1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
loladoaf vliboden veh
3
masthead
Praze, v pondělí 20.
Praha
10
article
Narannta večerní listy
předplácí set
V Praze v administracie
na měsle.
na čter.. . . .
* dvojí dmná k —
na měsle.
na čtvrt ista . . .. 7 K ek
a pioí ve fillálkáchi
ca měsio .
2 K so
aa ména Poštou.
i k o
s dvojí sásllk
a měsie
. . .S R SO
Praha
11
article
nodsvbo jaěvie
12
article
na čivrt leta . . . . K 40b
13
article
ětoe kemtěnosdns
1ovan
14
article
lnidokdin
cer
onslěba ilir
15
article
lláml-
níbo ore
16
article
v drobném prodejii
ranní čislonoapbě . za-
vsčerni
za e
Vo filišikáchy na venkově
ramní lslo
vočerni a
l. o
ov
lnserátv
řibsr
plati se hokové napřen
Předpinoeni a insorty přijin
administrace v Mariansko ul.
Tam nncházejí se věb
rudakce, tiekárna a ezpedis-
Národních Llste
bo
Mariansko ulice
17
article
ob ina 1 nleslásv
19
article
elašeídone a nbodo
20
article
Eukopiny se Devracsi
21
article
oto Haroculevy Hleo
23
article
Události na poloostrově
e balkánském.
lnán
Nové rakouské zakročení v Srbsku.
ov
Z Bělehradu. 20. října. M.-p. Paši č ode
bral se v sobotu večer, když odevzdána byla
vídeňská nota v konakn, dokonaku, a by
králiverbální notu sdělil. Násled-
ník Alexander přítomen byl roz-
mluvě, která trvala hodinu. Po ní po-
volán byl ke králi ministr vojenství Božano-
vič. Včera rokovali ministři o rakouské noti
a uznali, že jest třeba rychlého rozhodnutí, po-
něvadž vyklizení albanského území, srbským
vojskem obsazeného, vyžaduje nejméně čtyř
dnů, pročež by musil rozkaz k tomuto vykli-
zení dán býti nejpozději ve středu. Soudí se.
že vládarakouskévýzvěvyhov í, ale
s protestem. V kruzích ruské diplomacii blíz-
kých se tvrdí, že Srbsko bude žádati ve sroz-
umění se spřátelenými mocnostmi, aby územ
albanské, srbským vojskem vykli-
zené, bylo obsazeno mezinárodn
posádkou. Zpráva že podána byla rakouská
nota, způsobila ve skupštině velký rozruch.
Nespokojenost jeví se zejména ve straně po-
krokové, ve které bylo vysloveno politování
že nynějšími událostmi mařeny jsou všechny
naděje, které se pojí k vídeňské návštěvě m. p
Pašiče.lobul s a 1W sdlonlbnit
Z Vídně, 20. října. Poloúřadně se oznamuje
že rakouská verbální nota podána byla v Bě-
lehradě v sobotu o polednách, že tedy osmi-
denní lhůta, daná Srbsku k vyklizení alban-
ského území, uplyne v neděli o polednách.
Paša
Alexander
Pašič
Srbsko
Bělehrad
Vídeň
24
article
Lhůta osmidenní není míně na
Ihůtou do rozhodnutí se Srbska
nýbrž dobou konečného a úplného vyklízení
sutonomní Albanie srbským vojskem. Dokládá
se: „O pevnosti rakousko-uherské monarchie
setrvati na požadavku tom, nemůže býti žádné
pochyby, poněvadž usnesení k tomuto novému
zakročení stalo se v Bělehradě po úrade
mezi společnými ministry a obě
mavládami i za souhlasu koruny“.
Francouzská vláda o rakouském ultímatu Srb
oláož od smo sku daném. váaez dovnii
enz Paříže. 20. října. Rakouský velevyslane
hr. Szechenyi předložil včera o polednách
tutéž dobu, ve kterou tak učinili jeho kole-
gové v Londýně a v Petrohradě, r ako u sk
ultimatum, podané v Bělehradv-
Hr. Szechenyi doložil, že vláda rakou-
ská jedná v dohodě s Německema
Italií. Ministr zahraničnícho záležitostí vza
jeho sdělení na vědomí, podotkl však ihned.
že Rakousko tímto svým činem ne-
vykonává usnesení londýnské
velvyslanecké konference stra
hranic albánských, poněvadž
ušnesení stalosel 6velmocel mi
které Rakousko nikterak nezmoc-
nily, aby jednalo o vlastní újmě.
