1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtěk 10. prosince, 1908.
Praha
4
article
Noranní avečerní listy
předplácí se
ritse v administrnci:
e. . . . . . 2 K — h
na lela . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na letn : . . . 7 K B0k
ve filiálkách:
na nžala, . . . . . 2 K 80h
Pošton
na ěsle.
na rt lota . . . . 3 K 80h
s dvoji zásilkou
K so h
na vaěsle
Ba ctvrt lsta : . . . II K s0oe
5
article
ecerni
dání
V drobném prodejir
ranni číslo o nobě . . za 8 h
vočerní . . . . . . . zas 4 b
Ve fliálkách na venkov
ranní člalo . . . . . . . 10k
večerni . . . . . . . . 5 h
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí sa tál
ředakce, tiskárna a expedice
„Národních Listů“
Rukopisy se novracsjí
6
title
Tolefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
7
article
Německý lidový spolek v jižním Tyrolsku.
Německý lidový spolek v jižním Tyrolsku.
Z Vídně, 10. prosince. »Dentschnationale
Korrespondenz« sděluje: Vláda nedala něme-
eko tyrolskému spolku lidovému, působiclmu
v jižním Tyrolsku, žádný státní příspěvek v ob
nosu 600 K. Jde nejspíše o soukromý dar ně
meckého mínistra dra. Schreinera.
Samostatná cedulová banka uherská.
Z Vidně, 10. prosince. »N. Fr. Pr.« sdě-
luje z Pešti: V poslední době vyskytly se ve
příčině rakousko-nherské banky zprávy,
že byl učiněn návrh v ten rozum, aby po-
spolitost potrvala sice do ro ku
1917, aby se však již nyní do bankovních sta-
nov přijal paragraf, podle které h
by se dosavadní rakousko-uherská
banka zavázala r. 1917 v Uhrách
organisovat banku samostatnou
Kdyby zákonodárství se vyslovilo v roce tom
pro rozluku, byla by tu tedy záruka, že banka
v roce tom sama zřídí nebo přispěje ke zřízení
samostatné banky uherské. Tento návrh nebyl
ještě přijat kruhy rozhodujíeími a jest velmi
pcchybno, zdali v Rakousku zákonodárství by
iej schválilo.
Lucgrova přísaha jako tajného rady.
Z Vidně, 10. prosince. (K. k.) Císař vzal
v 1 hodinu odpoledne v přísahu tajného radu
starostu dra. Luegra. Přísaha skládána byla
v nezvyklou pro tento obřad dobu,
protaže chtěl císař starostu, který se dnes do-
stavil k mocnáři také jako vůdce holdo-
vací deputace dolnorakouských
starostů, šetřiti, aby nemusil ještě jednou
do dvorního hradu. Po přísaze a audienci na
poděkování uvedl dr. Lueger doputaci starostů
k cfsaři,
Noví tajní radové přísahali.
Z Vídně, 10. prosince. (K. k.) Dnes dopo-
ledne složili nově jmenovaní tajní radové pří-
sahu v ruce eísařovy.
Schreiner
Lucgrův
doktor
Lueger
Nový
Tyrolsko
Vídeň
Francie
Pešť
Uhry
Rakousko
dvorní hrad
Dentschnationale Korrespondenz
uherský banka
8
article
Z císařské rodiny.
Z Vídně, 10. prosince. (K. k) »Wiener
Zeitung« sděluje, že dne 30. listopadu byla
v paláci pana arcivévody Karla Štěpána prove-
dena renunciace jeho dcery paní areivévod-
kyně Renaty Marie, která se za-
anoubila s princem Hieronymem
Radziwillem.
Doplňovací volby do uherského sněmu.
Z Velkého Varadu, 9. prosince. (K. ko
V biharském volebním okresu byl za dnešní
volby zvolen poslancem říšského sněmu Karel
Nadanyi (strana neodv.).
Ze Sigetvaru, 9. prosince. (K. k.) Za dnešní
volby poslance říšského sněmu byl zvolen Ed-
mund Duchon (strana neodvislých).
Řecký korunní princ.
Z Kahýry, 9. prosince. (K. k.) (Něm. kab
spol.) Dle zdejších řeckých listů upustil ko
runní prine řecký z politickýc
důvodů od cesty do Egypta, aby ne-
vzbudil podezření v Turecku.
Mezinárodní svaz proti souboji.
