2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
27. listopadu 1901.
5
article
Z parlamentních výborů.
Z Vidně, 26. listopadu. (C. B)
Rozpařtový výbor za Kathreinova předsed-
niety a přítomnosti ministra financí rokoval o kap
12. »Přímé daně« (ref. posl. Marcheí)
Posl. Lupul pojednával o rolnické tísni, zvláště
z jara a vyzýval vládu, aby vybírala daně později
aniž by se tím však rozmnožily.
Posl. dr. Herold přimlouval se za berní opravu
v tom smyslu, aby královstvím a zemím přikázaly
se některé expansivné daně a dotazoval se ministra
po stavu nápravy zemských financí v Čechách, protože
zemský výbor nedostal o tom dosud žádné zprávy.
Uvažoval břemena majilelů domů, žádaje zrušení
5proc. přirážky při domech, prostých daní. Vybírání
pozemkové daně není dosud přiměřeno poměrům ven
kovského obyvalelslva. Líčí fiskálnost úřadů při vy-
šetřování živelních pohrom a nalehá na rychlejsí
odpisy. Kárá jednání berních úřadů při vyměřování
výdělkové a osobní daně přijmové, podolýkaje, že
každý nový berní inspektor zavádí jiný způsob. Po-
platníci bývají oblěžování zbytečnými poptávkami.
jen aby se ducílilo vyšších daní. Úřady zvýšují bern
základy, neudávajíce příčiny, takže poplatníci ne
mohou si ani stěžovati.
Kathreinův
Posl
doktor
Herold
Čechy
6
article
Posl. Kozlovský stěžuje si ťaké na činnost
berních inspektorů a kritisuje ostře rakouský Giska-
lismus. Navrhuje resoluci o předloze stran úřadův
berních, žádá, aby strany, než daně dospějí, dostá-
valy účty o výši a titulu berního dluhu a podněcuje
reorganisaci berních úřadů. Dotazuje se ministra po
zkušenostech při zapravování daní prostřednictvím
pošťovní spořitelny a přimlouvá se za náhradu ob-
cím za vybírání daní. Nalehá na odpis pozemkové
daně, dovozuje, že pro Halič děje se málo, leda že
zřídili tam dva nové berní úřady. Líčí zlé poměry
krakovské, pronáší různá přání o vybírání danía
osvědčuje důvěru ministru financí.
Posl. Vukovič stýskal si na poplatnost rej-
dařů a na osobní daň příjmovou, jež ohrožuje ob-
chodní námořnictvo. Přimlouvá se za berní svobodu
dalmatských rybářů a p.
Posl. Steinwender dovozoval nesnesilelnost
přímých daní a jejich ukládání a zlé následky na
hospodářství zemí a obcí. Ve prospěchu jich mohí
by se zříci slát polovice reálných daní a úbyte
nahraditi zvýšením daně z piva a j. Takovými re-
formami pomohlo by se autonomnímu hospodářství.
Posl. Derschatta stýskal si také na řísnivé
daně. Třeba prozkoumati rozýrh daní na jednotlive
obce, kde jsou podniky povinné veřejnými účty
Brojí proti srážce rentové daně cestou nařízení
neboť země a obce připravují se tím o přirážky.
Posl
Vukovič
Halič
7
article
Stát je povínen zjednat jim za to náhrady.
Posl. Menger litoval zvýšení starých daní
v některých okresích a usiloval o změnu, protože
mnohé závody proto byly zatlačeny do Uher a jiné
musily se vystěhovati. Stěžuje si na liknavost ně-
kterých odborů finanční správy a navrhl několik
resolucí.
Posl. Byk jednal o berních břemenech a žádal
pomoc pro stísněná města, zejmena haličská.
Ministr financí dr. Böhm- Bawerk tvrdí, že
napravuje nedostatky berní praxe. Úřady nenabá-
dají se ke zvyšování tax ani neslibují se jim od-
měny. Výčitka fiskalismu není na místě. Vývoj čin-
žovní daně domovní jest úplně přirozený Osobní
daň příjmová nedosáhla dosud očekávané výše. Ze
samostatných rolníků platí ji jen 57.900. Omlouvá se-
stavování komisí a oznamuje příznivý výsledek pla-
cení daní prostřednictvím poštovní spořitelny. Oprava
přímých daní není na vždy zakončena zákonem
z r. 1896. Daně, jako osobní příjmová, musí se
dříve vžíti, než pokročí se dál a zavedou nové daně
jako na př. doplňovací. Domovní daň opraví se
možná ještě, než provede se všeobecná reforma
berní O předloze stran společností s omezeným ru-
čením vyjednává se mezi příslušnými odbory.
Posl
Menger
Byk
doktor
Böhm
Bawerk
Uhry
8
article
Ministr zastává se budžetování na rok 1902 a
prohlašuje, že hlavním pravidlem je, aby účetní zá-
věrka nebyla horší nežli preliminář.
Úbrada musí rovnati se slabě prostřednímu vý-
nosu, protože však to není možná při všech pří
jmech, zbývají někde položky velice slabé. Tak u do
movní daně.
Žádá výbor, by ho podporoval ve snaze o so-
lidní preliminování a nezvyšoval některé příjmy.
Posl. hr. Palffy domlouvá ministrovi, by dbaí
oprávněných přání českého obyvatelstva zeměděl-
ského a bylo rychleji vyhovováno žádostem za
odpis pozemkové daně pro živelní pohromy. Př-
pouští, že dělá se nyní více než jindy, avšak za ny
nějších bídných poměrů zemědělských třeba vše-
možné úlevy.
Posl. Lemisch pojednal o poplatnosti lesn
půdy, stěžoval si na pozdní odpisy pozemkových
slev a pochyboval, že zvýšená daň z piva vyrovná
státní a zemské finance.
Posl
9
article
Posl. Hofmann- Wellenhof krilisoval vy-
bírání daní a neplacení členů berních komisí. P
opravě domovní daně třeba ohledu na maloživno-
stenské dílny. Navrhuje odměny členům berních
komisí a zlepšení platů berních exekutorů.
Posl. Kaiser stěžoval si na nespravedlivéa
nestejné předpisování osobní daně příjmové, žádaje
různé změny a konečně vyslovil se proti zvýšen
daně z piva.
