ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2cded760-7721-11dc-bd9f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 36, person 68, org 8, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 13. července 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 191.
4 masthead
Na rauní a odpol. Histy předplácí s t v Praze v admtnistrae př.. . . 5k —k na čivst leta s dvojí čonáškou sa mr řst narčtvit leta . . . . 7 k 50h ve Gllalkách: 2 K 90 na nřsíe . . . .
Praha
5 masthead
otáie en. a n
6 masthead
sb otliad
7 masthead
V drobném prodejíi ranni čhslo s pol cdpolečni . . . . . . . za 2h Va ahialkách na venkově ranní čiilo. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 4h Inserát plali se hotově napřel Pležplacení a Jaserty přijíná zdnlní strace v Marianské ulici č.s Tam packtrejí se těž režake tiskirna u evpsdics „Národnich Listě“ Hlukopásy se norrucuji.
Virginie Tama
8 masthead Poštou: aK eo
Poštou: aK eo na. m ěste na čtvrt lota . . . . 9 K 60i s dvojí zisilkee na měei n tvet ata . . . . 11 K e0
9 article „Novoje Vremja“ a říšská
„Novoje Vremja“ a říšská rada. Přední ruský petrohradský list uveřejni v posledních dnech několik silných článků z oboru zahraničné politiky, jež obrátily na sebe značnou pozornost. Byly to zejména články o poměru francouzsko-ruském, jehož výtky v značné míře uznal za odůvodněné diplomaticky opatrný pařížský »Tempse. dále článek o utvoření aliance malých států Švédska, Norska, Dánska, Belgie a Holandska na obranu proti politice říše německé, dnes pak došel nás článek jeho o činnosti slovan- ské na radě říšské, nadepsaný »Čechove v Rakousku«, kterýž ke vzpomenutým ostatním článkům nutno připočísti. V sou- hrnu svém jsou jakoby předzvěstí nového kursu politiky ruské a známkou hotovícíeh se změn v politice mezinárodní vůbec. Ve článku »Čechové v Rakousku « ruský list poprvé a určitě přiznává našemu národu vůdčí úkol mezi Slovany rakouskými, vyslo- vuje v té příčině svá přání, ale připojuje zároveň posudek, v němž vyslovuje nesou- hlas s dosavadní činností poselstva českého na nynější radě říšské.
Čechov Čecho Švédsko Norsko Dánsko Belgie Holandsko Rakousko Novoj Vremja
10 article
Úvedeme hlavní obsah článku. Největší ze všech slovanských národností v Rakousku, praví, jeví se býti Čechové; jest jich šest milionův; jsou spolu nejvzdělanějším náro- dem rakousko-uherské monarchie: mezi nimi není takřka lidí negramotných. Průmysl Čech stojí na závidění hodné výši, povšechná úroveň blahobytu předstihuje všechny ostatní slovanské národnosti rakouské. Zdálo by se, že za takových okolností sám osud jim ukazuje na vůdčí úkol ve středu západních Slovanův. A národnosti slovanské tvoří hlavní osnovu Rakouska a měly by zaují- mati v něm přední místo. Nedostává se jim k tomu pouze společného vedení, kteréž by seskupilo větve slovanské, rozrůzněné nábo- žensky a nedůležitými zvláštnostmi jazyka Vlastně by takové poslání mohli vzíti na sebe Poláci, kdyby se nebyli postavili jinam Na řadě jsou tedy Čechové, ale jakýsi zlo věstný osud doléhá na veškeré Slovany zá padní.
