1
masthead
Ročnik XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v úterý 15. prosince, 1908.
Praha
4
article
Ba raní avečerní listy
předplání so
V Prazo v administracli
sa niěslc. . . . . . 9
na čtvat lsta . . . . 6 K —h
a dvojí donáškou
na něeis. . . . . . 2 K 50 k
na čtvit leta . . . . 7 K 60
vo Aliálkách
na měslo. . . . . . 2 K 30h
Poštou :
na měs
na tvrtietá : . . . 3 k onn
s dvoji zásilkoe
na čtvrt leta . . . . i1 k doe
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Zabezpečený zalímný rozpočet.
Z Vídně, 15. prosince. V nedělních »Ná-
rodních Listech« oznámili jsme: »Ujišťuje se,
že, kdyby bar. Bienerth neměl po
třebně prosté většiny pro schvá-
lení provisoria, dají mu hlasy so-
ciální demokratě buďsi přímo anebo
nepřímo odchodem ze sněmovny.« — Tato
naše předpověď se splnila: Sociální de-
mokraté dávají a dajl bar. Biener-
thovi pro sehválení z a tímního
rozpočtu na první polovinu roku
1909 svoje hlasy přímo. Rozpočtové pro-
visorium jest zachráněno sociálními demokraty
a bar. Bienerth, chráněnec dra. Gessmanna to-
likéž. Nepostrádá zajisté politického humoru,
že dr. Gessmann, vůdce a chef generálního
štábu strany křesťansko-sociální, šel pro sit
k dru. Adlerovi, chefu generálního štábu
strany sociálně-demokratické a že nešel marně.
ještě více pak, že pochodil na pro
spěch kabinetu byrokratického
kabinetu, který byl při svém nastoupení vyhlá
šen sociálními demokraty za zpátečnický.
Zdánlivý odpor.
Z Vídně, 15. prosince. »N. Fr. Pr.« ozna
muje: »Po hlasování o zatímním rozpočtu
dojde na zákon bosensko-hercegov-
ský. V pohyb uvedeny vlivy vel m
mocné, aby zlomen byl skutečný
nebo domnělý odpor agrární ků
proti prvnímu čtení zákona zmoe
ňovacího. Největší odpor po té stránee
činí (anebo tváři se, jakoby jej činili) agrár
níci v německo-nacionálním sva-
z u. Křesťansko-sociální agrárnici byli by spíše
ochotni vykonávati oposici proti zákonu zmocňo
vacímu formou velmi umírněnou.«
Bienerth
Biener
doktor
Gessmann
Adler
Vídeň
Francie
strana sociálnodemokratický
6
article
Národní klub proli zalímnému rozpočtu.
Z Vídně, 15. prosince. »Klub ka t -
licko-národních poslanců« kona
dnes schůzi, ve které se usnesl jednomyslně
hlasovati pro rozpočet a jeho pil-
nost. »Český klub« konal dopoledne
schůzi, ve která se usnesl většinou dvouhlaso-
vou (10 proti 8) hlasovatipro piln ost
rozpočtu a pro rozpočet.
Klub českých agrárníků kona
dopoledne schůzi, ve které se usnesl většinou
hlasovati proti rozpočtu a proti jeho
pilnosti.
O 12. hodině sešel se »Národní klub«
jeho plenum se usneslo po celohodinné
rozpravě 30 hlasy proti 22 hl sovati
proti pilnosti rozpoětu a proti rozpočtu
samému.
Také zmooňovací zákon bude povolen.
Z Vídně, 15. prosince. »N. Wr. Tgbil.
sděluje: »Nejistota zůstává také po hladkém
vyřízení zatímního rozpočtu. Zahraniční úřad
vzhledem na situsci mezinárodní naléhá na po-
voleni zákona zmocňovacího mi
mořádným důrazem. Vi se však, že
agrárníci trvají na stanovisku zhola zamítavém.
Proslýchá se však nyni, že se podařl
také tento zákon projednati a to
pomoci vládní deklarace ve schůzi veřejné
že poslanecká sněmovna povoli tento zákon se
zřelelem na situaci mezinárodnl.