Posl. ryt. Górský stěžoval si na velké při
rážky k přímým daním a vyzýval vládu k odpomoci
Posl. dr. Kramář podporoval Mengerovu re
soluci o rychlejším vyřizování berních rekursů, po
jednal o přikázání reálných daní zemím a obcím
Úbytek mohl by se poněkud nahraditi v oboru při
mých daní. Na důkladnou opravu bernictví však
není pomyšlení, dokud nestane se také změna v ta-
rifní politice železniční. Podmínkou tu je postátnění
soukromých železnic. Reforma může provésti se, a
zjedná se zdravá parlamentní půda. Konečně nalehá
aby předložil se výkaz pokladních přebytků a jal
jich bylo použito.
Posl
Hofmann
Kaiser
doktor
Kramář
Mengerův
10
article
Posl. Morsey stěžoval si do záklaďu osobní
daně příjmové a do jednání berních inspektorů na-
proti venkovskému obyvatelstvu.
Posl. Romanovič kritisoval fiskalismusa
budžetování, při němž jeví se velké přebytky a vláda
žáda přece stále nové daně.
Posl. Pergelt přimlouval se za brzkou opravu
domovní daně, protože s ní souvisí žalostný stav
zemských financi, zejmena v Čechách.
Posl. Menger kritisoval některé poznámky
dra. Kramáře, Schalk poukazoval na velikou čin-
žovní daň lázeňskou a podal příslušnou resoluci; —
Procházka navrhl resoluci o cestovném a die-
tách členův berních komisí.
Příští sehůze bude zejtra.
Železniční výbor rokoval o vládní před
loze stran stavby bosenských železníc.
Ref. posl. Kübeck doporučoval předlohu
posl. Biankini navrhoval volbu 5členného od
boru, jenž by prozkoumal železniční záležitosti již
ních zemí, zejmena Dalmacie.
Posl. Ellenbogen opřel se vládní předloze
proteže je v zájmu Uher a nedbá na zájmy dal
matské. Žasne, jak možno žádati na Rakousku, aby
zaplatilo na podnik 70%. Vládních důvodů neuznává
navrhuje přechod k jednacímu pořadu a vláda ma
se vybidnouti k novému vyjednávání, tak aby zjed
nalo se spojení z Baňaluky do Jajce.
Posl. Šílený opřel se předloze z důvodů poli
tických a dopravních. Rakousko musí jednali samo
statně a zjednati spojení s Dalmacií. Navrhuje reso
luci, jíž vláda vyzývá se ke studiím o stavhě dal
matské železnice a spojení ze Zadru do Šibeniku.
Posl. Dötz lítoval, že ne docililo se spojení
Baňaluky s Jajcem a tak spojení s vnitřními zeměmí
rakouskými. Brojí proti nerozlučnosti některých trati
vyhražuje si své postavení k předloze a doporučuje
Blankinův návrh.
Posl
Morse
Romanovič
Menger
Schalk
Procházka
Ellenbogen
Baňaluka
Blankinův
Čechy
Dalmacie
Uhry
Rakousko
Baňaluka
Jajce
Šibenik
11
article
Ministr železnie dr. Wittek dovozoval nutnost
ohledu na uherské zájmy a zastával se předlobya
jejich podrobností. Dohojsko-šamacká úzkokolejná
dráha prospěje také Rakousku, neboť spojení s Bosnou
přes Pešt zkrátí se o 36 km. Líčí velký náklad
domněle menší výhody dalmatských dráh a dovozuje
že nynější finanční poměry bosenské nestačí n
stavby železnice bez říšské podpory, ale za nějaký
rok to prý bude možno.
Vylíčiv v důvěrné schůzi tarifní poměry, ubezpe
čoval, že vláda hájila všemožně rakouské zájmy
podporovala prospěch Dalmacie.
Posl. Kaftan poukazoval na politickou stránku
předlohy. Uhry snaží se dostati zabrané země do
oboru své politické moci. Na Balkáně a v Albánii se
chystají důležité událostí, pročež Rakousku nemůže
býti lhostejno spojení Sarajeva s novopazarským kra-
jem. Lif význam železničního spojení Dalmacie
s rakouskými zeměmi v hospodářském a vojenském
ohledu, ale pro předlohu nadchnouti se nemůže, na-
vrhuje vyzvati vládu, aby co možná záhy podala
racionální dopravní program nového spojení Dalmacie
se severními rakouskými železnicemi.
Posl. Ellenbogen navrhuje pro případ za-
mítoutí návrhů na přechod k jednacímu pořadu, aby
rokování odročilo se, až vyrovnání bude skoncováno.
Posl. Kliemann opřel se nadržování Uhrám
také v bosenských železnicích a vyslovil se proti
vládní předloze, navrhuje přechod k jednacímu pořadu.
Výbor přikázal konečně předlohu odboru.
Kaflanův a spol. návrh na postátnění sou-
kromých železnic byl přikázán desetičlennému
odhoru, jenž má o věci porokovatl.
doktor
Wittek
Posl
Kaftan
Uher
Ellenbogen
Kaflanův
Rakousko
Bosna
Balkán
Albánie
Sarajevo
Dalmacie
Uhry
km
12
article
Celslus.
Celslus.
Dvoustoletá památka narozenin
(* 27. listopadu 1701.)
Jmeno švédského učence Ondřeje Celsia
zdomácnélo téměř ve všech zemích světa za
okolnosti, která na první pohled zdá se být
celkem nepatrnou. Že rozdělil stupnici tepla
mezi bodem mrazu a varu na 100 stupňů, to
není snad lak velkou zásluhou, míní laik. Než
právě v tom spočívá Kolumbovo vejce. Proč
tedy tak záhy přejala věda jeho rozdělení teplo-
měru, proč literatura vědecká důsledně zavádí
měřeni teploty jen pod značkou C.? Praktič-
nost decimálního systemu a pak vědecký pod-
klad rozdělení Celsiova toho příčinou. Rozdělení
Rěamurovo na 80 stupňů jest pouze pro běžnou
potřebu, pro vědecké měření jsouc nepřiměřeně
a pro vyšší temperatury nedostačitelné. Fahren-
heitovo rozdělení jest nepřesné už tím, že zu
základ vzal bod mrazu nikoli absolutní, nýbrž
nahodilý. Vynálezcem teploměru ovšem Celsius
není; tím, jak bádáním nejnovějším nad po-
chybnost zjištěno, jest Galilei, který v r. 1597
zhotovil teploměr, uživ vody jako tekutiny teplo-
měrové. Tím vyvrácena také domněnka, že první
teploměr zhotovil učený rolník švédský Cornelius
Drebell r. 1607. S toho stanoviska hledíme tedy
na Celsia jako na vlastního tvůrce stupniee
k vědeckému měření temperatury.
