3
masthead
15. dubna 1901.
5
article
Otázka vodních cest na světlo
pravdy.
Podává poslanec inženýr K a !! an,
(Pokračování.)
Nemohlo nikoho překvapiti, že obrovsk
rozměry navrženého veledila, náklad 500 — 600
millionů korun, jehož bude provedení jeho vy-
žadovati, proměny hospodářské, jakých mají
vždy epochální práce takové v zápětí, vzbudí
v obecenstvu velký rozruch, ano i v jistých
kruzích, zejmena v kruzích zemědělských značné
obavy před zdánlivým poškozením sesílenou
konkurencí cizích plodin zemědělských, nemůže
býti tedy s podivením, že obecenstvo
žádá z řad poslaneckých a odbor
ných vysvětlení a objasnění, které
se jemu odepřítí nemůže a nesmí, poněva d
požadavek takový jestúplně opráv-
něný a i nám všem musí jítí o to, za-
plašiti nejen vzniklé obavy, nýbrž prov é st
důkaz velké prospěšnosti zmíně-
ného díla. Následujícími řádkami hodláme
se o to pokusiti.
Především jest nám zodpověděti následovn
otázky:
1. Lze průplav dunajsko-vltav-
ský a kanalisování Vltavy z Budě-
jovie do Prahy za daných poměrů
provésti a jsou projekty pro tyto
práce vyprscované zralé?
2. Jakých výhod hospodářských
poskytne říši a zemi naši tato nová
vodní dráha a nalezá se její hospo-
dářský užitek v přiměřeném po-
měru k nákladu, jejž provedení
jeji bude vyžadovatí?
3. Jaký vliv bude míti vodní
spojení Dunaje s VItavou a Labem
na rozkvět českého a rakouského
průmyslu a obchodu a jaký vliv
na naše poměriy zemědělské?
4. Jak velká bude výnosnos
průplavu dunajsko-labského, k do
má průplav stavěti a plavbu n
něm provozovati?
5. Lze očekávati, že utrpí že-
leznice v sousedství průplavu ei-
telnou škodu zařízením jeho vůlč
poměrům dřívější m?
Vltava
Buda
Praha
Dunaj
6
article
Průplav dunajsko-vltavskýn
kanalisování Vltavy z Budějovi
do Prahy lze technicky provéstia
plavbu na těto vodní cestě racio-
nálně provozovatí.
Průplav dunajsko-vllavský jest vysoko po-
ložený průplav předělový. Neníto
ovšem nic nového, neboť již roku 1642 byl
takový průplav ve Francii za panování M arie
z Medici vystaven a nazván Canal de
Briare, jenž spojuje ovodí řeky L oi ry
s ovodím Sekvany, protinaje údoli Lo ing
ské. Od tě doby povstalo ve Francii více prů-
plavů na rozvodích, tak průplav ústředn
(Canal du Centre) s rozvodím u Longpend,
které leží 274.5 m. nad Sekvanou blíže Paříže
u Port l'Anglais, průplav burgunds ký
(Canal de Bourgogne), jehož rozvodí blíže
Pouilly o 3515 m. nad týž bod vyvstává.
průplav marnsko-rýnský a průpla
východní (Canal do T'Est), jehož vrcholová
trat u Girancourtu zvedá se 334 m.
nad Sekvanou v Paříži u místa dela
Tournelle, kteréžto průplavy mají vesměs ne-
obyčejně velkou výkonnost.
Zdvihání lodí z dolejší nádrže do nejbližš
hořejší děje se při všech těchto průplavecl
pomocí plavidel komorových způ
sobem jednoduchým, osvědčeným
V poslední době vyskytly se a vnikly do
veřejnosti diskuse, jaké soustavě zdvihání lod
sluší dáti přednost, jestli soustavě pla vi
dlové neb soustavě zdvihu mecha
niekého pomocí strojových zdvihadel neb
ploch nakloněných čili železni
loďových.
Sekvan
Lo
Pouilly
Vltava
Praha
Francie
Paříž
Port l ' Anglais
canal jít Briare
canal
canal jít Bourgogne
canal do T ' Est
7
article
Mám za to, že rozčilen!, jež následkem
toho zmoenilo se kruhů odborných jest zbyteč-
ným. Odpoveď na otázku tuto vyžaduje zodpo-
vědění otázky, dle mého náhledu jedině r oz
hodujíel, totiž: jestli je na vrcholku trat
průplavové dosti vody, aby průplav moh
býti i v době největšího sucha pro určitou vý
konnost svou nepřetržitě napáje n neb
jestli není famtéž dostatku vody.
V prvním případě doporučuje se použíi
jednoduchých, bezpečnýcb, trvan-
livých plavidel komorových, jež
nikdy neselhou a jež lze snadno a levně
v dobrém slavu udržeti, v druhém případě ne-
zbývá — nelze-li dostatečné množství vody sobě
čerpáním z nižšího horizontu výhodně opatřit
— než sáhnouti k nákladnějším komplikovaným
zdvihadlům strojový m.
