ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2cb2d780-7633-11dc-8565-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 51, person 58, org 14, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý 15. prosince, 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 345.
4 article
Ba raní avečerní listy předplání so V Prazo v administracli sa niěslc. . . . . . 9 na čtvat lsta . . . . 6 K —h a dvojí donáškou na něeis. . . . . . 2 K 50 k na čtvit leta . . . . 7 K 60 vo Aliálkách na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštou : na měs na tvrtietá : . . . 3 k onn s dvoji zásilkoe na čtvrt leta . . . . i1 k doe
5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Zabezpečený zalímný rozpočet. Z Vídně, 15. prosince. V nedělních »Ná- rodních Listech« oznámili jsme: »Ujišťuje se, že, kdyby bar. Bienerth neměl po třebně prosté většiny pro schvá- lení provisoria, dají mu hlasy so- ciální demokratě buďsi přímo anebo nepřímo odchodem ze sněmovny.« — Tato naše předpověď se splnila: Sociální de- mokraté dávají a dajl bar. Biener- thovi pro sehválení z a tímního rozpočtu na první polovinu roku 1909 svoje hlasy přímo. Rozpočtové pro- visorium jest zachráněno sociálními demokraty a bar. Bienerth, chráněnec dra. Gessmanna to- likéž. Nepostrádá zajisté politického humoru, že dr. Gessmann, vůdce a chef generálního štábu strany křesťansko-sociální, šel pro sit k dru. Adlerovi, chefu generálního štábu strany sociálně-demokratické a že nešel marně. ještě více pak, že pochodil na pro spěch kabinetu byrokratického kabinetu, který byl při svém nastoupení vyhlá šen sociálními demokraty za zpátečnický. Zdánlivý odpor. Z Vídně, 15. prosince. »N. Fr. Pr.« ozna muje: »Po hlasování o zatímním rozpočtu dojde na zákon bosensko-hercegov- ský. V pohyb uvedeny vlivy vel m mocné, aby zlomen byl skutečný nebo domnělý odpor agrární ků proti prvnímu čtení zákona zmoe ňovacího. Největší odpor po té stránee činí (anebo tváři se, jakoby jej činili) agrár níci v německo-nacionálním sva- z u. Křesťansko-sociální agrárnici byli by spíše ochotni vykonávati oposici proti zákonu zmocňo vacímu formou velmi umírněnou.«
Bienerth Biener doktor Gessmann Adler Vídeň Francie strana sociálnodemokratický
6 article
Národní klub proli zalímnému rozpočtu. Z Vídně, 15. prosince. »Klub ka t - licko-národních poslanců« kona dnes schůzi, ve které se usnesl jednomyslně hlasovati pro rozpočet a jeho pil- nost. »Český klub« konal dopoledne schůzi, ve která se usnesl většinou dvouhlaso- vou (10 proti 8) hlasovatipro piln ost rozpočtu a pro rozpočet. Klub českých agrárníků kona dopoledne schůzi, ve které se usnesl většinou hlasovati proti rozpočtu a proti jeho pilnosti. O 12. hodině sešel se »Národní klub« jeho plenum se usneslo po celohodinné rozpravě 30 hlasy proti 22 hl sovati proti pilnosti rozpoětu a proti rozpočtu samému. Také zmooňovací zákon bude povolen. Z Vídně, 15. prosince. »N. Wr. Tgbil. sděluje: »Nejistota zůstává také po hladkém vyřízení zatímního rozpočtu. Zahraniční úřad vzhledem na situsci mezinárodní naléhá na po- voleni zákona zmocňovacího mi mořádným důrazem. Vi se však, že agrárníci trvají na stanovisku zhola zamítavém. Proslýchá se však nyni, že se podařl také tento zákon projednati a to pomoci vládní deklarace ve schůzi veřejné že poslanecká sněmovna povoli tento zákon se zřelelem na situaci mezinárodnl. Mysli se, že bude umožněno vyřízení Částečne odehodem odpůrců ze sněmovny. Pro- slýchá se s jisté strany, že nesgrární členové poslanecké sněmovny jsou odhodláni, kdyby agrárníci neupustili od svého odporu proti zá konu zmocňovaeímu, že budou hlasovati prot