Z Pešti, 9. prosince. (K. k) Po usnesení
prvního mezinárodního proti soubo-
jového sjezdu, který zde zasedal letos
v letě, bylo rozhodnuto zříditi meziná-
rodní svaz proti souboji a na ochranu
cti a dále zříditi mezinárodní ústřední kancelář.
Za tím účelem sešli se zde dnes delegáti za-
braničního protisoubojového svazu.
Karel Štěpán
Renata Marie
Hieronymus Radziwill
Nadanyi
Ed
Vídeň
Sigetvar
Kahýr
Německo
Egypt
Turecko
Pešť
říšský sněm
mezinárodní svaz proti souboj
Wiener Zeitung
mund Duchon
9
article
Zmatky v Persii
Z Teheranu, 9. prosince. (K. k.) P. t. a.
sděluje: Zi!1 es Sultan dostal dovolení
vrátiti se do Porsie, ježto se jeho neť vdává za
synovce šachova.
Royalistická demonstrace v Paříži.
Z Paříže, 9. prosince. (K. k.) 150 studento
táhlo z university před pomník Panny Orleanské
kde uspořádali projevy a provolávali »ať žije
král«. Manifestanti byli rozptýleni. Policie
zatkla několik osob. 8 policistů bylo lehce zra-
Persie
Paříž
eso Sultan
11
article
President Castro ve Francii.
Ze Santanderu, 9. prosince. (K. k.) Presi-
dent Castro odplul dnes odpoledne do Borde-
auxu.
Francouzský ministr námořniství promluvil.
Z Poiíže, 10. prosince. (K. k) Na výročním ban
ketě „Alliance Děmocratique Républiqunine“ pronesl
ministr námořnictví Picard řeč, ve které
poukázal na úelu, klerou od svého mládí choval k re-
publice. Jako syn Elsaska a svědek strašného dr-
malu z r. 1870-jest rozhodným o dp'orcem rezi-
mu, klerý by mohl věsti k druhé podob-
né katastrofě. Ministr konstatoval, že v čele
národní obrany stojí dva Elsasané, pro-
tože též ministr vojenství Picquart jest narozen v
Štrasburku. Osud má různé rozmary a chce snadv
očích mladé generace probuditi opět minulost. Mi-
nistr má na mysli francouzské loďstvo, kte-
rě by bylo důstojno námořní moci Fran-
cie a její osadní državy. Poukazuje na po-
slední mezinárodní příhody, pravil ministr, že Francie
dala nebývalý příklad osvědčeného parlamentarismu,
že dokázala marnost propagandy antimilitaristické
zatratila šílené počínání těch, kdož hájí opušíčne
Castro
Picard
Elsaska
Francie
Santander
Borde
Poiíž
Štrasburk
Alliance Děmocratique Républiqunine
12
article
praporu.
Státní finance Spojených států.
Z Washinglenu, 9. prosince. (K. k) Ve výroč
ní zprávě právě kaneléřem pokladu
uveřejněné, stanoví se přebytek výdajů
nad přijmy ve fiskálním roku 1908 obnosen
58,070.201 dolar. Pokladní hotovosti činily počátkem
roku asi 272,061.445 dol. Celní příjmy jsou o 46 m-
lionů, jiné příjmy o 17.955.616 dolarů menší, než lent
Správa odhaduje konečně přebylck výdajů nad příjmy
v roce 1909. 10 částkou 143,046.796 dol. Kdyby scho-
dek měl desáhnouti podebné výše, musil by kongres
postarati se o odpomoc novými daněmi
Spiknuti ve Feru.
Z Londýna, 10. prozince. (K. k) Jislý zdejší rann
list sděluje, že ve Fezu bylo zatčeno několik vá že-
ných obyvatelů, na něž se prozradilo, že
osnovali spiknutí za tím účelem, aby
Mulej Mohamed byl nastolen na trůn
Proto byli zatčeni, mučení a uvrženi do vězení.
Změny v justiöní správě zabraných zemí.
Ze Sarajeva, 10. prosince. (K. k.) V bo
sensko-hereegovské justiční sprá
vě budou v r. 1909 provedeny něktoré důle-
žité změny. U krajského soudu budou zři-
zena 4 mísla vicepresidentů v šesté hodnostní
trídě, dále bude soudní rada v sedmé hodnostn
třídě jmenován přednostou okresního soudu
v Mostaru. Také v kategorii auskulfantů stanou
se podstatně příznivé změny. 15 auskultantů
s tříletou uspokojivou služební praxí a slože-
nou soudcovskou zkouškou dostane adjutum
2400 K. Počet auskultantů bude zvýšen e 20
míst.