Mysli se, že bude umožněno vyřízení Částečne
odehodem odpůrců ze sněmovny. Pro-
slýchá se s jisté strany, že nesgrární členové
poslanecké sněmovny jsou odhodláni, kdyby
agrárníci neupustili od svého odporu proti zá
konu zmocňovaeímu, že budou hlasovati prot
N Wr
Vídeň
národní klub
Český klub
poslanecký sněmovna
7
article
zákonu melioračnímu (tento zákon meliorační.
kterým se zvyšuje státní dolace do melioračního
fondu, byla proti původní předloze vládní po-
slaneckou sněmovnou změněna, panskou sně-
movnou opět restituována a poslanecké sně-
movně vrácena, jejíž výbor rozpočtový je
přijal v textu původním a schází tudíž tolik
ještě souhlas plena sněmovního). Avšak obecné
mínění jest, že takového odporu proti meliorač-
nímu zákonu nebude potřebl.
Zakročení ve věcech pražského školství.
Z Vídně, 15. prosince. V zastoupení s pol
ku pražského učitelstva interveno-
vali dnes předseda Antonín Kamarýt a jedna
tel Josef Lízner u správce ministerstva vy
učorání ryt. Kaněry v záležitostecl
školství pražského.
»Mordió« v poslanecké sněmovně.
Z Vídně, 15. prosince. Mezi slovan-
skými poslanci, Poláky vyjímaje, jest
jednomyslný soud, že návrh posl. Pro-
chasky a jeho přijetí jest neomluvi-
t lným násilím na svobodě slova. To
likéž jest jednomyslný soud, že němečtí
polšti sociální demokraté, propůjčivše se za
nástroj křesťanským sociálům ke znásil-
nění poslance českého, zpronevěřili s
celé své minulosti a veškerým zásadám strany.
Nyní si počinají jako zbohatnuvší šosák, k terý
pohrdavě pohliží na malé sku-
piny a myslí, že tyto jsou povinny snášet
každou brutálnost. V obecním zastupitelstvu vl-
deňském jest sociálních demokratů daleko
méně, než jest českých radikálů ve sněmovně
poslanecké. Ale kdykoli dr. Lueger nebo
jeho náměstkové počínají si k nim ve vídeňské
radnici stejně, jako si počínali dne
Prochaska s drem. Weiskirchne-
rem proti českým radikálům, křičí
sociální demokraté v obecní radě a ve svých
novinách: »Mordi6l«.
Kamarýt
Lízner
Kaněra
Polák
Lueger
Vídeň
poslanecký sněmovna
8
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 15. prosince. (K. k) »W. Zig
oznamuje: Císař udělil rozhodnutím z 3. pro
since Krislianě hr. Thunové a Hohenstein
Saim-Reifferscheittové, roz. hraběnce z Wald
steinu a Walienbergu, c. a k. rakousko-uherský
čestný odznak pro umění a vědy.
Císař udělil bez poplatku titul vládního
rady profesoru na akademickém gymnasiu
v Praze školnímu radovi Františku Ž1abkovi
který z vlastní žádosti trvale vstupuje do vý
služby.
Z Vídně, 15. prosince. (K. k.) »W. Ztg
uveřejňuje stvrzeni o koneesi z 28. li
stopadu t. r. pro místní dráhu ze
Slaného do Kačic.
Z Vídně 15. prosince. (K. k.) Správce
ministerstva veřejných pracl jme
noval lesního lékaře dra. Jos. Balzar a bán-
ským lékařem u báňského ředitelství v Přibrami
Správce ministerstva spravedlno st
přeložil notáře Antonína Köhlera z Brou
mova do Vrchlabí a Augustina Seidla ze
Žacléře do Broumova.
Rudolf kníže Liechtenstein
Z Vídně, 15. prosince. Nejvyšší hofmistr kníž
Rudolf Liechtenstein zemřel po dlouhé a těžké
nemoci, maje věku 71 let, na zámku krumlovském
na Moravě. Byl členem panské sněmovny.
