1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtěk 17. prosince. 1908.
Praha
4
article
Na ranní avešerní listy
předplácí se
V Praze v administraci:
na měale. . . . .
na čtvrt lsta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou-
na měsle
na čtvrt leta : . . . 7 K 5oh
va filiálkáel
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsje-
na čtvrt ieta : . . . B K onh
s dvojí zásilkou
Ba čtvrt iota : . . . k doe
Praha
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Vládní prohlášení o anneri
Bosny a Hercegoviny ao chy-
stané ústavě pro zabrané
země.
Z Vídně, 17. prosince. Když byla posla-
necká sněmovna přikročila ku projednávání pil
ných návrhů, které se týkají prvního čtení
předlohy o annexi Bosny a Herce
goviny, ujal se slova ministerský před-
seda dr. svob. pán Bienerth a pravil
Slavná sněmovno! Považují samozřejmě za po
vinnost vlády naznačiti už v nynějším stadiu
porady ony důležité úvahy, které padají n
váhu při posuzování předložené osnovy zákonné.
Osnova odpovídá duchu a slovnímu znění zá
kona ze dne 22. února 1880, který vyžaduje
aby každá změna poměrů zabraných zem
k mocnářství byla schválena oběma zákonodár
nými sbory. Toto schválení má býti nyní opa
třeno, poněvadž nejvyšším rozhodnutím ze dne
5. října t. r. byla, jak svrchovanost mo
núřova, tak také ustanovení pragma
tické sankce rozšířena na Bosnua
Hercegovinu
Důvody, které vedly k fomuto státnímu
aktu, jsou slavné poslanecké sněmovně známy
ze slovního znění nejvyššího rozhodnuti, z vý-
kladu, který k němu v delegaci podal pan mi-
nistr zahraničních záležitostí, jakož i z odůvod-
ňovací zprávy ku předloze. Mohu se proto jenom
omeziti na to, abych stručně konstatoval, že
jsme byli nejen politieky nuceni,
nýbrž i podle mezinárodního práva
oprávněni ku podniknuti zmíně-
ného kroku. Rakousko- Uhersko neučinilo
tento významný krok s lehkým srdeem nebo
z pouhé nutkavé touhy, aby se uplatnilo. Spíše
vyvodilo důsledky ze situace, která nepřipouštěla
jiného východiska než toto. Nezvolili jsme
sami okamžik pro zavedení monarchické
svrchovanosti v zabraných provincilch, nýbrž
nutkavé vnější okolnosti nás po-
hnuly, abychom bosenskou a ke
provedli v okamžiku, který dnes stal se již hi
atorickým datem.
Bienerth
Bosna a Hercegovina
Vídeň
Bosna
Rakousko
Uhersko
Bosnua Hercegovina
6
article
Že přijde jednou okamžik, kdy z faktického
vlastnictví okupovaných provineii učiníme trvalé
a státoprávné zabezpečené viastnictví, bylo o
r. 1878 jasno a jisto každému, kdož soudí bez
předsudků. Pokud jsme pouhou okupací plnili
úkoly, přikázané nám v těchto územích berlín
skou smlouvou a pokud hájili jsme tu zájmů
své vlastní bezpečnosti a svého mocenského po-
stavení, drželi jsme se zásady quieta non mo-
vere — klidnými věcmi nehýbati. Politic ka
nutnost změny právního stavu
byla však dána ihned a neodbytně
když následkem zavedení konsti-
tuce v osmanské říši stala se na-
lehavou otázka, aby také Bosna
Hercegovina byly vybaveny ústav-
ními zařízeními. (Výkřiky.)
Posl. Eldersch: To by se bylo mohl
učiniti také bez annexe.