Čecho Slovanův Polák Rakousko Čechy
11 article
Všeobecné právo volební ponechal Čechům vynikající postavení na radé říšské. Bez socialistů tvoří balvan, jenž by moh býti jádrem slovanského jedinění, kdyby by celistvý. Tu »Nov. Vremja« zapomíná, že české kluby na radě říšské utvořily společný svaz, takže tím značně oslabena výtka jeho proti antagonismu Mladočechů, Staročechů. agrárníkův, klerikálův a radikalův, a i dalš výlka, že ani nepomýšlejí na své poslání v čele rakouského Slovanstva. Početní převaha, pokračuje »N. Vremja« slovanských zástupců (opravujeme, že jes většina ta pouze poměrná a nikoliv abso lutní Red.) v radě řišské mohla by véstí př vytrvalé a promyšlené práci aspoň ke zabez- pečení zákonných práv jednotlivým národno- stem slovanským, ale pro nedostatek organi sace zůstávají i nadále Němci pánem » stáda bez pastýře«. Nedostatek vedení shledává »N. Vremja- zejmena v otázce, jakým jazykem se m jednati na radě říšské, vyslovujíc se stano- viska ruského mínění, že jest to otázka tech nická a že třeba užívati jazyka všem aneh aspoň většině srozumitelného, a tu, dovolá- vajíc se slov domněle drem. Kramářem ke dopisovateli »Journal des Débats« proneše ných, že to bude lépe, stane-li se rada říšská směšnou, předpoklada, že politikové čeští sice zamýšleji podraziti ústřední parlament. ale nebojují tím proti ústřední vládě, jež jes německy centralistická. Tu třeba připomenouti »Nov. Vremeni«
Čecho Němec Kramář
12 article
že posavadní kompetence říšské rady jest příliš obsáhlá, že není obmezena na věci všem národům a zemím společné, čímž sama sebou vzniká nemožnost řádného vyřizování její agendy. Mezi obmezením působnosti rady říšsk a jejím znemožněním jest však obrovský prostor, kterýž »Nov. Vremja« nepostihuje a kterýž může býti náležitě vyplněn revisí posavadní ústavy a rozšířením agendy sněmů zemských na všechny záležitosti, jež mohou sněmy samy dobře vyříditi a opatřiti. Ostatně co se týče práva uživati jazyků národních, nehrozí nikterak taková nesnáz. jak ruský list se obává, čehož důkazem jest. že jednak již částečné dohody se dosáhlo další dohoda se připravuje návrhem dra Kramáře a soudruhů, za souhlasu všech ne německých klubů podaným, jejž podepsaly i kolo polské, polská strana lidová, kluby ruský, jihoslovanský, slovinský, vlašský, ru munský, a všichní neněmečtí sociální demo- kraté. t. j. rozhodná vělšina všech poslanců rady říšské. »Nov. Vremja« hájí pak dále potřebu zachování rady říšské následovně: Jest to orgán, pomocí jehož Slované a zvláště Če chové jedině mohou bojovati proti poněmčo vání jednotlivých oblastí říše. Postaviti s proti zákonodárnému orgánu, v němž většina (ovšem jen poměrná) náleží Slovanům, jes totéž, jako postaviti se proti zájmům Slovanů samých. A tu ruský list má omylem za to že to nyní dělají Čechové na radě říšské, a tvrdí dále, že bez zákonodárného orgánu stát nemůže žiti pravidelný život, a dospívá k dalšímu omylu, že Čechové se domáhaj zvláštních ústupků pouze pro sebe a ne pr Slovany vůbec.
Slovan Čecho Slovan
13 article
Podpora, jíž se dostalo všemi slovan- skými poslanci návrhu dra. Kramáře, sama s dostatek kárá tento omyl. Ostatně by i užší úspěch český byl posilou všech Slo vanů, protože naše české, exponované posta vení vůči sousedství německému má zapo třebí pečlivého opevnění, čímž samo sebou se zmenší nebezpečí, jež hrozí, třeba v dobe pozdější, i ostatním Slovanům. Ruský list jakožto další doklad pro po třebu zachování nynější rady říšské uvádi příkladně požadavek náš, aby zřízena byla druhá česká universita a pak pokračuje- »Požadavek tento jest zcela zákonný, když pro devět milionů rakouských Němcův stát vydrzuje pet, a pro tří miliony Poláků dve university. Než uspokojení toto, jakož i ji- ných slovanských potřeb, možno dosíci niko- liv rozkladem slovanské (?) rady říšské, což konec koncův by prospělo opět jen Němcům. ale tvůrčí prací v tomto parlamentě. Ovšem přináší práce taková plody až po lhůtách delších a vyžaduje napjetí veškerých schop ností. Dosud jsou Slované zbaveni možnosti použiti zákonodárného sboru tohoto ke svému prospěchu a skutečná moc zůstává jako dříve — v rukou vládnoucí vrstvy německé e Jak jsme již výše připomenuli, vznikl článek »Nov. Vrem.« se stanoviska ruského zajisté dobře míněný — ač místy zbytečně drsný — z mylných předpokladův, jakoby ostatní Slované nemohli souhlasiti s akcí českou, a bezpochyby i proto, aby koneč- nému zakotvení ústavního života v Rusku nezdarem rady říšské nevznikly nové pře- kážky.
