ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2c9ae2b0-7633-11dc-9e7f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 81, person 92, org 18, work 5
1 masthead
Hocnik XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pátek II. prosince, 1908
Praha
3 masthead
Číslo 34.
4 article
Na ranní a večerní llety přodpláci se V Praze v administraci: na měsic. . . . . . 2 K — h na čtrrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měslo, . . . . . na čtvrt lsta . . . . 7 K 50h ve flialkácho na měsie. . . . . . 2 K 30 Poštou: na měsle, na vrtíota . . . . K eni a dvojí zásilkou Ba čevrtieta . . . : k eop
Praha
5 article
ečerní vdlání V drobném prodejl ranní číslo o sobě . . za večerní . . . . . . . za d k Ve filiálkách na venkově ranni cislo . . . . . večerni . . . . . . . 5b lnseráty platí se hotové napřed Přodplscení a inserty přijími administrace v Marianské ul., e. Tam nacházejí se těš rodakce. tiskárna a expodlne „Národních Listů“ Rukopisy se novracajl
6 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Vláda hrozí Praze výminečným stavem. Z Vídně, 11. prosince. Vláda dává vyhla- šovati: Budou-li se po zrušení stanného práva v Praze při bumlech německých studentů ne- pokoje opakovati, bude nejen obno- veno stanné právo, nýbrž bude vy hlášen zároveň výminečný stav v Praze. Štváč dr. Schreiner. Z Vídně, 11. prosince. Zaznamenali jsme již, jaké nepříjemnosti způ sobi německý ministrkrajan dr. Schrei- ner bar. Bienerthovi svými štvanicemi. prováděnými v Tyrolsku a Haliči. Dne sdělují se o obou tyto podrobnosti: Předseda kola polského Glabinski protestovalu bar. Bienertha rozhodně proti vše- likému zasahování dra. Schrei nera do vnitřních záležitostí ha- ličských. Také v kole polském byla o věei té rozprava velmi čilá. Dr. Sehreiner dává dnes prohlašovati německo-nacionální korrespondencí že rokoval s Němci haličskými jenom o zále- žitostech hospodářských. Ostrá srážka mezi dvěma polskými poslanoi Z Vídně, 11. prosince. Ve včerejší schů kola polského sdělil posl. Mleczko. že vystupuje z polské strany li dové, protože nemůže snésti absolutismus strany, že však zůstane členem kola. Když po skončené schůzi Mleczko opouštěl místnosti klubovní, vyťal mu posl. Olszewski ze zadu silnou ránu pěsti. Když pak Mleczko pozdvihl k obraně hůl, vytrhl mu ji Olszewski a dal mu ránu do hlavy. Rána byla tak silná. že se hůl přerazila na dva kusy. Hol odevzdána byla vrátnému, jenž byl svědkem této sražky. Mleczko vrálil se do kola, kde byl všichni poslanci shromáždění a vypravoval, co se mu stalo.
doktor Schreiner Schrei Bienerth Sehreiner Němec Olszewski Mleczko Praha Vídeň Tyrolsko Halič
7 article
Z Vídně, 11. prosince. Ve srážee m e poslanci Mleczkem a Olszewskýn sděluje nám předseda polské strany lidové posl Stapiňski toto: „V klubu polském činíl po slanec Mlezko předsedovi polsko strany lidové výtky pro jeho po stup a pravil, že nemůže jeho politiku a tak tiku schvalovati. Při odchodu vyšli za ním po slanci Bojko a Olszewski a řekli mu, ž tvrdil o Stapiňském nepravdu. Poslanee Mleczko namítl: „Vše, co jsem řekl dnes v klubu polském, řekl jsem soukromě poslanci Olszewskému.“ Posl. Olszewski: „To nen pravda, to je sprostota. Ty jsi padouchl Olszewski dal potom Mleczkov políček. Mleezko zdvihl na obranu hůl, ale není pravda, že ji rozpil o hlavu Olszewského. Naopak Olszewski ji ve vzduchu zachytil, v půli ji rozlo mi a odhodil. V klubu polském dnes podá poslanee Oleszewski omluvné prohlášení. Prosi- dentu dru. Weiskirchnerovi bylo o věci té refe- rováno. Regulace Labe z Kolina do Přelouče. Z Vídně, 11. prosince. V minister stvu financí konala se porada, ktere se zúčastnili bývalý ministr obchodu dr. For a poslanci prof. Drtina a prcf. Hráský, pak předseda středolabského komitélu starost královéhradecký dr. Ulrych a místostarostn kolínský p. Karabáček. Vláda zastoupena byla sekčním chefem drem. Ign. Grubrem a drem. Englem z ministerstva financía drem. Friesem z ministerstva obchodu. Kro- mě těchto pak stavebním radou Rubinem referenty tajemníkem Hloschanem a sekčním radou Zeiským. Jednalo se o to, ještě v prv ní stavební periodě pro vodní costy z a b oe pečiti práce z Kolína do Přelouče. Veliké obtíže, kleré tomu činěny byly z důvodů finančních, byly po 2hodinné, velmí čilé debatě na základě vzájemné dohody úplně ukli zeny.