Předseda ministerstv'a: Dík-
kulturní práci, klerou vykonala naše správa
v okupovaných provinciích, povznesla se značně
Posl
Bosna Hercegovina
7
article
kulturní a hospodářská úroveň obyvatelstva. Vy
rostla tam generace moderně sm
šlející. Již tento pokrok obsahoval pro pro-
zíravou vládu popud, aby pomalu a po-
nenáhlu připravovala poskytnut
representativních zřízení oběma
provineiím. Zavedení ústavní vlády v Tu-
recku učinilo nutným tuto příprav
nou dobu zkrátiti a rychle při
kročiti k utvoření takových ústav-
nlch zřízení, jež by mohla vyhovovati
přáním obyvatelstva a jeho osvětovému po-
kroku. Není třeba dále vysvětlovati, že udě-
lení ústavy může vycházeti jenom
od moci suverenní a že bylo na
prosto nemožno dáti Bosně a Hercego-
vině ústavu, pokud trvala suverenita Porty nad
těmito oběma zeměmi, třebas jen ryze nomi
nální. Císař rakouský a král uherský nemohl
obyvatelům okupovaných provincií uděliti dřive
ústavní zřízení, pokud se nestal ve vší formě
suverenem provincií těchto.
Úplně, všelikou pochybnost odstraňující vy
jasnění titulu držebnosti, bylo tudíž nutno. Kdy
bychom byli od tohoto vyjasnění upustili a přes
to se pokusili zavésti pro Bosnu a Hercegovinu
representativní zřízení, byli bychom — nehledě
ke všem technickým nemožnostem — při tomto
podniku setkali se s rozhodným protestem vlády
turecké a problém bosenský byl by tím býval
rovněž rozvinut. To bylo by nás podle všeho
vedlo zrovna tam, kde dnes stojíme.
Řekl jsem dříve, že nikdo, kdo nepředpojatě
myslí, nebyl by mohl souditi, že mocnářství se
opět vzdá těchto obou provineií, nabytých krví
synů svých a nejtěžší kulturní prácí k novému
životu probuzených. Avšak takto stejně bez před-
sudků nebyly tyto věci všude posuzovány.
Boseň
Bosna a Hercegovina
8
article
Vládě rakousko-uherské bylo již dávno
známo, že v Srbsku a v Černé Hoře
živí se fantastická naděje, že Rakou-
sko-Uhersko může okupaci v do-
hledně době ukončiti. Věděli jsme, že
toto heslo bylo šířeno do Srbska a že se dály
pokusy, aby v Bosně a Hercegovině
byly vyvolány nepokoje. Mělo-li se za-
brániti tomu, aby skutečně široké vrstvy obyva-
telstva nebyly klamány o budoucnosti obou
zemí, musil se státi rozhodný krok, aby zabez-
pečena byla budoucnost provincil a učiněna
přítrž velkosrbské agitaci. Také tento
moment podstatné působil na rozhodnuti rakou-
sko-uherské vlády. (Pokřiky.) Jest váženým pá
nům poslancům zajisté známo, že jsme současné
s rozšířením Nejvyšší suverenity na Bosnua
Hercegovinu upustili od svých prá v v
sandžaku.
Chtěli jsme tím novému režimu v Turecku,
k němuž od počátku chovali jsme se co nej
přátelštěji a jemuž co nejvíce jsme přáli, dát
závažný důkaz našich pokojných, srdečnýchs
nezištných úmyslů. Chtěli jsme tím tureckým
státníkům ukázati, že byvše donuceni právně
ujasniti poměry okupovaných zemi, nesledovali
jsme dalších výbojných plánů a upřímně jsme
doufali, že naše styky s osmanskou říší, ustáli-l
se poměry v Bosně a sandžaku, budou ješti
důvěrnější než dosud. Muslme pohřich
upřímně litovati, že našim úmyslům
část turecké veřejnosti neporozuměla.
Poměry diktovaná akce v Bosně byla vlivnými
otomanskými kruhy vykládána tak, j a ko
Srbsko
Černá hoře
Boseň a Hercegovina
Turecko
Boseň
RakaskýUhersko
Bosnua Hercegovina
10
article
kdyby směřovala proti novému
režimu v Turecku, jako bychom chtěl
použíti příležitosti a zabezpečiti si vý-
hody na útraty nového režimu
Tento mylný názor a nepříznivé posuzování
naší bosenské akce, toto zneuznávání velkýeh
sympatil, které chováme k ústavnímu Turecku
a jež chceme posíliti všemožnou dohodou, pro-
jevilo se nemilým způsobem
v boykotu, kterýž v Turecku je
namiřen proti rakouským a uher-
ským lodim a zboží.
