1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 5. prosince 1908.
Praha
4
article
Na -avečerní listy
1. dpláol se
V vriza v administeneio
najn) e. . . . . . 2 K —h
na stoe leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáskon
. . . 2k
na čtlt leta.
vo filiálkách
na měsie. . . . . . 2 K 80
Poštou
tsja
s ddvojí zásllk u
K 90h
na ms . . .
na čivet iota . . . . ti k ve
Pošta
5
article
eeerni
daní
V drobném prodejir
ranni číslo o sobě . . za sh
večerni . . . . . . . za š h
Ve filišlkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 19 k
večerni
Inseráty
plstí se hotově napřed
Předplscení a inserty přijlm
administrace v Marianské ul. , a.
Tam nacházejí se táž
redakra, tiskárna a sxpedice
„Národních Listů-
Rukopisy se nevracejí.
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Císařův jubilejní dík.
Z Vídně, 5. prosince. (K. k.) »Wienen
Zeitung« oznamuje: Císař vydal tento vlastno-
ruční list:
Svobodný pane Bienerthel
Milostivé nebe Mi dopřálo, abych spolus
Svými národy po 60 letech oslavil výročí dne.
kdy jsem vstoupil na trůn Svých předků.
K nepřihledné řadě důkazů lásky a věrnosti
v dlouhém řetězu let druží se nyní nesčetné
projevy vřalé vděčnosti, kterých dostalo se Mi
za této vzácné přiležitosti. Poznal jsem z toho
opět jasně, jak pevná jsou pouta, která víží pa-
novnika i národ ve společném štěsti, ve společ-
ných strastech. Posvátnost chvile zvýšena byla
čilou lorlivostí, s jakou zakládala se díla lásky
k bližnímu, která v neuslálém požehnání ještě
pozdním pokolením budou připominati ušlechtil u
mysl zakladatelů. Největší radostí však pro Mne
bylo, že dle Mého přání v tak značné míře
pamatovalo se na nejpotřebněj-
šiho ze všech lidských tvorů, na
chudě dltě.
Bude-li velkodušnými dary zmírněna bída
a slarost, budou li vysušeny slzy mnohé matky,
vidím v tom nejskvostnější ovoce to
hoto památného roku. Vida, jak ne-
ochvějně zachovává si dynastická myšlenk
sjednocu,ící sílu nad všechny rozdily a rozpory.
jsem si jist, že tyto tak skvělé a ušlechtilé
holdy nepominou s timto dnem, nýbrž budou
žlti dále v paměti jako znamení neskaleného
souladu mezi Mým domem a Mými národy.
Dojat opětnými projevy dávno osvědčené věrné
oddanosti k Mé osobě vyslovuji všem, ktet
k této oslavě spolupůsobili slovem a činem,z
srdee Svůj císnřský dík a nařizuji Vám, abyste
to veřejné oznámil.
Ve Vídni, 4. prosince 1908.
František Josef v. r.
Bienerth v. r.
Bienerthel
František Josef
Bienerth
Vídeň
Wienen Zeitung
7
article
Noví dvorní radové na pražských vysokých
školách.
Z Vídně, 5. pro-ince. (K k) »W. Zlg-
oznamuje: Cisat uděřit rozhodautím z 29. li-
stopadu t. r. řádnému profesoru na německé
universitě v Praze dru Jindřichu Si nge
rovi, řádným profesorům na české universite
v Praze dru. Jaroslavu Hlavovi a dru
Olakaru Hostinskému, řádnému profesoru
na německé technieké vysoké škole v Praze
Josefu Melanovi, řádnému profesoru na če-
ské vysoké škole technické v Praze, Antoninu
Pravdovi titul a charakter dvorního rady,
vesměs s prominutím poplstků.
Cisař udělil rozhodnutím ze dne 3. pro-
since t. r. přednostovi všeobecného ústavu k
zkoumání potravin na německé université
v Praze, universitnímu profesoru zdravotním
radovi dru. Ferdinandovi Hueppovi titul
charakter dvorního rady s prominutím poplatků
Dar Českého klubu.
Z Vídně, 5. prosince Český klub věnoval
na minordní skoly v Čechách 1000 K.
Řádný rozpočet.
Z Vídně, 5 prosince. Správce ministerstva
financi Jorkasch-Koch předloží řádný
rozpočet na rok 1909 poslanecké sně-
movně bu oucí scbotu.
