ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2a446530-8f1a-11dd-acd5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 55 celkem · entity: place 65, person 81, org 9, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
loladoaf vliboden veh
3 masthead
Praze, v pondělí 20.
Praha
4 masthead
října 1913.
5 masthead
lH5u l5n
6 masthead
itšado naimo
7 masthead
Řlovb
8 masthead
vlt
9 masthead
Číslo 288
10 article
Narannta večerní listy předplácí set V Praze v administracie na měsle. na čter.. . . . * dvojí dmná k — na měsle. na čtvrt ista . . .. 7 K ek a pioí ve fillálkáchi ca měsio . 2 K so aa ména Poštou. i k o s dvojí sásllk a měsie . . .S R SO
Praha
11 article
nodsvbo jaěvie
12 article
na čivrt leta . . . . K 40b
13 article
ětoe kemtěnosdns 1ovan
14 article
lnidokdin cer onslěba ilir
15 article
lláml- níbo ore
16 article
v drobném prodejii ranní čislonoapbě . za- vsčerni za e Vo filišikáchy na venkově ramní lslo vočerni a l. o ov lnserátv řibsr plati se hokové napřen Předpinoeni a insorty přijin administrace v Mariansko ul. Tam nncházejí se věb rudakce, tiekárna a ezpedis- Národních Llste bo
Mariansko ulice
17 article
ob ina 1 nleslásv
19 article
elašeídone a nbodo
20 article
Eukopiny se Devracsi
21 article
oto Haroculevy Hleo
23 article
Události na poloostrově e balkánském. lnán Nové rakouské zakročení v Srbsku. ov Z Bělehradu. 20. října. M.-p. Paši č ode bral se v sobotu večer, když odevzdána byla vídeňská nota v konakn, dokonaku, a by králiverbální notu sdělil. Násled- ník Alexander přítomen byl roz- mluvě, která trvala hodinu. Po ní po- volán byl ke králi ministr vojenství Božano- vič. Včera rokovali ministři o rakouské noti a uznali, že jest třeba rychlého rozhodnutí, po- něvadž vyklizení albanského území, srbským vojskem obsazeného, vyžaduje nejméně čtyř dnů, pročež by musil rozkaz k tomuto vykli- zení dán býti nejpozději ve středu. Soudí se. že vládarakouskévýzvěvyhov í, ale s protestem. V kruzích ruské diplomacii blíz- kých se tvrdí, že Srbsko bude žádati ve sroz- umění se spřátelenými mocnostmi, aby územ albanské, srbským vojskem vykli- zené, bylo obsazeno mezinárodn posádkou. Zpráva že podána byla rakouská nota, způsobila ve skupštině velký rozruch. Nespokojenost jeví se zejména ve straně po- krokové, ve které bylo vysloveno politování že nynějšími událostmi mařeny jsou všechny naděje, které se pojí k vídeňské návštěvě m. p Pašiče.lobul s a 1W sdlonlbnit Z Vídně, 20. října. Poloúřadně se oznamuje že rakouská verbální nota podána byla v Bě- lehradě v sobotu o polednách, že tedy osmi- denní lhůta, daná Srbsku k vyklizení alban- ského území, uplyne v neděli o polednách.
Paša Alexander Pašič Srbsko Bělehrad Vídeň
24 article
Lhůta osmidenní není míně na Ihůtou do rozhodnutí se Srbska nýbrž dobou konečného a úplného vyklízení sutonomní Albanie srbským vojskem. Dokládá se: „O pevnosti rakousko-uherské monarchie setrvati na požadavku tom, nemůže býti žádné pochyby, poněvadž usnesení k tomuto novému zakročení stalo se v Bělehradě po úrade mezi společnými ministry a obě mavládami i za souhlasu koruny“. Francouzská vláda o rakouském ultímatu Srb oláož od smo sku daném. váaez dovnii enz Paříže. 20. října. Rakouský velevyslane hr. Szechenyi předložil včera o polednách tutéž dobu, ve kterou tak učinili jeho kole- gové v Londýně a v Petrohradě, r ako u sk ultimatum, podané v Bělehradv- Hr. Szechenyi doložil, že vláda rakou- ská jedná v dohodě s Německema Italií. Ministr zahraničnícho záležitostí vza jeho sdělení na vědomí, podotkl však ihned. že Rakousko tímto svým činem ne- vykonává usnesení londýnské velvyslanecké konference stra hranic albánských, poněvadž ušnesení stalosel 6velmocel mi které Rakousko nikterak nezmoc- nily, aby jednalo o vlastní újmě. Velmoci trojdohody dají Srbsku radu, aby při- mělo své vojsko k vyklizení albanského úze- mí, zároveň však aby se obrátil k veškerým velmocem s prosbou. aby albanské hranice vytýčeny byly mezinárodní kontrolní ko- misí a Srbsko dostalo vydatnou záruku proti novým násilnioste albanským