K zahájení tureckého parlamentn.
Z Calihradu, 10. prosince. (K. k.) Turecké listr
sdělují, že zahájení parlamentu jest sta-
noveno na čtvrťek a že sultán pronese
zi hajovací řeč. V klubu poslaneckém převláda
spojený stát
Washinglen
Londýn
Sarajevo
Mostar
Calihrad
Mulej Mohamed
13
article
názor, že Ahmed Riza, jehož poslanecký mandá
v Cařihradě jest zajištěn, bude zvolen předsedou par
lamentu.
Z anglického parlámentu.
Z Londýna, 9. prosince. (K. k.) Doln
sněmovna. Premierministr Asq uith sdělií
v dnešní schůzi, co ještě zbývá sně-
movně vyříditi za toto zasedáni
Předloha o výčepnických koncesích, pravil, pro-
padla zlému osudu, jakž se stalo již mnohým
jiým užitečným předlohám. Mnoho by se dalo
o této olázce říci. (Hlučná pochvala u vládních
poslanců), ale nechám si to na dobu vhodnější.
Vláda zamýšli uskutečniti za tohoto zasedání
ještě mnohá opatření, tak předlohu o o smi-
hodinné pracovní době v dole ch
a předlohu o londýnském přístavu.
Mezi předlohami, které nebudou projednáványv
tomto zasedání, je předloha o změně nynějšího
systému pro nabývání pozemků v Irsku. Dále
prohlásil ministerský předseda, že mezi před-
lohami, jež budou projednávány.
je osnova zakazujícl použiván
chmelových náhražků v pivo-
varství a dovoz chmele. Balený
ehmel, na němž poznamenáno je jméno maji-
tele nebo pěstitele a označen původ, nebude
postižen zákazem dovozu. Vláda přeje si schvá-
lení těto předlohy, nebude-li proti ní námitek
odvolá však předlohu, nebude-li o ní naprostého
souhlasu. Sněmovna bude odročena asi 18.
prosince.
Riza
Cařihrad
Londýn
Irsko
Doln sněmovna
14
article
Z ruské říšské dumy.
Z Petrohradu, 9. prosince. (K. k.) » Pet
tel. ag.« oznamuje: Říšská duma roko
vala v dnešní schůzi o osnově ministerstva ob-
chodu o uzavření svobodných pří
stavů v území amurském a zab aj-
kalském. Přivrženci této předlohy navrhli
pokud možno brzké uzavření, aby se učinlla
přílrž obchodním vpádům cizozemeů. Odpůrci
naproti tomu namitali, že není se jich třeba
báli, ani se strany Japonců Ministr ob
chodu Šipov. připomněl, že železničním
spojením dalekého východu se středem Ruska
klidem zavládnuvším po dobách válečných stalo
se zrušení svobodných přísta v
přihodným a naprosto nutným, aby
vzpružil se ruský obchod a ruský průmysl
S potěšením konstatoval, že přání výboru řišské
dumy skoro ve všech bodech souhlasí s poža-
davky bursovního komitétu ve Vladivostoku. P
všech důležilých hospodářských otázkách dlužno
v prvé řadě dbáni všestátních zájmů
z Petrohradu, 9. prosince. (K. k.) Řjš-
ská duma schválila ve večerní sehůzi pře-
vážnou většinou předlohu o uzavření s vo-
bodných přístavů v amurském
zabajkalském území.
Z Petrohradu, 9. prosince. (K. k.) » P. t
a.« sděluje: Ve večerní schůzi říšské dumy
připomněl ministr financi Kokovcev
že i odpůrci předlohy o uzavřen! svo-
bodných přistavů v amurském
zabajkalském územi připouštějí, že se
přes Vladivostok dováží za 15 až 20 mulono
Z toho vysvilá, že se ruská výroba an
ve vlastní zemi neuplatňuje. Vý-
dajů 300 milionů rublů na amurskou dráhu
nelřeba lilovati, neboť jí bude Rusko přímo
spojeno s Tiehým oceánem. Těch 300 mihonů
se docela nebo z části vrátí. Když byla před-
loha, jak již oznámeno, schválena převážnou
většinou, podala krajní levice dolaz k ministru
vnitra o nezákonném ro zšiřován
hranic židovských oblastí. Duma za-
míila navrhovanou pilnost a přikázala dotaz
komisi.
