1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 13. července 1907.
Praha
4
masthead
Na rauní a odpol. Histy
předplácí s t
v Praze v admtnistrae
př.. . . 5k —k
na čivst leta
s dvojí čonáškou
sa mr řst
narčtvit leta . . . . 7 k 50h
ve Gllalkách: 2 K 90
na nřsíe . . . .
Praha
7
masthead
V drobném prodejíi
ranni čhslo s pol
cdpolečni . . . . . . . za 2h
Va ahialkách na venkově
ranní čiilo. . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 4h
Inserát
plali se hotově napřel
Pležplacení a Jaserty přijíná zdnlní
strace v Marianské ulici č.s
Tam packtrejí se těž režake
tiskirna u evpsdics „Národnich Listě“
Hlukopásy se norrucuji.
Virginie
Tama
8
masthead
Poštou: aK eo
Poštou: aK eo
na. m ěste
na čtvrt lota . . . . 9 K 60i
s dvojí zisilkee
na měei
n tvet ata . . . . 11 K e0
9
article
„Novoje Vremja“ a říšská
„Novoje Vremja“ a říšská
rada.
Přední ruský petrohradský list uveřejni
v posledních dnech několik silných článků
z oboru zahraničné politiky, jež obrátily na
sebe značnou pozornost. Byly to zejména
články o poměru francouzsko-ruském, jehož
výtky v značné míře uznal za odůvodněné
diplomaticky opatrný pařížský »Tempse.
dále článek o utvoření aliance malých států
Švédska, Norska, Dánska, Belgie a Holandska
na obranu proti politice říše německé, dnes
pak došel nás článek jeho o činnosti slovan-
ské na radě říšské, nadepsaný »Čechove
v Rakousku«, kterýž ke vzpomenutým
ostatním článkům nutno připočísti. V sou-
hrnu svém jsou jakoby předzvěstí nového
kursu politiky ruské a známkou hotovícíeh
se změn v politice mezinárodní vůbec.
Ve článku »Čechové v Rakousku « ruský
list poprvé a určitě přiznává našemu národu
vůdčí úkol mezi Slovany rakouskými, vyslo-
vuje v té příčině svá přání, ale připojuje
zároveň posudek, v němž vyslovuje nesou-
hlas s dosavadní činností poselstva českého
na nynější radě říšské.
Čechov
Čecho
Švédsko
Norsko
Dánsko
Belgie
Holandsko
Rakousko
Novoj Vremja
10
article
Úvedeme hlavní obsah článku. Největší
ze všech slovanských národností v Rakousku,
praví, jeví se býti Čechové; jest jich šest
milionův; jsou spolu nejvzdělanějším náro-
dem rakousko-uherské monarchie: mezi nimi
není takřka lidí negramotných. Průmysl
Čech stojí na závidění hodné výši, povšechná
úroveň blahobytu předstihuje všechny ostatní
slovanské národnosti rakouské. Zdálo by se,
že za takových okolností sám osud jim
ukazuje na vůdčí úkol ve středu západních
Slovanův. A národnosti slovanské tvoří
hlavní osnovu Rakouska a měly by zaují-
mati v něm přední místo. Nedostává se jim
k tomu pouze společného vedení, kteréž by
seskupilo větve slovanské, rozrůzněné nábo-
žensky a nedůležitými zvláštnostmi jazyka
Vlastně by takové poslání mohli vzíti na
sebe Poláci, kdyby se nebyli postavili jinam
Na řadě jsou tedy Čechové, ale jakýsi zlo
věstný osud doléhá na veškeré Slovany zá
padní.
Čecho
Slovanův
Polák
Rakousko
Čechy
11
article
Všeobecné právo volební ponechal
Čechům vynikající postavení na radé říšské.
Bez socialistů tvoří balvan, jenž by moh
býti jádrem slovanského jedinění, kdyby by
celistvý. Tu »Nov. Vremja« zapomíná, že
české kluby na radě říšské utvořily společný
svaz, takže tím značně oslabena výtka jeho
proti antagonismu Mladočechů, Staročechů.
agrárníkův, klerikálův a radikalův, a i dalš
výlka, že ani nepomýšlejí na své poslání
v čele rakouského Slovanstva.
Početní převaha, pokračuje »N. Vremja«
slovanských zástupců (opravujeme, že jes
většina ta pouze poměrná a nikoliv abso
lutní Red.) v radě řišské mohla by véstí př
vytrvalé a promyšlené práci aspoň ke zabez-
pečení zákonných práv jednotlivým národno-
stem slovanským, ale pro nedostatek organi
sace zůstávají i nadále Němci pánem » stáda
bez pastýře«.
