Načítám náhled…
Chunky — 25 celkem
· entity: person 72, work 10, place 36, org 11
1
article
■«dá и upri ti, i« rowviBOit ducha i srdce
■yif » řehol svůj dosáhla, a i« vétií počet
upřímnou vttlí touží po míru. A Církev sv.,
tato ilechetná, láskyplná máteř podá palmu
smíření — viem dítkám, jež jsou dobrá
▼dle — jakožto drahou obéí uznalosti a lásky.
— A aby se tak brzce stalo, volejme
vroucné к Dárci všeho míru a pokoje : Emitte
Spiritum Tuum et creabuntur et renovabis
faciem terra«. Sešli o Bože Ducha
svého, Ducha Svatého a znovu zrodí se lidé
a oknoví se tvářnost zemél
Bož
Emitte Spiritum Tuum
duch svatý
2
article
Politický přehled domácí.
Politický přehled domácí.
V Prue, dne 5. dubna
Z Vidné ZnKvost teutonski nopftoobila
m znamenité nynéjil dobé dynamitové; výbuch
aa výbuchem. Redakce fakcioenleh židovských
listá videftských jsou pravými ersenály dynamitových
pum Privi nyní praskla lase jedna
v redakci nejvitilho nésaecko národního znMvce,
aDeutsehe Zigo * Preč? Protože bylo zase
jednou vyhovéuo spravedlivému požadavku českého
lido. Zemskí ikolal rade ndélile ne
iidost nékolike českých obci ikolulho okrese
trntnovského povoleni, aby se ostavila svližtnl
čoski okresní ikolnl rada v Trntnové, jelikož
dosod záležitosti českých ikol vyřisovala tamní
německá okresní ikolol rada. Nad skutkem
tímto vsplanul v židovských mozcích imokfl
BDeutsche Ztgu.* nehorázný vz*ek. .Jak vláda
pomáhá krok za krokem* — plže zmlnéný list
— „Sechisovat Cechy*, toho jest dft-
kasem poslední schůze české zemské ikolnl
rady. Ndkolik českých obci trutnovského okresu
zadulo žádost za zřízeni české okresní ikolnl
rady v Trntnové a mlstodržitelský rada German,
horlivý stoupenec Čechů, jenž byl n včel
té zpravodajem, navrhnul, aby se žádosti vyho
vélo. S némecké strany zemské ikolnl rady
bylo navrhováno, aby se věc ta odloiils (rádi
věříme 1 Red.), jelikož nebyl přítomen správce
německého íkolalho odb.ru , radu Grohmann.
Ziga
Preč
German
Čecho
Grohmann
Sechisovat Cecha
národní znMvka
Red
3
article
Majoritu viak návrh tento zamítla a uzavřela,
aby byla ihned zřiienu če;ká okresní školní
rada v Trutnově. Spěcb, s jakým se toto usnesení
nod záititou mlstodržitele, baronu Krause,
jeui schůzi předsedal, stalo, dá snadno se to-
Mti, ie by asi bylo dobrozdánl rady Grohmanna,
kdyby se byl mohl náležitě vyjádřiti o žádosti
českých obci, nebylo znělo ve prospěch této
záležitosti. Tento skutek dokazuje, že se vláda
těsně před schválením ikolnl novelty ze viech
sil namahá, aby své české přátele udržovala
v dobrém rozmaru.* — Jalová slova německo-
iidovského zářivce nepotřebují véra žádného
komentáře aniž nějaké odpovědi, naie pointa
spočívá v provedeni humoru pouhým jich reci«
továnlm. — Dnes odbývá poslanecká sněmovna
první svoji schůzi po Velikonocích. Po schůzi
této nastane opětně přestávka, kteráž potrvá až
do přlitlho úterka. V pátek, dne 13 dohnu
počne rokováni o školní novelle a schůze budou
pak odbývány každého dne. Pravice doufá, io
bude zákon během týdnu vyřízen. Spojená levice
dle doslechu neustanovila se dosnd na
ničem. — Zprávu .W. AUg. Ztgu.“, že vyšetřováni
proti Schönereravi bylo zastaveno, není
pravdivá. Vyšetřováni jest skončeno e dotyčné
spisy odevzdány státníma zastupitelstva ku po«
dáni dalších návrhů. Státní zastupitelstvo chce
viak navrhnout! ještě dalšf vyšetřováni.