Dnes v den dvoustého výročí narozenin
Celsiových budiž dovoleno seznámiti čtenáře
blíže se zajímavým učencem švědským, jehož
činnost vědecká zasluhuje širší zmínky.
Celsius
Kolumbův
Celsiův
Galilei
Cornelius Drebell
13
article
Ondřej Celsius narodil se 27. listopadu r.
1701 v Upsale z rodiny Celstů, jejíž členové
téměř všichni o vědu nemálo se zasloužili. Po
přání rodičů sludoval práva, ač mysl jeho klo-
nila se k vědám matematickým; také posléze
přemohl odpor rodičů a věnoval se cele tomuio
studiu a vyníkl v oboru tom již jako 25leiý
muž, vydav r. 1726 švédsk u učebnici aritme-
tiky, která v r. 1754 objevila se v šestém vy-
dání. Do tajů astronomie vnikal Celsius celou
silou důmyslného svého ducha a ziskal siv
oboru tom takových vědomostí, že v r. 1730
tedy v 29. roce svého živola jmenován byl pro-
fessorem astronomie na universitě v Upsale
U příležitosti nastoupení svého úřadu měl Cel-
sius učenou disputaci »De nova methoda dime
tiendi distantiam solis a terra« (2O nové me
thodě měření vzdálenosti slunce od země«), jež
vydána tiskem učenou společností švědskou.
V úřadě svěm Celsius nemálo snažil se rozšířit
znalost astronomie, až dosud ve Švédsku zaned-
bávané. Švédové té doby neměli ani hvězdárny
ani přístrojů hvězdářských. Proto vypravil se
Celsius za podpory švédské vlády v r. 1732 na
studijní cestu po Evropě, aby shledl observatoře
jiných národů. Odebral se v první řadě k ná-
vštěvě učence Doppelmayera v Norimberce, kde
pobyl tři měsíce; pak navštívil přednášky filo-
sofa Wolfa v Mariboru, procestoval Švýcary a
Italii, kde poslouchal učení Cassinia, načežv
r. 1734 dospěl do Paříže. Zde přišel do styku
s předními učenci té doby Maupertuisem, Cl
rantem, Camurem, le Monnierem a Outhierem.
kteří se radili, jakým způsobem by stanovili po-
dobu a velikost naší zeměkoule. Celsius poradám
těm obeovav, navrhl, aby měřen byl poledník
Laponsku. Návrh jeho byl příjat a kromě toho
Celsius vyzván, aby se na výpravě zúčastni.
Celsius
Švéda
Wolf
Cassinio
Monnier
Outhier
Švédsko
Evropa
Norimberk
Maribor
Paříž
Laponsko
Italia
14
article
Celsius vybídnutí to přijal; navštiviv ještě dřive
Anglii, zahájil r. 1736 společně s jmenovaným
učenci měření mezi městem Torneou a obcí
Pellou. Účel byl po dvou letech dosažen a jak
pamětní spis akademie štokholmské vypravuje,
získal si Celsius o měření poledniku zásluh ne
malých. Ludvik XV. na důkaz uznání dal mu
doživotní pensi 1000 franků ročních důchodů.
Když navrátil se Celsius nazpět do Upsaly, první
jeho myšlénkou bylo zříditi si hvězdárnu. Účinio
tak vlastním nákladem ve své zahradě; později
vláda švědská na jeho podnět vystavěla samav
Upsale pozorovací observatoř, jež právě Celsien
a jeho nástupci tak proslula.
Vědecká činnost Celsiova kotvila v pracíeh
astronomických, geodetických a fysikálních. Po-
zoroval měsíce Saturnovy, dokazoval, že vody
na povrchu zemském od nepamětné doby ubývá
a povrchu země přibývá, vyšetřoval změnyv
hladině Baltického moře, obšírně studoval úkaz
severní záře, stanovil hodiny maxima a minima
magnetické deklinace a inklinace, určil současně
s Hjorterem vliv severní záře na magnetickou
střelku a podobné. Jak vysoce Celsius i v cizině
byl vážen, toho dokladem, že akademie a učené
společnosti ve Štokholmě, Berlíně, Londýně a
Bologně jmenovaly jej svým členem, učená spo-
lečnost v Upsale pak svým sekretářem.
Než nebylo Celsiovi dopřáno těšiti se dlou-
hěmu zivotu, neboť zastihla jej smrt uprostřed
nejzdárnější činnosti 25. dubna r. 1744 v Upsale,
kde také slavně byl pochován. Z jeho asi 4
děl zachovala se téměř všechna; spis pojedná-
vající o rozdělení teploměru má nadpis: »O mě-
ření tepla«. Kromě toho poznamenáno budíž, že
od r. 1728—1744 řídil švědské kalendáře po
stránce astronomické. V upsalské universitě chová
se jeho podobizna, jakož i jeho spisy ve zvláštní
L. T.
úetě.
Celsius
Celsiův
Saturnův
Anglie
Pella
Berlín
Londýn
Bologna
Upsale
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná středová příloha „Nauěný Obzor“.
Klub svobodomyslných lidových
poslanců českých koná schůzi v pátek.
j. 29. listopadu, o půl 10. hodině dopo
lední. Přílomnost všech členů nezbytná.
— Česká snášelivost. Pod tímto titulem
přinášejí všechny německé listy na Moravě zprávu
o strašné události, kteráž se přihodila v Třebíči
Dvacet let je tomu, co se třebičtí sami nad
sebou rozpomenuli a zvolili si české obecní z-
stupitelstvo, odvrhnuvše od svého prastarého če-
ského města zohavující »německý karakter«č
lépe nátěr. Po celých těch dvacet let trvá v
městě dobrovolný hasičský sbor s velící řečí —
německou. Tato německá »Feuerwehr« obdržela
následkem usnesení obecního zastupitelstva ze
dne 10. t. m. výpověď z místností v obecním
domě a nad tímto činem spínají němečií šriít
lajtři na Moravé ruce. Důvodem této výpovědi
prý jest německá velící řeč, píší. Je-li tomu tak
a věru bychom se tomu po důkazech německé
snášelivosti, jichž je právě na Moravě taková
utěšená hojnost, nikterak nedivili, radíme Něm-
cům, aby nastoupili jimi tak oblíbenou cestu
národní odvety. Ať dají všem českým hasičským
dobrovolným sborům, kteréž v německých mě-
stech užívají po dvacet let české řeči velicí
rovněž výpověď z nájmu obecního — najdouli
někde nějaké české hasiče v německé obei
vůbec
Morava
Třebíč
Německo
obecní zastupitelstvo
obecní dům
Nauěný obzor
16
article
— Čechové na Rusi Ústřední Matici
školské. Po příkladě let minulých pořádány
byly i letos mezi našími krajany v Kyjevě na
Rusi sbírky ve prospěch nejdůležitějšího národ-
ního podniku, Ústřední Matice školské. Dik
vzácné obětavosti i neunavnosti českých dam
paní Aloisie Křivánkové a Marie Červené, jakož
i slečen Marie Vitáčkové, Anděly Jarešovéa
Františky Znojemské měly tyto letošní sbírky
skvělý výsledek. Vyneslyť 450 rublů (1134 K)
jež byly zaslány naší administraci. Čechové
kyjevští stali se touto sbírkou, jež svědčí o při-
kladné horlivosti vlastenecké, po třicáté za-
kládajíeím členem Ústřední Matice školské. Tři-
cátý diplom, kterého se jim dostane, bude
v Kyjevé přiměřeně oslaven.