Japonec
Tiehý
Petrohrad
Rusko
Vladivostok
Peto
15
article
Napjatá povšechná situace.
M. Z Kolína n. R., 10. prosince. (Zvl. tel. zpráva
„Nár. Listů“.) Ku posouzení povšechně polilickés
tuace poslouží dle petrohradského telegramu „Köln
Ztgu.“ dva nové významné projevy. Přede-
vším podrebný výklad stanoviska ministra Izvolskcho
v ruském „Vládním věstníku“, z něhož lze poznati, ž
ministrovy nepovolnosti a osobní po-
drážděnosti proti baronu Aehrentha-
lovi přibylo touž měrou, jakou protirakeuské
projevy lidové v Cařihradě a v Italii v zbu zují
naděje, že s účinkem se neminou. Bylo již
vysloveno slovo o blízké možnosti, že tř
ze smluvných velmocí: Anglie, Francis
Rusko ve formální spolek se sloučí. Dále pak vzbudi
obecnou pozornost výrok jistého, prý velkému vlivu
se těšícího diplomata z ruského velevy
slanectví ve Vídni, uveřejněný v čascpise
„Slovo“. Diplemat ten prohlásil, že má Rakonsk
na vybranou jenom: buď podrobiti se, nebo věst
válku. Těmito výroky se napžetí značni
zvýšilo. Tyto projevy pracují do ruky jentm po-
litikům, kteří všechno sázejí na jedinou kartu: že
Rakonsko-Uhersko musí povolit.
Köln
Francis
Kolín
Cařihrad
Anglie
Rusko
Vídeň
RakonskýUhersko
16
article
Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně
Pro italsko-tureckou allianci.
Z Říma, 9. prosince. Časopis „Mattino
dovozuje v úvodním článku svého ředitele
Searfoglia co nejdůrazněji potřebu, aby Italie
uzavřela spolek s Tureckem. Rakou-
ská rozpinavost na Dalkáně je prý pro Itali
i Turecko otázkou nikoli koloniální, nýbrž hra-
niční. Turecko a Italie jakožto spojenei
byly by s to rakouský postup zara-
zit. Kromě toho mohla by Italie, jakožto spo-
jenec Turecku zamezit, aby Avlona, poslední
svobodný přistav v Jaderském moři, přešla de
rukou Rakousko-Uherska. Alliance Italie s Ture-
ckem — praví dále Scarfoglio — nevadila by
závazkům Italie k trojspolku, neboť také Něme-
cko bylo, nazdor trojspolku, dlouhá léta spo-
jencem Turecka. Kdyby se však Rakousku a
Německu alliance italsko-turecká nelíbila a o n
následkem této alliance troj-
spolek zrušily, tím hůře pro něl
Mattin
Italia
Avlon
Balkán
Řím
Turecko
RakouskoUhersko
Rakousko
Německo
Italia
Alliance Italia
Italia
17
article
Boykot trvá v plné síle.
Z Vídně. 10 prosince. Z Cařihradu sdě-
luje se dále: Na rakouském vyslaneciví po
dvrzují, že v boykotu nennstatl
žádné zlepšení. Dovoleno pouze vyloditi
náklad 50 beden se střelivem, přivezeným
lloydovým parníkem »Baron Call«. Ministr za
hraničních záležitostí sdělil vyslaneetví rakou-
skému: Venkovské úřady na cirkulář Porty, ve
kterém byli úřadové vyzváni, aby boykot ne-
podporovali, v odpovědech oznamují, že není
naprosto možno boykotu zabrániti.
poněvadž protirakouské hnutí za
chvátilo všechny vrstvy obyv telstva.
Protest proti cizím poštám v Turecku.
Z Vídně, 10. prosince. Z Cařihradu t-
legrafuji »N. Fr Pr.«: Porta připra
vuje protest velmocem, Rakousku
Německu, Anglii, Francii, Rusku a Italii
které vydržují v Turecku poštovní
úřady. V projeslu tom činí se ohražení
právní proti exislenci cizích poštovních úřad
v Turecku. Žádá se kontrola jejich tureckým
úřady, aby přestal dovoz poštov
nlch zavazadel nevyclených.