Velmoci trojdohody dají Srbsku radu, aby při-
mělo své vojsko k vyklizení albanského úze-
mí, zároveň však aby se obrátil
k veškerým velmocem s prosbou.
aby albanské hranice vytýčeny
byly mezinárodní kontrolní ko-
misí a Srbsko dostalo vydatnou
záruku proti novým násilnioste
albanským
Srb
Italia
Srbsko
Albánie
Bělehrad
Paříž
Londýn
Petrohrad
BělehradvHradec
Rakousko
25
article
Náboženská samospráva Aromunů v Srbsku
Z Bukureští, 19. října. (K. k.) Dle zpráv časp-
písů ratifikovala srbská vláda uznání náboženské
a kulturní autonomie Aromunů v Srbsku. Aromu-
nům má býti povoleno biskupství, jehož sídlen
pravděpodobně bude Bitolje.l mov
dajtooq šodén
nána
lecb Reckorlufecké jednání o mír.uoe v
Z Cařihradu, 18. října. (K. k.) Otáz ka stát-
ni příslušnosti, která činila obtíže již při tu-
recko-řeckém vyjednávání o mír, byla rozře-
šena dle prvni turecké osnovy, kterou Rešid bej
přinesl do Athén. Pokud jde o body, o nichž se
názory dosud rozcházejí, prohlašuje se na zprave-
ném místě Porty: V článku 7. týká se různost ná-
zorů majetku, jenž druhdy náležel sultánovi Abdu-
lovi Hamidoví a jehož správa po jeho sesazení byl-
svěřena ministerstvu financi. V článku 8. opirá s
Porta ve přičině vydržování zajatců o ustanovení
poslední haagské konvence, dle něhož náklady na
vydržování zajsíců připadnou k tíži státu, v jehož
moci zajatci jsou.v Důstojníci mají obdržeti své
služné, jež má zpět splatiti stát, kterému náležejí.
článku 9. neodpírá Porta nikterak náhradu z
řecké porniky, zadržené v Cařihradě před vypo-
vězením války. O článku 10. se podotýká, že dle
protokolu o vydání Soluna měly býti zbraně vojt-
nů i s děly uloženy ve skladišti a po válce měly
býti vráceny. Řecko zdráhá se nynís zbraně tyto
vrátiti, chtějíc dáti této klausuli jiný výklad. V
článku 11. trvá Porta na tom, aby vrchní muíti
obdržel investituru šejka ul islam, aby byl opa-
třen úřadní mocí, která by mu umožňovala výdá-
vlšlní
vati fetvy a jmenovati imamy.
Abd
Hamidový
Port
Bukurešť
Srbsko
Cařihrad
Atény
Řecko
Soluna
26
article
Z Paříže, 19. října. (K. k.) Zítra budou ture-
ckým mírovým delegátům v Athenáchi telegrafo-
vány instrukce o jistých spörných bošech osnovy
mírové smlouvy, ltaballo lev lela
Z Athén, 18. října. (K. k.) (Ag. d'Ath.) V dneš-
ní schůzi mírových delegátů bylo pokračováno
rozpravě o článcích, o nichž předevčírem ještě
trvaly různosti názorů. Pokud jde o několik bodů,
bylo docíleno sblížení. Řečti delegáti Naum a- Ster-
giadis a turečtí delegáti Herant bej a Sena Eddin
byly pověření projednáním článku o vakufech.
o n
se juroslro
l ob n
oži Ze Soluna, 19. října. (K. k.) (Ag. d'Atk.) Krá
Konstantin. jemuž bylo v Dramě uchystáno skvělé
uvitání, byl tam přilomen včera přehlidce vojska.
Král projevil vůči svému okoli neobyčejnou spoko-
jenost se vzezřením a duchem vojska. Po hostine
odjel král za pvaci obyvatelstxa antomobilem do
Kavaly Cestou byl radostně pozdravován četne
shromážděným venkovským obyvatelstvem. Oby-
vatelstvo kavalské uvítalo krále nadšenými ovace-
mi. U vchodu do města byla zřízena vitězná brána
u níž očekávali krále přednostové úřadů a ducho-
venstvo.
šm5 liq avomuad ltio z ela
a ma v v Řecké dementi. sě
Z Athén, 19. října. (K. k) Agenče d'Atpé-
nes prohlašuje za nepravdivou zprávu „Ag. tel
Bulg.“, že bulharské rodiny bylý Řeky deportová-
ny a že řečtí vojáci na cestě znásilňovali bulhar
ské ženy a vraždili ditky
1od s
Muřmedánský prefekt v bulharském území
Z Cařihradu, 19. října. (K. k.) Z informovan
strany turecké se ujišťuje, že Bulharsko dalo sou-
hlas, aby prefekt dimildžinský byl rovněž moha-
dotn
Naum
Sen
Konstantin
Agenč
Bulg
Řek
Paříž
Atény
Drama
Ob
Cařihrad
Bulharsko
Ster
Soluna
Aga . d ' Ath
Aga . d ' Atk
28
article
Výměna zajafců.
Z Cařihradu, 19. října. (K. k.) První franspore
3047 tureckých válečných zajatců příbyl sem
z Varny. Vojsko bude po absolvované karanténě
dopraveno do Anatolie.
šbontn mál
Náměstek vůdce mladoturecké strany.
