Ročník XXXXIII.

V Praze, v ponuělí dne 20. července 1903.

Číslo 196.

Ka ranut a odpol. Histy přvd plácí no v Praze v adeinistrasí na ztřaaln n čivst leta . . . . 6 k — s dvejí donáekou y g tol

.. R3dlh za měn e na lvst leta .. ve deáchi „Kook na naě l ie . Voštos tvtita . . . . 9 k ori s drejí zbeilkoi rrě ant na : . . k ei

Pryč s uherskou moukou! Včera dopoledne konán byl za četného účastenství ve velkém sále Žofinském ma ni- testační sjezd, na němž protostovali če ští mlynáři, zemědělci a pekaři proti ne zřízené soutěži uherské pšeni ce a mouky a kde ujednán byl jednolný postup všech tři těchto stavů, aby docileno bylo zvý šení hodnoty i rozmnožení výroby domácích ehlebovin a jich spracování. Byl to hromadný a svorný projev širokých vrstev lidových skupin výrobních. Bylo manifestováno, že vše chny naše vrstvy bez rozdilu spatřují v zachrá nění domácí výroby zemědělské, jejího spraco- vání domácími živnostmi a spotřebou vlastních výrobků domácím konsumem nejvážnější krok k hospodářskému osamostatnění, jakožto nejpev- nějšímu základu a nejjistějši záruce národní samostatnosti a volného vývoje. Pořadatelé zda- řilého tohoto sjezdu, jehož výsledky, budel dodrženo vše co bylo usneseno, budou pro celý národ náš blahodárné, byly: »Spolek mlynářů česko-moravských«, »Ústřední jednota pekařů v

Čechách, na Moravě a ve Slezsku«, »Ústřední společnost hospodářská pro král. české«, »Spole- čenstvo mlynářů pražských«, »Společenstvo pe- pařů v Praze a okolí«, »Sdružení českých země- dělců pro království české«, »Zásobovací a pro dejní družstvo mlynářů v Čechách« a »Ústředn jednota českých hospodářských společnostív král. českém.« Sjezd zahájil p. kom. rada Ryšánek, mlyná z Kamýku. Uvitav srdečnými slovy jménem sjezdového výboru účastníky, zejmena přítomné poslance, zástupce rady zemědělské, Ústřední společnosti hospodářské, Společenstva mlynářů okresu jindřichohradeckého, Zemské jednoty ře- meslníků a živnostníků, Společenstva mlynářůa pekařů v Domažlicích, Společenstva mlynářů Českých Budějovicích, Plodinové bursy, Spole- čenstva mlynářů hejtmanství pardubického, Spo- lečenstva mlynářů politického okresu strakoni- ekého, Společenstva mlynářů politických okresů novoměstského a náchodského, Jednoty mlynářů v Brně, okresních výborů, hospodářských spolků a veřejného tisku, sdělil četné došlé pozdravné telegramy a přípisy.

Potom přečten a schválen jednací řád, vy pracovaný sjezdovým výborem a zvoleno před sednictvo. Předsedou sjezdu zvolen předsedn českého odboru rady zemědělské pro královstv české říšský a zemský poslanec p. Kare Prášek, prvním místopředsedou poslanec cís. rada p. Jindřich Ronz, druhým místo- předsedou starosta Ústřední jednoty společenstev pekařských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku p. Antonín Jungmann a zapisovateli pp. Bohumil Bělík, tajemník Ústřední jednoty pekařů v Praze, Alois Herberger, tajem- ník Společenstva pekařů v Praze a Otak an Šmajser, tajemník Spolku českomoravských mlynářů. Předseda p. poslanec K. Prášek poděkovav za čestnou volbu, zahájil schůzi. Prvním referentem (za mlynáře) byl p F. J. Karlik, zemský poslanec a majitel mlýnů v Blovicích, kterýž promluvil o českém mlynář- ství, jeho nynějším úpadku a prostředcích k zá- chraně a povznesení jeho. Mlynáři češti již po léta stěžují sobě na neutěšený stav svých závodů a jest všeobecně známo, že hlavní příčinou toho jest konkurence uherské mouky. Řečník vyličil záhady a příčiny. které umožnily, že za posledních let uherská mouka tak ohromně se rozšiřuje po naší vlasti V první řadě jest to zvláštnost výrobních pod mínek zemědělských v Uhrách, zvláštnost půdy v království uherském oproti půdě naší, různost podmínek výrobních, plynoucí ze zákonodárství živnostenského, železniční tarify, kteréž umož- ňují velice levnou dopravu k nám, termínové ob- chody, které způsobem přímo ničivým působína veškerý obchod náš a bylo to také mlecí řízení. toho času, bohudíky, odpravené, které nemalou mírou přispělo k tomu, aby uherská mouka vnikla i do nejposlednější vesnice našeho království.

