ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2bc6a410-661f-11dc-8093-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 162, place 102, work 5, org 16
1 masthead
Slrana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
27. listopadu 1901.
4 masthead
Čísls 327.
5 article
Z parlamentních výborů. Z Vidně, 26. listopadu. (C. B) Rozpařtový výbor za Kathreinova předsed- niety a přítomnosti ministra financí rokoval o kap 12. »Přímé daně« (ref. posl. Marcheí) Posl. Lupul pojednával o rolnické tísni, zvláště z jara a vyzýval vládu, aby vybírala daně později aniž by se tím však rozmnožily. Posl. dr. Herold přimlouval se za berní opravu v tom smyslu, aby královstvím a zemím přikázaly se některé expansivné daně a dotazoval se ministra po stavu nápravy zemských financí v Čechách, protože zemský výbor nedostal o tom dosud žádné zprávy. Uvažoval břemena majilelů domů, žádaje zrušení 5proc. přirážky při domech, prostých daní. Vybírání pozemkové daně není dosud přiměřeno poměrům ven kovského obyvalelslva. Líčí fiskálnost úřadů při vy- šetřování živelních pohrom a nalehá na rychlejsí odpisy. Kárá jednání berních úřadů při vyměřování výdělkové a osobní daně přijmové, podolýkaje, že každý nový berní inspektor zavádí jiný způsob. Po- platníci bývají oblěžování zbytečnými poptávkami. jen aby se ducílilo vyšších daní. Úřady zvýšují bern základy, neudávajíce příčiny, takže poplatníci ne mohou si ani stěžovati.
Kathreinův Posl doktor Herold Čechy
6 article
Posl. Kozlovský stěžuje si ťaké na činnost berních inspektorů a kritisuje ostře rakouský Giska- lismus. Navrhuje resoluci o předloze stran úřadův berních, žádá, aby strany, než daně dospějí, dostá- valy účty o výši a titulu berního dluhu a podněcuje reorganisaci berních úřadů. Dotazuje se ministra po zkušenostech při zapravování daní prostřednictvím pošťovní spořitelny a přimlouvá se za náhradu ob- cím za vybírání daní. Nalehá na odpis pozemkové daně, dovozuje, že pro Halič děje se málo, leda že zřídili tam dva nové berní úřady. Líčí zlé poměry krakovské, pronáší různá přání o vybírání danía osvědčuje důvěru ministru financí. Posl. Vukovič stýskal si na poplatnost rej- dařů a na osobní daň příjmovou, jež ohrožuje ob- chodní námořnictvo. Přimlouvá se za berní svobodu dalmatských rybářů a p. Posl. Steinwender dovozoval nesnesilelnost přímých daní a jejich ukládání a zlé následky na hospodářství zemí a obcí. Ve prospěchu jich mohí by se zříci slát polovice reálných daní a úbyte nahraditi zvýšením daně z piva a j. Takovými re- formami pomohlo by se autonomnímu hospodářství. Posl. Derschatta stýskal si také na řísnivé daně. Třeba prozkoumati rozýrh daní na jednotlive obce, kde jsou podniky povinné veřejnými účty Brojí proti srážce rentové daně cestou nařízení neboť země a obce připravují se tím o přirážky.
Posl Vukovič Halič
7 article
Stát je povínen zjednat jim za to náhrady. Posl. Menger litoval zvýšení starých daní v některých okresích a usiloval o změnu, protože mnohé závody proto byly zatlačeny do Uher a jiné musily se vystěhovati. Stěžuje si na liknavost ně- kterých odborů finanční správy a navrhl několik resolucí. Posl. Byk jednal o berních břemenech a žádal pomoc pro stísněná města, zejmena haličská. Ministr financí dr. Böhm- Bawerk tvrdí, že napravuje nedostatky berní praxe. Úřady nenabá- dají se ke zvyšování tax ani neslibují se jim od- měny. Výčitka fiskalismu není na místě. Vývoj čin- žovní daně domovní jest úplně přirozený Osobní daň příjmová nedosáhla dosud očekávané výše. Ze samostatných rolníků platí ji jen 57.900. Omlouvá se- stavování komisí a oznamuje příznivý výsledek pla- cení daní prostřednictvím poštovní spořitelny. Oprava přímých daní není na vždy zakončena zákonem z r. 1896. Daně, jako osobní příjmová, musí se dříve vžíti, než pokročí se dál a zavedou nové daně jako na př. doplňovací. Domovní daň opraví se možná ještě, než provede se všeobecná reforma berní O předloze stran společností s omezeným ru- čením vyjednává se mezi příslušnými odbory.
Posl Menger Byk doktor Böhm Bawerk Uhry
8 article
Ministr zastává se budžetování na rok 1902 a prohlašuje, že hlavním pravidlem je, aby účetní zá- věrka nebyla horší nežli preliminář. Úbrada musí rovnati se slabě prostřednímu vý- nosu, protože však to není možná při všech pří jmech, zbývají někde položky velice slabé. Tak u do movní daně. Žádá výbor, by ho podporoval ve snaze o so- lidní preliminování a nezvyšoval některé příjmy. Posl. hr. Palffy domlouvá ministrovi, by dbaí oprávněných přání českého obyvatelstva zeměděl- ského a bylo rychleji vyhovováno žádostem za odpis pozemkové daně pro živelní pohromy. Př- pouští, že dělá se nyní více než jindy, avšak za ny nějších bídných poměrů zemědělských třeba vše- možné úlevy. Posl. Lemisch pojednal o poplatnosti lesn půdy, stěžoval si na pozdní odpisy pozemkových slev a pochyboval, že zvýšená daň z piva vyrovná státní a zemské finance.