Z Cařihradu, 19. října. (K. k.) Velkovezír, jen
byl nedávno zvolen vůdcem strany pro jednotu
pokrok, jmenoval ministra vnitra Talaata bej
svým stálým zástupcem v řízení strany. a o e -
sm a dool n r
doždog lnbaloci
me voelazvbo Euver bel. odeslanios ole i
Z Cařihradu, 19. října. (K. k.) Eaver bej ode-
bere se za účelem lékařského ošetřování do
Cařihrad
Anatólie
30
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Z parlamentní budovy před zahájením sně-
ii movny.si ronali nil
Z Vídně, 20. října. V parlamentní budově
bylo již dnes velmi mnoho poslanců skoro
všech stran. Nejčetněji sjeli se Němci. Před-
sednictvo německého národního
svazu konalo dnes schůzí, která se
zabývala veškerým materiálem, nahromadiv-
ším se za prázdnin, zejměna stavem česko-
německého vyjednávání, hav
Také Rusíni radili se a prohlašovali
přítomným žurnalistům že jsou odhod-
láni ke krajni oposrct.
Z Vídně, 20. října. Předsednictvo něme-
ckého nacionálního svazu konalo dopoledne
schůzi, ve které byly projednávány záležitosti
klubovní, jakož i otázka Němců z Čech. Od.
poledne má svaz sám schůzi. Odpoledne bude
míti též řada jiných klubů porady. Výkonný
výbor německých poslanců z Čech, jakož
sdružení německých poslanců z Čech sejdou
se rovněž odpoledne.vaocvtom s
vlonlá oleně. pl
b a vesha Audience. ibos jtže
Němec
Rusín
Vídeň
Čechy
Oda
německý národní svaz
32
article
ne Z Vídné, 20. října. Císař přijal dnesn do-
poledné ministerského předsedu hr. Stürg-
kha, na to pak ministra války polního
zbrojmistra ryt. Krobatina. Audience
trvaly dlouho. 5 ban
lote
lavonne Německý korunní princ a císař.
Z Berlína, 20. října. Myslí se, že korunní prin
revrátil se do Berlina dobrovolně. Nasvědčuje to-
mu okolnost. že poslán mu naproti generální po-
bočnik cisařuv Gonlard. Způsobilo také podiv, že
korunní prine, který měl včera s císařem v Postu-
pimi celohodinnou rozmluvu, nezůstal tam na oběd.
Z toho se soudí, že rozpor mezi otclem
synem jest yelmi pohnulý a že nen
harmonický. Korunní prine zůslaal pouze ho
dinu vnovém paláci a potom se vrátil do Berlina.
První israelita lordem vrchním soudcem pro-
od brázo nssdl Anglií.e be ranbe
Z Londýna, 19.řijna. (K. k.) Attorney genera
RufusIs aacs byl na místo úřadu se vzdavšího
lorda Alverstona jmenován lordem vrchním soud-
cem pro Anglii. — Solicitor-generál John Si m o
byl jmenován attorney-generálem a Buckmaste
solicitor-generálem.
Alverston
John
Vídný
Berlín
Anglie
Londýn
vrchní soud
Buckmaste Monitor
33
article
aJubileum „Ruských Vědomostí“.
Z Moskvy, 19. října. (P. t. a.) Časopis „ Ruské
Vědomosti“ slaví dnes jubileum svého 50letého
trvání.il šbovhe V ellog žencvo l
ole
Moskva
35
article
Revoluce v Mexiku.
žnol
Z Nového Yorku, 19. října. [K. k.) Z Mexikas
sděluje, že president Huerta kategoricky vyvrae
všechny pověsti, rozšířené ve Spojených stálech,
nějaké dobrovolné změně v mexické vládě.
Huerta
Mexiko
Nový York
spojený stály
36
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
olo K nálezu správního soudu o zemské
lšb inžiěcn
správní komisi. eiesv levise
lee
da Velmi prudký článek proti nálezu správ-
ního soudu ze dne 6. t. m., jimž vyslovena zá-
konnost zemské správní komise a nejv. pa-
tent ze dne 26. července t. ra, jimž se tato
komise zavádí, uznán formálně a materiálně
jako zákon z nouze, přinesla sobotní „Neue
Fr. Presse“. Jakživa nenanesla do Athén zby-
tečnějších sov jako tentokráte, neboť není
nejmenší pochyby, že neústavní stav v Če-
chách zaveden protiústavním aktem vlády,
jakž nebylo o tom pochyby před vynesením
nálezu správního soudu, a nebude po něm.
Nebylo o tom pochyby už tenkrát, kdy „N.
Fr. Presse“ bezprostředně po Anenském pa-
tentu jala se uveřejňovati články přeslavných
německo-pokrokových autorit s průvodním
materiálem pro oprávněnost zemské správní
komise, z nichž zejména nezapomenutelný
Teszner způsobil nejvíce hluku mezi právní-
ky. Tenkrát ještě byla zemská správní komise
našim Němcům telik co právě dobyté zlaté
rouno Argonautům, zlatá vlna oprchala a zby-
la bezcenná kůže, do níž dělá „N. Fr. Presse
díry argumenty velmi na snadě ležícími. Pa-
thos, kterým bere v ochranu ústavnost před
správním soudním dvorem, zní velmi banálně
vedle argumentů správního soudu, kteréž.