Němcův Němec Slovan Rusko
14 article
Jest ovšem pravda, že akce, jež počítá na souhlas a podporu všech neněmeckýeh klubů měla začíti tam, kam nyní dospěla návrhem dra. Kramáře — totiž k dohodě s nimi. Kdyby návrh ten byl býval smluven ihned na počátku akce na uhájení práv ja- zyků národních v jednání rady říšské, ne- bylo by došlo na výčitky, kteréž dle projevu klubu jihoslovanského, dále uvedeného — byly ostatním poslancům činěny málo odů vodněně, nelli zcela bezdůvodně. Pak by byly odpadly i hrozby případnou obstrukcí kteréž nyní svým původcům nedodávají ni- kterak vzezření důsledně pochopené a pro- myšleně prováděné parlamentní akce.A nebyl by ovšem ani ruský list mohl napsat uvedený článek. Doufejme, že nynější zkušenost nezů stane bez zdravého vlivu na další činnos v radě říšské, při níž součinnost všech ne německých živlů jest nejen žádoucí, ale i po statnou zárukou zdaru. »Novému Vremeni« pak uvádíme na paměť ruské přísloví: »Peremeletsja, muka budět« (Semele se, mouka z toho bude).
Nový Vremit
15 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůi ze 13) Ve Vídni, dne 12. července. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Osmihodinná schůze dnešní vyplněna bylo colá prvním čtením zatímního rozpočtu, a polo vinu tohoto času zabrali dva řečníci sociálně demokratičtí. Z výkladů poslance Němee čás česká zamlouvala se nám více, nežli německá Charakterisuje českou řečí lup českých dětí děl nických německými zaměstnavateli, mohl pos) Němec dodati: také byrokraty — činem netolik protinárodním, ale též protikulturním a neli ským. Po česku promluvil posl. Němec akcenty skutečně a vřele srdečnými, zvláště v polemi proti poslanci K. H. Wolfovi, tlumočicím národní smýšlení a cítění české skupiny soci álně-demnokratické. Jsme zajisté chráněni proti domněnce jako bychom omezovati chtěli svobodu slov komukoli a daleci jsme úmyslu, vylýkati soci álně-demokratickým poslancům, že niluví mnohe a dlouho. To jest vysvětlitelno, pochopitelno též omluvitelno u strany, která jediným roz machem volebním vzrostla z 10 na 90 mužů ve svém středu má mnoho členů, kteří jsou zvyklí řečniti na schůzích lidevých. Ale divímo se, že vůdeové strany, kteří přece znají parla- mentní půdu a nosnost sněmovny pro výkony řečnické, nemají na ni zřetel, nečiní podlen své disposice a neprovádějí účelnou ekonomii Několikahodinné řeči, dvě z téhož tábora, jak byla Němčova jedna. Regerova druba unaví a vyčerpaje nejen pozornost přislušník jiných stran, ale laké zájem nejbližších přátel Proic bylc zjevem jen přirozeným, že krul audioria cbou řečníků sociálně-demokratickýeh čím dál, tím více se úžil, a že slezský poslanee měl při sklonku své řeči kolem sebe již jer hlouček neveliký.
Němee Němec Wolf Regerův Vídeň poslanecký sněmovna
16 article
Vůdce, organisator a mluvčí křesťansko sociálního dělnictva, Kunschak, neměl ve sněmovně dnes debutu šťastného. Jest sice hez- ký člověk, ale orgánu jeho vadí katarh, patrně chronický, takže mluví hlasem chraptivým. Tr dil několikráte, že vlády se chovají macešsky k Vídni jak po stránce finanční, tak i kul- turní, že na jedné straně povstává česká středno škola za školou, Vídeň však že se zanedbává inteligentně a vydírá hmotně. Tomu se snad na schůzi voličské věří a tleská, do parlamen však nesmí se s takovými báchorkami. Vídeňská universita má palác, česká universita v Praz již 25 let volá po dostatečných mísinostech pro budovu české techniky v Brně, před celým deseliletím povolenou, není ještě plánů staveb- ních. Přejeme zajisté Vídni, co jí náleží a e má, jeremiády však, že se jí křivdí a že se na- držuje nám Čechům, mohou polehtati jen brá- Poslancem drem. Tresičem, který za býval se konfliktem maďarsko-chorvatským, zí skali Dalmatinci řečníka velmi sehopného. dlr nici.