N Wr Vídeň národní klub Český klub poslanecký sněmovna
7 article
zákonu melioračnímu (tento zákon meliorační. kterým se zvyšuje státní dolace do melioračního fondu, byla proti původní předloze vládní po- slaneckou sněmovnou změněna, panskou sně- movnou opět restituována a poslanecké sně- movně vrácena, jejíž výbor rozpočtový je přijal v textu původním a schází tudíž tolik ještě souhlas plena sněmovního). Avšak obecné mínění jest, že takového odporu proti meliorač- nímu zákonu nebude potřebl. Zakročení ve věcech pražského školství. Z Vídně, 15. prosince. V zastoupení s pol ku pražského učitelstva interveno- vali dnes předseda Antonín Kamarýt a jedna tel Josef Lízner u správce ministerstva vy učorání ryt. Kaněry v záležitostecl školství pražského. »Mordió« v poslanecké sněmovně. Z Vídně, 15. prosince. Mezi slovan- skými poslanci, Poláky vyjímaje, jest jednomyslný soud, že návrh posl. Pro- chasky a jeho přijetí jest neomluvi- t lným násilím na svobodě slova. To likéž jest jednomyslný soud, že němečtí polšti sociální demokraté, propůjčivše se za nástroj křesťanským sociálům ke znásil- nění poslance českého, zpronevěřili s celé své minulosti a veškerým zásadám strany. Nyní si počinají jako zbohatnuvší šosák, k terý pohrdavě pohliží na malé sku- piny a myslí, že tyto jsou povinny snášet každou brutálnost. V obecním zastupitelstvu vl- deňském jest sociálních demokratů daleko méně, než jest českých radikálů ve sněmovně poslanecké. Ale kdykoli dr. Lueger nebo jeho náměstkové počínají si k nim ve vídeňské radnici stejně, jako si počínali dne Prochaska s drem. Weiskirchne- rem proti českým radikálům, křičí sociální demokraté v obecní radě a ve svých novinách: »Mordi6l«.
Kamarýt Lízner Kaněra Polák Lueger Vídeň poslanecký sněmovna
8 article
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 15. prosince. (K. k) »W. Zig oznamuje: Císař udělil rozhodnutím z 3. pro since Krislianě hr. Thunové a Hohenstein Saim-Reifferscheittové, roz. hraběnce z Wald steinu a Walienbergu, c. a k. rakousko-uherský čestný odznak pro umění a vědy. Císař udělil bez poplatku titul vládního rady profesoru na akademickém gymnasiu v Praze školnímu radovi Františku Ž1abkovi který z vlastní žádosti trvale vstupuje do vý služby. Z Vídně, 15. prosince. (K. k.) »W. Ztg uveřejňuje stvrzeni o koneesi z 28. li stopadu t. r. pro místní dráhu ze Slaného do Kačic. Z Vídně 15. prosince. (K. k.) Správce ministerstva veřejných pracl jme noval lesního lékaře dra. Jos. Balzar a bán- ským lékařem u báňského ředitelství v Přibrami Správce ministerstva spravedlno st přeložil notáře Antonína Köhlera z Brou mova do Vrchlabí a Augustina Seidla ze Žacléře do Broumova. Rudolf kníže Liechtenstein Z Vídně, 15. prosince. Nejvyšší hofmistr kníž Rudolf Liechtenstein zemřel po dlouhé a těžké nemoci, maje věku 71 let, na zámku krumlovském na Moravě. Byl členem panské sněmovny. Samostatná uherská banka Z Pešti, 14. prosince. (K. k) V klub strany neodvislých, který byl dnes večer navštiven četnými členy, rokovalo se živěo otázee bankovní a o otázce splynutí stran čili fuse. Namnoze se tvrdilo, že je povinosti strany neodvislých, aby dle programu zřídila samostatnou uberskou banku. Bee