Čecho
Rus
Diké
Křivánek
Červená
Vitáček
Anděl Jarešové
František znojemský
Kyjev
17
article
— Schoze odborů mladé generace př
klubu nár. strany svobodomyslné, jež měly býti
tyto dny svolány, bylo nutno na krátko odročiti.
poněvadž úprava nových místností klubovníeh
není ještě skončena.
— Šlechetný odkaz. Ve Vimperku ze-
mřel dne 22. listopadu po dlouhé a téžké ne-
moci tamní obchodník a majitel domu par
Václav Narovec, který poslední svou vul
odkázal Ústřední Matici školské dům se z
hradou ve Vimperku v ceně as 30.000 K, vy-
platí-li Matice různé legáty. Výtěžek domu
určen jest na vydržování české školy ve Vim-
perku. Zesnulý býval před lety předsedou vim-
perské české besedy a ač nyní žil v německých
poměrech, přece nikdy svého českého původu
nezápíral a vždy poctivě k české věci držel
Po jeho šlechetném odkazu zajisté teď otázka
zřízení důležité a nutné české školy ve Vim-
perku dojde brzkého svého rozřešení.
— Promoce. Pan JUDr. Pavel Wellne
rodem ze Zbraslavi, byl 25. t. m na českém vysokém
učení Karlo-Ferdinandově v Praze za doktora ve-
škerých práv veřejně prohlášen.
Narovec
JUDr
Pavel Wellne
Vimperk
Zbraslav
Praha
vysoký učený KarlaFerdinandov
18
article
— Rodinné zpravy. Slečna Emilie Kies-
lingova, dcera zemského soudního rady a pan
Emil Herfarth, úřadník rakousko uherské banky
v Praze, slaviti budou svůj manželský sňatek ve
čtvrtek 28. t. m. o 3. hod. odpol. v chrámu u sv. Petra
v Praze. — Slečna Paučka Schnirchov a
pan Frant. Anýž, spolumajitel závodu umělecko-
průmyslového v Praze, slavili těchto dnů svůj sňatek
manželský. — Slečna Mařka Maruno va
z Prahy a pan Adolf Hájek, technický adjunke
cukrovaru v Rieti v Italii, slavili 24. t. m. svoj
sňatek manželský.
— Úmrtí. Dne 25. t. m. zemřel zde pan
František Kříž, soukromník, bývalý mist
truhlářský a zakládající člen Bratrstva vzájemně se
podporujících řemeslníků a živnostníků v Praz e, ve
stáří 74 let. Zesnulý, jenž za mladších let zúčastníl
se čile spolkového ruchu našeho, zachoval si pro
vzácné své vlastnosti osobní úctu a vážnost všech,
kdož jej znali. V týž den zemřela zároveň dcera
jeho slečna Antonie Křížova. Pohřeb obou
zesnulých koná se dnes ve středu o 3. hod. odpol.
z ústřední s'ně na Olšanech. — V Jičíně zemřela
dne 25. l. m. paní Anna Fassatiová ve
věku 67 let ochrnutím mozku. Pohřeb konán bude
dnes 27. t. m. o 3. hodině odpol. z domu smutku
č. 101 na Valdickém předměstí. — V Plzní zemřela
včera paní M. Pokorná, choť statkáře v Dou-
dlevcích a matka majitele »Plzeňského Obzoru« pana
M. Pokorného, u věku 56 let. Zesnulá paní těšila se
pro srdečnou povahu a pro lidemilnosť svou úctěa
lásce všech kdo ji znali, takže v kruhu přátel její
dlouho bude vzpomínáno její zjevu milého, její laska-
vosti a dobrých skutků. Pohřeb konati se bude zejtra
ve čtvrlek o 10. hodině dopolední z domu smutku
na hřbitov litický.
Kies
Herfarth
Petro
Pauček Schnirchov
František
Anýž
Maruna
Hájek
Kříž
Křížův
Fassatiová
M Pokorná
M Pokorný
Praha
Rieť
Italia
Praz e
Olšany
Jičín
Plzeň
uherský banka
uměleckýprůmyslový v Praga
19
article
— Ze zemské školní rady. Ve včerejší ple-
nární schůzi bylo schváleno zříditi tyto školy: troj-
třídní českou veřejnou obecnou školu v Kopistech
u Mostu (tuto školu dosud udržovala Ústřední Matice
školská), dvojtřídní veřejnou obecnou školu v Trno-
vanech u Teplic, jednotřídní českou obecnou školu
v Růžodolí u Liberce. Naproti tomu byla zamít-
nuta žádost za zřízení německé obecné školy ve
Chlumci u Třeboně, poněvadž pětiletý průměr
školou povinných dítek obnášel pouze 29. Pakli
sněmem král. českého schválený zákon dojde potvr
zení, obdrží tato obec školu, poněvadž ve smyslu
ustanovení tohoto zákona počet dítek zvýší se na 46
— Zemští školní inspektoři pp. dr. Stejska! a Pro-
cházka podali zprávu o návrzích ve příčíně reformy
měšťanských škol. Učitelskými sbory těchito škol za-
slané návrhy byly uváženy a schváleny.