Mleczk Bojko Olszewski Posl Pros fórum profesor Drtina Hráská doktor Ulrych Karabáček Fries Rubin Hloschan Vídeň Přelouč Kolín Zeiský
8 article
Hr. Apponyi do Vídně. Z Budapešti, 10. prosince. (K. k.) Ministr kultu a vyučování hr. Apponyi odjel dnes do Vídně., Obchodní smlouva na — čtyři neděle. Z Vídně, 11. prosince. Oznámili jsme již včera, že agrárníci všech stran čine nepřeklenutelný odpor proti schválení předlohy, kterou žádá vláda plnou moc, aby prodloužila obchodně- po- litické styky k Srbsku na dobu celého roku. Podle »N. Fr. Fr.« nabízí vláda prostřed- nictvím tajného rady rytíře Rösslera tento kompromis: Vzpomenutá předloha bude odvolána a místo ni podá se jen osnova, kterou se vládě uděli zmocnění, aby uzavřela obchodně-politické prov- sorium toliko na dobu čtyř neděl O tomto kompromisním návrhu budou agrárn strany dnes rokovati. Hr Berchtold do Vídně. Z Vídně, 11. prosince. »N. Fr. Pr.« te- legrafují z Petrohradu: V diplo matických krazích proslýchá se, že velevyslanec br. Berchtold odjede do Vídně, by tam referoval.
Apponyi Rössler Berchtold Hradec Vídeň Budapešť Srbsko Francie Hradec Berchtold Petrohrad
9 article
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 11. prosince. (K. k.) »Wiener Zeitung« uveřejňuje nařízení ministerstev vnilre a obchodu z 22. listopadu 1908, jímž doplůuje se ministerské nařízení z 26. března 1902 obchodování s koncentrovano kyselinou octovou; dále nařízení mii sterstva spravedlnosti v dohodě s ministerstv vnitra a obchodu z 3 prosince 1908 o roz- šlření statistických dokladů živ- nostenských soud Chorvatský poslanec šl. Jelačič zemřel. Ze Záhřeba, 10. prosince. (K. k.) »Uher. tel. kor. kanc« sděluje: Dnes zemřel někdejší zemský a říšský poslanec velkostatkář Juli u sl Jelačič. Hrál kdysi v politice Chorvatska čelnou úlohu. Chorvalský sněm nebude svolán. Ze Záhřeba, 10. prosince. (K k.) »Uher tel. kor. kane.« sděluje: Ve článku, inspirova- ném dle všeho vládou, zabývá se »Agramer Zeitung« otázkou svolán! chorvstské ho sněmu a připomíná revolučn řeč. kterou se uvedl předseda dle stáří B a čič a která byla většinou zemského sněmu vyslechnuta s pochvalou a schvále na. Tím zaujal zemský sněm pří m revoluční stanovisko. Odpovědělo s na to jeho odročením Pokud nynější zemský sněm, to jest jeh strany, zejména však srbsko-chorvat ska koalice, nevzdají se svého nezákonného sta- noviska, jaké zaujaly k oné řeči, pokud ja sně a zřetelně nepodvolí se zákonu schválenému panovníkem, nemůže se pomýšleti na svolán zemského sněmu. Náklad na severo-americké vojsko. Z Washingtonu, 10 prosince. (K. k.) Něm. atl. kab. sděluje: Ve výročni zpráv vojenského tajemníka vypočitává s rozpočet na nový finanční rok 189,755.000 dolarů; to jest o 52 milionů více než roku lelošního Zpráva doporučuje zřídi milici počlem 350 000 mužů. Anglický admirál reorganisuje turecké loďstvo Z Londýna, 11. prosince. (K. k.) Reute- rova kancelář se dovídá, že anglická vláda vy
Jelačič Juli Uher Vídeň Záhřeb Uhry Chorvatsko Washington Německo Londýn Reut Agramer Zeitung Wiener Zeitung