Bedlivým, dlouholetým pozorováním srážel
meteoriekých jest dostatečné množstv
vody pro zřízení průplavu dunajsko-Vl(avského
dle soustavy plavidlové bezpečně dokázánoa
proto není příčiny voliti konstrukci jinou.
Navržený plavidlový průplav duna js ko-
vltavský odbočuje v Korneuburgu
u Vídně z Dunaje, jde až do Štokr a vy
rovnoběžně podél dráhy severozápadní a rovinou
tulnskou do Abtsdorřu a odtud údolim
potoka Šmidarského do Egyenburgu
v údolí latínském do Štokern. Zde protíná
trať předěl vod do údolí řeky Kampy, odkud
ve velkém polokruhu město Horn, obcházejíe
k vrcholku průplavu u Tauresu spěje
předěl vod do údoli řeky Dyji prostupuje.
Horn
Korneuburg
Vídeň
Dunaj
Štokr
Abtsdorřít
Kampa
Dyje
8
article
Dotknoue se Sehwarzenavy, Vitor az
a Pürbachu sklání se trať ku Cmuntu
a překročíe zde Lužnici vede po severním úbo
Šumavy pres Nové Hrady, Trho ve
Sviny do údoli řeky Malče a touto do
Vltavy u Budějovíc.
Od Dunaje v Korneuburku stoupá průplav
s výše 161.6 m. n. m. na výši 529.0 m.n.
m., tedy o 367.4 m. a padá s vrcholku svěh
o 145 m. na výšku hladiny Vltavy v Budějo-
vicích 384 m. n. m.
Délka průplavu obnáší 205 km., u Hlu
boké připoji se ke kanalisovane
Vltavě, jejíž plavební dráha do Prahy obnáš
179 kilometrů, bude míti tedy celá dráha
piavební z Korneuburku do Prahy d él k u 384
ku, .1 středu Vídně do středu
P. . . 400 k m.
Vsstup z Dunaje na trať vrcholkovou bude
s 63 plavidly komorovými, 10 m. vyso-
kým, zestnp do Budějovjc 15 stejně vysokými
plavidly. Spád kanalisované Vltavy z Budějovic
do Prahy as 200, metrů přemůže se 34 pl
vidly.
Veškerá plavidla obdrží délky 67.0 m.
šířky 8.6 m. a hloubky 2.5 m., takže postač
úplně pro lodi 650 tun nosnositi. Průplav
bude vesměs dvouloďový, šířka jeho bude
obnášeti na dně 18 m., ve výši hladiny 30 m.
hloubka 2.1 m.
Geologické poměry v průběhu trati průpla-
vové jsou velmi příznivé. Též poměry
klimatické lze nazvati příznivými. Dle bedlivého
pozorování bude obnášeli doba plavební ročn
průměrně 270 dnů, tedy asi tolik, co na ř-
kách Dunaji, Vltavě a Labi.
Plavba lodí průplavem bude při rychlosta
4 km. za hodinu vyžadovati doby 97.5 hodi,
takže lze z Vídně do Budějovic při 15hodinove
době pracovní v 6l dnech, při nepřetržité
plavbě za 4 dny, z Budějovie do Prahy v prv
ním případě ve 44 dnech, v druhém za 24
dno se dostati.
Malec
Hla
Vsstup
Cmunt
Lužnice
Šumava
Nová Hrad
Sviny
Vltava
Dunaj
Praha
Vídeň
Budějovice
km
9
article
Při navržené konstrukci průplavu a zdý
mek stači průplav pro dopravu 2,900.000 tun,
při nepřetržité plavbě pro dopravu 4,600.000
tun čili 46 millionů metr. cent
roč ně.
Tah lodí bude se provozovati silo
olektrickou.
Celková spotřeba vody při dopravě 3 mill
tun obnáší 40 millionů krychl. metrů ročně.
Množství toto jest zabezpečeno zřízením 19
nádržck vodních v obsahu 22 millionů
krychl, metrů, jež přebytky vody dešťové shro-
máždí a za doby sucha do průplavu odvádí.
Poměrně malým nákladem lze použiti kromě
prvého ovodí 366 km? ješté dalšího ovodí 384 km2
čímž lze dopraviti 6zmillionů tun zbožl.
kteréžto množství však výkonnost jedno-
duchých plavidel překročuje.
Nejmenši odtok vody v ovodí vrcholkovém
obnáší čtyřnásobné množství obsahu zmí-
něných nádržek, takže nebude nik dy
trpěti průplav nedostatkem vody
Ač nelze upříti, že stavba průplavu dunnj-
sko-vltavského a zejmena provedení kanalisace
Vltavy z Budějovic do Prahy náleží k největším
a nejobtížnějším pracím toho druhu, nieměně
není pochybnosti, že české inženýrsiví veškeré
obtíže bezvadně překoná.
