Strana2.

NARODNI LISTY

26. června 1905. Císlo 173.

Nesprávnosti s firmou Meyerovou trvaly i po válce a domnělý úřadník firmy, bratn plukovníka Morgana hrál při nich velkou roli Skandál propukl náhle a četné dotazy po- slanců přiměly ministra vojenství k vysvětlenío obchodech »pověstného« Meyera, s nímž obchodní smlouva byla zrušena teprve 1. června t.r Útoky opposice donutily vládu, že svěřila pro- zkoumání armádních kontraktu zvláštní komisi. Sir Campbell-Bannermann ohlásil vo- tum nedůvěry vládě. Premier ministr Balfoun byl rozezlen a rozčilen. Posl. Labouchere žádal pak, aby ministr války byl suspendován načež Balfour neodpověděl. Sám konservativní poslanec Gibson pro- hlásil, že vystoupí proti vládě a bude žádati. aby se zavedlo vyšetřování s generálem L yt- tletovem, jenž řídil vrchní intendanturu Sněmovna je velmi vzrušena tímto skandálem jenž nabývá stále většího dosahu.

Slovanské obce v Dol. Rakousích. (Zminka o Poštorné, Chorvatské Nové Vsi a Lohovci.) Z Břeclavi, v červnu 1905. Před mnoha léty objevil se v denním tisku článek »Zachraňujte lid a kraj«, jenž se zabý- val poměry v Poštorné, Chorvatské Nové Vsi Lohovci. Nabádal ke skutkům, kterých zapotřebí aby zachráněny byly tyto tři veliké obce před poněmčením. Od té doby dosti často se stal zmínka v novinách, knihách i na schůzícho těchto obcích, dosud ale nevidíme žádného vý- sledku, nevidíme jmenovitě pokud jde o škol- ství žádného pokroku, jenž by vedl k uskuteč- nění zásady, vyslovené před mnoha léty říš- ským soudem a k důsledkům z ní plynoucímu. že vyučování na školách těchto obcí má být české. Hlavní, snad správně řečeno jedinou pře- kážkou českého vyučování na školách těchto obcí jest, že leží v obvodu Dolních Rakous Strana křesťansko-sociální, mající nyní v Dol. Rakousích vládu ve své moci, snaží se, aby křesťanskou svou snášelivost učinila oblíbenou u Všeněmců a ostatních německých stran, b aby vynikla ještě nad ně. Když před léty vynesl říšský soud rozsu- dek, z něhož důsledně plynulo, že má býti vy- učováno na školách těchto obcí po česku, ujed- naly ony se zástupcem okresní resp. zemské školní rady úmluvu, že němčině byly otevřeny dvéře školní dokořán. V Poštorné bylo vyjednáno, že od třeti třídy počinaje má býti vyučováno německy, češtiné ovšem jako povinnému předmětu a náboženství též po česku.

Tehdy byla třetí třída nejvyšší třídou, neb škola byla trojtřídní. Úmysl vyjednávajících stran byl, aby v nejvyšší třídě bylo vyučováno ně- mecky. Škola byla brzo rozšířena na pěti-a šestitřídní, chlapecká a dívčí rozděleny a školní úřady držíce se litery prohlásily, že od třetl třídy počíná vyučování výhradně německé a v 1. a 2. třídě má býti vyučováno tím způsobem, aby bylo zřejmo, že jde o školu ne- meckou, či jinými slovy, aby vyučováno bylo vůbec německy. Učitelé při škole působící snaží se, aby si získali spokojenost inspektorovu, jenž stále se rozčiluje, že se s dětmi musejí paeda- gogové doruzumívati po česku. Bylo by záhodno. aby učitelům v Poštorně a Ch. N. Vsi byla vě- nována zvláštní pozornost, a aby jich činnost v škole byla osvětlena co nejjasněji. Obraz, jaký by se pozorovateli a čtenáři objevil, by byl, pokud jde o děti, plný pochmurných rysů smutně, bolesť působící nálady; pokud jde učitele, ostrou snad až secesní kritikou vyzna- čující tragikomičnost učitelů, hrajících si na po- krokové, přerozumné lidi, padající v prach bláto před tváří inspektora, usilujíeího o rychlé poněmčení dětí.