W Zlg
Jindřich
Hlava
Olakar hostinský
Melana
Antoninus Pravda
Huepp
Koch
Vídeň
Praha
Čechy
5 prosinec
vysoký škola v Praga
ský vysoký škola technický v Praga
všeobecný ústav
9
article
Z Vídně, 5. prosince. Aféra posl
Lössla s posl. Udržalem byla skon
čena tímto protokolem oboustranných svědků
Výrok, učinéný v poslanecké sněmovně 3. t. m.
poslancem Udržalem, přiměl poslance Lössla
prostřednictvím poslanců Michla a Pachera žá-
dati od posl. Udsžala zadostiučinéní rytiřské.
Zástupci posl. Udržala dr. Roszkowski a Lusz-
czk ewiez jeho jménem prohlásili ochotu k tomu.
Zevrubným a podrobným šetřením záležitosti
zjištěno však, ž e, jak konstato vá ny
projevy obou stran, osobní uráž
ka se nestala. Následkem toho nebylo
také třeba rozhodnutí zbraněmi a celá zá
ložitost prohlášena za odbytou.
Kdo má zaplatit schodek vídeňského slav-
nostního průvodu?
Z Vídně, 5 pros. Veliký jubilejn
průvod, uspořádaný ve Vídni přes Ringstrasse
12. června, skončil, jak povědomo, velikým
sehodkem, který do té chvile není uhražen.
Včera zabýval se občanský klub (křesťansko-
socišlní) obecního zaslupitelstva zdejšího tímto
schodkem a zamítl žádost, aby Víden
přispěla k úhradě tohoto scho
ku novými 200.000 K, kdežto stát by přispál
ještě větší sumou, totiž 450.000 K. Tento ná-
vrh byl také zamílnut. Protestujeme co nejroz-
hodněji, aby stát který se chová za m-
tavé, přijde-li české město s poža
davkem 2000 K na nějaký středn
vzdělávací ústav, dával skoro půl mili-
onu korun na podník, proti kterému se pa-
novník dlouho vzpízal a jehožto sehodek zna-
mená, jak je ve Vídni veřejným tajemstvím,
podstatné obohacení četných lid
ve výboru průvodu toho za měst
naných.
Lössl
Udržal
Michl
Pacher
doktor
Roszkowski
Lusz
Víden
Vídeň
občanský klub
10
article
K pověstem o mobilisacl.
Z Vídně, 5. prosince. (K. k.) Vzhledem
na pověsti o mobilisaci, které se stále v zahra-
ničním tisku znovu objevují, budiž konstatováno
Minulého měsíce dostala vojenská správa nej-
vyšší zmocnění, aby používajíc zákona z roku
1888 přibrala onu část záložníků a náhradníeh
záložníků, již jest potřebí pro nutné zvýšen
mírového stavu vojska, rozloženého v Bosně a
Hercegovině a v jižní Dalmacii. Správa vojenská
snažíc se co nejvíce šetřiti životních zájmů
obyvatelstva, rozhodla se už tehdy přibrati za
tím účelem jen mužstvo těchto kategorií v činné
službě se již nacházející, to jest ponechatiu
praporu jen ročník, nacházejíel se nyní ve tře-
tím presenčním roku a nejmladší ročník náhrad-
ních záložníků, jenž právě ukončil svůj osmi-
nedělní výevik a nepovolati zvlášť žádného zá-
ložníka nebo náhradního záložníka, nacházejí-
cího se v poměru občanském. Důvody zvýšení
stavu mírového jsou dostatečně známy. Úmorná
bezpečnostní služba na našich hranicích na jiho-
východě říše, jež začátkem zimy stává se ještě
Vídeň
Boseň a Hercegovina
Dalmacie
jihovýchod říše
11
article
namáhavější, učinila zvýšení stavu tamějšího
nezbytným. Protože však, jak již uvedeno, bylo
usneseno ponechati v činné službě jen část
záložníků a náhradních záložníků, číslice tato
úplně nepostačuje, aby bylo dosaženo plného
zvýšení stavu, o jakéž se usiluje. Vzhledem na
to a aby se provedlo zvýšení stavu dříve již
ohlášené, bude současně transporty náhradních
záložníků, odcházejícími na jih a s nováčky,
vycvičenými uvnitř mocnářství, bezpečnostní po-
sádka sesílena o několik praporů a horskýeh
bateril. Toto opatření způsobí snad v nejbližší
době dočasné změny v rozdělení vyšších oddílů
v obvodu 15. sboru, čímž pak budou asi ukon-
čena všecka vojenská opatření, jež musila býti
učiněna, aby byla zajištěna bezpečnost zemí
nově připojených. Ze všeho, co zde řečeno, jest
patrno, že o mobilisaci naprosto nemůže být
řeči, poněvadž by k ní bylo třeba povolání zá-
ložníků, kdežto nebyl ani jediný povolán. Rovněž
jest tím definitivně vyvrácena zpráva v několika
listech zahraničních kolportována, že Rakousko-
Uhersko vrhá na hranice celé sbory.