O možnosti provedení, o zdaru
a prospěchu epochálního dlla
tohoto nelze tedy pochybovati,
plný důkaz podává o tom projekt, pečlivě
na základě moderních pomůcek komitětem pro
průplav dunajsko-vltavský vypracovaný, o němž
neprodleně řízení komisienální provedeno být
(Dokončení.)
může.
Vltava
Budějovice
Praha
km
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Německý tisk a císařský dar Praze
V Praze, 14. dubna. (Oba císařske
listy), uveřejněně v dnešních úřadních novi-
nách vídeňských a týkajíeí se doplnění panské
sněmovny a zřízení umělecké galerie v Praze.
jsou předmětem živých úvah všech vládních li-
stů vídeňských; lísty neodvislé píšou o nich
více neb méně zdrženlivě. »Fremdenblatt«
»Reichsw.« opisují ve svých statích jen prů-
vodní slova k oněm nařizením, diktovaná do
úřadních novin z ministerských kanceláři.
»N. Fr. Presse« vidí v obou vlastnoručníeh
listech znamení, že i pro Rakousko nadešla ho-
dina, kdy se má ze stranniekých nížin povznést
k světlým a ideálným výšinám, kde nikoli ná-
rodnost, stav a vyznání, nýbrž jen jemnější
ušlechtilejší květ lidského vzdělání dává před-
nost. Poetěním mužů vynikajících ve vědáeh
a umění a zřízením nového stánku umění čin
se prý pokus, »dáti veřejnému duchu tente
nový směr, neb aspoň jej pozvednouti z tradič-
ných kolejí, v nichž se dosud pohyboval.« Pr
listině nových členů panské sněmovny všimás
»N. Fr. Pr.«, že jsou na ní vesměs jen ob-
čanská jmena, že jich nositelé nem a j
nijaké politické minulosti, z čehož
vysvitá, že nemaji býti posilou té neb oně
strany ve sněmovně, nýbrž mají ji svým uměle-
ckým a vědeckým významem dodati lesku. Že
jsou toho schopní, vysvítá z toho, že není mezi
nimi ani jediného, jehož jmeno by ne-
bylo známo v celém vzdělaném
světě, mnozí pak zaujímají ve svém věde-
ckém oboru neb ve svém uméní prvé místo.
Pokud se politického význa m
oněch dvou vlastnoručních listů týče, praví »N
Fr. Pr.«: »Pozorujeme-li překvapující účinek,
jejž měla společnost zájmů v oboru hospo-
dářském při projednávání investicí, můžeme při
nejmenším doufati, že kulturní účel nové umě-
lecké galerie nebude zmařen národní žárlivostl.
Reichsw
Praha
Rakousko
Francie
umělecký galerie v Praga
panská sněmovna
11
article
Nelze také zneuznávati politickou myšlenku, jež
tkví v tomto zařízení pro povznesení národního
ducha k vyšším eilům. Pokus, přemoci obstrukčni
krisi, zrozenou z národnostního sporu, tím, že
se veřejná pozornost obrátí v jinou stranu a že
se parlament zaměstnává hospodářskými úkoly,
se skoro již podařil. Nyní se má jiti touto cestou
methodieky dále. Mají se styky, započaté př
železnicích, průplavech a regulnci řek, roz-
množiti novými, vzatými z oboru duševní práce,
umění a vědy.«
»N. W. Tagbl.« jest také spokojen, že jme
nováním nových pairů »doplněny způsobem čistě
moderním charakterní hlavy rakouských dějin,
mající místo a hlas v panské sněmovně«. Př
tom pronáší mínění, že jak jmenování nových
pairů, tak i zřízení pražské umělecké galerie
stalo se na podnět ministra osvěty dra. Hartla.
Pražský »Tagblatt« dává si však psáti z Vídně.
že hlavní zásluha o tyto věci náleží ministru-
krajanovi dru. Rezkovi.
N W Tagbl
Hartl
Rezek
Vídeň
panská sněmovna
pražský umělecký galerie
Tagblatt
12
article
Antisemitský »Volksbl.« připojuje k listině
o pražské umělecké galerii tuto poznámku
»Zmíněné císařské rozhodnutí hoví dávnému
přání pražkých českých vůdčích kruhů a není
asi nijaké pochybnosti, že máme co činiti s jedním
z oněch kulturních ústupků Čechům, které jim
svého času vládou byly slibeny. Je-li zároven
postaráno, aby nová galerie nenabyla rázu vý-
lučně českého, nýbrž stala se útulkem uměle-
ckých výtvorů obou národních kmenů v Čechách
nelze proli ní se strany německé ničehon
mitatie
»Arbeiter Zlg.« se zastavuje při odstavci
kde se praví, že »smiřující moc umění má být
dána do služby vnitřního míru v říši« a pozna-
menává: »Tak zřetelným pan dr. Körber být
nemusil; i bez této makavé zřetelnosti bylo by
se pochopilo, proč se tento velice obratný muž
tak nenadále zasazuje o podporu uměn. Nápad
urovnati česko-německý jazykový spor uměle
ckou galerií, je čistě Körbrovský« atd..