Kunschak Čecho Tresič Vídeň Brno křesťanský sociální dělnictvo
17 article
Konec schůze byl zajímavý. Posl. Mali přihlásil se k t. zv. věené opravě a řekl pouze že strana sociálně-demokratická jest neslušnou Dr. Adler právem namítl, že poslanci ne- může býti dovoleno celou stranu paušálně a bez lrestně urážeti. Dr. Weiskirichner byl n patrných rozpacích, z kterých chtěl si pomo výrokem, že lituje výroku poslance Mali ka důtky však, na kterou naléhal dr. Adler, mo nedal, nýbrž pronesl prostě všeobecné přání, by mluvilo se tónem slušným. Poslanec Něm e ve své řeči citoval zprávu „Venkova“, dle kter poslanec dr. Josef Myslivec hrozil poslane Paďourovi, že se přičiní v legitimačním vy boru, by jeho mandál byl zryšen. Poslanec dr Josef Myslivec volal hned: „To jest hlavn lež!“ V poznámee, t. zv. věcné, prohlásil jal tvrzení poslance Němee, tak zprávu „Ven kova“ za perfidní lež: Tak vypadaly prv „věcné“ opravy v nové sněmovně poslaneck Předseda dr. Weiskirchner zabajuje schůz o 11. hodině 20 minut dopol. Osnova zákona o obchodaích pomočnlcích. Ministr spravadlnosti podává osnovu zákona o zvý šení obnosů služebních, mezdních a pensijních po žitků, který nelze exskvovati, o uložení hotových peněz depositních pokladen a o služební smlouv obchodních pomocníků a jiných zřízenců v podobném postavení. (Zákon o obchodních pomocnících).
Posl Adler doktor Weiskirichner Josef myslivec Paďour Němee Weiskirchner Německo e
18 article
Návrhy podali poslanci: Seidl, Chiari a soudr o pře tavbě úzkokolejné dráhy Rýmařov-Osoblaha v normálně koléjnou dráhu a o dalším jejím veden do Němečka; prof. dr. Čslakovský, bar. Pražák, dr- Slránský, dr. Žáček, prof. dr. Velich, prof. dr. Drtina. dr. Hruban Kloláč a soudr. o zřízení české univer sily v Brně: iaž. dr. Kaflan a soudr. o zřízen katastru vodních sil a o přenechán používacího práva veřejných vod ze- mím; posl. dr. Kaflan, Maštálka a spudr. o urych lení sestátňovací akce drah a předlohy o sestátňovacím zákoně. Návrhem timto se žádá se státnění rakousko-uherské společnosti státní dráhy severozápadní dráhy, aspangské dráhy, košicko-bahu- mínské dráhy a jiho severo-německé spojovací dráby.
Seidl Chiari Němeček profesor doktor Čslakovský Slránský Žáček Velich Drtina Hruban Kloláč Kaflan Maštálek Rýmařov Osoblaha Pražák Brno
19 article
Dotazy podali poslanci: Balival a sou druzi n ministra železnic o zřízení zastávky na trati české severní dráhy ve slanici Žižkově: posl, dr. Baxa Buřival, Kloláč, dr. Černohorský a soudr. na ministra spravedinost o neupravených právních poměrech o přímém vykořisťování právních prak- tikantů v království českém; Maštálka soudr. na ministra železnic o nedostatku vagonů na drahách; Rameš, Habermann a soudr. na ministra orby o nezásonné úpravě stanov a provisí v brale ské pokladně vituňského báňského reviru V západ- ních Čechách; kníže Auersperg a t0pdr. na ministra vnitra o prováděcím natizení k zákonu o pensijuím pojišťování úfadnictye; Iro a soudr. na ministr vnura Výnosu místodržitelství v Praze, podle něhol zjišťování pravé hodnoly realit, na které spořitelny maji poskytnouli půjčku, smí se diti jenom na zá kladě soudních odhadů; Kutscher a soudr. na mi nistra orby o regulování hotovického potoka u Trmi v Čechách: Kulscher a soudr. na ministra železnio o zacházení s čeratvým ovocem, které odevzdáne bylo rakouským drahám k dopravé; Hudec (z Prahy) Pospišil a soudr. na ministra železnic o ztýrání chot jistého železničního zříze nce přednostou. Potom projednáván
doktor Baxa Buřival Kloláč Černohorský Maštálek Rameš Habermann Auersperg Kutscher Žižkov Čechy Praha Tr Kulschry
20 article
jednací pořad
21 article
a to první čtení
22 article
zatímního rozpočtu.