Kraus
Grohmann
W Aug
Trutnov
poslanecký sněmovna
4
article
Z Brna. Záležitost zřlzect samostatiého
německého gymnasia ve Val. Meziříčí, dokaznje
в dostatek, jakou měrou dosud zemská ikolnl
rada podporuje snahy fakciosů Dosavadní čtyři
paralelky německé na českém gymnasium ve
Val. Meziříčí máji letos dohromady 41 žáků
Mimo to jest v blízkých Hranicích némecké
vyšší gymnasium. „Mor. Orlice* dovídá se. že
fakciosové agitují proto pro zřízeni samostatného
německého ů tavu ve Val. Meziříčí, aby své ne-
přirosené postaveni v obci pro budoucí volby
obecni opevnili několika německými profesory a
proto chtějí müi raději hned vyšil gymnasium
— Prozatlmný správce zemského trestního sondo
v Brně vydal navzdory ministerskému nařízeni
o užívání obon zemských jazyků před sondern
přlsoý rozkaz viem anskultantům a praktikan-
Mor
Brno
Val
Orlice
5
article
vojín názorné zastavil se — myslím si, vždyť
kromě mne nestojí nikdo více na stráži, i nastavím
zbraň : halt werda ! křičím ono
nic ! halt werda ! ozvi se, sice té střelím ! —
Pořád nic. — Halt werda, po třetí ! a již mířím,
ale nechtěl jsem střelit, proto že by to
bylo proti reglementu, ale chtěl jsem jen tu
falešnou vartu zastrašit a zatknout. Avšak
místo odpovědi ta postava náramně, tak bolestně
si vzdechla, že se mi dech zatajil, na-
čež zmizela. Ohlížím se na všechny strany,
kde nic tu nic. Na mně rostla husí kůže.
Tu mne napadne : teď právě zase rok, co se
tu teu Pepíček zastřelili Nemá snad pokoje.
Myslím si : brachu, pomodli se za něho Otče
náš, aby mu Bůh na nebi hřích jeho odpustil.
Obejdu si celou prachárnu a chci v budce
z leknutí toho se probrati, chci již do ní
vkročit tiaíc kulí a granátů! vidím ho
tam zase. Vidím ho ze střevíců zutého, vidím
hov po’oze zrovna, v jaké ho před desíti
reky nalezli. Zbraň ai držel v pravici, kraj
hlavně měl v ústech a palcem dole spouštěl.
I vzkřiknu: co to tu strojíš?!
— Achich — achich — achich! — stená to
Stráž slyšela mne vzkřiknout, přiběhla,
vypravujú, «о jsem viděl — koukáme, ohlížíme
ae — strašidlo opět zmizelo. — To pane
závodčí, nejsou žádné babské klepy, protože
M to co rok po několik dní opakuje.
Pepíček
bůh
achich
6
article
(Pokračování.)
tlm, aby protokoly a rozsudky hlavních přelíčeni
• česky mluvicími obialovanými poese v jazyku
německém sepisovali. Dále uařldil, aby repertoire
soudní pro porotu! obdob! byly vyvé-
iotánjr ponse německy, ač vétiina porotců jest
národnosti české a repertoire dosud vydáván
v obou jazycích. Germiuisace soudů na Moravě
sa nynějšího předsedy vrchního sondu Edelmanna
pokračuje. Ministr spravedlnosti patrné o tomto
řáděni ničeho nevi, ač časopiseetvo neostálo na
to si stéžoje.
Z Pešti. Sněmovna poslanců schválila Článok
sákona pro střední školy, kterým sentanovi
řečtina co povinný předmět.
Edelmann
Pešť
germiuisace soud na Morava
7
article
Politický přehled zahraniční.
Politický přehled zahraniční.
I4&me»Gl<.o. .Voss. Ztg.“ dává si
z Říma telegrafovali : .Moniteur de Rome* konstatuje
v článku, nadepsnném .Aprèt la note“,
že nota Bismarkeva jest jenom potnd pokrokem,
an tento hotov jest o eoneretolch panelech vychováni
duchovenstva a biskupské jurisdikce vyjednávali.