Wolfova »Ostdeutsche Rundschau« zmiňuje
s0 o zřízení galerie jen v kratičké lokálce, jež
končí slovy: »Zkrátka a dobře: jest to nový dan
Čechům, neboť jak dalece umělecké výtvory
obou v zemi usedlých kmenů mohou dojíi
uznání v Praze — jen považťe: v Praze! —
o tomo raději ani nemluvme.« Pan Wolf patrně
nepověděl o léto věci ještě poslední slovo a mů-
žeme se nadíti do jeho orgánu ješlě lecjaké za-
jímavé poznámky.
Čecho
doktor
Körber
Wolfův
Wolf
Čechy
Praha
Arbeiter Zlgie
Ostdeutsche Rundschau
13
article
Z Vídně, 14. dubna. (Te chnický
doktorát.) Ke včerejší zprávě o cisařském
rozhodnutí ze dne 13. dubna stran technického
doktorátu dodáváme ještě některé podrobnosti.
K dosažení doktorátu třeba předložiti vědeckou
práci z oboru techniekého a složiti rigorosum.
Místo vědecké práce možno předložiti však tak
konstrukční návrh, odborně popsaný
a vědecky odůvodněný, aby jím byla prokázána
schopnost k samoslatné práci.
Předloženou práci prozkoumají dva ref
renti. Ústní zkouška (rigorosum) nemá trvat
déle 2 hodin. Předsedá ji přednosta odboru
(děkan) a v komisi zkušební zasedají oba refo-
renti o vědacké práci a dva děkanem jmeno-
vaní examinatoři (bd skuteční professoři odboru,
o nějž jde, neb jich zástupci). Zkouška je ve-
řejná; úspěch se označí známkami: výlečně,
dostatečně, nedostatečně. Rigorosum nutno ko-
nati na témž úslavě, jemuž podána vědecká
práce. Zkouška po prvém nedostalečňém úspěchu
může se opakovati dvakrát. Propadne-li kandidát
po třetí, nemůže nabyti nikdy již doktorské hod-
nosti v Rakousku, a daktorská hodnost, udělená
mu v cizině, se zde neuzná. Za posouzení vě
decké práce sluší zaplatiti taxu 40 K, za rigo-
rosum 80 K. Promoce koná se za přítom-
nosti rektora a děkaňa některým řádným pro-
fessorem jako promolorem, při čemž kandidáí
složí předepsaný slib. Promoční taxa obnás
60 K. Tento rigorosní řád nabude platnosti po
čátkem školního roku 1901—1902.
Vídeň
Rakousko
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. dubna
K Delcasséově cestě do Petrohradu.
Zamýšlená — a sice ještě pro tento
měsíc zamýšlená — cesta francouzského mi-
nistra zahraničných věcí Delcasséa do Petro-
hradu uvádí se v berlínských kruzích v sou-
vislost s tím, že rusko francouzské styky, jež
té doby nejsou nejvřelejší a k jichž zlepšení
přispělo sice elementární nadšení lidu fran-
couzského za návštěvy ruského loďstva na
jihu, nikoli ale chování se vlády francouzské
a zvlástě její přání, aby Rusové za přítom-
nosti Italův odstranili se z Toulonu — mají
býti opět oživeny. Také vzájemné styky
k Anglii mají býti v Petrohradě uvedeny na
přetřes. Rovněž tak poměr Italie ku Francii.
Ukazujeť se nyní stále jasněji, — což bylo
prvotně rouškami diplomatickými ovšem zů-
myslně zahalováno — že za posledních
událostí jednalo se spíše o přiblížení Francie
ke trojspolku na úkor Ruska, což toto pa-
rovati hledělo náhlou návštěvou ve Ville-
franche — nežli o odlákání Italie od troj-
spolku. Nynějším sympatilm vlády francouzské
a nynějšímu směru politiky francouzské, jež
zvláště v otázce čínské opětně odbočila od
politiky ruské, ani by se to valně nevymy
kalo. Nedůvéru u Ruska tím vzbuzenou ma
pan Delcassé nepochybně rozplašiti jako
dříve již pan Pendezec, náčelník generálního
štábu francouzského hleděl rozplašiti nedů-
věru jeho v příčině vojenských opatření
Francie. Oporu pevnou má ovšem Rusko ve
své allianční smlouvě, v těch věcech politi-
ckých, jež ale v rámec její přesně a výslovn
pojaty nebyly, postrádána v poslední dob
značně jednotnost mezi politikou obou stůtů
Překvapující projevy k návštěvě
toulonské.