Samostatná uherská banka
Z Pešti, 14. prosince. (K. k) V klub
strany neodvislých, který byl dnes večer
navštiven četnými členy, rokovalo se živěo
otázee bankovní a o otázce splynutí stran
čili fuse. Namnoze se tvrdilo, že je povinosti
strany neodvislých, aby dle programu zřídila
samostatnou uberskou banku. Bee
W Zig
Thun
W Ztg
Balzar
Köhler
Augustin Seidl
Rudolf
Liechtenstein
Vídeň
Praha
Slaný
Kačice
Vrchlabí
Žacléř
Broumov
Morava
Pešť
panská sněmovna
Hohenstein SaimReifferscheittová
František Ž 1
10
article
zřízení banky nedá prý se mluviti
o fusi. Otázka bankovní má však také vlivn
volební opravu.
Z ulerskélio říšskéhio sněmu
Z Pešti, 15. prosince. (K. k) (Posl. sněmsovna.
Povšechná debata o zákoně finančním
byla ukončena, jelikož nebyl již žádný řečník zapsán
Předloha přijímá se za podklad rozpravy podrobné
Návrh Bozokův na zřízení samoslatné banky přika
zuje se výboru bankovnímu.
Z konference německýchi nacicnálů.
Z Vídně, 15. prosince. (K. k.) „Deulschinaticnalo
Korrespondenz“ uveřejňuje následující komuniké
V dnešní schůzi německo-nacionálního svazu, konané
za předsednictví dra. svob. pána Chiara, bylo po
drobně rokováno o pilném projednávání prozatímníh
rozpočtu. Když bylo konstatováno, že v novinách
byty uveřejněny namnoze nesprávné zprávy o vyjed
návání a o stanovisku německo-nacionálního svazu
bylo v souhlase s původními rozhodnutími učiněno
usnesení, hlasovati pro pilnost proza-
tímního rozpočtu. Se zřetelem na nedávné
zjevy bylo se vším důrazem žádáno, aby vybu-
dováno bylo nmecké krajanské mini
sterstvo a aby toto ministerstvc zastu
povalo všechny Němce v Rakousku. Ko-
nečně bylo usneseno konati dnes novou poradu
předloze, týkajíci se annexe Bosny.
Demonstrace pro všeobecné hlasovací právo
v Drážďanech.
Z Drážďam, 15. prosince. (K. k.) Včera večer po
ukončení mimořádného zemského shromá
ždění sociálně demokratické strany
saské, které zaujalo stanovisko k otázce práv
volebního, uspoládány četné demonstrační schů
ze. Jednotlivé skupiny táhly pak, zpíva
jíce dělnickou marseillaisu, k palác
ministra vnitra a ke královskému zám
ku. Jednotlivé vchody do ulic, jakož i lanský mos
byly obsazeny četnicivem. Za provolávání slávy vše-
obecnému právu volebnímu demonstranti se koneční
rozešli
Posl
Chiara
Němec
Pešť
Vídeň
Rakousko
ko
Bosna
Drážďany
nacionální svaz
11
article
Rvačka při vybírání daně.
Z Madridu 14. prosince. (K. k.) V Navahermoze
(provincie toledská) strhla se následkem v
bírání spotřehní daně rvačka. Dvě oso
by byly usmrceny, jedna raněna.
Ruský velvyslanec hr. Muravěv v Římě zemřel.
—Z Říma, 14. prosince.—(K. k) Velvy slane
Muravěv byl po několik dní churav. Dnes ráno
odebral se na procházku do města. O 3. hodině odpol
odjel aulomobilem na návštěvu francouzského vel
vyslance Barrěra. Na to odjel na náměstí sv. Syl
vestra, kdež vystoupil, aby vykonal obvyklou pro
chazku na Corsu. Před hotelem „Splendid“ pocíti
velvyslanec nevolnost a odebral se do hotelu, kdoa
byl uložen na postel. Lékař hotelu byl ihned povo
lán, avšak přes úsilí jeho zhoršil se stav Muravěva
jenž o 347. hodině večerní zemřel. Mrtvola Muravě
vova byla o 10. hodině več. dopravena do paláce
ruského velvyslanectví, kdež byla z volkého salonu
zřízena smuteční kaple. Velký kníže Vladimnír, meška
jící v Římě, dostaval se do ruského velvyslaneciv
vyslovit rodině Muravěvově soustrast.
Nový turecký velevyslanec v Římě.
