1
masthead
lec ola zlel sajtí
2
masthead
konfskaci nové ovravené vydání.
5
masthead
Ročník padesátý třeti.
7
masthead
sal eš lnasv
lstn
8
masthead
os asT lisnlo
sn stí vy sle sidob fim sle
slevolamagay solšldad aa mo
9
masthead
dbad aleli
slališu lnčie
larol
steode
nodal
10
masthead
laonřaelodzatnlv dýnabova lodv a. oloot
doýasbdtogs as ož dmisis anámab
eo 29t.
v s vai5 lohatu tenin Iaž ví
12
masthead
alie doonode dolnlsši
13
article
azvs
Naranni avečerní list
předplácíi sea
V Praze v administracit
na měsle. . . s . 2 K —
na čtvrt leta.. . 8 K — b
s dvojí donáškou
a měsle
na čtvrt lsta
na měste. 2 K 30
Pošton o
na měsle
na čtvrt leta : . . . 9 K 60
a o dvojí zlsilkou
cs měso, . . . . 8 K 0
Praha
14
article
svýdssoovo n
odHieaM vy
15
article
na čtvrt leta . . . k d0
17
article
Praze. ve čtvrtek 23 řijna 1913.
Praze. ve čtvrtek 23 řijna 1913.
svei
aní-
Praha
18
article
V drobném prodejli
ranní čislo e sobě .ln naj e
věčerní
za d
Ve fISIkaeh na vankov
ranní čísle
ie
večerní .... . . s
pseráty
plati ne koto vě napře
Předplaceni a inserty příjlu
administrace v Marlanské nl.,a
Tam nacházají ve 6s
redskcs, tiskárna s srpesrtl
Národních Lisri“
Řakapino so navrasná
národní Lisri
20
article
snjiř .60. (šebi v;
24
article
V Praze, 23. října.
vod Našli se mezi vídeňskými denníky jen
dva spravedliví, kteří úvodními články při-
vitali radostnou událost, že císař Vilém II.
přijede dnes na hon do Konopiště a odtud
v neděli navštíví i rakouského císaře v Schön-
brunně. Tito spravedliví jsou „Reichspost“
„Deutsches Volksblatt“.
Vilém II
Praha
Schön
Deutsches Volksblatt
26
article
ade.A (Konfiskováno.)
otaolslo ko adhalanome e
RAVOx
„Reichspostu“ záleží hlavně na tom, že
trojspolek touto návštěvou bude utvrzen.
Obtěžkací zkouška, které bylo podrobeno toto
dílo Bismarkovo v posledním roce, prý se
osvědčila. „Reichspost“ právě v poslední době
nebýval vždy takového mínění, naopak, do-
vedl velmi ostře říci německému spojencí do
očí nejsme s vámi spokojeni. Ale dnes zapo-
míná na to a mluví jen o starých zkušeno-
stech s trojspolkem, o tom, že obrovská kolo-
niální německá annexe Bosny a Hercegoviny,
nerušené obsazení afrického pobřeží a egej-
ských ostrovů Itallí dokazují výhodnost troj-
spolku pro všechny zúčastněné.r ane
„Fremdenblat!“ mezi gratulanty, vítající-
mi německého císaře na české půdě, není. Ten
se těší dnes tím, že bursa odpověděla na vče-
rejší výklad správce finančního ministerstv
k přechodněmu rozpočtu rentovní „haussou“
„N. F. P. zatančila sin mezi vejci. Nen
rozpočtovým výkladem ani příliš zklamána.
ani příliš nadšena. Trápí jí, a to docela prá-
vem, naše ubohé finanění položení i za míru.
třeba ozbrojeného míru, kdy všechny finanční
zásoby byly vyčerpány a nyní předkládá nám
vláda žádost o nový úvěr ve výši — půl mili-
ardy! „N. F. P. starostlivě se táže, co bychom
byli teprve dělali, kdyby opravdu byla válk
vypukla. Jaké hrůzy byla by způsobila ve fi-
nančním a hospodářském životěí
Ostrou lekci našemu zahraničnímu úřadu
čte „Zeit“ z příležitosti rokování o rozpočtu.
„Druhý korunní avědek proti politice Berchtol-
dově vystoupil včera — píše „Zeit“ — po mi-
nistru války správce mínisterstva financí.
Zeit
Bosna a Hercegovina
Fremdenblat
27
article
Ministr války nedávno poukázal v úřadní
zprávě o novém zvýšení kontingentu nováčků
na oslabenou bezpečnost naší monarchie p
naší balkánské politice a jen v sesílení armády
víděl možnost náhrady. Tím byl mocenský
úspěch, vlastně neúspěch naší zahraniční po-
litíky poznamenán. Správce ministerstva fi-
nancí ukázal zase na hospodářské následky
naší zahraniční politiky; řekl, že naše finance
jsouchorší, než kdy za posledních 30 let. Ale
proto nelze prý viniti finanční správu, protože
obchod a průmysl příliš trpěly v poslední době.