Rakousko
Uhersko
12
article
Ku projovu italské sněmovny.
Z Říma, 4. prosince. Při včerejší debatě
o zabraniční politice došlo po řeči bývalého mi-
nisterského předsedy Fortisa k neo by-
čejnému projevu. Fortis projevil na
konci své řeči politování, že Rakousko činí
Italii stále téžsím zůstati věrnou trojspolku
Stavu, jenž Italii vydává v nebez
pečí války, musí se učiniti konee
Rakousko musí své chování změniti
jinak by se cesty Rakouska a Italie
rozdělily
Iialové přinesou pak každou oběť na obranu
vlasti. Tato slova Fortisova byla
přijata celou sněmovnou s nadše-
nim. Všichni poslanci tleskali ne-
kolik minut, podávali mu ruku.
mnozí jej objímali a líbali, me z
nimi také ministr námořnictv
Mirabello. Také na tribunách se hlučně
tleskalo. Tento projev sněmovny učinil zde velký
dojem.
M. Z Kolina n. R., 5. prosince. (Pův. tel.
„Nár. Listů“.) Ke včerejšímu hlasování v ital-
ské sněmovně a pochybnému, skoro zá-
hadnému chování se ministerstva
poznamenává římský telegram „Köln. Ztgu.“-
že prozatím zůstává nejasno, setr v á-l
Tittoni při dosavadním postupu.
jenž se zdá jeho odpůrcům příliš povol-
ným vůči Rakousku, nebo zdali se od-
hodlá k rozhodnější politice vůči spojenci.
Vládě jest patrně úspěch Fortisův vítán,
aby mohla vůči spojencům pouká-
zati na vlastenecký projev sně-
movny a očekávání rozhodného postupu.
„Tribuna“ označuje výsledek hlasovánl
jako zřejmý důkaz, že parlament v zahranicní
politice jde vyzkoušenými cestami a jest proti
dobrodružným změnám.
Mezinárodní konference pro námořní válečné
právo.
Köln
Fortisův
Řím
Rakousko
Kolina můj
Fortis
Stavo
mezinárodní konference pro námořní válečný práv
13
article
Z Londýna, 5. prosince. (K. k.) Při zahá-
jení mezinárodní konference pro námořní vá-
lečné právo pronesl státní tajemník Grey řeč,
níž shrnul úkoly této konference. Prohlásil, že
na konferenci má se jednati o tom, aby zabez-
pečen byl úspěch úmluvy o soudu kořistním.
jak úmluva tato byla stanovena na konfenci
haagské. Shoda mezi delegáty na konferenei
shromážděnými přispěje podstatně k tomu, aby
sblížily se národy, jež jsou delegáty na konfe-
renci zastoupeny. — »Reuterova kancelář« do-
vídá se ze směrodatných zahraničních kruhů.
že delegáti konference pro válečné právo ná-
mořní v měnili si navzájem pamětn
spisy, v nichž obsaženy jsou názory všec
moenosti na konferenci zastoupených. Pokud
jde o otázku kontrebandu, nasvědčují různé pří-
znaky, že lze v té přičině dociliti dohody.
Potrestání francouzského admirála Germinela.
Z Paříže, 4. prosince. (K. k) »Agence Ha-
vas sděluje: Ministr námořnictva Picard při-
jal dnes dopoledne velitele středomořského lod-
stva admirála Germineta, který měl také
rozmluvu s ministerským předsedou Clemen-
ceauem. Podal vysvětlení o tom, co sdělii
zpravodajům některých listů o nedostatku
střeliva na válečných lodích a vyliči
bližší oklnosti uváznutí obrněnce » Condě«.