doktor
Stejska
Kopist u Most
Teplice
Růžodolit u Liberec
Chlumec u Třeboň
20
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý
dne 26. listopadu za předsednictví náměstka p. dra
Friče.) K návrhu presidia, přednešeného náměst-
kem p. drem. Fričem, usneseno, aby starostovi král
hlav. města Krakova zaslán byl obnos 200 K ve
prospěch rodin v processu wřesenském od-
souzených pro neposílání polských dítek do něme-
ckých škol. — Zemský výbor král. českého otáza
se, zda a za jakých podmínek svolila by rada měst
ská k zamýšlenému překlenut! uličky Thu-
novské chodbou, spojující sněmovní budovy s
protějšími domy zemského výboru (s domem Štern-
berským). Usneseno vysloviti souhlasí do odvolání
za určitých podmínek, zejmena s tím, že úprava
ta nebude překážkou přiští regulaci. — Měst. r. pan
Frič
Tha
Štern
Krakov
21
article
Havlíček sdělil, že v nejbližší době budou opravo-
vány hodiny na věžích novoměstské a štěpánské
v době opravy hodiny budou státi. — Schváleny
byly návrhy na bezpečnostní opatření pro případ
povodně v Libni. — Komitét dam pro městské opa-
trovny sdětil, že za příčinou rozšíření své činnost
na VIII. čásť Prahy zvolil tyto dámy do svého
středu: pí. Jozu Jiráskovou, choť ředitele měšť. školy
v Libni, pí. Františku Mišderovou, vdovu po sla-
viteli. Josefu Ladislavovou, choť inženýra, Antonit
Vaněčkovou, choť advokáta, Pavlu Zafoukovou, chot
lékaře a Annu Brdkovou, choť lékaře, vesměs
Libní. — Náměstek p. Neubert přednesl návrhy.
kterými lze uspíšiti odstranění desinfekční stanice
státních dráh v Holešovicích a uskutečnění okružní
dráhy tamtéž. Dráha tato nevedla by bloky, jichž
vykoupení způsobilo by obtíže, nýbrž místy, kde
nyní desinfekční stanice se nalezá. Návrhy dotyčné
prozkoumá ještě technická komise, rada městská zá-
sadně je schválila. Záležitost okružní dráhy nalezá
se nyní u komise pro splavnění Vltavy. — Defini-
tivní pěstounkou při opatrovnách pražských zvolena
sl. Věra Havlíčkova; pomocnou pěstounkou sl.
Havlíček
Joza Jiráskův
Mišderová
Josef Ladislavův
Vaněčkův
Pavel Zafoukův
Brdkův
Neubert
Havlíčkův
Libeň
Praha
Holešovice
Vltava
22
article
Marie Šmídova; definitivní opatrovnicí sl. Bohu
mila Kalivodova. — Vyhověno 108 žádostem
za přiznání práva domovského dle zákona z r. 189e
35 žádostí téhož druhu bylo zamítnuto. — K návrhu
p. dra. Kühna usneseno, aby ke stravování chudé
školní mládeže v Libni, nutnému vzhledem ke vzmá
hající se nezaměstnanosti dělnictva, povolen byl mě
síční příspěvek 100 K, jenž by se po případě hradi
z lidumilných příspěvků, presidiu ve prospěch neza-
městnaných docházejících. — Vyhověno bylo přán
školního výboru pokračovacích škol živnostenských
aby za zástupce města Prahy ve výboru tom byli
na další tři léta jmenováni dosavadní delegáti pp.
m. r. Josef Jirousek a dr. Jan Městecký. — Dele-
gáty pražské obce ve školním výboru pokračorací
školy průmyslové v Libní zvolení pp. obecní starší
Ant. Svět, Vondřich, maj. domu a ob. st. Schrötter
— K interpellaci v městské radě přednesené sděli
inspektor chudobince u sv. Bartoloměje, že není
pravda, jakoby chovanci chudobince jakýmkoli úřad
ním vlivem byli nuceni, užívati příliš devotní titula
tury ke správci tohoto ústavu. — Měst. radní p. dr
Scharí žádal, aby zdokonaleno bylo osvětlení na
novém kamenném mostě tím způsobem, aby všecky
obloukové svítilny zůstaly rozsvíceny aspoň do dvor
hodin v noci. Návrh odkázán byl správní radě
elektrických podniků. — Schváleny byly návrhy
presidiální komise ve příčině zaměstnání nemajet
ných příslušníků, zejmena též za přispění státu
země a sousedních obcí.
Šmídův
bůh
Kalivodův
Kühn
Jirousek
doktor
Městecký
Schrötter
svatý . Bartoloměj
Scharí
Libeň
Praha
Délos
23
article
— Společnost musea král českého nastou-
pila dědictví po prof. šl. Jirušovi, Ve vče
rejší schůzi výboru musejní společnosti, konané za
předsednictví hr. Jana Harracha, pan dr. Tomáš Černý
přečetl poslední vůli zesnulého prof. dra. šl. Jiruše
v níž společnost musea ustanovena jest hlavní dě-
dičkou jeho jmění za známých podmínek. Návrh na
převzetí pozůstalosti byl přijat. Pozůstalost obnáš
asi 92.000 K.
Jiruš
Harrach
doktor
Černá
muzeum král
muzejní společnost
24
article
— Lékařská komora pro král. české konal
včea odpoledne XVII. valnou hromudu za předsed
nictví presidenta pana dra. Frankenbergra. Po vy
řízení programu schválen jednohlasně návrh pana
prof. dra. Petřiny, aby lékařská komora vyslovila po-
litování a nelibost nad jednáním horno-rakouskéh
sněmu, který povolil sedláku Stadelbauerovi, že smi
se zabývati provozováním chirurgické praxe.
— Evangelický vikář zbaven úřadu. Z Li-
berce se nám telefonuje: Pro vikariatní obvod
v Hrádku ustanovený evangelický vikář Rudolí Her-
mann byl následkem telegrafického rozhodnutí vrchní
církevní rady ve Vídni úřadu svého zbaven a síc
prý následkem řečí, které ve své funkci v posledni
době proslovil. V neděli měl vikář Hermann pro-
mluviti při slavnosti otevření nového chrámu
v Hrádku; na jeho místo při slavnosti nastoupí su
perintendení z Ústí n. L.