Řečník dovodil, že již jedině různosti vý robních podmínek a růzností, plynoucí ze zá- konodárné živnostenské a sociální politiky do- stačí, aby konkurence mouky uherské stala se nám nesnesitelnou. Různosti ty mohou býti vy- rovnány ochranným clem a musíme se proto stále domáhati buď aby nastala celní roz- luka nebo aby bylo zavedeno náležité v nitro- zemské clo, které by vyrovnalo různosti těchto výrobních podmínek. O železniční sazby vedeme boj již déle 20 let. Poukázali jsme na do nebe volajíeí nepoměr, když na našich vlastních státních dráhách, na které doplácíme schodky, vozí se uherské obilí a uherská mouka levněji než naše. (Tak jest! Výborně!) Týto výhody, které mají velkomlýny uherské, byly by již samy o sobě s to, aby rozšířily mouku uherskou po celém krá- lovství českém, neboť obnášejí na vagonu 30 až 40 zlatých. Jest sice pravda, že následkem nekonečných stížnosti a petic svolala rakouská vláda svého času velkou železniční anketu, jejíž výsledkem bylo zavedení t. zv. refakcií, které měly neshody částečně vyrovnati. V některých případech byly nejkřiklavější nesrovnalosti sku- tečně odstraněny, ale výhody z toho má asi 5 nebo 6 mlýnů a tisíce mlýnů prostředních, ktere po dráze ani nedopravují, nemá z toho nic. Protož musí býti naším heslem: Odstraňte stupňovitý tarif a všechny refakce. Nechceme refakci, nýbrž spravedlivý, jednotný tarií kilometro- vý. (Výborně! Potlesk.) Po velkém společném úsilí podařilo se ko nečně odstraniti terminový obchod na burse vídeňské. Odstranění obchodu termino- vého na burse vjdeňské s ponecháním ho na burse pešťské nemá však docela žádného vý- znamu. Spoléhali jsme pevně, že tlakem okol ností které povstanou v Předlitavsku následkem

zrušení obchodu termínového ve Vídni, bude se také zemědělstvo uherské domáhati zrušení ob- chodu termínového na burse pešťské, cožse také stalo, ale my nesmíme se jen spokojiti touto snahou zemědělstva uherského, nýbrž mu síme appellovati, aby při jednání o rakousko uherském vyrovnání položena byla podmínk zrušení obchodu terminového na burse pešťské. Dále musí zemědělei spolu s mlynáři pečo vati o to, aby nebylo nikdy obnoveno tak zvané mlecí řízení, kteréž mělo z velké části za následek ohromné rozšíření mouky uherskév naší vlasti. (Výborněl) Proti tísnivé konkurenci mouky uhersk bylo učiněno už mnoho kroků nesčetnými peti- cemi, manifestacemi, sjezdy, pamětními spisy a j., ale bohužel, jak již u nás bývá, bliží se náprava jen hlemýždím krokem ku předu. Do- cilili jsme zrušení mlecího řízení a obchodu termínového na burse vídeňské, ale všechny ostatní požadavky naše — pravil řečník — bu- dou snad uskutečněny až v dálné budoucnosti. To nás vedlo k tomu, abychom přemýšlelio jiném způsobu nápravy, abychom se zabývali myšlénkou svépomoci. (Výborně !) Očekáváme, že všechny tři stavy interesso- vané v první řadě ve příčině té, mlynáři, země- dělci a pekaři, budou spolupůsobíti v této snaze, která čelí jedině k tomu, aby se v královstvi českém vyrábělo jen obili dobré jakosti, aby se smílalo jedině české obilí a aby pekaři vyráběli chléb jedině z mouky z českého obilI. Budeli uskutečněna tato snaha naše a bude-li český člověk jisti jedině to, co se v království českém urodilo, bude to míti tak nedozírné následky národohospodářské pro celé království české, že dnes jest těžko je vystihnouti. (Výborně!)