W Zig Thun W Ztg Balzar Köhler Augustin Seidl Rudolf Liechtenstein Vídeň Praha Slaný Kačice Vrchlabí Žacléř Broumov Morava Pešť panská sněmovna Hohenstein SaimReifferscheittová František Ž 1
9 title
Pce
10 article
zřízení banky nedá prý se mluviti o fusi. Otázka bankovní má však také vlivn volební opravu. Z ulerskélio říšskéhio sněmu Z Pešti, 15. prosince. (K. k) (Posl. sněmsovna. Povšechná debata o zákoně finančním byla ukončena, jelikož nebyl již žádný řečník zapsán Předloha přijímá se za podklad rozpravy podrobné Návrh Bozokův na zřízení samoslatné banky přika zuje se výboru bankovnímu. Z konference německýchi nacicnálů. Z Vídně, 15. prosince. (K. k.) „Deulschinaticnalo Korrespondenz“ uveřejňuje následující komuniké V dnešní schůzi německo-nacionálního svazu, konané za předsednictví dra. svob. pána Chiara, bylo po drobně rokováno o pilném projednávání prozatímníh rozpočtu. Když bylo konstatováno, že v novinách byty uveřejněny namnoze nesprávné zprávy o vyjed návání a o stanovisku německo-nacionálního svazu bylo v souhlase s původními rozhodnutími učiněno usnesení, hlasovati pro pilnost proza- tímního rozpočtu. Se zřetelem na nedávné zjevy bylo se vším důrazem žádáno, aby vybu- dováno bylo nmecké krajanské mini sterstvo a aby toto ministerstvc zastu povalo všechny Němce v Rakousku. Ko- nečně bylo usneseno konati dnes novou poradu předloze, týkajíci se annexe Bosny. Demonstrace pro všeobecné hlasovací právo v Drážďanech. Z Drážďam, 15. prosince. (K. k.) Včera večer po ukončení mimořádného zemského shromá ždění sociálně demokratické strany saské, které zaujalo stanovisko k otázce práv volebního, uspoládány četné demonstrační schů ze. Jednotlivé skupiny táhly pak, zpíva jíce dělnickou marseillaisu, k palác ministra vnitra a ke královskému zám ku. Jednotlivé vchody do ulic, jakož i lanský mos byly obsazeny četnicivem. Za provolávání slávy vše- obecnému právu volebnímu demonstranti se koneční rozešli
Posl Chiara Němec Pešť Vídeň Rakousko ko Bosna Drážďany nacionální svaz
11 article
Rvačka při vybírání daně. Z Madridu 14. prosince. (K. k.) V Navahermoze (provincie toledská) strhla se následkem v bírání spotřehní daně rvačka. Dvě oso by byly usmrceny, jedna raněna. Ruský velvyslanec hr. Muravěv v Římě zemřel. —Z Říma, 14. prosince.—(K. k) Velvy slane Muravěv byl po několik dní churav. Dnes ráno odebral se na procházku do města. O 3. hodině odpol odjel aulomobilem na návštěvu francouzského vel vyslance Barrěra. Na to odjel na náměstí sv. Syl vestra, kdež vystoupil, aby vykonal obvyklou pro chazku na Corsu. Před hotelem „Splendid“ pocíti velvyslanec nevolnost a odebral se do hotelu, kdoa byl uložen na postel. Lékař hotelu byl ihned povo lán, avšak přes úsilí jeho zhoršil se stav Muravěva jenž o 347. hodině večerní zemřel. Mrtvola Muravě vova byla o 10. hodině več. dopravena do paláce ruského velvyslanectví, kdež byla z