Obec poštorenská podala asi před sedmi lety stížnost proti výnosu upravujícímu užívání němčiny jako vyučovacího jazyka, avšak do dnes nedostalo se ji žádného vyřízení. Nyní nelze vůbec zjistiti, kde se stížnost nalézá, zda jest ještě aktem živým, neb makulaturou — odumřela asi. Pomoci nelze se dovolati, doprositi Všude nutno žebrati, prositi, kde jest t. zv. ústavou zaručeno právo! Stav takový přináši s sebou křesťanská sociální klika — pardon — strana, která se vyznamenává Luegrem a Gess- manem, Schneidra ani nevzpomínám, do našeho obmezeného rozhovoru se pro svou velikosť ( ani nehodí. A všechny prosby, všechno dožebrávání( marné. Není-li směšné a potupné snižování všech mravních a lidských zásad a pravidelži vota, vydávají-li se lidé, státní a samosprávné úřady ve Vídni v moci své mající, za křesťanské, boha uctívající a své bližní jako sobe sama milující lidi.

Dosud jsou obce Poštorná, Ch. N. Vesa Lohovec české (slovácké), bude-li však školaa zůstane-li stále tak německou, t. j. poněmčí-li se ještě více, což se může státi, zejmena pokud se týče vyučování náboženství, nebude možno úplnému poněmčení zabrániti. — Odstrašujícím příkladem jsou nám Bernhardsthal (Bernitál), Rabensburg (Havranohrad), Ringelsdorf, Přílepy (Waltersdorf) a Cáhnov (Hohenau). Bernitál jest již úplně německý, ač čeledini a služky jsou většinou Slováci z Břeclavska neb i druhých sousedních okresů moravských. Němec ztěží se obejde bez slováckého čeledina. V Rabensburgu, ačkoliv lid jest dosud slovácký, pominula a po- mijí znalosť českého čtení a psaní. Témě každý umí už německy, ač mluví řečí jako Němci v kraji tom vůbec, že by ji ani silny žaludek kachní nesnesl. Škola německá, obsazená panoši poněmču- jícími, denuncujícími učitele z Čech a Moravy ze zpátečnictví, kope národnosti naší hrob. Kněžstvo na mnohých místech staví se v řady zuřivých poněmčovatelů. Odhledneme-li od konsi- stoře vídeňské, kterou mají v rukou lidé rázu bezmála tak křesťanského, jako jsou vídeňští křesťanšti sociálové, máme na mysli farní ducho- venstvo, z nichž vyniká německou zuřivostí farář Pitzikar v Ringelsdorfě (Slovinec) a vy- nikal předešlý farář v Cáhnově. Jakmile bude odňata lidu možnost modliti se a slyšeti kázání po česku, jest ztracena poslední naděje udržeti teho národní samostatnost. Na rozum nejdea

srdci působí bolest, uvážíme-li, že dítě české musí býti vyučováno německy a lidu že musí býti zvěstováno slovo evangelia německy. A proč? Že obce ležejí v obvodu Dol. Rakous? Jest skutečně ohraničení to tak nepřekonatelnou překážkou a jest vůbec tak mocné, že by lid. usedlý v obcích, v území Dol. Rakous ležících. zaujímajících celistvý obvod, musil se vzdáti své národnosti a poněmčiti se? Zajisté není nemůže býti. Němci se vyzývavě bijí a divyce si počínají, je-li do německého území v Čechách neb na Moravě jmenován úřadník český — třebas byl jen auskultantem — a my máme mlčeti a trpělivě snášeti násilí, kterým se po- němčuje tisíce našich lidí. Rozloha území kapitál na duchu i těle, který tvoří a jímž jsou obce z předu přivedené, jest tak veliký, tak mocný, tak důležitý, že zasluhuje, aby ne pouze jednotlivci, nýbrž celému národu bylo povinnoste nevyhnutelnou zasaditi se o jeho zachování. Obce Poštorná, Ch. N. Ves a Lohovec, ležící v obvodu okresu valčického, čítají dle sčítání z r. 1900 5673 obyvatelstva. Poštorná 3426. Ch. (chorvatská) Nová Ves 1242 a Lohovec 1005.