Stanovisko c. a k. vlády v této záležilosti,
celý nynější stav télo záležitosti jest pánům
znám z oficiálního sdělení, uveřejněného dne
13. t. m. Víte, že vláda turecká vyslovila
ochotu v mezích svých zákonných práv učinit
všecko, aby boykotu čelila. Vzhledem na to,
že následkem tohoto prohlášení není již zásadní
divergence mezi námi a vládou tureckou v zá
ležitosti boykotu, dále, aby dala důkaz přátel-
ské ochoty, vláda rakouská prohlá-
sila, že je hotova opět zahájiti
dosud přerušená vyjednávání k za-
jištění dohody o Bosně a Hercego-
vině. Vyhlídky na průběh tohoto vyjednávání
nejsou nepříznivě. Na základě sdělení daného
mně ministrem záležitosti zahraničních vyslo-
vuji mínění, že vůděí státníci turečtí dospějí
k přesvědčení, že zájmy Turecka na Balkáně
jsou nejlépe chráněny dohodou s mocnářslvím
rakousko-uherským.
Vít
Turecko
Boseň
Balkán
11
article
Tato dohoda, jíž má býti doelleno, bude
míti pro obě strany velikou cenu též vzhledem
na konferenci, jež se mů sejíti, aby projednala
poslední události balkánské. Rakousko-Uhersko
chovalo se k myšlénce konference od samého
počátku sympaticky, a jakmile jsme seznali nové
body programu konference, neváhali jsme an
okamžik zaujati k tomu Btanovisko, což, pokud
vím, kromě nás učinilo ještě jenom Turecko.
My považujeme dokonce zahájen
konference přímo za žádoueí
jsme hotovi co největší ochotou umožniti jejt
uskutečnění. Jedinou podminkou, se
kterou Rakousko spojuje obeslání konference,
je, aby o jejích ůkolech bylo na-
před mezi mocnostmi dosaže n
plněho sjednocení. Soudíme, že máme
trvati při této podmince, prolože bezmezné de-
baty, které by jinak nastaly, by nemile poško-
zovaly blahodárný a vyjasňující vliv, jejž musíme
od konference očekáváti. Sejde-li se konference
za udaných podminek, bude míti na všechen
způsob ten výsledek, že odstraní politické na-
pjetí, které nepopíratelně ještě dnes trvá, ač-
koliv vlády velmoci maji nesporně nejlepst
úmysly, přivoditi smířlivé vyrovnání trvajicíeh
ještě sporů.
Možno zajisté bezpečně očeká
vati, že toto vyrovnání bude mír-
niti nepřátelské nám smýšlen
v Srbsku a v Černé Hoře a že v obou
zemích zavládne klidnější nazí-
rání na danou situaci. Štvaní některých
zahraničních listů nás nezmýli. Jsme prosti vý-
bojnosti vůči každému. Hájice své zájmy s do-
savadní pevnosti, chceme dle tradice mocnářstv
učiniti vše, co v naší moci, abychom za-
chovali neocenitelné dobro míru.
V dobré víře hájíme pouze své dobré právo
jítbat
Rakousko
Uhersko
Turecko
Srbsko
Černá hoře
12
article
Toto naše dobré právo plyne z toho, že Ra-
Toto naše dobré právo plyne z toho, že Ra-
daní.
kousko-Uhersko až dosud vykonávalo nad Bos-
nou a Hercegovinou věcně i časově naprosto
neobmezenou nadvládu, nejúplnější osobní a
territoriální svrchovanost, která materiálního
stupňování ani nepotřebovala, ani nebyla k ni
způsobilou. Rozšíření suverenních práv Jeho
Veličenstva na Bosnu a Hercegovinu ne zna-
mená rozmnožení státní vý so stn
pravomoci, nýbrž pouze právn
uznání toho, co již bylo.