Posl
9 article
Posl. Hofmann- Wellenhof krilisoval vy- bírání daní a neplacení členů berních komisí. P opravě domovní daně třeba ohledu na maloživno- stenské dílny. Navrhuje odměny členům berních komisí a zlepšení platů berních exekutorů. Posl. Kaiser stěžoval si na nespravedlivéa nestejné předpisování osobní daně příjmové, žádaje různé změny a konečně vyslovil se proti zvýšen daně z piva. Posl. ryt. Górský stěžoval si na velké při rážky k přímým daním a vyzýval vládu k odpomoci Posl. dr. Kramář podporoval Mengerovu re soluci o rychlejším vyřizování berních rekursů, po jednal o přikázání reálných daní zemím a obcím Úbytek mohl by se poněkud nahraditi v oboru při mých daní. Na důkladnou opravu bernictví však není pomyšlení, dokud nestane se také změna v ta- rifní politice železniční. Podmínkou tu je postátnění soukromých železnic. Reforma může provésti se, a zjedná se zdravá parlamentní půda. Konečně nalehá aby předložil se výkaz pokladních přebytků a jal jich bylo použito.
Posl Hofmann Kaiser doktor Kramář Mengerův
10 article
Posl. Morsey stěžoval si do záklaďu osobní daně příjmové a do jednání berních inspektorů na- proti venkovskému obyvatelstvu. Posl. Romanovič kritisoval fiskalismusa budžetování, při němž jeví se velké přebytky a vláda žáda přece stále nové daně. Posl. Pergelt přimlouval se za brzkou opravu domovní daně, protože s ní souvisí žalostný stav zemských financi, zejmena v Čechách. Posl. Menger kritisoval některé poznámky dra. Kramáře, Schalk poukazoval na velikou čin- žovní daň lázeňskou a podal příslušnou resoluci; — Procházka navrhl resoluci o cestovném a die- tách členův berních komisí. Příští sehůze bude zejtra. Železniční výbor rokoval o vládní před loze stran stavby bosenských železníc. Ref. posl. Kübeck doporučoval předlohu posl. Biankini navrhoval volbu 5členného od boru, jenž by prozkoumal železniční záležitosti již ních zemí, zejmena Dalmacie. Posl. Ellenbogen opřel se vládní předloze proteže je v zájmu Uher a nedbá na zájmy dal matské. Žasne, jak možno žádati na Rakousku, aby zaplatilo na podnik 70%. Vládních důvodů neuznává navrhuje přechod k jednacímu pořadu a vláda ma se vybidnouti k novému vyjednávání, tak aby zjed nalo se spojení z Baňaluky do Jajce. Posl. Šílený opřel se předloze z důvodů poli tických a dopravních. Rakousko musí jednali samo statně a zjednati spojení s Dalmacií. Navrhuje reso luci, jíž vláda vyzývá se ke studiím o stavhě dal matské železnice a spojení ze Zadru do Šibeniku. Posl. Dötz lítoval, že ne docililo se spojení Baňaluky s Jajcem a tak spojení s vnitřními zeměmí rakouskými. Brojí proti nerozlučnosti některých trati vyhražuje si své postavení k předloze a doporučuje Blankinův návrh.
Posl Morse Romanovič Menger Schalk Procházka Ellenbogen Baňaluka Blankinův Čechy Dalmacie Uhry Rakousko Baňaluka Jajce Šibenik
11 article
Ministr železnie dr. Wittek dovozoval nutnost ohledu na uherské zájmy a zastával se předlobya jejich podrobností. Dohojsko-šamacká úzkokolejná dráha prospěje také Rakousku, neboť spojení s Bosnou přes Pešt zkrátí se o 36 km. Líčí velký náklad domněle menší výhody dalmatských dráh a dovozuje že nynější finanční poměry bosenské nestačí n stavby železnice bez říšské podpory, ale za nějaký rok to prý bude možno. Vylíčiv v důvěrné schůzi tarifní poměry, ubezpe čoval, že vláda hájila všemožně rakouské zájmy podporovala prospěch Dalmacie. Posl. Kaftan poukazoval na politickou stránku předlohy. Uhry snaží se dostati zabrané země do oboru své politické moci. Na Balkáně a v Albánii se chystají důležité událostí, pročež Rakousku nemůže býti lhostejno spojení Sarajeva s novopazarským kra- jem. Lif význam železničního spojení Dalmacie s rakouskými zeměmi v hospodářském a vojenském ohledu, ale pro předlohu nadchnouti se nemůže, na- vrhuje vyzvati vládu, aby co možná záhy podala racionální dopravní program nového spojení Dalmacie se severními rakouskými železnicemi. Posl. Ellenbogen navrhuje pro případ za- mítoutí návrhů na přechod k jednacímu pořadu, aby rokování odročilo se, až vyrovnání bude skoncováno. Posl. Kliemann opřel se nadržování Uhrám také v bosenských železnicích a vyslovil se proti vládní předloze, navrhuje přechod k jednacímu pořadu. Výbor přikázal konečně předlohu odboru. Kaflanův a spol. návrh na postátnění sou- kromých železnic byl přikázán desetičlennému odhoru, jenž má o věci porokovatl.
doktor Wittek Posl Kaftan Uher Ellenbogen Kaflanův Rakousko Bosna Balkán Albánie Sarajevo Dalmacie Uhry km
12 article Celslus.
Celslus. Dvoustoletá památka narozenin (* 27. listopadu 1701.) Jmeno švédského učence Ondřeje Celsia zdomácnélo téměř ve všech zemích světa za okolnosti, která na první pohled zdá se být celkem nepatrnou. Že rozdělil stupnici tepla mezi bodem mrazu a varu na 100 stupňů, to není snad lak velkou zásluhou, míní laik. Než právě v tom spočívá Kolumbovo vejce. Proč tedy tak záhy přejala věda jeho rozdělení teplo- měru, proč literatura vědecká důsledně zavádí měřeni teploty jen pod značkou C.? Praktič- nost decimálního systemu a pak vědecký pod- klad rozdělení Celsiova toho příčinou. Rozdělení Rěamurovo na 80 stupňů jest pouze pro běžnou potřebu, pro vědecké měření jsouc nepřiměřeně a pro vyšší temperatury nedostačitelné. Fahren- heitovo rozdělení jest nepřesné už tím, že zu základ vzal bod mrazu nikoli absolutní, nýbrž nahodilý. Vynálezcem teploměru ovšem Celsius není; tím, jak bádáním nejnovějším nad po- chybnost zjištěno, jest Galilei, který v r. 1597 zhotovil teploměr, uživ vody jako tekutiny teplo- měrové. Tím vyvrácena také domněnka, že první teploměr zhotovil učený rolník švédský Cornelius Drebell r. 1607. S toho stanoviska hledíme tedy na Celsia jako na vlastního tvůrce stupniee k vědeckému měření temperatury. Dnes v den dvoustého výročí narozenin Celsiových budiž dovoleno seznámiti čtenáře blíže se zajímavým učencem švědským, jehož činnost vědecká zasluhuje širší zmínky.