Připočteme-li Rabensburg s 1890 obyvateli, čítají české (slovácké) obce na Valčicku 7563 oby- vatelů. Z nich jest více než 7000 Čechoslovanů. V Poštorné jest Schrammova továrna strojených hnojiv, knížecí liechtensteinská to- várna hliněných výrobků a velká sladovna, patříe firmě H. Rosenbaum. Závody ty jsou ovšem sprá- vou a duchem německé. Pražský Schramm vede svůj závod, hledíme-li ke smýšlení ředitelstva, prusky. V Poštorné bydli čásť zřízenců se- verní dráhy cís. Ferdinanda, břeclavskému ná- draží přikázaná. Počítám-li, že Němců jest ve všech třech obeích 300, mnoho jsem udal. V Poštorné jest 6třídní škola o 646 školních dětech, z nichž 325 hochů a 321 děvčat, v Chorvatské Nové Vsi 4třídní o 262 dětech, z nichž 139 hochů a 123 děvčat a v Lohovci Btřídní škola o 196 dětech, z nichž 100 hochů a 96 děvčat. Celkem jest ve školách těch 1104 žáků. Tento počet žactva ukazuje velikou důle- žitost obcí těch pro naši národní državu. Hejt- manství, k němuž obce ty jsou přikázány, jest v Mistelbachu, a krajský soud v Korneuburgu Ani u soudu, ani u hejtmanství podání česká nesmějí býti podána.

Úřady jednají se stranami, nemluvícími ně- mecky, tlumočníkem a úřadník, který poněkud česky umi, zakouší, promluví-li se stranami česky! Baron Kallina, president vrchního soudu vídeňského, pečuje bedlivě, aby nikde u okres- ního soudu v Dolních Rakousích nevyjednávalo se se stranami česky. Ovšem sám jako soudce vi — či má aspoň věděti — že vyjednávání pomocí tlumočníka jest pro nestranné rozsuzo- vání nebezpečné a že u soudu ve Valčicích, Čistějově a téměř u všech soudů kol Vídně ve Vídní jest zapotřebí znalosti češtiny. Jemu však nejde o justici, o spravedlno st, jemu jde, aby konečně bylo vše ně- mecké. On dobře ví, že naši soudcové — v jiných korunních zemích — stále víc více stávají se odvislými od nařizení, vy- dávaných presidenty, vrchními presidenty, od- bornými přednosty, účtárnami a ministerstvema že neodvislost soudcovská jest dávno přežilou věcí! Soudcové ovšem, chtějíce postoupiti, řídí se rozkazy pana barona Kalliny a ještě jiných menších pánů a vrchností. U soudu ve Valči- cích ovšem se dějou zápisy do pozemkové knihy jen po německu a budiž bohu žalováno, jak vypadají ta jména Grbavčiců, Klimovičů, Tahi- čovičů, Košťálů, Vymyslických, jak jsou zko- molena jména tratí a jak se, řekl bych ne- lidsky, nakládá se starobylým rázem těchto obcí. Byrokracie vídeňská neusiluje o nic, le aby poněmčení bylo již hotovou událostí. Obce dolnorakouské nemají ovšem žádného slovan- ského zástupce na říšské radě, zasluhují však, aby celě české poselstvo mělo osud jejich na mysli a nezapomínalo, že jich zachováním ná- rodu bude vykonáno dílo čestné, nevyhnutelné povinnosti.