Delcasséův
Ruska
Rus
Italův
Delcassé
Pendezec
Praha
Petrohrad
Toulon
Anglie
Francie
Rusko
Villa
Petrahrad
15
article
Vlaský poslanec Arbib těší se v novám
listu, kterýž v italských časopisech uveřejňuje.
z toho, že po návštěvě v Toulonu silně vzrostl
vážnost Italů v Touloně a že s těmito nebude
tam na příště již tak pohrdlivě jako dosud jed
náno. Chlad prvního dne pozvolna po
minul a přívětivé chování se Franeouzův pro-
dloužením návštévy asi o dva dny bylo by se
změnilo v nadšení.
Nedošlo-li na to, dlužno ocenihi a
poň srdečnost a upřímné přátelství, jež projevo
valo se z obou stran. Arbib praví pak dále
»Jest tedy dosaženo, čeho touto návštěvou mělc
býti dosaženo; můžeme se vrátiti domů, pro-
niknuti zadostučiněním, že dva šlechetní náro
dové sdružili se city, kteréž v životě národnín
mají značnou roli, totiž vzájemným oceňovánín
se a úctou. Poněvadž italská a francouzská po-
litika řídí se jen přáním, přispěti vážně k za-
chování míru, nebylo možno ničeho více si přát
a ničeho více dosáhnouti.
Jest zajímavo, že poslanec Arbib, kterýž
znám jest všem skutečným znalcům poměrů
italských jako jeden z nejvášnivější ch
stoupenců trojspolku, takto se vyjadřuje.
Vidí snad ve sblížení vlády francouzské s vládou
římskou spíše posilení trojspolku nežli oslaben
jeho? Budouenost může jediná na to dáti od-
pověď. Rusko bude ale zajisté na stráží, aby
pletky nepřátel i přátel neuvedly je opět
v takové osamocení, jako stalo se již při otázce
mandžurské
Prázvláštní odměny dostává se Francouzům
za jejich srdečné uvítání loďstva vlaského
v »Gazettě di Venezia«. Píšeť tento list sice
snad od plic, ale nicméně velmi beztaktně
takto: »Několik praporův a trochu volání »Urá«
bez vnitřního přesvědčení nemůže míti
trvalý vliv na duši lidu.
Arbib
Italos
Chlad
Francouz
Gazetta di Venezia
Toulon
Rusko
16
article
»Příliš dlouho byli Italové navyklí, že Fran-
couzové hleděli na ně s patra a jako na ne-
přátele. Velká massa (?) italského lidu ví, ž
ltalie pravé přátelství nalezá to-
liko u Německa (?1).« »Návštěva toulonsk
— končí »Gazetta« — má proto smysl jen, jestli
že Francie přispěje Italii k nabytí nových držav
na Středozemním moři.« Jest tím jasné ovšem
míněn souhlas Francie k obsazení Tripo
lisu Vlachy. Slovem, Francie, jejíž nároky
na Tripoli jsou prastaré, má tuto dobrovolne
přivoliti k nové Fašodě, když k jedné uvolila s
před rokem dobrovolně a má si zahraditi v zájmu
anglo-italském i také ještě tuto poslední cestn
na — Egypt, který je v budoucnosti pro ni ne
postrádatelný.
Vojenský list vlaský »Esercito« slavnosti
v Toulonu ličí jako velmi střízlivé, pr
nichž nebylo prý — v lidu — stopy
po nadšení. Nyní, kdy slavnosti jsou ukončeny.
dlužno hleděti na události klidně a bez přepí-
nání. »Esercito« pak podává na základě tou-
lonského dopisu »Corriere Mreantile« velm
prosaický obraz slavností a cituje nepřízni v
úsudek bývalého ministra námořnietva Lock
roye o vojenských lodech italských. Lockroy
navšlíviv tyto, nazval křižáky sice výbornými,
obrněnce ale »poněkud« zastaralými.«
Kdy podána bude celní předloha
v Némecku?
Jak se nyní z Berlína oznamuje, nebude
již v tomto zasedání celní předloha říšskému
sněmu německému podána. Spolková rada bude
předlohu tu projednávati daleko do podzima
snad i do zimy. Teprve potom, až ve spolkové
radě hude vyřízena, může se předloha dostat
před sněm říšský. Následkem toho protáhnou
sle nepochybně agrárntcí němečtí také projednání
předlohy průplavní až do zimy.
Italos
Fran
Vlach
Corriere
Německo
Francie
Tripoli
Egypt
Toulon
Berlín
17
article
Roztržka mezi Vatikánem a latin-
skými národy.