Jen přichäzející uklidnění dává nadějí, že
bude lépe.“d í s5
„Odkud pocházel tento neklid? — ptá se
„Zeit“ — Jistě z balkánské války a beze spo-
ru hospodářsky trpěly skoro všechny evrop-
ské státy následky této války. Ale- naše za-
hraniční politika nemůže říci, že by přispívala
k uklidnění: každý její krok byl provázen
harašením zbraní v celé Evropě. Rakousko
stalo se strašidlem národů.“ visl alivslesa
Arbeiterzeitung“ ze včerejšího parla-
mentního jednání vybírá si hlavně skandál
s vystěhovaleckými kancelářemi. Potvrzuje
to, o čem mluví také náš dnešní ranní úvodník.
že pokřik s „Canadian Pacific“ zdá se býti
inscenovaným proto, aby odvrátil pozornost
od hlavního vývozce vystěhovalců z Rakou-
ska „Continental Poolu“, kartelu společnosti
Hapagu, Holandské americké linie, severo-
německého Lloydu, Red Star Line a Com-
pagnie Transatlantique v Havru a terstské
keašepdles st
Austro-americany.
Evropa
Rakousko
Como
Havre
Canadian Pacifik
Hapag
Reda star Lin
Continental pool
29
article
Události na poloostrově
vbalkánském.
Události na poloostrově
vbalkánském.
Turecko nesmí prý dopustit utvoření
velkého Řecka. — Žádná skutečná demo-
doo sPinsace turecké armády.
M. Z Kolína nad Rýnem, 23. října. (Zvláttní
telegr. „Nár. Listů.“) V rozmluvě s cařihradským
dopisovatelem „Kölnische Zeitungu“ prohlásil vy
nikajíci turecký ministrai Velké Bulharsko, velke
Srbsko a velké Rumunsko nebyly by dalšímu trvá-
ní turecké říše jako velmoci nikterak nebezpečný.
Avšak nesmíme dopustiti, aby se utvo
řilovelké Řecko, poněvadž by toto u-
stavičně ohrožovalo celistvost naší říše. Prol
doporučují naši generálové, aby s
neprováděla ukvapeně demobili-
sace turecké armády. — Týž dopisovatel
dovidá se z nejlepšího prý pramene, že s e pre-
pouštějí prozatím jenom vojácl, kter
se stali prodlením války bud docel
anebo částečlně ke službě neschop-
nými Mužstva, příslušná ke sborům snatolským,
posílají a« do Anatolie nazpět, ale
zůstávají ve zbrani, aby sev pří-
padě potřeby ihned mohla obráti
do Thrakie a držeti na uzdě Armény, jejich
záměrům a zdánlivému klidu vláda důvěřovati ne-
může.
stsl Řecko-turecké jednání o mír.
Z Athén, 22. října. (K. k. — Ag. ď'Ath.) Sub
komitét mírové konference se dnes sešel, V. ně
kolika bodech bylo dosaženo dohody. od. ne
Bulharsko-srbská srážka pro pevnůstku
Anatolie
Armén
Turecko
Řecko
Kolín nad Rýn
Bulharsko
Srbsko
Rumunsko
Atény
Kölnische Zeitung
30
article
Božidaricu, ate
Z Bělehradu, 22. října. (K. k.) Úřadní tisková
kancelář sděluje: pevnůstka Božidarica měla stejné
jako všecky ostatní tvrze na turecko-bulharských
hranicích případnouti dle mírové smlouvy Srbskn
Zatím však zůstávali (am bulharští vojáci i na dále
a začali stavěti ochranné hráze a příkopy. Pro-
střednictvím ruského vyslanectví v Bělehradě žá-
dala srbská vláda vládu bulharskou, aby bulhar-
ským vojinům rozkázala, by opustili tuto pevnůst-
ku, která nenáleží Bulharsku, nýbrž Srbsku. Naše
vojenské úřady žádaly přímo, aby pevnůstka byla
vyklizena. Když však včera jeden z našich dů-
stojníků s hlídkou se ubíral nedaleko pevnosti, za-
hájili bulharští vojáci proti nim palbu. Po krátkém
bojí byli Bulhaři z pevnástky zapuzenl.
Bulharské vojsko na srbském území
Z Bělehradu, 23. října. Bulhaří přiestou-
pili na několika místech hranicea
přešli na srbské území. U Kralova obsa-
dili strážní domek a opevnili se. Na výzvu, aby
opustili srbské úzení, odpověděli Bulhaři střelbou
na srbaké vojsko. Také v okoli Dojranu přešli Bul-
haři na šrbakou půdu a v Goverdaniku o b-
sadilo bulharské vojsko srbský stráž.
ní domek.
Bulhar
Kralův
Bělehrad
Bulharsko
Srbsko
31
article
Slavnost ve Skoplji. bos ne
Z Bělehradu, 23. října. Ve Skoplji bude okáza
lým způsobem oslaveno výročí jejího dobytí srb
ským vojskem. K slavnosti této odjel z Bělehradu
následník trůnu princ Alexandr.
bZ úkolů černohorské skupštiny.