Srb Italia Srbsko Albánie Bělehrad Paříž Londýn Petrohrad BělehradvHradec Rakousko
25 article
Náboženská samospráva Aromunů v Srbsku Z Bukureští, 19. října. (K. k.) Dle zpráv časp- písů ratifikovala srbská vláda uznání náboženské a kulturní autonomie Aromunů v Srbsku. Aromu- nům má býti povoleno biskupství, jehož sídlen pravděpodobně bude Bitolje.l mov dajtooq šodén nána lecb Reckorlufecké jednání o mír.uoe v Z Cařihradu, 18. října. (K. k.) Otáz ka stát- ni příslušnosti, která činila obtíže již při tu- recko-řeckém vyjednávání o mír, byla rozře- šena dle prvni turecké osnovy, kterou Rešid bej přinesl do Athén. Pokud jde o body, o nichž se názory dosud rozcházejí, prohlašuje se na zprave- ném místě Porty: V článku 7. týká se různost ná- zorů majetku, jenž druhdy náležel sultánovi Abdu- lovi Hamidoví a jehož správa po jeho sesazení byl- svěřena ministerstvu financi. V článku 8. opirá s Porta ve přičině vydržování zajatců o ustanovení poslední haagské konvence, dle něhož náklady na vydržování zajsíců připadnou k tíži státu, v jehož moci zajatci jsou.v Důstojníci mají obdržeti své služné, jež má zpět splatiti stát, kterému náležejí. článku 9. neodpírá Porta nikterak náhradu z řecké porniky, zadržené v Cařihradě před vypo- vězením války. O článku 10. se podotýká, že dle protokolu o vydání Soluna měly býti zbraně vojt- nů i s děly uloženy ve skladišti a po válce měly býti vráceny. Řecko zdráhá se nynís zbraně tyto vrátiti, chtějíc dáti této klausuli jiný výklad. V článku 11. trvá Porta na tom, aby vrchní muíti obdržel investituru šejka ul islam, aby byl opa- třen úřadní mocí, která by mu umožňovala výdá- vlšlní vati fetvy a jmenovati imamy.
Abd Hamidový Port Bukurešť Srbsko Cařihrad Atény Řecko Soluna
26 article
Z Paříže, 19. října. (K. k.) Zítra budou ture- ckým mírovým delegátům v Athenáchi telegrafo- vány instrukce o jistých spörných bošech osnovy mírové smlouvy, ltaballo lev lela Z Athén, 18. října. (K. k.) (Ag. d'Ath.) V dneš- ní schůzi mírových delegátů bylo pokračováno rozpravě o článcích, o nichž předevčírem ještě trvaly různosti názorů. Pokud jde o několik bodů, bylo docíleno sblížení. Řečti delegáti Naum a- Ster- giadis a turečtí delegáti Herant bej a Sena Eddin byly pověření projednáním článku o vakufech. o n se juroslro l ob n oži Ze Soluna, 19. října. (K. k.) (Ag. d'Atk.) Krá Konstantin. jemuž bylo v Dramě uchystáno skvělé uvitání, byl tam přilomen včera přehlidce vojska. Král projevil vůči svému okoli neobyčejnou spoko- jenost se vzezřením a duchem vojska. Po hostine odjel král za pvaci obyvatelstxa antomobilem do Kavaly Cestou byl radostně pozdravován četne shromážděným venkovským obyvatelstvem. Oby- vatelstvo kavalské uvítalo krále nadšenými ovace- mi. U vchodu do města byla zřízena vitězná brána u níž očekávali krále přednostové úřadů a ducho- venstvo. šm5 liq avomuad ltio z ela a ma v v Řecké dementi. sě Z Athén, 19. října. (K. k) Agenče d'Atpé- nes prohlašuje za nepravdivou zprávu „Ag. tel Bulg.“, že bulharské rodiny bylý Řeky deportová- ny a že řečtí vojáci na cestě znásilňovali bulhar ské ženy a vraždili ditky 1od s Muřmedánský prefekt v bulharském území Z Cařihradu, 19. října. (K. k.) Z informovan strany turecké se ujišťuje, že Bulharsko dalo sou- hlas, aby prefekt dimildžinský byl rovněž moha- dotn
Naum Sen Konstantin Agenč Bulg Řek Paříž Atény Drama Ob Cařihrad Bulharsko Ster Soluna Aga . d ' Ath Aga . d ' Atk
28 article
Výměna zajafců. Z Cařihradu, 19. října. (K. k.) První franspore 3047 tureckých válečných zajatců příbyl sem z Varny. Vojsko bude po absolvované karanténě dopraveno do Anatolie. šbontn mál Náměstek vůdce mladoturecké strany. Z Cařihradu, 19. října. (K. k.) Velkovezír, jen byl nedávno zvolen vůdcem strany pro jednotu pokrok, jmenoval ministra vnitra Talaata bej svým stálým zástupcem v řízení strany. a o e - sm a dool n r doždog lnbaloci me voelazvbo Euver bel. odeslanios ole i Z Cařihradu, 19. října. (K. k.) Eaver bej ode- bere se za účelem lékařského ošetřování do
Cařihrad Anatólie
29 title
Evropy.