Dnes v ponděli koná se v Římě tajné
konsistoř, po niž 18. t. m. následovati bude
veřejná. Proslýchá se, že v papežské allokuci
bude projoven žal papežův nad »pronásledo-
váním«, jehož se dostává církvi současně ve
Francii, Španělsku a Portugalsku.
V příčině Franeie — tak sděluje se
z Říma — ebová prý papežská stolice ještě
nejméně starosti. Pišeť vatikánský »Osservatore«
v dopise inspirovaném nepochybně pařížským
nuntiem: »Velmi vážné důvody, jichž ale nechci
bliže uváděti, dovolují mi vysloviti naději, že
nejvážnější obavy nestanou se skutečnosti.«
Hůře prý ale jeví se. pro církev věci v
Španělsku a Tortugalsku. Papež jes
prý velmi zarmoucen tím, že země tyto, jež
prý obzvláště vyznamenával, nyní k liberalismu
se obracejí. Zvláště prý ale rozhořčilo Vatikán
jednání krále portugalského Karla.
Ještě před léty odřekl prý tento návštěvu
římského dvora, aby uím papeže nerozmrzel
nyní prý týž král, jenž se ukázal tak povolným
k Vatikánu, učinil veřejné prohlášení, že j e s
liberálním a ruší prý i kláštery
Z toho ve Vatikánu zloba ovšem velmí velik.
Karel
Vatikán
Řím
Francie
Španělsko
Portugalsko
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jmenování Vrohlického a Dvořáka
peery přijato bylo německým tiskem v Praze
mimo všechno nadání celkem dosti milostivě.
Vzdor tomu, že levice panské sněmovny do-
znala při nejmenším téhož rozmnožení jako pra-
vice Dvořákem, Vrchliekým a konservativcem
prof. Zschokkem, přece jen jedna okolnost pro-
zrazuje stopy žehravého citu v duši německé
že Němci nemají v panské sněmovně ani jedi-
ného hásnika, ani jediného hudebníka. Oba
orgány něm. kasina, »Bohemia« i »Prager
Tagblalt«, přinášejí oslavné články pod záhla-
vím: »Slavný den pro umění a vědu«, anebo
»Ke cti umění«, i rozepisují se v nich o obou
skuteích mocnářových i o věnování na galerii
výtvarných umění, i o jmenování nových členů
panské sněmovny, při čemž sláva dne zasáhla
německé umění hlavně v osobě professora
Vrohlický
Dvořák
Vrchlieký
profesor
Zschokke
Němec
Prager Tagblalt
Praha
panská sněmovna
Bohemia
výtvarný uměný
19
article
Zumbusche, výtečného vídeňského sochaře. Přece
však nemůže »Bohemia« potlačit trpký povzdech
vyznívající v otázku, proč německé básníctví a
hudba jako dříve i na příště má býti v prví
komoře parlamentu nezastoupeno. Žádný něme-
eký básnik nemá prý místa ve sněmovně, ve
které zasedali Grillparzer a Anastasius Grün,
žádný německý hudebník nevstoupí do sně-
movny, do kteréž Dvořák vstupuje. Možno prý
se tomu diviti, aniž prý třeba spatřovati v tom
zamýšlené odstrčení německého umění, kteréž
prý nemá zapotřebí uznání cestou vládní. » Pragei
Tagblatt« horuje pak takto: »Můžeme jmenován
obou Čechů zaznamenati bez zášti, i když nebereme
zřetele k politickému momentu, který spolupůsobil
a třeba bychom seznam nových členů panské
sněmovny marně prohledávali, slidice po jmeně
německého básníka. Jmenujmež jen — aby-
chom zůstali při starší generaci — Ferdinanda
von Saar anebo Roseggera. Než to nemá diku
našeho umenšiti, Císařská rozhodnutí, duch, z
něhož vyplynula, znamenaji poctu umění a vědy
i váží tudiž dvojnásob v době, kteráž si libuje
tak často v surových úlocích na vzdělanost.
