ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2cb80390-660c-11dc-8950-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 25 celkem · entity: place 71, person 76, work 9, org 14
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
15. dubna 1901.
4 masthead
Císlo 103.
5 article
Otázka vodních cest na světlo pravdy. Podává poslanec inženýr K a !! an, (Pokračování.) Nemohlo nikoho překvapiti, že obrovsk rozměry navrženého veledila, náklad 500 — 600 millionů korun, jehož bude provedení jeho vy- žadovati, proměny hospodářské, jakých mají vždy epochální práce takové v zápětí, vzbudí v obecenstvu velký rozruch, ano i v jistých kruzích, zejmena v kruzích zemědělských značné obavy před zdánlivým poškozením sesílenou konkurencí cizích plodin zemědělských, nemůže býti tedy s podivením, že obecenstvo žádá z řad poslaneckých a odbor ných vysvětlení a objasnění, které se jemu odepřítí nemůže a nesmí, poněva d požadavek takový jestúplně opráv- něný a i nám všem musí jítí o to, za- plašiti nejen vzniklé obavy, nýbrž prov é st důkaz velké prospěšnosti zmíně- ného díla. Následujícími řádkami hodláme se o to pokusiti. Především jest nám zodpověděti následovn otázky: 1. Lze průplav dunajsko-vltav- ský a kanalisování Vltavy z Budě- jovie do Prahy za daných poměrů provésti a jsou projekty pro tyto práce vyprscované zralé? 2. Jakých výhod hospodářských poskytne říši a zemi naši tato nová vodní dráha a nalezá se její hospo- dářský užitek v přiměřeném po- měru k nákladu, jejž provedení jeji bude vyžadovatí? 3. Jaký vliv bude míti vodní spojení Dunaje s VItavou a Labem na rozkvět českého a rakouského průmyslu a obchodu a jaký vliv na naše poměriy zemědělské? 4. Jak velká bude výnosnos průplavu dunajsko-labského, k do má průplav stavěti a plavbu n něm provozovati? 5. Lze očekávati, že utrpí že- leznice v sousedství průplavu ei- telnou škodu zařízením jeho vůlč poměrům dřívější m?
Vltava Buda Praha Dunaj
6 article
Průplav dunajsko-vltavskýn kanalisování Vltavy z Budějovi do Prahy lze technicky provéstia plavbu na těto vodní cestě racio- nálně provozovatí. Průplav dunajsko-vllavský jest vysoko po- ložený průplav předělový. Neníto ovšem nic nového, neboť již roku 1642 byl takový průplav ve Francii za panování M arie z Medici vystaven a nazván Canal de Briare, jenž spojuje ovodí řeky L oi ry s ovodím Sekvany, protinaje údoli Lo ing ské. Od tě doby povstalo ve Francii více prů- plavů na rozvodích, tak průplav ústředn (Canal du Centre) s rozvodím u Longpend, které leží 274.5 m. nad Sekvanou blíže Paříže u Port l'Anglais, průplav burgunds ký (Canal de Bourgogne), jehož rozvodí blíže Pouilly o 3515 m. nad týž bod vyvstává. průplav marnsko-rýnský a průpla východní (Canal do T'Est), jehož vrcholová trat u Girancourtu zvedá se 334 m. nad Sekvanou v Paříži u místa dela Tournelle, kteréžto průplavy mají vesměs ne- obyčejně velkou výkonnost. Zdvihání lodí z dolejší nádrže do nejbližš hořejší děje se při všech těchto průplavecl pomocí plavidel komorových způ sobem jednoduchým, osvědčeným V poslední době vyskytly se a vnikly do veřejnosti diskuse, jaké soustavě zdvihání lod sluší dáti přednost, jestli soustavě pla vi dlové neb soustavě zdvihu mecha niekého pomocí strojových zdvihadel neb ploch nakloněných čili železni loďových.