Ožasným jest však stále faktom, ' že
Prásko požaduje povinnost oznamovací před revisi
květnových zákonů ; to proiraznje system
dvojsmyslnosti a taktiko, již sminěný list římský
nechce ani analysovat, aniž qnalifikovat. Naproti
tomuto stálémn požadováni povinnosti osná-
movaci mohlo by se pochybovali, zda by ona,
povolena byvši, přivedla revisi květnových zákonů
к žádoucíma dii. .Církev nemiluje věci
nezaámé a jest velice úzkostlivá, jedná-li o
duše; církev požaduje pari passa. Odpověď
Jacobiniho na berlinskon nota jest asi psána
v tomto smyslň.* — Ministr knltn Goszler má
se svým tvrzením o popolštěnt německých katolíků
rozhodné neštěstí. Ani jediný z jeho statistických
d'kladů neosvědčil se pravdivým i
úředně byly veškeré výpočty jeho vyvráeeny a
.Nordd. AJlg. Ztg.*, jež drive tolik hulákala,
jest nyní úplné z ticha. Dle zprávy probošta
Jezierského nejedná se o popolštěnt, nýbrž o
protestantisovánl. „V obvodu fary v Rejovieci*
— píše probošt Jezierski v .Kar. Pazn.* —
.stává lateránská obec s residenci pastora, к alž
nálež! přes 800 dnšl evangelického vyznáni.
Json tam čtyry školy protestantské a penze jediná
katolická v Pawlově. Dvě ze škol protestantských
navštěvuji většinou dítky polské národnosti.
Voss
Rom
Jezierski
Json
Řím
8
article
Json tedy dosti nepřemožitelná překážky,
jež sta i se proti popolitění lido německé
národnosti a také jemu zabráni. Naproti
tomn jest zde mnoho Němců s polskými jmény,
jako : Kozlowski, Muszy&ski, Czerwiůski, Sibila,
jichž předkové byli Poláky a kteří json nyní
germanisováni a — lutherieováni.* —
Tedy jest torna právě naopak, než li jak ministr
Goszler tvrdí. Germanisované Polsko stračeno
jest většinou pro katolickou Cirkev. O to
stará se protestantská propaganda pomoci smíšených
sňatků. Již preto, aby nerozmnoiil
počet církevních odpadlíků, nemůže katolický kněz
ruko svou nabldnonti nucenému germanisováni,
jeř. si ohral prnský systém za svůj cil. Na Rýně
roziiřoje se protestantismus v katolických krajích
dosazováním tam četných pomořanských poddůstojníků,
v provincii Pozňanaké má býti opět
germanisace prostředkem к dosaženi téhož elle.
Na 44 školách v Po ňanskn přednáší se i náboženství
polským dltkám v jazyku německém
a skoro 400 000 polských dítek musi se již po
leta pa způsobu papoušků v řeči jim úplně neznámé
dom&hati potřebného vzděláni. O tom se
však nemln vi, a běduje se jen stále o popolilo-
vání německých katolíků na základě zpt&v, jež
se osvědčí vidy — úplně lživými.
Němec
Kozlowski
Polák
Polsko
Rýn
Musza & ski
Czerwiůski
Pozňanaký
9
article
Italie. Pověsti o spolku na výboj a
odboj Rakonska a Německa s Itali! proti Francii
json se všemi podrobnostmi na ponhé k m-
binaci založeny. Jisto jest, že po známé řeči
Manciniho a následkem ráznosti, s jakou se
nyní stihají agitace proti Rakouska, poměry
к Itálii rozhodně se zlepšily — .Diritto“
pravi : Poněvadž některé listy obraly si zprávn
.Renterovy kanceláře* o domnělém spolku tři
velmoci za předmět rozličných úvah a domněnek,
považujeme za nutné, že vzhledem к přesným
totožným vjjádřenlm ministrů Kálnokjbo a Man-
ciniho json veškeré pokusy lidi, kteří buď
z lehkovérnosti aneb z prospéchn vylíčili by
rádi stjky Italie s oběma středoevropskými
velmocemi v rodičném světle, naprosto marným’.