Germinel
Picard
Germinet
Londýn
Paříž
Grey řeč
Reuterův kancelář
14
article
Clemenceau netajil se Germinetovi, že ačkoliv
uznává jeho odbornou námořní způsobilost,
musí odsonditi jeho těžký poklesek
proti diseiplině, jehož se dopustil,
dav se interviewovati. Zejtra koná se
v Elysejském paláci ministerská rada, která se
o věci této vysloví. Proslýchá se, že Clemen-
ceau a Pieard navrhnou pro admirál
těžký trest
ettent
Zmatky v Persil.
Z Teheranu, 4. prosince. (P. t. a.) O by-
vatelé astrachanští obrátili se na vy-
slanectví v Teheraně s telegrafickou žádostí, aby
působila kopětnému zavedení ústavy
a k brzkému svolání parlamontu.
Z Tavrizu, 5. prosince. (P. t. a.) Včera
bylo vydáno ke všem obyvatelům v Tavrizu
provolání, aby dostavili se na schůzi, kteráž se
dnes konala. Bylo obesláno asi 2000 Arménůa
moslemínů. Mosleminští řečníci poukazovali na
pomoc poskytnutou gruzinskými a arménskými
organisacemi a vyzývali shromáždění, aby trvalo
na sesazení šachově. Arménský řečník poukázal
na společná, nad zpátečníky dobytá vitězstvía
přimlouval se za to, aby oba národy semkly se
k boji proti společnému nepříteli
Demonstrace holandských válečných lodi.
Z Willemstadu (Curacao), 4. prosince. (Ass
Press.) Včera pluly tři holandské válečn
lodi mimo pobřeží Puerto Cabello a La Guaira
aby demonstrovaly proti Venezuele.
Clemenceau
Curacao
Venezuela
Asso Press
Puerto Cabello
Elysejský palác
Willemstad
Le Guaira
15
article
Choroba sultána.
Z Cařihradu, 4. prosince. (K. k.) Oprot
dementi úřadního listu zaznamenává »Tanine
pověst, že sultán trpi nervovou nemocl.
Boykoť rakouského zboží
Z Cařihradu, 5. prosince. (K. k.) Včera
konali nosiči břemen schůzi, na níž se usnesli
v boykotu pokračovati a na to táhli k míst
nosti mladotureckého výboru.
Ze státní žolezniční rady.
Z Vídně, 5. prosince. (K. k) Ve výboru pr
komerční a tarifové záležitosti sdělil
předseda dr. svob. pán Chiari před zahájením jed-
nacího pořadu tento pilný návrh členů Fuh
richa, Briessa a soudr.:
„Slavná státní železniční rado račiž se usnésti
Bývalému c. k. ministru železnic J. E. p. dru. Juliu
Derschattovi šl. Slandhaltovi vyslovuje se dík
a uznání, že J. E. za svého úřadování projevila
ku přáním a návrhům státní železniční rady vždycky
největší blahovůli a ochotu v mezích možnosti. Ze-
jména vyslovuje slátní železniční rada J. E. díka
uznání za to, že se jeho prozíravosti a ráznosti po-
dařilo skoncovati úspěšně postátně n
několika důležitých soukromých drah.
Konečně vyslovuje státní železniční rada důvěru, že
J. E. dr. Julius Derschatta opětně stane se c. k
ministrem železnic, přikročí-li se znovu k se-
stavení parlamentní vlády.
Tento návrh byl aklamací přijat za vše-
obecné hlučné pochvaly. Rovněž byl za všeobecného
souhlasu přijat návrh člena Dattnera, aby tlu-
mačeny byly díky výboru odborovému přednostovi
dru. Röllovi. Pak byla zahájena porada o zále-
žitostech, týka jících se dopravy osob a zava-
zadel. Všeobeený význam mají z nich návrhy členů
dra. Kaftana a Rledla šl. Riedenstei na
jimiž se vyzývá ministerstvo železnic, aby nále ž-
tým spojením vlaků a snižením jízd
ních cen byla svedena doprava mez
východním a jižním Německem na če-
ská—trati, zejmána na trati, vedouc
Prahou
doktor
Chiari
Derschatt
Julius Derschatt
Röll
Kaftan
Rledl
Cařihrad
Vídeň
Německo
Praha
16
article
Návrhy tyto byly vyřízeny prohlášením zástupce
vlády, ministerského rady dra, ryt. Donheimera
že ministerstvo železnic je ochotno
náležitými opatřeními tarřfevými dl
moznosti vyhověti danému podnětu.