Z Cařihradu, 14. prosince. (K. k) Italská
vláda přijala ministra vyučování Hakki beje
za velevyslance v Římě.
Boykot německého zboží v Rusku?
„St. Petersburger Zeitung“ má 13. t. m. tuto te-
lefonickou zprávu z Moskvy: „Zástupcové jihoslovan
ských a západoslovanských národů v Moskvě usnesl
se na konferenci vzhledem k rakouské politice bal-
kánské boykotovati veškeré německ
zboží. Jak se zdá, připojí se k tomuto boykotu takt
ruské obyvalelstvo.“
Syl
Madrid
Řím
Cařihrad
Rusko
St . Petersburger Zeitung
Moskva
Corso
12
article
dání
Zpríva je dosti nejasna, dlužno tedy vyčkatij
jího potvrzení, vysvětlení nebo vyvrácení.
Pokus atentátu na obrněné anglické lodi.
Z Londýna, 14. prosince. (K. k) Reuter.
kanc, sděluje: Na obrněném křižáku » Amelhyst«,
který je v Portsmouthu připraven, aby počátkem
příštího roku nastoupil službu na pobřeží jižní
Afriky a Jižní Ameriky, bylo do mor
vrženo několik součástek 12 cen
timetrověho děla. Z čmnu podezřelými
jsou tři muži, kteři byli zatčení. Zdá se, ž
přihoda ta nezkalila na »Amethystu« náladu.
Součástky děla byly opět vytaženy.
Anglická adresa tureckému parlamentu.
Z Londýna, 14. prosince. (K. k.) Na 350
členů dolní sněmovny, mezi nimi předseda mi
nisterstva A squith, ministr zahraničních zá-
ležitosti Grey, vůdce konservativců Balfo u
a mnozl jiní čelní politikové odevzdali prostřed
nietvím anglického velevyslance v Cařihr adě
novému ottomanskému parlamentu
podepsanou jimi adresu, jíž vy s lo-
vují se členům nejmladšího parla
mentu srdečné pozdravy člena
nejstaršího parlamentu a pronáší se
naděje, že zavedení parlamentního režimu bude
požehnáním pro obyvatelstvo turecké říše.
Londýn
Portsmouth
Afrika
jižní Amerika
Amethyst
Reuter
dolní sněmovna
13
article
President Castro v Berlíně.
Z Berlina, 14 prosince. (K k.) President
Castro přijel sem dnes večer.
Nizozemsko proti Castrově vládě ve Veneznele
Z Haagu, 14. prosince. (K. k.) Ni zo-
zemské vládě bylo potvrzeno za-
bavení venezuelské lodi, kter
byla podezřelou, že dopravuje ná
boje do jiných přístavů. Tolo zaba-
vení je počátkem represalil, které, jak
tvrdí holandská vláda, nepříči se mezinárodním
zásadám. Nizozemsko oznámilo ve-
nezuclskému národu, že tyto re-
presalie čelí proti vládě Castrov
a ne proti obyvatelstvu. Připouští se, že se
spor octl v nové fási. Pověsti o vypovězení
války se však vyvracejí
Z Nového Yorku, 14. prosince. (K. k.)
Dle zprávy z Caracasu uspořádalo m noh
občanů a studujících před bud -
vou orgánu presidenta Castra »B
Constituciona!« projev proti vládě
Došloko srážce demonstrantů
zřlzenci listu, při čemž bylo něko-
lik osob zraněno výstřely z revol-
verů a jedna usmrcena. Dále se sděluje
z Caracasu, že vicepresident Gomez pro-
hlásil následkem jednání Niz -
zemska pro Venezuelu stav obrany
Dekrat o tom byl přijat lidem s nadšením.
Z Haagu, 14. prosince. (K. k) Úřadněse
oznamuje, že vláda sáhla k opatření
proti osobnímu režimu Castro v
aby nabyla záruk, že nebudou n
důle obtěžovány nizo zemské lo d
o nichž nechtěl Castro dáti uklidňující prohlá-
šení do budoucna.