Z Cetyně, 23. října. („N. W. T.r) Na den 1. l
stopadu svolaná skupština zabývati se bude něko-
lika důležitými osnovami zákonů, zejména o re-
organisuci černohorské armády, která
bude zmodernisována a sesilena. Projedná se tak
zákon o zřízení diplomatického zastou
pení ve Vídni. Petrohradě a Bělehřadě, která z
hájiti mají činnost již 1. lednem 1914. min
ilsben
ds Výlohy první balkánské války. ožlase
Z Berlína, 23. října. Německá „Orientkorre
spondenz sděluje, že vlády balkánských států za-
slaly finančně-technícké komisi vv Paříži přesné
údaje o výlohách prýní balkánské války. Výlohy
týto obnášely 3 miliardy franků; 1.8 miliardy při-
padá z toho na bývalé 4 spojence, Řecko udalo.
že od 30. záři 1912 do 31. března 1913 výdalo
349 milionů franků, Srbsko 226.3 milionů franká
Bulharsko 767 milionů franků. Válečné výlohy
Turecka, které jich ještě nepřihlásilo, odhadují se
na 900 milionů franků.
Nové volby do tureckého parlamentu.
Z Caříhradu, 23. října. (K. k.)° Iradě, jenž na-
řizuje nově volby do sněmovay poslanecké, by
dnes uveřejněn
Bělehřad
Irad
Bělehrad
Cetyně
Vídeň
Petrohrad
Berlín
Paříž
Řecko
Srbsko
Bulharsko
Turecko
Caříhrad
32
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Senát správního soudu, jenž rozhodl o kompe-
tencí správní komise v Čechách.
Z Vídně, 23. října. Protože vyskytly sev
některých novinách neúplné a zejména stra-
nické zprávy o senátu správního sou-
du, který rozhodoval o právoplat-
nosli císařského patentu ze dne
26. července t. r. v příčině dosazení z em-
ské správní komise, zjistilí jsme, že se-
nát ten byl šestičlenný. Nalézali sev
něm: rytíř Falser, svob. pán Hiller, svob.
pán Weles, rytíř dr. Ploplelk a, dvorní rada
Srb a dvorní rada dr. Pantůček, jenž by
zároveň zpravodajem. Předsedou senátu by
president markýz Bacquchem.
Vládní návrh haličské volební opravy.
Z Vídně, 23. října. Jak se dovídáme, při-
bude v ponděli haličský místodržitel dr. ryt.
Korytowski do Vídně a přiveze fam
hotový elaborát volební osnovy
nového volebního zemského řádu
haličského, který vypracoval na základě
informací jemu vládou vídeňskou daných
který předloží polským a rusínským důvěrní-
kům.
Deputace pro regulaci řeky Moravy.
Z Vídně, 23. října. (Zvláštní telefonická zpráva
„Národních Listů“.) Hromadnou deputací pro re-
gulaci řek vypravil do Vídně „Moravský
říční a průplavaí spolek“ a „Melio-
rační svaz". Deputace dostavila se dnes do
paelamentu, kde byla přijata ministerským před-
sedou hr. Stürgkhem, ministrem orby drem.
Zenkerem, ministrem pro veřejné práce drem.
Trnkou a správcem ministerstva financí sv. p
Englem. Deputací představil posl. Staněk a jejími
mluvčími byli přeseda „Melioračního svazu“ p.
Hiller
Weles
doktor
Ploplelk
Srb
Pantůček
Bacquch
Stürgkh
Zenker
Trnka
Staněk
Čechy
Vídeň
Morava
meliorační svaz
senát
Cliorační svaz
33
article
Váca a posl. Smrček. Požadavky deputace
vrcholily v tom, aby regulace Moravy pro-
vedena byla dříve, než regulace pří-
toků, a pak aby stavěly se údolní pře-
hrady dle skutečné potřeby a nikoli
z důvodů národnostních a politi-
ekých. Hr. Stürgkh ukázal na to, že zákon
o regulaci Moravy existuje jíž od r. 1903, že však.
žel, velmi málo z něho bylo uskutečněno. Ježto
tato záležitosi týká se také Dolních Rakous, za-
hájí se s touto zemí potřebné jednání. Dr. Trnk
a dr. Zenker podali po té dlouhé vysvětlení. Depu-
tace zúčastnili se všichní říšští a zemští poslane
moravští.
