2
masthead
V Praze, v sobotu dne 23. března 1901.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. MIst
přadplácí se
v Praže v alminislraei
pa nožele
ndtne lts: ! . . 8K —
s dvejí donáško
sa ztšsíe
na čtnrt leta .
ve mlislkách
: 2K9o
za měsie.
Pošton:
r id . . . . K o0
s dvojí zisilkou
na něeí
za čivrt leta . . . . 11 K so
5
article
Krok sensační nutno vysvětliti
Krok sensační nutno vysvětliti
Kdo snad ještě o tom pochyboval, že
veřejné mínění v národě českém právem
dovolává se bližšího a pochopitelnějšího ob-
jasnění ve věcech české politiky, ovšem ni
kterak nechtějíc otřásati základy předpoklá
dané úmluvy, pokud se stala v rámci usne
sení sjezdu důvěrníků dne 16. prosince,
nabyl předvčerejší vinohradskou řečí dra.
Engla naprosto přesvědčivého dokladu, že
mínění ono jest činitelem, jejž v modernímži
votě veřejném nelze obejíti.
Dr. Engel, byť i byl odmítl opětnou
volbu do rady říšské, zůstává stále neoby-
čejně pozorným účastníkem politického ruchu
a jest zároveň jedním z nejspolehlivějších a
nejvíce povolaných interpretů jeho. Proto
také vystihl nezbytnou toho potřebu, aby
pokud na něm jest, vyslovil svě míněnío
nynější situhci.
Jakož ani jinak mysliti se nedalo, nesl
se výklad jeho přesně v mezích, politikou
poslanců národních pro nynějšek vytčených,
ale proto přece jen nemálo přispěje k oce-
nění její.
Mezi důležitě okolnosti, jež souvisí s ny
nější politickou konstellací, náleží zajisté
sdělení dra. Engla o vyjednávání s předse
dou ministerstva drem. Körbrem v prvé polo
vině minulého roku, jež »pro někter
nedopatření nebo pro schválno st
nemělo výsledku«, a skončilo »českou mu
zikou« dne 8. června.
Tu podán zajisté spolehlivý klíč ku po
rozumění toho, že mlčelivost poselstva če
ského do velikonoc vyhražená stran učině-
ných úmluv nynějších jest jedním z pro-
středků, jimiž se má předejíti »některým
nedopatřením, po případě snad i »schválno-
stem«, ale i spolehlivým ukazatelem, že mezi
nejnovější a tehdejší akcí vyjednávací jes
velmi těsné spojení.
doktor
Engel
6
article
Neméně vzácným jest výrok dra. Engla
sem náležitý, že vzpomenutý krok sboru po-
slaneckého (totiž umožnění porad parlament
ních ve příčině známých předloh vládních
vzbudí v Čechách sensaci; že sbor
poslanecký jej podnikl, až když nabyl na-
zoru, že krok ten jest pro náš lid prospěšný
a že učinil jej beze všeho vedlej
šího ohledu na popularitu.
Nemýlilo se tudíž, naopak velice správně
se chovalo veřejné mínění národa českého,
pokud stejně vážně důležitost učiněného
kroku pochopovalo a po zvyku konstitučním
blizších okolností seznati si přálo.
Čechy
7
article
V této příčině dr. Engel dovolává se
pro sbor poslanců oné důvěry voličstva,
klerouž věnovalo počálkem ledna t. r. jejich
rozmyslu, rozumu a vlastenectví, takže by
bylo s podivením, kdyby nyní pro jedi n
rozhodnutí mělo býti prohlášeno, že
poslanci oné důvěry jsou zbaveni! Zajisté
přijde doba, pravil dr. Engel, kdy voličstvo
bude účtovati se svými poslanci; ale iv
tom případě, kdyby se nesplnilo očekávání,
kladené ve krok, jejž poslanci naši učinili,
musili bychom věc posuzovati s jiné stránky
jestliže by poslanci dokázali, že vina nepadá
na ně a že dobře promyslili věc, do níž se
dali, musili bychom říci, že nikdo není ne-
omylným, že i nejmoudřejší může chybiti,
ale nezasluhuje naprostého odsouzení, když
může dokázati, že měl poctivou vůli aže
do práce dal se svědomitě. Já však doufám,
pokračoval dr. Engel, že neocitneme se v
tom postavení, bychom musili své poslance
odsouditi, já naopak věřím, že cesta jejich
se osvědčí jakožto správná a třeba nedocí-
líme všeho, co jest naším ideálem, dospě-
jeme přece blíže k tomu, co nám také
leží na srdci.«
Není ani v tomto výkladu dra. Engla
ničeho více pověděno, než co srovnati lze
se stanoviskem národního poselstva ve Vídni
ale z úst jeho předce jen vyznívá daleko
sáhlá důležitost kroku, jenž se stal, a jehoz
závaznost trvá do velikonoc.