Znaje poměry na Moravě i v Čechách, vln že poslanci naši nedosáhnou toho, aby školství bylo v obcích těch české a aby úřady (soudní i správní a samosprávné) jednaly s nimi česky. Proto by bylo nejlépe, aby obce ty byly vymě- něny za moravské německé obce s Dol. Rakou- skem. Obce Poštorná a Ch. N. Ves, Lohovec Rabensburg tihnou celým životem do Břeclavi. Mezi rodinami na Břeclavsku a v těchto obcích žijíeími jest mnoho přibuzenských svazků, řeč i kraj jsou téhož rázu, téže povahy a vzdále- nost od Břeclavi jest taká, že přirozeně pouka- zují svou polohou, že patří k Břeclavi. Přiděle- ním obcí těch k Moravě zbavili by se němečtí rváči mnoho příčin k rozčilování a úřadové by byli živi klidněji a rozumněji. Lid by by vrácen svému přirozenému vývoji a prospíval by jistěji a určitěji. Na týdenní trhy, celým obchodem a na dráhu jsou poukázány obce ty na Břeclav, kdežto do Valčic, kdyby okresním soudem příslušely do Břeclavi, nepáchnula by živá duše, leč když by její choré tělo zavezen bylo do nemocnice Milosrdných bratří. Nyní však chodí ubíjeti duši svou, zapírati svůj ná- rodní ráz v místa, na nichž má býti pečováno o rozkvět a zmohutnění obyvatelů v okresu by- dlících jako dobrých, obětavých, ku placen způsobilých občanů státu, nemajícího dosud jednotného úřadního názvu. O slováckých obcích na Čistějovsku, kteréž rovněž nesmějí být po- važovány za přítěž, zejmena o Cáhnovu, příště.

Z činnosti Ústředního spolku českých žen. Z bohaté zprávy výroční tohoto pokroko- vého ženského spolku vyjímáme krátce obsah. dotýkající se nejdůležitějších prací vykonaných. Svou působnost rozvětvuje spolek do čtyř od- borů: vzdělávacího, lidumilného, zdravotnického, národohospodářského; pátý odbor: »Ženský klub český« jest odborem samostatným. Odbo vzdělávací, nepouštěje se zřetele všeobecná hnutí vzdělanostní, pěstuje především stránku femministickou. V čele maje femministku českou, spisovatelku Terezu Novákovu, za spolupracov- nice pak mnohé akademicky a odborně vzdělané ženy, pracuje o uvědomování českých žen vše- možným způsobem. Pořádáním přednášek ze všech oborů lidských snah a vědění (histo- rických, přírodovědeckých, zdravotnických, lite- rárních, sociálních, z výtvarného umění) získává si vděk žen všech vrstev, jež u velkém počtu přednášky navštěvují. Uměleckými, bezplatnými koncerty pro lid. v nichž účinkují přední síly uměleckého světa českého a v nichž krátkými a jasnými nástiny životopisnými seznamuje se obecenstvo s umělci autory, přispívá k umělecké výchově lidu. Za- kládá knihovny pro lid ve čtvrtích dělnických a venkovských městech továrních. Posílá řečnice na venek. Podporuje peticemi, přípisy, intervencem oprávněné požadavky učitelek, lékařek, studentek O připuštění žen na Akademii výtvarných umění pokoušel se důtklivými přípisy rektorátu tohot ústavu i peticí ministerstvu vyučování, bohuže marně. U vědomí váhy pracující ženy a její ná- roků na lidská práva domáhá se zrušení ne- spravedlivého podruží, jež dosud žena v lidsk společnosti zaujímá. Vzhledem k chystané opravě občanského zákonníka vypracoval odbor za právnické rady opravné návrhy, týkající se za- staralých a nespravedlivých náhledů na ženino postavení občanské a zaslal je ministru dru Randovi k uvážení.

Za volební právo žen zahájil rozsáhlou akci v Čechách a povzbudil k agitaci spolky moravské. Za týmž účelem pořádal schůzi ma- nifestační, jíž zúčastnili se čeští politikové, práv níci, poslanci a velký počet obecenstva. Petice za volební právo žen podána bude českým po- slancům na radě říšské. V posledním čase zřídil spolek »Právní po- moc ženám nemajetným« — již udilí pan dr V. Bouček. Přehojné používání této instituce ženami nejchudšími svědčí o její účelnosti. V odboru lidumilném hlavní práce spočívá v akci nalezenecké. Za účelem ziskán lidských podmínek pro život nejubožších těch tvorečků lidských, podal spolek 4 petice ke sně- mu král. českého, pí. Kamilou Hruškovou vy- pracované, v nichž dopodrobna vylíčen hrozný život nalezenců a učiněny určité a proveditelné návrhy k jeho upravení. Zemský výbor svého času svolal anketu, kde za přítomnosti delegátek Ústř. sp. č. žen odborníků projednávána otázka nalezenecká. Zemský výbor podjal se organisační práce — jež však dosud k výsledkům nevedla. Ústřední spolek je v stálém spojení s ředitelem nalezince panem vrchním zdrav. radou MUDr. J. Dvo- řákem. K odměňování svědomitých pěstounek na- lezenců má spolek fond, z něhož ročně 40—50 jich odměňováno bývá způsobem veřejným, ku povzbuzení sloužícím. Českou dětskou nemocnici podporuje růz- nými akcemi. Vzhledem k sociálním poměrům žen děl- ných staral se spolek velmi intensivně o zří zení útulny pro služebné v Praze a ve Vídni.