Mancini
Renterův
Kálnokjbo
Německo
Itat
Rakousko
Itálie
10
article
Francie. Ústup ministra války Thi
baudina před nájezdy radikálcův v příčině zamýšlených
velkých cvičeních jlzdectva pod generálem
Gallifetem vzbudilo mezi Gambettisty
velkon nevůli a Thibandin byl prý v ministerské
radě od Ferryho a Waldeck-Ronsseaoa vzat
ostře na skřipec. Nyní opírá se Thibandin na
svého přítele Clemenceana a nebude to tndiž
tak snadné, vyšoopnonti jej z kabinetn, jak gam-
bettistické listy se domýšlejí. .Republ. franc.*
píše: „Že ministr války nařízeni svého před
chůdce prohlásil za neplatné, nijak nepřekvapuje
; něco podobného stává se bohužel častěji.
Jakkolik jest politováníhodný tento systém
protiroakazů, přece jeví se pochopitelným a
ospravedlněným C> však nemůžeme pochopili,
jest, ie ministr války, svoliv již jedenkráte
к rozřešeni tak důležité věci, jakoa jest vyzkoumáni
hranic, nyní po čtrnácti dnech opět
jest jiného míněni. — „Journal Officiali* mičl
tvrdošíjně, kdežto .La Presse* a ještě vico
Rochefortův „lotransigeaat* Thibaadina horlivé
obhajuji. — G imbettisté sbírají atále na pomník
■véma mistrovi. Rochefort, jemni bylo taktéž
zaslána snbekripčni listina, litoval, ie nemůie
ničím přispěli, jelikol pochybuje, ie by byli
sochaři ■ to, utvořili vynikající dílo, an sesnalý
nebyl mnjetnlkem ničeho vynikajícího, nežli
Gallifet
Gambettista
Ferry
Clemencean
Rochefortův
Rochefort
Francie
WaldeckRonsseaoa
11
title
Denní zprávy pražské.
12
article
T Praze, dne i. dubna
svého břicho a tento ůd tělu nopřivodl dosnd
žádného nméloo к nsdioni.
Boligio- Poslancové hlavního města
bolgiokéko, Brusele, hodlají konočné blilo sa
méatnávati se otátkon. jak by se dal učinili
Brusel městom přlvtavnlm. Otázka tato, jak
anámo, není niěfro, noi-li vnadidlem pro hra-
selské fillatry, jii json v nej vyšil míro nespokojeni.
Jest sesia jasno, is ministr Rollo nemůie
■smojediný čelili velkým dekstám, jel so ve
sněmovně očekávají; Frero Orban bode naseti
opětovaně sakročiti, předpokládaje, ie tomn
zdraví jeho dovolí. Jinak nastoupl na ;eho
miste Bara, jehož řeči při poradách o rozpočte
kalta v tábora liberálcův tolik radosti vzbudily,
io již nyní naznačen jest od „Etoilo belge*
co nástapes Frére-Orbanův ve vůdcovství libé
rálni strany. — Radikálni list „Chronique*
sdéloje tato zajímavou zprávn ; „Počta iákov-
•tva nail Atbeoea (v Bruselu) stále ubývá —
na prospěch koleje Jesuitův.* К toma dodává
Frero Orban
Orbanův
Atbeoe
T Praha
Brusel
Bara
13
article
.Cour. de Brnx.* : „Aby toto Atbenenm v de
kadenci mohlo býti naletěno, dává ministr
Yanhambeek na útraty poplatníkův sa maličkost
dvou milionů nový palác vystavili * Y pravdě
liberální marnotratnosti
Švýoa.i*slc.o. V Ženevě odbývalo
se dne 31. křesnu velké shromážděni lido,
v němž předseda státní rady, Carteret, sdělil své
vyjádření ohledně magra. Mermilloda, jak je byl
pronesl v nedávné schůzi velké rady. Pravil, ie
bode Mermillod odevzdán soudům, jakmile by
přišel do Ženevy, a ie, kdyby jej tribaná. neodsoudil,
vydán bode zákon, jeni by mu zabránil
vykonáváni veškerých jeho biskupských
funkci. Na to přijata byla resoluce, schvalujíc!
nanošeni státní rady. Schůzi přítomno bylo na
4000 osob, tedy sotva desátý dli občanstva kan
tonu. z uiebi jest vlče nož polovice katolického
smýšleni.