Nedostatek vedení shledává »N. Vremja-
zejmena v otázce, jakým jazykem se m
jednati na radě říšské, vyslovujíc se stano-
viska ruského mínění, že jest to otázka tech
nická a že třeba užívati jazyka všem aneh
aspoň většině srozumitelného, a tu, dovolá-
vajíc se slov domněle drem. Kramářem ke
dopisovateli »Journal des Débats« proneše
ných, že to bude lépe, stane-li se rada říšská
směšnou, předpoklada, že politikové čeští
sice zamýšleji podraziti ústřední parlament.
ale nebojují tím proti ústřední vládě, jež jes
německy centralistická.
Tu třeba připomenouti »Nov. Vremeni«
Čecho
Němec
Kramář
12
article
že posavadní kompetence říšské rady jest
příliš obsáhlá, že není obmezena na věci
všem národům a zemím společné, čímž sama
sebou vzniká nemožnost řádného vyřizování
její agendy.
Mezi obmezením působnosti rady říšsk
a jejím znemožněním jest však obrovský
prostor, kterýž »Nov. Vremja« nepostihuje
a kterýž může býti náležitě vyplněn revisí
posavadní ústavy a rozšířením agendy sněmů
zemských na všechny záležitosti, jež mohou
sněmy samy dobře vyříditi a opatřiti.
Ostatně co se týče práva uživati jazyků
národních, nehrozí nikterak taková nesnáz.
jak ruský list se obává, čehož důkazem jest.
že jednak již částečné dohody se dosáhlo
další dohoda se připravuje návrhem dra
Kramáře a soudruhů, za souhlasu všech ne
německých klubů podaným, jejž podepsaly
i kolo polské, polská strana lidová, kluby
ruský, jihoslovanský, slovinský, vlašský, ru
munský, a všichní neněmečtí sociální demo-
kraté. t. j. rozhodná vělšina všech poslanců
rady říšské.
»Nov. Vremja« hájí pak dále potřebu
zachování rady říšské následovně: Jest to
orgán, pomocí jehož Slované a zvláště Če
chové jedině mohou bojovati proti poněmčo
vání jednotlivých oblastí říše. Postaviti s
proti zákonodárnému orgánu, v němž většina
(ovšem jen poměrná) náleží Slovanům, jes
totéž, jako postaviti se proti zájmům Slovanů
samých. A tu ruský list má omylem za to
že to nyní dělají Čechové na radě říšské, a
tvrdí dále, že bez zákonodárného orgánu
stát nemůže žiti pravidelný život, a dospívá
k dalšímu omylu, že Čechové se domáhaj
zvláštních ústupků pouze pro sebe a ne pr
Slovany vůbec.
Slovan
Čecho
Slovan
13
article
Podpora, jíž se dostalo všemi slovan-
skými poslanci návrhu dra. Kramáře, sama
s dostatek kárá tento omyl. Ostatně by
i užší úspěch český byl posilou všech Slo
vanů, protože naše české, exponované posta
vení vůči sousedství německému má zapo
třebí pečlivého opevnění, čímž samo sebou
se zmenší nebezpečí, jež hrozí, třeba v dobe
pozdější, i ostatním Slovanům.
Ruský list jakožto další doklad pro po
třebu zachování nynější rady říšské uvádi
příkladně požadavek náš, aby zřízena byla
druhá česká universita a pak pokračuje-
»Požadavek tento jest zcela zákonný, když
pro devět milionů rakouských Němcův stát
vydrzuje pet, a pro tří miliony Poláků dve
university. Než uspokojení toto, jakož i ji-
ných slovanských potřeb, možno dosíci niko-
liv rozkladem slovanské (?) rady říšské, což
konec koncův by prospělo opět jen Němcům.
ale tvůrčí prací v tomto parlamentě. Ovšem
přináší práce taková plody až po lhůtách
delších a vyžaduje napjetí veškerých schop
ností. Dosud jsou Slované zbaveni možnosti
použiti zákonodárného sboru tohoto ke svému
prospěchu a skutečná moc zůstává jako dříve
— v rukou vládnoucí vrstvy německé e
Jak jsme již výše připomenuli, vznikl
článek »Nov. Vrem.« se stanoviska ruského
zajisté dobře míněný — ač místy zbytečně
drsný — z mylných předpokladův, jakoby
ostatní Slované nemohli souhlasiti s akcí
českou, a bezpochyby i proto, aby koneč-
nému zakotvení ústavního života v Rusku
nezdarem rady říšské nevznikly nové pře-
kážky.