10 article
hověla žádosti Turacka a vyslala tam anglického admirála reorgani- sovat turecké lodstvo. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 10. prosince. (K k.) (Doln sněmovna.) V dnešní schůzi dotezovals lord Lonsdale vlády po domnělém vyjed- návánío odstoupen! Velrybí záto ky Plal se, zda byla mezi slátním tajemnlkem Dernburgem a ministerskými předsedy Kapska a Transvaalu vyměněna sdělení. Odpovídaje k tomuto dotazu uvedl parlamentní podtajemník osadního úřadu Seelv nedávné prohlášení mi nisterského předsedy Kapska, že oslada t nikdy neměla vúmyslu vzdáti se Velrybí zátoky nebo její správy a že v této záležilosti postupuje společně s ostatním jihoafrickými vládsmi.
Lonsdale Londýn Kapsko Transvaal Doln sněmovna
11 article Nová bitevní loď rakouská.
Nová bitevní loď rakouská. Z Torstu, 10. prosince. (K. k.) Bitevní lo „Arcivévoda František Ferdinand“, která byl včera v Pulji vytůněna, byla dnes odpoledne do pravena do loděnice San Marco společnost „Stabilimento Tecniko Triestino“. V Terste pracuje se nyní na jejím dostavení.
František Ferdinand Torst Terst Sana Marco společnost Stabilimento Tecniko Triestin
12 title
Nebezpečí války na Balkáně
Balkán
13 article Bulharsko a Turecko.
Bulharsko a Turecko. Ze Sofije, 10 prosince. (K. k.) Ag Tel Bulg. sděluje: V dnešní schůzi sobraní prohlá- sil ministr zahraničních záležitosti generál P prikov, odpovídaje na podaný dotaz: Posu- zuje-li se správně politika, kterou vlád sleduje vůči Turecku a posuzují li se správně výsledky této politiky, dlužno uznati, že obsahuje polit ka vlády cennou kompensaci za fiktivní a obtižný vasalský poměr. Abychom dokázali, že chgeme ž1ti v přátel ství, nesáhli jsme ke zbrani. Pro pustili jsme záložníky, když Turecko mobiliso valo. Když mocnosti radily Bulharsku, aby se o uznání neodvislosti obrátilo na bezprostředn interesované. Turecko, učinili jsme nezbytno kroky Věrní své politice, prohlásili jsme: Ne koupíme si neodvislost, nahradlme však sku tečné škody. Tímto způsobem zbudovali jsmazá klad pro dohodu. Předem jame v Caři hradí zkoumali, pak vyslali jsme na žádos Porty Liapčeva doCaříhradu Jeh poselstvi nemělo konečného vy- sledku. Liapčev byl nucen se vrá- titi a oznámil, že turecká vláda m u s mimo bulharské záležitosti usp - řádali ještě celou řadu jiných po litiekých otázek a že není připraven na konečné rozhodnuti. Souhlasili jsme s krát kým průtahem v naději, že dojde co nejdfive k dohodě. Můžeme prohlásiti, že odskodnění zájmů skutečně dotčených nepřičí se ani ná- rodní důstojnosti ani nám neuloží nová nepřed- vídaná břemena. Stupňovaný boykot na rakousko-uherské zboži. Z Vidně, 11. prosince. »N. Fr. Pri«l legrafují ze Soluna: Teicet ozbrojených muže vniklo do skladiště v Krivolaku na trati Solun- Skoplje, polilo tam složené zá sob uherskěho cukru petrolejem a po škodilo tak rakouské zboži.
Posa Pri Bulharsko Turecko Sofijá Aga Tel Soluna Teicet Skoplje
14 article Pisomná smlouva italsko-ruská.