Castro
Castrův
Constitucion
Gomez
Úřadněs
Berlín
Nizozemsko
Haag
Tolo
Nový York
Caracas
Niza
Venezuela
14
article
V Praze po odvolání stanného
práva a zákazu nosení odznaků
V Praze po odvolání stanného
práva a zákazu nosení odznaků
Dnes časně z rána byla na nárožích a n
věstních tabulích v Praze i předměstích nale
pena vyhláška místodržitelství o odvolání stan
ného práva a vyhláška policejního ředitelstv
o odvolání zákazu nošení barev, uzavírání do
movních vrat o 8. hod. večerní atd. Ještě vy
hlášky ani neoschly a už se na Václavském ná-
městí ubiral buršák v barevné čapce. Do něme-
ekého kasina byla zpráva o odvolání stanného
práva a zákazu nošení barev sdělena včera záhy
z večera a naplnila shromážděné tam buršáky
Praha
15
article
V drobném prodejí-
ranní čislo o sobě . . za 8
večerní . . . . . . . za lh
Ve fllálkách na venkově
ranní čislo-
večerní . . . . . . . . 5h
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplscení a inserty příjímá
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházeji se těž
redakce, tiskárna a okpedice
„Národních Listů-
Bakopisy se nevracejí.
16
article
úplným uspokojením. Mnozí z nich vítězství
svých barev celonoční pitkou oslavovali a ráno
potáceli se v čapkách ke svým domovům.
Bezpečnostní opatření v ulicích pražských
opět jsou rozmnožena. Po ulicích procházejí
stále četnicko-policejní hlídky, německé objekty
jsou mimořádně střeženy a zejména na Pr.
kopě soustředěno množství stráže. Zálohy ozbro-
jené moci ukryty byly opět v obecním paláci
dříve hrab. Sylva-Tarouccy na Příkopě.
Na promenadu Příkopu již o 10. hod. dop.
byli vysláni četní policejní úřadníci a okresní
i revírní inspektoři pěší stráže.
Ve včerejší schůzi sboru obecních staršieh
volal pan ob. st. adj. Mattuš s největším důra-
zem: „Bumlu v Praze více nebude, buml před
stanným právem dne 2. prosince 1908 byl po-
sledním!“ Dnešní obrázek Příkopu dával však
tušiti, že se toto proroctví obecního staršího nsi
sotva splní. Buml sice ještě nebyl, poněvadž
většína buršáků odjela z Prahy na vánoční
prázdniny, ale na Příkop vyšlo z kasina přece
asi 30 buršáků v čapkách. Nejprvé vyšlo ně-
kolik párů, obklopených „pěnkavkami“, aby
zkoumalo situaci. A když buršáci viděli, že na
Příkopě se prochází mnoho policistů a málo
obecenstva, oznámili to ostatním druhům, v ka-
sině „studujícím“ vlivy a účinky prazdroje, vy-
šli ostatní, pokud následkem probdělé noci ne-
byli „upoutáni“ na lože.
Buršáci pročházeli se od 1/411. do poledne
a bdělé zraky policistů ostražitě na ně dozíraly.
Klid nebyl porušen.
Taroucca
Mattuš
Příkop
Buml
Praha
17
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 119.)
Ve Vídni, 15. prosince.
(Zvl. telef. zpráva »Nár. Lislů «.)
