
furii válečnon na uzdě udržeti a ne-
přátelství proti Rakousku propukne
i zde.
Garibaldi
Ric
Balkán
Řím
Srbsko
Černá hoře
Rakousko
Černá Hora
kouska Uhersko
20
article
Od našich bojů za jednotu Italie minul
sice již mnoho let, ale vlastenecký duch
z Italů přece nevymizel. Já pak, jena
zejmena mládeži italské tepny stále ohle-
dávám, pravím pevně a jisté: staré ital
ské vlastenectví dosud žije a jak
Každým dnem dostávám haldu plamenných do-
pisů.« — »Soudite tedy, že skutečně na jaře . . «
otázal se redaktor a Garibaldi odpověděl: »Ne-
podaří-li se diplomacii, jako že se nepodaří, věci
dříve zcela urovnati, zahájí Srbsko a Čer
ná Hora válku zeela jistě a myslím, že
budou mít více úspěchu, než se obecně soudí.«
— Redaktor: »A potom objeví se na Bal-
káně rudé košile vašeho lidu?....
Garibaldi: »Zcela jistě! Neomylně
Zde nebo tam — zcela jedno! Jde jenom
o začátek a tam, na Balkáně, l ze
snáze začíti. Na tuto výpravu bych se
těšil . . .« — Redaktor: »A proč, smím-li se
tázat?« — Garibaldi: »Protože by pot om
ož žádné nebylo potřebí!« — Re-
dsktor časopisu »Vila« doložil pak ze svého
přesvědčení: »Mládež celé Italie b u de
vás následo va t«
Italos
Garibaldi
Srbsko
Bala
Balkán
Re
21
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 123.)
Ve Vídni, 19. prosince.
(Zvl. telet. zpráva »Nár. Listá-.)
Další debata o zmocňovacím zá
koné. — Poslanec dr. Eilenbogen
kritisuje ostře agrární politiku
vlády a rakonskou diplomacii na
Bolkáně, — Soudi se, že schůze
bude dlouhá.
Pokračuje se v rokování o zmocňovacím
zákoně. Bar. Bienerih odhodlal se oderzdat
rozhodnuti ve příčině zákona zmocňovací hoparla
mentu. Olleiosové vysvětlují to jeho smyslen
pro parlamentarism a pro práva poselstva lido-
vého. Ve skulečnosti však jednal bar. Bienerth
toliko k nállaku ministra zahranič
nlch záležitostí bar. Aehrentha la.
Po celé dopoledne vyjednával bar. Bienerthse
zástupci stran, aby dosáhl potřebné dvoutřeti-
nové většiny. Předpokládá se, že hlaso-
vání se bude konati mezi 3— 5 ho-
dinou odpolední. I kdyby debata byla
kratši, prodlouží se uměle, protože pražským
brněnským rychlíkem přijedou ještě četní po-
slanci, kteří jsou ochotní hlasovati pro před-
Avšak lze soudit, že umělého průtahu ne
bude potřebí a že rokování nabude dnes veli-
kých rozměrů. Do jednání zasáhnou take
ménisterský předseda bar. Bienerih
správce ministerstva obchodu Mattaja. Pro před-
lohu mluvil velmi důrazně sociálně-demokrati
cký poslanee
lohu.
doktor
Eilenbogen
Bienerth
Vídeň
poslanecký sněmovna
22
article
dr. Ellenbogon,
doktor
Ellenbogon
23
article
jenž způsobem velmi rozhodným odsoudi
chování se Rakouska k Balkánu
vůbec a k Srbům zvláště. Pravil: „Ra
kouská diplomacie na Balkáně, zejména vele
vyslanec rakouský v Cařihradě ne-
stačí na situaci, poněvadž hromadí chyba
na chybu. Místo aby upokojovala balkánské ná
rody, provokuje je svým zpupným chováním
parlament musí pak chyby její napravovati
a přispěti k upokojení Balkánu a k zachování
rakouských tamějších zájmů. Nejsměšnější by
bylo, kdyby Rakušané si nyní zahrá-
vali na siláky a velikány a z tohe
důvodu provozovali politiku urážek,
ofensivy, ukrutenství a potlačováni. Mluvil-l
srbský následník o válce proti Rakousku
jsou-li jeho lidé opojeni nadšením, jest to omlu-
veno jeho mládím, jeho špatným vychováníma
nemálo i zoufalostí, do které se do
stalo Srbsko rakouskou politikou.