Pisomná smlouva italsko-ruská. Z Londýna, 11. prosince. „Globe“ ozn muje z Říma, že itals ko-ruská smlou v balkánská jest zcela formalní pisemnt konvenoe, ve které se zaručuje oolistvos! Srb- ska, Turecka, Černé Hory, Bulharska a Řecka
Srb Londýn Řím Turecko Bulharsko Řecko Glob
15 article Delegace král. hlav. města Prahy na radnici pařížské.
Delegace král. hlav. města Prahy na radnici pařížské. Přijelí síarosly pražského p. dra. Groše a dele- gace král. hl. města Prahy na radnici pařížské v pá- tek dne 27. listopadu ve slavnostní schůzi ve velké zasedací síni bylo velkolepé a ceremoniální. Oliciální předslavilelé Francie proslovili před celou veřejnost pařižskou a před záslupci tisku svoje sympatie k če- skému národu. Při hostině, jež následovala po slav- nostní schůzi, v ohromné jídelně, ozdobené nástropní malbou „llymna země slunci“, promluvil kromněp starosty dra. Groše též p. dr. Podlipný, jehož řeč boužhivě a nadíoně aklamovaná, v překladě českém zní takto: „Pánové a drazi přátelé! llidoztí a štěstim jsem prodchnul, že dnes již po třetí ve svém životě mám čest ujali se slova v tě skvělé a báječné radnici, jež obran jest velkolepým slavných dějin Paříže a jež září jako slunce nad veškerou Francií. Poprvé bylo to za živ. nezapomenutelného presidenta Carnot roku 1889 a tehdy pan poslanec Chaulemps, toh času presi lent municipůlní rady pařížské, přijímai a výnuvnými slovy vital Sokoly do Paříže přibyvší. Od té doby, kdy president republiky byl pozdra- vil čoské Seboly na Polygonu ve Vmncennes a kdy stiskl pravicí jej h vůdci, costy Sokolů a též jinýe Čechů do Paříže a do Francie vůbec staly se častěj- šimi.
Groš doktor Podlipná Pánová Carnot Chaulemps Sokol Čecho Praha Francie Paříž
16 article
Není nyní na čase, abych v této slav »otní unášející chvíli zevbně vypočitával všechna ta mě- sta Pranele, jež jame navštivili, leč přece nemůžem nevzpomenouti zejména města Nancy, jež po P'aříži zůstavio v našich duších a srdcích vzpomínsky ne pomijitelné. A právě za c:5 výrravy do Nancy mě jsem čest bovořiti v saloně našeho dobrého plítele pana Saissya, rodaklora lislu „Le Journal“, s panem ministrem zahraničních záležitostí, tehdy poslancem a redaklefem listu pana Clemenccau „La Justire“ Roku 1900 z- svátečních dnů apthevsy práee francouzské přijala l'a ž na ra dnici četně návztcvy české. Tyto styky nabyly rázu zcela mimořádného. když nám bylo dovoleno, abychom na radnici této směli přinésti lioll nesmrielné památce Viktor Huga — toho giganta na Parnassu našeho věku toho největšího ezi volikými básníky svěla v ztolel devatenáctém — tyto styky mezi obě-na městy slaly se skvělým ulužením přátelství v durhu Vikivra Ilug za dnů nezapomenulelných, kdy Pařiž a s ni cel vzdělaný svět slavily památku stých narozc. in geni Styky přátelské meži munjcipalitoa pařížskou radnicí pražskou tak se nyní zákořenily, tak ulužily tak vzrostly a rozvěbvily, že jsou i 2 trvalé a nero vratné.
Saissya Clemenccau Hug Nancy Le Justire
17 article
Nehleďte na to, pěnové a dlaAí přátelě, že jsn národ početně nialý — hislorie rám desvědčutle, juk skvčlé stránky může činy s ými vyelniti národ mal jemuž zazářila kdysi hvězda Husova, jehož ju-éno s stkví na vaší blibléce sv. Jenofely bliže Panlheonu mezi jnién, vašich sla,ých mužů. Dalo by se uvěsli z minul ti naší, abyste viděli, čím národ] česky byl, ale i nyní by toho lole dosti k ovědění, byste viděli, čím národ český na poli osvěly jest. Dovolie mně, pánové, al ch při téte příle-dlos vysluvil i jméno onoho muže, jenž první koložil k těm krásným slyktm čosko fratrouzským, jež p- nesou svoje ovoce — jsem tim plně jist ny a dale ještě do bunoucnopti Byl to presidení Unie gymnasti pan J. Sansboeuí, jonž prvý polánal první návšte. fraveouzských gýmnastů čo Pahy, jenž první po zdravil české Sokoly do Francie přišečt, a jenž úsil- celého svóln živala zasvělil pěstění a ro ožován těch krásných svazků přátelských, pojících naše dve národy.