Neue
Francie . Presse
Atény
37
article
opustivše řetěz citátů právních, dovozují nut-
nost zemské správní komise a legitimitu císař-
ského patentu jakožto činu rozumné logiky a
právního vědomí, jež přimělo panovníka za-
kročiti na záchranu království Českého, řítí-
cího se do své hospodářské katastrofy. Ne-
napadá nám ani ve snu, stavěti se za nále
správního soudu, ale tolik je jisto, že timto
odstavcem jeho důvodů souzena a odsouzena
jest obstrukce, jakožto jediný a hlavní
vinník porušení ústavy, jakéž representováno
jest zemskou správní komisí. Proto se v člán-
ku německo-pokrokového vůdčího orgánu
svíjí a soptí zasažená o bstruk ce, nikol
však předstírané právní přesvědčení a v „pá-
teři své dotknutá ústava“. Až bude jednou
na historické vážky postaveno naproti zem-
ské správní komisi, pro niž nechováme ovšem
ani špetku nadšení — zamezeni hospodářské
katastrofy země, není nejmenši pochyby, že se
dostane patentu svatoanenskému uznání je-
ště vydatnějšího než jest nález správního sou-
du, Existence zemské správní komise vždy
bude ovšem porušením ústavy, ale bude uzná-
na jako jediný prostředek ke zmaru katilinář-
ského podniku, který bankrot království če-
ského veřejně prohlásil za svůj cíl a z jeho
zmaru vede nejznamenitější důvod proti vlád
Stürgkhově a Thunově. Ukázalo se, že země-
zradě, vlastně jejím posledním důsledkům za-
bráněno bylo porušením ústavy a že ještě v
tom hověno konečně jenom německé politice
v Čechách, neboť možno bylo zabrániti poru-
šení ústavy prostě poskytnutím zemskému vý-
boru těch berních prostředků, jichž se do-
stalo zemské správní komisi. Ale právě tomu.
jediné možnosti zachrániti zemi ještě
stále ústavním opatřením, vzepřeli se
Stürgkhův
Thunův
Čechy
38
article
Němei jako jeden muž a spadá tedy neústav-
nost, k níž sáhnuto, na jich hlavu výhradně
snošsProti kn. Thunovi i5 u a ž zi
bouřila „N. Fr. Presse“ včera dále. Na včerejší
zvou stať proti němu neměla už patrně žádný
muteriál, neboť opakuje pouze stížnosti jit
nesčetněkráte vyslovené a vyvrácené, provo-
zujíc tedy nejobyčejnější kverulantství. Jak
hluboko tu „N. Fr. Pr.“ klesla politicky, do-
svědčí jediná ukázka včerejší štvanice „N. Fr.
Pr.“: její výtka, že kn. Thun neuznává uza-
vřené německé území a že tam posílá také
české úřadní přípisy.
Nemá-li i kn. Thun býti revolucionářen
tož musí respektovat platné zákony, i nemůže
následovati přikladu těch revolučních něme-
ckých úřadníků — německých soudců nevylí-
maje — kteří práva jazyka českého soustavně
porušují. A německé území v Čechách nebude
již nikdy tak uzavřeno, aby českému jazyku
byl zamezen přístup do něholu se avo
znažšom svtal
ie siel Schönerer promluvil. i s
noVšeněmecký spolek pro Východní Marku uspo-
řádal v sobotu ve Vídni slavnostní schůzi na pa-
mátku stoletého výročí bitvy u Lipska. Poněvadz
bylo chlášeno, že v této schůzi promluví Jiří Schö-
nerer, přišlo ho poslechnout asi 5000 jeho stou-
penců — a patrně také jiných občanů. Schönere
mluvil hlavně o nynějších politických poměrech.
tedy také o otázce česko-německého dorozumění
žádal, aby buď byla při něm provedena státní něm-
čína, neb aby vůbec česko-německý smír byl
zmařen. Sehönerer soudí, že pomocí silné vlády
bylo by možno provésti zákon o státní němčině,
něhož by vyňaty byly Halič, Bukovina a Dalmacie.
Thun
Poněvadz
Jiří Schö
Schöner
Francie
Čechy
Vídeň
Lipsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
noVšeněmecký spolek pro východní Marek
39
article
Vysloviv se pak proti klerikalismu, žádal Schöne-
rer. aby se Němci shodli o lidovém německém
programu pro budouenost. ježío otázka Rakonsk
bude v dozírné době položena na evropský denní
pořádek. Aby nebylo pochyby, co a jak Schöneret
učiní, žádal shromážděné, aby provolali slávu cí-
sáři Vilémovi, jakožto hlasateli germánské myšlen-
ky budoucnosti.