Sekvan Lo Pouilly Vltava Praha Francie Paříž Port l ' Anglais canal jít Briare canal canal jít Bourgogne canal do T ' Est
7 article
Mám za to, že rozčilen!, jež následkem toho zmoenilo se kruhů odborných jest zbyteč- ným. Odpoveď na otázku tuto vyžaduje zodpo- vědění otázky, dle mého náhledu jedině r oz hodujíel, totiž: jestli je na vrcholku trat průplavové dosti vody, aby průplav moh býti i v době největšího sucha pro určitou vý konnost svou nepřetržitě napáje n neb jestli není famtéž dostatku vody. V prvním případě doporučuje se použíi jednoduchých, bezpečnýcb, trvan- livých plavidel komorových, jež nikdy neselhou a jež lze snadno a levně v dobrém slavu udržeti, v druhém případě ne- zbývá — nelze-li dostatečné množství vody sobě čerpáním z nižšího horizontu výhodně opatřit — než sáhnouti k nákladnějším komplikovaným zdvihadlům strojový m. Bedlivým, dlouholetým pozorováním srážel meteoriekých jest dostatečné množstv vody pro zřízení průplavu dunajsko-Vl(avského dle soustavy plavidlové bezpečně dokázánoa proto není příčiny voliti konstrukci jinou. Navržený plavidlový průplav duna js ko- vltavský odbočuje v Korneuburgu u Vídně z Dunaje, jde až do Štokr a vy rovnoběžně podél dráhy severozápadní a rovinou tulnskou do Abtsdorřu a odtud údolim potoka Šmidarského do Egyenburgu v údolí latínském do Štokern. Zde protíná trať předěl vod do údolí řeky Kampy, odkud ve velkém polokruhu město Horn, obcházejíe k vrcholku průplavu u Tauresu spěje předěl vod do údoli řeky Dyji prostupuje.
Horn Korneuburg Vídeň Dunaj Štokr Abtsdorřít Kampa Dyje
8 article
Dotknoue se Sehwarzenavy, Vitor az a Pürbachu sklání se trať ku Cmuntu a překročíe zde Lužnici vede po severním úbo Šumavy pres Nové Hrady, Trho ve Sviny do údoli řeky Malče a touto do Vltavy u Budějovíc. Od Dunaje v Korneuburku stoupá průplav s výše 161.6 m. n. m. na výši 529.0 m.n. m., tedy o 367.4 m. a padá s vrcholku svěh o 145 m. na výšku hladiny Vltavy v Budějo- vicích 384 m. n. m. Délka průplavu obnáší 205 km., u Hlu boké připoji se ke kanalisovane Vltavě, jejíž plavební dráha do Prahy obnáš 179 kilometrů, bude míti tedy celá dráha piavební z Korneuburku do Prahy d él k u 384 ku, .1 středu Vídně do středu P. . . 400 k m. Vsstup z Dunaje na trať vrcholkovou bude s 63 plavidly komorovými, 10 m. vyso- kým, zestnp do Budějovjc 15 stejně vysokými plavidly. Spád kanalisované Vltavy z Budějovic do Prahy as 200, metrů přemůže se 34 pl vidly. Veškerá plavidla obdrží délky 67.0 m. šířky 8.6 m. a hloubky 2.5 m., takže postač úplně pro lodi 650 tun nosnositi. Průplav bude vesměs dvouloďový, šířka jeho bude obnášeti na dně 18 m., ve výši hladiny 30 m. hloubka 2.1 m. Geologické poměry v průběhu trati průpla- vové jsou velmi příznivé. Též poměry klimatické lze nazvati příznivými. Dle bedlivého pozorování bude obnášeli doba plavební ročn průměrně 270 dnů, tedy asi tolik, co na ř- kách Dunaji, Vltavě a Labi. Plavba lodí průplavem bude při rychlosta 4 km. za hodinu vyžadovati doby 97.5 hodi, takže lze z Vídně do Budějovic při 15hodinove době pracovní v 6l dnech, při nepřetržité plavbě za 4 dny, z Budějovie do Prahy v prv ním případě ve 44 dnech, v druhém za 24 dno se dostati.
Malec Hla Vsstup Cmunt Lužnice Šumava Nová Hrad Sviny Vltava Dunaj Praha Vídeň Budějovice km
9 article
Při navržené konstrukci průplavu a zdý mek stači průplav pro dopravu 2,900.000 tun, při nepřetržité plavbě pro dopravu 4,600.000 tun čili 46 millionů metr. cent roč ně. Tah lodí bude se provozovati silo olektrickou. Celková spotřeba vody při dopravě 3 mill tun obnáší 40 millionů krychl. metrů ročně. Množství toto jest zabezpečeno zřízením 19 nádržck vodních v obsahu 22 millionů krychl, metrů, jež přebytky vody dešťové shro- máždí a za doby sucha do průplavu odvádí. Poměrně malým nákladem lze použiti kromě prvého ovodí 366 km? ješté dalšího ovodí 384 km2 čímž lze dopraviti 6zmillionů tun zbožl. kteréžto množství však výkonnost jedno- duchých plavidel překročuje. Nejmenši odtok vody v ovodí vrcholkovém obnáší čtyřnásobné množství obsahu zmí- něných nádržek, takže nebude nik dy trpěti průplav nedostatkem vody Ač nelze upříti, že stavba průplavu dunnj- sko-vltavského a zejmena provedení kanalisace Vltavy z Budějovic do Prahy náleží k největším a nejobtížnějším pracím toho druhu, nieměně není pochybnosti, že české inženýrsiví veškeré obtíže bezvadně překoná. O možnosti provedení, o zdaru a prospěchu epochálního dlla tohoto nelze tedy pochybovati, plný důkaz podává o tom projekt, pečlivě na základě moderních pomůcek komitětem pro průplav dunajsko-vltavský vypracovaný, o němž neprodleně řízení komisienální provedeno být (Dokončení.) může.