Hromadná spotřeba české mouky vyvolala by opět hromadné pěstování obili v Čechách, čilá poptávka umožnila by jeho odbyt, hromadná výroba mouky měla by za následek, že by zů- stalo v království českém obrovské množství laciných a výborných otrub, které by dávaly rolníkům možnost, aby mnohem větší počet do- bytka chovali a jatečně vykrmovali, a to by mělo další následek, že by hodnota půdy příro- zeným hnojením stoupla a tím by stoupla také hodnota vyrobeného obilí. Dalši následek by byl, že by konsumni síla celého království českého v netušené míře stoupla. (Výborně !) Kdyby k takové shodě došlo, kdybychom všichni pečovali, aby se jen české obilí smílalo a jen česká mouka jedla, musí dojíti k rakon- strukci našich mlýnů a najdou tak opět zaměst- nání továrny a dělnictvo. (Výborně!) Mohl by býti provedením myšlénky té někdo poškozen? Nikdo! (Výborně!) Ke konci svých vývodů obrací se řečník na všechny příslušníky všech tří interessovauých stavů, jakož i na konsumenty s prosbou, aby podporovali snahu, jež bude míti v zápětí vše- obecný blahobyt v království českém. (Výborně Výborně! Hlučný potlesk.) Posl. p. K. Prášek pojednal za zemědělce o českém obilnictví, jeho nynějším stavu, potřebách a úkolech. Pěslo- vání obilí jest skoro nejstarším zaměstnáním našeho zemědělstva a je také nejdůležitější jeho výrobou. Rolnictvo české se přesvědčilo, že jiný obor výroby není pro ně takovou zárukou. Tak na př. v krajích řepařských v dobách, kdy ceny řepy byly slušné, zemědělci pohlíželi na obilni- etví jako na něco vedlejšího, ale dosti malý záchvěv světového trhu stačil, aby ohlíželi se po svém pravém zaměstnání, neboť viděli, že investovali veliký kapitál do průmyslového zařli zení svého hospodářství a že ocitli se právě s timto hospdářstvím v největší krisi a bídě.

Nyní přišlo veškeré rolnictvo k názoru, že naše obilnictví musí zůstati pro ně vždy směrodat- ným. Rolnictvo nechce provozovati lichvu s chle- bovinami, toho důkazem jest, že samo prvn volalo po odstranění terminového šachru, který činil z chlebovin bursovní arhikl a předmět lichvy. Při dobré dohodě zúčastněných 3 stavů dá se beze všeho zdražování chleba doefli úspěchu. Nepřišli jsme — praví řečník — rekrimi- novati na tuto schůzi, přišli jsme se domluviti, manifestovati, říci sobě, co chceme a jakými cestami se při tom bráti. Zemědělstvu českému jde v první řadě o to, aby protestovalo proti tomu, aby kdokoliv vyhlašoval českou pšenici a české žito za horší jakosti, než jesť uherské. Český rolnik dokázal, že dovede soutěžiti i s nejvzdělanějším rolníkem celé Evropy. Uká- zal to na př. v řepařství a v chmelařství, kde mu byla poskytnuta za jeho námahu a intelli genci aspoň taková náhrada, aby mohl existo- vati. (Výborněl) Řečník appelluje na přílomné, aby konali svou vlasteneckou povinnost a žádá českou žurnalistiku, aby nepovažovala otázku svépomoci v této příčině za otázku jednotlivého stavu, nýbrž za olůzku celého národa. (Výborně!) Žurnalistika dokázala, zasadila-li se o zájem toho kterého stavu, že je to zájmem celého národa, začež jí platí jen chvála. Proto necht i v tomto směru, byť se zdál i někomu poža- davek ten nepopulárním, vezme program země- dělstva, mlynářstva a pekařstva, vyzývající ke svépomoci za program celého národa. (Výborně Potlesk.)