Celsius Kolumbův Celsiův Galilei Cornelius Drebell
13 article
Ondřej Celsius narodil se 27. listopadu r. 1701 v Upsale z rodiny Celstů, jejíž členové téměř všichni o vědu nemálo se zasloužili. Po přání rodičů sludoval práva, ač mysl jeho klo- nila se k vědám matematickým; také posléze přemohl odpor rodičů a věnoval se cele tomuio studiu a vyníkl v oboru tom již jako 25leiý muž, vydav r. 1726 švédsk u učebnici aritme- tiky, která v r. 1754 objevila se v šestém vy- dání. Do tajů astronomie vnikal Celsius celou silou důmyslného svého ducha a ziskal siv oboru tom takových vědomostí, že v r. 1730 tedy v 29. roce svého živola jmenován byl pro- fessorem astronomie na universitě v Upsale U příležitosti nastoupení svého úřadu měl Cel- sius učenou disputaci »De nova methoda dime tiendi distantiam solis a terra« (2O nové me thodě měření vzdálenosti slunce od země«), jež vydána tiskem učenou společností švědskou. V úřadě svěm Celsius nemálo snažil se rozšířit znalost astronomie, až dosud ve Švédsku zaned- bávané. Švédové té doby neměli ani hvězdárny ani přístrojů hvězdářských. Proto vypravil se Celsius za podpory švédské vlády v r. 1732 na studijní cestu po Evropě, aby shledl observatoře jiných národů. Odebral se v první řadě k ná- vštěvě učence Doppelmayera v Norimberce, kde pobyl tři měsíce; pak navštívil přednášky filo- sofa Wolfa v Mariboru, procestoval Švýcary a Italii, kde poslouchal učení Cassinia, načežv r. 1734 dospěl do Paříže. Zde přišel do styku s předními učenci té doby Maupertuisem, Cl rantem, Camurem, le Monnierem a Outhierem. kteří se radili, jakým způsobem by stanovili po- dobu a velikost naší zeměkoule. Celsius poradám těm obeovav, navrhl, aby měřen byl poledník Laponsku. Návrh jeho byl příjat a kromě toho Celsius vyzván, aby se na výpravě zúčastni.
Celsius Švéda Wolf Cassinio Monnier Outhier Švédsko Evropa Norimberk Maribor Paříž Laponsko Italia
14 article
Celsius vybídnutí to přijal; navštiviv ještě dřive Anglii, zahájil r. 1736 společně s jmenovaným učenci měření mezi městem Torneou a obcí Pellou. Účel byl po dvou letech dosažen a jak pamětní spis akademie štokholmské vypravuje, získal si Celsius o měření poledniku zásluh ne malých. Ludvik XV. na důkaz uznání dal mu doživotní pensi 1000 franků ročních důchodů. Když navrátil se Celsius nazpět do Upsaly, první jeho myšlénkou bylo zříditi si hvězdárnu. Účinio tak vlastním nákladem ve své zahradě; později vláda švědská na jeho podnět vystavěla samav Upsale pozorovací observatoř, jež právě Celsien a jeho nástupci tak proslula. Vědecká činnost Celsiova kotvila v pracíeh astronomických, geodetických a fysikálních. Po- zoroval měsíce Saturnovy, dokazoval, že vody na povrchu zemském od nepamětné doby ubývá a povrchu země přibývá, vyšetřoval změnyv hladině Baltického moře, obšírně studoval úkaz severní záře, stanovil hodiny maxima a minima magnetické deklinace a inklinace, určil současně s Hjorterem vliv severní záře na magnetickou střelku a podobné. Jak vysoce Celsius i v cizině byl vážen, toho dokladem, že akademie a učené společnosti ve Štokholmě, Berlíně, Londýně a Bologně jmenovaly jej svým členem, učená spo- lečnost v Upsale pak svým sekretářem. Než nebylo Celsiovi dopřáno těšiti se dlou- hěmu zivotu, neboť zastihla jej smrt uprostřed nejzdárnější činnosti 25. dubna r. 1744 v Upsale, kde také slavně byl pochován. Z jeho asi 4 děl zachovala se téměř všechna; spis pojedná- vající o rozdělení teploměru má nadpis: »O mě- ření tepla«. Kromě toho poznamenáno budíž, že od r. 1728—1744 řídil švědské kalendáře po stránce astronomické. V upsalské universitě chová se jeho podobizna, jakož i jeho spisy ve zvláštní L. T. úetě.
Celsius Celsiův Saturnův Anglie Pella Berlín Londýn Bologna Upsale
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná středová příloha „Nauěný Obzor“. Klub svobodomyslných lidových poslanců českých koná schůzi v pátek. j. 29. listopadu, o půl 10. hodině dopo lední. Přílomnost všech členů nezbytná. — Česká snášelivost. Pod tímto titulem přinášejí všechny německé listy na Moravě zprávu o strašné události, kteráž se přihodila v Třebíči Dvacet let je tomu, co se třebičtí sami nad sebou rozpomenuli a zvolili si české obecní z- stupitelstvo, odvrhnuvše od svého prastarého če- ského města zohavující »německý karakter«č lépe nátěr. Po celých těch dvacet let trvá v městě dobrovolný hasičský sbor s velící řečí — německou. Tato německá »Feuerwehr« obdržela následkem usnesení obecního zastupitelstva ze dne 10. t. m. výpověď z místností v obecním domě a nad tímto činem spínají němečií šriít lajtři na Moravé ruce. Důvodem této výpovědi prý jest německá velící řeč, píší. Je-li tomu tak a věru bychom se tomu po důkazech německé snášelivosti, jichž je právě na Moravě taková utěšená hojnost, nikterak nedivili, radíme Něm- cům, aby nastoupili jimi tak oblíbenou cestu národní odvety. Ať dají všem českým hasičským dobrovolným sborům, kteréž v německých mě- stech užívají po dvacet let české řeči velicí rovněž výpověď z nájmu obecního — najdouli někde nějaké české hasiče v německé obei vůbec
Morava Třebíč Německo obecní zastupitelstvo obecní dům Nauěný obzor
16 article
— Čechové na Rusi Ústřední Matici školské. Po příkladě let minulých pořádány byly i letos mezi našími krajany v Kyjevě na Rusi sbírky ve prospěch nejdůležitějšího národ- ního podniku, Ústřední Matice školské. Dik vzácné obětavosti i neunavnosti českých dam paní Aloisie Křivánkové a Marie Červené, jakož i slečen Marie Vitáčkové, Anděly Jarešovéa Františky Znojemské měly tyto letošní sbírky skvělý výsledek. Vyneslyť 450 rublů (1134 K) jež byly zaslány naší administraci. Čechové kyjevští stali se touto sbírkou, jež svědčí o při- kladné horlivosti vlastenecké, po třicáté za- kládajíeím členem Ústřední Matice školské. Tři- cátý diplom, kterého se jim dostane, bude v Kyjevé přiměřeně oslaven.