Evropa
30 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Z parlamentní budovy před zahájením sně- ii movny.si ronali nil Z Vídně, 20. října. V parlamentní budově bylo již dnes velmi mnoho poslanců skoro všech stran. Nejčetněji sjeli se Němci. Před- sednictvo německého národního svazu konalo dnes schůzí, která se zabývala veškerým materiálem, nahromadiv- ším se za prázdnin, zejměna stavem česko- německého vyjednávání, hav Také Rusíni radili se a prohlašovali přítomným žurnalistům že jsou odhod- láni ke krajni oposrct. Z Vídně, 20. října. Předsednictvo něme- ckého nacionálního svazu konalo dopoledne schůzi, ve které byly projednávány záležitosti klubovní, jakož i otázka Němců z Čech. Od. poledne má svaz sám schůzi. Odpoledne bude míti též řada jiných klubů porady. Výkonný výbor německých poslanců z Čech, jakož sdružení německých poslanců z Čech sejdou se rovněž odpoledne.vaocvtom s vlonlá oleně. pl b a vesha Audience. ibos jtže
Němec Rusín Vídeň Čechy Oda německý národní svaz
32 article
ne Z Vídné, 20. října. Císař přijal dnesn do- poledné ministerského předsedu hr. Stürg- kha, na to pak ministra války polního zbrojmistra ryt. Krobatina. Audience trvaly dlouho. 5 ban lote lavonne Německý korunní princ a císař. Z Berlína, 20. října. Myslí se, že korunní prin revrátil se do Berlina dobrovolně. Nasvědčuje to- mu okolnost. že poslán mu naproti generální po- bočnik cisařuv Gonlard. Způsobilo také podiv, že korunní prine, který měl včera s císařem v Postu- pimi celohodinnou rozmluvu, nezůstal tam na oběd. Z toho se soudí, že rozpor mezi otclem synem jest yelmi pohnulý a že nen harmonický. Korunní prine zůslaal pouze ho dinu vnovém paláci a potom se vrátil do Berlina. První israelita lordem vrchním soudcem pro- od brázo nssdl Anglií.e be ranbe Z Londýna, 19.řijna. (K. k.) Attorney genera RufusIs aacs byl na místo úřadu se vzdavšího lorda Alverstona jmenován lordem vrchním soud- cem pro Anglii. — Solicitor-generál John Si m o byl jmenován attorney-generálem a Buckmaste solicitor-generálem.
Alverston John Vídný Berlín Anglie Londýn vrchní soud Buckmaste Monitor
33 article
aJubileum „Ruských Vědomostí“. Z Moskvy, 19. října. (P. t. a.) Časopis „ Ruské Vědomosti“ slaví dnes jubileum svého 50letého trvání.il šbovhe V ellog žencvo l ole
Moskva
35 article
Revoluce v Mexiku. žnol Z Nového Yorku, 19. října. [K. k.) Z Mexikas sděluje, že president Huerta kategoricky vyvrae všechny pověsti, rozšířené ve Spojených stálech, nějaké dobrovolné změně v mexické vládě.
Huerta Mexiko Nový York spojený stály
36 article Politická hlídka.
Politická hlídka. olo K nálezu správního soudu o zemské lšb inžiěcn správní komisi. eiesv levise lee da Velmi prudký článek proti nálezu správ- ního soudu ze dne 6. t. m., jimž vyslovena zá- konnost zemské správní komise a nejv. pa- tent ze dne 26. července t. ra, jimž se tato komise zavádí, uznán formálně a materiálně jako zákon z nouze, přinesla sobotní „Neue Fr. Presse“. Jakživa nenanesla do Athén zby- tečnějších sov jako tentokráte, neboť není nejmenší pochyby, že neústavní stav v Če- chách zaveden protiústavním aktem vlády, jakž nebylo o tom pochyby před vynesením nálezu správního soudu, a nebude po něm. Nebylo o tom pochyby už tenkrát, kdy „N. Fr. Presse“ bezprostředně po Anenském pa- tentu jala se uveřejňovati články přeslavných německo-pokrokových autorit s průvodním materiálem pro oprávněnost zemské správní komise, z nichž zejména nezapomenutelný Teszner způsobil nejvíce hluku mezi právní- ky. Tenkrát ještě byla zemská správní komise našim Němcům telik co právě dobyté zlaté rouno Argonautům, zlatá vlna oprchala a zby- la bezcenná kůže, do níž dělá „N. Fr. Presse díry argumenty velmi na snadě ležícími. Pa- thos, kterým bere v ochranu ústavnost před správním soudním dvorem, zní velmi banálně vedle argumentů správního soudu, kteréž.