Pan Fr. Oplt, člen obchodní a živnoslenské komory pražské a pekař na Smichově, promluvil pak o klesajíci živnosti pekařskě a kýžené nápravě její zpracová- ním domácí mouky Pravil, že českým pekařům zželelo se těch lisíců, které odcházejí z českého království do ciziny a proto považovali za svou povinnost propagovati myšlénku svépomoci, vyráběti jenz obili v Čechách vypěstovaného. Zdražení chleba netřeba se obávati neboť pekaři čeští ani v do- bách, kdy mouka byla nejdražší, chléb nezdražili Také jakosti výrobků pekařských nebude dů sledné provádění hesla svépomoci na úkor, neboí každý pekař musí dosvědčiti, že zojmena žitu českému a moravskému se žádné žilo cizí ja- kosti a chuti nevyrovná. Jest proto s politová ním, že přes to se k nám ještě tolik žita uher ského dováží. Pekaři jsou odhodláni podporovati rolníka českého, ale je také třeba, aby obyvatel- stvo městské i venkovské bylo uvědomělejší. Mají pekaří peníze stržené z valné většiny od dělnictva dávati do ciziny? Dělnicívo samo mělo by je k tomu pobádati, aby peníze od něho stržené ponechalo doma. Pekaři čeští spoléhali zejmena na podporu dělnictva v této akci, nebot akce ta byla vyvolána nejen pro rolníka a mly náře, nýbrž také pro dělníka. (Výborně !) Na to navrhl pan tajemník Herberger tulo resoluci:

„Sjezd česk. mlynářů, zemědělců a pekařů, konaný v Praze 19. července 1903, vyslechnuv zprávy refe- rentů všemi třemi skupinami zájmovými jmenova- ných a pojednav o škodách, působených českému zemědělství, mlynářství i živnosti pekařské dovo- zem uherské pšenice a mouky a uváživ všechny škodlivé následky z toho pro celé naše národní ho spodářství plynoucí, usnesl se o následující re so- luci: Poněvadž obilnictví tvoří základ výroby země dělské a výnosnost jeho je jak nezbytnou podmín- kou příznivého jeho vývoje po stránce technické tak jeho hospodářské úspěšnosti, jeví se potřeb záchrany, rozmnožení a zdokonalení domácí obilní produkce požadavkem velenaiéhavým. Výrobním nákladům přiměřená cena obilí, jmeno- vitě chlehovin, jest základem zdravých poměrů agrárních a s nimi nerozlučně spojených a stavem jejich podmíněných všeobecných poměrů hospodář- ských. Ochuzení zemědělství znamená ochuzení celého národa a znemožňuje jeho vývoj, neboť bez silného zemědělství nelze si mysliti ani zajištěných živnosí řemeslných, ani kveloucího průmyslu. Hlavní pří- činou nynějšího úpadku zemědělského, jehož další postup hrozí státi se kalastrofou pro celou společ- nost, jsou nynější nepřiměřeně nízké ceny obilní jež stále jsou ztlačovány soutěží cizí, zejmena uher- skou. Zemědělství, shledávajíc výrobu obilí nevýnos nou, nuceno jest hledati náhradu ve pěstování rosllin jiných, jichž odbytové poměry jsou však pří- liš měnivé, nez aby připouštěly dosavadní nezbylné stálosti tržebné. Jen umožněním návratu k výrobě obilí v rozmě- rech takových, aby domácí spotřeba úplně nebo aspoň z největší části byla hražena domácí pro- dukcí, bude lze zjednati výnosnost zemědělství tím i splnění podmínek nerušeného, zdravého ho- spodářského vývoje celého království.