Vltava Budějovice Praha km
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Německý tisk a císařský dar Praze V Praze, 14. dubna. (Oba císařske listy), uveřejněně v dnešních úřadních novi- nách vídeňských a týkajíeí se doplnění panské sněmovny a zřízení umělecké galerie v Praze. jsou předmětem živých úvah všech vládních li- stů vídeňských; lísty neodvislé píšou o nich více neb méně zdrženlivě. »Fremdenblatt« »Reichsw.« opisují ve svých statích jen prů- vodní slova k oněm nařizením, diktovaná do úřadních novin z ministerských kanceláři. »N. Fr. Presse« vidí v obou vlastnoručníeh listech znamení, že i pro Rakousko nadešla ho- dina, kdy se má ze stranniekých nížin povznést k světlým a ideálným výšinám, kde nikoli ná- rodnost, stav a vyznání, nýbrž jen jemnější ušlechtilejší květ lidského vzdělání dává před- nost. Poetěním mužů vynikajících ve vědáeh a umění a zřízením nového stánku umění čin se prý pokus, »dáti veřejnému duchu tente nový směr, neb aspoň jej pozvednouti z tradič- ných kolejí, v nichž se dosud pohyboval.« Pr listině nových členů panské sněmovny všimás »N. Fr. Pr.«, že jsou na ní vesměs jen ob- čanská jmena, že jich nositelé nem a j nijaké politické minulosti, z čehož vysvitá, že nemaji býti posilou té neb oně strany ve sněmovně, nýbrž mají ji svým uměle- ckým a vědeckým významem dodati lesku. Že jsou toho schopní, vysvítá z toho, že není mezi nimi ani jediného, jehož jmeno by ne- bylo známo v celém vzdělaném světě, mnozí pak zaujímají ve svém věde- ckém oboru neb ve svém uméní prvé místo. Pokud se politického význa m oněch dvou vlastnoručních listů týče, praví »N Fr. Pr.«: »Pozorujeme-li překvapující účinek, jejž měla společnost zájmů v oboru hospo- dářském při projednávání investicí, můžeme při nejmenším doufati, že kulturní účel nové umě- lecké galerie nebude zmařen národní žárlivostl.
Reichsw Praha Rakousko Francie umělecký galerie v Praga panská sněmovna
11 article
Nelze také zneuznávati politickou myšlenku, jež tkví v tomto zařízení pro povznesení národního ducha k vyšším eilům. Pokus, přemoci obstrukčni krisi, zrozenou z národnostního sporu, tím, že se veřejná pozornost obrátí v jinou stranu a že se parlament zaměstnává hospodářskými úkoly, se skoro již podařil. Nyní se má jiti touto cestou methodieky dále. Mají se styky, započaté př železnicích, průplavech a regulnci řek, roz- množiti novými, vzatými z oboru duševní práce, umění a vědy.« »N. W. Tagbl.« jest také spokojen, že jme nováním nových pairů »doplněny způsobem čistě moderním charakterní hlavy rakouských dějin, mající místo a hlas v panské sněmovně«. Př tom pronáší mínění, že jak jmenování nových pairů, tak i zřízení pražské umělecké galerie stalo se na podnět ministra osvěty dra. Hartla. Pražský »Tagblatt« dává si však psáti z Vídně. že hlavní zásluha o tyto věci náleží ministru- krajanovi dru. Rezkovi.