Poslanec Tetmajer vyzval cheiredaktora „Pol
ského Slova“ na soubol. seli
Z Vídně, 23. října. (Zvláštní telef, zpráva
„Nár. Listů“.) Dne 17. t. m. objevila se v „Pol
ském Slově“, byla však teprve nyní zpozoro-
vána, zpráva, věnovaná činnosti společnost
Canadian Pacific. Bylo doloženo v ní
„Doufáme, že vyšetřováním se zjistí účasten-
ství několika poslanců polských na skandále
kanadském, na př. posl. Stapinského
Tetmajera.“ Poslanec Tetmajer dal dne
posl. hr. Reyem a ryt. Hallerem chefredaktora
„Polského Slova“ Wasilkowského vyzvati n
zobsbiog lna Z úřadního věstníleucležvojjslvl
souboi. lnognolyv lieledon
ilu z Vídně. 23. řitna. (K. k.) „Wiener Zeitung o-
znamuje: Jeho Veličenstvo císař propůjčil s promi-
nutím poplatků titul dvornlho rady ředitel
umělecko-průmyslové školy v Praze vládnímu rado-
Jiřímu Stibralovi, dále s prominutím po-
platků titul vládního rady řediteli německé
Váca
Stürgkh
doktor
Trnk
Zenker
Tetmajer
Pol
Stapinský Tetmajer
Rey
Haller
Stibral
Morava
Hradec
Dolní Rakousy
Vídeň
Praha
Canadian Pacifik
Wiener Zeitung
uměleckýprůmyslový škola
34
article
státní prům. školy v Plzni Karlu Deinleino vi
řediteli státní řemeslnické školy na Kladně Fran-
tišku Rösslerovi, řediteli řemeslnické školyv
Jaroměři Františku Novotnému, řediteli od-
borné školy pro textilní průmysl v Liberci Fran-
tišku Stübchen-Kirchnerovi, s prominu-
tím poplatků titul ikolního rady profesoru
státní průmyslové školy v Liberci Vladislavu
Langiéovi, přídělenému místodržitelství v Če-
chách, s prominutím poplatků titul sta vebníh
rady odbornému přednostovi na státní průmyslo-
vél škole v Praze profesoru Karlu Kordinov.
odbornému přednostovi na státní průmyslové škole
v Liberci prof. Gustavu Lahnovi, s prominutím
poplatků Útul císařského rady řediteli od-
borně školy tkalcovské v Náchodě Matváši V o-
slařovi; rytířský kříž řádu Františka Josela od-
bornému přednostovi na německé slátní průmyslo-
vé škole v Plzni profesoru Mořici Krollo vi
odbornému přednostovi na státní průmyslové škol
v Praze profesoru Josefu Mašínovi; odborné
inspaktorce vrchní inspekce průmyslových učitel-
ských ústavů Renatě Tyršlové v Praze vyslo-
veno nejvyšší uznání. Na Moravě: Titul školního
rady inspektoru živnost. pokrač. škol prof. Vil.
Bengrovi v Brně a prof. na stát. průmyslové
škole v Bílsku Alfr. Kopečnému. Ministr spra-
vedlnosti jmenoval soudce Josefa Marečka
okresním soudcem v Rožnově.
Cesta německého císaře do Konopíště.
Ze stanice Wildparku, 23. října. Císař Vilén
odjel dnes ráno o 8. hod. 55 min. do loveckéh
zámku Konopiště.
Deinleino
Fran
Rössler
Novotný
Kirchner
Langié
Kordinov
profesor
Lahn
Josel
Krollo
Mašín
Tyršlová
Kopečný
Mareček
Vilén
Plzeň
Kladno
Jaroměř
Liberec
Náchod
Praha profesor
Praha
Morava
Brno
Bílsko
Rožnov
Wildpark
státní průmyslový škola
vélum škola v Praga
vé škola v Plzeň
35
article
Říšský sněm uherský.
Z Peští, 23. října. Sobotní schůze posla
necké sněmovny věnována bude aféře herny
na ostrově sv. Markéty. Ministerský
předseda hr. Tisza podá ve věci té vyjádření
Příští schůze poslanecké sněmovny bude 3. li-
stopadu. Do poloviny příštího měsíce budou se
konati schůze denně, aby se projednalo šesti-
měsíční provisorium rozpočtové. Dne 10. listo-
padu vykonají se volby do maďarske
delegace, která sejde se ve Vídni 17. listo-
padu.
Bulharští Sokolové a siezd lublaňský.
Ze Solije, 23. října. „Večerna Pošta“. pojedná
vajíc o dčastenství bulharských So-
kolů na lublaňském sjezdu, činí je zá-
vislým na vyloučení srbských a černohorských S-
kolů a praví, že po boku zrádců na slovanství
skromný a dobromyslný junák nemůže státi.
Vyhlídkové vozy společností Canadinn
Pacific.
Z Inšpruku, 23. října. „Jns. Nach.“ oznamují, že
doprava na vyhlídkových vozech společnosti Cana-
dian Paclfic byla na všech rakouských drahách za
stavena.
Mezinárodní konference na potírání
lesě nel
tuberkulosy.
e Z Berlína, 23. října. (K. k.) Účastníci na 1í
mezinárodní konferenci ku potírání fuberkulosy
která se koná od 22. do 25. t. m., sešli se dne
večer k vzájemnému uvítání ve dvoraně poslanecké
sněmovny. Odpoledne konaly se přípravné schůze
správní komise a dvanácli permanentních komisí
jakož i schůze užší rady. ia
ibva
svatý . Markéta
Tisza
Sokol
Pošta
Pešť
Vídeň
Solija
Inšpruk
Berlín
SF
Cano
poslanecký sněmovna
36
article
Nepokoje v Portugalsku.