Proto žádáme, aby zemědělství našemu dostal se ochrany před soutěží, působenou dovozem ci- zího, jmenovitě uherského obilí a výrobků mly- nářských. Domácí mlynářslví poskytuje dnešním svým stavem velevýmluvn« příklad nízké sou- vislosti zájmů živnostenských a průmyslových se zemědělskými. Upřílišněné pěstování rostlin prů- myslových a volba takových odrůd obilních, po vět- šině z ciziny k nám přivezených, které měly svými vlastnostmi a svou, úrodnosti nahraditi schodek v ceně, jež však potřebám konsumu našeho nevy- hovují, působily na naše mlynářství škodlivě. Rozpínavost uherské polovice říše, vzrůst tamější výroby obilní, vyvážené jmenovitě k nám, korrupce obilního obchodu — přičinily se své strany také a mlynářství naše tento nejnárodnější průmysl náš v němž v posledním dvacetilelí střední stav investo- val tak ohromné obnosy, jest ve stavu žalostném. Naše mlýny na jedné straně nemají dostalek obilí. jmenovitě dobrého domácího a na druhé straně i nejlepší jejich výrobky, schopné srovnání s nejdo- konalejšími produkty zemí jiných nenalézají odbylu v konsumních kruzích vlastní země, zaplaveně k nevylíčitelné škodě celé národní výroby a práce moukou uherskou Právě jako zemědlství při úpadku cen své nej- důležitější plodiny — to jest obilí — nuceno jest hle- dali příležitostnou výpomoc, brzy ve směru tom. brzy v onom, tak mlýny české, aby aspoň částečni si při svých ztrátách zjednaly nějakou náhradu, musily zakládati pekárny, které sice přinášely jen nepatrný zisk, za to však živnost peka řskou citelně poškozujl.

Pekařství slynulo kdysi, kdy české mlýny ml - ly české obilí pro domácí konsum, svým blaho- bytem, dnes jen živoří a celá živnost tato nutně by musila vymizeti, kdyhy pod nátlakem těžkých poměrů hospodářských zemědělci musili přikro- čiti ke zřizování družstevních pekáren a mlynáři dále péci v pekárnách svých. Kořenem všeho tohoto zla jest nezlízená soutěž uherského obilí a uherské mouky. Tři důležité stavy národní jsou ve své hospodářské existenci krajně ohroženy. Obchodně- politická opatření sama o sobě nejsou na ten čas s to nebezpečí to zmírniti a nápravu zjednati. Při stávající celní jednolě s uherskou polovicí říše jsme stále vydávání cizí soutěži a všechno naše úsilí hospodářské jest jen námi přinášenou obětí hospo- dářskému prospěchu Uher. Celní rozluka jest ovšem požadavkem prvním a nejdůležitějším; znajíce však obtíže a překážky provedení jeho v cestu se stavící a přesvědčeni, že v politice hospodářské dlužno chá- pati se nejdříve a zvláště prostředků nejbližších a nejsnáze proveditelných, vidouce, že na ranách. nás stíhajících byla vinnou i naše nečinnosta vlažnost, ohracíme se k veřejnosti naší a zejmena ke všem příslušníkům slavu zemědělského, mlynář- ského a pekařského s výzvou, aby především oni činili svou povinnost a nepřihlíželi klidně k národo- bospodářskému zločinu páchanému na nás všech dovozem a mletím uherského obilí a dovozem, pro- dejem, nákupem a upotřebením uherské mouky jíž výrobek náš domácí při dokonalosti našich mlýno dojista se vyrovná.

Aby náprava provedena byla, jest nutno aby zemědělství našemu dostalo se lepších obil- ních cen, za kterýmž cílem svrchovaně žádoucí je pronikavá reforma obilního obchodu v tom směru. aby výrobcům dostalo se práva spoluurčovati cenu jejich výrobků. Rozsáhlá úprava družstevního od- bytu obilního, vyžadujícího výdatné podpory státn i zemské za účelem zřízení jednotně zorganisova- vaných skladišť, povznesení pokusnictví a zdokona- lení hodnoty domácího obilí, jmenovitě pšenice, pě- stování odrůd pro naše výrobní i konsumní poměry se hodících, zejmena návrat k zušlechtěným odrů- dám staré domácí pšenice, to jsou některé pro- středky, jež ležíce v rukou zemědělstva samého, nejvíce jsou na snadě a které byly by s to výdatně prospěti k seslabení a konečně i k odvrácení dovozu uherského obili k nám- Mlýny naše, tak těžce strádající pod tlakem soutěže uherské, potřebují zřízení mlynářské školy v Čechách, jakož jest i třeba, aby se strany politické správy zájmů vodoprávních ce nejvíce bylo šetřeno. Pekařstvo pak české snaží se skutkem tím ne- jen odčiniti neoprávněnou výtku výhradní podpory výrobku cizáckého a tím prohřešování se na povin- nostech svých národních, nejen zabránili největ- šímu nepříleli, hrozící velké výrobě tovární, však doufají cestou tou přivésti všem příslušníkům stavu svého, zaměstnavatelům i zaměstnaným, bývale dobro a blahobvt. (Výborněl