Stejně tak při ro zšiření pragmatické
sankce na Bosnu a Hercegovinu bude jenom
zárukami přesně vytýčeného právního řádu
upraveno postavení, jaké zaujímaly již dosud
tyto země mezi zeměmi sjednocenými pod
žezlem Nejvyšší dynastie. Neučinili jsme nie
jiného, než že jsme zavedli bezpečnostní opa-
tření k vyjasnění nynějších právních poměrů
Učinili jsme tak, jako pravý a poctivý majitel,
který po třiceti lotech nesporného a neobmeze-
ného vlastnictví vtěli si je, poctivě ziskané
vydělané, do knih.
Pro zákonodárství vyplývá z toho povin-
nost, aby také samo zanešením vlastnického
práva do zákonných desek přispělo k odstra-
nění každé sebe menši pochybnosti o trvaléa
nezrušitelné příslušnosti Bosny a Hercegoviny
k mocnářstvI. Rozšíření suverenních práva
s ním ve vnitřní souvislosti se nalezající
uplatnění pragmatické sankee
jest jenom formálně právním výrazem té okol-
nosti, že toto spojení a tato příslušnost, která
skutečně doposud byla konečnou a definitivní,
také na venek má platiti za ne
rozlučitelnou a nezrušitelno u.
Uhersko
Bosna
Hercegovina
Bosna a Hercegovina
13
article
Toto opatření nepomýšlelo však na
to, aby mělo dále sahající vnitřn
státoprávní význam; ani nemůže ta-
kový význam mu býti připisován na základě
jeho obsahu. Co se týče nových institneí.
kIeré mají býti zřízeny v provin
eifch, jež nedávno byly podřízeny nejvyšsí
svrchovanosti, zabývají se společn
ministerstvo financí a zemská
vláda v Sarajevě připravováním
provinelátní ústavy, jaká byla Bosně
Hercegovině zabezpečena proklamací Jeho Veli-
čenstva. Tyto práce vyžadují přirozeně největst
opatrnosti.
Posl, Eldersch: Jenom pomalul
Posl. Tomášek: Tak se to délá, když
nechceme nic dáti.
Ministerský předseda: Vypraco-
vané návrhy musí prodělati ještě četné fáze
porad kompetentních činitelů. Na základé zásad.
které jsou obsaženy v nejvyšším vlastnoručním
listu ze dne 5. října t. r., zaslaném společnému
ministru finanel, má býti nová zem ská
ústava, zabezpečujíc všechna ob-
čanská práva, zejména právo vo
lební, přizpůsobena zvláštním po
měrům obou zeml. Společná vláda se
upřimně snaží, prověsli tuto úlohu tak, aby no-
vými institucemi bylo vyhověno skutečným po-
třebám všech vrstev obyvatelstva.
Odpověď ministerského
předsedy na interpelaci ve
věcech balkánských.
z Vídně, 17. prosince. (K. k.) V dnešn
schůzi poslanecké sněmovny ministerský před-
Posl
Eldersch
Tomášek
Sarajevo
Boseň Hercegovina
Vídeň
ministerstvo finance
Vypraco
poslanecký sněmovna
14
article
V drohném prodejit
ranní čislo o sobě . . za s
večerni . . . . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . .
večerní . . . . . . . . 5 h
Inseráty
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., 5.
Tam nacházejí se těž
redakce, tiskárna a expedice
„Národních Listů
Rukopisy se novracejí.
15
article
seda baron Bienerth odpovídaje na podané do-
tazy, pravil: Odpovídaje na dotaz, podaný pány
poslanci Adlerem, Němcem, Daszyňským, Pito-
nim, Vitykem a soudr. ve schůzi slavné sně-
movny dne 26. listopadu, pokud se týče
situace zahraníční a nynější ho
stavu hnutí boykotového, jakož i na
dolaz pana posl. Klofáče a soudr., podaný
v téže schůzi, kladu si za čest na základé
zprávy, dodané mně panem ministrem za-
hraničních záležitostí, slavné sně-
movně sděliti: C. k. vláda dle informaci mne
došlých nemá příčiny považovati
evropskou situaci za obavy vzbu-
zujleí. Nynější diference nejsou takové, že by
nemohly býti vyrovnány diplomatickým vyjed-
náváním. O nebezpečí války na Bal-
káně může se mluviti jenom po-
tud, pokud se strany Srbska a Černé
Hory byla učiněna jistá opatření, če-
lící k válce, kterážto opatření však nás do-
sud nepohnula, abychom změníli své k lidné
a vyčkávavé stanovisko. Vojenská
opatření, nařízená naší správou vojenskou, ne-
mají jiného účelu, než aby doplnila velmi
slabý stav vojska v Bosně a Her-
cegovině, aby ho uschopnila ke zvýšené
službě posádkové a bezpečnostní.
