1
masthead
Ročnik XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v pátek 18. prosince. 1908.
Praha
4
article
Naranní avečerní liaty
předplácl se
V Praze v administraci:
na měsie. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou
na měste
na člort ieta : . . . 7 K 50h
ve fllálkách
. 2K30
na měsic.
Poštou
na měslo.
na vrieta : . . . K soi
s dvojí zásílkou
na měsi
na čtvriista: . . : k o
Praha
5
article
ecerní
dání-
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . za sh
večerni
za d
Ve slišikách na venkovs
ranní člalo . . . . . . . 10k
večerní . . . . . . . . 5 k
lneeráty
plati se hotové napřed
Předplsceni a inserty
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se táž
redakce. tiskárna a expedline
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracejl.
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Dotazy o konfiskacích v zále-
žitostech boykotu.
Z Vídně, 18 prosince. Poslanci Brdlik
a soudr. podávají na správce ministerstva práv
tento dolaz: Časopis »Národní Listy« uve-
řejnily ve svém vydání dne 16. t. m. tuto
zprávu:
»Veřejná schůze s programem
»Naše národohospodářské úkoly
konala se včera v Ženském klubu českém za
neobyčejně čelného účastenství jak žen, tak
i mužů, takže malé místnosti klubovní byly pře-
plněny. Předsedkyní byla zvolena pí. Kuklolv-
Bezděková a místopředsedou p. Zahrad
nik. Rozhovor zahájil p. učitel J. Hajný
jenž vylíčil nejprve naši malomoc v politice,
pak poukázal na pokleslost našeho národního
charakteru, která se jeví v zanášení peněz našin
nepřátelům a vypočeti zevrubně všechny útisky,
které snášeti jest našim menšinám v t. zv. uza-
víraném území.
Brdlik
Bezděková
J Hajná
Vídeň
7
article
Poněvadž veškoré kroky k nápravě se uká-
zaly býti bezvýslednými, chopil se národ jedi-
ného ještě mu zbývajícího prostředku, účinnéh
provádění hesla »Svůj k svémue
Řečník pojednal pak o významu tohoto besl
pro národ, rodiče, spolky a jednollivce. Ku prak
liekému provádění hesla »Svůj k svému« mu
sime dbáti těchto pravidel
1. kupovati u českých obchodníků
2. žádati od nich jen české zboží; 3. obra
ceti se nejen na české obchodníky, nýbrž take
na české lékaře, advokáty, peněžn
ústavy, pojišťovny, lázně atd.; 4. vy
chovávati průmyslový a obchodní dorost; 5. há
jiti svůj jazyk; 6. neposllati svých ditek do ně-
meckých škol. Potom promluvila slč. Tůmo va
o akci ligy »Národ sobě«, která vzbudila ze-
jména na venkově, kde pořádány byly četné
schůze s programem »Svůj k svému«, živý ohlae
a všude přijata byla se zájmem, souhilasem
nadšením. Pak pojednal p dr. Chu do b
o nákupních pramenech a upozornil zejména ne
důležitost a potřebu vzorkové sině českých vý-
robků. Poulavá jeho přednáška byla odměněna
hlučným potleskem. Pak rozvinula se čilá
místy dosti pohnutá debata, načez schůze po
12 hod. noční byla skončena
Ač v této sehůzi a v této zprávě neštv
se proti nikomu, nýbrž vyzývá se jen k obraně
zájmů, byla přece talo slať zabavena.