Neue Francie . Presse Atény
37 article
opustivše řetěz citátů právních, dovozují nut- nost zemské správní komise a legitimitu císař- ského patentu jakožto činu rozumné logiky a právního vědomí, jež přimělo panovníka za- kročiti na záchranu království Českého, řítí- cího se do své hospodářské katastrofy. Ne- napadá nám ani ve snu, stavěti se za nále správního soudu, ale tolik je jisto, že timto odstavcem jeho důvodů souzena a odsouzena jest obstrukce, jakožto jediný a hlavní vinník porušení ústavy, jakéž representováno jest zemskou správní komisí. Proto se v člán- ku německo-pokrokového vůdčího orgánu svíjí a soptí zasažená o bstruk ce, nikol však předstírané právní přesvědčení a v „pá- teři své dotknutá ústava“. Až bude jednou na historické vážky postaveno naproti zem- ské správní komisi, pro niž nechováme ovšem ani špetku nadšení — zamezeni hospodářské katastrofy země, není nejmenši pochyby, že se dostane patentu svatoanenskému uznání je- ště vydatnějšího než jest nález správního sou- du, Existence zemské správní komise vždy bude ovšem porušením ústavy, ale bude uzná- na jako jediný prostředek ke zmaru katilinář- ského podniku, který bankrot království če- ského veřejně prohlásil za svůj cíl a z jeho zmaru vede nejznamenitější důvod proti vlád Stürgkhově a Thunově. Ukázalo se, že země- zradě, vlastně jejím posledním důsledkům za- bráněno bylo porušením ústavy a že ještě v tom hověno konečně jenom německé politice v Čechách, neboť možno bylo zabrániti poru- šení ústavy prostě poskytnutím zemskému vý- boru těch berních prostředků, jichž se do- stalo zemské správní komisi. Ale právě tomu. jediné možnosti zachrániti zemi ještě stále ústavním opatřením, vzepřeli se
Stürgkhův Thunův Čechy
38 article
Němei jako jeden muž a spadá tedy neústav- nost, k níž sáhnuto, na jich hlavu výhradně snošsProti kn. Thunovi i5 u a ž zi bouřila „N. Fr. Presse“ včera dále. Na včerejší zvou stať proti němu neměla už patrně žádný muteriál, neboť opakuje pouze stížnosti jit nesčetněkráte vyslovené a vyvrácené, provo- zujíc tedy nejobyčejnější kverulantství. Jak hluboko tu „N. Fr. Pr.“ klesla politicky, do- svědčí jediná ukázka včerejší štvanice „N. Fr. Pr.“: její výtka, že kn. Thun neuznává uza- vřené německé území a že tam posílá také české úřadní přípisy. Nemá-li i kn. Thun býti revolucionářen tož musí respektovat platné zákony, i nemůže následovati přikladu těch revolučních něme- ckých úřadníků — německých soudců nevylí- maje — kteří práva jazyka českého soustavně porušují. A německé území v Čechách nebude již nikdy tak uzavřeno, aby českému jazyku byl zamezen přístup do něholu se avo znažšom svtal ie siel Schönerer promluvil. i s noVšeněmecký spolek pro Východní Marku uspo- řádal v sobotu ve Vídni slavnostní schůzi na pa- mátku stoletého výročí bitvy u Lipska. Poněvadz bylo chlášeno, že v této schůzi promluví Jiří Schö- nerer, přišlo ho poslechnout asi 5000 jeho stou- penců — a patrně také jiných občanů. Schönere mluvil hlavně o nynějších politických poměrech. tedy také o otázce česko-německého dorozumění žádal, aby buď byla při něm provedena státní něm- čína, neb aby vůbec česko-německý smír byl zmařen. Sehönerer soudí, že pomocí silné vlády bylo by možno provésti zákon o státní němčině, něhož by vyňaty byly Halič, Bukovina a Dalmacie.