Husův Paha Francie
18 article
A tak po třoti doslává se mně té veliké cti, ž mohu se ujmoi slova zde, v nádhe té a umněním tak slavně vyzdobeném sídle městské s osprávy pařížoké s heslem: „Volnost, rovnost a bratrstvi“ že mohu zde připomenouti v podstatě tc, co jsen byi pronesl na ba etu ve Vincennes r. 1350. Jsme nevelká větev velikého stromu slovanského, jsme nevelká skupina veliké rodiny slovanské a přicházl me do Francie, ne vedeni pohnutkami sobecky pol tickými, nýbrž plicházíme z vám, ke vznešeněmu n rodu pravé civilisace, abychom se poznali a sbiíz.l s vámi, s odvěkými pracovníky nia díle lidskosti svobody, volnosti jednollivců i národů. Nevěřte hla sům, jež dosti řasto ozývají se s různých stran doléhaji až k vám, hlasům, jež liči nás nako rušifel míru a nepřátele civilisace. Někdy i některé vaše listy dají se zmásti informacemi ne av livými, je jsou lstivě šířeny našimi a vašimí nepřiteli. Vězte. že národ český, jenž tolik miluje Francti, jest náre pracovilý, dobrý a klidný; ovšem ale také seha ve- domý, který dovede veškerou energií dom éhati s práv, jež mu byla odňata. Dovolte, pánové a drazí přátelé, abych povzne číši svoji na zdar a velikost města Parižv, prvního to města civiliovaho svěla, města posreku a bn manity, měsla Svělla — měsla nejluznějších kvěl a nejkrásnějších plodů ducha lidského! Sláva Paříži Veliká ovace, jež byla uspořádána p. dru. Pol lipnému a hlasy listů francouzských o jena řeči, svěd- čí o tom, že Francie nezapomněla maže, jenž první vedl do Francie Sokoly. (Corr Tch)
Pol Sokol Vincennes Francie Parižv Paříž lidskost svoboda Corr tch
19 article Říšská rada
Říšská rada Poslanecká sněmovna. (Schůze 116.) Ve Vídni, 11. prosince. (Zvl. telef, zpráva »Nár. Listů«.) Schůze sněmovny zahájena v klidu. Poslanec purkmistr lublaňský Hribar mluvil plné tři hodiny, líče bezprávný stav, ve kterém se Slo- vinci oproti Ne meům nalezajía tlumoče jejich neodkladné poža- davky. Hei při tom četné potyčky s německými poslanci. — Posl. dr. Soukup mluvil o pražských udá- lostech. Poslanecká sněmovna za úplného klidu ni- čím nerušena zahájila dnešní schůzi a pokračo- váno bylo dnus v debatě o pilnosti zatím- ního rozpočtu. Starosta lublaňský Hribar promluvil řeč tříhodinnovou, ve které podal velmi názorně obraz o bezzákonnosti a bezprávnosti, vjaké se naléz celý slovinský národ vůči Něm- cům ve školství, justici a politické správě. Pro- mluvil ovšem též o známých událostech lublaňských, avšak jenom defensivně, vy- vceje četné nepravdy s německ strany rozšiřované. Několikrát sr a zil se při tom s německými poslanci, před ním stojícím, zejména Hoímanne m- Wellenhofem, Mareklem, Dober- niggel., Nagelem a zvláště pak Mali- kem. Tento rázem 12. hodiny vzkřikl: „Ra- lojipůjdu si naplniti žaludek!“? — a za všooheené veselosti odešel, křiče ještě ni vachodu, že Němci ve Ptují chovali se vzorně.