Němcův
Němec
Slovan
Rusko
14
article
Jest ovšem pravda, že akce, jež počítá
na souhlas a podporu všech neněmeckýeh
klubů měla začíti tam, kam nyní dospěla
návrhem dra. Kramáře — totiž k dohodě
s nimi. Kdyby návrh ten byl býval smluven
ihned na počátku akce na uhájení práv ja-
zyků národních v jednání rady říšské, ne-
bylo by došlo na výčitky, kteréž dle projevu
klubu jihoslovanského, dále uvedeného —
byly ostatním poslancům činěny málo odů
vodněně, nelli zcela bezdůvodně. Pak by
byly odpadly i hrozby případnou obstrukcí
kteréž nyní svým původcům nedodávají ni-
kterak vzezření důsledně pochopené a pro-
myšleně prováděné parlamentní akce.A
nebyl by ovšem ani ruský list mohl napsat
uvedený článek.
Doufejme, že nynější zkušenost nezů
stane bez zdravého vlivu na další činnos
v radě říšské, při níž součinnost všech ne
německých živlů jest nejen žádoucí, ale i po
statnou zárukou zdaru.
»Novému Vremeni« pak uvádíme na
paměť ruské přísloví: »Peremeletsja, muka
budět« (Semele se, mouka z toho bude).
Nový Vremit
15
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůi ze 13)
Ve Vídni, dne 12. července.
(Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Osmihodinná schůze dnešní vyplněna bylo
colá prvním čtením zatímního rozpočtu, a polo
vinu tohoto času zabrali dva řečníci sociálně
demokratičtí. Z výkladů poslance Němee čás
česká zamlouvala se nám více, nežli německá
Charakterisuje českou řečí lup českých dětí děl
nických německými zaměstnavateli, mohl pos)
Němec dodati: také byrokraty — činem netolik
protinárodním, ale též protikulturním a neli
ským. Po česku promluvil posl. Němec akcenty
skutečně a vřele srdečnými, zvláště v polemi
proti poslanci K. H. Wolfovi, tlumočicím
národní smýšlení a cítění české skupiny soci
álně-demnokratické.
Jsme zajisté chráněni proti domněnce
jako bychom omezovati chtěli svobodu slov
komukoli a daleci jsme úmyslu, vylýkati soci
álně-demokratickým poslancům, že niluví mnohe
a dlouho. To jest vysvětlitelno, pochopitelno
též omluvitelno u strany, která jediným roz
machem volebním vzrostla z 10 na 90 mužů
ve svém středu má mnoho členů, kteří jsou
zvyklí řečniti na schůzích lidevých. Ale divímo
se, že vůdeové strany, kteří přece znají parla-
mentní půdu a nosnost sněmovny pro výkony
řečnické, nemají na ni zřetel, nečiní podlen
své disposice a neprovádějí účelnou ekonomii
Několikahodinné řeči, dvě z téhož tábora, jak
byla Němčova jedna. Regerova druba
unaví a vyčerpaje nejen pozornost přislušník
jiných stran, ale laké zájem nejbližších přátel
Proic bylc zjevem jen přirozeným, že krul
audioria cbou řečníků sociálně-demokratickýeh
čím dál, tím více se úžil, a že slezský poslanee
měl při sklonku své řeči kolem sebe již jer
hlouček neveliký.
Němee
Němec
Wolf
Regerův
Vídeň
poslanecký sněmovna
16
article
Vůdce, organisator a mluvčí křesťansko
sociálního dělnictva, Kunschak, neměl ve
sněmovně dnes debutu šťastného. Jest sice hez-
ký člověk, ale orgánu jeho vadí katarh, patrně
chronický, takže mluví hlasem chraptivým. Tr
dil několikráte, že vlády se chovají macešsky
k Vídni jak po stránce finanční, tak i kul-
turní, že na jedné straně povstává česká středno
škola za školou, Vídeň však že se zanedbává
inteligentně a vydírá hmotně. Tomu se snad na
schůzi voličské věří a tleská, do parlamen
však nesmí se s takovými báchorkami. Vídeňská
universita má palác, česká universita v Praz
již 25 let volá po dostatečných mísinostech
pro budovu české techniky v Brně, před celým
deseliletím povolenou, není ještě plánů staveb-
ních. Přejeme zajisté Vídni, co jí náleží a e
má, jeremiády však, že se jí křivdí a že se na-
držuje nám Čechům, mohou polehtati jen brá-
Poslancem drem. Tresičem, který za
býval se konfliktem maďarsko-chorvatským, zí
skali Dalmatinci řečníka velmi sehopného.
dlr
nici.