Thun Poněvadz Jiří Schö Schöner Francie Čechy Vídeň Lipsko Halič Bukovina Dalmacie noVšeněmecký spolek pro východní Marek
39 article
Vysloviv se pak proti klerikalismu, žádal Schöne- rer. aby se Němci shodli o lidovém německém programu pro budouenost. ježío otázka Rakonsk bude v dozírné době položena na evropský denní pořádek. Aby nebylo pochyby, co a jak Schöneret učiní, žádal shromážděné, aby provolali slávu cí- sáři Vilémovi, jakožto hlasateli germánské myšlen- ky budoucnosti. Vládní komisař přerušil Schönerera při tomíe jeho projevu, ale shromáždění hlučně protestovalo proti tomuto činu vládního komisaře Ovšem: Němci jsou vždy věrni Rakousku jsou blavním jeho pilířem. že tento pilíř je pře- stavěn politikou hohenzollernskou, vidi každý, je- nom určití činitelé ve státě habsburském tobo. — jak z jejich politiky patrno — nevidí.
Schön Němec Vilém Rakousko
40 article
ň jol Bol -hel
Bol
41 article Veřejná schůze
Veřejná schůze všeho učitelstva z Rychnovska, Zam- b berecka a Lanškrounska, o Od našeho zvláštního zpravodaje) « nel db en vbr lelateoben ODokončent.) Potom navrhl předseda učitelské jednoty říd. učitel Vrba tuto resoluci. Učitelstvo z Žamberska, Lani- krounska, Rychnovska, shromážděné na manifestační protestní schůzi dne 19. řijna 1913 vyslovuje nejtrpčí roz- hořčení nad tím, že činiteli povo- lanými dosud nebylo vysvobozeno z nesnesitelně žalostnýeh. bídných a zoufalých poměrů hmotných. Roz- hořčení to jest tím důvodněj- ší, že nebylo dáno dosud učitelstvu ani haléře výpomoci, ač zemsk správní komisi dány byly k disposici z droje přijmů permanentní fj- nanění komisí sněmovní, určené pře-
Vrba Rychnovsko Zama Lanškrounsko Oda Žambersko Lani
43 article ULLEION.
ULLEION. šstil 1 bo Historiografie českých měst. oke hro snbel ř v nosknodí váevov ells lahoně skzole božia čněmog vibude (Závěr.)nbonánizeM rrvon ubo Pan profesor dr. Jindřich Vančura však zaše ještě dále. Letošního roku ujal se slavnostní před- nášky o Husovi v Sokolovně klatovské. Mlurvené slovo je zcela přiměřenou a nad jiné účinnější for- mou výkladu vědeckého, předpokládaje, že k zají- mavému obsahu druží se náležitá verva řečnická Od přednášky vědecké nutno ovšem žádati určitou míru objektivity, stejně jako od historie psané. Bohužel, slavnostní řečník již označením the- matu: „Jak národ český znovu poznával M. Jana Husa“ vzbudil obavy, že nepůjde mu o přísně kritické zhodnocení významu Husova a je- ho doby pro český národ, nýbrž spíše o tendenční zhodnocování poměru jednotlivých politických stran českých k památce Husově z ryze osobního stanoviska řečníkova. Obavy tyto byly slavnostním výkladem řečníkovým, bohužel, až příliš opodstat- něny. Jsme mu vděčni, že jej aspoň ve zmírněné formě uveřejnil. Objasnil veřejnosti lépe, nežt mohí učiniti kdo jiný, proč právě toto thema shle- dával „vděčný ml Každý, kdo pozorně a kriticky přečte trest vý- kladů Vančurových, shledá, že vrcholí ve dvolím
doktor Vančura Hus M Hus Husův Vančurův
44 article
Předně v naprostém odsouzení stran staroče- ské i mladočeské, jež opustily kult Husův. Řečník použil ve schůzi samé dle našich Informací slov smyslu, že dokence pracovaly v českém lidul úpadku kultu Husova. Jako záchrance jeho uváděl profesora Masaryka. Absurdnost tohoto tvrzení vy- nikne sama zebou, uvážíme-li, jak málo populárn a vlivný byl autor spisu o samovraždě právě v těch letech v českém lidu a jak uboze by bylo posta- ráno o památku Husovu, kdyby v dobách všemo- houcností stran staro- a mladočeské byl proti jejich vlivu zachraňoval kult Husův jediný profesor Ma- saryk. Že i vliv jeho na inteligenci nebyl tehdy dost pronikavý, aby svou silou strhnul k jedině pravé a ryzí oslavě Husově, jak ji dnes doporučuje Vančura, je pádným příkladem sám slavnostní řeč- ník, jenž teprve před třemi asi léty svým vystou- pením z církve katolické a přestupem k protestan- fismu odhodlal se vstoupiti na půdu, na níž dle jeho mínění dnes jedině možno vzpomínati důstojně pa- mátky Husovy a odstraniti tak nejprve u sebe ono neblahé mravní rozpoltění, v němž řečník vidá „příčínu nesouladu vlastního přesvědčení s hlása- nými slovy a projevovanými skutky Nevyslovený důsledek tohoto oddílu výkladů řečníkových je ten, že kult Husův může najiti pravý útulek jedině v táboře Masarykově. lnbel ) Viz „Národní Listy, večerní vydání, z 13 a 18. přjnes