Z Madridu, 23. října. (K. k.) Zprávy z Bada
jozu sdělují, že listy přinášejí podrobné zprávy
událostech v Lisabonu, sběhnuvěic
se v pondělí Celou noc konalo vojsko v uli-
cích hlídky a rozptýlilo a zatklo četné ozbrojené
skupiny, které se pokoušely podniknouli útok na
policejní úřady a vězení. Při tom bylo několi
osob raněno. Ministerstva a vyslanectva json přís-
ně střežena. Všecky monarchistické li-
sty byly zastaveny. Praví se, že vlád
až do páté hodiny ráno nebyla pánen
situace. Zatčení prohlašují, že si vylkli cíl, zří-
diti pravou republiku.
Z Madrídu, 23. října. (N. Pr. Pr?) Spor
správý, které došly z Portugalska, nasvědčují
nebezpečnosti monarchistického hnutí. Telegrafu-
i železniční spojení s Portugalskem je přerušeno
Z Orenje se sděluje, že silný oddíl mona
chistů přešel do Portugaliska. M
narchisté jsou na španělském území přísně stře-
aboi
Felíx Díaz kandiduje na presídentství
s sliobelí dotčiv Mexiku,u sauou sa vle
Z N. Yorku, 22. října. (K. k.) Felix Dia
přistál dnes dopoledne ve Veraeruzu aniž mu byli
činěny překážky. Několik set dělníků na nábřež
uivítalo ho voláním. Prohlásil na dotazy, že n e od.
Díaz
Zeus
Portugalsko
Madrid
Bada
Lisabon
Mexiko
York
39
article
stoupí od kandidatury na president-
ství i kdvby musil kandidovatiprot
Huertoví. Agent mexické vlády vyhledal Dinz
ještě na parníku, aby jej pohnul jeti dále do Tam-
pica. Diaz to však odmli
Dinz
Diaz
Tama
40
article
Politická hlidka.
Politická hlidka.
Pražské místodržitelství se via facti
orsvblst nu počešťujel avb daniv iali
Stížnost tohoto obsahu vtělili němečtí poslu
ci z Čech A. Fahrner a dr. 3l. Lodgman do inter-
pelace, kterou podali v první schůzí aynějšíh
parlamentního období Sdělují v ní vládě, že čelu
úřadníci v místodržitelské účtárně pražské vytla-
čili v posledních letech němčinu hlavně v oboru
ničetních záležitostí českého odboru zemské škol-
ní rady, nahradivše ji češtinou. Jmenovitě — vy-
týká interpelace zapisují se česky de knih vý-
nosy českého odboru zemské školní radyí poně-
vadž účetní knihy pro zemskou školní radu jso
jednotné, je v nich nyní chnos německých i českýe
záznamů. Všechna účetní korespondence se stál-
ními úřady. t.j. zemským finančním ředitelstvím
okresními hejtmanstvímí atd. děje se česky, ba
německé, správně sepsané přípisy vyřizujío se če-
sky, pročež berní úřady začínají nal místodržitel.
ství předkládati české denníky. urab odanij v
Čeští úřadníei — vykládá interpelace Fahr-
nerova a Lodgmanova — odůvodňují svě české -
(četní úřadování tím. že při účetnictví českého o-
boru zemské školní rady vlastně jsou jeho úřadn-
ky, a že i na účelnictví jeho se vztahuje předpi-
o českém úřadování českého odboru zemské školn
rady, dále že komise nejvyšší účtárny státní př
své revisi učelního oddělení pražského místodrzi-
telství mu nevytýkala české úřadování; a konečne
že účetní úřadníci místodržitelství nejsou anie
právnění české výnosy českého odbore zemske
školní rady překládati do němčiny.
Čo
A Fahrner
doktor
Lodgman
Lodgmanův
Fahr
41
article
Interpelanti vyvracejí tyto důvody místodrži-
telské účtárny především poukazem na Gautscho-
vo jazykové nařízení ze dne 24. února r. 1898. dle
něhož platí dosavadní předpisy jazykové pro všech-
ny státní dřady v Čechách, jež mají co činiti s pe-
něžními záležitostmi; fento předpis byl. doslovně
přejat do jazykové osnovy Bienerthovy ze dne 3.
února r. 1909. Že komise nejv. účtárny nečinila a
pražském místodržitelství výtku pro české účto-
vání, vysvětlují interpelanti jako přehmať vrchního
účetního rady nejv. účtárny Seiverta, smýšlením
Čecha, který na pražském místodržitelství nevytkl
vedení účetních knih jazykem českým proto, že
prý mu po tom nic není, poněvadž umí česky, a že
by také účtování jazykem francouzským vedenému
rozuměl. poněvadž umí francouzsky. Posléze tvrdí
interpelanti, že místodržitelská účtárna je příme
povinna překládati výnosy českého odboru zem-
ské školní rady — jemuž právo na češtinu přizná-
vají — do němčiny, poněvadž veškeré úětování
musí se díti německy, jako se po německu bez ná.