Čecho Rus Diké Křivánek Červená Vitáček Anděl Jarešové František znojemský Kyjev
17 article
— Schoze odborů mladé generace př klubu nár. strany svobodomyslné, jež měly býti tyto dny svolány, bylo nutno na krátko odročiti. poněvadž úprava nových místností klubovníeh není ještě skončena. — Šlechetný odkaz. Ve Vimperku ze- mřel dne 22. listopadu po dlouhé a téžké ne- moci tamní obchodník a majitel domu par Václav Narovec, který poslední svou vul odkázal Ústřední Matici školské dům se z hradou ve Vimperku v ceně as 30.000 K, vy- platí-li Matice různé legáty. Výtěžek domu určen jest na vydržování české školy ve Vim- perku. Zesnulý býval před lety předsedou vim- perské české besedy a ač nyní žil v německých poměrech, přece nikdy svého českého původu nezápíral a vždy poctivě k české věci držel Po jeho šlechetném odkazu zajisté teď otázka zřízení důležité a nutné české školy ve Vim- perku dojde brzkého svého rozřešení. — Promoce. Pan JUDr. Pavel Wellne rodem ze Zbraslavi, byl 25. t. m na českém vysokém učení Karlo-Ferdinandově v Praze za doktora ve- škerých práv veřejně prohlášen.
Narovec JUDr Pavel Wellne Vimperk Zbraslav Praha vysoký učený KarlaFerdinandov
18 article
— Rodinné zpravy. Slečna Emilie Kies- lingova, dcera zemského soudního rady a pan Emil Herfarth, úřadník rakousko uherské banky v Praze, slaviti budou svůj manželský sňatek ve čtvrtek 28. t. m. o 3. hod. odpol. v chrámu u sv. Petra v Praze. — Slečna Paučka Schnirchov a pan Frant. Anýž, spolumajitel závodu umělecko- průmyslového v Praze, slavili těchto dnů svůj sňatek manželský. — Slečna Mařka Maruno va z Prahy a pan Adolf Hájek, technický adjunke cukrovaru v Rieti v Italii, slavili 24. t. m. svoj sňatek manželský. — Úmrtí. Dne 25. t. m. zemřel zde pan František Kříž, soukromník, bývalý mist truhlářský a zakládající člen Bratrstva vzájemně se podporujících řemeslníků a živnostníků v Praz e, ve stáří 74 let. Zesnulý, jenž za mladších let zúčastníl se čile spolkového ruchu našeho, zachoval si pro vzácné své vlastnosti osobní úctu a vážnost všech, kdož jej znali. V týž den zemřela zároveň dcera jeho slečna Antonie Křížova. Pohřeb obou zesnulých koná se dnes ve středu o 3. hod. odpol. z ústřední s'ně na Olšanech. — V Jičíně zemřela dne 25. l. m. paní Anna Fassatiová ve věku 67 let ochrnutím mozku. Pohřeb konán bude dnes 27. t. m. o 3. hodině odpol. z domu smutku č. 101 na Valdickém předměstí. — V Plzní zemřela včera paní M. Pokorná, choť statkáře v Dou- dlevcích a matka majitele »Plzeňského Obzoru« pana M. Pokorného, u věku 56 let. Zesnulá paní těšila se pro srdečnou povahu a pro lidemilnosť svou úctěa lásce všech kdo ji znali, takže v kruhu přátel její dlouho bude vzpomínáno její zjevu milého, její laska- vosti a dobrých skutků. Pohřeb konati se bude zejtra ve čtvrlek o 10. hodině dopolední z domu smutku na hřbitov litický.
Kies Herfarth Petro Pauček Schnirchov František Anýž Maruna Hájek Kříž Křížův Fassatiová M Pokorná M Pokorný Praha Rieť Italia Praz e Olšany Jičín Plzeň uherský banka uměleckýprůmyslový v Praga
19 article
— Ze zemské školní rady. Ve včerejší ple- nární schůzi bylo schváleno zříditi tyto školy: troj- třídní českou veřejnou obecnou školu v Kopistech u Mostu (tuto školu dosud udržovala Ústřední Matice školská), dvojtřídní veřejnou obecnou školu v Trno- vanech u Teplic, jednotřídní českou obecnou školu v Růžodolí u Liberce. Naproti tomu byla zamít- nuta žádost za zřízení německé obecné školy ve Chlumci u Třeboně, poněvadž pětiletý průměr školou povinných dítek obnášel pouze 29. Pakli sněmem král. českého schválený zákon dojde potvr zení, obdrží tato obec školu, poněvadž ve smyslu ustanovení tohoto zákona počet dítek zvýší se na 46 — Zemští školní inspektoři pp. dr. Stejska! a Pro- cházka podali zprávu o návrzích ve příčíně reformy měšťanských škol. Učitelskými sbory těchito škol za- slané návrhy byly uváženy a schváleny.