Turecko. „Pol. Corr.* oznamuje
(ficielně z Bělehradu: Sultán podepsal irudn,
ve které svolnje, aby východní dráhy připojily
se к dráze srbské ve Yranji.
Brnx
Carteret
Pol
Corr
Ženeva
Turecko
Bělehrad
Y pravda
státní rada
14
article
V Prase, dne 5. dubna.
15
article
* Schůze bratrstva sv. Michala (Pro
nával látky opožděno.) Za přítomnosti Jeho
Eminence ndp. kardinála arcibisknpa a za předsednictví
hraběte Jana Ledebara odbývalo v neděli
bratrstvo sv. Michala výroční svěji schůzi.
Mimo jiné přečetné účastníky přítomni byli ndp.
biskup Pracka, kníže Karel Schwarzenberg, kníže
Jiří Lobkovic, hrabě Jindřich Clam Martinic,
hrabě Karel Schönborn a skoro veškeři ostatní
zde meškající členové české šlechty. Předseda
zahájil * schůzi krátkým oslovením, v němž zejména
se zmínil o velikých zásluhách zesnulého
spolnčlena bratrstva, ndp. biskapa Jirsika. Nazval
jej nejšlechetnéjiim a nejobětavějilm při
znivcem bratrstva, apoštolem národní smířlivosti
a dal jej za vzor všem těm, kdož json emiro na
překážka. Po předsedově řeči ncbopil se slova
prol. P. Drozd a přečetl obchodní zprávn z předešlého
roka, z kteréž zřejmo, ie se domohl
spolek dosnd skvělých úspěchů. Poěet přívrženců
a členů stále vzrůstá. Příjmy obnášely
v roce minnlém 10.924 zl. 88 kr., výdeje
5391 zl. 38 kr., tak že se jeví přebytek
6533 zl. 50 kr., kterážto sama byla s ostatními
příspěvky celkem 22 000 lirů dne 14. února t r.
svému účeli odevzdána. Značná sama tato sebrána
byla jedině v arcidiecési pražské, jelikož
ostatní diecésánni výborové své příspěvky přímo
do Říma zasiali. S obzvláštní pochvalou zmi
ňnje se obchodní zpráva o katolících ve hrabství
Kladském, kteří sebrali 1973 zl 94 kr.
Michalus
Ledebar
Schwarzenberg
Lobkovic
Jindřich
clam
Martinic
Schönborn
Řím
16
article
Kn konci vzdávají se ve zprávě diky všem příznivcům
a podporovatelům bratrstva. Na to
chopil se slova opět předseda a vyzval přítomné
к vytrvalosti a pokud možno ještě kn
větší činnosti. Na to v dolil řeči promlnvil
Jeho Em. ndp. kardinál-areibisknp. Připojiv se
kn slovům předsedovým o zásluhách zesnnléhe
biaknpa Jirsika, pravil, že dobročinnost tohoto
dochovnlbo pastýře má počátek svůj v dobách,
kdy jaité ani biskupem nebyl a zejmena v letech
1848—49. Biskap Jtrsik jest vlastni zakladatelem
všech stávajících katolických spolků a
bratrstev, nebot on založil r. 1848 katolický
spolek, z něhož se pak všecky ostatni vyvinuly.
Dále zmínil se Jeho Em. o poslední encyklice
sv. Otce, v niž vyzývá se katolické duchovenstvo
к důkladnému stadia véd n kárá se moderní
směr těchto. Yěda nynější snaž! se odvodili
všechno od pouhých sil přírodních, vše
Božské popírají*, z čehož paratala největší dvě
zla moderní společnosti, totiž lež a samovražda.
Na to přečetl předseda telegram od sv. Otce,
v němž uděluje ae shromáždění apoštolské požehnáni.
Ко konci řečnili ještě pp. P. Votka
a dr. Popel 8 ohlášené řoči prince Ferd. Lobkovice
sešlo pro náhlou cbnravost řečníkova.