volkého salonu zřízena smuteční kaple. Velký kníže Vladimnír, meška jící v Římě, dostaval se do ruského velvyslaneciv vyslovit rodině Muravěvově soustrast. Nový turecký velevyslanec v Římě. Z Cařihradu, 14. prosince. (K. k) Italská vláda přijala ministra vyučování Hakki beje za velevyslance v Římě. Boykot německého zboží v Rusku? „St. Petersburger Zeitung“ má 13. t. m. tuto te- lefonickou zprávu z Moskvy: „Zástupcové jihoslovan ských a západoslovanských národů v Moskvě usnesl se na konferenci vzhledem k rakouské politice bal- kánské boykotovati veškeré německ zboží. Jak se zdá, připojí se k tomuto boykotu takt ruské obyvalelstvo.“
Syl Madrid Řím Cařihrad Rusko St . Petersburger Zeitung Moskva Corso
12 article
dání Zpríva je dosti nejasna, dlužno tedy vyčkatij jího potvrzení, vysvětlení nebo vyvrácení. Pokus atentátu na obrněné anglické lodi. Z Londýna, 14. prosince. (K. k) Reuter. kanc, sděluje: Na obrněném křižáku » Amelhyst«, který je v Portsmouthu připraven, aby počátkem příštího roku nastoupil službu na pobřeží jižní Afriky a Jižní Ameriky, bylo do mor vrženo několik součástek 12 cen timetrověho děla. Z čmnu podezřelými jsou tři muži, kteři byli zatčení. Zdá se, ž přihoda ta nezkalila na »Amethystu« náladu. Součástky děla byly opět vytaženy. Anglická adresa tureckému parlamentu. Z Londýna, 14. prosince. (K. k.) Na 350 členů dolní sněmovny, mezi nimi předseda mi nisterstva A squith, ministr zahraničních zá- ležitosti Grey, vůdce konservativců Balfo u a mnozl jiní čelní politikové odevzdali prostřed nietvím anglického velevyslance v Cařihr adě novému ottomanskému parlamentu podepsanou jimi adresu, jíž vy s lo- vují se členům nejmladšího parla mentu srdečné pozdravy člena nejstaršího parlamentu a pronáší se naděje, že zavedení parlamentního režimu bude požehnáním pro obyvatelstvo turecké říše.
Londýn Portsmouth Afrika jižní Amerika Amethyst Reuter dolní sněmovna
13 article
President Castro v Berlíně. Z Berlina, 14 prosince. (K k.) President Castro přijel sem dnes večer. Nizozemsko proti Castrově vládě ve Veneznele Z Haagu, 14. prosince. (K. k.) Ni zo- zemské vládě bylo potvrzeno za- bavení venezuelské lodi, kter byla podezřelou, že dopravuje ná boje do jiných přístavů. Tolo zaba- vení je počátkem represalil, které, jak tvrdí holandská vláda, nepříči se mezinárodním zásadám. Nizozemsko oznámilo ve- nezuclskému národu, že tyto re- presalie čelí proti vládě Castrov a ne proti obyvatelstvu. Připouští se, že se spor octl v nové fási. Pověsti o vypovězení války se však vyvracejí Z Nového Yorku, 14. prosince. (K. k.) Dle zprávy z Caracasu uspořádalo m noh občanů a studujících před bud - vou orgánu presidenta Castra »B Constituciona!« projev proti vládě Došloko srážce demonstrantů zřlzenci listu, při čemž bylo něko- lik osob zraněno výstřely z revol- verů a jedna usmrcena. Dále se sděluje z Caracasu, že vicepresident Gomez pro- hlásil následkem jednání Niz - zemska pro Venezuelu stav obrany Dekrat o tom byl přijat lidem s nadšením. Z Haagu, 14. prosince. (K. k) Úřadněse oznamuje, že vláda sáhla k opatření proti osobnímu režimu Castro v aby nabyla záruk, že nebudou n důle obtěžovány nizo zemské lo d o nichž nechtěl Castro dáti uklidňující prohlá- šení do budoucna.