Tůma
doktor
Chu
8
article
V pátek 4. t. m, tudiž dávno před vy
dáním ministerského výnosu prot
boykotu, jakým nemůže býti považována
připojená výzva, uveřejněná v »Budivoji«, v Če-
ských Budějovicích vydávaném, ve kterém nen
žádného hrolu proti národu dru
hému a ve které se praví: »Čechové, ku
pujte jen u Čechů a řiďte se při svém nákupu
dle adresáře, vydaného »Národní radou« (adre-
sář ten jest k dostání v kanceláři »Národní
rady« nebo v redakci listu »Národní stráž«
přece byla tato zpráva z abavena. Naproui
tomu »N. Fr. Pr.« ze dne 17. t. m. uveřejnila
po vyhlášení ministerského výnosu ve příčině
boykolu provolání, ve kterém není pranicji-
ného obsaženo, než co bylo v připomenutých
časopisech zabaveno. A tolikéž nebyl zabaven
»Reichenberger Zeilung« ze dne 13 t. m., ve
kterém městská rada liberecká ně-
mecké obyvatelstvo města Liber ee
úřadně vyzývá, aby boykoto val
české živnostní ky-
Výzva ta zní: »Obyvatelstvu libereckému
V Lberci 10. prosince. K posílení ho-
spodářské situace německého
obyvatelstva libereckého a k zachování ně-
meckého rázu našeho města vznášíme
tímto na německé obyvatelstvo důtklivé napo-
menuti, aby v první řadě jenom německé pra-
covníky, dělníky a sluhy najímalo, nákupy
jenom u Němců činilo, německé dělníky ně-
meckým živnostníkům dodávalo a při tom na
zřeteli mělo ty, kdož zaměstnávají dělníky pře-
vahou německé, aby byty a krámy pronajímalo
jenom Němcům a pozemky a statky prodávalo,
je-li třeba změna držby, jenom Němeům a př
tom aby uživalo prostřednictví ústavů, jež pro-
dávají výhradně Němcům. Městská rada li
berecká.«
Čecho
Němec
ský Budějovice
Francie
národní rada
Reichenberger Zeilung
9
article
Jakkoliv nejsme přívržen
hospodářského boykotu, musíme
přece co nejrozhodněji protestovati
p oti takovému strannickému postupu
státních úřadů, jimž svěřena jest kontrola
tisku, a to tim více, jelikož německým
novinám státní orgány beztrestně
dovoluj! nejen ve všeobecných výzvách
siřiti boykot proti českým živ-
nostníkům, nýbrž jestě vydávati alfabeticky
uspořádané seznamy jmen českých firem
živnostníků s výzvou, aby se u nich
nekupovalo. Zdá se, že děje se tak
dokonce v dorozumění a za souhlasu
orgánů státních.
Tolikéž za patronance státní c
orgánů dopouští se, aby čeští živ-
nostníci vyloučeni byli z trhů
měst s německou většinou, aby po-
škozováni byli nejen hospodár-
sky, nýbrž také ohrožováni na ži-
votě, jak se stalo před několika nedělemi ve
Volarech. Též děje se tak v Dolních Ra-
kousích, kde putkmistrovské úřady vy zý-
vají Němce k boykotu českých
živnostníků, aniž státní orgány k
tomu zakročují. Na základé těchto fakt čmní
interpelanti dotaz : 1. Jest slavné vládě t ot
jednostranné, jenom proti českému
lidu namířeně jednání státních orgánů
známo? 2. Jest vláda ochotna tuto nápadnou
nerovnost urovnati?
Němec
Volary
Dolní Ra
10
article
Ve Vídni, 17. prosince 1908.
Nová koalice v poslanecké sněmovně.
Z Vídně, 18. prosince. (Zvl. telegr. » Nár
Líatů«.) Jihoslovanský národní svaz
usnesl se dnes v poledne jednomyslně:1
svaz jest ochoten vejíti ve vyjed
náván! ve příčině parlamentn
kooperace s každou politicky sou-
rodnou skupinon za ůčelem usku-
tečnění svého programu. 2. Svaz
zmocňuje svoje předsednictvo,
aby za účelem takové kooperace
neprodleně zahájilo jednání s klu.
bem kateleko - národuích poslaneo
českých a s klubem starorusín-
ským. Tato koalice by čítala 59 po-
slanců
Z Vídně, 18. prosince. (Zvl. telegr. »Nár
Listů«.) Koalice jihoslovansko-česko
klerikálně- staroruská smluvena byla
včera v soukromém bytě dra. Gessmanna.
Z Národního klubu
Z Vídně, 18. prosince. K poslední schůzi
»Národního klubu« se nám sdělují ještě tyto
dvě zajímavé podrobnosti: Posl. Jan Šrámek
navrhoval volnost hlasování pro pilnost
zatímního rozpočtu a rozpočet sám. Tento návrh
byl zamítnut. Když ministr dr. Žáček
po negativním usnesení klubu neprodleně
oblásil svoji demisi, navrhl jeho před-
chůdce v českém ministerstvu krajanském
Prášek postup takový, jenž umožni
dru. Žáčkovi sotrvání v kabine tě.