Bienerthův
Čecho
Čechy
42
article
z le m a
mitek dělo i za hr. Badeniho.l lalis
tInterpelace útočí pak na kn. Thumna, že ja-
ko dorozumivací místodržitel trpí rejdy ředitele
míslodržitelské účlárny Boreše, který prý i něme-
ské úřadníky snaží se nutiti, by úřadovali česky
To vše interpelanti vytýkají zvláště proto, poně-
vadž se jedná o česko-německé dorozumění.
kterážto době by měly vyloučeny býti veskere
změny jazykového stalu quo, kdežto v mistedrži-
šelské účtárně se němčina obmezuje az uivolňuje se
tam cesta zvějšováným požadavkům českým
Pánové Fahřner a Lodéman paířně zapomačli
že první poruchu jazykového statu quo způsobil
loudcovští němečtí-nacionálové v Chebu, a za ni-
mi většina oslatních německo-nacionálních soud-
ců iv Čechách. Jestliže pp. Fahrner a Lodgman za-
mitali poruchy jazykového statu guo, musejíí tedy
prvě řadě vystoupiti proti řevoltě německýh
soudeů v Čechách. Jelišu o s
hl z hejch imterbelacekterá mimochodem
dosvědčuje, jak okázalý vyzvědačský syslém ma-
Němci zaveden na pražském mistodržitelství. —
jel dále patrnoviženěmecká panovačnostje dosu
nekonečná, a tudíž daleko vzdálena od bodu, na
němíž možno je českoněmecké Jorozumění. Ale
Badeni
Boreš
Fahřner
Lodéman
Lodgman
Němec
Cheb
Čechy
43
article
Z revul a časopisů.
V Ženském Světě“ XVII., č. 17.) pro-
nesla dr. M. V. Babáková o některých výstřel-
cích ženského hnutí opravdu slovo v čas. V úvaze
„Konečnýeil ženského hnuty“ rehabilitu-
je citovost ženinybytosti, kterou někdy hnutí
emancipační nevhodutlačovalo, formujíc místo že-
ny svobodné — mužatku. Proto leckdy nalézáme
mezi odpůrei ženského hnutí též muže a ženy u-
šlechtilé, již nemohou dobře srovnat svůj ideál že-
ny měkké, laskavé s tvrdostí a racionalismem
vládnoucích směrů emancipačních, Tane jim na
mysli velké životní dílo našich matek a babiček.
které vzdávaly se vlastního živolního obsahu a cele
se rozplývaly v obětavé práci pro své okoli, ne-
zdůrazňujíce nijak svých osobností. Třebaže se ne-
stavíme na stanovisko těchto antifeministů, mu-
síme si přiznati, že dnes máme vlivem nových ži-
votních podmínek vytvořený typ ženy, jenž je pro-
tikladem ženy dřívější. A je-li vyhraněný do kraj-
nosti, překvapuje svou ostrostí a budí oprávněnou
nelibost. Jest výstražným znamením ženám, jemněji
duševně organisovaným, ukazuje hranice, za které
žena jit nesmí, má-li naplnit dobře své poslání,
být požehnáním a nikoli postrachem lidstva.
M V Babáková
44
article
A vybízí nás, abychom se pozastavili ve shonu po
nových výbojích a ponořili se na chvili do minu-
losti. Nebude ztracena ta chvíle a mnohému nás
naučí.“ Na to autorka zjišťuje a dokládá cennou
mravní kulturu ženy v minulosti. Ukazuje, kolik
mravní síly bylo v její pasivnosti a sebeobětavosti.
A dochází posléze k vyrovnání mezi charakterem
ženy doby minulé a ženy dnešní: nositelkami pravé
vzdělanosti byly tedy tv mimulu) ženy skromné,
tiché, plné nesobecké lásky. A jejich odkaz,
zušlechtěně krásné cítění, je živý cit, jímž můžeme
se všechny naplnit za jejich příkladem. Musíme
však tradici dochované, citové schopnosti době
své přizpůsobit, vyzdvihnout, sesílit je tím, co
ženě minulých věků sebázelo: uvědoměním a sta-
tečností. Cítění, jež vztahovalo se toliko k rodin
nebo úzkému okolí, je nutno rozšířít na větší celky
sociální a prodchnout jím celou lidskou společnos
45
article
Poslání lásky je zajisté pravým posláním ženya
jejím úkolem je šířit harmonii kolem sebe v životě
rodinném i veřejném. — „Ženský Svět“ dále při-
náší: Jan z Wojkowicz, Nora Hausková. — Druhý
rakouský kongres pro ochranu dětí a péčí o mlá-
dež. — O. Stránská, ženský ruch v cizině. — Ml-
rová hlídka. — Ivan Vazov, Ulice Bratiano. —
Literatura a umění. — Politická práva žen. — Že-
ny v práci národopisné. — Ze dne, jsohla onlsl
V „Časopise musea královstvííČe-
ského (1913, č. 4.) otiskuje Emil Horský dopis
V. Nejedlého, psaný 4. června 1836 ze Žebráka
Karlu Havlíkovi, právníkovi do Prahy. V dopise je
soud Nejedlého o Máchovu „Máji, ovšem zcela
stručný a nedokládaný, jak právě bývá při sděle-
ních ryze soukromých. Ale při tom, jak byl „Máj
po svém vydání přijat, a při významu, jehož Má-
chovo dílo nabylo pro všechen český literární vý-
voj. je posudek Nejedlého velmi zajímavý — to tím
spíše, že byl napsán, jak Nejedlý výslovně přípo-
míná, dříve než četl recense o Máchově básni.