Castro Castrův Constitucion Gomez Úřadněs Berlín Nizozemsko Haag Tolo Nový York Caracas Niza Venezuela
14 article V Praze po odvolání stanného práva a zákazu nosení odznaků
V Praze po odvolání stanného práva a zákazu nosení odznaků Dnes časně z rána byla na nárožích a n věstních tabulích v Praze i předměstích nale pena vyhláška místodržitelství o odvolání stan ného práva a vyhláška policejního ředitelstv o odvolání zákazu nošení barev, uzavírání do movních vrat o 8. hod. večerní atd. Ještě vy hlášky ani neoschly a už se na Václavském ná- městí ubiral buršák v barevné čapce. Do něme- ekého kasina byla zpráva o odvolání stanného práva a zákazu nošení barev sdělena včera záhy z večera a naplnila shromážděné tam buršáky
Praha
15 article
V drobném prodejí- ranní čislo o sobě . . za 8 večerní . . . . . . . za lh Ve fllálkách na venkově ranní čislo- večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed. Předplscení a inserty příjímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházeji se těž redakce, tiskárna a okpedice „Národních Listů- Bakopisy se nevracejí.
16 article
úplným uspokojením. Mnozí z nich vítězství svých barev celonoční pitkou oslavovali a ráno potáceli se v čapkách ke svým domovům. Bezpečnostní opatření v ulicích pražských opět jsou rozmnožena. Po ulicích procházejí stále četnicko-policejní hlídky, německé objekty jsou mimořádně střeženy a zejména na Pr. kopě soustředěno množství stráže. Zálohy ozbro- jené moci ukryty byly opět v obecním paláci dříve hrab. Sylva-Tarouccy na Příkopě. Na promenadu Příkopu již o 10. hod. dop. byli vysláni četní policejní úřadníci a okresní i revírní inspektoři pěší stráže. Ve včerejší schůzi sboru obecních staršieh volal pan ob. st. adj. Mattuš s největším důra- zem: „Bumlu v Praze více nebude, buml před stanným právem dne 2. prosince 1908 byl po- sledním!“ Dnešní obrázek Příkopu dával však tušiti, že se toto proroctví obecního staršího nsi sotva splní. Buml sice ještě nebyl, poněvadž většína buršáků odjela z Prahy na vánoční prázdniny, ale na Příkop vyšlo z kasina přece asi 30 buršáků v čapkách. Nejprvé vyšlo ně- kolik párů, obklopených „pěnkavkami“, aby zkoumalo situaci. A když buršáci viděli, že na Příkopě se prochází mnoho policistů a málo obecenstva, oznámili to ostatním druhům, v ka- sině „studujícím“ vlivy a účinky prazdroje, vy- šli ostatní, pokud následkem probdělé noci ne- byli „upoutáni“ na lože. Buršáci pročházeli se od 1/411. do poledne a bdělé zraky policistů ostražitě na ně dozíraly. Klid nebyl porušen.
Taroucca Mattuš Příkop Buml Praha
17 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 119.) Ve Vídni, 15. prosince. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Lislů «.) Velká bouře ve sněmovně. — Ne- slýchané parlamentní násilí s hru- bým porušením slova. — Národné sociální poslanci pískají na píšťaly a buší prkny od pultů. — Presi- dent Weiskirchner pošle jim účet za polámané stolky. — Poslanci z různých stran národní sociály konejší. — Prudký výjev na před- sednické estradě. — Poslanec Pro- cházka vypískán. — Konečný kom- promis. — Vůdce sociálních demo- kratů dr. Adler mluví za stálého nepokoje a lomození národních so- ciálů Prudká bouře snesla se nad po- slaneckou sněmovnou. Trvala skoro celou hodinu. Způsobena byla neslýcha- rým násilím, které spácháno byl spojenými křesťanskými sociály a sociálními demokraty na svo- bodě slova v parlamentěa na slovu daném. Sotva byla schůze zahájena, zdělil předseda sněmovny, že prine Alois Liechten- stein svůj návrh změnil v ten z pu sob, aby rozpočtové provisorium bylo hned vzato v rozpravu a projednalo se hned bez výborového jednání v prvním, druhém i třetím čtení deflinitivně. Polom povstal křesťanský sociál Prochaska a navrhoval konec debaty. Tento návrh byl přij a a hlasovali proň také němečtí polští sociální demokraté Solva tak stalo, spustili čeští radikálové ve- liký lomoz. Měl totiž dle zápisu právě mlu- viti posl. Choc, který by se však podle usne- sení tohoto ke slovu již nebyl dostal. K re- sťanští sociálové patrně se do- mnivají, že jsou na vídeňské rad-