Postupné provádění těchto opatření, drží-
cích se v nejužších mezích, podává důkaz, že
pomýsli se jenom na to, aby učiněna
byla nejnutnější ochranná opa-
tření, která jsou daleko všeho útočného rázu.
Bienerth
Adler
Němec
Daszyňský
Pito
Klofáč
Bala
Srbsko
Černá Hora
Boseň a Hera
16
article
Co se týče oné části dotazu pana poslance
Klofáče a soudr, která týká se nynějšího
stadia boykotu rakouskosuherských
lodí a zboží v Turecku, musí býti, bo-
hužel, konstatováno, že toto hnutí na vzdor
opětovným rozkladům našeho zahraničního
úřadu v Cařihradě a na vzdor opětovnému
ubezpečování Porty doposud neochablo. C. a k.
vláda viděla se proto nucona zaslati Portě
notu, v níž na základě práv, zabezpečených
našemu mocnářství obehodní a paroplavební
smlouvou s Tureckom z r. 1862, se ž ádá,
aby Porta všech prostředků, j ež
má ve své moci, použila k tomu,
aby vyloďovací práce rakouských
a uherských lodí byly chráně ny,
aby učiněna byla přitrž konivencij celních
úřadů a aby obecenstvu bylo umn ož-
něno nerušeně opatřovati svoje
potřeby v rakouských a uher-
ských obchodech. Porta byla ve zml-
něné notě dále upozorněna, že pro ten případ,
kdyby z jakýchkoli důvodů ne-
byla s to dostáti závazkům, které
Turecko převzalo na základě zmíněné smlouvy,
musila by ručiti za vzniklé škody.
Když turecká vláda učinila prohlášení, které
činí zadost tomuto našemu sta-
novisku, zdá se, že dosaženo bylo
zásadní shody v této otázce mezi
námi a Tureckem. Tímto způsobem bylo
nám umožněno, abychom znovu zahá-
jili přerušená vyjednávání o an-
nexi, v kterémžio smyslu markrabě Pallavic-
cini obdržel instrukce.
Lze s důvěrou očekávati, že doroz-
umění s Tureckem na poli politi-
ckém, které jest předmětem ustavičné pozor-
Klofáč
Port
Turecko
Cařihrad
17
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 16. prosince.
Tuze hezky to dopadlo ve Vídnil
Rozpočet dostal se pod střechu bez jediné
krůpěje z mračna, jež zůstalo jenom bubákem,
ministr krajan rozběhl se na demisi, ale za půl
hodiny se šťastně zastavil, Národní klub se
rozkloubil a nezbývá než utvořit nějaký Národní
rozklub, dr. Kramář — smí-li se věřit oné
zprávě — roztrhl kajicně roucho a prohlásil
hluboké sofisma, že neupřímná politika se msti )
a Klofáč poslal Pergeltovi svědky a chtěl se bí
k vůli jedné známé huse z Václavského ná-
městí.
Zůstalo ovšem jen při chtění, neboť sta-
tečný Pergelt zachoval se docela jako ty baby
které si vynadají, až rampouchy padají se střech
a pak si dají u soudu čestné prohlášení, že
neminila jedna druhou urazit.
A ještě řada jiných věcí sběhla se ve
Vídni, ale trudno toho obšírně vzpominat. Stačí
říci, že jsme to zase pěkné dokramařili. Zůstává
nad tou dnešní politikou rozum stát — což je
ovšem lepší, než kdyby utek' — ale mnohé dá
se vysvětlit opatrnosti pánů poslanců, jimž už
převýborný lékař dr. Beck předepsal proti všemu
rozčilování znamenitý recept: pamatovat na
dietu!