Obecní rada vídeňská pro zmocňovací zákon.
Z Vídně, 18. prosince. V dnešní dopolední schůzi
obecní rady vídeňské podán byl na dra
Luogra dolaz, chce-li ve sněmovně poslanecké
tlumočiti pilné a jednomy slné přání oby-
vatelstva vídeňského, aby schválen
byl zmocňovací zákon a zabránilo se po
škození potravin ve Vídni. Dr. Lueger odvětil: Ne
ní mým úkolem, poučovati agrárníky
Jest téměř nemožno, přiměti je nyní ke stanovisku
jinému. Já a moji kolegové, kleří zastupujeme města.
zasadíme se nejrozhodněji pro zako
zmocňovací. Upozorňuji však, že tou dobou
jedná se zvláště o smlouvu obchodn
Posl
Šrámek
Žáček
doktor
Lueger
Vídeň
poslanecký sněmovna
národní Líat
národní klub
obecní rada
11
article
se Srbskem, která má právě sympalie menší
Veliký dosah přisuzuje se obchodní smlouvi
s Rumunskem, která není však ještě na jedna-
cím pořadu. Mohu co nejurčitěji prohlásiti, že užij
celého svého vlivu, aby došlo k nové obchod-
ní smlouvě s Rumunskem, která by dal
Rákousku pevnou oporu na Balkáně.
Posl. Schuhmeier: Aby se vlk nažral a
koza zůstala celá?
Dr. Lueger: Nemohu přece agrárníky zabít
Agiárníci mají velkou důležitost a také kdyby některý
z nich povolil, jest svaz agrární tak pevně semknut
že nemůže býti rozlomen. Přes to však učiním seč
budu v příčině smlouvy s Rumunskemí.
Posl. Schuhmeler: Křestansko-sociální a grkr-
níci ať se vyprostí z vlivu ryt. Šimičel
Dr. Lueger: To říkám já již dávno, pot
stránce jsem s vámi úplně srozuměn.
Posl
doktor
Lueger
Srbsko
Rumunsko
Balkán
12
article
Národnostní koncesse Maďarům.
Z Pošti, 18. prosince. Všechny listy zabý-
vají se velmi obšírně pobytem hr. Julia
Andrásse ve Vídni a obecně se mu
přisuzuje veliký dosah. Situace nyní
posuzuje se mnohem příznivěji než v posled-
ních dnech kritických. Podobá se, že některé
protivy mezi stranami koaliční m
jsou pobytem hr. Andrásse ve Vídni urov-
nány. V akci, Andrássem zahájené, pokračo-
vati bude dr. Wekerle sám, jenž k tomu
konci odebere se v nejbližších dnech do Vídně.
Zda se, že byly Maďarům slíbeny určité
ústupky v oboru vojenském. »Pesten
Lloyd« sděluje, že jest koruna ochotna
vyhověti ve příčině plukovní řečl
na ráz ukliditi neshody a překážky dorozumění
po té stránce. Co se týče vojenskéh
trestního řlzení, jsou Madarům
ústupky přislíbeny už dávno Také
ve přičině praporů a odznaků a práce he-
raldické komise záhy budou skoncovány.
Z Vídně, 18. prosince. (Zvl. telegr. »Nár
Listůs.) »Neue Freie Presse« oznamuje: Hrabě
Andrássy vymohl na koruně kompro-
mis, dle kterého Maďaři povo!! roz-
množení presenčního stavu ar-
mády o 22 000 mužů, které žádány již
roku 1904, za to však provede se známý
vojenský program devítičlenného vý-
boru uherské sněmovny a vyhoví se
některým jazykovým požadavkům ma-
ďarským ve vojsku. Dr. Wekerle vy-
hlásí celé ujednání své v novo-
roční řeči. Na základě tom vykoná
se fuse koalovaných stran.
Maďar
Andráss
Wekerle
Lloyd
Andrássy
Pošť
Vídeň
uherský sněmovna
Neue Frei Presse
13
article
Brdlík a soudr.
Brdlík
14
article
Z úřadníke věslníku,
Z Vídně, 18. prosince. (K. k.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Cisař jmenoval řádného
profesora římského práva dra. Emila Pfersche
řádným profesorem rakouského civilního práva
na německé universitě v Praze.
Italská odpověď o annexi.