23 article
Posl. Němec (český soc. dem.), mluvě česky němacky, vykládal v polemice proti pos'. Bielobtaw kovi, že mezi sociálními demokraty není žádného rozdílu v radikalismu, jedná-li se o to, aby hájena byla práva dělníků. Rovněž není mezi nim žádného nacionalismu. Maximálním progra mem křesťanských sociálů jsou sliby o budonc blaženosti v nebi, jejich minimálním programem jes pak hromadění míst a úřadů. (Veselost.) Poslanci Wolfovi vytkl řečník, že zapomněl n celou svou minulost, a že se nepamatuje, kterak on první zavedl obstrukci do parlamentu. Přes svou předstíranou pracovitost pohrozil zároveň obstruke v českém zemském sněmu, což však mnoho nezna- mená, poněvadž zemský sněm musí býti učiněn sně mem teprve zavedením všeobecného práva hlaso- vacího. V parlamentě musí ovšem býti prostřed- kovací řeč, ale jenom taková, kterou členové parlamantu uznají za nutnou. Řečník vysoce si váží německé kultury, ale postavení její bylo by velice špatné, kdyby to, co dělal posl. Wolf, znamena o německou kulturu. Jestliže si posl. Wolí stěžuje do omezování politických práv německých úřadníkův Čechách místodržitelem, musí řečník prohlásiti, ž
Posl Němec Wolf Čech místodržitel
24 article
hr. Condenbove není Čechem a že omezování politi- ckých práv českých úřadníků jest ještě vělší, nežu úřadníků německých. Při požadavku o zřizování če- ských škol ve smíšeném území jedná se o děti děl- níků, tedy o otázku sociální, nikoli národní. Po polemice a srážce s klerikálním poslancem V. Myslivcem zabýval se řečník projevem předsedy ministerského a pravil: nechceme prozatím nic, nežli aby se v království českém zachovávaly zákony. Vy- týká předsedovi ministerstva, že po hlavních volbách se zasadil o semknutí stran občanských proti soci- álním demokratům. Ti však nemají strachu před vol- bami, protože žádná moc nemůže jejich rozvoj po- tlačiti. Všichni by se zde měli spojiti k tomu, abyz Rakouska byla vtvořena moderní říše. Řečník pojednal pak podrobně o pražské policii,u které panují trvale takové poměry, jaké jsou v Ha- liči pouze při volbách. Vinen jimi jest policejní ře- ditel, dvorní rada Křikava Řečník si stěžuje, uváděje jednollivé případy, na důvěrníky pražské policie mluví pak o volebních nešvarech v Praze. V Praze byli msgistrátnl úřadníci posláni na břbitov, aby tam oplsovali jména z pomníků a zapisovali je do se- znamu (?) Ze 75.000 zapsaných voliců nemělo přes 40.000 volebního práva. Byli také zapsáni voličové, bydlící v ulicích, které již dávno celé byly zbourány. Úkresní hejtman v Chradimi odpověděl obcím, které podaly volební reklamace, že dle zákona jsou jen takové osoby oprávněny reklamovati, které jsou již zapsány v se- znamu. I soudy v království českém jednají se soci- álními demokraty tak, jakoby nebylo zákonů. Žijeme ve státě libovůle, aspoň jest tomu tak v království českém.
Čecho Křikava Rakousko Praha
25 article
Proto jest plně odůvodněno, že sociální demo- kraté nedůvěřují nynější vládě, která své krásné sliby jistě také nedodrží. Vládě, která sice prohlašuje, že rovné volební právo do říšské rady jest státní nut- ností, ale nechce toto volební právo zavésti pro země a obce, nemohou sociální demokraté důvěřovatia proto budou hlasovati proti rozpočtovému provisoriu. (Živá pochvala u sociálních demokratů.) Poslanec Kunschak (něm. křesť. soc.) polemisoval s poslancem drem. Adlerem, který by rád vidě, kdyby křesťanšti sociälové byli zastoupeni ve vládě a lím ochromeni. Křesťanští sociálové však zachová- vají si v polilice úplně volnou ruku a ne- mají nižádné příčiny, aby byli vůči vládě povolni: ale nechtějí se vládě mstíti. Pro ně jsou rozhodujícími pouze zřetele na zájmy lidu. Řečník vyčital sociálním demokratům, že své man dáty nedostali na základě pravé nálady v lidu, nýbrž svým terorismem. Řečník jednal pak o rozpočtu a žádal, aby stát svým zakročením zmírnil těžká břemena obcí, ze- jména Vídně, v různých oborech, zejména v oboru škol a nemocnic. Žadal dále, abe stát nevymykal se nezodpovědným způsobem svým povinnostem vůči lidu. Křestanstí sociálové nenamítali nic proti tomu. kduž byly povoleny miliony pro Prahu, Št. Hradec jiná místa k účelům sanačním, ale není možno, aby Vídeň byla stále odstrkována. Řečník vyslovil se dále pro splnění oprávněných požadavků listonošů, státních úřadníků na smlouvu, četnictva a jiných slátních zřízenců, vytýkaje fi san- čnímu ministerstvu, že splnění požadavků těch pře- kází.