Hribar Posl doktor Soukup Marekl Dober Nagel Němec Vídeň Německo poslanecký sněmovna Hoímanne mWellenhof
20 article
Hribar mluvil též o požadavku slo- vinské právnické fakulty v Lubla- ni a pravil:„Bar. Bicnerth předevčírem prohkáisil, že podá předlohu, ktorou se zřizuje vlaš ská právnická fakulta. O slovinské 3ak neřekl ničeho. Datrně bar. Bie- nerth nás pokládá za veličinu, které netřeba dbáti. Avšak bar. Bienerth a každá vláda bude sů slovinských a chorvatských potřebovat nenajdou jich. Nežádáme pro sebe ničeho leč rovrě právo. K tomu náleží také v l a stní vysoká škola. Poslanci dr. Sommera Pi. Stransky křičí: „Abyste mohli v Lublani potlouci ještě více Něm- ců!“ (Illasy u Čechů: Kolik pak Němců bylo v Lublani zabilo? Zabiti byli jenom Slo- vinci!) Hribar prohlašuje: „Bude-li v lá d rakouská provozovati v Bosně tu- též národnostní politiku, jako v Chorvatsku a jakou provozuje proti nám Slovincům, budou do- sledky stejné. Nepřeji si, aby byly špatné, přeji si, aby vláda svoji národnostn politiku změnila na jihu i severu. Varuji vládu, nechť se má na pozoru! Slova se ujal o 2. hod. 30 min. dr. Soukup. Posl. dr. Soukup:
Hribar Bienerth doktor Sommer Čecho Němec Soukup Posl Lublaň Německo Boseň Chorvatsko ská právnický fakulta
21 article
Co jest Francouzům Paříž, co jest Rusům Meskva, to jest nám Čechům Praha. V Rakou- sku existuje mezinárodní žurnalistická mafie na ostouzení Prahy. V jejím čele jsou „Bo- hemie“ a „Prager Tagblatt“. Ze sebe- vraždy redaktora Katze udělaly oběť č - ských štvanic. Ve skutečnosti však to byla oběť milionáře Benedikta v „Neuo Freie Presse“. (Hlučný potlesk.)
Francouz Rus Meskva Čecho Prager Katz Paříž Praha Neuo Frei Presse
22 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Staré ruské rukopisy. Šlisselburgská pevnost, pověstně vězení ruské na břehu Něvy v Petrohradě. jež hrálo tak často smutnou a pohnutou rol v novodobé historii ruské, v jehož podzemních kasematách tolik politických vězňů a čast i nejlepších ruských lidí celý dlouhý věk pro- žilo anebo smrt našlo, o němž celá literatura napsána a mnohý ruský román smutné kapitoly mu věnuje, tato šlisselburgská pevnost, jejiž štihlý zlacený hrot směle a výhružně věvodi nejkrásnějšímu prospektu ruského hlavního mě sta, byla před nedávným časem konečně vykli zena a neužívá se jí více jako státního vězení Již před několika měsíci promikly na veřejnost zprávy, že při vyklizování pevnosti přišlo se na množství starých knih a rukopisů ne- obyčejné důležitosti. Tato zpráva se nyní potvr zuje a petrohradská »Rěč« oznamuje, že se našlo celkem 27 velkých balíků knih rukopisů, patrně zbytek archivu, jenž dán byl na prozkoumání carskému arch a eolo- gickému institutu. Tam zjištěno, že nalezené materiály jsou z doby Petra II. a Kaleřiny II. Většina listin nese podpisy státníků Meňšikova, M ini- ch a, Brjusa a j. »Russkij Invalide přinesl dosti málomluvnou zprávu jednoho z členův archaeologického institutu, jenž tvrdí, že nalezený materiál nemá velké ceny, rozhodně ne takové, jak se očekávalo. Zpráva »Rěčie o tom důvodně pochybuje, vyslovujíc pode zření, že buď všecky důležilé dokumenty záhad ným způsobem zmizely, anebo že se úmyslně pravý obsal nálezu tají a jeho význam umlčuje Neboť musí se zajisté pochybovati, že bya ve 27 těžkých s vazcí ch (l) státních listi . staré korrespondence a knih (patrně zabavených svého času) z epochy politicky tak důležité historicky z valné části ještě dost temné, nena- šlo nic cenného, ani zvlášť významného.