Engel
Vídeň
národní poselstvo
8
article
A právě v této okolnosti spočívá ona
hluboká a všestranná účast lidu českého
touha, zvěděti — byť i ne jednotlivé body
a články zjednaně dočasné dohody — tedy
aspoň její zásady, její politický směr a jej
akční základy
I kdybychom tu v Čechách co den ne-
viděli, kterak německá veřejnost při každé
jednotlivé věci, jak se vyskytuje ve Vídnia
na radě říšské, určitě se dovídá, co a proč
se s ní stalo, (tak nejnověji opětně o sporu
všeněmecké skupiny poslanecké s předsedou
sněmovny ve příčině censurovaní dotazů).
což ve věcech českých stejně stopovati nelze
musilo by nás poplašiti, že vyskytují se
mimo to čím dále tím nápadnější zjevy.
svědčící o neobyčejném záj mu.
jakýž ve veškeré skorem Evro pe
vytryskuje nyní v našem tež
kém zápasu obrannéml
Sami téměř co den uvádíme nezvykle
hlasy politiků a novinářů ruských, francouz-
ských a nejnověji i anglických, a ze všech
výroků a posudků těchto vyzníva skorem
jednohlasné mínění: Čechové, vy mátev
tomto okamžiku ve vlastních rukou osud
svůj budoucí; nikdo v Evropě (mimo Němce)
si nepřeje, abyste podlehli Němcům, anebo
se jim sami podřizovali. Jaké štěstí si uku-
jete, takové budete míti! . . . —
A slyšíme-li tu v Čechách tyto množíc
se hlasy a pozorujeme-li při tom, kterak po
stránce národní ode dne zvolení nynějšího
předsedy sněmovny německá útočivost za-
znamenává úspěch za úspěchem a kterak
ústrky proti nám se množí, je liž tu s podi-
vením, ze veřejné mínění touží po tom více
zvěděti, kam vede cesta »do velikonoc« na
stoupená?
Němec
Čechy
Evropa
Velikonoce
9
article
Není to nedůvěra, proto že voličstvo
české po čtyřicet již let jest vzorem věrnosti
ku hlásanému politickému i národnímu pro-
gramu, není to vrtkavost přesvědčení, ale je
to vřelá a hluboká touha, těsným a blízkým
stykem s kruhy poslaneckými dodati posta-
vení těchto co největší opory, sobě pak zjed-
nati nezbytného světla do budoucnosti ve
věci, jež, jak výtečně pověděl dr. Engel
musila vzbuditi v Čechách sen
sacil
Vzpomenuli jsme u této příležitosti hlas
zahraničných také i proto, že některé z nich,
jako na příklad poslední anglický, včer
uvedený, ukládají národu českému jakési po-
divné úkoly, za jejichž zdar činí zodpověd
ným i Rusko — nyní kdesi nedozírně daleko
na dálném Východě zaujaté. Neozývala se
z Anglie podobná slova k rozmanitým ná
rodům a nejsou skorem totožná s tím, eo
se říká na příklad nyní Makedoncům?
Možno-li za takových podivných zjevů
zůstaviti lid bez bližšího výkladu o významu
důležitého kroku, kterýž se stal, a klidně
přihlížeti, jak se do jeho středu tlačí nezod-
povědná agitace?
Konáme jen svou povinnost jakožto
přátelé klubu poslaneckého, voláme-li opětne
a opětně, aby nezůstával bez věcného ko
mentáře onen krok sensační.
Engel
Makedonec
Čechy
Rusko
Anglie
11
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Schůze dvacátá sedmá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 22. března.
»Všeněmecký svaze zastavil obstruke
svou — zatím. Opakujeme: Jen pr
dnešek a provisorně. Včera sice jejieh
člen pan Rudolf Berger velice se roz
hořčoval na provisoria v tomto státě a ví-
deňském parlamentě a také na provisorní roz-
hodnutí hr. Vettera o neněmeckých inter-
pellacich, ale dnes pánové z této jednoty vzali
zavděk provisorním dohodnutím o censuře prae-
sidiem vykonávané nad interpellacemi. Dodá-
váme nad jejich interpellacemi známého ka
libru, nikoliv nad interpellacemi vůbec.
Fskticky skoro dvě hodiny v všeněmecký
svaze pravaděl obstrukci také na počátku
dnešní schůze. Potom od ní upustili. Couvli.
když dal se napřed na ústup pan Mori
z Lilie. Inu, jak je to ve známém kupletě » Ve-
selá vojna«: »Moudřejší povoll«,
To stalo se tak:
Posice, jakou zaujal president ve příčině
restringování dotazů byla neudržitelná. Musíla
vésti ke konfliktu a buď k porážce jednoho
z obou zúčastněných činitelů nebo ke kompro-
misu. Jakkoliv se ještě dopoledne kasali
oba — v poslední chvili si rozmyslili věc
a vyrovnali se.