Z Vídně, 18 prosince. (K. k.) Císař přijal
dnes dopoledne italského velevyslance vévodu
z Avarny ve zvláštním slyšení. Velevyslanee
odevzdal odpověď krále italského na notifikaci
annexe Bosny a Hercegoviny.
Nová spolková rada ve Švýcarsku.
Z Bernu, 17. prosince. (K. k.) Spojené
spolkové shromáždění zvolilo dnes na
další tři leta dosavadních 7 spolkových radůi
spolkového kancléře. Spolkovým
presidentem na rok 1909 byl 147 ze
161 hlasu zvolen dr. Adolf Deucher. Vice-
presidentem spolkové rady zvolen Komtesse
novým členem spolkové rady dr. Th. Weiss.
Stav věcí v anglické Indii.
Z Londýna, 17. prosince. (K. k.) Doln
sněmovna. Dnešní schůzi učinil státní tajemnik
pro Indii viscount Morley o situ ae
v Indii a o reformách zamýšlených v indi-
cké správě delší prohlášení a pravil mimo jiné,
že dle soudu čelných osobností indické vlády
jest situace vlády zdravějšla
pevnější než kdy jindy. (Pochvala.
Odůvodnil pak nedávná zákonodár ná
opatření proti výtržnostem a pro
doktor
Pfersch
Deucher
Vic
Th
Weiss
Morley
Vídeň
Praha
Bosna a Hercegovina
Švýcarsko
Bern
Indie
Londýn
spolkový shromážděný
Doln sněmovna
Wiener Zeitung
15
article
hlásil, že jest nezbytno výtržno-
sti potlačiti. Bylo by známkou slabosti,
kdyby se mělo upustiti od reformní politiky
pro pumy a kluby vrahů. Lidé, kteři
jinak smýšlejí, stali by se radikálním
a nesmiřitelnými nepřáteli, kdybý
povolila reformní politika. Ani státní sekretář,
ani indická vláda nikdy nekolisali ve svém od-
hodlání setrvati na reformní politice.
Z tureckého parlamentu.
Z Cařihradu, 18. prosince. (K k.) Ve
včerejší sehůzi pariamentu bylo
usneseno, aby v zejtřejší schůzi zvolen byl vý-
bor, který se bude raditi o odpovědi na
trůnní řoč a bude zkoumati vo-
lební ate s ty.
Cařihrad
16
article
Válka nlzozemsko-venezuelská
Válka nlzozemsko-venezuelská
Veneznela vypovídá Nizozemsku
válku.
Z Berlína, 18. prosince. »Lokalanzeigere
oznamuje telegraficky z Caracasu: Vene-
znela vypověděla Nizozemsku pro
zabrání veneznelských lodí válku.
Z Kolína nad Rýnem, 18. prosince. (Zvl.
telegr. »Nár. Listů«.) »Kölnische Zeitungu« te-
legrafuje se z Nového Yorku: Zprávy z Wil-
lemstadu na ostrově Curcau oznamují, že ná-
sledkem nepřátelských projevů proti Nizozem-
cům ve venezuelském městě Haracnibu od
úterka všechny Němcům patřící
obchody jsou uzavřeny. — Dle dnes
došlých dopisů z hlavního města Venezuely je
Nizozemsku nepřátelské hnutí
v Maracaibu řízeno členy tamějš
městské rady, za níž jdou mo-
hutné síly občanstva.
Z Haagu, 18. prosince. (K. k.) (Teuter.
V ministerstvu zahraničních záležitostí nepři-
kládá se víry zprávám, že Vene-
zuela vypověděla Nizozemsku
válku
Z Londýna, 18. prosince. O válce, kterou
Venezuela Nizozemsku vypověděla, soudíl se zde.
že prozatím nebude míti valný vliv na poměry
středoamerické. Změna nastane toliko potud, že
loďstvo nizozemské bude nyní zajimati také
obchodní lodi venezuelské. Očekává se však, že
celé válčení se záhy rozplyne v niveč.