Násili, provedené na ceslujících z Rakouska
Z Londýna, 9. prosince. »Daily Chronikle«
oznamuje z Cařihradu: Povšechný stav věcí
byl valně zhoršen události, že Turci poto-
pili velký člun, na němž se nalé-
zala zavazadla cestujících ji-
stého rakouského parníku. To pova-
žuje se za přepadení a oloupení osob, jež pod
rakouskou vlajkou námořní cestu konaly. Jest
nepochybno, že rakousko-uherská vláda důrazně
zakročí.
Boykot
Vídeň
Cařihrad
Turecko
Rakousko
Německo
Anglie
Francie
Rusko
Londýn
Turec
Baron Call
Daily Chronikla
18
article
V Kotoru a na Černé Hoře klid.
Ze Zadru, 10. prosince. »Narodni liste
oznamuje: V posledních dnech prošly novinami
vídeňskými, pešťskými a záhřebskými p opl as-
né zprávy a pověsti o Kotoru,
kdežto náš zpravodaj koforský nám oznamuje:
»Vyvratie všechny nepříznivé zvěsti o našem
městě. Jsou naprosto nepravdivy. Tyto lživé vý-
mysly poškozují jak Kotor tak veškerou Boku
ohledně dopravy a obchodu. Zde jest
úplný klid, tolikéž na Černé Hoře.
Černohorci velikým počtem přicházejí nakupovat
do Kotoru «
Arabově v tureckém parlamentu.
Z Cařihradu, 10. prosince. Arabů jest v
ottomanském parlamentu 87. Velký tento počet
budí v mladotureckých kruzích obavy, žev
určitých případech Arabové s křesťan-
skými poslanci budou míti větši-
nu a budou Turky majorisovati. Četní poslanci
arabšti sem už přibyli.
Drahola v Cařihradě.
Z Cařihradu, 10. prosince. Podražení čet-
ných potravin, způsobené boykotem, neseno
jest zdejším obyvatelstvem téžce, zvlášt
stoupla kromobyčejně cena cukru.
Velké turecké manévry.
Z Cařihradu, 10. prosince. (K. k.) „Jeni
Gazetta“ obdržela z Drinopole telegram,
že za velení sborového velitele Nazima paše ko-
nají se velké manévry proti nepří-
teli, táhnoucímu od Černého moře.
Vojsko bude prý dnos v noci tábořiti pod širým
nebem.
Bok
Arabův
Turek
Drahola
Gazett
Kotor
Černá hoře
Zadr
Cařihrad
Drinopol
Černý moře
19
article
Bíšská rada.
Bíšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 116.)
Ve Vídni, 10. prosince.
(Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Hluk při zahájení sehůze. — Volba
čtyř nových místopředsedů. — Za-
tímní správce ministerstva financí
předkládá definitivní rozpočet.
Poslanecká sněmovna vykonala
dnes velmi rychle volbu čty
místopředsedů takřka na ráz. Stalo se
tak hlasováním dle jmen. K aktu tomu dostavil
se do lóže sněmovny posl. býv. pres. sněmovny
hr. Vetter z Lilie. Byl svědkem, kterak nástupci
jeho na stolci předsednickém dru. Weisskirch-
nerovi čeští radikálové, když vešel
do zasedací síně, připravili hluč-
nou uvítanou. Netroubili a nepiskahi sice
dnes, ale volali neustále: „Abeůg presl-
dentl Abeúg Weisskirchner!“ Snad
si hr. Velter vzpomněl, kterak mu čeští poslanci,
když vymýtil české interpelace z protokolu, roz-
bili celou schůzi za jedinou minutu. Volba sama
netrvala déle než půl hodiny, skrutinium však
přes 34 hodiny. Volba dopadla tak, j ak
se čekalo. Zvoleni Pernerstorfer, Po-
gačnik, Steinwender a Zázvorka.
Vlach dr. Conci zůstal v menšině 108 hlasů.
Hlasovali proň Vlaichové, Rumuni, Rusové a čet-
ní Němci. Vláda by byla ráda viděla, kdyby byl
dr. Conci býval zvolen vzhledem na situaci za-
Vetter
Steinwender
Zázvorka
Conec
Vlaichová
Rumun
Němec
Vídeň
Zvolen
Rusová
poslanecký sněmovna
20
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Selské scény v Haliči.