O 10. hodině sešel se klub »všeněmeckého
svazu«. Smýšlení bylo tam veskrze válečné
Usneseno pokračovati v obstrukci a rozdány
role. Skoro všem členům uloženo, aby činil
dolazy na praesidium anebo jiným způsobem
zabijeli čas.
President hr. Vetter povolal k sob
posl. Wolfa. Domlouval mu, by »Všeněmei-
zanechali svého postupu, začež prý přijde se
jim všemožně v ústrety. Pan K. H. W ol
odvětil, že on a jeho přátelé za takové
sliby pěkně děkují a setrvávají na svém od
hodlání.
Pak dostavili se do praesidia posl. Stej
a dr. Eisenkolb. Žádali, by zrušila se
censura naproti interpellačím úplně a tyto n
byly vylučovány ze schůzí veřejných.
Berger
Vetter
Mori
Wolf
W ol
doktor
Eisenkolb
Vídeň
poslanecký sněmovna
všeněmecký svaz
12
article
Nyní byl zase pan hr. Vetter tvrdým
Odmitl tento postulát zhola, pravě, že nesleví
ani co by za nehet vešlo.
Schůze zahájena za nejpřikřejšího proti-
venství obou táborů. Tu však se objevil na
kolbišti anděl míru, p. Skéne. Za půl hodiny
měl hotové příměří, za další půl hodiny ho
tový pakt.
Po žádosti Všeněmců musily se všecky
interpellace čísti doslova. Mezi zapisovateli, kteří
měli dnes službu, byl také p. dr. Rudol
Berger. Tento však funkce své se vzdal,
zůstali tudíž hr. Deym a P. Stojan sami.
Dvě hodiny čísti na hlas, uzná každý, že nen
žádnou rozkoší. Nelze tedy zazlívati hr. Dey
movi, že měl toho za hodinu dost. »My z pravice
jsme se načelli dost za německé obstrukce dva
a půl roku; chtějí li ji dělati pánové z levice
zas, ať si jen čton zapisovatelé jejich« děl
prohlásil strike. Za něj povolán posl. P. Kern.
Poslanci Stein, Hofer, Eisenkolb,
Sehreiter a Kasper dohlíželi, zdali něco
nezamlčuje.
Za této lektury viděli jsme z lože žurna-
listické, jak p. Skéne vešel ve styky se Vše-
němci, zvláště se Schönererem a Wo-
fem. Všichni tři křičeli a široce rozkládali ru
kama. Světelský pán co chvíli odběhl a zase
přiběhl, Skéne docházel k dru. K örbr ovi.
hr. Vettrovi a Kathreinovi. Konečně
dosaženo dorozumění za těchto podmnínek:
Předsednictvo dá přečísti ve sehůzi veřejné
2 dotazy Všeněmců o konfiskacích; tito vezmou
nazpět svoje pilně návrhy a dají se všichni
škrinouti ze seznamu řečníků přihlášených k do-
tazům na předsedu. Pro budoucnos
však žádný konpaciscent se neváže
a Všeněmci sobě zůstavují zpu-
sobiti ihned obstrukci, ja kmile
by předseda chtěl interpellačn
právo zase okleštovati.
Všeněmecká obstrukce jest tedy zažehnána.
Provisorně. Jest odkázána, iak dobře pověděl
Vetter
Skéne
doktor
Rudol Berger
Deym
Dey
P Kern
Stein
Hofer
Eisenkolb
Sehreiter
Kasper
wo
13
article
»Pesther Lloyd«, z jeviště do kulisy a čeká tan
pouze — jak se podle divadelní terminologie
říká — na narážku.
Vážnou věc uvedl ve známost plena posl
Maštálka, že totiž ministr železnic pohrozi
mu včera véčer ve výboru, za jeho rozhodnou
řeč proti předloze investiční a zvláště proti re
fundaci 80 millionů korun do státní pokladny
odvetou na lokálce pro volební okres jmeno
vaného poslance projektované. Zástupce městské
skupiny jíčínské vzněsl proto dotaz na před-
sedu, chee-li chrániti právo svobodného projevu
mínění neodvislých poslanců. Místo ministr-
presidenta odpověděl sám ministri železnic dr.
Wittek. Pociťoval patrně, že taková obžaloh
nemůže zůstati bez repliky neprodlené. Nemoh
jí však čeliti jinak, uchýlil se k výmluvě,že
jeho výrok byl míněn jako žert. Věc, o kterou jde.
jest tuze vážnou, než aby mohl kdokoli, třeb
ministr, si jí zahrávati; žert mohl by míti na-
sledky nejnepřijemnější, nikoli pro poslance
kterému bylo vyhrožováno, nýbrž pro ministra,
který vyhrožoval.