Jan
Wojkowicz
Hausková
Stránská
Vazov
Bratiano
Horská
V Nejedlý
Havlík
Nejedlý
Máchův
Nejedlá
Žebrák
Praha
muzeum královstvííčský
46
article
Nejedlý píše: „Co o panu Máchovi soudím? Že jest
výborná hlava, a bude-li pokračovati, mezi nej-
vznešenější básníky české patřiti bude, neboť již
mnohého převyšuje, kterého do nebes vyhlásíli.
Ovšem že v „Máji“ od cesty pravé se uchýlil, zlo-
syna za předmět vyvoliv. Též řídil se podle ně-
meckého a anglického jazyka, takových rýmů jako
oni užívaje, tohoť čeština netrpí — však v slohu
vyniká a duch básnícký všude se vyvinuje. Kdyby
jen klasiků se nespouštěl a tak přílišně romantické
novoty nevyhledával.“ — Časopis mimo to obsahu-
jer Dr. Josef Volf, Luther trlumfuje. — Dr. Joseí
Hahn. Gessnerův vliv na Hteraturu českou. — K
Adámek, K dějinám zachování chrámu sv. Barbory
v Kutné Hoře. — Drobné příspěvky. — Dodatky
opravy k biografiím starších spisovatelů českých. —
Hlídka literární.
Morava je tak šťastna, že aspoň v některých a to
dosti rozsáhlých krajových oblastech zůstaly ji zacho-
vány svérázné, zevní formy lidového života až p
naše dny, které konečně dovedou oceniti lidov u
Mácha
doktor
Volf
Luther
Hahn
Gessnerův
Adámek
svatý . Barbora
Hlídek
Kutná hoře
Morava
47
article
samobytnost a snaží se ji ochrániti. Práci ochran-
nou koná hlavně „Svaz pro povznesení návštěvy ci-
zinců na Moravě.“ Ochrana omezovala se dosut
po pravidlu na pořádání kursů vyšívačských a pre
šití lidových krojů, na pořádání krojových slavnosti
a v ostatních směrech hlavně na slovní propagaci
Jak nyní „Svaz“, věstník pro povznesení návště-
vy cízinců na Moravě (III., č. 16) sděluje, vyhledá-
vány jsou i zde nové a nové cesty. Tak chystá se vý-
bor Čes. cizin. svazu poříditi několik plánků lido-
vých chalup v rázu starých staveb, ale vnitřním
rozdělením a úpravou a ovšem i nevelkou náklad-
ností svou přiměřených potřebám naší doby. Otisky
plánků budou rozeslány starostům obci se žádostí.
aby působili k tomu, aby nové slavby se jim po-
kud možno přizpůsobily. Na Slovácku bývají dom-
ky (žudra a kol oken) pěkně a vkusně pamalová-
ny. Malůvky ty vypravují prosté lidové ženy —
malérečky. Aby zaměstnání to, které ovšem je jen
vedlejší a není žádnou živností, v lidu spíše udržel
— neboť nestačí způsobilost a schopnost, nepí-li
kde by se uplatnily — sprostředkuje „Svaz“ malě-
rečkám zaměstnání i mimo jejich kraj. Doporučuje
malůvky zejména pro vily, rodinné domky kol vět-
ších měst a pod. Pokud pak jde o kroj, shledal
Morava
Slovácko
svaz “ mal
48
article
„Svaz“, že velký vliv na udržení nebo zánik jeho
mají vesničtí krejčí. „Nejen že hlavně na nich zá-
vist, užije-li se na šat k výzdobě stuh a jiných o-
zdob rukodělných, vyrobených lidem samým, nebo
vezme-li k tomu laciné, ale bezcenné náhražky to-
várenské, ale na nich závisí mnohdy i to, rozhod-
ne-lí se zákazník pro kroj lidový nebo mezinárod-
ní.“ Proto Cizinecký svaz brněnský bude udileti od-
měny venkovským krejčím, kteří budou sami dbát
o zachování krole. Jak patrno, je činnost na ochra-
nu lidového svérázu dosti rozmanitá a vynaléza-
vá, aby si zasloužila setkati se aspoň a dočasným
úspěchem. — V ostatním obsahu čísla je: A. V
Kožíšek, Do podzímní krásy kraje. — O. Kotouček
Důležitost povznesení návštěvy cizinců pro hospo-
dářský rozvoj Valašska. — E. Šebela, Letní a zimn
furistika na Valašsku. — Podyjí. — Zprávy svazo-
vě. — Různé. — Z turistické Jednoty v Brně. —
Hostinství. — Železnictví. — Písemnictví,
Kožíšek
Kotouček
E Šebela
Valašsko
Podyjí
Brno
49
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Ruští iuturísté. Známý ruský kritik Ču-
kovský přednášel tyto dny v Petrohradě „O u-
mění příštího dnel čili o ruských básnicích futn-
řistech. Podle Čukovského jsou dya druhy ruských
futuristů, petrohradští futuřisté čili nego-futuristé“
a moskevští futuristé čili „kubo-futuristé“. Stou-
penci těchto směrů jsou si vzájemně úhlavním
nepřáteli. Kromě toho všichni futuristé hádají se
mezí sebou. V jom jest lejich sociologický význam.