O selských scénách divadelních v Haliči
vydal ve Lvově zajímavou brožuru dr. Zsgmune
Gargas. Jeho knížka (originál nese název
»Teatry chlopskie w Galicyi«) po-
vstala z přiležitostného studia: je to obšíra
zpráva o anketě, týkající se olázky divadel
ochotnických, se zvláštním zřetelem na otázku
selských, lidových divadel. Autor brožury po-
dává tu ve formě volných gloss názory různých
účastníkův ankety, pro myšlénku i proli ní uvá-
děně a připojuje k nim svoje názory, poznámky.
zkušenosti praktické, namnoze velmi bystréa
sympatické, podal tak jako celek dosti objemnou,
nestrannou a předmět vyčerpávající studii, jež
poskytuje bohatý a cenný materiál. Materiál tím
spíše cenný, že je získán skoro všude přimou
zkušeností.
Zejména důkladně uvažuje dr. Z. Garg a
o repertoiru divadla lídového a s různých hle-
disek dívá se na morálku dramat lidových, obí-
raje se kusy klasickými, náboženskými, resli
slickými i romantickými, starého sic vkusu hite-
rárního, ale vždycky vítanými v lidovýci
vrstvách.
doktor
Zsgmune Gargas
Halič
Lvov
21
article
Mnozí členové ankety, mezi nimi dobř
znalci lidového divadla, leckterý zajímavý delai
ze svého pozorování udali. Tak proti t. zv.
selským dramatům mnoho namítali. Dle jejieh
zkušenosti lid, prostý haličský chlop, vida kusy
Anezyca či Galasiewicze — považo-
val je za vysmívání prostoty a hrubých obyčejů
lidu. Lesklá, třebas prázdná romantika mnohem
vděčněji zajímá pozornost prostého lidu, než
přesný, neokázalý realismus, který tento lid
buď nudí, anebo darebně udržuje v šedivé.
střizlivé náladě všednosti jeho vlastního, každo-
denního prostredí.
Romantická hra rytířská, třebas hodně
naivní a zastaralá, anebo salonní kus konver-
sační, třeba běžných a otřepaných šablon, do-
vede více zaujmouti a lascinovati vnějškem
novým, lesklým, ať už zdánl vě či do opravdy
půvabným a lákavým.
lidový divadlo
22
article
Také celé řadě literárních jmén dal pro-
mluviti dr. Gargas ve své anketě. Estrei-
cber, Beleikowski, Galasie wi cz.
Lucyan Rydel, F. Koneczny, M. Ko-
nopnicka, Gabryela Zapolska a j. vy
slovili různá mínění o technické a admini
strační stránce selských seén. Praktické řešení
ve všech směrech platné nebo směrodajné.
těžko odtud odvozovati, zrovna tak jako pořa-
datel ankety nerozřešenu nechal otázku, zda
lepší by byly scény pohyblivé (cestujíc!),či
stálé, vázané na určitý personál, určité místo
obecenstvo. Skončila tedy celá anketa tak, jak
z pravidla dopadají všesky ankuty: ve spoustě
nejrůznějších náhledů mnoho zajímavého, leccos
pozoruhodného a cenného — avšak nad všecko
theoretisování povýšen zůstává význam a úspěch
kladné práce, snaha o zvýšení literární úrovně
selských scén.
Dánský spisovatel Hermann Ban
uveřejnil v těchto dnech něco ze svých upo
mínek na Sardoua, věnuje v nich především
pozornost poměru, jaký zaujímal zesnulý fran-
couzský dramatik k moderním literaturám
evropským a hlavně severským. Skandi navské
autory a jejich práce neměl rád. Bango
samotnému, ba také Ibsenovi, Björnso-
novi a všem ostatním jinak neříkal, než
»barbaři«. První úspěchy Ibsenovy v Paříži
Sardoua zvlášť dopalovaly. Bang vypravuje
o večeru, kdy se poprvé dávala Ibsenová »Norae
s paní Réjanovou v titalní roli. Po skon-
čeném představení stál s herečkou na jevišti,
když v tom tam př šli také Sardorua
Alexander Duma s mladši. Dumas prohodi
k paní Rějanové několik nadšených slov, avšak
Sardou naklonil se zcela bezohledně k jejímu
uchu a zašeplal, ale tak, že všichni kolemto
dobre slyšeli: »Hnůj!-
Gargas
Galasie
Lucyan Rydel
F Koneczny
M ko
Zapolska
Hermann
Sardou
Bango
Ibsen
Björnso
Ibsenův
Réjanová
Dumas
Paříž
24
article
Šílený král.
Šílený král.