Vládní komisař přerušil Schönerera při tomíe
jeho projevu, ale shromáždění hlučně protestovalo
proti tomuto činu vládního komisaře
Ovšem: Němci jsou vždy věrni Rakousku
jsou blavním jeho pilířem. že tento pilíř je pře-
stavěn politikou hohenzollernskou, vidi každý, je-
nom určití činitelé ve státě habsburském tobo. —
jak z jejich politiky patrno — nevidí.
Schön
Němec
Vilém
Rakousko
40
article
ň jol
Bol
-hel
Bol
41
article
Veřejná schůze
Veřejná schůze
všeho učitelstva z Rychnovska, Zam-
b berecka a Lanškrounska, o
Od našeho zvláštního zpravodaje) « nel
db en vbr
lelateoben
ODokončent.)
Potom navrhl předseda učitelské jednoty říd.
učitel Vrba tuto resoluci.
Učitelstvo z Žamberska, Lani-
krounska, Rychnovska, shromážděné
na manifestační protestní schůzi dne
19. řijna 1913 vyslovuje nejtrpčí roz-
hořčení nad tím, že činiteli povo-
lanými dosud nebylo vysvobozeno z
nesnesitelně žalostnýeh. bídných
a zoufalých poměrů hmotných. Roz-
hořčení to jest tím důvodněj-
ší, že nebylo dáno dosud učitelstvu
ani haléře výpomoci, ač zemsk
správní komisi dány byly k disposici
z droje přijmů permanentní fj-
nanění komisí sněmovní, určené pře-
Vrba
Rychnovsko
Zama
Lanškrounsko
Oda
Žambersko
Lani
43
article
ULLEION.
ULLEION.
šstil
1 bo Historiografie českých měst. oke
hro
snbel
ř v nosknodí váevov ells lahoně skzole
božia čněmog vibude (Závěr.)nbonánizeM rrvon
ubo Pan profesor dr. Jindřich Vančura však zaše
ještě dále. Letošního roku ujal se slavnostní před-
nášky o Husovi v Sokolovně klatovské. Mlurvené
slovo je zcela přiměřenou a nad jiné účinnější for-
mou výkladu vědeckého, předpokládaje, že k zají-
mavému obsahu druží se náležitá verva řečnická
Od přednášky vědecké nutno ovšem žádati určitou
míru objektivity, stejně jako od historie psané.
Bohužel, slavnostní řečník již označením the-
matu: „Jak národ český znovu poznával
M. Jana Husa“ vzbudil obavy, že nepůjde mu
o přísně kritické zhodnocení významu Husova a je-
ho doby pro český národ, nýbrž spíše o tendenční
zhodnocování poměru jednotlivých politických
stran českých k památce Husově z ryze osobního
stanoviska řečníkova. Obavy tyto byly slavnostním
výkladem řečníkovým, bohužel, až příliš opodstat-
něny. Jsme mu vděčni, že jej aspoň ve zmírněné
formě uveřejnil. Objasnil veřejnosti lépe, nežt
mohí učiniti kdo jiný, proč právě toto thema shle-
dával „vděčný ml
Každý, kdo pozorně a kriticky přečte trest vý-
kladů Vančurových, shledá, že vrcholí ve dvolím
doktor
Vančura
Hus
M Hus
Husův
Vančurův
44
article
Předně v naprostém odsouzení stran staroče-
ské i mladočeské, jež opustily kult Husův. Řečník
použil ve schůzi samé dle našich Informací slov
smyslu, že dokence pracovaly v českém lidul
úpadku kultu Husova. Jako záchrance jeho uváděl
profesora Masaryka. Absurdnost tohoto tvrzení vy-
nikne sama zebou, uvážíme-li, jak málo populárn
a vlivný byl autor spisu o samovraždě právě v těch
letech v českém lidu a jak uboze by bylo posta-
ráno o památku Husovu, kdyby v dobách všemo-
houcností stran staro- a mladočeské byl proti jejich
vlivu zachraňoval kult Husův jediný profesor Ma-
saryk. Že i vliv jeho na inteligenci nebyl tehdy
dost pronikavý, aby svou silou strhnul k jedině
pravé a ryzí oslavě Husově, jak ji dnes doporučuje
Vančura, je pádným příkladem sám slavnostní řeč-
ník, jenž teprve před třemi asi léty svým vystou-
pením z církve katolické a přestupem k protestan-
fismu odhodlal se vstoupiti na půdu, na níž dle jeho
mínění dnes jedině možno vzpomínati důstojně pa-
mátky Husovy a odstraniti tak nejprve u sebe
ono neblahé mravní rozpoltění, v němž řečník vidá
„příčínu nesouladu vlastního přesvědčení s hlása-
nými slovy a projevovanými skutky
Nevyslovený důsledek tohoto oddílu výkladů
řečníkových je ten, že kult Husův může najiti pravý
útulek jedině v táboře Masarykově.