doktor Adler Liechten Choc Vídeň Polom Prochaska poslanecký sněmovna
18 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. V. A. Golcev t. V Moshvě zemřel 30. listopadu ve věku 58 let vynikající ruský učenec a publicisla Viktor Aleksandrovič Golcev, bý valý docent universit oděaské a moskevské. Zi skav za hranicemi široké a hluboké vzdělání odborné i silné uvědomění literární a konsti- tuční, odešel již před více než 25 lety do vý služby — nemoha svoje přesvědčení srovnat s duchem tehdy vládnoueím. Byl spolupracov- níkem předních ruských listův a měsičníků. »Runkých Vědomostí«, »Věstníku Jevropy«, »Ruské Mysli« (kdež po dlouhá léta vedl měsíční přehled politický) »Golosu« (autor proslulých svého času feuil- letonů, psaných pod záhlavím »Na kanu nee »V předvečer«) a j. Bylo mu dopřáno, že do čkal se dne, pro nějž pracoval celý svůj život vědecky i praktieky; dožil se dne, jehož přišt posvětil tolik práce svého ducha: pádu ruského obsolutismu, jitřenky konstituce. Právě v po- oledních letech rozvinul teprve obrovskou čin nost politickou a kullurní. Politická svobodo myslná inteligence ruská ztráci smrti V. A Golceva jednu ze svých nejsehopnéjších hlav jednoho z nejlepších inicistorů a nejeharakter- nějších vůdců. Svým odborným sludiem byl V. A. Giolcev právník, znalec práva finančního a politické ekonomie. Ale všestranné hluboké vzdělání jeho dalo mu zasahovati i do paedagogiky, bistorie. filosofie, literatury a uměni. Nejlip o tom svědčí vedle nepřehledné řady studii, článkův a stat publicistických i jeho knihy »Vospitanije, mravstvennost', pravo« (Výchova, mravnost a právo), sbornik kritických pozná- mek »Ob i skusstvě« (O umění), »Vo- prosy dňa i žizni« (Otázky dne aži- vola) aj.
Golcev Aleksandrovič Golcev Golos Giolcev univerzita oděaský
19 article
Srbská vláda vypsala před časem mezinárodní všeslovanskou soutě ž na plány monumentální ústřední budov státního monopolu a spojeného s ní ministerstva financí. První cena, činíci 7000 dinarů, přisouzena byla v těchto dnech ruským architektům N. V. Vasiljevu a S. S. Kričinskému z Petrohradu. Shakespearovská společnost v Londý ně usnesla se získati a památníkem opatřiti místo kde stával kdysi Globe-Theater, na němž anglický klasický dramatik vystavoval svoje ne- smrtelná díla (v lelech 1598—1613). Budetu postaven velkolepý sloup gigantských rozměrů s reliefním obrazem Shakespearovým. Slavnostn odhalení sloupu spojené s okázalou slavnostl projektováno jest na 23. duben přištího roku (1909), datum to, které jest zároveň dnem na- rozeníi úmrti Shakespearova. Francouzské listy citují zajímavé doklady o tom, kterak živou pozornost věnoval japonský tisk úmrti nedávno zemřelého dramatika Victoriena Sardoua. Dramata jeho totiž vedle několika málo děl Sha- kespearových dosáhla v Japonsku nej většího rozšíření, ba přímo popularity. Sardou- ova »Patrie« (»Vlast«) na přiklad, přeložená japonským dramatikem Kavakami, mužem slavné a v Evropě dobře známě herečky Sada Yako, přijata zde byla před lety s enthusi- asmem. I jiná jeho dramata — upravená ovšem poněkud pro japonský vkus — byla první díla francouzská, která sem pronikla a Sardou pře několika roky sám docílil toho, že jeho japon- ský překladatel přijat byl do svazku pařižské »Societé des auteurs«.