Husův Masaryk Vančura Masarykův Ma
45 article
vnaji kabilaí mln
46 article
Druhý vrcholný bod výkladů Vančurových je výtka, že husilsíví nesmi býti pouhou liberální hříčkou,ale směrem náboženským. Věrné následovníky Husovy nevidí pak ve straně pod- obojí 16. století, ale teprve v oné části její, v srdci lutherské, která odhodlala se učiniti přítrž mravní- mu rozpoltění svému, svrhnutím i formální přísluš- ností ke katolicismu. Po emigraci protestantů, ne- chtějících zapříti své přesvědčení náboženské, na- stává úpadek a je nyní třeba vytvořiti nový typ českého člověka, v němž by „rozpor mezi úctou láskou k duchovnímu dílu české reformace a mez církví, jež povalila toto dílo“, nebyl příčinou mravního rozpoltěnl Nic jiného tedy než dekatolisaci, odpadnutí o církve katolické, doporučoval slavnostní řečník klatovskému obecenstvu jako prostředek k pravé- mu následování Husa. Vynášení protestantské emi grace pak je positivní cesta k témuž cíli. „Klatovské Listy“ jako mluvčí strany mladočeské opřely se z povinnosti teroru před- nášky Vančurovy.sb Byly proniknuty vědomím, že by bylo nejnedd- pustitelnější chybou, vylučovati z řady ctitelů Mi- stra Jana Husi tisíce a tisíce upřímných a věrnýel přátel jeho slavného odkazu a sepnout pro všechnu budoucnost uctívání památky Husovy s proměnli- vou náladou a vratkým a dočasným trváním určite mse momi strany politické.
Vančurův Husův Jan Hus
47 article
Chápaly, že pro mnohé a mnohé je nutností vniterné sloučení památky Husovy s tím neb oním náboženským nebo i bezvěreckým smýšlením. Ale takové pojímání kultu Husova může najíti útulel v kruhu stejně smýšlejících, je však netaktní ná- zor určitého kruhu ctitelů Husových vnucovati příslušníkům kruhů jiných jako jedině samospasi- telný Vždyť v samotné české straně pokrokové na- zírání v tomto směru jest rozděleno. V Husor památníku k 6. červenci, vydaném „Volnou my šlenkou“, čteme z péra dra. F. Krejčího, rovná realisty a patriarchy volnomyslitelství, tato památ- ná slova: „Propagatoři protestantismu, vystupujíci ve jménu Husově, nechápou jeho významu, jeho velikost, protože nechápou ideu, jejímž je repre- sentantem. Také my pojímáme Husa jako mučedníka z svobodu náboženského myšlení. Chceme ji v du- chu Husově pro příslušníky všech náboženských směrů. Tuto cestu nechceme si dáti zalarasití ani anathematem katolickým, ale také žádným jiným. Pravým opakem toho je proselytismu Vančurův, jenž by nezbytně vedl k rozpoutání ná- boženských bojů, v nichž nevídíme žádný pokrok. ani prospěch národní. A považovali jsme proto za těžkou chybu když, s porušením všech společenských pravidel pozvaný slavnostní řečník útočí na jednotlivě stra- ny a vyvolává boje, které má jako historiogral pouze nostranně líčiti. 5nlbot bva ae sk ob oe lalno let Jiossa Míi ssnai
Husův Volná Hus Vančurův
48 article
Pan profesor Vančura je však nespravedliv vůči vlastní církvi protestantské, když tak rozhot čeně zatracuje „mravní rozpoltění“. Jemu jev vzo rem mravní statečnosli ona část protestantů, kterí po bitvě bělohorské opustila vlasl, aby mohla svo- bodně a veřejně vyznati své náboženství. Myslíme že nestranný historik nešťastných dnů pobělohor- ských vynese zcela jiný soud o tom, kdo v lěchto nejtrpčích chvilích národa byl jeho škůdcem a kdo jeho záchrancem. Tušíme, že jeho soud sotva bude tak přízniv těm. kdo v pravou chvíli váhali vytrh- nouti meč z pochvy na obranu svého náboženství 4 práv národa, i proti vlastnímu králi, a nedosta- tečnou oporou kurfista Jana Saského přivodili jeho porážku a „krvavý soud“ Ferdinandův, slabochům, kteří po obratu stěstí hledali jen záchranu, třeba mimo hranice vlasti. Přiřkne asi vinu na úpadku národní věci stejně těm, kdoj v slepé