lnbel
) Viz „Národní Listy, večerní vydání, z 13
a 18. přjnes
Husův
Masaryk
Vančura
Masarykův
Ma
45
article
vnaji
kabilaí mln
46
article
Druhý vrcholný bod výkladů Vančurových je
výtka, že husilsíví nesmi býti pouhou liberální
hříčkou,ale směrem náboženským. Věrné
následovníky Husovy nevidí pak ve straně pod-
obojí 16. století, ale teprve v oné části její, v srdci
lutherské, která odhodlala se učiniti přítrž mravní-
mu rozpoltění svému, svrhnutím i formální přísluš-
ností ke katolicismu. Po emigraci protestantů, ne-
chtějících zapříti své přesvědčení náboženské, na-
stává úpadek a je nyní třeba vytvořiti nový typ
českého člověka, v němž by „rozpor mezi úctou
láskou k duchovnímu dílu české reformace a mez
církví, jež povalila toto dílo“, nebyl příčinou
mravního rozpoltěnl
Nic jiného tedy než dekatolisaci, odpadnutí o
církve katolické, doporučoval slavnostní řečník
klatovskému obecenstvu jako prostředek k pravé-
mu následování Husa. Vynášení protestantské emi
grace pak je positivní cesta k témuž cíli.
„Klatovské Listy“ jako mluvčí strany
mladočeské opřely se z povinnosti teroru před-
nášky Vančurovy.sb
Byly proniknuty vědomím, že by bylo nejnedd-
pustitelnější chybou, vylučovati z řady ctitelů Mi-
stra Jana Husi tisíce a tisíce upřímných a věrnýel
přátel jeho slavného odkazu a sepnout pro všechnu
budoucnost uctívání památky Husovy s proměnli-
vou náladou a vratkým a dočasným trváním určite
mse momi
strany politické.
Vančurův
Husův
Jan Hus
47
article
Chápaly, že pro mnohé a mnohé je nutností
vniterné sloučení památky Husovy s tím neb oním
náboženským nebo i bezvěreckým smýšlením. Ale
takové pojímání kultu Husova může najíti útulel
v kruhu stejně smýšlejících, je však netaktní ná-
zor určitého kruhu ctitelů Husových vnucovati
příslušníkům kruhů jiných jako jedině samospasi-
telný
Vždyť v samotné české straně pokrokové na-
zírání v tomto směru jest rozděleno. V Husor
památníku k 6. červenci, vydaném „Volnou my
šlenkou“, čteme z péra dra. F. Krejčího, rovná
realisty a patriarchy volnomyslitelství, tato památ-
ná slova: „Propagatoři protestantismu, vystupujíci
ve jménu Husově, nechápou jeho významu, jeho
velikost, protože nechápou ideu, jejímž je repre-
sentantem.
Také my pojímáme Husa jako mučedníka z
svobodu náboženského myšlení. Chceme ji v du-
chu Husově pro příslušníky všech náboženských
směrů. Tuto cestu nechceme si dáti zalarasití ani
anathematem katolickým, ale také žádným jiným.
Pravým opakem toho je proselytismu
Vančurův, jenž by nezbytně vedl k rozpoutání ná-
boženských bojů, v nichž nevídíme žádný pokrok.
ani prospěch národní.
A považovali jsme proto za těžkou chybu
když, s porušením všech společenských pravidel
pozvaný slavnostní řečník útočí na jednotlivě stra-
ny a vyvolává boje, které má jako historiogral
pouze nostranně líčiti.
5nlbot bva ae
sk ob oe lalno
let
Jiossa Míi ssnai
Husův
Volná
Hus
Vančurův
48
article
Pan profesor Vančura je však nespravedliv
vůči vlastní církvi protestantské, když tak rozhot
čeně zatracuje „mravní rozpoltění“. Jemu jev vzo
rem mravní statečnosli ona část protestantů, kterí
po bitvě bělohorské opustila vlasl, aby mohla svo-
bodně a veřejně vyznati své náboženství. Myslíme
že nestranný historik nešťastných dnů pobělohor-
ských vynese zcela jiný soud o tom, kdo v lěchto
nejtrpčích chvilích národa byl jeho škůdcem a kdo
jeho záchrancem. Tušíme, že jeho soud sotva bude
tak přízniv těm. kdo v pravou chvíli váhali vytrh-
nouti meč z pochvy na obranu svého náboženství
4 práv národa, i proti vlastnímu králi, a nedosta-
tečnou oporou kurfista Jana Saského přivodili jeho
porážku a „krvavý soud“ Ferdinandův, slabochům,
kteří po obratu stěstí hledali jen záchranu, třeba
mimo hranice vlasti. Přiřkne asi vinu na úpadku
národní věci stejně těm, kdoj v slepé oddanostik
jednomu náboženství ve jménu jeho hubili náro
násilnou prolireformací, jako těm, kdo z příchylno-
sti k náboženství druhému nedovedli věci vlast
přinésti nejtěžší oběť, ale pro záchranu vlastní
odešlizz vlasti, odnesli s šebou kusi její kultury a
utonuvše v cizích národech, stali se namnoze ve
svých potomcích nejzapřisáhlejšími a nejnebez-
pečnějšími odpůrci národa, z něhož vyšli
uJen jediný světlý příklad svití do temnot po-
nížení českého ve věku 17tém a 18témavz
mo Jsou to ti neznámí hrdinové protestantsk
víry i věci národní, kteří nebáli se „mravního roz-
poltění“, přijali na venek víru katolickou, alev
prsou svých hřáli víru svých otců a chránilí řeč
svých předků i její památky před vyhubením
dobách úkorů a nebezpečí. svěv odan oo
Vančura
Jan saský
Ferdinandův
49
article
Když konečně udeřila hodina vysvobození to-
lerančním patentem, mohli o sobě řici, že zachrá-
nili na rodné půdě netoliko víru zděděnou, ale
samu národnost. Kdož ví, jak by český národ ber
zásluhy těchto ochránců starých knižních památek
českých dožil osudného dne náboženské svobody.