doktor Stejska Kopist u Most Teplice Růžodolit u Liberec Chlumec u Třeboň
20 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý dne 26. listopadu za předsednictví náměstka p. dra Friče.) K návrhu presidia, přednešeného náměst- kem p. drem. Fričem, usneseno, aby starostovi král hlav. města Krakova zaslán byl obnos 200 K ve prospěch rodin v processu wřesenském od- souzených pro neposílání polských dítek do něme- ckých škol. — Zemský výbor král. českého otáza se, zda a za jakých podmínek svolila by rada měst ská k zamýšlenému překlenut! uličky Thu- novské chodbou, spojující sněmovní budovy s protějšími domy zemského výboru (s domem Štern- berským). Usneseno vysloviti souhlasí do odvolání za určitých podmínek, zejmena s tím, že úprava ta nebude překážkou přiští regulaci. — Měst. r. pan
Frič Tha Štern Krakov
21 article
Havlíček sdělil, že v nejbližší době budou opravo- vány hodiny na věžích novoměstské a štěpánské v době opravy hodiny budou státi. — Schváleny byly návrhy na bezpečnostní opatření pro případ povodně v Libni. — Komitét dam pro městské opa- trovny sdětil, že za příčinou rozšíření své činnost na VIII. čásť Prahy zvolil tyto dámy do svého středu: pí. Jozu Jiráskovou, choť ředitele měšť. školy v Libni, pí. Františku Mišderovou, vdovu po sla- viteli. Josefu Ladislavovou, choť inženýra, Antonit Vaněčkovou, choť advokáta, Pavlu Zafoukovou, chot lékaře a Annu Brdkovou, choť lékaře, vesměs Libní. — Náměstek p. Neubert přednesl návrhy. kterými lze uspíšiti odstranění desinfekční stanice státních dráh v Holešovicích a uskutečnění okružní dráhy tamtéž. Dráha tato nevedla by bloky, jichž vykoupení způsobilo by obtíže, nýbrž místy, kde nyní desinfekční stanice se nalezá. Návrhy dotyčné prozkoumá ještě technická komise, rada městská zá- sadně je schválila. Záležitost okružní dráhy nalezá se nyní u komise pro splavnění Vltavy. — Defini- tivní pěstounkou při opatrovnách pražských zvolena sl. Věra Havlíčkova; pomocnou pěstounkou sl.
Havlíček Joza Jiráskův Mišderová Josef Ladislavův Vaněčkův Pavel Zafoukův Brdkův Neubert Havlíčkův Libeň Praha Holešovice Vltava
22 article
Marie Šmídova; definitivní opatrovnicí sl. Bohu mila Kalivodova. — Vyhověno 108 žádostem za přiznání práva domovského dle zákona z r. 189e 35 žádostí téhož druhu bylo zamítnuto. — K návrhu p. dra. Kühna usneseno, aby ke stravování chudé školní mládeže v Libni, nutnému vzhledem ke vzmá hající se nezaměstnanosti dělnictva, povolen byl mě síční příspěvek 100 K, jenž by se po případě hradi z lidumilných příspěvků, presidiu ve prospěch neza- městnaných docházejících. — Vyhověno bylo přán školního výboru pokračovacích škol živnostenských aby za zástupce města Prahy ve výboru tom byli na další tři léta jmenováni dosavadní delegáti pp. m. r. Josef Jirousek a dr. Jan Městecký. — Dele- gáty pražské obce ve školním výboru pokračorací školy průmyslové v Libní zvolení pp. obecní starší Ant. Svět, Vondřich, maj. domu a ob. st. Schrötter — K interpellaci v městské radě přednesené sděli inspektor chudobince u sv. Bartoloměje, že není pravda, jakoby chovanci chudobince jakýmkoli úřad ním vlivem byli nuceni, užívati příliš devotní titula tury ke správci tohoto ústavu. — Měst. radní p. dr Scharí žádal, aby zdokonaleno bylo osvětlení na novém kamenném mostě tím způsobem, aby všecky obloukové svítilny zůstaly rozsvíceny aspoň do dvor hodin v noci. Návrh odkázán byl správní radě elektrických podniků. — Schváleny byly návrhy presidiální komise ve příčině zaměstnání nemajet ných příslušníků, zejmena též za přispění státu země a sousedních obcí.
Šmídův bůh Kalivodův Kühn Jirousek doktor Městecký Schrötter svatý . Bartoloměj Scharí Libeň Praha Délos
23 article
— Společnost musea král českého nastou- pila dědictví po prof. šl. Jirušovi, Ve vče rejší schůzi výboru musejní společnosti, konané za předsednictví hr. Jana Harracha, pan dr. Tomáš Černý přečetl poslední vůli zesnulého prof. dra. šl. Jiruše v níž společnost musea ustanovena jest hlavní dě- dičkou jeho jmění za známých podmínek. Návrh na převzetí pozůstalosti byl přijat. Pozůstalost obnáš asi 92.000 K.
Jiruš Harrach doktor Černá muzeum král muzejní společnost
24 article
— Lékařská komora pro král. české konal včea odpoledne XVII. valnou hromudu za předsed nictví presidenta pana dra. Frankenbergra. Po vy řízení programu schválen jednohlasně návrh pana prof. dra. Petřiny, aby lékařská komora vyslovila po- litování a nelibost nad jednáním horno-rakouskéh sněmu, který povolil sedláku Stadelbauerovi, že smi se zabývati provozováním chirurgické praxe. — Evangelický vikář zbaven úřadu. Z Li- berce se nám telefonuje: Pro vikariatní obvod v Hrádku ustanovený evangelický vikář Rudolí Her- mann byl následkem telegrafického rozhodnutí vrchní církevní rady ve Vídni úřadu svého zbaven a síc prý následkem řečí, které ve své funkci v posledni době proslovil. V neděli měl vikář Hermann pro- mluviti při slavnosti otevření nového chrámu v Hrádku; na jeho místo při slavnosti nastoupí su perintendení z Ústí n. L. — Návštěva hrobu Jana Trenkwalda Výbor pro pořádání matičních slavností, jichž zesnulý J. Trenkwald dlouholelým jednatelem byl, společně s kroužkem přálel Sokolstva a ostatních kroužků. jichž zesnulý horlivým funkcionářem byl, pořáda k uctění památky mílého bratra a přítele návštěvu jeho rovu v neděli dne 1. prosince v Berouně. U pří- ležitosti té zapěje pěvecký kroužek Sokola pražského smuteční sbor a výbor slavností matičních položi na rov jeho věnec. Výbor slavnostní žádá netoliko členy své (dámy i pány), nýbrž i členy kroužků a přátele zesnulého, by v počtu nejhojnějším projevu lohoto se zúčastnili. Vyjede se v neděli z nádraž Frant. Josefa o 1 hod. 41 m., z Vyšehřadu o 1 hod. 52 min., ze Smíchova o 2. hod. odpol. do Berouna.