N W Tagbl Hartl Rezek Vídeň panská sněmovna pražský umělecký galerie Tagblatt
12 article
Antisemitský »Volksbl.« připojuje k listině o pražské umělecké galerii tuto poznámku »Zmíněné císařské rozhodnutí hoví dávnému přání pražkých českých vůdčích kruhů a není asi nijaké pochybnosti, že máme co činiti s jedním z oněch kulturních ústupků Čechům, které jim svého času vládou byly slibeny. Je-li zároven postaráno, aby nová galerie nenabyla rázu vý- lučně českého, nýbrž stala se útulkem uměle- ckých výtvorů obou národních kmenů v Čechách nelze proli ní se strany německé ničehon mitatie »Arbeiter Zlg.« se zastavuje při odstavci kde se praví, že »smiřující moc umění má být dána do služby vnitřního míru v říši« a pozna- menává: »Tak zřetelným pan dr. Körber být nemusil; i bez této makavé zřetelnosti bylo by se pochopilo, proč se tento velice obratný muž tak nenadále zasazuje o podporu uměn. Nápad urovnati česko-německý jazykový spor uměle ckou galerií, je čistě Körbrovský« atd.. Wolfova »Ostdeutsche Rundschau« zmiňuje s0 o zřízení galerie jen v kratičké lokálce, jež končí slovy: »Zkrátka a dobře: jest to nový dan Čechům, neboť jak dalece umělecké výtvory obou v zemi usedlých kmenů mohou dojíi uznání v Praze — jen považťe: v Praze! — o tomo raději ani nemluvme.« Pan Wolf patrně nepověděl o léto věci ještě poslední slovo a mů- žeme se nadíti do jeho orgánu ješlě lecjaké za- jímavé poznámky.
Čecho doktor Körber Wolfův Wolf Čechy Praha Arbeiter Zlgie Ostdeutsche Rundschau
13 article
Z Vídně, 14. dubna. (Te chnický doktorát.) Ke včerejší zprávě o cisařském rozhodnutí ze dne 13. dubna stran technického doktorátu dodáváme ještě některé podrobnosti. K dosažení doktorátu třeba předložiti vědeckou práci z oboru techniekého a složiti rigorosum. Místo vědecké práce možno předložiti však tak konstrukční návrh, odborně popsaný a vědecky odůvodněný, aby jím byla prokázána schopnost k samoslatné práci. Předloženou práci prozkoumají dva ref renti. Ústní zkouška (rigorosum) nemá trvat déle 2 hodin. Předsedá ji přednosta odboru (děkan) a v komisi zkušební zasedají oba refo- renti o vědacké práci a dva děkanem jmeno- vaní examinatoři (bd skuteční professoři odboru, o nějž jde, neb jich zástupci). Zkouška je ve- řejná; úspěch se označí známkami: výlečně, dostatečně, nedostatečně. Rigorosum nutno ko- nati na témž úslavě, jemuž podána vědecká práce. Zkouška po prvém nedostalečňém úspěchu může se opakovati dvakrát. Propadne-li kandidát po třetí, nemůže nabyti nikdy již doktorské hod- nosti v Rakousku, a daktorská hodnost, udělená mu v cizině, se zde neuzná. Za posouzení vě decké práce sluší zaplatiti taxu 40 K, za rigo- rosum 80 K. Promoce koná se za přítom- nosti rektora a děkaňa některým řádným pro- fessorem jako promolorem, při čemž kandidáí složí předepsaný slib. Promoční taxa obnás 60 K. Tento rigorosní řád nabude platnosti po čátkem školního roku 1901—1902.
Vídeň Rakousko
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. dubna K Delcasséově cestě do Petrohradu. Zamýšlená — a sice ještě pro tento měsíc zamýšlená — cesta francouzského mi- nistra zahraničných věcí Delcasséa do Petro- hradu uvádí se v berlínských kruzích v sou- vislost s tím, že rusko francouzské styky, jež té doby nejsou nejvřelejší a k jichž zlepšení přispělo sice elementární nadšení lidu fran- couzského za návštěvy ruského loďstva na jihu, nikoli ale chování se vlády francouzské a zvlástě její přání, aby Rusové za přítom- nosti Italův odstranili se z Toulonu — mají býti opět oživeny. Také vzájemné styky k Anglii mají býti v Petrohradě uvedeny na přetřes. Rovněž tak poměr Italie ku Francii. Ukazujeť se nyní stále jasněji, — což bylo prvotně rouškami diplomatickými ovšem zů- myslně zahalováno — že za posledních událostí jednalo se spíše o přiblížení Francie ke trojspolku na úkor Ruska, což toto pa- rovati hledělo náhlou návštěvou ve Ville- franche — nežli o odlákání Italie od troj- spolku. Nynějším sympatilm vlády francouzské a nynějšímu směru politiky francouzské, jež zvláště v otázce čínské opětně odbočila od politiky ruské, ani by se to valně nevymy kalo. Nedůvéru u Ruska tím vzbuzenou ma pan Delcassé nepochybně rozplašiti jako dříve již pan Pendezec, náčelník generálního štábu francouzského hleděl rozplašiti nedů- věru jeho v příčině vojenských opatření Francie. Oporu pevnou má ovšem Rusko ve své allianční smlouvě, v těch věcech politi- ckých, jež ale v rámec její přesně a výslovn pojaty nebyly, postrádána v poslední dob značně jednotnost mezi politikou obou stůtů Překvapující projevy k návštěvě toulonské.