Společným požadavkem jest obmezení dovozu obilí ze zemí cizích přiměřenou ochranou celní, ze- jména však zrušení pohraničního obchodu i v Uhrách, zavedení jednotného kilometrového tarifu železničního s provedenou deklassifikací mezi su- rovinou a lovarem Obracíme se však zejmena ke všemu lidu na- šemu, na němž jest, aby prokázav porozumění pro vážné hospodářské zájmy, prokázal i svou způso- bilost k hospodářské a politické samostatnosti Rozmnožení domácí výroby obilní a moučné zna- menalo by záchranu domácího zemědělství a mly- nářství, jež byly by s to poskylovali více práce nejen dělnictvu u nich zaměstnanému, nýbrž i prů- myslovému. Proto odvrácení nemírné cizí soutěže obilní a moučné jest i v zájmu lidu pracujícího- Chceme konsumu poskytovati za ceny nezvýšené pečivo, jmenovitě žitný chléb, tuto nejdůležitější potravinu chudých i bohatých, jež ničím jiným nahražena býti nemůže. V zájmu ce- lého národního hospodářství jest aby konsumující kruhy okázaly se solidárními s výrobci českého obilí české mouky a českého chleba, nebo nejde jen o zájmy tříd na sjezdu tomto shromážděných, nýbrž o celkový ho- spodářský interes národní, z jehož uhájení vyplyne prospěch každému a všeml“ (Výborně! Výborně! Hlučný potlesk.)

Pan posl. St. Kubr pravil, že v kruzích zákonodárných pro požadavek, klerý mlynářstvo se zemědělstvím jednosvorně klade na zaveden jednotného kilometrového tarifu, není náležitého porozumění. Když se jednalo ve vyrovnacím výboru o 9. čl. vyrovnacích předloh, učinil řeč ník tento požadavek ve formě resoluce, ale k velkému překvapení vyslovil se nejen zástupee vlády proti němu, nýbrž celý vyrovnací výbou až na několik členů národohospodářů a země dělců hlasoval proti němu. Nezbylo prolo nie jiného, než podati jej jako minoritní votum Řečník praví dále, že nevěři, že dělnictvo sto proti požadavkům vylčeným v resoluci, naopal má za to, že pravého škůdce sluší hledati jinde Nesvědomiti agenti mlýnů uherských štvou dél nictvo proti našim mlynářům a pekařům. (Vý borně ! Výborně!) Pan Jirázek, redaktor »Potravodělníka« vy slovuje svůj názor, že tvrzení, že zájem konsu mentů nebude provedením svépomoci dotčen není správným. Každě zamezení konkurence, již zamezení dovozu samo, podmiňuje zvýšení cen dotyčného výrobku a o to jde v první řadě Vždyť zemědělci prohlašují, že se jim jedná o zvýšení cen obili a to bude míti nepochybně za následek zvýšení cen chleba. Dělnictvo n staví se proti celé akci, ale má obavy, že t bude míti vliv na ceny chlebovin. Pan Urban z Unhoště učinil návrh na konee debaly. (Příjímá se.) Když pak byl ještě p. Václav Šebek (mly nářský) vyslovil přání, aby se nezapomnělo na zlepšení poměrů dělníků miynářských, byla resoluce jednohlasně schválena a sjezd doslovem p. předsedy skončen.