Kunschak
Čecho
Tresič
Vídeň
Brno
křesťanský sociální dělnictvo
17
article
Konec schůze byl zajímavý. Posl. Mali
přihlásil se k t. zv. věené opravě a řekl pouze
že strana sociálně-demokratická jest neslušnou
Dr. Adler právem namítl, že poslanci ne-
může býti dovoleno celou stranu paušálně a bez
lrestně urážeti. Dr. Weiskirichner byl n
patrných rozpacích, z kterých chtěl si pomo
výrokem, že lituje výroku poslance Mali ka
důtky však, na kterou naléhal dr. Adler, mo
nedal, nýbrž pronesl prostě všeobecné přání, by
mluvilo se tónem slušným. Poslanec Něm e
ve své řeči citoval zprávu „Venkova“, dle kter
poslanec dr. Josef Myslivec hrozil poslane
Paďourovi, že se přičiní v legitimačním vy
boru, by jeho mandál byl zryšen. Poslanec dr
Josef Myslivec volal hned: „To jest hlavn
lež!“ V poznámee, t. zv. věcné, prohlásil jal
tvrzení poslance Němee, tak zprávu „Ven
kova“ za perfidní lež: Tak vypadaly prv
„věcné“ opravy v nové sněmovně poslaneck
Předseda dr. Weiskirchner zabajuje schůz
o 11. hodině 20 minut dopol.
Osnova zákona o obchodaích pomočnlcích.
Ministr spravadlnosti podává osnovu zákona o zvý
šení obnosů služebních, mezdních a pensijních po
žitků, který nelze exskvovati, o uložení hotových
peněz depositních pokladen a o služební smlouv
obchodních pomocníků a jiných zřízenců v podobném
postavení. (Zákon o obchodních pomocnících).
Posl
Adler
doktor
Weiskirichner
Josef myslivec
Paďour
Němee
Weiskirchner
Německo e
18
article
Návrhy podali poslanci: Seidl, Chiari a soudr
o pře tavbě úzkokolejné dráhy Rýmařov-Osoblaha
v normálně koléjnou dráhu a o dalším jejím veden
do Němečka; prof. dr. Čslakovský, bar. Pražák, dr-
Slránský, dr. Žáček, prof. dr. Velich, prof. dr. Drtina.
dr. Hruban Kloláč a soudr. o zřízení české univer
sily v Brně: iaž. dr. Kaflan a soudr. o zřízen
katastru vodních sil a o přenechán
používacího práva veřejných vod ze-
mím; posl. dr. Kaflan, Maštálka a spudr. o urych
lení sestátňovací akce drah a předlohy
o sestátňovacím zákoně. Návrhem timto se žádá se
státnění rakousko-uherské společnosti státní dráhy
severozápadní dráhy, aspangské dráhy, košicko-bahu-
mínské dráhy a jiho severo-německé spojovací dráby.
Seidl
Chiari
Němeček
profesor
doktor
Čslakovský
Slránský
Žáček
Velich
Drtina
Hruban
Kloláč
Kaflan
Maštálek
Rýmařov
Osoblaha
Pražák
Brno
19
article
Dotazy podali poslanci: Balival a sou druzi n
ministra železnic o zřízení zastávky na trati české
severní dráhy ve slanici Žižkově: posl, dr. Baxa
Buřival, Kloláč, dr. Černohorský a soudr. na ministra
spravedinost o neupravených právních poměrech
o přímém vykořisťování právních prak-
tikantů v království českém; Maštálka
soudr. na ministra železnic o nedostatku vagonů na
drahách; Rameš, Habermann a soudr. na ministra
orby o nezásonné úpravě stanov a provisí v brale
ské pokladně vituňského báňského reviru V západ-
ních Čechách; kníže Auersperg a t0pdr. na ministra
vnitra o prováděcím natizení k zákonu o pensijuím
pojišťování úfadnictye; Iro a soudr. na ministr
vnura Výnosu místodržitelství v Praze, podle něhol
zjišťování pravé hodnoly realit, na které spořitelny
maji poskytnouli půjčku, smí se diti jenom na zá
kladě soudních odhadů; Kutscher a soudr. na mi
nistra orby o regulování hotovického potoka u Trmi
v Čechách: Kulscher a soudr. na ministra železnio
o zacházení s čeratvým ovocem, které odevzdáne
bylo rakouským drahám k dopravé; Hudec (z Prahy)
Pospišil a soudr. na ministra železnic o ztýrání chot
jistého železničního zříze nce přednostou.
Potom projednáván
doktor
Baxa Buřival
Kloláč
Černohorský
Maštálek
Rameš
Habermann
Auersperg
Kutscher
Žižkov
Čechy
Praha
Tr
Kulschry
21
article
a to první čtení
22
article
zatímního rozpočtu.