pokud by se podařilo v uvedených relacích zavésti
vhodné spojení vlaků. K návrhu Hamburgerov
aby oznámena byla doba, do kdy budou sděleny pří-
slušné vládní návrhy speciálnímu výboru státní že-
lezniční rady, doszenému ku projednání tarifní re-
formy, a dále k návrhům členů Briessa, Riedla
z Riedensteinů a Simiče ryl. Hohenblu-
ma, aby se upustilo od zamýšleného zvýšení kolku
nákladních listů, prohlásil záslupce vlády odb.
přednosla dr. ryt. Schonka, že předběžné práce
ministersiva železnic pro reformu lokálníh
nákladního tarifu rakouských státní ch
drah jsou skončeny a že také jsou vypracovány
podrobné návrhy o příští úpravě barému, takže mož
no přikročiti k vyjednávání s orgány, povolaným
podati dobrozdání o novém tarifu. Pokud jde
dobu, kdy nový tarif nabude platnosti
bude nutno se zřetelem ku podaným již postátňova-
cím předlohám říšské radě dbáti toho, že nový tari
může býti vydán již z důvodů čistě sazebně techni
ckých, jen současně s platností také pr
nově stavěné soukrolmé dráhy. Předběžne
práce k tomu, zejména vypracování nového kilome-
trového ukazovatele, budou vyžadovati ještě několika
měsíců. Do té doby bude také skončeno jednánío
nový taril, takže bude vydán asi 1. července 1909
s platnoslí asi od 1. října 1909.
Briessa
Riedl
Riedenstein
Simič
doktor
17
article
Švědští královští manželé ve Vídni.
Z Vídně, 5 prosince. (K. k.) Švédský král Guslav
a královna Viktorie přibyli v 10 hodin dopoledno
zvláštním dvorním vlakem na západní nádraží s dru
žiou, s ministrem zahraničních záležiloslí a švěd-
ským vyslancem ve Vídni, jenž jel královským man-
želům vstříc do Sv. Hypolita. K uvitání švédsk ých
královských manželů dostavili se na nádraží císal
ve vojenském švédském stejnokroji, páni arcivévo-
dové František Ferdínand, František Salvator, Be-
dřich, Eugen a Rainer, paní arcivěvodkyně Marie
Annunciata, členové švédské kolonie, místodržitel hr
Kielmansegg. policejní president a česiná selnin
32. pěšího pluku s praporem a hudbou. Když vlal
vjel do nádraží, zahrála hudba švédskou hymnu. Ce-
sař a švédský král stiskli si navzájem ruku a dva
kráte se políbili
Když byla prohlédnuta česlná setn
představeny byly družiny, jakož i ost
se doslavivší osobnosti, odevzdala ci
konsula Dardela královně kytici ru
Guslav
Ferdínand
František Salvator
Be
Eugen
Rainer
Marie Annunciata
Vídeň
5 prosinec
švédský kolonie
18
article
Když královští manželé vycházeli z
táni členy švédské kolonie voláním
švědští královšti manželé odjeli dvorni
dvorního hradu. Před zevní hradní bra
dvou tribunách starosla s obecním zdjstu
a pozdravili srdečně královské manžele. Cesl
draží do hradu byli královští hosté hlulčně pe
vování četným obecenstvem. Ve dvorními, hradě i
královští menželé uvíláni paními arcivé vrodkyněmí
nejvyšším hofmistrem a vrchním obřadníkekm. V dvo-
raně Pietradura uvítali královské manžele nejvyšš
dvorní hodnostové, ministr zahraničních záležitostí
dvorní maršálek v Uhrách, dvorní služby, mín ist
vojenství, ministerský předseda s ministry a uherský
ministr a latere. Královští manželé ubytovali se ve
velkých komnatách pro hosty ve dvorním hradě. D-
poledne navštivili členy císařského domu. O pole-
nách konala se u císaře hostina, již se zúčastnil
švědští královští manželé, arcivévodové a paní arci-
vévodkyně. Zároveň konala se maršálská hoslina pre
družiny
Uhry
19
article
Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně
Jak Srbsko přoplatilo dodávku děl.