Mnichovský list uveřejňuje další materiál
k sosazení krále Ludvíka II.: V tajném jed-
nání bavorské sněmovny poslanecké dne 26.
května 1886 uváděl referent poslanec Bonn
dále různá podivinství králova dle mater álu
předloženého sněmovní komisi v tajné schůzi
Kabinetní tajemník dr. 5l. Ztegler, od něhožsi
král vyžádal, aby mu tykal, musil se ospra
vedlňovati pro domnělé neslušné pohledy. Ko
morník Maier, jenž směl před krále přijiti jen
s černou maskou, byl několik hodin vysiýchán
o nožích, které se král domníval všude viděti.
Maier pravil ve sněmovním výboru, že v král
jsou dvě povahy, jedna rozumná, druhá šilená
a tato poslední nad ním zvítězilu.
Dále bylo konstatováno, že král označoval
Ludvlka XIV. a Marii Antoinettu jako své nej
milejší hosty. Duševní choroba jevila se také
v tom, že král, obědvaje v chladnu, domníval
se, že se octl pod jižním nebem. Zvláštní kule
věnoval král neživým věcem. Když šel kolem
jisté stavby u Starnberského jezera, pozvedl
ruce jako k žehnání. Před zastřeným obrazem,
představujícím nejsplše Marii Antoinettu, musil
dvorní furýr Hesselschwert pokleknouti. Mramo-
rový sloup v Linderhofu objimal král, kdykoli
opouštěl zámek na delší dobu, kdežto odcházel-li
jen na kratší dobu, pouze se ho dotkl rukou.
Ludvík II
doktor
Maier
Marie Antoinetta
Hesselschwert
Bonn
Linderhof
25
article
Ruferent přršel pak k věcem, které byly
již uvedeny ve sněmovně, jako tančení a ská-
kání před zrcadlem, studeným obkladům, které
si král dával, užívání chloralu a nečistotnosti při
jidle a pitl. Nové bylo sdělení posl. Bonna,
že na 30 osob bylo králem těžce ztýráno. Jeden
čeledín ze stáje byl tak prudce vržen na stěnu,
že smrt jeho, nastalá po roce, byla uvádéna
v souvislost s tímto ztýráním. Hesselschwert
obdržel rozkaz, aby utvořil lupičskou tlupu,
která by zajala německého korunního princea
nechala jej strádati v jeskyni daleko od jeho
rodiny při chlebě a vodě. Roku 1884 bylo
Hesselschwertovi nařízeno, aby tehdejšího mini-
stra vojenství šl. Mailingra uvrhl do zámeck
hladomorny. Na finančního ministra šl. Riedl
měl Hesselschwert pro jeho námitky proti špat
nému hospodářstvi královu vymysliti vhodný
Sluhové, kleři byli potrestáni, musili kle-
četi a když král prostudoval čínský ceremoniel
musili před ním ležeti na břiše Ministry nazý
val král bandou a sněmovnu rotou. Hessel
schwert byl vyslán, aby uzavřel půjěku v ob
nosu 20 milionů marek se zemřelým knížetem
z Thurnů a Taxisů. Věvoda Ludvik Bavorský
měl u svého švakra, císaře rakouského, spro-
středkovati stejnou půjčku. Bylo posláno do
Brusselu a zaklepáno u tamního dvora, ba
v Catihradě a v Tehernně, ale marně. Na to
vydán rozkaz, aby byli najati lidé, kteří se měl
vloupati do bank ve Štutgartě, Berlíně a Paříži,
jen aby se pro krále sehnaly peníze. Zároveň
bylo nařízeno čtyřem osobám, aby opatřily každá
20milionovou půjčku.
Mailingr
Riedl
Hessel
Thurn
Taxis
Věvoda Ludvik
Brusel
Catihrad
Tehernna
Berlín
Paříž
26
article
Hlavní přičinou kalastrofy byl zoufalý stav
královské kabinetní pokladny, jejž ministr fi-
nancí šl. Riedel ještě v červnu 1884 uvedl do
pořádku půjčkou 7 a půl milionu marek, pře
to však bylo 29. srpna 1885, tedy po roce,
opět 6 a půl milionu dluhů.