doktor Petřina Hermann Trenkwald J Trenkwald František Josef Vídeň Beroun Smíchov lékařský komora pro král Sokol pražský smuteční sbor
25 article
Návrat do Prahy z Berouna buď o 4. hod. 46 min. odpol. neb rychlíkem o 7. hod. 9 min. večer. — Hold českým menšinám. Již tento pátek pořádá »Národní spolek českých techniků«, ve velké dvoraně žofínské akademii ve prospěch českých menšin, která má býti též prvým representativním vystoupením zmíněného spolku. Z téhož důvodu se- staven jest i bohatý program účinkujících umělců, a sice pí. Hanny Kvapilové a pí. Růž. Matu- rové, členů Národního dívadla, sl. Loly Bera- nové, vírtuosky na klavír a virtuosa na kontrabas p. Vojty Kuchynky, jichž zvučná jmena př vábí zajisté každého podporovatele českých menšin kromě pořadu koncertuje hudební shor p. Pehelův Lze tudíž právem očekávati, že tenlo den stane s nejenom dostaveníčkem českého akademického světa, který hold menšinám vzdáti mů, ale i ostatní české veřejnosti, která vezme podíl na večírku tomto nepatrnou hřivnou přispěje na oltář vlasti. Rekla- mace přijímá p. Inž. C. Vlad. Dvrynk, Praha, Žitná ulice, č. 37, neb p. J. Kretší v Praze, Vyšehradská — Nadace pro žáky obecných škol. Nadace, zřízená Josefou svob. paní ze Stillfriedu k podpoře v Praze zrozeného, katolického hocha chudých rodičů obsadí se s ročním požitkem v obnosu 38 K 93 h. Nadační požitek počíná vstoupením hoch do obecné školy a trvá, studuje li nadanec, po celá studia. Věnuje-li se nadanec řemeslu nebo umění. trvá nadační požitek po skončení obecné školy až do 20. roku věku. Uchazeči podejtež žádosti, doložené křestním a očkovacím vysvědčením, vysvědčením chudoby a posledním studijním vysvědčením nebo průkazem o tom, že chodí nejméně do obecné školy. do 31. prosince u místodržitelství v Praze.
Hanna Kvapil Lolo Vojta Kuchynka Rekl Ing Vlad Josefa Praha Beroun Žitná ulice národní spolek český technik
26 article
— Z městských universitních stipendii pražských uprázdnila se dvě stipendia dle usne- sení sboru obecních starších ze dne 13. května s po- žitkem po 400 K ročně, určená pro posluchače české fakulty filosofické v Praze. Žádosti vlastní ruko u žadatele psané opatřiti třeba: vypsáním dosa vadního běhu svého života, vysvědčením o maturitn zkoušce, průkazem, že zapsáni jsou jako řádní po sluchačí na české fakultě filosofické, vysvědčením o zkouškách a kolloguiích, vysvědčením o nemajel nosti své i svých rodičů. Posluchačům prvního se- mestru, pokud na fakultě nemohli se ještě podrobiti zkouškám, udělí se stipendium, obstáli-li při zkoušce maturitní s vyznamenáním. Žádosti nadepsány boďtež radě městské král. hlav. města Prahy a podány do protokolu podacího na radnici staroměstské do 12. prosince. — Nový krajinský časopie. Aby povzneslo se uvědomění našeho lidu na českém jihu, vydávat bude pan Fr. Černý, majitel knihtiskárny v Šedlča- nech lýdenní list »Hlasy z Povlta ví«. Tente nový časopis bude sloužiti zájmům národní strany svobodomyslné, říditi se bude českým, státoprávním programem a bude věnován jedině organisační práci národní, pracovati k národnímu uvědomění, rozbledu našeho lidu na zanedbaném českém jihu a obzvláště v našich okresích. Předplatné 6 K ročně. První čisl vyjde již 14. prosince t. r. Zprávy a vůbec veškere dotazy přijímá Fr. Černý — Přednášky. Lidové předná šky české university v Praze. Dnes předná šeti bude pan doc. dr. Frant. Krejčí: »O ny nější filosofil« (4. přednáška) v sále Svatováclavské záložny. Začátek o půl 8. hod. večerní.
František Černá docent doktor Krejčí Praha Šedlča Francie český univerzita v Praga
27 article
— Turkovo nadání. Ve včerejší schůzi výboru společnosti Musea král. českého usneseno nadání architekta Turka pro nejle ší, v minulém tříletí vy danou publikaci z dějin Čech, přiřknouti prof. dru Pičoví za dílo »Čechy předhistorické«. — Dary. Při svatební hostině, pořádané př sňatku slečny Aninky Kozákovy s p. V. C. Hrázským úřadníkem raffinerie cukru v Pečkách, vybráno dru žičkami slč. Lid. Minářů a M. Živnůstkovou na Ná rodní jednotu severočeskou K 34.—, které byly ode vzdány místnímu odboru N. J. S. v Pečkách. — Americký svátek. Za příčinou sválku díků vzdání (Thanksgiving Day) zůstane kancelái amerického konsulátu v Praze ve čtvrtek 28. t. m uzavřena. — Zpráva o putování dvou ditek na vy- hledání matky, ve včerejším listě uveřejněná, způso- bila nemalou pozornost a již záhy z rána četní útlo citní lidé hlásili se, aby přispěli ku zlepšení truch livého stavu dvou děvčátek, které přišly z Vystrkov u Hořovic do Prahy, aby v nemocnici navštivily svoj matku, která mezitím zemřela. Pan Ant. Břicháček výrobce svršků v Benediktské ulici č. 8, který nemá dítek, požádal, aby mu starší děvčátko bylo odevzdáno k dalšímu vychování, pakli otec k tomu svolí. Ode- bral se do smíchovské hnanecké stanice, kde se dítky prozatím v ošetřování nalezaly, a odebral se s nim do nemocnice, kde je v léčení otec jejich, 54letý dělník Frant. Kuth. Když přišly za Palackého most rozběhla se děvčátka z nenadání přes ulici a hnala se k dělnici, kterou s jásotem obklopovaly. Děvčátka ji poznala, pracovalať kdysi s jejich malkou. Když se dělnice dověděla, že dítkám matka zemřela, upřímně nad nimi zatruchlila. Shledání děvčátek s otcen v nemocníci bylo velmi pohnutlivé. Dítky objímaly třída.