— Návštěva hrobu Jana Trenkwalda
Výbor pro pořádání matičních slavností, jichž zesnulý
J. Trenkwald dlouholelým jednatelem byl, společně
s kroužkem přálel Sokolstva a ostatních kroužků.
jichž zesnulý horlivým funkcionářem byl, pořáda
k uctění památky mílého bratra a přítele návštěvu
jeho rovu v neděli dne 1. prosince v Berouně. U pří-
ležitosti té zapěje pěvecký kroužek Sokola pražského
smuteční sbor a výbor slavností matičních položi
na rov jeho věnec. Výbor slavnostní žádá netoliko
členy své (dámy i pány), nýbrž i členy kroužků a
přátele zesnulého, by v počtu nejhojnějším projevu
lohoto se zúčastnili. Vyjede se v neděli z nádraž
Frant. Josefa o 1 hod. 41 m., z Vyšehřadu o 1 hod.
52 min., ze Smíchova o 2. hod. odpol. do Berouna.
doktor
Petřina
Hermann
Trenkwald
J Trenkwald
František
Josef
Vídeň
Beroun
Smíchov
lékařský komora pro král
Sokol pražský smuteční sbor
25
article
Návrat do Prahy z Berouna buď o 4. hod. 46 min.
odpol. neb rychlíkem o 7. hod. 9 min. večer.
— Hold českým menšinám. Již tento pátek
pořádá »Národní spolek českých techniků«, ve velké
dvoraně žofínské akademii ve prospěch českých
menšin, která má býti též prvým representativním
vystoupením zmíněného spolku. Z téhož důvodu se-
staven jest i bohatý program účinkujících umělců, a
sice pí. Hanny Kvapilové a pí. Růž. Matu-
rové, členů Národního dívadla, sl. Loly Bera-
nové, vírtuosky na klavír a virtuosa na kontrabas
p. Vojty Kuchynky, jichž zvučná jmena př
vábí zajisté každého podporovatele českých menšin
kromě pořadu koncertuje hudební shor p. Pehelův
Lze tudíž právem očekávati, že tenlo den stane s
nejenom dostaveníčkem českého akademického světa,
který hold menšinám vzdáti mů, ale i ostatní české
veřejnosti, která vezme podíl na večírku tomto
nepatrnou hřivnou přispěje na oltář vlasti. Rekla-
mace přijímá p. Inž. C. Vlad. Dvrynk, Praha, Žitná
ulice, č. 37, neb p. J. Kretší v Praze, Vyšehradská
— Nadace pro žáky obecných škol.
Nadace, zřízená Josefou svob. paní ze Stillfriedu
k podpoře v Praze zrozeného, katolického hocha
chudých rodičů obsadí se s ročním požitkem v obnosu
38 K 93 h. Nadační požitek počíná vstoupením hoch
do obecné školy a trvá, studuje li nadanec, po celá
studia. Věnuje-li se nadanec řemeslu nebo umění.
trvá nadační požitek po skončení obecné školy až do
20. roku věku. Uchazeči podejtež žádosti, doložené
křestním a očkovacím vysvědčením, vysvědčením
chudoby a posledním studijním vysvědčením nebo
průkazem o tom, že chodí nejméně do obecné školy.
do 31. prosince u místodržitelství v Praze.
Hanna Kvapil
Lolo
Vojta Kuchynka
Rekl
Ing
Vlad
Josefa
Praha
Beroun
Žitná ulice
národní spolek český technik
26
article
— Z městských universitních stipendii
pražských uprázdnila se dvě stipendia dle usne-
sení sboru obecních starších ze dne 13. května s po-
žitkem po 400 K ročně, určená pro posluchače české
fakulty filosofické v Praze. Žádosti vlastní ruko u
žadatele psané opatřiti třeba: vypsáním dosa
vadního běhu svého života, vysvědčením o maturitn
zkoušce, průkazem, že zapsáni jsou jako řádní po
sluchačí na české fakultě filosofické, vysvědčením
o zkouškách a kolloguiích, vysvědčením o nemajel
nosti své i svých rodičů. Posluchačům prvního se-
mestru, pokud na fakultě nemohli se ještě podrobiti
zkouškám, udělí se stipendium, obstáli-li při zkoušce
maturitní s vyznamenáním. Žádosti nadepsány boďtež
radě městské král. hlav. města Prahy a podány do
protokolu podacího na radnici staroměstské do 12.
prosince.
— Nový krajinský časopie. Aby povzneslo
se uvědomění našeho lidu na českém jihu, vydávat
bude pan Fr. Černý, majitel knihtiskárny v Šedlča-
nech lýdenní list »Hlasy z Povlta ví«. Tente
nový časopis bude sloužiti zájmům národní strany
svobodomyslné, říditi se bude českým, státoprávním
programem a bude věnován jedině organisační práci
národní, pracovati k národnímu uvědomění, rozbledu
našeho lidu na zanedbaném českém jihu a obzvláště
v našich okresích. Předplatné 6 K ročně. První čisl
vyjde již 14. prosince t. r. Zprávy a vůbec veškere
dotazy přijímá Fr. Černý
— Přednášky. Lidové předná šky
české university v Praze. Dnes předná
šeti bude pan doc. dr. Frant. Krejčí: »O ny
nější filosofil« (4. přednáška) v sále Svatováclavské
záložny. Začátek o půl 8. hod. večerní.
František
Černá
docent
doktor
Krejčí
Praha
Šedlča
Francie
český univerzita v Praga
27
article
— Turkovo nadání. Ve včerejší schůzi výboru
společnosti Musea král. českého usneseno nadání
architekta Turka pro nejle ší, v minulém tříletí vy
danou publikaci z dějin Čech, přiřknouti prof. dru
Pičoví za dílo »Čechy předhistorické«.
— Dary. Při svatební hostině, pořádané př
sňatku slečny Aninky Kozákovy s p. V. C. Hrázským
úřadníkem raffinerie cukru v Pečkách, vybráno dru
žičkami slč. Lid. Minářů a M. Živnůstkovou na Ná
rodní jednotu severočeskou K 34.—, které byly ode
vzdány místnímu odboru N. J. S. v Pečkách.
— Americký svátek. Za příčinou sválku
díků vzdání (Thanksgiving Day) zůstane kancelái
amerického konsulátu v Praze ve čtvrtek 28. t. m
uzavřena.