Návrh vídeňské školní rady podaný zemsk
školní radě dolnorakouské, by poslanee Seřt
byl zbaven místa učitelského, byl předmětem
vášnivé a lomozné debaty, ve které měli slovo
vyjma německého pokrokovce Mareheta
německého lidovce Völkla výhradně sociální
demokraté a křesťanští sociálové. Skončila výzvou
ústavního výboru, by ještě před velikonocemi
podal referát o návrhu poslance Ofnera, dle
kterého zastavuje se disciplinární výšetřován
proti Seitzovi, dokud k němu nedá souhla
poslanecká sněmovna.
Jde tedy v podstatě o záležitost immunitn
a bez odporu má tato dosah zásadní nejen pro
všechno učitelstvo, nýbrž pro všechen personá
podřízený disciplinárnímu řízení.
Lloyd
doktor
Wittek
Völkl
Ofner
Seitz
poslanecký sněmovna
14
article
Obě strany ve Vídni navzájem se potlrajíe
požehnány jsou nepopíratelným darem, každou
otázku principiální stlačiti nejen na lokální, ale
také na hodně nízkou úroveň. Dnes byla tato
tak hluboko, jako dosud nikdy a je těžko po-
věděti, kde byla nižší. Kde strana straně může
vyčísti, že jest celá bezecinou a tato pohanu tu
klidně snese, tam nelze o vážnosti a důstojnost
mluviti.
Pilně návrhy o úlevě nouze způsobenéži
velními pohromami vyřízeny způsobem šablono-
vitým a sumárním: odkázány vládě k šetření
poskytnutí podpory. Do rokování tohoto zasáh
velmi pěknou řečí poslanec Udrzal, který
akcentoval nezbytnost regulací toků řek v krá-
lovství českém, způsobujících ročně více ško
než činí státní subvence pro království české
za několik let.
Sněmovna poslanecká schválila pak jedno-
myslně zákon o zrušení erárních mýt s platnost
od 1. ledna 1902. Když se tak stalo, na všech
lavicích applaudováno. Tento potlesk nás za-
razil ze dvou příčin: loni tatáž osnova byl
přijata tolikéž jednomyslně oběma sněmovnam
a nynější vláda, která jest podle svých slo
samá starost o hospodářské potřeby lidu, ne
předložila ji nicméně k sankci. Dnes pak mi
nistr flnanci téže vlády nepokrytě prohlásil.
že nepodá předlohy, kterou vznik
ne ve státních příjmech úbytek
dvou millionů korun, k potvrzeni
nebude-li současně nebo v ča
opatřena náhrada.
Udrzal
Vídeň
15
article
Takovou studenou zamítavou řeč z mini-
sterských lavie neslyšela sněmovna již dlouho,
Co má říci dále o ministru, který praví,že
vláda má sympatie k osnově, kterou sama před
několika lety podala? Jednoho millionu zlatých
nechce se p. Böh m-Bawerk zříci, ten-
týž p. Böh m-Bawerk, jenž za mi-
mulý rok přijal o 15 mill. z latý ch
více, než dr. Kaizl za r. 1899. Pan
Böh m-Bawerk chce zákon dnes jedno-
myslně přijatý pověsiti mezi nebe a zemi, aby
tam visel, dokud mu parlament nepovolí nové
berně. A že vláda přijde s nimi před parla-
ment již na podzim, pan Böh m-B awerk
ohlašuje již ted.
Nemůžeme nazvati tuto řeč leč neopatrnou
Pan Böhm-Bawerk způsobil již mnoho ne
příjemností politických dru. Körbrovi; nyní mu
připravuje ještě hospodářské. Nemůže ho přece
býti tajno, jaký jest odpor proti investicím
jaký teprve proti refundacím. Tento odpor pan
Böh m-Bawerk svojí mluvou stupňuje. Ta-
ková politika jest nepochiopitelnou. O tom ne-
může býti pochyby, že neposlouží účelům
úkolům p. Körbrovým. O tom nechť jest pan
Böhm-Bawerk přesvědčen: »Po druhé ne-
bude míli žádný ministr financi, nechť s
jmenuje jakkoli, odvahu, nepředložiti jedno
myslné votum obou sněmoven o zrušení erár-
ních mýt k sankci. Zrušení erární ch
mýt stane se skutkem, ať s panem
BöhmBawerkem, ať bez něho.
doktor
Kaizl
Böh
Bawerk
Böhm
BöhmBawerk
Böh mBawerk
Böh mBawerk
16
article
Předlohu doporučil vřelou přímluvou posl.
Vvchodil, Poslanec Holanský zkusil se
dnes polemicky velmi šťastně a pronesl parátní
a obrněnou kritiku v řeči, provázené souhlasem
pochvalou rolnických poslanců všech stran
národů.
Ministerský předseda odvětil dnes na dolaz
posl. Breitra ve příčině posledního vyzname-
nání předsedy kola polského p. Jaworské h
velkokřižem řádu Leopoldova. Z každé řádky
vyznívala snaha nakloniti si polské kolo. Čá-
stečně se mu to také podařilo.