Turkův Turek Pičový Čecho Hrázský Minář M Živnůstková Antonín Břicháček František Palacký Čechy Aninka Kozákov Pečky Praha Vystrkov Hořovice muzeum král Thanksgiving Dao
28 article
ofce a jásaly. Potěšení jejich proměnilo se však v zármutek a žal, když se dověděly, že matka více nepovstane a že ji dnes uloží do hrobu. Upokojily se poněkud, když dostaly okoralou buchtu, do níž s chutí zakously. Nedovedly ještě pochopili dosah neštěstí, které je stihlo. Olec zaslzel nad dítkamia prohlásil, že je nesvěří cizím. Sliboval, že se o ně sám postará, jakmile bude z nemoenice propuštěn. Teprve po delším zdráhání svolil, ahy starší dceru Marii vzal do své domácnosti p. Břicháček. Děvčátka po tklivém rozloučení se rozešla. Slaršl na Staré město do nového bytu, miadší nazpět do hnanecké stanice. — Nález starých, vzácných mincí. Ve své dvorní továrně na kočáry na Václavském náměsti zařizuje právě pan Klubal nové sklady a dílny. Při hloubení základů nalezeno bylo množství stříbraých mincí vzácného druhu, téměř 400 let starých, z dob krále Matyaše, Mansfelda, Ferdinanda II., Alberta, Elišky a Filipa. Jest naděje, že nalezeno jich bude ještě větší množství. Pan Klubal pomýšlí na větší rozšíření továrny, takže bude ještě na několika místech kopáno. — Regulace toku Šembery u Č. Brodu. Píše se nám: V našich hospodářských kruzích do- znávají v poslední době zaslouženého ocenění snaby, směřující k úpravě toků našich řek, říček i potoků.
Olec Marie Břicháček Klubal Matyaš Mansfeld Ferdinand II Albert Eliška Šembera Stará město Č . Brod Slaršl
29 article
Dokladem toho jest také regulace Šembery od Po- říčan až k Č. Brodu, prováděná knížecí liechten- steinskou správou v Kounicích. Regulace obsshuje trať 5 km. dlouhou, pohyb země obnáší na 80.000 m2, k práci upolřebeno bylo ohromného množství dubo- vého dříví na zabezpečení svahů a velkého množstvl kamene na dlažby ochranné. Mimo to vystavěn byl i nový silniční most s přepadem u Liblic a několik zařízení na lukách. Voda, která tu dříve lak často zhoubně řádila, má nyní tichý, klidný a odvodňující tok. Projekt vypracoval knížecí inženýr p. Balcar ze Smíchova, dozor nad stavbou měl inž. p. Kousek z Uhřiněvsi. Regulaci provádí pražská firma Fr. Jiskra a K. Císař. Práce byla rozvržena na dobu 2 let, avšak energickému řízení p. stavitele Fr. Jiskry, jakožto chéfa firmy, podaří se, že vzdor různým překážkám snad ještě letos dospěje ke svému ukončení. — Zasněžená Praha. První vločky sněhové v nynějším chladném období poletovaly sice již v ulicích pražských a objevení se »prvního sněhu« bylo s pozornosti registrováno, leč vločky sněhově tehda na dlažbě se rozplynuly, sotva že na tvrdou půdu tohoto slzavého pozemského údolí dopadly. Včera pak nastala v Praze výdatná vánice, která do večera tvářnost města úplně změnila. V poledne po- čal sníh poletovati a záhy nastala notná chumelenice.
Kounic Balcar Jiskra K Císař Č . Brod Liblice Smíchov Uhřiněves Praha Francie km m 2
30 article
Bílý povlak sněhový zůstal ležeti a měl v zápětí roz- manité následky. Mládež k nevýslovné radosti bro- dila se sněhem a těšila se zimní zábavě. Vážnější následky způsobila chumelenice na stavbách. Tam, kde budova není dosud pokryta střechou, konajl se pilné práce, aby se tak stalo v nejbližších dnech, poněvadž časté sněžení do vnitřku budovy stabilitu zdiva nemálo by ohrozilo. Zednické práce na stav- bách vůbec byly přerušeny. Zástupy nezaměstnaných před starou rychtou v Rytřské ulici se rozmnožuji a obci nastane povinnost, aby se o zaměstnání dělníků postarala. Následkem napadnulí sněhu doprava v uli- cích značně byla stížena. Zejmena ve strmých ulicích koně nemohli téžké náklady vytáhnouti a výjevy, které se při tom odehrály, měly v záp tí značné shromáždění obecenstva. Aby nebyla přerušena do- prava na tratích elektrických dráh, vypraveny po třetí hodině odpolední z remis sněhové pluhy, které tratě elekttických dráh projížděly, sníh z kolejí od- hrnovaly pomocí mohutných kosťat a do kolejí sůl sypaly. V podvečer chumelenice poněkud přestala. — Následkem nedostatečného čistění chodníků a nepo- sypání jich na hladkých šamotkách četní lidé klou- zali a padali. Na záchranné stanici a ve všeobecné nemocnici započala nová, velmi žívá perioda. Při- cházejí četné osoby, které pádem utrpěly odřeniny.