Velká bouře ve sněmovně. — Ne-
slýchané parlamentní násilí s hru-
bým porušením slova. — Národné
sociální poslanci pískají na píšťaly
a buší prkny od pultů. — Presi-
dent Weiskirchner pošle jim účet
za polámané stolky. — Poslanci
z různých stran národní sociály
konejší. — Prudký výjev na před-
sednické estradě. — Poslanec Pro-
cházka vypískán. — Konečný kom-
promis. — Vůdce sociálních demo-
kratů dr. Adler mluví za stálého
nepokoje a lomození národních so-
ciálů
Prudká bouře snesla se nad po-
slaneckou sněmovnou. Trvala skoro
celou hodinu. Způsobena byla neslýcha-
rým násilím, které spácháno byl
spojenými křesťanskými sociály
a sociálními demokraty na svo-
bodě slova v parlamentěa na slovu
daném. Sotva byla schůze zahájena, zdělil
předseda sněmovny, že prine Alois Liechten-
stein svůj návrh změnil v ten z pu
sob, aby rozpočtové provisorium bylo hned
vzato v rozpravu a projednalo se hned bez
výborového jednání v prvním, druhém
i třetím čtení deflinitivně. Polom povstal
křesťanský sociál Prochaska a navrhoval
konec debaty. Tento návrh byl přij a
a hlasovali proň také němečtí
polští sociální demokraté Solva
tak stalo, spustili čeští radikálové ve-
liký lomoz. Měl totiž dle zápisu právě mlu-
viti posl. Choc, který by se však podle usne-
sení tohoto ke slovu již nebyl dostal. K re-
sťanští sociálové patrně se do-
mnivají, že jsou na vídeňské rad-
doktor
Adler
Liechten
Choc
Vídeň
Polom
Prochaska
poslanecký sněmovna
18
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
V. A. Golcev t.
V Moshvě zemřel 30. listopadu ve věku
58 let vynikající ruský učenec a publicisla
Viktor Aleksandrovič Golcev, bý
valý docent universit oděaské a moskevské. Zi
skav za hranicemi široké a hluboké vzdělání
odborné i silné uvědomění literární a konsti-
tuční, odešel již před více než 25 lety do vý
služby — nemoha svoje přesvědčení srovnat
s duchem tehdy vládnoueím. Byl spolupracov-
níkem předních ruských listův a měsičníků.
»Runkých Vědomostí«, »Věstníku
Jevropy«, »Ruské Mysli« (kdež po
dlouhá léta vedl měsíční přehled politický)
»Golosu« (autor proslulých svého času feuil-
letonů, psaných pod záhlavím »Na kanu nee
»V předvečer«) a j. Bylo mu dopřáno, že do
čkal se dne, pro nějž pracoval celý svůj život
vědecky i praktieky; dožil se dne, jehož přišt
posvětil tolik práce svého ducha: pádu ruského
obsolutismu, jitřenky konstituce. Právě v po-
oledních letech rozvinul teprve obrovskou čin
nost politickou a kullurní. Politická svobodo
myslná inteligence ruská ztráci smrti V. A
Golceva jednu ze svých nejsehopnéjších hlav
jednoho z nejlepších inicistorů a nejeharakter-
nějších vůdců.
Svým odborným sludiem byl V. A. Giolcev
právník, znalec práva finančního a politické
ekonomie. Ale všestranné hluboké vzdělání jeho
dalo mu zasahovati i do paedagogiky, bistorie.
filosofie, literatury a uměni. Nejlip o tom svědčí
vedle nepřehledné řady studii, článkův a stat
publicistických i jeho knihy »Vospitanije,
mravstvennost', pravo« (Výchova,
mravnost a právo), sbornik kritických pozná-
mek »Ob i skusstvě« (O umění), »Vo-
prosy dňa i žizni« (Otázky dne aži-
vola) aj.
Golcev
Aleksandrovič Golcev
Golos
Giolcev
univerzita oděaský
19
article
Srbská vláda vypsala před časem
mezinárodní všeslovanskou soutě ž na
plány monumentální ústřední budov
státního monopolu a spojeného s ní
ministerstva financí. První cena, činíci
7000 dinarů, přisouzena byla v těchto dnech
ruským architektům N. V. Vasiljevu a S.
S. Kričinskému z Petrohradu.
Shakespearovská společnost v Londý ně
usnesla se získati a památníkem opatřiti místo
kde stával kdysi Globe-Theater, na němž
anglický klasický dramatik vystavoval svoje ne-
smrtelná díla (v lelech 1598—1613). Budetu
postaven velkolepý sloup gigantských rozměrů
s reliefním obrazem Shakespearovým. Slavnostn
odhalení sloupu spojené s okázalou slavnostl
projektováno jest na 23. duben přištího roku
(1909), datum to, které jest zároveň dnem na-
rozeníi úmrti Shakespearova.
Francouzské listy citují zajímavé
doklady o tom, kterak živou pozornost věnoval
japonský tisk úmrti nedávno zemřelého
dramatika Victoriena Sardoua. Dramata
jeho totiž vedle několika málo děl Sha-
kespearových dosáhla v Japonsku nej
většího rozšíření, ba přímo popularity. Sardou-
ova »Patrie« (»Vlast«) na přiklad, přeložená
japonským dramatikem Kavakami, mužem
slavné a v Evropě dobře známě herečky Sada
Yako, přijata zde byla před lety s enthusi-
asmem. I jiná jeho dramata — upravená ovšem
poněkud pro japonský vkus — byla první díla
francouzská, která sem pronikla a Sardou pře
několika roky sám docílil toho, že jeho japon-
ský překladatel přijat byl do svazku pařižské
»Societé des auteurs«.