Mohli jsme tak souditi z ohlasu, kterého do-
znala odpověď ministerského předsedy na lavi
cích polských.
Sněmovna se odročila do úterka.
Jaworský
Leopoldov
17
article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11.30h
dopoledne a oznamuje, že posl. Berger sřekls
zapisovatelství
Posl. Sclönerer a sp. podali pílný návrh
vyzývajíce vládu by podala předlohu, aby ješt
letos slevily se daně malým statkářům, živnostníkům
a vůbec malým poplatníkům výdělkové daně
Posl. Wolf a sp. podali pilný návrh na zru
šení § 493 tr.ř.
Posl. Herzog a Hofer žádají, by dotazy
četly se doslova, čemuž vyhovuje se.
Posl. OIner a sp. dotazují se po býv. svě
ském knězi Rud. Tobnerovi, jenž jest internovár
v ústavu choromyslných v Niederhartu v Dol. Ra
kousích. — Hybeš a sp. po konfiskaci spisu b
L. Tolstého a Beurle a sp. po konfiskaci lineck
»Tgspst.« pro článek o nucené exekuci.
Posl. dr. Fořt podává dolaz na ministra vnitra
ve přičině křiklavých nezákonnosti, kterých dopouští
se liberecký magistrát proti česlým živnostníkům
vzhledem k zadávání prodejních míst na městskén
tržišti.
Poslanci Hájek, Karbus a soudruzi podal
návrh, aby dosavadní způsob provádění zákona o pa
dělávání potravin byl změněn tak, aby se nesta
obtíží řádnému obchodnictvu a nepoškozoval h
v jeho existenci, nýbrž aby chránil slušné obchod
níky naprotí nesolídní konkurenci a občanstvo prot
neslušné reklamě, vypočtěně na jeho poškozování.
Vetter
Berger
Posl
Wolf
Herzog
Hofer
Tobner
Hybeš
L Tolstý
Beurle
doktor
Fořt
Hájek
Karbus
Dolo
18
article
Posl. dr. Lang podává tento resoluční návrh
Vláda se vybízí, aby obcím politického okresu tábor
ského a pelhřímovského v měsíci červenci 190
strašným krupobitím a průtrží mračen těžee poško-
zeným, které vyjmenoval jsem ve svém pílném ná-
vrhu ze dne 21. února 1901 čís. 719, jakož i dalším
obcím a síce: Bozděčínu, Libějicím a Lomu okresu
táborského a obci Lidmaní okresu Kamenice n. L.
neprodleně
1. peníze na opatření polřebného ba nezbylnéh
osevu a píce pro dobytek — aneb osev a píce in
natura dány byly;
2. aby se jim dále k ulevení panující neskonal
bídy a nedostatku za příčinou nákopu nutné výživy
ubohému rolnictvu až do letošních žní a dobytka
jehož se tito zbaviti musili, poskytla ne z úro
čitelná zápůjčka v obnosu nejméně 3,000.000K
konečně
3. aby regulace řeky Lužnlic e od r
žemberského rybníka až po město Tábor, jákož i po
toku Tiay od města Lomnice dolů, pak velice za
nedbané »Zlaté stoky«, »Nové řeky« a řeky Nežárky
jakožto stavba z nouze s největším urychlením
byla provedena.
Posl
doktor
Lang
Tábor
Lomnica
Nežárka
Bozděčín
Libějice a Lom
obec Lidmaň
19
article
Po přečtení došlých spisův — o 12.30 hod. —
předseda oznámil, že přikáže Schönererův i Wolfův
návrh se svolením navrhovatelů bez čtení příslušným
výborům.
Následují dotazy k předsedovi.
Posl. Steln protestoval proti důtce, již dosta
proto, že v poslední noční schůzí mluvil o židovském
původu olomouckého arcibiskupa dra. Kohna. Nábo-
ženství nemění plemenné viastnosti člověka. Na
tváři nepozná se vyznání člověka, avšak podí-
vám-li se na dra. Gessmanna, řeknu, že je židov-
svého původu.
Předseda hr. Vetter: Takové výroky ne-
dopustím.
Poslanec Stein pokračuje: Židovské plemeno
pozná se po tváři. Plemenné vlastnosti židovské jsou
lytěž jak u lišky, straky a j. To je plemenné stano
visko. Lituji, že nemohu pokračovati, neboť by m
předseda dal důtku, kdybych katolického arcibiskup
židovského náležitě vyznačil.