Němec
Nizozemsko
Berlín
Caracas
Kolín nad Rýn
Nový York
Haracnib
Venezuela
Maracaibo
Haag
Londýn
Ven
Wil
Kölnische Zeitung
17
article
Veneznela, vlastně Estados Uni-
dos de Venezuela čili Spojené
státy venezuelské, je federativní repu-
blika v jižnl Americe. Hranicemi jejími jsou
na severu Karibské moře, na severovýchodě
Atlantský oceán, na východé anglická Guayana,
na jihu Brazilie a na západě Columbie. Roz-
loha 942 300 čtver. km. Je tedy Venezuelao
více než třetinu větší než Rakousko- Uhersko
s Bosnou a Hercegovinou. Hlavní řekou je Ori-
noko s četnými přítoky. Podnebí je tropické
s dvěma výročními dobami čili počasími, su-
chým a mokrým (od dubna do října); avšak
rozložení klimatu je nestejné. Obyvatelstvo čitá
2,590.981 duší a sestává hlavně z míšenců
černochů a Indianů s bělochy; mulati a zam-
bosové převládají. Z Evropanů měli tu největs
vliv Španělové a z těch zvláště Baskové, kteř
se s Indiany pomísili. Cizinců čitá se as
50 000, Columbijců, Španělů, Angličanů, Ho
lanďanů, Italů, Francouzů a Němců dohromady
Obcovací řečí je spanělština, náboženství kato-
lické. Hlavním zaměsínáním obyvatelstva je
zemědělství a chov dobytka, vedle toho arci
také hornietví, obchod a průmysl. Pobřeží ve-
nezuelské bylo objeveno r. 1498 Kolumbem,
r. 1499 pak Vespuceim a Ojedou; dle jisté.
jako Benátky na kolech či pilotech vystavené
pobřežní osady nazváno pobřeží Venezuelou čili
Malými Benátkami. Presidentem spolkové repu-
bliky venezuelské je od r. 1892 generál Če-
priano Castro. Spolkový stát Venezuela sestává
ze 13 států. V čele jeho stojí president a spol-
ková rada. Ministerstvo má 8 odborů. Zákono-
dárným sborem je kongres, který má dvě sně-
movny, senát a sněmovnu poslanců. Hlavním
městem je Caraca
Ori
Evropan
Španěl
Bask
Angličan
Italos
Francouz
Němec
Kolumbus
Castro
Venezuela
spojený stát
jižnl Amerika
karibský moře
Guayana
Brazílie
Columbia
RakouskoUhersko
Bosna a Hercegovina
Indiana
Vespucem
Ojeda
Benátky
Malá Benátky
kongres
senát
km
19
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 122.)
Ve Vídni, 18. prosince.
(Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů «.)
Schůze zahájena o 11 hod. 15 mi nutách
Po přečtení dotazů a oznámení došlých spisů
pokračováno v rozpravě o bosenském zá-
koně.
Bar. Morsey mluvil k nepatrnému hloučku
posluchačů. Po Morseyovi mluvil dr. Hlibo-
vický ostře proti annexi a troj-
spolku, doporučoval spolek s Francií, Angli
a Ruskem a ukončil svou řeč slovy: »Pryč
od Pruskal Pryč od trojspolkul«
Po řeči posl. Bachmanna byla pak
debala ukončena. Generální řečník proti, posl,
Daszyňski, ujímá se slova.
Bosenská předloha již neza-
jímá, ježto považována jest obecně již za od-
bytou, aspoň v prvním čtení, ne-li vůbec.
Všechen zájem poslanců soustřeďuje se
nyní na úsili vlády, aby přiměla či donutila
sněmovnu k přijeti zmocňovacího zákona,
jejž chre vláda parlamentně usku-
tečniti stůj co stůj. Od drivějšího úmyslu,
že si pomůže správním nařízením při
úpravě obchodních styků se Srbskem a Rumun-
skem, budou-li v parlamentě tuhé obtiže, vláda
docela upustila. Jednání o tomto zá-
koně bude — jak se zdá a usiluje —
zahájeno ještě dnes.
Morse
Morsey
Hlibo
Bachmann
Rumun
Vídeň
Francie
Angl
Rusko
Srbsko
poslanecký sněmovna
20
article
Shromáždění důvěrníků národní
strany svobodomyslné v Něm. Brodě.