23
article
Posl. Němec (český soc. dem.), mluvě česky
němacky, vykládal v polemice proti pos'. Bielobtaw
kovi, že mezi sociálními demokraty není žádného
rozdílu v radikalismu, jedná-li se o to, aby hájena
byla práva dělníků. Rovněž není mezi nim
žádného nacionalismu. Maximálním progra
mem křesťanských sociálů jsou sliby o budonc
blaženosti v nebi, jejich minimálním programem jes
pak hromadění míst a úřadů. (Veselost.)
Poslanci Wolfovi vytkl řečník, že zapomněl n
celou svou minulost, a že se nepamatuje, kterak on
první zavedl obstrukci do parlamentu. Přes svou
předstíranou pracovitost pohrozil zároveň obstruke
v českém zemském sněmu, což však mnoho nezna-
mená, poněvadž zemský sněm musí býti učiněn sně
mem teprve zavedením všeobecného práva hlaso-
vacího.
V parlamentě musí ovšem býti prostřed-
kovací řeč, ale jenom taková, kterou členové
parlamantu uznají za nutnou. Řečník vysoce si váží
německé kultury, ale postavení její bylo by velice
špatné, kdyby to, co dělal posl. Wolf, znamena o
německou kulturu. Jestliže si posl. Wolí stěžuje do
omezování politických práv německých úřadníkův
Čechách místodržitelem, musí řečník prohlásiti, ž
Posl
Němec
Wolf
Čech místodržitel
24
article
hr. Condenbove není Čechem a že omezování politi-
ckých práv českých úřadníků jest ještě vělší, nežu
úřadníků německých. Při požadavku o zřizování če-
ských škol ve smíšeném území jedná se o děti děl-
níků, tedy o otázku sociální, nikoli národní.
Po polemice a srážce s klerikálním poslancem
V. Myslivcem zabýval se řečník projevem předsedy
ministerského a pravil: nechceme prozatím nic, nežli
aby se v království českém zachovávaly zákony. Vy-
týká předsedovi ministerstva, že po hlavních volbách
se zasadil o semknutí stran občanských proti soci-
álním demokratům. Ti však nemají strachu před vol-
bami, protože žádná moc nemůže jejich rozvoj po-
tlačiti.
Všichni by se zde měli spojiti k tomu, abyz
Rakouska byla vtvořena moderní říše.
Řečník pojednal pak podrobně o pražské policii,u
které panují trvale takové poměry, jaké jsou v Ha-
liči pouze při volbách. Vinen jimi jest policejní ře-
ditel, dvorní rada Křikava Řečník si stěžuje, uváděje
jednollivé případy, na důvěrníky pražské policie
mluví pak o volebních nešvarech v Praze. V Praze
byli msgistrátnl úřadníci posláni na břbitov, aby tam
oplsovali jména z pomníků a zapisovali je do se-
znamu (?) Ze 75.000 zapsaných voliců nemělo přes
40.000 volebního práva.
Byli také zapsáni voličové, bydlící v ulicích,
které již dávno celé byly zbourány. Úkresní hejtman
v Chradimi odpověděl obcím, které podaly volební
reklamace, že dle zákona jsou jen takové osoby
oprávněny reklamovati, které jsou již zapsány v se-
znamu. I soudy v království českém jednají se soci-
álními demokraty tak, jakoby nebylo zákonů. Žijeme
ve státě libovůle, aspoň jest tomu tak v království
českém.
Čecho
Křikava
Rakousko
Praha
25
article
Proto jest plně odůvodněno, že sociální demo-
kraté nedůvěřují nynější vládě, která své krásné sliby
jistě také nedodrží. Vládě, která sice prohlašuje, že
rovné volební právo do říšské rady jest státní nut-
ností, ale nechce toto volební právo zavésti pro země
a obce, nemohou sociální demokraté důvěřovatia
proto budou hlasovati proti rozpočtovému provisoriu.
(Živá pochvala u sociálních demokratů.)
Poslanec Kunschak (něm. křesť. soc.) polemisoval
s poslancem drem. Adlerem, který by rád vidě,
kdyby křesťanšti sociälové byli zastoupeni ve vládě
a lím ochromeni. Křesťanští sociálové však zachová-
vají si v polilice úplně volnou ruku a ne-
mají nižádné příčiny, aby byli vůči
vládě povolni: ale nechtějí se vládě mstíti. Pro
ně jsou rozhodujícími pouze zřetele na zájmy lidu.
Řečník vyčital sociálním demokratům, že své man
dáty nedostali na základě pravé nálady v lidu, nýbrž
svým terorismem.