Kunschak Adler Vídeň Praha Hradec
26 article
Křesťanští sociálové žádají bezpodmínečně zave- dení dvouleté služební doby, zrušení nynějších čtyř- nedělních cvičení ve zbrani, kteráž bez toho nemají ceny vojenské. Potom doporučoval větší ochranu dělnictva, pro- vedení slarobního a invalidního pojišťování, žádaje též od vlády určité prohlášení o otázce zásobovací. Lichvářské vykořišťování překupníky musí býti za- mezeno a zemědělství musí býti dostatečně chraněno. Dále žádal řečník sestátnění uhelných dolů pomoe zákona vyvlasňovacího, kterýmž by dosaženo bylo oprávněné kupní ceny. V zájmu národa musejí býti především odstra- něny všechny rozpory ve sněmovně, aby bezohledně bylo lze bojovati proti velkokapitalu Řečník skončil prohlášením, že křesť. sociálové budou hlasovati pro zatímní rozpočet. (Pochvala u přátel řečníkových) Posl. Reger (polský soc. dem.) po polemice prot křesťanským socišlům pravil, že sociální demokratě šli vyslechnouti trůnní řeč, jednak aby dokumento- vali svou rovnoprávnost jako poslanei, jednak aby bytečně nedemonstrovali proti stařičkému panovníkovi, který e vší síly a moci zasadil se o všeobec- né, rovné právo v ,lební V polemice s posl. Kunschakem pravil řečník, že minimální program sociálních demokratů obsa- huje jenom ty požadavky lidové, které mohou býti uskulečněny už za nynějšího pořádku ka- pitalistického. Tyto minimální požadavky lidové byly přijaty jinými stranami a staly se dnes všeobecnými. Řečník probral pak podropně nesnesitelné po- měry v bratrských pokladnách, načež zabýval se školstvím ve Sle:sku, broje při té příležito- sti proti volebnímu řádu pro sněm slezský. Nedo- statečné zastoupení Slovanstva v něm jest hlavní
Posl Reger
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z ostendské herny Ostendský „Kursaal“, budova na břehu mořském jak vnějškem tak interierem jistě nej- nádhernější v Ostende, slouží toliko k zábavě lázeňských hostů. Zde za poměrně nizké vstupné 1 fr. denně možno slyšeti každého dne v sezoné koncert asi 150členného orchestru za spoluúčin kování přeních pěvkyň a virtuosů celého světa. zde čítárna každému je k disposici, zde restau- race, jejíž ceny však mírně řečeno nejsou nijak mírné, zde každé soboty po 10. hod. večerní i o zábavu tancechtivých skvěle postaráno, zde i zvláštní poštovní úřad pro pohodlí cizinců — ovšem jen v sezoně — je zřízen a zde konečně za zvláštní vstupné 20 fr. a na doporučení zná- mých osobností možno státi se členem „Clubu privé“, což znamená, že lze tak nabýti právo ke každodenní návštěvě herny Herna je přední atrakcí Kursaalu. A atrakei velice výnosnou. Spousta cizinců postarává se tofiž již o to, aby Kursaal, který před olevřením herny býval podnikem pasivním, vynášel nyní nájeme de Marguetovi pouze asi přes 10 milionů frank ročně. A jakého že kouzla zapotřebí k tomuto tal ohromnému výdělku? Téměř žádného. V tomt případu na vyzískání milionů postačí využitko vati známých dnešních slabostí lidských povah Jak se hraje? Již formalita, že členem klubu možne státi se teprve na doporučení některé zdejší známější osobnosti, je samozřejmě vymyšlena na vsugero vání dojmu novému členu, že vstupem do herny vehází mezi lepší společnost světa. Konsekvence tohoto dojmu jsou pak na Snadě. Inteligentn člověk, díky výchově, vi již. potom, že mez
Kursaal Ostende
28 article