oddanostik jednomu náboženství ve jménu jeho hubili náro násilnou prolireformací, jako těm, kdo z příchylno- sti k náboženství druhému nedovedli věci vlast přinésti nejtěžší oběť, ale pro záchranu vlastní odešlizz vlasti, odnesli s šebou kusi její kultury a utonuvše v cizích národech, stali se namnoze ve svých potomcích nejzapřisáhlejšími a nejnebez- pečnějšími odpůrci národa, z něhož vyšli uJen jediný světlý příklad svití do temnot po- nížení českého ve věku 17tém a 18témavz mo Jsou to ti neznámí hrdinové protestantsk víry i věci národní, kteří nebáli se „mravního roz- poltění“, přijali na venek víru katolickou, alev prsou svých hřáli víru svých otců a chránilí řeč svých předků i její památky před vyhubením dobách úkorů a nebezpečí. svěv odan oo
Vančura Jan saský Ferdinandův
49 article
Když konečně udeřila hodina vysvobození to- lerančním patentem, mohli o sobě řici, že zachrá- nili na rodné půdě netoliko víru zděděnou, ale samu národnost. Kdož ví, jak by český národ ber zásluhy těchto ochránců starých knižních památek českých dožil osudného dne náboženské svobody. kz těchto Vančurou povržených „mravních roz- poltěnců“ vzešel národu českému v prvních dnech politické svobody jeho vůdce, budovatel programu národního a nepředstižený historiogral ce- lého českého národa, František Pa- lajcký. Theorie Vančurova o „mravním rozpoltění“ je nejnespravedlivější právě vůči nejlepším mužům jeho vlastní dnešní víry. Je přímo zločinem na pa- mátce těch, kdož dle dějinné pravdy za nejtěžších poměrů samojediní přes dobu persekuce české kni- hy, jazyka i historie staré slávy české v pevném uzavření svých srdcí národu zachovali světlou pa- mátku Husovu. Z jejich lůna vyšel nadšený histo- rik, jenž národu za prvního úsvitu svobody poli- tické ukázal na dobu Husovu, jako na nejslavnější českých dějin. Ku provedení těchto činů bylo po- třebí veliké mravní síly.
Vančura František pa Vančurův Husův náboženský svoboda
50 article
Co naproti tomu znamenají dnes pro český národ potomci těch „mravních nerozpoltěnců vnaob sa dooke vDí haovolod a vlaorvl kdož nesklonili svou šíji před nastalým obratem věcí v Čechách, ale raději odešli z vlasti? Utonul navždy v moři Němectva. Stopa jejich bude pro národ vždy smutnou jako radostné bude vzpomi- nati rozhodnutí jejich bratří, neopustiti posvátnou půdu vlasti. Věříme p. prof. Vančurovi, že jeho „toužení po Husovi“ je hluboké a opravdové, i přes to, že dovedlo jej teprve v pozdním věku, po přestupu na trvalý odpočinek, nadchnouti k odstranění mravní rozpoltěnosti, jež sám pokládů za nutné k následování skutečného, celého Husa. Pochybu- jeme však, že povede k vytvoření nového typu če- ského člověka, lepšího dnešního. nom ss al Už proto nikoliv, že theorie Vančurovy i Ma- sarykovy neobstojí na soudě vážné historie, po- něvadž fakta našich dějin nevykládají, ale vklá- dají do dějin českých fakta, jež jsou jim po chuti. A reformní hnutí, neopřená o sílu fakt a strhující příklad osobní, zůstanou věčně marným voláním. A věříme více, že právě v národě Husověc je ne- možný historik, jenž by z jeho dějin vyvážil nut- nost, vyplniti život národa jednostranným toužením náboženskýmin lan v žm hzolal a obirevo narO sonišvog devíhodobel
profesor Vančura Hus Vančurův Čechy Ma
51 article
To byla v stručnosti zásadní hlediska, jež při- měla „Klatovské Listy“, že letošní oslavu Husovu v Klatovech glossovaly těmito řádky- Letošní oslava Husova v našem městě byla však takového rázu, že dále mlčeti bylo byl hří- chem na věci samé. Oba slavnostní řečníci, pan prof. Vančura i posl. Prunar, zhostili se svého úkolu, který byl vším možným, jenom ne důstoj- ným vzpomenutím světlé památky mistra Jana Husa, která je přece drahou společně celému če- skému národu. Pan prol. Vančura ve své rozvleklé a únavné přednášce, v níž často se opakoval, po- zoruhodnou část vyplnil útoky na Staro- a Mlado- čechy. To snad by se hodilo zcela dobře pro před- nášku v pokrokové organisaci, kde páně profeso- rův protestantský fanalismus zcela vážně