Za tím účelem podal svého času městské radě pražské obsáhlý pamětní spis. Po četných inter- vencích a pomocí sociální komise vešla útulna řečená v život. Po zkoumání poměrů domáckých pracovnie. k neuvěření faktory zaměstnávajícími vyssáva- ných, sestavil spolek určitá data o odměňování domácké práce a podal sociální komisi pražské návrh ku zřízení udílení práce při ústa- vech ke bezplatnému zaopatřování práce. Velký počet ženských spolků venkovských žádáno získání dat z oboru domáckých pracovnic, dle nichž možno by bylo sestaviti pamětní spis mi- nisterstvu a zahájiti organisace. Pomíjejíce drobnou práci lidumilnou a so- ciální, uvádíme z odboru zdravotni ckého zřízení kursů pro soukromé ošetřovu- telky nemocných, jež výborně se osvědčily. Z odboru národohospodá- skéko vedle četných přednášek dlužno uvé- sti akci k fedrování české mouky. — S pol- kový orgán »Ženský Svět« důstojně repre- sentuje ženské hnutí. Seznamuje své čtenářky s vynikajícími ženami všech národů, zvlášté Slovankami, přináší literární a umělecké refe- ráty, ušlechtilou prosu zábavnou, básně, články o hnutí ženském ze všech národů, časové úvahy spolkové zprávy atd., atd. Zvláštní oddll slouži zájmům poštovních úřadnie. Rozsáhlá a účinná práce Ústředního spolku českých žen zasluhuje zájmu veřejnosti, přede- vším však českých žen, jež v tomto středisku naleznou oporu a podporu svých snah.

Veřejná schůze soukromých úřad- níků ve prospěch nedělního klidu konala se v sobotu večer v sále obchodnického spolku »Merkur« za předsednicyví zástupců jednoly soukromých úřadníků (p. prof. Landa), »Merkurue (p. Fr. Broft), jednoty advokát. a notář. úřadníků (p. Fr. Vacek), Českoslov, obchodnické besedy (pan Fr. Hollmann), klubu advokát. a notář. úřadníků (p. Burin). Schůze měla za účel akcentovati potřebu úplného klidu nedělního v pisárnách a kancelářích zúčastnili se jí delegáti: jednoty kandidátů advoka- cie, spolku assekuračních úřadníků, spolku úřadni- ctva časopisů českých, klubu českých assistento drogerie, spolku českoslov. knihkupeckých účetních, spolku absolventů Českoslov. akademie obchodní připojili se zástupci Nového obchodního gremia v Praze, pak spolku poštovních úřadníků v král českém. Z poslanců dostavil se pan Karbus. Roz- pravu zahájil tajemník jednoty soukromých úřadníků pan Fr. Hašourek, jenž ličil nespravedlnost, ja- kou jest odpírání klidu nedělního úřadnictvu. Přiká- zání náboženská i opatření zákonná vyjadřují po- třebu odpočinku jednuho celého dne v týdnua vhodnost neděle k tomuto účelu.