Delcasséův Ruska Rus Italův Delcassé Pendezec Praha Petrohrad Toulon Anglie Francie Rusko Villa Petrahrad
15 article
Vlaský poslanec Arbib těší se v novám listu, kterýž v italských časopisech uveřejňuje. z toho, že po návštěvě v Toulonu silně vzrostl vážnost Italů v Touloně a že s těmito nebude tam na příště již tak pohrdlivě jako dosud jed náno. Chlad prvního dne pozvolna po minul a přívětivé chování se Franeouzův pro- dloužením návštévy asi o dva dny bylo by se změnilo v nadšení. Nedošlo-li na to, dlužno ocenihi a poň srdečnost a upřímné přátelství, jež projevo valo se z obou stran. Arbib praví pak dále »Jest tedy dosaženo, čeho touto návštěvou mělc býti dosaženo; můžeme se vrátiti domů, pro- niknuti zadostučiněním, že dva šlechetní náro dové sdružili se city, kteréž v životě národnín mají značnou roli, totiž vzájemným oceňovánín se a úctou. Poněvadž italská a francouzská po- litika řídí se jen přáním, přispěti vážně k za- chování míru, nebylo možno ničeho více si přát a ničeho více dosáhnouti. Jest zajímavo, že poslanec Arbib, kterýž znám jest všem skutečným znalcům poměrů italských jako jeden z nejvášnivější ch stoupenců trojspolku, takto se vyjadřuje. Vidí snad ve sblížení vlády francouzské s vládou římskou spíše posilení trojspolku nežli oslaben jeho? Budouenost může jediná na to dáti od- pověď. Rusko bude ale zajisté na stráží, aby pletky nepřátel i přátel neuvedly je opět v takové osamocení, jako stalo se již při otázce mandžurské Prázvláštní odměny dostává se Francouzům za jejich srdečné uvítání loďstva vlaského v »Gazettě di Venezia«. Píšeť tento list sice snad od plic, ale nicméně velmi beztaktně takto: »Několik praporův a trochu volání »Urá« bez vnitřního přesvědčení nemůže míti trvalý vliv na duši lidu.
Arbib Italos Chlad Francouz Gazetta di Venezia Toulon Rusko
16 article
»Příliš dlouho byli Italové navyklí, že Fran- couzové hleděli na ně s patra a jako na ne- přátele. Velká massa (?) italského lidu ví, ž ltalie pravé přátelství nalezá to- liko u Německa (?1).« »Návštěva toulonsk — končí »Gazetta« — má proto smysl jen, jestli že Francie přispěje Italii k nabytí nových držav na Středozemním moři.« Jest tím jasné ovšem míněn souhlas Francie k obsazení Tripo lisu Vlachy. Slovem, Francie, jejíž nároky na Tripoli jsou prastaré, má tuto dobrovolne přivoliti k nové Fašodě, když k jedné uvolila s před rokem dobrovolně a má si zahraditi v zájmu anglo-italském i také ještě tuto poslední cestn na — Egypt, který je v budoucnosti pro ni ne postrádatelný. Vojenský list vlaský »Esercito« slavnosti v Toulonu ličí jako velmi střízlivé, pr nichž nebylo prý — v lidu — stopy po nadšení. Nyní, kdy slavnosti jsou ukončeny. dlužno hleděti na události klidně a bez přepí- nání. »Esercito« pak podává na základě tou- lonského dopisu »Corriere Mreantile« velm prosaický obraz slavností a cituje nepřízni v úsudek bývalého ministra námořnietva Lock roye o vojenských lodech italských. Lockroy navšlíviv tyto, nazval křižáky sice výbornými, obrněnce ale »poněkud« zastaralými.« Kdy podána bude celní předloha v Némecku? Jak se nyní z Berlína oznamuje, nebude již v tomto zasedání celní předloha říšskému sněmu německému podána. Spolková rada bude předlohu tu projednávati daleko do podzima snad i do zimy. Teprve potom, až ve spolkové radě hude vyřízena, může se předloha dostat před sněm říšský. Následkem toho protáhnou sle nepochybně agrárntcí němečtí také projednání předlohy průplavní až do zimy.