stotož- ňují s antiklerikalismem. Nehodí se však naprosto na schůzi českého lidu, kam mají přístup i ti věrní ctitelé památky Husovy, kteří mají jiné politické přesvědčení, než — pozvaný host a slavnostní řeč- nik. Pan profesor Vančura je však také historio- grafem našeho města. O výsledcích jeho práce je po tolika letech málo známo, snad jen na prospěch věci, neboť historie psaná vášnivcem, jenž ani při slavnostní příležitosti nedovede jinak, než zaná- šeti v shromáždění rušivé tony své politické ne- vraživosti, bude asi pramalé vnitřní hodnoty a ná- kladu dalšího sotva hodna. Prvého slavnostního řečníka překonal však tentokrále druhý — posl. Prunar. Týž bezprostředně po zapění národních písní učinil při plném shromáždění tento projev „Dle doslechu opovážil se jakýs holobrádek, jen nosí daké korálek a jmenuje se páter Fantyš, na- padaouli naše Sokolstvo“. Po ocitování odsouzení-
Husův profesor Vančura Prunar Hus Mlada Fantyš Klatovy
52 article
devším na dprava plata nčřtelských
53 article
hodného projevu p. P. Fantyše pokračoval: „Je-li pravda, že to ten lotr řekl, projevme mu své opo- vržení . Shromáždění, z něhož na několika mistech ozývaly se projevy odporu proti extempore p. Pru- nara, provolalo p. P. Fantyšovi hanbu. Ale na tom neměl posl. Prunar dosti a v zápětí vyzval shro- máždění, aby provolalo Husovi slávu. A shromáž- dění také uposlechlo. Při oslavách Husových doži jeme se tedy také loho, že současně s provolánín slávy Husovi se vynadá — jinak to nazvati nelze —nějakému zcela neznámému a málo významné- mu protivníku. Věc Sokolstva našeho, bohudíky nepotřebuje takových obránců jako je poslanee Prunar který věc jeho hájí pustým nadáváním na místě, kde má miti slovo jen důstojná vzpomink na našeho národního velikána a na jeho díla. Po- hana Sokolstva bude jistě odčiněna způsobem jedi. ně správným, odchodem provokujícího fanatikaz města našeho. Rozdíl mezi ním a posl. Prunarem je však ten, že prvý ponese důsledky svého neroz- umného činu, druhý pak veřejně nadává pod dvoje poslaneckou imunitou. ožvi ktebo žb Stačí nahlédnoutí, jak prof. Vančura sám skia- zuje obsah své přednášky klatovské, aby se po- znalo, kritisovaly-li „Klatovské Listy“ jeho ře nesprávně. Pan prof. V. odpověděl teprve po dvou měsících v „Čase! články„Z našich bojů kultur- ních“. A vtěto odpovědi napsal doslovně: „Podle vzoru plzeňského kler. „Českého Západu“ „po- hana Sokolstva bude“. těší se referent „Klatov. Ii. stů“, „jistě odčiněna způsobem jedině správným. odchodem provokujícího fanatika z města naše- ho“. Žel, že nemohl zavolati nějakého klatovského
Fantyš P Fantyš Prunar Hus Husův Vančura profesor Klatovy Český západ
54 article
Ujhelyiho, aby mě byl vyvedl z obvodu městaa okresu! Ke konci referent vyhrožuje řeční- kn, že nejsa kryt poslaneckou immunifou jako posl. Prunar, „ponese důsledky svého nerozumné- ho jednání“. ulačm sa lfiněmoc Každý, ne sad jen soudný, ale i povrchní čte- nář kritiky Kl. L.“ musí řádky, prof. V. pozasta- vené jako výhrůžku proti vlastní osobě, vztaho- vati výlučně na osobu P. Fantyše, na nějž padal také slova, divnou náhodou po dr. V. nepozástave- ná, o vynadání nějakému zcela neznáměmu a má- lo významnému protivníku“o Jen jen dvojí vě možná. Bud historik Vaněura neum ani tolik kriticky čísti, jako každý prostý laik a pak se naprosto nehodí k úkolu historika, pro nějž kritické číení pramenů je životní potřebou Anebo schválně překroutil pravý smysl těchto řádků, vztáhl úmyslně neprávem na sebe jen pro- to, aby mohl ze sebe učiniti mučedníka, volati na „KI. Listy své osobní přátele a přisouditi jim tu- též úlohu Ujhelyiho, kterou několik řádek výše ndls podvodem přisuzoval „Kl. Listům“. Jak vděčný to úkol, úřad historiografa král města Klatov! Jak silnou a pevnou, a co hlavní kulturní instifuci by z něho vybudoval p. pro- fesor dr. Jindřich. Vančura, kdyby klatovský za- hradník nedovedl i jeho strom přistřihinouti, aby odslan šsasl
Prunar Klement profesor P Fantyš doktor Ujhelyi Jindřich Vančura Jena Buda Vaněura Klatovy KI