Schönererův
Wolfův
Posl
Kohn
Vetter
Stein
Nába
20
article
Konečně činí námitku, že v stenografickém pro-
tokolu český jazyk nazývá se »böhmische Sprache«
Poslanec Maštálka (k dotazu na presidenta)
Ve včerejší schůzi železničního výboru stalo se in
termezzo. Posl. Struszkiewicz tam navrhl, aby se
výbor odročil, protože členové jsou příliš znaveni
Návrh ten byl naší stranou podporován a přijat 18
hlasy proti 10. Předseda železničního výboru baron
Schwegel potom způsobil rozmluvu ve příčině příká-
zání návrhů a petic. Při tom došlo k dlouhé sou-
kromě debatě a posl. dr. Gčtz navrhl, aby se hla-
sovalo o přikázání věcí těch referentům. Naprol
tomu posl. V. Sehnal podal námitky, ukazuje k tomu.
že schůze již jest odročena. Ja připojil jsem se
k jeho výkladům a když byli ještě vyslovili se proli
návrhu tomu také poslanci jiní, tu jej poslanec dr.
Götz vzal nazpět. Ministr železniční byl tím patrně
překvapen a pravil ke svému okolí: »To si páni o-
jednali.« (Hlučné hlasy : Slyšte ! Slyšte !)
Polom mne při rozchodu náhodou potkala
pravil mně: Vyse nedovedete, milý plane
mírniti! Zapamatuji si to, až dojde n
dráhu Sudoměř-Stará Paka. (Hlučné hla-
sy: Slyšte ! Slyšte l)
Na této dráze mám totiž zájem potud, že jde
mým volebním okresem. Přihoda ta ukazuje, žel úřad-
níci státní vůči poslanci, který je vyslán svohodnou
vůlí lidu, počínají si způsobem, že podobá se, že
nečiní rozdílu mezi poslanci a mezi podřízenými
úřadníky. (Souhlas.)
Maštálek
Posl
Struszkiewicz
Schwegel
doktor
Gčtz
V Sehnal
Götz
Polom
Sudoměř
Stará Paka
21
article
Způsobem neuvěřitelným dovolil si pan Wittel
proti členu této sněmovny vystoupiti a konati na
něj morální tlak a takto působiti na jeho výkony
(Souhlas u Čechů.) My tu nejsme, abychom přijímal
rozkazy pana ministra železničního, nýbrž abychom
zastupovali zájmy svých voličů a svého lidu. (Hlučná
pochvala v pravo.)
Pokládal bych se za nejničemnějšího člověka na
božím světě, kdybych i jen o píď ustoupil od svéh
postupu a podrobil se těmto hrozbám. Zůstavuji
členům sněmovny na posouzenou, co chtějí si myslit
o takovém zákulisním počinání si rakouského mi-
nistra, který podníká kroky, by zastrašováním ně-
jaké snad slabé duše zjednal průchod své vůli. Jaký
možno míti soud o jednání ministra, který takovým
způsobem chce na členy sněmovny působiti a za
vádí politickou korrupci a politický čachr. (Pochval
u Čechů.)
Pročež činím na p. předsedu dolaz: Co chce
učiniti, aby na příště svobodný projev vůle člen
této sněmovny nebyl potlačován? Co chce podnik
nouti, aby jednání sněmovny nebylo takovým způ
sobem hrozbami ministra omezováno? (Hlučný po
tlesk a pochvala v pravo.)
Ministr železnic rytíř Wittek praví, že n
jedná se o výrok ve výboru, nýbrž o výrok v sou
kromé rozmluvě a po ukončení jednání. Byl pakto
spíše žert než úmysl působiti na poslance nebo
jejich postavení. Nepomýšlel na to, co se mu při
pisuje a bude se chovat příště zdrželivě.
Wittel
Čecho
Wittek
sněmovna
22
article
Poslanec dr. Ellenbogen pojednával o zále
žitosti poslance Seitze, proti kterému jako učitel
bylo zavedeno disciplinární vyšetřování. Líčí celou
věc jako pronásledování učitelstva se strany anti
semitů, při čemž prudce útočil na stranu antisemit
skou, které vytýká, že má na svědomí také smr
jednoho učitele. Proto prý jest tato strana bezmocnou
(Bouřlivý odpor u antisemitů, souhlas u némeckých
radikálů a socialistů.)
(Poslanec dr. Gessmann volá: Žádáme před
sedu, aby proti řečníkovi zakročil.
Rečník na konec navrhuje, aby ústavní výbo
v příští schůzi podal zprávu o návrhu poslance
Ofnera na zastavení disciplinárního vyšetřování prot
učiteli poslanci Seitzovi, pokud sněmovna nedá svého
souhlasu k jeho stíhání.
Posl. Strobach: Známe vaše židovské kličky
vy darebáku!
Posl. Schreiter: Máte ještě více takých
lahodných slov?
Posl. Strobach: Jste chrpový rylíř. budt
s pokojem. V Čechách můžete pochodiůi se svou
moudrostí.
Posl. Sehumeier: My si o vás také jednou
povíme.
Posl. dr. Gessmann: To jsou lidé, již po
zastavují se nad rodinným žitím.