Grillparzer
Anastasius Grün
Dvořák
Čecho
Ferdinand on Saar
Rosegger
Bohemia
Pragei Tagblatt
20
article
Nehledě ani k tomu, že má české výtvarnictví
a zejmena česká plastika neskonale větší právo
k nářku než německá hudba a básnictví, nebo
my Češi jsme s to, postaviti oproti prof. Zum-
busehovi protiklad a sice v osobě geniálního
Myslbeka, kterýž se vedle vídeňského mistra
velice výhodně vyjímá, kdežto Němci, rozumějme
rakouští Němci, a s těmi vlastně závodíme,
nejsou přece s to, jmenovati do opravdy muže
ze své hudby anebo slovesnosti, kteří by obstáli
vedle Vrchlického a Dvořáka. Činí-li to »Pra-
ger Tagblatt« přece, prozrazuje velký nedo-
statek toho, čemu Němci říkají »augenmass-
a my »správný zorný úhel.« Všechna čest
Petri Kettenfeieru Roseggerovi, známému
samouku a též pěstiteli alpských podřeči
a imitátoru tamního lidového lónu, zvláště z
jeho zdatnost, s jakou se z bývalého krejčov-
ského tovaryše vyšinul na německého spisovatele
za nynějších poměrů v Rakousku předního,
všechno uznáni spisovateli Ferd. v. Saarovi, jejž
literární historikové v Německu buď úplně pře-
zírají, anebo o něm pojednávají jako o noveli-
stovi třetího řádu, ale s rukou na srdci nemůže
ani »P. T.« literáty tyto považovati ani za dů-
stojné nástupce Grillparzera anebo Anastasia
Grüna, natož za pendanty k Vrchlickému! A co
se týče hudby, autor neznamenitější opery ně-
mecké za posledních 10 let, »Der polnische Jude-
zvané, přece je ještě příliš mladým německým
skladatelem, než aby mohl Němcům v panské
sněmovně nahraditi Dvořáka...! Protož ne-
zbývá našim Němcům, než aby do opravdy už
ponechali magnaterii umění v této monarehii
nám Slovanům, neboť v tom ohledu není moci
na světě, kteráž by jich stesku mohla vyhověti.
Čech
profesor
Myslbek
Němec
Vrchlický
Dvořák
Kettenfeiera Rosegger
Ferd
Grillparzer
Anastasio Grün
Rakousko
Německo
21
article
Je sice možno zříditi gallerii umění podle zásad
rovnoprávnosti národní, či lépe řečeno utra-
kvismu, je možno jmenovati pro ni komisi, sklá-
dající se stejným počtem z Čechů a Němců, ale
co není možno — stvořiti německých umělců
v Čechách, českým kongeniálních, jichž není.
A to nám v naší vrozené inferiornosti upřímně
řečeno dosti lahodí.
— Situace Poláků. Stává se mnohdy, ž
i ten nejopatrnější, nejehytřejší se zmýli, a t
přihodilo se též panu — Jaworskému s jeho
nesmírně moudrou politikou. Na místě, aby Po-
láci věrně stáli při nás a osvědčili se jako spo-
lehlivi spojenci, zlíbilo se právě jmenovaněmu
pánu v nejkritičtějším okamžiku — stalo se to
před dvěma léty v Pošti — zarejditi v jiný
směr. Leč události neměly průběh, jak si jej
představoval jmenovaný pán, pan Chlumecký
a pan Szell, nýbrž vyvíjely se poněkud
jinak. Česká delegace neučinila totiž těmto
pánům k vůli, co bylo jejich touhou a tak
se stalo, že objevila se v jejich kalkulaci
pojednou díra. Posice, v níž dnes se nalezá
kolo polské na radé říšské, není valně příjemná
Čecho
Němec
Polák
Jaworský
Chlumecký
Szell
Čechy
22
article
— tak aspoň souditi lze dle hlasů listů polských
a dle jiných zjevů v politické společnosti ha-
ličské. Pan Jaworski dnes klidí ovoce své poli-
liky plné neupřímnosti a nezdravého so-
bectví. Dnes sami přátelé jeho posílají jej jako
starého pána již na výslužbu a nejupřímnější
dosud pomocníci jeho, jako pan Abrahamowiez
mu, třeba že ve sladkých frásích, vypovídají
politické přátelství. V tomto okamžiku snad se
panu Jaworskému a jiným ještě pánům po bý-
valé většině stýská, dnes snad by ji s takovou
buršikosnosti jako před dvěma lety nebyli za
pomoci německomaďarského podkopu vyhodili
do povětří. Však dnes je pozdů pomýšleti na
její rekonstrukci. Strana katolicko - lidová
sténá v prudkém německonacionálním ob-
jetí, z něhož se vyprostiti sotva se jí podaří
a my se svě strany nebudeme na příště
hledati jen hlasy, nýbrž také jejich — s po-
lehlivost. Při tom prosime, aby se nám
rozumělo. Nechceme pro bůh tvrditi, že byl snad
naše situace byla v tomto okamžiku zvlášt
přízniva, nikoli, ale proti nám se po onom činu
m. r. spiklo všechno a především páni z pra-
vice, kteří na místě, aby ve smyslu společného
programu a dle povinnosti apojenecké bylis
námi se zasadili o to, aby neporušeně a platné
zůstalo právo, byli prvními, kteří proti nám
sestavovali — dělnou majoritu. Teď mají,
co chtéli. Mají-li příčinu k nespokojenostia
k nářkům, nechť v první řadě obrátí se samy
na sebe.