V starostech o rozpočet zapomenulo se na
řadu jiných důležitých věcí, z nichž zvláště
jedna prokiouzla bez hlubšího povšimnutí.
doktor
Kramář
Klofáč
Pergelt
Beck
Praha
Vídeň
národní klub
18
article
Je to věc, spadající do resortu minister-
stva osvěty a týkající se oprav ve školství. Ne-
vím už, kdo podal ten návrh na společenskou
výchovu naší mládeže, ale probudil tím ve mně
hluboké sympatie a docela skromnou myšlenku,
aby na středních skolách aspoň jedna hodina
v týdnu věnována byla vyučování — anekdot
Pro společnost je to nesmírně důležitá věc
umět vyprávět anekdoly, v kuloárech sněmovních
dokonce nezbytná a pak! Hleďte, jak by to
bylo dobré, kdyby věhlasný nějaký anekdotár
začal vyprávět nejnovější anekdolu a vy byste
ho zarazili, tuhle že už jsle měli v tereii.
*) Loyálně dodatečně zaznamenávám, že hned
jsem tomu nevěřil, že by dr. Kramář sám sobě vy-
čítal »neupřímnost v politice«: patřilo to — jak
právě opravil, na adresu — jiných českých poslaneo.
Kramář
19
article
Rozbor učiva anekdot by musil ovšem
pečlivě býti sestaven a nesmělo by se primá-
nům přednášet na přiklad to, co snesou už
septimání a oktaváni. Nižším třídám dal bych
anekdoty docela nevinné, vyšším lopší, posled-
ním už silnější. A při maturitě skládaly by se
z toho zkoušky. Když by inspeklor smichy
spadl pod stůl, dostal by abiturient výbornou
když by komise zůstala chladnou, hned reparát.
Časem dala by se i celá osnova vyučo
vání udělat zábavnou, neboť každý předmě
možno oživiti anekdolárním způsobem. Kdybych
učil náboženství, vyprávěl bych u příležitosti
výkladu o všudybytnosti boží tuhle docela ne
vinnou: Pan farář ptal se ve škole Honzíčka
je-li Pánbůh taky ve třídě.
Honzík vstal a tuze dlouho se rozmýšlel
»Ale, ale, Honzlčku,« divil se pan farář
»což je tak těžko vědět, že Pánbůh je všudy
přítomný a že je tedy i zde ve třídě ? Hoši —
smějte se mu, že to neví !«
Hoši se smáli a Honzík měl vztek. Sed
si, trucoval, koukal pod lavici a za chvíli, když
už pan farář byl ve svých výkladech dál, vy
strčil ruku.
Honzík
20
article
»Co pak chceš, Honzičku ?«
»Prosim, velebný pane, je Pánbůh taky
v naší stodole ?«
»Ale ovšem že je, Honzíčku! Všuden
světě je !«
Ted se Honzíčkovi zajiskřilo v očích, vy-
pjal se nad lavici a povídal: »Hoši — smějte
se panu faráři — my žádnou stodolu nemáme !«
I v jiných oborech znamenité dalo by se
uplatnit vyprávění anekdot. Na příklad ve fysice.
Hořel v Chieagu jeden ze »škrabačů
oblak«, dům dvacetipatrový. Ve dvacátém patře
byl komptoir závodu s gumovým zbožím, pneu-
matikami, galošemi atd. Jeden komis klepal právě
dopis na stroji a neslyšel, jak už všechno pod ním
praská. Když zpozoroval, že hoří, byly už lift
schodiště v popelu. Co teď? Nezbývalo, než skol
oknem nebo uhořet. Komis se rozhodl pro
Na štěstí zahlédl v koutě srovnané galoše
a připadl na výbornou myšlénku. Oblékl honem
pár, který mu šel na nohu, pak rychle o číslo
větší a tak pokračoval, až měl na sobě dvace
párů galoší.
A potom skočil oknem na ulici.