Na lo učiněno sdělení o královském listě,
týkajícím se ministrů a rozkaze, daném Hessel
schwertovi, aby utvořil nové ministerstvo i do-
brozdání psychiatra dra. Grasheye, který pro-
hlásil, že se mělo zakročiti již při nastoupení
králově, poněvadž jde o děd čnou chorobu. Po-
dobně zněly posudky psychiatrů dra. Hagena
Hubricha, ačkoli tito tvrdili, že král je částečně
přičelný. Rovněž předčítán nález dra. Kerschen-
steinera, jenž pitval mrivolu královu, vytaženou
ze Staraberského jezera a konstatoval abnor-
mitu mozku. Ministr šl. Lutz četl řadu spisů
z nichž vysvitalo, že král vedl si ve styku s mi
nistry velmi podivinsky, nechtěl slyšeti o ničem
než o splnění své vůle a naléhal zejmena na
to, aby dostal prostředky na stavby, které byly
jeho jedinou radosti. Kdyby té neměl, nezbyl
Riedel
Grashey
Hagen Hubrich
Lutz
27
article
trest.
by mu, jak pravil, než hledati smrt nebo opu
stiti tuto hanebnou zemi. Po téměr hodinovém
výkladu ministrově podal referent návrh, aby
prine Luitpold vedl dále vladařství, což bylo
přijato.
= Krvavé drama v Deribasovské ulici v Oděse.
Z Oděsy. (Pův. zpr. „Nár. Listů“) Dne 20. listo-
padu t. r. o 8. hodině večerní vyšli z restaurace „Do-
di“ tři důstojníci 14. střeleckého pluku na Deribasov-
skou ulici, jednu z nejhlavnějších a nejživějších, kdle
se procházeli Zdálo se, že jsou napilí. Vůči někte-
rým damám vedli si tak nevázaně a nepřístojně, že
způsobili výtržnost. Obecenstvo upozornílo na podna-
pilé důstojníky opodál stojícího strážníka, který je
napomenul, aby se chovali slušně, jak se na jejich
stav a důstojnost patří. Vínem rozjaření důstojníci za-
čali se s policistou hádat, i vyzvali ho, aby vzdával
čest, když s nimi mluví. Když strážník výzve se no-
podrobil, počal ho jeden z důstojníků za to poličko-
vat. Na křik a hluk přiběhl s druhé strany ulice stráž-
ník Furman s revolverem v ruce. Ani slova nepro-
mluvil, ale hned začal do důstojníků střílet. Střely
vykonaly hrozné dílo. Poručík Diamidov byl sražen
čtyřmi výstřely a praporčík Olejnikov jedním do krku.
Luitpold
Furman
Diamidov
Olejnikov
Deribasovský ulice
Deribasov
ska ulice
28
article
Kromě toho byl raněn do nohy jistý úřadník a dvě
dámy, nedaleko stojící. Oba těžce raněné důstojniky
odnesli do blízké lékárny, kde poručík Diamidov ze-
mřel (byl jsem svědkem této neblahé události). Pra-
porčík Olejnikov zemřel téže noci ve vojenské ne-
mocnicí. Tretí důstojník, poručík Daškevič, vyvárl
bez pohromy. Tato krvavá událost způsobila ohrom-
né vzrušení v Oděsse. Zvláště mezi důstojnictvem
panuje nálada proti policii. Gradonačelník generál
Tolmačov zapověděl zdejším redaktorům novin uve-
řejnit zprávu do úplného vyšetření této události;
oděsské noviny do dneška neuveřejnily podrobnosti
této události. V úřadních novinách čteme příkaz gra-
donačelníkův, ve kterém se strážníci napomínaji.
aby se vůči obecenstvu chovali slušně a zvláště
důstojníkům vzdávali náležitou čest. Strážník Fur-
man je uvězněn a bude pohnán před soud pro vra-
ždu. Pohřeb nešťastných dvou důstojníků byl velmi
nádherný. Zúčastnilo se ho několik tisíc lidí a celá
zdejší posádka v čele s velitelem oděsského vojen-
ského okruhu generálem baronem Kaulbarsem i dvě-
ma vojenskými hudbami.
Velkou pozornost upoutal
ohromný věnec oděsského okružního štábu, nesený
čtyrmi poddůstojníky a věnec studentstva s nadpis
sem: „Za rmo?“ (Zač?)
Potopená torpedovka. Z Pulie, 9. prosince.
Torpedový člun „llusar“ potopil se nedaleko Panily.
Jel rychle v mlze, při čemz se dostal na mělčinu-
Diamidov
Olejnikov
Daškevič
Tolmačov
Kaulbars
Pulie
Furman