N V Vasiljev S S Kričinský Shakespearův Victorien Sardou Sardou Kavaky Petrohrad Evropa Patria
20 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Život čínských císařů Před několika doy oznamoval telegram z Pekina, že nový císař čínský Pu-Ji byl koru- nován. Nádhera korunovační slavnosti však ne- smí nikoho oslniti, neboť, jak líčí Jean Frollo v »Petit Parisien«, bude osud mladého syna nebes smutný a politováníhodný. Pu-Ji ještě ni komu neublížil, neboť jsou mu teprve dvě leta Jest nevinný jako novorozeně a přece je o souzen k žalostnému životu, z něhož jej snad někdy vysvobodí násilná smrt. Pu-Ji se stal cí sařem a synem nebes po neurasthenickém Kvang-Su, jenž zemřel nudnu a přesycen živo- tem. Pu-Ji povede se asi stejně, s rozumem do staví se také neurosa. Císař činský je mnohem méně volný než jeho nejposlednější poddaný. Smí opustiti svů) palác jen dvakrát do roka, máli vykonati v chrámu nebes předepsané modlitby. Také uvnitř ve svém paláci však postrádá fysické i morální volnosti. Kdyby chtěl jíti na prochá- zku, namitnou mu posvátnou tradici, ktorá mu dovoluje toliko jezditi na koni nebo se voziti.
Frollo Petit Parisien Pu
21 article
Roku 1900, několik dní před povstáním boxerů, chtěl Kvang-Su vejiti pěšky do vnitřního dvora paláce, ačkoli eliketa dovoluje pouze dáti s tam zaněsti v nosíikách. Taková odvaha nemo- hla zůstati bez trestu. Slará císařovna i říšská rada císaře pro jeho novotářství ostře pokárala a Kvang Su musil slibiti, že něco podobného už nikdy neučiní. Pro syna nehos není žádnou zábavou an zotavením projiždka ulicemi Pekina, k níž do chází dvakrát do roka. Jede-li svým hlavním městem, neuvidí z něho mnoho. Jakmile s oznámi, že se císař blíži, musejí býti všechný krámy uzavřeny. Přičné ulice jsou uzavřený velkými záclonami z modrého plátna, takže z nich není na blavní ulici viděti. Ženou-li s ulicemi běhouni, kteří běží před císařským prů- vodem, volajíce: »Vyhnout se !«, musí se každý co nejrychleji odkliditi, neboť nikdo nesmí spatřiti syna nebes tváří v tvář. Cisař táhn tedy liduprázdnými ulicemi a to jest jeho je diná projíždka. Na to může zase 6 měsíců od počívati a »baviti se« u domácího krbu. Sen
Sen Pekina Přičný ulice
22 article
nebes má jiti se sluncem spát a se sluncem vstávat. Pu-Ji ve svých dvou letech věku prot tomu nebude nic namítati, ale co tomu řekne. až mu bude dvacet let, dočkáli se jich vůbec? Císař nesmí ani jísti, ani piti, co by chtěl. Vše to jest nezměnitelně upraveno a žádné dvorské pravidlo netrpí výminky. Vyžaduje toho vysok důstojnost císařova. Táž důstojnost zapovídá synu nebes uká- zati se lékařům, kteři jej ošetřují. Lékaři obma- távají mu vždy po dvou tepnu a musejí učini stejnou diagnosu. Různí-li se diagnosy, dostanou lékaři jménem vznešeného pacienta, jehož ob- ličej nesměli spatřiti, notný výprask. Francouzský vojenský lékař Malignon, jenž v Pekině delš dobu žil a napsal o svém pobytu v Čině zaji- mavou knihu, prohlédl si po obléhání vysla- nectví a útěku clsařovny císařský palác po- drobně, hovořil s eunuchy a důkladně vše prozkoumal. Obraz, jaký podává o svých ob- jevech, způsobí velké zklamání všem, kdož