Řečník jednal pak o rozpočtu a žádal, aby stát
svým zakročením zmírnil těžká břemena obcí, ze-
jména Vídně, v různých oborech, zejména v oboru
škol a nemocnic. Žadal dále, abe stát nevymykal se
nezodpovědným způsobem svým povinnostem vůči
lidu. Křestanstí sociálové nenamítali nic proti tomu.
kduž byly povoleny miliony pro Prahu, Št. Hradec
jiná místa k účelům sanačním, ale není možno, aby
Vídeň byla stále odstrkována.
Řečník vyslovil se dále pro splnění oprávněných
požadavků listonošů, státních úřadníků na smlouvu,
četnictva a jiných slátních zřízenců, vytýkaje fi san-
čnímu ministerstvu, že splnění požadavků těch pře-
kází.
Kunschak
Adler
Vídeň
Praha
Hradec
26
article
Křesťanští sociálové žádají bezpodmínečně zave-
dení dvouleté služební doby, zrušení nynějších čtyř-
nedělních cvičení ve zbrani, kteráž bez toho nemají
ceny vojenské.
Potom doporučoval větší ochranu dělnictva, pro-
vedení slarobního a invalidního pojišťování, žádaje
též od vlády určité prohlášení o otázce zásobovací.
Lichvářské vykořišťování překupníky musí býti za-
mezeno a zemědělství musí býti dostatečně chraněno.
Dále žádal řečník sestátnění uhelných dolů pomoe
zákona vyvlasňovacího, kterýmž by dosaženo bylo
oprávněné kupní ceny.
V zájmu národa musejí býti především odstra-
něny všechny rozpory ve sněmovně, aby bezohledně
bylo lze bojovati proti velkokapitalu
Řečník skončil prohlášením, že křesť. sociálové
budou hlasovati pro zatímní rozpočet. (Pochvala
u přátel řečníkových)
Posl. Reger (polský soc. dem.) po polemice prot
křesťanským socišlům pravil, že sociální demokratě
šli vyslechnouti trůnní řeč, jednak aby dokumento-
vali svou rovnoprávnost jako poslanei,
jednak aby bytečně nedemonstrovali
proti stařičkému panovníkovi, který
e vší síly a moci zasadil se o všeobec-
né, rovné právo v ,lební
V polemice s posl. Kunschakem pravil řečník,
že minimální program sociálních demokratů obsa-
huje jenom ty požadavky lidové, které mohou býti
uskulečněny už za nynějšího pořádku ka-
pitalistického. Tyto minimální požadavky lidové byly
přijaty jinými stranami a staly se dnes všeobecnými.
Řečník probral pak podropně nesnesitelné po-
měry v bratrských pokladnách, načež zabýval se
školstvím ve Sle:sku, broje při té příležito-
sti proti volebnímu řádu pro sněm slezský. Nedo-
statečné zastoupení Slovanstva v něm jest hlavní
Posl
Reger
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z ostendské herny
Ostendský „Kursaal“, budova na břehu
mořském jak vnějškem tak interierem jistě nej-
nádhernější v Ostende, slouží toliko k zábavě
lázeňských hostů. Zde za poměrně nizké vstupné
1 fr. denně možno slyšeti každého dne v sezoné
koncert asi 150členného orchestru za spoluúčin
kování přeních pěvkyň a virtuosů celého světa.
zde čítárna každému je k disposici, zde restau-
race, jejíž ceny však mírně řečeno nejsou nijak
mírné, zde každé soboty po 10. hod. večerní
i o zábavu tancechtivých skvěle postaráno, zde
i zvláštní poštovní úřad pro pohodlí cizinců —
ovšem jen v sezoně — je zřízen a zde konečně
za zvláštní vstupné 20 fr. a na doporučení zná-
mých osobností možno státi se členem „Clubu
privé“, což znamená, že lze tak nabýti právo ke
každodenní návštěvě herny
Herna je přední atrakcí Kursaalu. A atrakei
velice výnosnou. Spousta cizinců postarává se tofiž
již o to, aby Kursaal, který před olevřením herny
býval podnikem pasivním, vynášel nyní nájeme
de Marguetovi pouze asi přes 10 milionů frank
ročně.
A jakého že kouzla zapotřebí k tomuto tal
ohromnému výdělku? Téměř žádného. V tomt
případu na vyzískání milionů postačí využitko
vati známých dnešních slabostí lidských povah
Jak se hraje?