P Votka
doktor
Popel
Ferd
Lobkovic
svatý . Otka
17
article
* Dékanka ústavu šlechtičen na
Hradčanech, pani hraběnka L Kolo vratová, jel
v tyto dny slavila 60l*toa památka svého jmenováni
dámoa ústava tohoto, obdržela čestná
blahopřáni. J. Y. císařovna Alibéta poslala pl.
hraběnce telegrafom avá blahopřáni, císařovna
Marie Anna vyslovila je po své dvorní dámě;
podobné přály obě dřívější abatyše ústava, španělská
královna Kristina a pani arcivévodkyně
Marie Karolina jakož i nynéjil abatyše pani
arcivěvodkyné Marie Antonie. Ndp. kardinál-
arcihiakap, jakož i velká část zdejM, Meehty
přednesla osobné svá blahopřáni. Šlechtičny
ústava na Novém městě podaly jabilaatce překrásnou
kytici s páskami a šlechtičny s ústava
na Hradčanech skvostný stůl, mistrovské to dtlo
domácího průmysle, na jeho! desce se nalesá
vyobraieni ústava • ksl něho snaky veiksrýck
šlechtičen s ústava.
* Technická komice prosternala tyt«
dny plány pro stavba školy n fary a sv. Jia.
dřichs, dále rekonstrukční plány školních budov
: staroměstské, malo tranaké a aa Hrádka.
Půdorysy a průřezy, jakož i nové koastraksé
bodov těch vypracoval vrchní iniinýr Joitf
Srdiuko, průčelí v české renesanci navrhl obe*»(
starší p. Wiehl. Dále skenmala technická ко.
mise stavební parcela, určenou pro stavba jatek
v Holešovicích. Prostranství, kteréž pro tanto
podnik získáno býti má, roskládá se na levém
hřebu Yltavy a obnáší asi 30 korců. Majitel
žádá za čtv. sáh 4 sl. 60 kr., tedy sa seioa
plocha 118 000 sl. Náklad na stavba nových
jatek páčí se na 200.000 slatých.
Alibéta
Marie Anna
Kristin
Marie
Karolina
Antonia
Jius
Wiehl
Hradčany
Holešovice
stavba škola můj fara
ao Hrádek
korec
18
article
* Dvé nové, velké stavby ▼ Praze.
Banka pro úvěr pozemkový předložila miste-
driitelstvn ко achválenl plány nové hadovy pro
c. k. berní administraci, která postavena býti
má na posemkn vedla staré pošty proti kláštera
kspnclnsbémn ns Poříčí, jakož i plány na přestavěni
doma v Hnsově třídě pro ftnsnčnt prokurátora.
К plánům přiloženy json také ros-
počty jakož i návrhy e modalitách platebních.
Bodová pro berní administraci má býti jeité
letes vystavěna, náklad stavební rozpočten na
283 000 zl. O plánech hade průběhem tohoto
téhodoe rozhodnuto.
Praha
19
article
* Pro odstavec 128. trestního zákone.
Pro tento zločin pohnán včera někdejší karlínský
obchodník • vínem P. před čtyřčlenný sond, jemně
předsedal vrchní rada Saak. Obžaloba zastupoval
eabstitnt státn. zast. Krčmář. Ličont
bylo tajné, prohlášeni rozandkn veřejné. Obhájci
obžalovaného, dm. Neiedléma podařilo se, a£
vice „drobných* svědků slyšeno bylo, nevina
obžalovaného dovediti, tak že tento obžaloby
byl úplně sproštěn.
20
article
* Vykrvácel Včera po polednách nhiral
se obchodník Samuel Rezek, bytem v domě ěls.
4 na rybím trhu, po schodech doma č 707-1
v Dlouhé třídě. Y prvním patře z nenadáni klesl
a za krátko skonal vykrvácením Přivolaný okr.
lékař p dr. Urban shledal, ie neitastnika praskla
tepna levé nohy a dal mrtvola dopravili
do patholcgickébo ústava.