Rěčie Něva Petrohrad Russkij Invalide Kaleřina II
23 article
Příštího roku (1909) bude slaviti un- versita v Lipsku, nejstarší vysoká škol v Evropě po pražském vysokém učení Karlově jubileum 500letého založení. Založení university lipské souvisí úzce s vypovězením německých profesorův a studentů z Prahy následkem bully, vydané působením Husovým (1409). V Berlině bylo minulý měsíc v umě- lecké aukci vydraženo několik velkých klasickýeh pláten za obrovské ceny: tak obraz Rem brandtův za 200 000 marek, Tizia n za 50.000 a Raffaelova »Madonna« za 255 000 Nyní vyšlo na jevo, že při všech třech zdánlivé pravých obrazech šlo o hrubý omyl, ne-li přimo o podvod. Dražebníci oplrali se o dobrozdání videňského učence odborníka, jenž jednal ovšem bona fide. Domnělý Rem- brandt totiž není žádný originál, nýbrž jenom podařená kopie (ale nikoli skvěle podařená), také domnělý Tizian, jak nyní zjíštěno, jest dílem prostředního Vlacha ze 17. století, které stoji sotva za pětinu zaplaceného obnosu. » Ma- donna« pak, prohlašovaná za dílo Rat faelovo, jest pouhý školský obraz z dílny Raffselovy, sice velmi dobrý, ale cena jeho 10.000 marek sotva převyšuje. V Paříži zemřela nedávno vynikajíeí francouzská spisovatelka Arvěde Barine. pravým jménem madame Charlotte A. Vincent. Trvalých zásluh získalasi řadou historických a literárních essayí a mnobé evropské autoritě literární pomáhala k uznánía přístupu do Paříže, často uzavřené a odmitavé vůči cizině. Byla před lety horlivou průbojniel Ibsena a svými vášnivými a vřelými članky vynutila mu přistup na franeouzské scény. Tské pro rozšíření spisů Lva Nik. Tolsté h ve Francii mnoho učinila. Byla přední spolu- praeovnicí velkých revul (»Revne bleue«, »Revue des deux mondese a j). Zemřela ve věku 68 let.
Husův Raffaelův Madonna Tizian Vlach Rat Arvěde Barin Charlotte Vincent Ibsen Nik Tolstá Lipsko Evropa Praha Berlín Ma Paříž Francie vysoký učený Karlov jubileum
24 title
Různé zprávy.
25 article Pro trest smrti.
Pro trest smrti. Anglie, země svobody, práva a spravedl nosti par excellence, chce, aby ten, kdo zpa- sobil smri, byl také potreslán smrti. V těchto dnech, kdy se ve francouzské snémovně mělo rozhodnouti o zachování nebo zrušení trestu smeti, navštívil spolupracovník pařížského »Ma- tinu« proslulého anglického kriminalistu sira Roberta Andersona, bývalého policejního pre- fekta londýnského, jenž po třináct let konal dů ležité služby v Seotland Yardu při vyšetřování zločinů, aby se ho jako povolané osoby oláza na jeho mínění. Interview jest dosti zajímavý. Čemu připisujete okolnost, že v Anglii jes mnohem měně vrahů než ve Fre neii? Sir Robert Anderson odvětil bez váhání Je to prostě následkem našich represivníei opatření. Máme-li u nás průměrně jen palnác až dvacet vražd ročně, je to — věřle moj staré, více než člyřicetileté zkušenosti — úlm. že v Anglii se trost smrti provádí s nejkrajnější přísnosti. Nevyvrátite mi nikdy přesvědčení, ž jistota trestu smrti v nejčetnějších připadech účinkuje na zločince. Dle mého názoru má zrušení tohoto trestu nutně v zápěti úbytek mravní sily národa. U nás nečiníme ze spravedlnosti otázku citu. Tento zvyk, myslím, že se právě zakoře- ňuje ve Francii. Přihlížíme především k zájmu massy; zájem individua přijde teprve potom
Anderson Anglie Ma Seotland Yarda Francie
26 article
Na zdari
27 article