Z Vídně, 5. prosince. »N. Wr. Tagbl.«
telegrafují z Athén: »Ve vojenských kruzích
jest velká nevole, že v dodávce děl, ob-
jednaných Řeckem u známé fir m
Sohneider v Crouzotu, nastal prů-
tah následkem objednávelr, uině-
ných Srbskem. Sebsko učinilo svoje objed-
návky později, než Řecko a nabídlo, aby
dodávka dříve byla vyřízena, tak vysoké
ceny, že přesahují nejen ce n
smluvené s Řeckem, nýbrž take
pokutu, která byla smluvena pro případ
že děla nebudou Řecku dodána v ča
sumou dvojnásobnou. Následkem opě
tovných stížností, Řeckem podaných, proslýchal
se včera, že firma prohlásila, že do konce ter
minu děla Řecku dodá.
N Wr
Balkán
Srbsko
Vídeň
Atény
Řecko
20
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 114.)
Ve Vídnl, 5. prosince.
(Zvl. telet. zpráva »Nár. Listů«.)
Bouře při zahájení. — Poslaneo
Modráček odsuzuje starora-
kouský systém na šibenici. -
Dr. Kramář usvěděuje Němce
z prolhanosti, kejklířství a roz-
vratného řádění.
Sotva se objevil na praesidiu dr. Wei ss-
kirchner, spustili čeští radikáln
poslanci hlučneu, ohlušující vřa
vu, protestujíce proti prohlášeni
jež předseda učinil včera na kone
schůze. Potom jali se pískati na
kovové píšťalky, zejména poslane
Lisý, Kalina a Žemlička, poslane
dr. Hajn a Buříval pak troubili n
dětské trubky-
Předseda dr. Weisskirohner zahájil schůz
o 10. hod. 10 minut dopoledne.
Piskání a troubení trvalo však
dále i při sdělování podstatnéhe
obsahu došlých spisů a přestalo te-
prve, když se ujal slova sociálně-demokratický
poslanec Modráček v pokračování debaty
o Liechtensteinově návrhu v příčině zatím-
ného rozpočtu.
Modráček
doktor
Kramář
Němec
Wei
Lisá
Žemlička
Hajn
Buříval
Weisskirohner
Liechtensteinův
poslanecký sněmovna
21
article
Posl. Modráček
Posl
Modráček
22
article
prohlašuje, že prvním státnickým činem ministerského
předsedy svob. pána Bienertha byla pohrůžka.
že bude poslanecká sněmovna rozpu
Stěna. Ačkoliv ministerská křesla se levně nabízel .
nepodařilo se přece sestaviti parlamentní minister
stvo. Druhým slátnickým činem ministerského
předsedy byla jeho p rogr amová řeč, z nížo však
vyplývalo pouze, že žádná vláda v Rakou-
sku nemá jasného politického pro
zramu.
Baron Bienerth ohlásil soustavu blahovol n
neutrality, soustavu to, jež nazývala se za dří-
vějších vlád soustavou střední čáry a vedla ke
všeobecné rozháranesti, k výtržnostem na r ůz-
ných universitách a ku pouličním b -
jům v Praze Baron Bionerth zahájil tute soustav
vládou kata a šibenicí. Prohlášení stannéh
průva bylo třetím státnickým činem
nového ministerského předsedy. Soci
ální demokraté jsou proti každému pollačení občan
ských práv, proti každému omezení občanské svo-
body. Stojí mimo demonstrace malých a velkých
kluků obou národností. Nemají také zvláštního mí
nění o mladících, nosících čapky a pořádajících bumi
Kdežto však sociální demokraté byli těmito demon
stracemi, jakož i jednáním Němců v českém sněmu
jenom rozladěni, pomohla českonárodně sociální str
na tém, kdož volají vždy po stanném právu a ši
benici.