— Zpráva o putování dvou ditek na vy-
hledání matky, ve včerejším listě uveřejněná, způso-
bila nemalou pozornost a již záhy z rána četní útlo
citní lidé hlásili se, aby přispěli ku zlepšení truch
livého stavu dvou děvčátek, které přišly z Vystrkov
u Hořovic do Prahy, aby v nemocnici navštivily svoj
matku, která mezitím zemřela. Pan Ant. Břicháček
výrobce svršků v Benediktské ulici č. 8, který nemá
dítek, požádal, aby mu starší děvčátko bylo odevzdáno
k dalšímu vychování, pakli otec k tomu svolí. Ode-
bral se do smíchovské hnanecké stanice, kde se dítky
prozatím v ošetřování nalezaly, a odebral se s nim
do nemocnice, kde je v léčení otec jejich, 54letý
dělník Frant. Kuth. Když přišly za Palackého most
rozběhla se děvčátka z nenadání přes ulici a hnala
se k dělnici, kterou s jásotem obklopovaly. Děvčátka
ji poznala, pracovalať kdysi s jejich malkou. Když
se dělnice dověděla, že dítkám matka zemřela, upřímně
nad nimi zatruchlila. Shledání děvčátek s otcen
v nemocníci bylo velmi pohnutlivé. Dítky objímaly
třída.
Turkův
Turek
Pičový
Čecho
Hrázský
Minář
M Živnůstková
Antonín
Břicháček
František
Palacký
Čechy
Aninka Kozákov
Pečky
Praha
Vystrkov
Hořovice
muzeum král
Thanksgiving Dao
28
article
ofce a jásaly. Potěšení jejich proměnilo se však
v zármutek a žal, když se dověděly, že matka více
nepovstane a že ji dnes uloží do hrobu. Upokojily
se poněkud, když dostaly okoralou buchtu, do níž
s chutí zakously. Nedovedly ještě pochopili dosah
neštěstí, které je stihlo. Olec zaslzel nad dítkamia
prohlásil, že je nesvěří cizím. Sliboval, že se o ně
sám postará, jakmile bude z nemoenice propuštěn.
Teprve po delším zdráhání svolil, ahy starší dceru
Marii vzal do své domácnosti p. Břicháček. Děvčátka
po tklivém rozloučení se rozešla. Slaršl na Staré
město do nového bytu, miadší nazpět do hnanecké
stanice.
— Nález starých, vzácných mincí. Ve své
dvorní továrně na kočáry na Václavském náměsti
zařizuje právě pan Klubal nové sklady a dílny. Při
hloubení základů nalezeno bylo množství stříbraých
mincí vzácného druhu, téměř 400 let starých, z dob
krále Matyaše, Mansfelda, Ferdinanda II., Alberta,
Elišky a Filipa. Jest naděje, že nalezeno jich bude
ještě větší množství. Pan Klubal pomýšlí na větší
rozšíření továrny, takže bude ještě na několika
místech kopáno.
— Regulace toku Šembery u Č. Brodu.
Píše se nám: V našich hospodářských kruzích do-
znávají v poslední době zaslouženého ocenění snaby,
směřující k úpravě toků našich řek, říček i potoků.
Olec
Marie
Břicháček
Klubal
Matyaš
Mansfeld
Ferdinand II
Albert
Eliška
Šembera
Stará město
Č . Brod
Slaršl
29
article
Dokladem toho jest také regulace Šembery od Po-
říčan až k Č. Brodu, prováděná knížecí liechten-
steinskou správou v Kounicích. Regulace obsshuje
trať 5 km. dlouhou, pohyb země obnáší na 80.000 m2,
k práci upolřebeno bylo ohromného množství dubo-
vého dříví na zabezpečení svahů a velkého množstvl
kamene na dlažby ochranné. Mimo to vystavěn byl
i nový silniční most s přepadem u Liblic a několik
zařízení na lukách. Voda, která tu dříve lak často
zhoubně řádila, má nyní tichý, klidný a odvodňující
tok. Projekt vypracoval knížecí inženýr p. Balcar ze
Smíchova, dozor nad stavbou měl inž. p. Kousek
z Uhřiněvsi. Regulaci provádí pražská firma Fr.
Jiskra a K. Císař. Práce byla rozvržena na dobu
2 let, avšak energickému řízení p. stavitele Fr. Jiskry,
jakožto chéfa firmy, podaří se, že vzdor různým
překážkám snad ještě letos dospěje ke svému
ukončení.
— Zasněžená Praha. První vločky sněhové
v nynějším chladném období poletovaly sice již
v ulicích pražských a objevení se »prvního sněhu«
bylo s pozornosti registrováno, leč vločky sněhově
tehda na dlažbě se rozplynuly, sotva že na tvrdou
půdu tohoto slzavého pozemského údolí dopadly.
Včera pak nastala v Praze výdatná vánice, která do
večera tvářnost města úplně změnila. V poledne po-
čal sníh poletovati a záhy nastala notná chumelenice.
Kounic
Balcar
Jiskra
K Císař
Č . Brod
Liblice
Smíchov
Uhřiněves
Praha
Francie
km
m 2
30
article
Bílý povlak sněhový zůstal ležeti a měl v zápětí roz-
manité následky. Mládež k nevýslovné radosti bro-
dila se sněhem a těšila se zimní zábavě. Vážnější
následky způsobila chumelenice na stavbách. Tam,
kde budova není dosud pokryta střechou, konajl se
pilné práce, aby se tak stalo v nejbližších dnech,
poněvadž časté sněžení do vnitřku budovy stabilitu
zdiva nemálo by ohrozilo. Zednické práce na stav-
bách vůbec byly přerušeny. Zástupy nezaměstnaných
před starou rychtou v Rytřské ulici se rozmnožuji a
obci nastane povinnost, aby se o zaměstnání dělníků
postarala. Následkem napadnulí sněhu doprava v uli-
cích značně byla stížena. Zejmena ve strmých ulicích
koně nemohli téžké náklady vytáhnouti a výjevy,
které se při tom odehrály, měly v záp tí značné
shromáždění obecenstva. Aby nebyla přerušena do-
prava na tratích elektrických dráh, vypraveny po
třetí hodině odpolední z remis sněhové pluhy, které
tratě elekttických dráh projížděly, sníh z kolejí od-
hrnovaly pomocí mohutných kosťat a do kolejí sůl
sypaly. V podvečer chumelenice poněkud přestala. —
Následkem nedostatečného čistění chodníků a nepo-
sypání jich na hladkých šamotkách četní lidé klou-
zali a padali. Na záchranné stanici a ve všeobecné
nemocnici započala nová, velmi žívá perioda. Při-
cházejí četné osoby, které pádem utrpěly odřeniny.