kz těchto Vančurou povržených „mravních roz-
poltěnců“ vzešel národu českému v prvních dnech
politické svobody jeho vůdce, budovatel programu
národního a nepředstižený historiogral ce-
lého českého národa, František Pa-
lajcký.
Theorie Vančurova o „mravním rozpoltění“ je
nejnespravedlivější právě vůči nejlepším mužům
jeho vlastní dnešní víry. Je přímo zločinem na pa-
mátce těch, kdož dle dějinné pravdy za nejtěžších
poměrů samojediní přes dobu persekuce české kni-
hy, jazyka i historie staré slávy české v pevném
uzavření svých srdcí národu zachovali světlou pa-
mátku Husovu. Z jejich lůna vyšel nadšený histo-
rik, jenž národu za prvního úsvitu svobody poli-
tické ukázal na dobu Husovu, jako na nejslavnější
českých dějin. Ku provedení těchto činů bylo po-
třebí veliké mravní síly.
Vančura
František pa
Vančurův
Husův
náboženský svoboda
50
article
Co naproti tomu znamenají dnes pro český
národ potomci těch „mravních nerozpoltěnců
vnaob sa dooke vDí haovolod a vlaorvl
kdož nesklonili svou šíji před nastalým obratem
věcí v Čechách, ale raději odešli z vlasti? Utonul
navždy v moři Němectva. Stopa jejich bude pro
národ vždy smutnou jako radostné bude vzpomi-
nati rozhodnutí jejich bratří, neopustiti posvátnou
půdu vlasti.
Věříme p. prof. Vančurovi, že jeho „toužení
po Husovi“ je hluboké a opravdové, i přes to, že
dovedlo jej teprve v pozdním věku, po přestupu
na trvalý odpočinek, nadchnouti k odstranění
mravní rozpoltěnosti, jež sám pokládů za nutné
k následování skutečného, celého Husa. Pochybu-
jeme však, že povede k vytvoření nového typu če-
ského člověka, lepšího dnešního. nom ss al
Už proto nikoliv, že theorie Vančurovy i Ma-
sarykovy neobstojí na soudě vážné historie, po-
něvadž fakta našich dějin nevykládají, ale vklá-
dají do dějin českých fakta, jež jsou jim po chuti.
A reformní hnutí, neopřená o sílu fakt a strhující
příklad osobní, zůstanou věčně marným voláním.
A věříme více, že právě v národě Husověc je ne-
možný historik, jenž by z jeho dějin vyvážil nut-
nost, vyplniti život národa jednostranným toužením
náboženskýmin
lan v žm hzolal a obirevo
narO sonišvog devíhodobel
profesor
Vančura
Hus
Vančurův
Čechy
Ma
51
article
To byla v stručnosti zásadní hlediska, jež při-
měla „Klatovské Listy“, že letošní oslavu Husovu
v Klatovech glossovaly těmito řádky-
Letošní oslava Husova v našem městě byla
však takového rázu, že dále mlčeti bylo byl hří-
chem na věci samé. Oba slavnostní řečníci, pan
prof. Vančura i posl. Prunar, zhostili se svého
úkolu, který byl vším možným, jenom ne důstoj-
ným vzpomenutím světlé památky mistra Jana
Husa, která je přece drahou společně celému če-
skému národu. Pan prol. Vančura ve své rozvleklé
a únavné přednášce, v níž často se opakoval, po-
zoruhodnou část vyplnil útoky na Staro- a Mlado-
čechy. To snad by se hodilo zcela dobře pro před-
nášku v pokrokové organisaci, kde páně profeso-
rův protestantský fanalismus zcela vážně stotož-
ňují s antiklerikalismem. Nehodí se však naprosto
na schůzi českého lidu, kam mají přístup i ti věrní
ctitelé památky Husovy, kteří mají jiné politické
přesvědčení, než — pozvaný host a slavnostní řeč-
nik. Pan profesor Vančura je však také historio-
grafem našeho města. O výsledcích jeho práce je
po tolika letech málo známo, snad jen na prospěch
věci, neboť historie psaná vášnivcem, jenž ani při
slavnostní příležitosti nedovede jinak, než zaná-
šeti v shromáždění rušivé tony své politické ne-
vraživosti, bude asi pramalé vnitřní hodnoty a ná-
kladu dalšího sotva hodna. Prvého slavnostního
řečníka překonal však tentokrále druhý — posl.