Již formalita, že členem klubu možne státi
se teprve na doporučení některé zdejší známější
osobnosti, je samozřejmě vymyšlena na vsugero
vání dojmu novému členu, že vstupem do herny
vehází mezi lepší společnost světa. Konsekvence
tohoto dojmu jsou pak na Snadě. Inteligentn
člověk, díky výchově, vi již. potom, že mez
Kursaal
Ostende
28
article
předními osobnostmi i jemu třeba vystupovat
„kavalírsky“, což ovšem za dnešm doby „ze-
jména“ znamená: nešetřiti perězi. Nu a po této
předběžné dusevní připravě a po obdržení legi
timace, která, mimochodem řečeno, má v Osten
de takovou cenu, že i poštovní poukázky na vy
kázání se jí ihned jsou vypláceny, veden je nový
člen sluhou ke vehodu herny. Před vehodem může
si ještě přečísti upozornění, že „la tenne de soiré
est de rigener“ (šat k soirée požadován je vy
braný) a již vchází do dvorany pro účastníky
šachového turnaje vyhrazené, jež oddělena je
toliko hnědošedou oponou, nikdy však neshrnu
tou, od vlastní herny.
První dojmy při vstupu do herny, zvlášti
večer, jsou imposantní. Ohromný sál asi 50 m
zdélí, 25 m. zšíří a 15 m. zvýší, jakoby tonoue.
ve zlatošedé barvě, již je pomalován, celý těž-
kým modrošedým kobercem pokrytý, báječným
kevovými sochami, mramorovými sloupy a vá-
sami okrášlený, deviti velkými elektrickými lu-
stry a nespočetnými menšími žárovkami osvělle-
ný — množství nádherně oděných lidí, opojn
vůně nejjemnějších voňavek, jichž dekoleto
vané dámy diamantovými šperky nesmírné ceny
okrášlené, uživají, cinkot peněz a bracích zna-
mek, vyvolávání krupierů, pohled na tisíce, jež
hned banka, hned obecenstvo vyhrává . . . a kaž-
dý asi již chápe to kouzlo ostendské herny. Snla
dojmů, těch dojmů, jichž stále více méně jsme
otroky, je tím kouzlem, které z normálních lid
činí pravé ztřeštěnce, skoro blázny. A to různým
způsobem.
Tu můžeme pozorovati, jak člověk, kter
tisíce prohrál, vsází své poslední a horečným
pak přímo zrakem sleduje pohyb karet, jež kru
pier podává hráči, přišedšímu na řadu hráti zn
ostatní u téhož stolu hrající, a když pak ozve
se osudné „a la banque“, znamenající, že opě-
banka vyhrála, můžeme viděti, iak ten člověk
rigener
opabanka
29
article
snad úplně finančně zdrcený, jako opilý po
vstává ze svého místa a vrávoře opouští sál
jinde můžeme zříti dámu, která tisíci franky
sázeti počala, jak nerv sně chvějící se rukou
prebírá se ve své peněžence a když poslední
desetifrank šťastně našla, jak se zářící radostí
tváři nad tímto nálezem, vsází jej opět, doufajíe
stále, že přece snad vyhraje — ovšem marně —
tam lze spatřiti — leč dosti přikladů. Striktně te
čeno: muži, jejichž společenské chování je tak
vybroušené, že při pozorování jich zvláště
trpce pociťujeme tu ránu, před několika stole-
tími našemu národu zasazonou, která výkvět ná-
roda nám vyrvala a následkem toho přinutil
nás znovu ze selských chýší novou inteligene
si vydupávati, inteligenci, která jsouc bez doko
nalé výchovy a vzorů, dlouho pracně a s nasn
zením veškeré energie musila pracovati, než
mohla se důstojně postaviti po bok inteligenc.
národů šťastnějších, dámy, které ve vnuceno
jim společenskými poměry úloze „hleděti se za-
líbiti“, vládnou prostředky až superiorně rafino
vanými, což o nevšední duševní bystrosti svědčí
ti všichni nemají síly dojmům ovzduší herny
odolati a rázem stávají se lidmi — dětinsky dou-
fajícími v zázrak.
Pravím lidmi přímo v zázrak doufajícími
poněvadž při hře, zvané baccarat, která v Osten
de mimo dvě hodiny denně trvající rouletty usta
vičně se hraje, toliko zázrakem možno vyhráti
(Je to totiž hra, při níž banka vždy skoro určite
ví, co protihráč má a dle toho se řídí.)
Ale dojmy správou herny veloklepě vzbu
zené a perspektivou na výhru u mnohých ještě
sesílené jsou tak mocnými, že vynutí u lií
jedněch z nejinteligentnějších naší doby, tulc
víru v zázrak.