Italos Fran Vlach Corriere Německo Francie Tripoli Egypt Toulon Berlín
17 article
Roztržka mezi Vatikánem a latin- skými národy. Dnes v ponděli koná se v Římě tajné konsistoř, po niž 18. t. m. následovati bude veřejná. Proslýchá se, že v papežské allokuci bude projoven žal papežův nad »pronásledo- váním«, jehož se dostává církvi současně ve Francii, Španělsku a Portugalsku. V příčině Franeie — tak sděluje se z Říma — ebová prý papežská stolice ještě nejméně starosti. Pišeť vatikánský »Osservatore« v dopise inspirovaném nepochybně pařížským nuntiem: »Velmi vážné důvody, jichž ale nechci bliže uváděti, dovolují mi vysloviti naději, že nejvážnější obavy nestanou se skutečnosti.« Hůře prý ale jeví se. pro církev věci v Španělsku a Tortugalsku. Papež jes prý velmi zarmoucen tím, že země tyto, jež prý obzvláště vyznamenával, nyní k liberalismu se obracejí. Zvláště prý ale rozhořčilo Vatikán jednání krále portugalského Karla. Ještě před léty odřekl prý tento návštěvu římského dvora, aby uím papeže nerozmrzel nyní prý týž král, jenž se ukázal tak povolným k Vatikánu, učinil veřejné prohlášení, že j e s liberálním a ruší prý i kláštery Z toho ve Vatikánu zloba ovšem velmí velik.
Karel Vatikán Řím Francie Španělsko Portugalsko
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Jmenování Vrohlického a Dvořáka peery přijato bylo německým tiskem v Praze mimo všechno nadání celkem dosti milostivě. Vzdor tomu, že levice panské sněmovny do- znala při nejmenším téhož rozmnožení jako pra- vice Dvořákem, Vrchliekým a konservativcem prof. Zschokkem, přece jen jedna okolnost pro- zrazuje stopy žehravého citu v duši německé že Němci nemají v panské sněmovně ani jedi- ného hásnika, ani jediného hudebníka. Oba orgány něm. kasina, »Bohemia« i »Prager Tagblalt«, přinášejí oslavné články pod záhla- vím: »Slavný den pro umění a vědu«, anebo »Ke cti umění«, i rozepisují se v nich o obou skuteích mocnářových i o věnování na galerii výtvarných umění, i o jmenování nových členů panské sněmovny, při čemž sláva dne zasáhla německé umění hlavně v osobě professora
Vrohlický Dvořák Vrchlieký profesor Zschokke Němec Prager Tagblalt Praha panská sněmovna Bohemia výtvarný uměný
19 article
Zumbusche, výtečného vídeňského sochaře. Přece však nemůže »Bohemia« potlačit trpký povzdech vyznívající v otázku, proč německé básníctví a hudba jako dříve i na příště má býti v prví komoře parlamentu nezastoupeno. Žádný něme- eký básnik nemá prý místa ve sněmovně, ve které zasedali Grillparzer a Anastasius Grün, žádný německý hudebník nevstoupí do sně- movny, do kteréž Dvořák vstupuje. Možno prý se tomu diviti, aniž prý třeba spatřovati v tom zamýšlené odstrčení německého umění, kteréž prý nemá zapotřebí uznání cestou vládní. » Pragei Tagblatt« horuje pak takto: »Můžeme jmenován obou Čechů zaznamenati bez zášti, i když nebereme zřetele k politickému momentu, který spolupůsobil a třeba bychom seznam nových členů panské sněmovny marně prohledávali, slidice po jmeně německého básníka. Jmenujmež jen — aby- chom zůstali při starší generaci — Ferdinanda von Saar anebo Roseggera. Než to nemá diku našeho umenšiti, Císařská rozhodnutí, duch, z něhož vyplynula, znamenaji poctu umění a vědy i váží tudiž dvojnásob v době, kteráž si libuje tak často v surových úlocích na vzdělanost.