Malignon Pu
23 article
představovali palác syna nebes jako po- zemský ráj- »Vypadá všecko velmi pořádně a čistě,« píše dr. Matignon, »ale není tu nic, co by člo- věku mohlo imponovati. Malé, velmi nízké svět- nice jsou mezi sebou spojeny úzkými a křivo- latými chodbami; je to pravé bludiště temných chodeb, v nichž si člověk může jediným chyb- ným krokem zlomiti vaz, poněvadž jdou hned vysoko, hned hluboko. Ložnice císařova vypadá docela uboze. Předovším jest mikroskopicky malá a pak jest v pravěm slova smyslu přecpána lacinými krámy z obchodů, hroznými fonografy a květináči, jaké možno vyhráti v boudácho výročních trzích. Tak zvaná pracovna jest úplně holá a bez nábytku. Příchody jsou přímo životu nebezpečny poněvadž hrozí sřícením. Nikde nic, co by po- těšilo oko. Na stropě jsou přilepena vlašťovčí hnízda a ve všech koutech jsou pavučiny. 3000 eunuchů, kterí mají pokoje udržovati v čistotě,
Matignon
24 article
mají patrně něco jiného na práci. Jsou to intri- káni a darebové a to je zaměstnává úplně . ..« Tak vypadá tedy prostředí, v němž mladý Pu-Ji bude vyrůstati. To jest budoucnost, která jej očekává. Mohí žíti volným a příjemným ži- volem mladého Čiňana ze vznešené rodinya byl jen následkem posledního vládního aktu umírajíci císařovny navždy upoután k trůnu. = Kdo půjšuje papeži, dává bohu. »Gil Blas plše: Vite, že Ludvík Filip byl ordinován na kanov- níka ve věku sedmi le“. Sděluje nám to vévodkyně de Dino ve svých rozkošných memoirech. Původ to- hoto ranného kanovnictví byl tento: »Vévoda Orle- anský«, píše vévodkyně, »vyprávěl mi, že jeden z jeho předků půjčil svaté stolici peníze a ta je v ustano- vané lhůtě nevrátila. Papež na vyrovnání poslal bullu, kterouž jmenoval všechny mužské potomky rodiny rozenými podjáhny a kanovníky v Snint- Martin de Tours s právem dotýkati se bez rukaviček posvátných nádob a státi v kostele na straně evan- gelia místo na straně epištoly. A proto, připojil prine stal se král Ludvik Filip kanovníkem ve věku sedmi let.« Tento papežský způsob placení dluhu je věru znamenitý . . . Kdybychom tak mohli přiměti své věřitele, aby přijali tento system. Lidé by pak jm- novali svého hokynáře rozeným connétáblem, svého krejčího apoštolským notářem a svého domácího b- skupem in partibus ..
Gil Blas Ludvík Filip jít Dina Martin jít Tours Ludvik Snint Orle
25 article Jindy a nyní.
Jindy a nyní. * Raky, toližto veržové, kteří ze zpálkem tomu odporně čístí mohou. Liboval si Bartoloměj Puprocký v laškovném rýmování, kdy zpátkem bylo možno čí- sti verše se smyslem docela zjinačeným. Ukázku po- dáváme z r. 1598. Každý řádek čle se hned nazpátek Folkujme pannám ne sobě má radda, milujme věrně ne jest v nich zlá vada hodnosti třeba ne za nic tu ctnota milosti chtějí ne chtějí tu zlata; milujž z srdce ne šetři tu zrady. pilnějí pravdy ne klamají rády víru upřímnou ne dar sopě váží v míru ne nazbyt řemen táhnout kází věčně ván« sloužím ne sloužím nachvili, bezpečně vělte nerád Jan omejlí. c. zobn
Puprocký Jan omejle