Rezek
Urban
21
article
* Nadějný mladík. Jaan Kochovi, 18ti-
letéma holičskému tovaryši z Liškova znechutilo
se poctivé řemeslo. Ye společnosti spnstlých
soudruhů zvykl ludráckémn života, stul se zahalečem,
klesal hloub a hloub, až rozmnožil počet
nebezpečných zlodějů, kterým policie prai-
ská věnuje zvláštní pozornost. Koch vycvičil se
tak znamenitě, že nálež! к nejobratnějšlm
„kapsářům,* nebot se mn podařilo provésti několik
kapesních krádeži, aniž by stižen byl trestajíc!
rakou spravedlnosti. Y posledních dnech
opustilo jej štěstí. Právě v tom okamiikn, kdyů
pani Anně Novákové, choti telegrafiského úřad-
nlka, z kapsy tobolka vytahoval, byl detektivem
přistižen, zatčen a do vyšetřovací vazby tem*
ského co trestního sonda dopraven.
Koch
Novák
Liškov
22
article
* Dopaden. Šílenec Josef Drahota, který
byl z Usti nad Labem zmizel, byl v úterý
v poledne v zdejším státním nádraží, kamt byl
s vlakem z Podmokli přibjl, mezi cestnjiclmi
vypátrán a zadržen. Dopravili jej do zdejšího
zemského blázince.
Drahota
Ust nad Labe
23
article
* Zatykač vydán byl ed zdejšího zemského
co trestního sonda na pokladníka Busto-
novy továrny Františka Frítscbe, jeni, jak
známo, se zpronevěřenými penězy nprchl do
Ameriky.
Busta
Frítscbe
Amerika
24
article
Zprávy a dopisy z krajů česko-
slovanských.
* Úmrtí. Dne 3. t. m zesnul v Pána
dp. farář Václav Hroška v Krchlebech a Čáslavi,
narosen v Bežeroviclch dne 3. srpna roka
1826. Pohřeb hade se konali v pátek dne 6.
t. m. o 10 hodině ranní.
* Ze zemské školní rady. Ye schůzi
zemské školní rady bjio naneseno, aby zřídila
se v okresu tratnorském vedle dosavádnl německé
nová okresní školní rada ěeská pro školy
České toho okresn, ht ré byly dosaď okresní
školní rsdě novoměstské přikázány. „Ústřední
Maťci školské* bylo dáno povoleni, aby zřídil*
opatrovnn v Žatci a zároveň schválena místnost
pro ni nstanovená. Zřízeni opatrovny ěeské
v Posteloprtech povoleno pod výminkon. kdyi
.Ústřední Matice školská* vykáže spůsobilé
místnosti. Konečně povoleno „Ústřední Matid
školské* zřízeni soukromé školy české v Du-
benci (okres královédvorský).
* Přirůžky a dávky. S vyhraženim přivoleni
с. к místodržitelstva povoleno obci Frid-
landn další vybíráni dávky z nápojů a obcím :
Hlnbočepům (okres smíchovský), Voj nino a Kojetína
(okres kodaňský), Dobroé (okres bene-
šovský). Odlochovicům (okres votický), Karlina,
PHvlakům (okres vysoeký), Satyni (okres deb-
•ký), Yysokéma, Šnmbarka (okres tanowaldský),
Petrovicům (okres ústecký), Držková (obre«
železnobrodský), Verneřovicům, Březové a Ra-
prechticům (okres broamovský) vybíráni přirážek
к přímým daním 30 proeent převyšujících.
Hrošek
Karlin
Yysokéma
Šnmbarka
Verneřoviec
Březa
Krchleby
Čáslav
Žatec
Frid
Kojetín
Odlochovice
Petrovice
Dobroé
PHvlak
Satyně
Raprechtiec
25
article
* Velká slavnost studentská v Salici.
Spolek jlho-českých akademiků „Ótttný*
pořádal loni velikolepý sjezd v Jiadř. Hradci e
letos o prázdninách jej miti hade v král. městě
Salici. Přejeme ak. spolkl „Šiltný,* by dodělal
se v Sedei úspěchů takých jako v Jiadř. Hradel ;
avšak vznášíme nsň prosba, by nezspomél do
programa vcíti i mši sv. na nijaký úmysl aneb
aspoů by slavnosti svoa tlažby Bošl neradi,
jakož torna v Hradel bylo.
* Baron Wertheim, joboi úmrtí jsme
jii oznámili, dosáhl 69 roků věka a zanechal
Šiltný
Hradec
Salice
Baron Wertheim