Grillparzer Anastasius Grün Dvořák Čecho Ferdinand on Saar Rosegger Bohemia Pragei Tagblatt
20 article
Nehledě ani k tomu, že má české výtvarnictví a zejmena česká plastika neskonale větší právo k nářku než německá hudba a básnictví, nebo my Češi jsme s to, postaviti oproti prof. Zum- busehovi protiklad a sice v osobě geniálního Myslbeka, kterýž se vedle vídeňského mistra velice výhodně vyjímá, kdežto Němci, rozumějme rakouští Němci, a s těmi vlastně závodíme, nejsou přece s to, jmenovati do opravdy muže ze své hudby anebo slovesnosti, kteří by obstáli vedle Vrchlického a Dvořáka. Činí-li to »Pra- ger Tagblatt« přece, prozrazuje velký nedo- statek toho, čemu Němci říkají »augenmass- a my »správný zorný úhel.« Všechna čest Petri Kettenfeieru Roseggerovi, známému samouku a též pěstiteli alpských podřeči a imitátoru tamního lidového lónu, zvláště z jeho zdatnost, s jakou se z bývalého krejčov- ského tovaryše vyšinul na německého spisovatele za nynějších poměrů v Rakousku předního, všechno uznáni spisovateli Ferd. v. Saarovi, jejž literární historikové v Německu buď úplně pře- zírají, anebo o něm pojednávají jako o noveli- stovi třetího řádu, ale s rukou na srdci nemůže ani »P. T.« literáty tyto považovati ani za dů- stojné nástupce Grillparzera anebo Anastasia Grüna, natož za pendanty k Vrchlickému! A co se týče hudby, autor neznamenitější opery ně- mecké za posledních 10 let, »Der polnische Jude- zvané, přece je ještě příliš mladým německým skladatelem, než aby mohl Němcům v panské sněmovně nahraditi Dvořáka...! Protož ne- zbývá našim Němcům, než aby do opravdy už ponechali magnaterii umění v této monarehii nám Slovanům, neboť v tom ohledu není moci na světě, kteráž by jich stesku mohla vyhověti.
Čech profesor Myslbek Němec Vrchlický Dvořák Kettenfeiera Rosegger Ferd Grillparzer Anastasio Grün Rakousko Německo
21 article
Je sice možno zříditi gallerii umění podle zásad rovnoprávnosti národní, či lépe řečeno utra- kvismu, je možno jmenovati pro ni komisi, sklá- dající se stejným počtem z Čechů a Němců, ale co není možno — stvořiti německých umělců v Čechách, českým kongeniálních, jichž není. A to nám v naší vrozené inferiornosti upřímně řečeno dosti lahodí. — Situace Poláků. Stává se mnohdy, ž i ten nejopatrnější, nejehytřejší se zmýli, a t přihodilo se též panu — Jaworskému s jeho nesmírně moudrou politikou. Na místě, aby Po- láci věrně stáli při nás a osvědčili se jako spo- lehlivi spojenci, zlíbilo se právě jmenovaněmu pánu v nejkritičtějším okamžiku — stalo se to před dvěma léty v Pošti — zarejditi v jiný směr. Leč události neměly průběh, jak si jej představoval jmenovaný pán, pan Chlumecký a pan Szell, nýbrž vyvíjely se poněkud jinak. Česká delegace neučinila totiž těmto pánům k vůli, co bylo jejich touhou a tak se stalo, že objevila se v jejich kalkulaci pojednou díra. Posice, v níž dnes se nalezá kolo polské na radé říšské, není valně příjemná
Čecho Němec Polák Jaworský Chlumecký Szell Čechy
22 article
— tak aspoň souditi lze dle hlasů listů polských a dle jiných zjevů v politické společnosti ha- ličské. Pan Jaworski dnes klidí ovoce své poli- liky plné neupřímnosti a nezdravého so- bectví. Dnes sami přátelé jeho posílají jej jako starého pána již na výslužbu a nejupřímnější dosud pomocníci jeho, jako pan Abrahamowiez mu, třeba že ve sladkých frásích, vypovídají politické přátelství. V tomto okamžiku snad se panu Jaworskému a jiným ještě pánům po bý- valé většině stýská, dnes snad by ji s takovou buršikosnosti jako před dvěma lety nebyli za pomoci německomaďarského podkopu vyhodili do povětří. Však dnes je pozdů pomýšleti na její rekonstrukci. Strana katolicko - lidová sténá v prudkém německonacionálním ob- jetí, z něhož se vyprostiti sotva se jí podaří a my se svě strany nebudeme na příště hledati jen hlasy, nýbrž také jejich — s po- lehlivost. Při tom prosime, aby se nám rozumělo. Nechceme pro bůh tvrditi, že byl snad naše situace byla v tomto okamžiku zvlášt přízniva, nikoli, ale proti nám se po onom činu m. r. spiklo všechno a především páni z pra- vice, kteří na místě, aby ve smyslu společného programu a dle povinnosti apojenecké bylis námi se zasadili o to, aby neporušeně a platné zůstalo právo, byli prvními, kteří proti nám sestavovali — dělnou majoritu. Teď mají, co chtéli. Mají-li příčinu k nespokojenostia k nářkům, nechť v první řadě obrátí se samy na sebe.