Rytřský ulice
31 article
Vážnějším úrazem byl stížen 50letý obchodník se sudy Tomáš Procházka z Podskalí č. 73. Týž táhl Hybern- skou ulicí vozík s nákladem sudů. Na kluzké dlažbě upadl a zlomil pravou ruku. Zraněnému poskytnuta byfa na záchranné stanici první pomoc. — Ve Pa- lackého ulici na Smíchově o půl 3 hod. odpoledne sklouzla na chodníku Marie Jeřábková, vdova po mlynáři, v Košířích č. 89 bydlicí a pádem zlomila levou ruku. První pomoc poskyti jí na strážnici po- licejní lékařp dr. Brejcha. — Týdenní přehled o nakažlivých nemo- cech v Praze. Ve 47. týdnu t. r. od 17. do 23. listopadu bylo městskému fysikátu oznámeno 136 přl- padů nakažlivých onemocnění. Nejvíce případůva sice 62 bylo spalniček, dále zánětu příušnic 26, spály 12, planých neštovic a záškrtu po 11, tyfu střevního 9, kašle dusivého 4 a trachomu 1 případ. Z těchto všech případů bylo 37 v Libni, 25 na hoř. Novém městě, 19 na Starém městě, 16 na dolejším Novém městě, 11 na Vyšehradě, 8 v Josefově a v Holešovi- cích, 7 na Malé straně, 5 na Hradčanech. — Požáry na venkově. V Ústí nad Labem včera ráno vznikl požár v parním mlýně firmy B. Kraus a zničil celou budova, z ktaré jen holé zdi zůstaly. Požár, jehož vznik není známý, způsobil velkou škodu, která však je hražena pojišténím.
Procházka Jeřábková doktor Brejcha Požár Kraus Podskalí lacký ulice Smíchov Košíře Praha Libeň Nový město Vyšehrad Josefov Holeš Hradčany Ústí nad Labe
32 article
— Sběratel tobolek ve foyeru Národního divadla. Při velikém návalu obecenstva před večer- ními pokladnami v Národním divadle velmi zhusta jsou provedeny kapesní krádeže, jichž pachatele velmi nesnadno lze vypátrati. Předvčírem večer dva detektivové konali ve foyeru divadla službu a pozor- nost jejich byla upoutána na mladíka, který k po- kladně se tlacil, ale jakmile se k ní přiblížil, opět se vzdálil, aniž si lístek koupil. Toto počínání byto detektivům nápadné, pročež mladíka zadrželi a předvedli. Podezření, proti němu vyslovené, ukázalo se záhy oprávněným, poněvadž u zatčeného nalezeny tři tobolky. Mladik, 19letý rukavičkářský pomocník Juroslav Mareš z čís. 125 na Vyšehradé, tvrdil, ž dvě tobolky jsou jeho vlastnictvím, třetí že náleží některému z jeho bratří, který ji patrně omylem do jeho zimniku zastrčil. Výmluva tato ovšem je lichou vzhledem k tomu, že v jedné tobolce nalezal se po- štovní recepis na jméno Bohumila Němeše v Plzni čís. 156, v druhé tobolce byl lístek s adresou Frant. Tomek v Plzeňské třídě č. 846 na Smíchové. Mareš, který pro kapesní krádež byl již trestán, odveden k okresnímu soudu na Ovocném trhu a ponechán prozatím ve vyšetřovací vazbě. Komu dne 24. t. m. večer ve foyeru Národního divadla byla odcizena t- bolka, nechť se u jmenovaní ho soudu přihlásí. Jsou to dvé tobolky damské a jedna pro pány- — Školák psem pokoueán. Jedenáctiletý syn sluhy Josef Čihák z Pankráce č. 12 včera odpoledne škádlil psa, který se na chlapce pojednou vrhl a po- kousal ho na levé noze a levém uchu. Na pokřik chlapce přikvapili lidé a zběsilého psa odehnali. Chlapec byl odvezen na záchrannou stanici, kdež mu byla poskylnuta lékařská pomoc.
Juroslav Mareš Němeš František Tomek Mareš Čihák Vyšehradý Plzeň Pankrác národní divadlo
33 article
— Překažené provedenisebovraždy. Čeněk Karas, 8ilelý kmet, bývalý zahradník, včera dopole- dne pokusil se o sebevraždu. V domě č. 39 ve Schwarzenbergově třídě na Smíchově, kam přijel na návštěvu své snachy, se oběsil, počínání jeho bylo však včas zpozorováno a kmet v kritickém okamžiku před smrtí zachráněn. Zdravotní stav jeho utrpěl však tak značné poruchy, že kmet musil býti odve- zen do všeobecné nemocnice. Za příčinu sebevražed- ného pokusu uvádí zirátu peněz v obchodě — Sebevražda posluchače vyšší lesnické školy. Z Bělé pod Hezdězem se píše: Devatenácti- letý posluchač zdejší vyšší lesnické školy Václav Kučera z Oriíka v neděli odpaledne v sebevražedném úmyslu nedaleko zdejšího nádraží vrhl se na koleje české severní dráhy před nákladní vlak, k Bakovu jedoucí. Lokomotiva zachytila zoufalce a kola v pravém slova smyslu přeřízla jej v půli těla. Roztroušeně části těla byly sebrány u přítomnosti soudní komise a pak odneseny na hřbitov. V poslední době byl Kučera trudnomyslný a sebevraždu provedl patrně v návalu choromyslnosti. — Ze Žebráku. (K úmrtí Jos. Pílegr a.) Dne 19. t. m. pochován byl na zdejším hřbitově sv. Rocha pan Jos. Přleger, vynikající průmystnlka hospodář český, typická ovoba celého okolí. Jeho vy- nikající činnost na poli nár dospodářském zasluhuje, aby oceněna byla celou českou veřejností. Jos. Píleger narodil se 20. dubna 1823 ve Sloupně na Jičínsku; gymnasium studoval v Broumově, filosofii na pražské universitě a techniku tamtéž. Zprvu věnoval se se zvláštní borlivostí hospodářství v Bělohradě na stat- cích hr. Aichelburga, pak zanášel se pilně cukrovar- nictvím a jmenován byl správcem továrny na cuk
Karas Schwarzenbergův Kučera Roch Jos Smíchov Bělá pod Hezděz Bakov Žebrák Jos Sloupno Jičínsko Broumov Bělohrad