Jaworský
Abrahamowiez
23
article
— Čeští účastníci novinářského sjezdu
v Dubrovníce zaslali po svém návratu do
vlasti starostovi města Dubrovníka telegrafický
pozdrav a projev uznání a díků za bratrskou
ochotu a laskavost, která jim byla za pobytu
jejich v Dubrovnice osvědčena. K tomuto pro-
jevu došla včera k rukoum odpovědného redak-
tora našeho listu z Dubrovníka odpověď tohoto
obsahu: »Děkuji co nejsrdečněji za Váš dnešní
pozdrav i prosím, abyste tlumočiti ráčil mou
neobmezenou úctu všem pánům členům novi-
nářského sjezdu, kteří byli našimi vzácnými
hosty a šťastně vrátili se do své slavné, zlaté
Prahy. Starosta města Dubrovníka : JUDr. Pero
Čingria. — Na pozdravné telegramy sjezdu
dubrovnického došly tyto odpovědi: Dyako vo,
9. dubna. Hvala vama iz sve duše i iz svega
srdca na čostnom i dičnom pozdravu. Što tam
učinio za narod svoj i narod slovanski učinio
tam po dužnosti i prava narodu svorna i cielo-
lomu Slavenstvu. Nasliedovati u tom obziru
Dubrovnik znači nasliedovati čast i slavu slavnoga
Gunduliča. S vima koji se mena sieciaja hvala
velika i ardační blagoslav. Strossmayer, biskup.
JUDr
Hval
Strossmayer
Dubrovník
Praha
Čingria
24
article
— Velika Gorica, 9. dubna. Sabovski klub
hrvatska sporbe počašóeu s upravljením pozdra-
vom zahvaljuje vam se najsrdačnije. Diočeie se
vašemu radu za Slavena habsburka monarskije.
Želimo slavenskoj žurnalistiki uspjch i nojcha-
ramo zastupnika ista, da demo božjom pomoéju,
ter u duševnoj uzajemnosti sa istom po krvi
i sudbiní bračom raditi za prava hrvatskoga na-
roda, a time i za ravnopravnost svih slavena
svenkupna monarskije. Breszlynss ky,
predsjednik kluba. — Skládám nejsrdečnější
dik za vzácnou vaši laskavost a volám úspěchu
společného dila nejvřelejší »Na zdar !« s bratr-
ským pozdravem. Dr. Engel. — Diky za bra-
trský pozdrav ze staré kolébky kultury slovan-
ské Dubrovníka. Vaším vedením staniž se vzá-
jemná láska Slovanů nám i lidstvu mohutným
zdrojem kultury i blaha. Dr. Rieger.
doktor
Engel
Diké
Rieger
Velik Gorica
Sabovski klub
25
article
— Amen, amen pravím vám: poslední
budou prvními a první budou posledními!
Tak prý dle těchto slov písma svatého díti se
bude mnohému tam na věčnosti při posledním
soudě. Zásadu tu, ale zdá se, provádí již zde
na zemi náš pražský zemský soud; neboť při
dělání návrhu na obsazení dvou míst radovských,
u tohofo soudu uprázdněných, dostal se dle
doslechu do návrhu poslední ze žadatelů jako
první a první dle stáří jako poslední ! Jsme zá-
dostivi, jakou »křesťanskou« zásadou bude se
opět řídíti vrchní zemský soud; bylo by zají-
mavo, kdyby týž udělal tak předposled-
ního prvním, poslednho druhým
a prvního posledním!! Rozkošné to
zásady — co? Doufáme však, že ministerstvo
spravedlnosti bude se, jak již někohikráte uči-
nilo, říditi i tentokrát jedině správnou zásadou,
totiž, že při stejné kvalifikaci rozhoduje s táři
žadatelovo. Či se má za nynějších, a ž do
krajnosti zbědovaných postupních
poměrů soudcovských úřadníků v Čechách roz-
trpčení ještě i takovýmto spůsobem zvětšovati?
— Politické schůze. Občanský kl ub
v Plzni bude míti členskou schůzi
v úterý dne 16. dubna o 8. hod. večer v re-
stauraci-kavárně »Slavie« (Dominikánská ulice).
Rozhovor »O politické situaci« zaháji
říšský a zemský poslanec p. dr. Em. Dyk. Čle-
nové a jimi uvedení hosté mají vstup volný.
— Osobní. Pan dr. Kaizl, ministr m. s., od-
jel včera z Prahy do Vídně.
— Rodinné zprávy. Pan MUDe. F. Prinke
obvodní lékař v Tavikovicích a sl. Božena Bur-
germeisterova na Kr. Vinohradech slavili sda-
doktor
em
Dyk
Kaizl
MUD
Božena Bura
Čechy
Plzeň
dominikánský
Praha
Vídeň
Tavikovice
Králové . Vinohrady
Slavia
m . s