Jaworský Abrahamowiez
23 article
— Čeští účastníci novinářského sjezdu v Dubrovníce zaslali po svém návratu do vlasti starostovi města Dubrovníka telegrafický pozdrav a projev uznání a díků za bratrskou ochotu a laskavost, která jim byla za pobytu jejich v Dubrovnice osvědčena. K tomuto pro- jevu došla včera k rukoum odpovědného redak- tora našeho listu z Dubrovníka odpověď tohoto obsahu: »Děkuji co nejsrdečněji za Váš dnešní pozdrav i prosím, abyste tlumočiti ráčil mou neobmezenou úctu všem pánům členům novi- nářského sjezdu, kteří byli našimi vzácnými hosty a šťastně vrátili se do své slavné, zlaté Prahy. Starosta města Dubrovníka : JUDr. Pero Čingria. — Na pozdravné telegramy sjezdu dubrovnického došly tyto odpovědi: Dyako vo, 9. dubna. Hvala vama iz sve duše i iz svega srdca na čostnom i dičnom pozdravu. Što tam učinio za narod svoj i narod slovanski učinio tam po dužnosti i prava narodu svorna i cielo- lomu Slavenstvu. Nasliedovati u tom obziru Dubrovnik znači nasliedovati čast i slavu slavnoga Gunduliča. S vima koji se mena sieciaja hvala velika i ardační blagoslav. Strossmayer, biskup.
JUDr Hval Strossmayer Dubrovník Praha Čingria
24 article
— Velika Gorica, 9. dubna. Sabovski klub hrvatska sporbe počašóeu s upravljením pozdra- vom zahvaljuje vam se najsrdačnije. Diočeie se vašemu radu za Slavena habsburka monarskije. Želimo slavenskoj žurnalistiki uspjch i nojcha- ramo zastupnika ista, da demo božjom pomoéju, ter u duševnoj uzajemnosti sa istom po krvi i sudbiní bračom raditi za prava hrvatskoga na- roda, a time i za ravnopravnost svih slavena svenkupna monarskije. Breszlynss ky, predsjednik kluba. — Skládám nejsrdečnější dik za vzácnou vaši laskavost a volám úspěchu společného dila nejvřelejší »Na zdar !« s bratr- ským pozdravem. Dr. Engel. — Diky za bra- trský pozdrav ze staré kolébky kultury slovan- ské Dubrovníka. Vaším vedením staniž se vzá- jemná láska Slovanů nám i lidstvu mohutným zdrojem kultury i blaha. Dr. Rieger.
doktor Engel Diké Rieger Velik Gorica Sabovski klub
25 article
— Amen, amen pravím vám: poslední budou prvními a první budou posledními! Tak prý dle těchto slov písma svatého díti se bude mnohému tam na věčnosti při posledním soudě. Zásadu tu, ale zdá se, provádí již zde na zemi náš pražský zemský soud; neboť při dělání návrhu na obsazení dvou míst radovských, u tohofo soudu uprázdněných, dostal se dle doslechu do návrhu poslední ze žadatelů jako první a první dle stáří jako poslední ! Jsme zá- dostivi, jakou »křesťanskou« zásadou bude se opět řídíti vrchní zemský soud; bylo by zají- mavo, kdyby týž udělal tak předposled- ního prvním, poslednho druhým a prvního posledním!! Rozkošné to zásady — co? Doufáme však, že ministerstvo spravedlnosti bude se, jak již někohikráte uči- nilo, říditi i tentokrát jedině správnou zásadou, totiž, že při stejné kvalifikaci rozhoduje s táři žadatelovo. Či se má za nynějších, a ž do krajnosti zbědovaných postupních poměrů soudcovských úřadníků v Čechách roz- trpčení ještě i takovýmto spůsobem zvětšovati? — Politické schůze. Občanský kl ub v Plzni bude míti členskou schůzi v úterý dne 16. dubna o 8. hod. večer v re- stauraci-kavárně »Slavie« (Dominikánská ulice). Rozhovor »O politické situaci« zaháji říšský a zemský poslanec p. dr. Em. Dyk. Čle- nové a jimi uvedení hosté mají vstup volný. — Osobní. Pan dr. Kaizl, ministr m. s., od- jel včera z Prahy do Vídně. — Rodinné zprávy. Pan MUDe. F. Prinke obvodní lékař v Tavikovicích a sl. Božena Bur- germeisterova na Kr. Vinohradech slavili sda-
doktor em Dyk Kaizl MUD Božena Bura Čechy Plzeň dominikánský Praha Vídeň Tavikovice Králové . Vinohrady Slavia m . s