Rytřský ulice
31
article
Vážnějším úrazem byl stížen 50letý obchodník se sudy
Tomáš Procházka z Podskalí č. 73. Týž táhl Hybern-
skou ulicí vozík s nákladem sudů. Na kluzké dlažbě
upadl a zlomil pravou ruku. Zraněnému poskytnuta
byfa na záchranné stanici první pomoc. — Ve Pa-
lackého ulici na Smíchově o půl 3 hod. odpoledne
sklouzla na chodníku Marie Jeřábková, vdova po
mlynáři, v Košířích č. 89 bydlicí a pádem zlomila
levou ruku. První pomoc poskyti jí na strážnici po-
licejní lékařp dr. Brejcha.
— Týdenní přehled o nakažlivých nemo-
cech v Praze. Ve 47. týdnu t. r. od 17. do 23.
listopadu bylo městskému fysikátu oznámeno 136 přl-
padů nakažlivých onemocnění. Nejvíce případůva
sice 62 bylo spalniček, dále zánětu příušnic 26, spály
12, planých neštovic a záškrtu po 11, tyfu střevního
9, kašle dusivého 4 a trachomu 1 případ. Z těchto
všech případů bylo 37 v Libni, 25 na hoř. Novém
městě, 19 na Starém městě, 16 na dolejším Novém
městě, 11 na Vyšehradě, 8 v Josefově a v Holešovi-
cích, 7 na Malé straně, 5 na Hradčanech.
— Požáry na venkově. V Ústí nad Labem
včera ráno vznikl požár v parním mlýně firmy B.
Kraus a zničil celou budova, z ktaré jen holé zdi
zůstaly. Požár, jehož vznik není známý, způsobil
velkou škodu, která však je hražena pojišténím.
Procházka
Jeřábková
doktor
Brejcha
Požár
Kraus
Podskalí
lacký ulice
Smíchov
Košíře
Praha
Libeň
Nový město
Vyšehrad
Josefov
Holeš
Hradčany
Ústí nad Labe
32
article
— Sběratel tobolek ve foyeru Národního
divadla. Při velikém návalu obecenstva před večer-
ními pokladnami v Národním divadle velmi zhusta
jsou provedeny kapesní krádeže, jichž pachatele
velmi nesnadno lze vypátrati. Předvčírem večer dva
detektivové konali ve foyeru divadla službu a pozor-
nost jejich byla upoutána na mladíka, který k po-
kladně se tlacil, ale jakmile se k ní přiblížil, opět
se vzdálil, aniž si lístek koupil. Toto počínání byto
detektivům nápadné, pročež mladíka zadrželi a
předvedli. Podezření, proti němu vyslovené, ukázalo
se záhy oprávněným, poněvadž u zatčeného nalezeny
tři tobolky. Mladik, 19letý rukavičkářský pomocník
Juroslav Mareš z čís. 125 na Vyšehradé, tvrdil, ž
dvě tobolky jsou jeho vlastnictvím, třetí že náleží
některému z jeho bratří, který ji patrně omylem do
jeho zimniku zastrčil. Výmluva tato ovšem je lichou
vzhledem k tomu, že v jedné tobolce nalezal se po-
štovní recepis na jméno Bohumila Němeše v Plzni
čís. 156, v druhé tobolce byl lístek s adresou Frant.
Tomek v Plzeňské třídě č. 846 na Smíchové. Mareš,
který pro kapesní krádež byl již trestán, odveden
k okresnímu soudu na Ovocném trhu a ponechán
prozatím ve vyšetřovací vazbě. Komu dne 24. t. m.
večer ve foyeru Národního divadla byla odcizena t-
bolka, nechť se u jmenovaní ho soudu přihlásí. Jsou
to dvé tobolky damské a jedna pro pány-
— Školák psem pokoueán. Jedenáctiletý syn
sluhy Josef Čihák z Pankráce č. 12 včera odpoledne
škádlil psa, který se na chlapce pojednou vrhl a po-
kousal ho na levé noze a levém uchu. Na pokřik
chlapce přikvapili lidé a zběsilého psa odehnali.
Chlapec byl odvezen na záchrannou stanici, kdež mu
byla poskylnuta lékařská pomoc.
Juroslav Mareš
Němeš
František
Tomek
Mareš
Čihák
Vyšehradý
Plzeň
Pankrác
národní divadlo
33
article
— Překažené provedenisebovraždy. Čeněk
Karas, 8ilelý kmet, bývalý zahradník, včera dopole-
dne pokusil se o sebevraždu. V domě č. 39 ve
Schwarzenbergově třídě na Smíchově, kam přijel na
návštěvu své snachy, se oběsil, počínání jeho bylo
však včas zpozorováno a kmet v kritickém okamžiku
před smrtí zachráněn. Zdravotní stav jeho utrpěl
však tak značné poruchy, že kmet musil býti odve-
zen do všeobecné nemocnice. Za příčinu sebevražed-
ného pokusu uvádí zirátu peněz v obchodě
— Sebevražda posluchače vyšší lesnické
školy. Z Bělé pod Hezdězem se píše: Devatenácti-
letý posluchač zdejší vyšší lesnické školy Václav
Kučera z Oriíka v neděli odpaledne v sebevražedném
úmyslu nedaleko zdejšího nádraží vrhl se na koleje
české severní dráhy před nákladní vlak, k Bakovu
jedoucí. Lokomotiva zachytila zoufalce a kola v pravém
slova smyslu přeřízla jej v půli těla. Roztroušeně
části těla byly sebrány u přítomnosti soudní komise
a pak odneseny na hřbitov. V poslední době byl
Kučera trudnomyslný a sebevraždu provedl patrně
v návalu choromyslnosti.
— Ze Žebráku. (K úmrtí Jos. Pílegr a.)
Dne 19. t. m. pochován byl na zdejším hřbitově sv.
Rocha pan Jos. Přleger, vynikající průmystnlka
hospodář český, typická ovoba celého okolí. Jeho vy-
nikající činnost na poli nár dospodářském zasluhuje,
aby oceněna byla celou českou veřejností. Jos. Píleger
narodil se 20. dubna 1823 ve Sloupně na Jičínsku;
gymnasium studoval v Broumově, filosofii na pražské
universitě a techniku tamtéž. Zprvu věnoval se se
zvláštní borlivostí hospodářství v Bělohradě na stat-
cích hr. Aichelburga, pak zanášel se pilně cukrovar-
nictvím a jmenován byl správcem továrny na cuk
Karas
Schwarzenbergův
Kučera
Roch
Jos
Smíchov
Bělá pod Hezděz
Bakov
Žebrák
Jos
Sloupno
Jičínsko
Broumov
Bělohrad