Následkem gravitace (zde začíná fy-
sika) neletěl nahoru, nýbrž dolů. Ale když do-
první.
Ted
Honzíček
21
article
padl na dlažbu, opět vlivem pru ž no st
gumy na galoších vyletěl nahoru. Poněvadž
však mezi zákony fysickými existuje také se-
trvačnost, lítal nešťastník pořád nahoru
Když to tak trvalo den a litání nebralo
konce, zželelo se městské radě chicagské ne-
šťastníka a sešla se k mimořádné schůzi, na
které usneseno vzhledem k nebezpečí, že zemře
ubohý komis hlady, zkrálit jeho muka a dát
ho popravit nejmodernějším prostředkem —
elektřinou.
Cítím velmi dobře, že bych zasloužil za
obě anekdoty důkladného zbití, ale i to je
vlastnost jistého druhu anekdot. Ba jsou takové.
které možno vyprávěti společnosti výhradně tím
způsobem, že stojí anekdotář mezi dveřmi, aby
v pravý čas mohl se spasit útěkem.
Z anekdot impertineníních a posledních
nemohu oi ještě jednu odepřít.
Stalo se, že jeden český výtečník povolán byl
za ministra. Odstěhoval se samozřejmě do
Vídně a poněvadž není dobře člověku býti sa-
motnu, vzal si s sebou také Její Exeellenci. Což
je úplně v pořádku.
Vzácná paní vpravila se ve Vídni neoby-
čejně rychle do siluace a dík klášternímu vy-
chování, mluvila jazykem chebským převýborně.
Vídeň
22
article
Když po několikanedělním ministrování svého
pana manžela (dnes jsou, jak známo, už i něko-
likadenní ministři) vrátila se do Prahy jako
tajná radice, přišla na žofinský bazar, kde jak
se patří a sluší dělaly se jí náležité honeury.
V rozhovorech, jimiž poctila přítomné,
všeobecný — a u některých vlasteneckých dam
zrovna nadšený obdiv budila okolnost — kte-
rou šeptem sdělovala mi jedna paní asi takto
»To je zvláštní, jaký vliv má ta Vídeň na naše
lidi! Považte si — Její Excellence, když mluví
česky — už zadrhuje!«
A ještě jednu anekdotu — telefonní,
vlastně jenom telefonem vyprávěnou. Byla silná
choulostivá, takže nelze ji opakovati. Ale takovi
už někteří muži jsou, že libují si v historkách.
jež není možno bez zardění vypravovat Te-
lefonní drát se arci nerděl, ale když už se
schylovalo pomalu k pointě, náhle vskočil do
vyprávění hlásek: »Prosím, honem dopovězte
konec — volá vás Vídeň !«
Čí ten hlásek byl, nevím, ale ujišťuji, že
naprosto nemám na mysli žádnou slečnu z cen-
trály, neboť především nikdy žádná rozhovon
Praha
Vídeň
23
article
dolů.
neposlouchá a pak — jistě by jim zazvonila
do ušl.
Je to tedv zas' jen pouhá anekdot.
Poslední dobou oživena byla opět debata
o tom, jak básník Hynek Mácha vypadal.
Vážený pan Ypsilon pátrá po pamětnících
aby dotvrdili, je-li Quastův portrét podobiznou
Máchovou.
Nevím, najde-li ještě člověka věku tal
vzáeného a s tou neméně vzáenou podmínkou.
že Máchu znal — tolik však vím, že naši po
tomci budou mit zase jinou poliž: podobizen
našich ješitných moderních básníků (ze předu.
ze zadu, z profilu a s plačí perspektivy) budou
mít habaděj — ale jejich básně nebudou znát
K čemuž — bohužel — nelze říci než —
Zevloun.
bohudík.
Mácha
Quastův
Máchův
Zevloun
24
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Francouzská výstava v Nancy
r. 1909.