Petrohradští „ego-lulurislé“ jsou esthěti z bazaru.
Čukovský
Petrohrad
50
article
Působí hlavně „k urychlení zbystření řeči“. Ko-
molí totiž slova, aby zkrátili výraz. Neříkají n
př. „stromek ověsili svíčkami“. nýbrž „stromek
osvičkoval se“ Gjelka obsvěčilas). Za nějakých 30
až 40 let tyto zhuštěně výrazy asi přejdou do živé
řečí a v tom bude snad nevílaná zásluha ego-fulu-
ristů. Moskevští „kubo-futuristé“ jsou z jiného
dřeva. Jich heslem jest „jeskyňství, zvířectví, di-
vošství“. Chtějí svrhnout se sebe „navrstvení ti-
síciletých kultur“. Zdá se, že jsou k tomu už
blízko. Aspoň jich nejvýraznější představítel —
básník A. Kručenych — shledává, že „ženy maji
tváře navoněné — jako hnojem“. O sobě píše:
„jako osli na trávě — já jsem hovado“. Z ne-
úprosného pohrdání k ženám kubo-futuristé roz-
hodli se vyhoditi z řeči ženský rod a ponechat jen
mužský. Jich cílem jest disharmonie a dissyme-
trie. Za čtyři roky svého trvání ruský futurismu
prošel třemi stadii vývojovými: v prvém stadiu byl
vůdčím heslem „urbanismus, poesie měst, stěn.
aeroplanů, automobilů a pneumatik, potom násla-
dovala perioda „pudu k oprostění“ a nyní perioda
„pudu k nihilismu“. Ale neochvějně trvají zá-
kladní motivy futurismu —„vzpoura proti roz-
umu“, snaha osvobodit se od zastaralého pohybu
mysli podle zákona příčinnosli, protest proti kráse
a vexlase ničení“. — Na přednášce byli také fu-
furisté různých odslinů, kleří již svým neobvyk-
lým krojem na sebe upozorňovali. Básník „svino-
fi!“ Kručevych přednesl jednu ze svých básnt.
A Kručenych
Kručevych
ko
51
article
„Ozvěřil“ svou tvář, „okosacatil“ své vlasy a di-
voce rýčel o tom, jak ležel na slunci a hřál se
vedle svině“. „Ego-inturista“ Sěveriánin zase zko-
mírajicím hlasem zapěl svou píseň na „chétplou
nusu, ocukřenou krysu a Hymenea“. Nyní docházi
Moskvy žpráva, že moskevští futurislé obohatí
Moskvu luturistickým divadlem. Jak jejich vůdce
Larionov prohlásil jistému novináři, je heslem je-
iich: reforma každé reformy, jen tak možno dou-
tati ve skutečný pokrok vudivhdelnictví, Uměni
se musí zcela uvolniti od člověka á dáti mu jen
to, co samo chee a ne to, co on by chtěl. Velkou
úlohu bude miti v divadle „Futu“ (taki se totiž
bude divadlo jmenovat) kinematograf an světelné
ofekty. oKstýmy, zvláště kostýmy žen, mají hýti
z průsvitných látek. Nejraději prý by ovšem fu-
turisté postavíli ženu na jeviště v Evině kostýmu,
ale mají odůvodněná obavy, že by policie, kťerá
ještě není dosti futuristická, kostým ten nepocho-
pila a zakázala. Pořádek na jevišti a v v hledišti
má býli pravým opakem pořádku v dlivadle „oby-
čejném“, tedy vlastně má býti nepořádkem. Tance
budou pravém slova smyslu neladným skáká-
ním. Také futuristický kabaret prý vu Moskvě bude
zřizen. Ponese název Červená lucerna“ a obe-
censtvo bude míti jen tehdy přístup, pomalujerlí
si u vchodu tváře po indlánsku. Ostatně si bude
moci dělat v kabaretu každý, co bude chtít, —
Jak vidět, má se obecenstvo moskevské nač těšit.
Ozvěřil
Ego
Sěveriánin
Larionov
Futa
Moskva
Evin kostým
Červená lucerna
52
article
Prolesor Chapioniere zemřel. Z Paří že.
23. říina. (K. k.) Profesor chirurgle Chapionier
zemřel včera večer náhle srdeční mrtvicí, když
několika členům Akademie věd předčítal svou před-
nášku o předhistorických trepanacích lebky, ktero
chtěl proněsti v nastávající slavnostní schůzi pěti
akademii.
— Homosexuální aféra v Německu. V Kýlu by-
lo odsouzeno pět civilních osob a několik námoř-
níků do vězení pro homosexuální styky.
Nová velká katastrofa v dole. Z D a wi s o-
nu, 22. října. (Wolfova kancelář.) V uhelném dol
Hirschschlucht bylo výbuchem zasypáne dvě st
horníků.
Wolfův
Německo
akademie věda
Hirschschlucht