Smutné, nesmírně smutné je toto faktum,
vydávající svědectví, jak nepatrně ve své moe
Smutná
30
article
mají lidé to své sebeovládání. Třeba jen poně-
kud dovedně proti němu zaútočiti a ten tak vy-
chvalovaný lidský duch stane se hříčkou těch
kteří s ním spekulují.
Že vyjmenované ukázky nejsou všemi pro
středky, jimiž herna ve svůj prospěch pracuje
netřeba snad podotýkati. Známým dále způso
bem působení na lehkověrné je rozhlašování de
všech dílů světa, podaří-li se někomu náhodou
několik stotisíc vyhráti — že je pak obyčejně
zase prohrál, o tom ovšem se nepíše více .
Navštiví-li nějaká korunovaná hlava místnost
herny, taktéž o tom záhy dozví se celý svět —
velké vzrušení na př. vzbudilo dne 27. června
t. r. o 11. hod. večerní v ostendské herně obje
vení se siamského krále, samozřejmě o této ná
vštěvě druhého dne po celém Ostende se mlu
vilo... A jiné a jiné ještě dalo by se uvésti
co cizince má přilákati a také skutečně přilá-
kává... Tolik o ostendské herně.
Ostende
31
article
Zmínil jsem se, že před vchodem do horny
byla dvorana, kde se konal mezinárodní šachový
turnaj. Jako každého roku i letos byl tento tu
naj pro šachový svět událostí prvního řádu. Vše
chny čelnější časopisy přinášely o něm telegr-
fieké zprávy a šachový svět s dychtivostí oče
kával, kdo tentokráte budou vítězi.*) Před po
čátkem mistrovského turnaje byli favority: d
Bernstein, Rubinstein, Mieses, Teichmann a j
Leč již počátek turnaje přinesl zklamání pro ty
kteři doufali tyto vítězi spatřiti. Dočista jiní ša-
*) Sympatická myšlenka výstavního výboru oh
chodní komory v Praze: uspoládati příštiho roku zd-
mezinárodní turnaj šachový, zaslouží již proto pod
pory a vřelého přijelí od naší veřejnosti, poněvad
k naší Praze po celou dobu (asi měsíc) trvání turnaje
obrácen bude časopiseckými referáty zřetel celého
vzdělaného svěla, jméno „Praha“ ve všech končinácl
bude procházeli úsly milicnů těch, kteří význam še
chových turnajů již správně vyslihli.
Rubinstein
Mieses
Teichmann
Praha
oh chodní komora
d Bernstein
32
article
chisté objevili se na počátku turnaje v předu ..
Největší pak zklamání asi zažili moji přátelé
v Čechách. Zprávu za zprávou donášely sem
první telegramy z Ostende a vždy zvěst o další
mé porážce. Tak stalo se, že po šesti mých po-
rážkách, rychle za sebou následujících, ocit
jsem se mezi posledními.
Co toho bylo příčinou? Snad aspoň psycho-
logům zavděčím se stručným vysvětlením. Zde
Na počátku turnaje byl můj duch tak tě-
kavý, tak roztržitý, že ani několik okamžiků ne
byl jsem s to přemýšleti o téže věci. Měl jsem
před sebou těžkou posici, jež vyžadovala dů-
kladné analyse, a já v duchu místo rozebírání
prcpočitávání variant jal jsem se třeba notovati
si nějakou melodii, již předešlého večera jsem
slyšel v koncertní sini. Pak ovšem bylo těžko
kombinovati. A přes všechnu svou námahu ne-
Čechy
Ostende
34
article
dovedl jsem svého ducha ovládnouti, bych jen
šachu pozornost věnoval.
Poněvadž pak teprve asi po čtrnáctidenním
pobytu v Ostende tato roztržitost duševní u mn
zmizela, myslím, že nezvyklost, t. j. jiný způsob
života tam vedený (snídaně v 10 hod., dejeůner
ve 3 hod., diner v 7 hod., jiná strava atd.), na
této okolnosti svůj vliv měly. Pravděpodobně též
stň rouletty a baccaratu, kde často jsem prodlé-
val, duševní mé rozčilení podporovaly.
Až po čtrnácti dnech — jak jsem již po-
dotkl — jsem se vzpamatoval a počal, ovšem
s nadějemi ne více růžovými (bylo mi asi jako
závodníku na kole, jenž šestkráte by spadl
a svých soupeřů více neviděl, ježto „slušný“ ná-
skok získali), doháněti ostatní... což se mi
jakž takž podařilo. A následkem toho ještě dosti
vesele opouštěl jsem „Kursaal“, odkudž mnozt
— díky jeho herně — smutné upomínky si od-
nášejí.
Oldřich Důra.
Oldřich důra
Ostende