N V Vasiljev
S S Kričinský
Shakespearův
Victorien Sardou
Sardou
Kavaky
Petrohrad
Evropa
Patria
20
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Život čínských císařů
Před několika doy oznamoval telegram
z Pekina, že nový císař čínský Pu-Ji byl koru-
nován. Nádhera korunovační slavnosti však ne-
smí nikoho oslniti, neboť, jak líčí Jean Frollo
v »Petit Parisien«, bude osud mladého syna
nebes smutný a politováníhodný. Pu-Ji ještě ni
komu neublížil, neboť jsou mu teprve dvě leta
Jest nevinný jako novorozeně a přece je o
souzen k žalostnému životu, z něhož jej snad
někdy vysvobodí násilná smrt. Pu-Ji se stal cí
sařem a synem nebes po neurasthenickém
Kvang-Su, jenž zemřel nudnu a přesycen živo-
tem. Pu-Ji povede se asi stejně, s rozumem do
staví se také neurosa.
Císař činský je mnohem méně volný než
jeho nejposlednější poddaný. Smí opustiti svů)
palác jen dvakrát do roka, máli vykonati
v chrámu nebes předepsané modlitby. Také
uvnitř ve svém paláci však postrádá fysické
i morální volnosti. Kdyby chtěl jíti na prochá-
zku, namitnou mu posvátnou tradici, ktorá mu
dovoluje toliko jezditi na koni nebo se voziti.
Frollo
Petit Parisien
Pu
21
article
Roku 1900, několik dní před povstáním boxerů,
chtěl Kvang-Su vejiti pěšky do vnitřního dvora
paláce, ačkoli eliketa dovoluje pouze dáti s
tam zaněsti v nosíikách. Taková odvaha nemo-
hla zůstati bez trestu. Slará císařovna i říšská
rada císaře pro jeho novotářství ostře pokárala
a Kvang Su musil slibiti, že něco podobného už
nikdy neučiní.
Pro syna nehos není žádnou zábavou an
zotavením projiždka ulicemi Pekina, k níž do
chází dvakrát do roka. Jede-li svým hlavním
městem, neuvidí z něho mnoho. Jakmile s
oznámi, že se císař blíži, musejí býti všechný
krámy uzavřeny. Přičné ulice jsou uzavřený
velkými záclonami z modrého plátna, takže
z nich není na blavní ulici viděti. Ženou-li s
ulicemi běhouni, kteří běží před císařským prů-
vodem, volajíce: »Vyhnout se !«, musí se každý
co nejrychleji odkliditi, neboť nikdo nesmí
spatřiti syna nebes tváří v tvář. Cisař táhn
tedy liduprázdnými ulicemi a to jest jeho je
diná projíždka. Na to může zase 6 měsíců od
počívati a »baviti se« u domácího krbu. Sen
Sen
Pekina
Přičný ulice
22
article
nebes má jiti se sluncem spát a se sluncem
vstávat. Pu-Ji ve svých dvou letech věku prot
tomu nebude nic namítati, ale co tomu řekne.
až mu bude dvacet let, dočkáli se jich vůbec?
Císař nesmí ani jísti, ani piti, co by chtěl. Vše
to jest nezměnitelně upraveno a žádné dvorské
pravidlo netrpí výminky. Vyžaduje toho vysok
důstojnost císařova.