(Pův. zpráva »Nar. Listů «)
Dne 13. prosince 1908 konalo se v zasedací sinl
radniční v Německém Brodě shromáždění důvěrníků
národní strany svobodomyslné za velikého účasten-
ství důvěrníků z Něm. Brodu, Pelhřimova, Přibyslavi
Humpolce, Hlinska, Pacova, Vlašumi. Chotěboře,
Trhové Kamenice a
Po uvitání účastníků purkmistrem drem. Ed
Šubertem bylo zvoleno po jeho návrhu předsed-
nictvo aklamaci. Předseda schůze poslanec Frant
Niklíeld poděkoval za volbu, uvital poslance dra.
Karla Kramáře a poukázal na význam schůze této,
jež byla svolána, aby poslanec dr. Kramář seznal
názory důvěrnického sboru z volebního svého okresu
o dulším postupu české delegace a důvěrnící zase
aby byli obeznámeni zevrubně s nynějším politickým
stavem.
Poslanec dr. Karel Kramál v obsáhlé řeč
své zevrubně vyložil nynější politickou situaci po-
všechnou, zvláště pak peměry na radě říšské a oce-
nil příčiny a následky změny ministerstva i vliv a
dosah udlostí pražských. Od vnitřní situsce politi-
cké přešei pek k výkladu o rakouské politice zahra-
ničné a podal rozbor siluace mezinárodni, jež anner
Bosny a Hercegoviny byla přivoděna. Posléze pak
vylíčil stanovisko české delegace, zejména poslanců
národní strany svobodomyslné. Poněvadž si řečník
vyžádal, aby zachována byla důvěrnost některých
jeho sdělení, nemůžeme podrobně o jeho řeči re-
ferovali.
Šubert
Niklíeld
Kramář
doktor
Kramál
Německo . Brod
Nara
německý Brod
Německo
Brod
Pelhřimov
Přibyslav
Humpolec
Hlinsko
Pacov
Vlašumi
Chotěboř
Bosna
Hercegovina
21
article
Potom se rozpředlo rokování o situaci politické
Důvěrník J. Chyba z Pelhřimova zabýval se situa-
cí českého národa se zřetelem k zahraničné politice
a zvláště poukázal na rozmach němectví proti Če-
chům i sdělil některé zkušenesti, nabyté na studijní
cestě Saskem. Uvažoval pak, zdali a pokud by bylo
loyální, chtíti vykořistiti situsce vážné, v níž se říše
annexí bosenskou ocila. Úvahou o některých neulě-
šených zjevech českého politického života ukončil
svou řeč.
Dr. Karel Adámek z Hlinska podrobil věcné
krilice nedostatky v organisaci strany svobodomyslné
a pojednal o příčinách těchto vad a nepříznivých
zjevech z nich plynoucích, jakým byla na př. po-
slední volba vinohradská, jejíž výsledek nebyl jen
způsoben agitací stran nepřátelských, nýbrž i apathií
mnohých přívrženců strany svobodomyslné, i do-
vodil nulnost odetranění vad oněch, dále pojednal
o překážkách, jež postupu české věci staví se v cestu.
a vyložil stanovisko, jež voličstvo svobodomyslné
vzhledem k posledním, pro český národ ponižujícímn
událostem zaujímá a, uznávaje nesnadnou situaci
poselstva českého, tlumočil požadavky, jež voličstv
pro další postup svých poslanců klade.
Dr. Karel Kramář v odpovědi svě uvílal
pokyny, čelící k odstranění nedostatků rázu organi-
sačního i zabýval se pak požadavky, jež dr. Adámek
byl pro další postup politické činnosti české na-
značil
Když pak ještě zástupcové důvěrnického sbor
doktor
Adámek
Kramář
Pelhřimov
Sasko
Hlinsko
22
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Začátkem příštího roku počne vycházeti
v Petrohradě nový měsičník »Jevrej-
skij Mir« (Židovský svět); měsíčník, který
bude výhradně rusky psán, klade si úkolem
věnovati se plně politickým, hospodářským
sociálním otázkám ruského Židovstva, stavětis
na podporu a ochranu jeho činnosti literární,
umělecké a vědecké. Chee sjednotiti literárně.
žurnalistieky a vědecky praeujíeí Židy ruské.
odvraceti je dle možnosti od krajních politických
směrů a frakcí, jimž značná jejich část dosud
slouží a působit k jejich uplatnění v mírných
stranách pokrokových.