předními osobnostmi i jemu třeba vystupovat „kavalírsky“, což ovšem za dnešm doby „ze- jména“ znamená: nešetřiti perězi. Nu a po této předběžné dusevní připravě a po obdržení legi timace, která, mimochodem řečeno, má v Osten de takovou cenu, že i poštovní poukázky na vy kázání se jí ihned jsou vypláceny, veden je nový člen sluhou ke vehodu herny. Před vehodem může si ještě přečísti upozornění, že „la tenne de soiré est de rigener“ (šat k soirée požadován je vy braný) a již vchází do dvorany pro účastníky šachového turnaje vyhrazené, jež oddělena je toliko hnědošedou oponou, nikdy však neshrnu tou, od vlastní herny. První dojmy při vstupu do herny, zvlášti večer, jsou imposantní. Ohromný sál asi 50 m zdélí, 25 m. zšíří a 15 m. zvýší, jakoby tonoue. ve zlatošedé barvě, již je pomalován, celý těž- kým modrošedým kobercem pokrytý, báječným kevovými sochami, mramorovými sloupy a vá- sami okrášlený, deviti velkými elektrickými lu- stry a nespočetnými menšími žárovkami osvělle- ný — množství nádherně oděných lidí, opojn vůně nejjemnějších voňavek, jichž dekoleto vané dámy diamantovými šperky nesmírné ceny okrášlené, uživají, cinkot peněz a bracích zna- mek, vyvolávání krupierů, pohled na tisíce, jež hned banka, hned obecenstvo vyhrává . . . a kaž- dý asi již chápe to kouzlo ostendské herny. Snla dojmů, těch dojmů, jichž stále více méně jsme otroky, je tím kouzlem, které z normálních lid činí pravé ztřeštěnce, skoro blázny. A to různým způsobem. Tu můžeme pozorovati, jak člověk, kter tisíce prohrál, vsází své poslední a horečným pak přímo zrakem sleduje pohyb karet, jež kru pier podává hráči, přišedšímu na řadu hráti zn ostatní u téhož stolu hrající, a když pak ozve se osudné „a la banque“, znamenající, že opě- banka vyhrála, můžeme viděti, iak ten člověk
rigener opabanka
29 article
snad úplně finančně zdrcený, jako opilý po vstává ze svého místa a vrávoře opouští sál jinde můžeme zříti dámu, která tisíci franky sázeti počala, jak nerv sně chvějící se rukou prebírá se ve své peněžence a když poslední desetifrank šťastně našla, jak se zářící radostí tváři nad tímto nálezem, vsází jej opět, doufajíe stále, že přece snad vyhraje — ovšem marně — tam lze spatřiti — leč dosti přikladů. Striktně te čeno: muži, jejichž společenské chování je tak vybroušené, že při pozorování jich zvláště trpce pociťujeme tu ránu, před několika stole- tími našemu národu zasazonou, která výkvět ná- roda nám vyrvala a následkem toho přinutil nás znovu ze selských chýší novou inteligene si vydupávati, inteligenci, která jsouc bez doko nalé výchovy a vzorů, dlouho pracně a s nasn zením veškeré energie musila pracovati, než mohla se důstojně postaviti po bok inteligenc. národů šťastnějších, dámy, které ve vnuceno jim společenskými poměry úloze „hleděti se za- líbiti“, vládnou prostředky až superiorně rafino vanými, což o nevšední duševní bystrosti svědčí ti všichni nemají síly dojmům ovzduší herny odolati a rázem stávají se lidmi — dětinsky dou- fajícími v zázrak. Pravím lidmi přímo v zázrak doufajícími poněvadž při hře, zvané baccarat, která v Osten de mimo dvě hodiny denně trvající rouletty usta vičně se hraje, toliko zázrakem možno vyhráti (Je to totiž hra, při níž banka vždy skoro určite ví, co protihráč má a dle toho se řídí.) Ale dojmy správou herny veloklepě vzbu zené a perspektivou na výhru u mnohých ještě sesílené jsou tak mocnými, že vynutí u lií jedněch z nejinteligentnějších naší doby, tulc víru v zázrak. Smutné, nesmírně smutné je toto faktum, vydávající svědectví, jak nepatrně ve své moe
Smutná
30 article
mají lidé to své sebeovládání. Třeba jen poně- kud dovedně proti němu zaútočiti a ten tak vy- chvalovaný lidský duch stane se hříčkou těch kteří s ním spekulují. Že vyjmenované ukázky nejsou všemi pro středky, jimiž herna ve svůj prospěch pracuje netřeba snad podotýkati. Známým dále způso bem působení na lehkověrné je rozhlašování de všech dílů světa, podaří-li se někomu náhodou několik stotisíc vyhráti — že je pak obyčejně zase prohrál, o tom ovšem se nepíše více . Navštiví-li nějaká korunovaná hlava místnost herny, taktéž o tom záhy dozví se celý svět — velké vzrušení na př. vzbudilo dne 27. června t. r. o 11. hod. večerní v ostendské herně obje vení se siamského krále, samozřejmě o této ná vštěvě druhého dne po celém Ostende se mlu vilo... A jiné a jiné ještě dalo by se uvésti co cizince má přilákati a také skutečně přilá- kává... Tolik o ostendské herně.