Táž důstojnost zapovídá synu nebes uká-
zati se lékařům, kteři jej ošetřují. Lékaři obma-
távají mu vždy po dvou tepnu a musejí učini
stejnou diagnosu. Různí-li se diagnosy, dostanou
lékaři jménem vznešeného pacienta, jehož ob-
ličej nesměli spatřiti, notný výprask. Francouzský
vojenský lékař Malignon, jenž v Pekině delš
dobu žil a napsal o svém pobytu v Čině zaji-
mavou knihu, prohlédl si po obléhání vysla-
nectví a útěku clsařovny císařský palác po-
drobně, hovořil s eunuchy a důkladně vše
prozkoumal. Obraz, jaký podává o svých ob-
jevech, způsobí velké zklamání všem, kdož
Malignon
Pu
23
article
představovali palác syna nebes jako po-
zemský ráj-
»Vypadá všecko velmi pořádně a čistě,«
píše dr. Matignon, »ale není tu nic, co by člo-
věku mohlo imponovati. Malé, velmi nízké svět-
nice jsou mezi sebou spojeny úzkými a křivo-
latými chodbami; je to pravé bludiště temných
chodeb, v nichž si člověk může jediným chyb-
ným krokem zlomiti vaz, poněvadž jdou hned
vysoko, hned hluboko. Ložnice císařova vypadá
docela uboze. Předovším jest mikroskopicky
malá a pak jest v pravěm slova smyslu přecpána
lacinými krámy z obchodů, hroznými fonografy
a květináči, jaké možno vyhráti v boudácho
výročních trzích. Tak zvaná pracovna jest úplně
holá a bez nábytku.
Příchody jsou přímo životu nebezpečny
poněvadž hrozí sřícením. Nikde nic, co by po-
těšilo oko. Na stropě jsou přilepena vlašťovčí
hnízda a ve všech koutech jsou pavučiny. 3000
eunuchů, kterí mají pokoje udržovati v čistotě,
Matignon
24
article
mají patrně něco jiného na práci. Jsou to intri-
káni a darebové a to je zaměstnává úplně . ..«
Tak vypadá tedy prostředí, v němž mladý
Pu-Ji bude vyrůstati. To jest budoucnost, která
jej očekává. Mohí žíti volným a příjemným ži-
volem mladého Čiňana ze vznešené rodinya
byl jen následkem posledního vládního aktu
umírajíci císařovny navždy upoután k trůnu.
= Kdo půjšuje papeži, dává bohu. »Gil Blas
plše: Vite, že Ludvík Filip byl ordinován na kanov-
níka ve věku sedmi le“. Sděluje nám to vévodkyně
de Dino ve svých rozkošných memoirech. Původ to-
hoto ranného kanovnictví byl tento: »Vévoda Orle-
anský«, píše vévodkyně, »vyprávěl mi, že jeden z jeho
předků půjčil svaté stolici peníze a ta je v ustano-
vané lhůtě nevrátila. Papež na vyrovnání poslal
bullu, kterouž jmenoval všechny mužské potomky
rodiny rozenými podjáhny a kanovníky v Snint-
Martin de Tours s právem dotýkati se bez rukaviček
posvátných nádob a státi v kostele na straně evan-
gelia místo na straně epištoly. A proto, připojil prine
stal se král Ludvik Filip kanovníkem ve věku sedmi
let.« Tento papežský způsob placení dluhu je věru
znamenitý . . . Kdybychom tak mohli přiměti své
věřitele, aby přijali tento system. Lidé by pak jm-
novali svého hokynáře rozeným connétáblem, svého
krejčího apoštolským notářem a svého domácího b-
skupem in partibus ..
Gil Blas
Ludvík Filip
jít Dina
Martin jít Tours
Ludvik
Snint
Orle
25
article
Jindy a nyní.
Jindy a nyní.
* Raky, toližto veržové, kteří ze zpálkem tomu
odporně čístí mohou. Liboval si Bartoloměj Puprocký
v laškovném rýmování, kdy zpátkem bylo možno čí-
sti verše se smyslem docela zjinačeným. Ukázku po-
dáváme z r. 1598. Každý řádek čle se hned nazpátek
Folkujme pannám ne sobě má radda,
milujme věrně ne jest v nich zlá vada
hodnosti třeba ne za nic tu ctnota
milosti chtějí ne chtějí tu zlata;
milujž z srdce ne šetři tu zrady.
pilnějí pravdy ne klamají rády
víru upřímnou ne dar sopě váží
v míru ne nazbyt řemen táhnout kází
věčně ván« sloužím ne sloužím nachvili,
bezpečně vělte nerád Jan omejlí.
c. zobn
Puprocký
Jan omejle