Petrohrad má od prvního prosince
v Passáži na Něvském prospektu uměleckou
výstavu, uspořádanou pod heslem: Uměn
v životě dltěte. Z nejzajímavějších partií
výslavy jest exposice národopisné h
musea při Akademii nauk, vystavujíe
historické dětské hračky, velmi bohatý a zají-
mavý jest také oddil dřevěných hraček
dětských t. zv. kustarného průmyslu, který již
dlouho se těší po celé Evropě pozornostia
v posledních letech i silnému vývozu a čilé u
odbytu na evropských trzich. Bohaté a počelně
jest i oddělení dětské literatury, vykazující celou
řadu znamenitých prací a illustraci od před-
nich ruských malířů, jimž vévodl Bilib in.
Na výstavě jest i dětské divadlo.
V Berlíně vyšla zajímavá kniha prok
O. Neumanna »Frankmassonství,
Žid
Frankmassonství
Petrohrad
Jevrej
Mira
Evropa
Berlín
národopisný h muzeum
23
article
jeho historie a podstata«. Kniha po
dává podrobnou historii učení od doby jeho
vzniku, oceňuje vlastní jeho jádro, očištěné o
spousty fantastických a přehnaných pověstía
legend, jimiž při své tajnosti a při zbytečném
často tajemnůstkářství bylo zahalováno a obklo-
pováno a vykládá chronologicky reformní snahy,
jak do hnuti vnikaly a v něm se uplatňovaly
až do poslední doby.
Německý dramatik a romanopisec Herr
mann Sudermann za svůj poslední román
»Píseň písní« vydaný v Berlíně, dostaí
honorář 60.000 marek, největší to obnos, který
byl v celku dosud za jediné vydání knihy vy-
placen.
Ve spojení s uměleckou výstavou retro
spektivní v Petrohradě, nazvané »Sta-
ryje gody« (Stará léta), o jejímž uspořádání
jsme již před časem na tomto místě referovali
projektuje se na příští měsíe svolání me zi-
národního sjezdu antikvářův a ob-
chodníků se starožitnostmi, který bude hojně
obeslán zejména z Německa a z Anglie. Lá
kavý podnět k návštěvě cizích starožitnik
dán jest i tím, že v brzku má dojíti v Petro
hradě k prodeji několika velikých a cenných
starožitnických kolekcí, nalezajíeích se v sou-
kromých rukou. Pozornost přítahují zejména
sbírky byzantských emailů a středověkých ma-
jolik, majetku to pověstného sběratele M. B.
Cena jeho sbírek oceňuje se na 119 milionu
rublů, ale za soutěže evropské lze se nadíti, že
budo při veřejné dražbě docfleno obnosu i dvoj-
násobného.
V Paříži v divadle Sáry Bern-
hardtové měli minulý týden premiéru dra
matu »Les Revoltés« (Buřiči, revolucio-
náři) anonymního francouzského autora. Děj
dramatu hraje v Moskvě v prosincové revo-
luci r. 1905, na barikádách.
Herr
Sudermann
Buřič
Berlín
Petrohrad
Německo
Anglie
Petra hradit
Paříž
Moskva
divadlo Sára Bern
Les Revoltés
píseň píseň
24
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Román Felixa Faura.
Známý irský poslanec a publicista T.
O Connor, jenž má rozsáhlé styky v anglické
i francouzské společnosti, uveřejňuje právě vy-
líčení milostného románu mezi Felixem Faurem
a paní Steinheilovou a tvrdí, že jest úplne
pravdivé.
Již dlouho bylo okolí presidentovu zřejmo,
že síla jeho nervů je u konce. Soudilo se, že
zdraví jeho podrývají tíživé starosti státnické
vina na jeho nervositě přičítala se Dreyfusovu
procesu. Ve skutečnosti však byla příčina
jinde: stárnoucí muž byl šíleně zamilován do
krásné, mladé, koketní, provdané ženy. Přišel-li
k ni, tu věčně veselá a dětsky smavá stírala
mu svými hebkými prsty starosti s čela
velké slzy jí vstupovaly do očí, žaloval-li jí na
své utrpení.