Pokřikování neustává. Strhla se velká vřav
mezi křesťanskými sociály a sociálními demokraty.
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . za 8h
. . . . a 2h
Ve flialkích ss veskorě
ranní čidla.
odpolední . . . . . . . . 5h
Inseráty
platí se hotově napřo
Předplaceni a inserty přijímá s dntlni-
strace v Marinnské ulici č. 3.
Tam znekízejí se též reěakee
odpolední
tiskárns a expodico „Národních L. istd“.
Rukopisy se novracejí.
doktor
Ellenbogen
Seitz
Gessmann
Ofner
Posl
Čechy
Marinnský ulice
národní L
23
article
Posl. Marchet navrhl, aby věc přikázala se
ústavnímu výboru a ten podal o ní záhy zpráva.
Posl. dr. Lueger pravil, že socialisté a ně-
mečtí radikálové zavlékají do sněmovny, kde se
má pracovati, boj proti straně křestanskn-sociälní;
popíral, že by anlisemitská strana měla vinu na
sebevraždě jistého učitele a odmital tuto výtku co
nejrozhodnějí. Záležitost Seitzovu líčil jako ryze
soukromou. Posl. Seitz byl prý přítomen jako po-
sluchač na sehůzi okresní školní rady, kde se
jednalo o trestním oznámení proti jistémnu učiteti.
který byl obviněn z německo-radikálních rejdo.
(Bouřlivý odpor u německých radikálů a socialistů.
Výkřik: Lžele
Posl. dr. Lneger: Já nelhů! Předložím si to.
abych zde mluvil nepravdu! Na to pokračuje: Ve
schůzi té zjistil člen okresní rady Gregorig, ž
obvinění dotvčného učitele spočívá na faktech.
Posl. Seitz v tom okamžiku zvolal na Gre-
goriga: Špici Gregorig proti této, urážce vy-
stoupil a pravil k posl. Seitzovi: Buď odvoláte —
anebo!
Ku konci praví posl. dr. Lueger, že není bez-
trestným, aby učilel, jakým jest Seitz, vystupova
proti starému muží, jakým byl předseda schůze —
a právě proto bylo proti němu zavedeno discipli-
nární vyšetřování. Záležitost ta týká se pouze posl.
Seitze a nikoliv sněmovny. Konečné navrhl dr. Lueger
aby úslavní výbor co nejdřive podal zprávu; lhůty
mu neukládá.
Posl. Schumeier a Daszyňski dorážel
na křesťanské sociály: — Völkl polemisuje s drem.
Luegrem prohlásil, že jedná se o nejdůležitějši
otázku dolnorakouskou — otázku učitelskou a proto
navrhuje, aby výbor předložil zprávu ve středu
jednání bylo veřejné.
Podobně vyslovil se posl. Schreiter a podal
příslušný návrh, načež přistoupilo se k hlasování.
Posl
doktor
Lueger
Seitzův
Seitz
Lneger
Völkl
Gregorig
Lžele Posl
24
article
Návrh na veřejně jednání výborové a Marchetův
návrh, aby výbor podal zprávu do týdne, na jisto
ale do velikonoc, byl přijat a ostatní návrhy pro-
padly.
Přecháží se k jednacímu pořadu, n
němž je rokování o věcech, týkajících se
nonze.
Posl. Biankini chorvalsky nejprv, potom ně-
mecky pojednává o zanedbávání dalmatského pří-
moří, následkem čehož Rakousko pozbylo svého
místa ve světovém obchodě. V době, kdy jiní náro-
dově pouštějí se do cizích zemí, aby rozmnožilí svou
hospodářskou moc, rakouská vláda nestará se o dů-
ležilou část říše.
Navrhuji — praví řečník — aby předseda mini-
sterstva objevil Dalmacii a dobyl si tak vavřínů dru-
hého Kolumba. (Veselost.)
Posl. Beurle uvažoval o nouzi a herních bře-
menech hornorákouských. Stát zanedbává zemněděl-
ství. Peníze na hražení bystřic a úpravu řek dosu
nejsou povoleny. Navrhuje příslušnou resoluci
prohlašuje, že třeba nezbytně provést investiční
program, Lituje, že poslanec Kaizl chová se v tá
věci odmítavě.
K návrhu posl. Kathreina přijímá se kone
debaty a hlavními řečníky zvoleni poslanci Udrž al
(pro) a Kittel (contraj
Posl. Kittel pojednával o smutných poměrech
zemědělství, jež muši zlepšiti se, nemá-li výbor pro
pomoc v nouzi zůstávati v permanenci. Brojí proti
nedávným vývodům ministra orby a přimtouvá s
za podpory a subvence lidem, jež stihly živelní po-
hromy. (Pochvala.)