Rozšířený časopis »L'Eelair de l' E ste
vydávaný v Nancy, přinesl v těchto dnech ná
sledující pozoruhodný článek: »Ve čtvrtek od
poledne přijeli dva delegáti městské rady praž
ské, aby shlédli přípravné práce k výstavě.
pořádané v r. 1909 v Nancy. Doprovázeni př
své prohlídce starostou města Nancy, jeho ná-
městkem p. Chrétienem, dále panem Laffitem
generálním ředitelem a členy stálého výstavního
výboru, velice zajímali se o vše, co týká se
výstavy, r. 1909 v Nancy pořádané, a obdi-
vovali množství paláců a menších budov na-
stíněných v plánech, jež byly jim předloženy
Otázka účasti můsta Prahy na výstavě
v Nancy stává se čím dále tím pravděpodob
nější a jedná se o to, aby umístěn zde byl
oficiální pavilon Praby, tohoto velikého a histo
rického hlavního města král. českého. Nancy
má ostatně mnoho příbuznosti o spojitosti se
zemí českou a dodnes vzpomínáme velkolepých
slavností, pořádaných v červnu r. 1892 na
počest Sokolů, navštívivších Lotrinsko v čel
s doktorem Podlipným u příležitosti nezapome-
nutelné návštěvy presidenta Carnota.« — Obec
Nancy, zúčastní-li se Češi výstavy, nabízí zdarma
pozemek výstavní a hodlá pořádati velkolepe
slavnosti české.
(Corr. Tch.)
L Eelair
Chrétien
Laffite
Sokol
Podlipná
Carnot
Nancy
Čech
Nancy
Praha
Lotrinsko
Praba
25
article
Gruzinský literární svét dle
zpráv ruských listů velmi okázale chystá se
oslaviti v nejbližších dnech literární jubileu m
svého největšího národního básníka: A kakija
Ceretelli. Vedle Čavčavadze, P šá-
veli a Kazbeka nejpopulárnější spisovatel
gruzinský, 20. prosince letošního dovršuje
50 let literární činnosti, a v Tiřlise, kde
žije, uspořádají mu oslavu zeela dle vzoru
evropského a zvolili za tím účelem celou ko-
misi, která vypracovala podrobný plán. Literatura
gruzinská, v posledních dvou desltiletích silně
upadá, jeví však zřejmé stopy silného vlivu
ruského.
Německý spisovatel Paul Friedrich
napsal tragedii, v níž zpracoval rozkol přátelstvl
mezi Richardem Wagnerem a Friedrichem
Nietzschem, i chmurný konec filosofův.
Tragedie má název »Třetí ř!še«, pro svůj
přiliš intimní ráz však se nehodl ku provozo-
vání před širokým obecenstvem, ačkoli má vy-
nikající kvality literární i čistě dramatické.
»Wagneriánská společnost« v Berlíně provedla
dílo nedávno v úzkém kruhu svých členůa
přízniveů.
Čavčavadze
Paul Friedrich
Wagner
Nietzsche
Tiřlis
Berlín
26
article
Th. Roosewelt, bývalý president Spo-
jených státův amerických, již začiná plniti svoje
rozhodnutí, jímž prohlásil před časem, že se
věnuje nadále cele žurnalistice a literatuře. Ne-
dávno vyšly ve Washingtonu dvě jeho
knihy čistě literárního charakteru, s tituly »Ži-
vot cowboyů« a »V lesní říšji«. První
líčí život smělých lovců a farmářů v západní
Americe, druhá má partie živé a svěží licně
přirodní, života v lesich i na prérii. Úsudek
americké kritiky o obou knihách vyzněl v hotové
dithyramby nad pozoruhodným talentem vynika-
jícího autora a nad krásou i živosti jeho slohu.
Ale i kritika anglická v Evropě, střízlivější,
uznává většinou plně dobré literární kvality
Rooseweltových knih a doporučuje zejmena
druhou z nich vřele pro knihovny lidové
školní, jako názornou čelbu o americké přírodě
lesní.
Paní M. G. Saviná, první heroina car-
ské činohry pelrohradské a jedna z nejlepších
vůbec ruských hereček současných, minulou
neděli při východu z divadla upadla a utrpěla
vážné poranění. Její nemoc ohrozila vážně celý
repertoir Alexandrinského divadla.
Rooseweltový
M G
Roosewelt
spo
Washington
Amerika
Evropa