Prunar. Týž bezprostředně po zapění národních
písní učinil při plném shromáždění tento projev
„Dle doslechu opovážil se jakýs holobrádek, jen
nosí daké korálek a jmenuje se páter Fantyš, na-
padaouli naše Sokolstvo“. Po ocitování odsouzení-
Husův
profesor
Vančura
Prunar
Hus
Mlada
Fantyš
Klatovy
52
article
devším na dprava plata nčřtelských
53
article
hodného projevu p. P. Fantyše pokračoval: „Je-li
pravda, že to ten lotr řekl, projevme mu své opo-
vržení . Shromáždění, z něhož na několika mistech
ozývaly se projevy odporu proti extempore p. Pru-
nara, provolalo p. P. Fantyšovi hanbu. Ale na tom
neměl posl. Prunar dosti a v zápětí vyzval shro-
máždění, aby provolalo Husovi slávu. A shromáž-
dění také uposlechlo. Při oslavách Husových doži
jeme se tedy také loho, že současně s provolánín
slávy Husovi se vynadá — jinak to nazvati nelze
—nějakému zcela neznámému a málo významné-
mu protivníku. Věc Sokolstva našeho, bohudíky
nepotřebuje takových obránců jako je poslanee
Prunar který věc jeho hájí pustým nadáváním na
místě, kde má miti slovo jen důstojná vzpomink
na našeho národního velikána a na jeho díla. Po-
hana Sokolstva bude jistě odčiněna způsobem jedi.
ně správným, odchodem provokujícího fanatikaz
města našeho. Rozdíl mezi ním a posl. Prunarem
je však ten, že prvý ponese důsledky svého neroz-
umného činu, druhý pak veřejně nadává pod dvoje
poslaneckou imunitou. ožvi ktebo
žb Stačí nahlédnoutí, jak prof. Vančura sám skia-
zuje obsah své přednášky klatovské, aby se po-
znalo, kritisovaly-li „Klatovské Listy“ jeho ře
nesprávně. Pan prof. V. odpověděl teprve po dvou
měsících v „Čase! články„Z našich bojů kultur-
ních“. A vtěto odpovědi napsal doslovně: „Podle
vzoru plzeňského kler. „Českého Západu“ „po-
hana Sokolstva bude“. těší se referent „Klatov. Ii.
stů“, „jistě odčiněna způsobem jedině správným.
odchodem provokujícího fanatika z města naše-
ho“. Žel, že nemohl zavolati nějakého klatovského
Fantyš
P Fantyš
Prunar
Hus
Husův
Vančura
profesor
Klatovy
Český západ
54
article
Ujhelyiho, aby mě byl vyvedl z obvodu městaa
okresu! Ke konci referent vyhrožuje řeční-
kn, že nejsa kryt poslaneckou immunifou jako
posl. Prunar, „ponese důsledky svého nerozumné-
ho jednání“. ulačm sa lfiněmoc
Každý, ne sad jen soudný, ale i povrchní čte-
nář kritiky Kl. L.“ musí řádky, prof. V. pozasta-
vené jako výhrůžku proti vlastní osobě, vztaho-
vati výlučně na osobu P. Fantyše, na nějž padal
také slova, divnou náhodou po dr. V. nepozástave-
ná, o vynadání nějakému zcela neznáměmu a má-
lo významnému protivníku“o Jen jen dvojí vě
možná. Bud historik Vaněura neum
ani tolik kriticky čísti, jako každý prostý laik
a pak se naprosto nehodí k úkolu historika, pro
nějž kritické číení pramenů je životní potřebou
Anebo schválně překroutil pravý smysl těchto
řádků, vztáhl úmyslně neprávem na sebe jen pro-
to, aby mohl ze sebe učiniti mučedníka, volati na
„KI. Listy své osobní přátele a přisouditi jim tu-
též úlohu Ujhelyiho, kterou několik řádek výše
ndls
podvodem přisuzoval „Kl. Listům“.
Jak vděčný to úkol, úřad historiografa král
města Klatov! Jak silnou a pevnou, a co hlavní
kulturní instifuci by z něho vybudoval p. pro-
fesor dr. Jindřich. Vančura, kdyby klatovský za-
hradník nedovedl i jeho strom přistřihinouti, aby
odslan šsasl
Prunar
Klement
profesor
P Fantyš
doktor
Ujhelyi
Jindřich
Vančura
Jena
Buda
Vaněura
Klatovy
KI