Bienerth
Baron Bienerth
Bionerth
Němec
Raka
Praha
23
article
Proto jest léž tato strana zodpovědna za vše,c
se v Praze stalo, zvláště též za krev tam prolitou
Pochvala u scc. demokralů)
V prvé řádě přispěli k tomu němečtí chauvinist
a pražské úřady, že demonstrace Babyly neobvyklého
tozsahu. Němci zorganisovali zvláštní výpravy k ne
dělnímu bumlu do Prahy, němečtí rektoři šli se slu-
denty na buml, kdežto čeští poslanci s na žil
se lid konejšiti. Pražské demonstrace byly uspo
řádány za ochrany bodáků, kdežto české mensiny
lotiž čežtí delníci, musili si svou o sobní bez-
pečnost při různých příležitostech
vynucovali stávkou. Vina za pražské udi-
losti spadá tudíž nejen na poslance z pravice a levice
němovny, nýbrž též na pány, sedící na lav-
i ministerské. (Pochvala u sociálních de-
(kratů)
Na šibenici, jež byla v Praze zřízena, mši by
nejdříve nespravedlivý starozakouský systém.
lejním roce nedostává se 50,000
kých dělníků v severních Če-
od 10 Moravě a ve Slezsku proti
d vo vkkonu vyučování v mateřšti-
mešitu, a však 30.000 českých de
í upírá veškeré právo na je-
českou školu. To, co odehrává ze nyní
s vyučováním českých dítek, jest kuilurním barbar-
stvím prvního řádu (Hlučná pochvala u soc. demo
kratů), zločinem proti zákonům a proti lidskosti. Přes
12000 českých dítek musilo zahájite
skcskou stávku, aby donutily úřady ku pro
vádění školských zákonů.
Němec
Praha
Slezsko
24
article
Řečník přimlouvá se za resoluci své slrany n
okamžité zrušení stanného práva
Praze. Dříve než povolán byl do Prahy kat, měl být
učiněn pokus, zjednati pořádsk zákazem Dělinství
neboť Buml v Praze jest jen dětinstvím. Pro všechny
národy musí platiti stejná svobodha a stejný zákon.
(Pochvala u soc. demviokratů. ).
es l
Bude-li resoluce zamítnuta a vysloví-li se sně-
movna v tom smyslu, že stanného práva
Praze je třeba, aby chráněna byla svo-
boda Bumlů, pak budeme od vlády žádati, a by
ve všech okrezních hejtmanstvích.
u všech soudů a policejních ředitelstev
— jež olupují dělníky o svobodu, Byla
na ochranu svobody zřízena šibenice
Posl. Modráček končí svou řeč němiecky
praví: Dělný lid očekává od sněmovny
zlepšení své sociální ezistence. Obyvatel-
stvo všech národů žádá, aby předloha o socišl-
ním pojišťování, jež přes všechny vady zna-
mená přec jistý krok ke splnění dávno splatných zá-
vazků vůči dělnému lidu, byla projednána, z lepše-
na a provedena Ohražuje se však prot
tomu, aby starobní a invalidní pojisto-
vání slalo se ochranou tyranie. Řečník končí opět-
ným ostrým protestem proti vyhlášení stanného prá-
va. (Hlučná pochvala a pollesk u sociáluíchi de-
mokratů)
O 12 hod. 10 min. ujal se slova
dr. Kramář
Buml
Posl
Modráček
jítmokrat
doktor
Kramář
Praha
25
article
a pravil: »David Abrahamowicz a já můžeme
míti věru největší povděk v této chvíli, kdy
jsme my dva kdysi na praesidiu
odložili čtení došlých spisů n
konec sehůze. Bylo nám nadáváno: »pa-
douchů, zločinců, lumpů« a hna lo
se útokem na praesidium. Když
president dr. Weiskirebner učini! to-
též, co jsme kdysi učinili my, neozval se
na německé straně žádný hlas od-
poru, poněvadž chováni se Něme
je t naprosto prolh ným a kejkliř-
ským Zrovna tak nalhali Němcům
mimo Čechy o jazykových vý no-
sech Badenových, že dle nich budou
Némci nuceni učiti se česky, chtějí-li býti při-
jati k soudu a vůbec do státní služby. Pro-
lhaností a neleyalnosti Němců rozbit
byla koalice Beckova. Vzala za své ten-
týž den, o kterém baron Beck nemě
kuráž spáčiti rozhodnutí něme-
ckých soudců proti vnějšímu ja-
zyku českému v Chebsku.
S německé strany vyčítá se nám, že jsme
podnikli rozmach s vnitřní češtinou. Nej-
dřive čeština začala se zaváděti u nás za bar.