Byla to dokonalá »grande amoureuse«, jež
jako stin a jako ozvěna se přizpůsobovala indi-
vidualitě a rozmarům svého velitele a tím se
vlastně stávala jeho velitelkou. Jen jediný fa-
lešný ton byl v harmonii její okouzlující by-
tosti, totiž náklonnost ke lhaní. Často vznikla
v něm nedůvěra, zdali by ho tato krásná mladá
žena nemohla klamati, nenl-li s lo, zneužívat
Faur
Connor
Steinheilová
Dreyfusův
25
article
jeho jména. Ale jak dětské a nevinné byly
tyto malé nepravdy a jak rozkošně nevinný
její smích, když při tom byla přistižena. Odkud
je tato rozkošná večerní toiletta? Zcela jedno-
duché, zhotovila ji svými obratnými prsty sama
ze staré látky bez jakýchkoli výloh. Bylo by
bývalo surové, kdyby se byl president vůči to-
muto dítěti rozčiloval nad tím, že krejč
Doucet za několik dní na to poslal účet na
2000 franků.
Čtyřicet hostí, vesměs vybraných státníků.
uměleů a učenců, které paní Steinheilová pra-
videlně kolem sebe shromažďovala, jest nadšeno
kulinarskými požitky. Každý věři paní Stein-
heilové, když vypravuje, že se svou Mariettou
úplně sama opatřoje kuchyní a přece nikdo ne-
pochybuje, že je dodavatelem jejím známý
restauratér v sousední ulici.
Brzy však není už žádným tajemstvím.
že skoro 60letý příznivec paní Steinheilové obě-
tuje jí svůj vysoký plat i své velké soukromé
jmění. A nezadržitelně jest president hnán ku
předu. Přistupuje také žárlivost. Aby neklesl.
povolává na pomoc lékaře, ale nedává si před-
pisovati prostředky nervy uklidňující, nýbrz
stále jen dráždidla, která jej na několik dní
nebo několik hodin opět vynesou do výše.
Stein
Steinheilová
Doucet
Steinheilová přít
26
article
Úzkost před žvatlavostí milenky je stále
větší. Tane mu na mysli jeho starý přitel
Grévy, jenž byl stržen do bláta, poněvadž se
jeho zeť dopustil pošetilosti, Přece však jezdí
pravidelně do svého domovského města Havru,
kamž jej volají nutné záležitosti a pokaždé jede
tam právě téhož dne paní Steinbeilová a uby
tuje se v nejbližsím sousedství jeho bytu. Kdye
pak tajemství přece konečně proskakuje a chot
i přísně náboženská dcera jej zahrnují výčitka-
mi, tu jest doháněn do krajnosti. Nestačí mu
již, že paní Steinheilová žije v malé vílle,
kterou ji zařídil, nýbrž žádá na své rodině
zcela vážně, aby mohl tuto ženu míti u seb
v Elyseích. Dne 16. února 1899 nastala pak
katastrofa.
O půl 3. hodině odpoledne dala se paní
Steinheilová ohlásiti; současně žádali presidenta
o audienci arcibiskup pařížský a kníže mona-
cký a trapné hodiny míjely mu jednáním s oběma
těmito osobnostmi, zatím co za stěnou slyšel
vábný hlas své dámy. Konečně vrhl se k nl.
Za několik hodin na to nalezaly se Elyseje
v divokém zmatku. Dva lidé svíjeli se na
podlaze, ale jen president umíral. Paní Stein-
heilová měla jen záchvat mdloby. Hodili ji do
drožky a kočí jel úprkem do její malé villy
v rue Vaugirard. Velká večerní společnost če-
kala marně na příchod veselé paní Steinheilové,
až ji Marietta konečně telefonicky omluvilaa
u lože umírajícího presidenta stála zatím jeho
choť a dcera.
Grévy
Steinbeilová
Steinheilová
Stein
Marietta
Havre
27
article
= Proces proti 10.000 pannám byl právě za-
hájen v Bilbau. 10.000 dívek podepsalo totiž protest
proti odsouzení modistky Jehnsy Pajanovy, která
nsmrtila svého nevěrného milence a státní zástupce
podal na ně proto žalobu. Doklady žaloby obsaho-
valy 157.896 stran a musily býti do soudní sině
dopraveny na třech vozech. Všechny obžalované
nemohly ovšem zasednouti na slavici obžalovaných«
a proto vybraly ze svého středu jen ně olik nej-
hezčích, aby se zúčastnily přelíčení. Státní zástupce
navrhl 4 měsíce vězení pro obžalované, které
protest sepsaly a jeden den pro každou, ktere
jej podepsala.
Pajanův
Bilbao