Posl. Uäržal (generální řečník pro návrhy):
Je zlem, že vláda bere zřetel jenom na ony pilné
návrhy, které se týkají skod, způsobených záplavami
nebo mokrem, nebo sesouváním země, nikoli však
na škody, způsobené suchem, zrůstáním a přezimo-
ním obili, myšmi nebe hmyzem. Právě proti těmto
škodám je hospodář ůplně bezbranným.
Posl
Kolumbus
Kaizl
Kittel
Rakousko
Dalmacie
25
article
Ovšem dá se čeliti technickými opatřeními, pročež
mělo by se škodám prvního dosahu zabraňovati re-
gulacemi. Počítají-li se státní podpory vydané za po-
slední dvě desetiletí pro účely zemědělské, dospějeme
k sumě tak veliké, že lze ji regulovati řoky a poloky
a že by se daly meliorovati zbahnělé touky a pole.
Nemáme tedy nedostatek peněz, nýbrž nedostává
se národo-hospodářského rozmyslu. Jedná se
prostě bez systemu. Vedlejší řeky se upra-
vují, hlavní toky nikoli. Následkem toho stávají se
povodně ještě osudnějšími. Mám zde pohledniciz
Kolína, na které znázorněny jsou škody způsobené
poslední velkou vodou. Veliký mlýn, který vzdoroval
proudům po dvě dešetiletí, nyní následkem neprakti-
ckého postupu při pracích regulačních padl v obět
povodni. Rečník po té vyličuje škody způsobené L-
tavkou a Doubravkou a doporučuje resoluci, podanou
posl. Hořicou ve příčině úpravy těchto toků.
Posl. Hořica: Litavka způsobuje ročně škody
přes 100.000 zlatých a její regulace je usnesena už
od r. 1872
Poslanec Udržal pokračuje a polemisuje proti
výkladům ministra financí ve příčině výhodné si-
tuace zemědělství rakouského. Vyličuje slav rol-
nictva podle skutečnosti, ukazuje na následky lon-
ského sucha v království českém a jiných korunních
zemích. Škoda způsobená tímto suchem na pícninách
byla tak veliká, že musily se sejmouti i se střech
došky ke krmení dobytka. (Slyšte ! Slyšte h
Zkrachovaný rakouský »Lloyd« do-
stával roční podporu million korun
Poskytnuti této subvence mělo se ještě prodloužiti
na základě 8 14. Finaněním ústavům, zkra-
chovaným r. 1873, vyplaceno 20 millionu
zlatých, ze kterých bar. Liebig dostal
2 milliony, více nežli veškeré rakou-
ské zemědělstvo za několik let.
Rečník
Hořica
Posl
Udržal
Lloyd
Liebig
Kolín
Doubravka
Finanění ústav
26
article
Nežli se provedou zamýšlené veliké stavby ka-
nálové, musejí se napřed provésti veliké práce re-
gulační a meliorační; protože pak b
trvalo asi 250 let, nežli by zbahn-
né pozemky a louky v Čechách byl
meliorovány, doporučuje řečník, aby stát
země místo subvencí nyní poskytovaných poskytly
ve stejné sumě garancii úrokovou na meliorační
titry. Navrhuje konečně tuto resoluci
»Vláda se vyzývá, by při rozdělování podpor ze
státních prostředků na příště především měla zřelel
na ony škody živelní, proti kterým není žádné lidské
pomoci a tedy v první řadě náhrady za ony škody,
které vznikly suchem, zrůstáním a vyzimováním
obilí, myšmi, různým hmyzem a sesouváním. Škody,
které povodněmi a mokrem jsou způsobovány, buďe
napřed potírány prováděním prací regulačních, resp.
melioračních.« (Hlučný potlesk a pochvala. Rečníku
gratolují.)
Po věcných opravách posl. Pommra
a Kittingra zpravodaj posl. Steiner ve svém
doslovu doporučoval zprávu, vyzývaje vládu, by
dbala, aby podřízené úřady jednaly dle sněmovníci
usnešení a místodržitelstvím bylo nařízeno vyrozu-
měti navrhovatele o vyřízení jejich návrhů. (Po-
chvala.)
Výborová zpráva přijata potom jednohlasně;
rovněž dodalečné návrhy a resoluce
Rokuje se
o zrušení erárních mýt.
Posl. Kaiser podává zprávu.
Posl. Tanbosi prohlašuje zrušení mýt vzhle-
dem k Tridentsku za splnění vládní povinnosti.
Nikde nevynakládá se na stavbu silnic tak málo
jako v Tridentsku, jež je zanedbáváno státem
Tyrolskem
Posl. Götz líčil škody z mýt pro dopravua
obchod a prohlašuje, že bylo morální povinností
vlády, aby předložila císaři k schválení zákon, jenž
byl již v minulém zasedání jednohlasně přijat. O-
stranění mýt vázalo se na zavedení daně z prodeje
Steiner
Posl
Kaiser
Götz
Čechy
Tridentsko