Gautsche, poněvadž Gautsch jednal
zákonně. Körber slibil nám, že se
nebude zakročovat proti našim
úřadníkům, když budou zaváděti
vnitřní češtinu, ale nedostál svému
slibu a proto padl. Vy nazýváte českým
rozmachem, co jest pouze zákonným po-
stupem českých úřadníků. Co jste věsk
vy podnikli proti vnějšímu ja-
zyku českému v celé oblasti krá-
Iovství českého, jeví se přímo ne-
slýchaným. Vy jste podnikli útok na
staé, dávno a od jakživa uznávané
právo n šeho jazyka. Vál soudee
udělal po 14 dnech opak toho, no
před 14 dny. Vy Němci z království če-
ského nalhali jste samé sepravdy Něm-
cům mimo k úlovství.
Abrahamowicz
doktor
Weiskirebner
Němec
Badenův
Beckův
Beck
Gautsch
Körber
Čechy
Chebsko
Německo
26
article
Vy hledali jste prostředky k vyděračství
tu nalhali jsto celému světu, že se stále
nám umožňuje rozmach a Němei
z ostatních zemí vašim lžím uvě-
řili. Němci z Čech vždy chtějí, aby celá poli-
tika rakouská děla se jen pro ně, když však
šlo o to, aby položili své hlasy pro státní ne-
zbytnosti, utekli statečně do kuloárů (potlesk
a pochvala). Jedinou zbraní, kterou měli proti
nám naši čeští radikálové, byl Cheb. My na
těchto lavicích jsme bojovali pro koalici s Něm-
ci a ti — Němci — za to vpadli nám do týlu
svými lžemi a svým sočením (hlučný potlesk).
Min. železnic v kabinetě Körbrově dr. Wittek
prohlásil zde, že trvati musí na dvoj-
jazyčnosti nápisů na státních dra-
hách v Čechách, poněvadž vyža-
duje toho organisační statut. C
bylo za Körbra prohlášeno zákonem, to bylo za
koalice Beckovy porušeno. Nejde snad j en
o nějaký nápis, nýbrž jde o právo jazyka
českého v celé zemi (hlučný potlušk a po-
chvala). Jedná se teď zde o to, že jsme my
svými hlasy kryli tři německé mi-
nistry, my jsme se chovali loyálně, Němei
však neloyálně. Poslední neloyalita Něm-
ců spáchána byla na čoském sněmu. Tam je-
jich taktika korunována byla pro-
zpěvem „Wacht am Rhein“. Nyní se
praví na straně německé, že jest to nevinná
písnička, na konec se řekne ještě, že jest to
vlastenecká píseň! Posl. Stranskya
jiní — jak klukovsky chovala se německá ob-
strukce v Praze! Byla tc litika čistě vyděrač-
ská. Chtěli na nás vydříti rozděls nl
země, to si však ještě počkají! Byla to frivol-
nost (dlouhotrvající potlesk u Čechů a ostatních
Němec
doktor
Wittek
Beckův
Posl
Čecho
Čechy
Cheb
Německo
Praha
Wacht be Rhein
27
article
Slovanů) a na tu se mohou pánové dívati v Pra-
ze rozechvěně. Buml pražský není k ni-
čemu jinému, než aby způsoben
byla procházkou chuť krannímu
chlastu. Pánům, kteří neznají Prahu, dovo-
luji si vysvětliti, že německá universita
není na Příkopě, tam jest jenom německá
hospoda (hlučná veselost). Historické právo na
buml datuje se teprve od doby, co n
Příkopě jest tato německá hospo-
da v kasině. V Německu jest mezi buršáky
elita vnějškem a společenským chováním atd.,
podívejte se však na buršáky v Praze! Stransky
křičí: „Vy jste neslušný chlapl
Wolf: Drzý jste !«
Stránský: Carův špione
Malik: Agente ruský
Iro: Ať jde do Národního divadla
(Dr. Kramář pokračuje): Kdyby vídeňský
»Sokol« český dělal procházky na Příkopě, dr.
Lueger by jistě je ihned zapovš-
děl. Ke všemu si ještě Němci po-
volali do Prahy elzí buršáky, jen
aby provokovali ještě vlce. Co by
se stalov Prusku nám, kdybychom
přišli na pomoc Polákům! Ti by
s námi naložili jako s cizinci nevílanými.
Němeům je v Praze všechno dovoleno
Buml
Wolf
Stránský
Carův
Malik
doktor
Kramář
Lueger
Němec
Prusek
Polák
Praha
Německo
Slovan
národní divadlo
Sokol