Ostende
31 article
Zmínil jsem se, že před vchodem do horny byla dvorana, kde se konal mezinárodní šachový turnaj. Jako každého roku i letos byl tento tu naj pro šachový svět událostí prvního řádu. Vše chny čelnější časopisy přinášely o něm telegr- fieké zprávy a šachový svět s dychtivostí oče kával, kdo tentokráte budou vítězi.*) Před po čátkem mistrovského turnaje byli favority: d Bernstein, Rubinstein, Mieses, Teichmann a j Leč již počátek turnaje přinesl zklamání pro ty kteři doufali tyto vítězi spatřiti. Dočista jiní ša- *) Sympatická myšlenka výstavního výboru oh chodní komory v Praze: uspoládati příštiho roku zd- mezinárodní turnaj šachový, zaslouží již proto pod pory a vřelého přijelí od naší veřejnosti, poněvad k naší Praze po celou dobu (asi měsíc) trvání turnaje obrácen bude časopiseckými referáty zřetel celého vzdělaného svěla, jméno „Praha“ ve všech končinácl bude procházeli úsly milicnů těch, kteří význam še chových turnajů již správně vyslihli.
Rubinstein Mieses Teichmann Praha oh chodní komora d Bernstein
32 article
chisté objevili se na počátku turnaje v předu .. Největší pak zklamání asi zažili moji přátelé v Čechách. Zprávu za zprávou donášely sem první telegramy z Ostende a vždy zvěst o další mé porážce. Tak stalo se, že po šesti mých po- rážkách, rychle za sebou následujících, ocit jsem se mezi posledními. Co toho bylo příčinou? Snad aspoň psycho- logům zavděčím se stručným vysvětlením. Zde Na počátku turnaje byl můj duch tak tě- kavý, tak roztržitý, že ani několik okamžiků ne byl jsem s to přemýšleti o téže věci. Měl jsem před sebou těžkou posici, jež vyžadovala dů- kladné analyse, a já v duchu místo rozebírání prcpočitávání variant jal jsem se třeba notovati si nějakou melodii, již předešlého večera jsem slyšel v koncertní sini. Pak ovšem bylo těžko kombinovati. A přes všechnu svou námahu ne-
Čechy Ostende
34 article
dovedl jsem svého ducha ovládnouti, bych jen šachu pozornost věnoval. Poněvadž pak teprve asi po čtrnáctidenním pobytu v Ostende tato roztržitost duševní u mn zmizela, myslím, že nezvyklost, t. j. jiný způsob života tam vedený (snídaně v 10 hod., dejeůner ve 3 hod., diner v 7 hod., jiná strava atd.), na této okolnosti svůj vliv měly. Pravděpodobně též stň rouletty a baccaratu, kde často jsem prodlé- val, duševní mé rozčilení podporovaly. Až po čtrnácti dnech — jak jsem již po- dotkl — jsem se vzpamatoval a počal, ovšem s nadějemi ne více růžovými (bylo mi asi jako závodníku na kole, jenž šestkráte by spadl a svých soupeřů více neviděl, ježto „slušný“ ná- skok získali), doháněti ostatní... což se mi jakž takž podařilo. A následkem toho ještě dosti vesele opouštěl jsem „Kursaal“, odkudž mnozt — díky jeho herně — smutné upomínky si od- nášejí. Oldřich Důra.
Oldřich důra Ostende