Kromě toho musí býli spravedlnost vykonán- co nejrychleji. Jest naprosto zbytečno, jak e děje u vás a zvláště v Americe, nechati člo věka celé měsice ve vězení, než jest souzen Nač to? V Anglii do měsíce od uvěznění jest vral souzen, odsouzen s oběšen. Vždveky má spra- vedlnost průchod. Tak naše stará královn Viktorie — bůh vl, měla-li soucitné srdce ! — za své vlády, která trvala po dvě generace,ni kdy nezakročila na prospěch zločinců. Věřte že ji to často stálo přemáhání, ale tato velká žena nikdy nechtěla zrušiti rozhodnutí spra vedlnosti. V očích nás Angličanů váš president re publiky dosti neabstrahuje od svých osobní citů. Přihliží příliš k individuu, které ve třech čtvrtinách připadů není hodno milosrdenství při tom nedbá na celek. Tento duševní slav nás tu zaráží a dle toho, co mi řikají přátelé z Francie, nelibí s ani vám. Věřite, že zrušení trestu smrti máže způ- sobiti vzrůst zločinnosti ve značném poměru Rozhodně, odpověděl sir Robert Anderso energicky; tato otázka je zbytečná. Můžete s ostatně snadno přesvědčiti z našich statistik Dle mého názoru má zákon tomu, kdo činí zlo vnuksti blahodárný strach; nevzbuzuje-li tento pocit, nemá vůbec raison d'ělre. Smím se vás nyní olázali, sire Roberle. co soudite o našich apaších? Proslulý kriminslista odpověděl opět be váhámí: Myslím, že je lo potupa. Tito bandite diskreditují Paříž a celou Francii. Měli jsme u nás také před dvaceti lety své »garoiters« Několik měsíců energické represse stačilo schla- diti jejich žár. Jakých prostředků jste užili? O, prostředek jest jednoduchý, ale jal účinný! Mél překvapující výsledky. Je to pro- stě tělesný trest, spojený s nucenou prací. Po každé, když apaš užije dýky nebo revolveru připojte k vězení několik silných ran kara- bačem.
Angličan Anderso Amerika Anglie Francie Paříž
28 article
Je to dle vašeho mínění jediný prostředeki Neváhám ani na okamžik prohlásiti, chce- se Paříž navždy zbaviti svých spašů, jest jedi ným prostředkem deviliocasá kočka (knuta s de- víti řemínky). Dávám vám své slovo, že do deviti měsíců nebude miti Paříž apašů. Učint pokus. Tak pravil sir Robert Anderson francouz- skému žurnalistovi. »Matin« přináší s inter viewem zároveň podobiznu sira Roberla. Stari čký pán s důstojnou pleší a ctihodným bllým vousem. Tvář nijak ukrutná. Kdo by řekl, že se v jeho názorech tak podivuhodně spojuje bestie s praktickým človékem ?l = Krádeže slarožilnoslí v kostelích. Z Mnichova 10. prosince. Již asi rok byly v odlehlých horno havorských kostelích a kaplích kradeny umělecké starožitnosti, zejmena madonny a sochy svatých prodávány pod rukou mnichovským slarožitníkům. Nyní konečně byl zjištěn obchodník Heiss z Rosen- heimu jako jeden ze zůrastněných na krádežích zatčen. Praví, že slarožitnosti, oceněné na mnoho tisíc, konoil vždy od neznámých lidí = 300 kalichů papeži. Z Říma, 10. prosince Včera přijal papež v audienci věvodkyní z Norfolku která mu odevzdala darem 300 kalichů, na jejichi zakoupení přispělo 40.000 žen z Anglie, Skotska Irska. = Hledají se odkázané stalisíce. Z Ři'ma. 10. prosince. Jennne Fechistiová, dle »Matina« přibuzná bývalého německého vyslance v Řlmě, žila po lét v Neapoli v nuzných poměrech. V těchto dnech ze- mřela a odkázsla v závěti 300 000 lir německému konsulátu a svého věrného psíka dceři domovnikově Zmíněný obnos však posud nebyl nalezen. = Aluminiové peníze. Z Pařiže, 10. prosince. Dle návrhu vlády, předloženého právě sněmovně mají býti zaved-ny nové aluminiové mince z kovu čistoty nejméně 990 tisfcin. Mince 10centimová budi vážit 3 gramy a 5eentimova 2 gramy. V průmě e budou miti 33 a 25 milimelro.
Anderson Roberla Heiss Rosen Matin Paříž Mnichov Řím Norfolk Anglie Skotsko Irsko Neapol Pařiže Jennne Fechistiová gram