Valná hromada Národní jednoty severočeské. Za účastenství, početnějšího než v létec předehozích, konala se včera v Měšťanské besedě o 10. hodině dopoledne XVIII. výroční, řádná valná hromada Národní jednoty severočeské. P - kud Národní jednota severočeská ve svých vznešených úkolech prosperovala české věci, vy- líčeno velice názorně ve výroční zprávě, kterou ve výtahu a hlavních momentech předložili jsme čtenářům ve včerejším listě. Schůzi zaháji a řidil dlouholetý předseda Národní jednoty severo české pan Jindřich Nechanský, jenž promluvi asi tato úvodní slova: »Velectěné shromáždění! Pokládám sobě za česť oznámiti, že valná hromada způsobilou jest usnášeti se. Prohlašuje tudíž řádnou XVIII. valnou hro- madu Národní jednoty severočeské za zahájenu. považuji za svou milou povinnost, abych vás co nejsrdečněji přivítal, že jste se v tak hojném počtu dostavili. Zvláště vítám co nejsrdečněj representanta našeho král. hlavního města Prahy městského radu pana Sehröttra, dále po- slance pana Sokola, zástupce Ústřední Matice školské pp. Zemana, dra. Šámala a Bělo- hrádka, zástupce sesterské Národní jednoty pošumavské pp. J. Myslíka a J. Fritze zástupce České Obce sokolské pana Václav Kukaně, milého hosta dra. Hliňáka z Li berce, delegáty klubu přátel dra. Paříka pana Šlechtu-Křivoklátského a Poko néhe, delegáty ústřední jednoty českého učitel stva pp. Richtra a Skálu, delegáta jednoty samosprávných úřadníků tajemníka pana JUC Lad.

Tůmu, delegáty českoslovanské obchodnické besedy pp. Josefa Šejnu a Soukupa, dele- gáty řemeslnicko-živnostenské besedy pražské pp Prušáka a Legáta, delegáta obce vršovicke ředitele důchodů p. Řezníčka, delegáty státo právního klubu pp. Axamita a Vineíka tajemníka národní strany svobodomyslné p. Gabr Moudrého za výkonný výbor národní strany svobodomy slné a konečně všechny přílomné. kteří se do dnešní schůze dostavili. Současně sděluji, že omluvili svoji nepřítomnost poslane dr. Baxa, předsednictvo Ústř. jednoty hasičské říd. učitel Bilek z Duchcova, p. Škoula z Tre- benic a j. v. Pozdravné a blahopřejné telegramy zaslali posl. p. Cyril Papoušek a Václav Strejcovský z Hrdel. Velectění přátelé! Za stejně neutěšených poměrů jako v létech předešlých, tak i roku loňského nastoupila Národní jednota severočeská 18. rok své činnosti, věnované k ochraně našich českých menšin a ku prospěchu svých stráda- jících krajanů. Za heslem: »Nestáti o cizí. ale chrániti pouze své«, starala se Národní jednota severočeská, aby zachovala naše krajany svému rodnému jazyku, aby půda česká. naše, druhdy odcizená, opět nám vrácena byla. Jak dalece se jí to podařilo a jak dalece vůbec svým povinnostem na ni vloženým do- V drobném prodejin ranní čéslo o sobě.. . za 2h odpolědni Ve Elřalkách na venkově ranní člslo. . . . . odpolední Inserá ty platí ne hotově papře Fřečplacení s isaarty přijíné záninl strzce v Marianské ulici č. a. Tam nacházejí se těž redskee tiskárna a expedice „Národnich Listě“. Rukopisy ao navracsjí.

stála, toho jasný důkaz podává vám objemná ústředním výborem o celé činnosti Národní jed- noty sestavená zpráva výroční . .. Z ní ráčíte seznati jakých těžkých bojů podstoupiti musila, z ní ale také ráčite poznati, že nejenom obsáhlá, ale i těžká činnost jeji korunována jest potěšitelnými výsledky. A to velice rád na tomto místé konstatuji. To, co bylo ústředního výboru snahou tou největší, to, co bylo povždy jeho ideálem: vzbu- diti totiž v české veřejnosti povšechné po- rozumění pro ušlechtilé i humanní cíle, kteréž sleduje Národní jednota severo- česká, to dnes do jisté míry stalo s skutkem. Příčina toho potěšitelného úkazu, jeví se býti zdárným výsledkem nové orga- nisace Národní Jednoty severočeské, ústřed- ním výborem po několik let systematicky pro- váděné. Organisovanou prací tou získáno nejen mnoho již osvědčených menšinových pra- covníků jako jednotlivců, ale vytvo- řeny celé pracovní obvody, v jichž čelo na mnoze postavily se naše samosprávné korpo- race: okresní i obecní zastupitel- stva. Z míst těchto šířením porozumění pro účele Národní Jednoty severočeské zakládány nové mistní odbory, takže rok právě minulý jest jedním z nejbohatších na nové odbory. Kromě toho pak slibena Jednotě novou or- ganisací stálá a větší podpora od samo- správných korporaci, z nichž některé již také stabilisovaly příspěvky obran- ným jednotám jako národní dař. Novou organisací rozvíjela N. J. S. čin- nosť svou jak ve směru kulturním tak i ho- spodářském. Nemohu zamlčeti zřízení českých měšťan- ských škol v Jablonci n. Jizerou v Třebenicích, jakož i české školy v Lo- vosicích, na jichž zřízení velký vliv N.J.