Srba
Rakušan
Rakousko
Balkán
Cařihrad
24
article
Mluvil-li však redaktor „Wr. Allg. Ztgu.“ (rytír
Hohenblum) o důstojnosti a vážno st
Rakcuska, jest to nezodpovědný tlachal.
jenž sibuďnení vědom dosahu své-
ho žvastu, nebo si vědom býti nechee. Právě
proto, že Rakousko samo spáchalo
neštěsti, musí miti potřebnou velkodušnost
Annexí Bosny a Hercegoviny jsme o be-
Pjali Srbsko ze dvou stran a z ba-
vili jsme je základní možnosti vý
voje moderního státu. Vzali jsme mu
naději na spojení s mořem na dobu nedozirnou
Srbsko jest politikou Rakouska takřka rdouseno
Je-li Rakousko jako průmyslový stát odkázáno
na Balkán, jest Srbsko — tento malý stát —
odkázáno ještě více na Rakousko. R. 1905 vy-
vezlo Srbsko zboží do Rakouska přes polovinu
veškorého svého exportu. Následkem rakeuské
celní politiky klesl vývoz do Rakouska r. 1906
už na 42% veškerého exportu a r. 1907 na
175. R. 1905 dovezlo Rakousko do Srbska za
301/2 mil. K, to jest 60% veškerého dovozu do
Srbska, přištího roku činil rakouský dovoz jen
50% veškerého dovozu a r. 1907 jenom 36
Naproti tomu Německo stupňovalo do
voz do Srbska v létech 1906—07 z 117
Rakousko
Bosna a Hercegovina
Balkán
Srbsko
Německo
Rakcusko
25
article
na 27%; totéž učinila Belgie, Francie, Italie
a Nizozemsko. Tyto státy se usadily
všude na místech, které dříve měle
obsazeno Rakousko.“ Dr. Ellenbogen
vypravuje potom, že v červenci t. r. byla ne-
zaměstnanost ve Vídni tak velikou,
že o 7867 míst uprázdněných se ucházela
17.895 mužů, t. j. ve Vídni samotné 10.000
mužů nenašlo žádné práce. V malém okresu,
ve kterém jest průmysl sklářský, v Hlajdě totiž,
klesl počet zaměstnaných ze 2664 na 1651.
čímž mnoho rodin ocitlo se u veliké bídě. Všude
dělníci zaznamenávají ztráty a jsou rodiny
četné, které musí žíti denně za 1—2 K.
Velmi prudce mluvil dr. Ellen biog en
o dru. Gessmannovi. Byla to pikant-
ní scéna, když bývalému ministru veřejných
prací v kabinetě Beckově dr. Ellenbogen vyčetl,
že svými intrikami způsobil krisi parlamentní,
že však sociální demokraté parlament zachránili.
Dr. Ellenbogen dokázal, že ceny ma sa
v Rakousku nezávisejí nikterak
na dovozu srbského masa. Jednak
byly ceny masa dobytčího nízké, když ještě ne-
bylo žádného dovozu masa srbského, jinak
stouply ceny masa rakouského zrovna v době
kdy dovoz masa srbského začal. Po dru. Ellen-
bogenovi mluvili křesťanský sociál Panz, něme-
cký lidovec dr. Oberleitner a český agrárník
Václav Kollář. (Schůze trvá.)
doktor
Ellenbogen
Ellen
Beckův
Panz
Oberleitner
Kollář
Belgie
Francie
Nizozemsko
Rakousko
Vídeň
26
article
Projevy českých měst.
Projevy českých měst.
Z Jičína. Městská rada připojuje se k pro-
testu okresního zastupitelstva jičínského ze dne
14. t. m. proti zamýšlenému zřízení německého
krajského soudu v Trutnově bez českých sou-
sedních okrasů, kterýmž by učiněn byl krok
k rozdělení království českého.
Z Mladé Boleslavi. Okresní výbor mlado-
boleslavský v sezení svém dno 18. t. m. při-
hlížeje k nesjednocenému hlasování českých
poslanců na radě řišské při rozpočtu státním
ku nebezpečí, jež hrozí, že žádoucí jednot
všech českých poslanců bude ohrožena, vyslo-
vuje důtklivé přání, by jednota všech českých
poslanců byla obnovena a utvrzena, bychom
spojenými silami čeliti mohli v úporném boji
sjednoceným odpůrcům našim politickým a ná-
rodním.
Jičín
Trutnov
Mladá Boleslav
okresní výbor mladoboleslavský
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Bývalý poslaneo JUDr. Boleslav ryt.