S. měla. O zřízení dalších škol mě- šťanských činí se pokusy. V kulturní této práci podařilo se Ústřed- nímu výboru zaopatřití krajanům svým mo- rální vůdce a rádce v českých ad- vokátech, jíchž až do dnešního dne dovedl umístiti v čelnějších mě- stech národnostně smíšených cel- kem 6, kdež blahodárně působl. V ohledu hospodářském rozluštěna pak novou organisací jedna z nejdůležitějších otázek pro české menšiny, otázka finanční, založe- ním několika českých záložen, spolků spořitelních a úvěrních. Bylo by ještě mnoho toho, o čemž v tomto slavném shromáždění měl bych se zmíb iti, což ovšem z příčin na snadě jsoucích učiniti ne- mohu a což zajisté intensivněji pro- váděti bude moci zrestaurovaná »Národní rada«. Dále nechci pak opako- vati obsah výroční zprávy, již ráčite míti v rukou svých a z níž po bedlivém přočtení učinítesi zajisté spravedlivý úsudek nejen o veli ké, vytrvalé, poctivé i svědomité práci, ale také o velikosti vzrůstání a síle Národní jednoty severočeské. To bylo také příčinou, proč letos použil ústřední výbor té příležitosti a přihlásil N. J. S. k obe- slání krajinských výstav našich v Hořicích a Pardubicích, abychom ukázali širší ve- řejnosti, co již a do jaké míry Národní jednot severočeská za dobu svého trvání vykonala. Zdar ten jest ovšem zásluhou celé české veřejnosti, kteráž zásluha jest tím větší, vzpomeneme li, že roku právě minulého v čelo eminentně národní práce naší posta- vilo se samo král. hl. města Prahal Neboť zajisté vám jsou v živé paměti ony velko- lepé slavnosti Národní jednotou severočeskou po- řádané »Praha Třebenicím« a »Praha Podkrušnohorsku«, kteréž konány byly se zdarem ve prospěch českých škol mě- šťanských za protektorátu slav. měsťské rady král. hl. města Prahy a jeji předměstí ..

Přijetím těchto protektorátů byl podán repre- sentanty tohoto král. hlav. města důkaz o lásce velké Prahy k českým menšinám, ke svým rodným bratřím a sestrám a podán tak zářivý příklad národ- ního uvědomění ostatním českým městům našehostaroslavného krá- lovství. Ač nemohu uváděti nejakých ztrát za po- slední správní rok aneb ústup v práci naší, přece konstatovati musím, že stiženi jsme byli v minulém ruce několika ranami, neboť ne- uprosná Morana opět krutě řádila v řadách na- šich pracovníků. Pak opustil nás věrný a upřimný pracovník menšinový, říšský i zemský poslanec a býv. člen ústředního výboru Ignát Hořica, dále red. Loskota v Jičíně, zasloužilá předsedkyně damského odboru pražského pí. Leop. O rtova de Pauli, obětavý pracovník náš p. MDr. V. Vodochodský v Lounkách. Celý český národ pak postihla rána jedna z největších úmrtím jednoho z nejzdatnějších Čechů, vůdce a buditele národa našeho dra. Frant. Lad. Riegra. Vzpomínám-li tohoto otce národa na tomto místě, činím tak pouzez vděčnosti a piety k jeho velkým činům a vysoce záslužné činnosti jeho, kterouž obšírně ličiti ne- cítí se ústa má naprosto povolanými. Jen tolik připomínám, zasvětil-li celý život svůj národu českému, prokázal tím zajisté i veliké skutky našim menšinám, a ač i na tyto pamaloval ve své poslední vůli odkazem, myslím, že největším a významným odkazem pro naše krajany zů- stane heslo jeho »Nedejme sel« Velectění, žádám vás, abyste povstánín projevili poslední poctu našim zesnulým př