Plaček mrtev. V Kutné Hoře zemřel včera po
4. bodině odpolední někdejší pražský advokát
a býv, poslanec na sněmu král. českého i na
říšské radě pan JUDr. Boleslav ryt. Plaček
v 62. roce věku svého. Byl synem vynikajícího
českého právníka a krajského sekretáře Fran-
tiška ryt. Plačka v Chrudimi, kde r. 1846 se
narodil. Práva studoval na pražské universitě
i byl r. 1872 povýšen na doktora. Několik let
působil v Praze jako advokát i hledaný obhájce
ve věcech trestních. Když pak advokacie se
vzdal, přesídlil do Kutné Hlory, kde žil v sou-
ktomí a se zálibou sbíral památky uměleckého
průmyslu domácího. Povzbuzen svými přáteli,
věnoval se také činnosti politické. Roku 1879
zvolen byl poslancem za Kutnou Horu na sněm
král, českého a r. 1897 poslancem na říšskou
radu, i náležel do klubu poslanců národní stra-
ny svobodomyslné až do vzniku neshod mezi
jeho názory o politickém postupu a mezi stano-
viskem vedení klubovního. Polemické jeho stati,
uveřejněné o tom v „Nár. Listech“, jsou zajisté
ještě v paměti intoresovaných kruhů politických.
JUDr
Boleslav rýt
Plaček
Kutná hoře
Chrudim
Praha
Kutná Hlor
Kutná Hora
Fran
28
article
Zvlášíní pozornosl věnoval dr. ryt. Plaček zále-
žitostem poštovním — bylť klubovním referen-
tem o pošté — záležitostem živnostenskýma
otázce jazykové. Roku 1902 napsal a v Praze
tiskem vydal brošuru: „Náš program na uspo-
řádání jazykových poměrů“, v níž tlumočía
hájí své odchylné názory. V poslední době svého
poslancování vystoupil z poslaneckého klubu
na radě říšské a vedl si samostatně. Při volbách
minulých, na základě všeobecného hlasovacího
práva, kandidoval dr. ryt. Plaček opělně do říš-
ské rady samoslatně, ale podlehl svému proti-
kandidátu z tábora nár. sociálního. Řadu let
trpěl dr. ryt. Plaček zákeřnou nemocí cukerní,
bránil se zhoubným její účinkům vzornou životo-
správou, nieméně včera stal se její oběti. Ni-
loži mu čest a uznání za všecko dobré a zá-
služné, co pro národ náš dobrého byl vykonal.
Plaček
Praha
29
article
Den a hodina pohřbu budou oznámeny.
— Staletá pánovitost a panovačnot
Němců vynikla opět zase v poslanecké sně-
movně: v dotazu »o poslovaňování pošt«, po-
daném za »Národní svaz německo-svobodomysl-
ných poslanců« drem. Pergeltem, Pachrem
Hofmannem z Wellenhofu. Pánové ti tvrdí ve
své interpelaci, že v telegrafní centrále vídeňské
je 270 německých a 130 neněmeckých úřad-
níků, při puštovním úřadě ve Vídni na státním
nádraži 92 německých a 62 českých; mezi ná-
dražními poštovními úřadníky na nádraží se-
verní dráhy a na nádraží severozápadní dráhy
je prý 40 procent Čechů. Při každém poštov-
ním úřadě vídeňském působí prý průměrně 30
procent Slovanů, mnohé poštovní úřady vídeň-
ské mají již české představené. Ze 60 poštov-
ních praktikantů, navštěvujících letos dopravní
učební běh poštovní, je 40 Čechů. Rozumí se,
že interpelanti ze svobodomyslného svazu ně-
meckého se s obvyklou pánovitosti táží vlády,
chce-li na německé uchazeče o místa u pošty
vziti náležitý zřetel. Zde však vězí i čertovo
kopýtko, které tazatele sami odhalili: řekli, že
ve smyslu jejich parlamentního dotazu předná-
šejí jim své stížnosti němečtl uchazeči o místa
u pošty. Jde tedy nepopíratelně o konkurenční
denunciaci. Posl. dr. Pergelt, Pacher a Hofmann
doplnili ji ještě udáním, že prý místa u pošty
se nevypisují, že mezi 720 českými úřadníky
60 českými sluhy, ministerstvu obehodu pea-
Němec
Pachr Hofmann
Čecho
Posl
doktor
Pergelt
Pacher
Hofmann
Vídeň
národní svaz
Slovan