V Rakousku obírá se také zákonodárství touto otázkou. Od novely k živnostenskému řádu z r. 1885 vyhlašuje se u nás jako zákon: „V neděli všechna živnostenská práce ustaniž.“ Zákon tento však ne- platí pro řadu podníků a pro živnost obchodní jen z části. Ani nový zákon, který byl právě ve dnech mi- nulych sociálně politickým výborem sněmovny po- slanecké přijat s modifikací, navrženou sněmovnou panskou, podstatného zlepšení nepřinese. Dává-li s místodržitelství právo, aby obmezilo anebo zakázalo nedělní práci při živnosti obchodní, přistupuje se jen k praxi dosavadní, za níž všechno úřadnictvo př živnosti obchodní na venkově v neděli po celý rol pracovati musí. Má-li pak býti dovolena neděln práce po dvě hodiny dopoledne jen ob neděli, není to výhodou žádnou, pokud nebude postaráno o řádné provádění zákona. V tom směru bude třeba pracovati úřadnictvu také při obecních volbách, nebol v Praze jest příslušným orgánem magistrát, sestávající z obec- ních úřadníků se starostov v čele a ve smyslu zřízení obecního náleží také obecním úřadníkům, aby nad dodržováním předpisů o klidu nedělním bděli. Ale ani kdyby se novému zákonu o klidu ne- dělním uvedených výtek činiti nemohlo, on nebude míti vůbec významu pro celou polovičku stavu sou- kromých úřadníků, protože neplatí pro podníky a za- městnám, jež jsoiu vyloučeny z platnosti živnosten- ského řádu. To nutno napraviti. Vždyť zákon o nemo cenském pojišťování jest vlastně také doplněním změnou živnostenského řádu a přece platí nejen pro „živnosti“ v užším slova smyslu, nýbrě také pro pod- niky „po živnostensku provozované“. Oba zákony pak jsou stejně rázu sociálně politického, nechť s tedy stejně upraví.

Praktický život vyvrací námitky činěné proti n dělnímu klidu při práci kancelářské. Ale i kdyby klid takový něčí zájmy křížoval, jest užitečný množství mnohem většímu pro život fysický, duševní a mravní Musí arci přestati už jednou řešení olázky této tak, jako by byla jen věcí měnění a doplňování řádu živnostenského a musí býti pochopeno, že i úřadní- ctvo má právo žádati, by také pokud jde o ně, bylo dbáno příkazů zdravovědy a ohledů sociálních. (Souhlas.) Pan JUDr. Dražďák prohlašuje, že Klub kan- didátů advokacie souhlasí s požadavkem vyslove- ným a že akci v tom směru bude podporovati. Pozoruhodným byl projev místopředsedy „Mer kuru“ pana Brofta, který nejen za úřadníky v spolku soustředěné, ale i jménem obchodníků a prů- myslníků prohlásil se pro úplný nedělní klid v pi- sárnách a kancelářích. Souhlas s řečí referentovou prohlásili dále pá- nové: Čížek za Klub advokátních úřadníků; obecn starší Pinz za odbory Jednoty soukromých úřad- níků v Praze a okolí; Kodíček za Jednotu advo- kátních a notářských úřadníků (vylíčil boj úřadnictva advokálního); Frič jménem úřadníků časopisů če- ských. Pan Koch z Českoslovanské obchodnické besedy rozebral otázku znovu podrobně a pan Vítek za Nové obchodní gremium pražské ohlásil souhlas s požadavkem propagovaným; stejně promluvil za Spolek absolventů českoslovanské obchodní akademie pan Polter.

Říšský poslanec pan Karbus vysvětlil nepří- tomnost jiných poslanců prncí v parlamentě. Poslanci čeští jsou pro nedělní klid až na agrárníky. Pota- davek tento jest tak samozřejmě oprávněným, že je opravdu divno, nebyl-li dosud uplatněn. Námilky protivníků jsou v jednáních sborů zákonodárných tak pádně vyvráceny, že jest až žalno sledovati je. Uvá- děny staré zvyky a potřeby lidu venkovského. Obojí zde významu nemá. O potřebách lidu dělného rozhoduje sněmovna panská, která ve věci nedělního klidu vzdor návrhu referenta, za 1/4 hodiny změnila dlouhé úrady sněmovny poslanecké. Ale chceme-li vébec něčeho dosíci, nemůžeme než přikloniti se modifikaci provedené. To však jest možno, aby se při projednávání věci v plenu sněmovny vystoupilt s požadavkem, by nový zákon o klidu nedělním by rozšířen i na úřadnictvo podniků a zaměstnání, je řádu živnostenskému nepodléhaji. Pan ob. starší Pinz žádá, aby resoluce navržená byla předložena, nejen instancím vládním, nýbrž městské radě v Praze a sociální komisi pražské, kdež ji chce předložiti sám. Následovavším na to hlasováním přijata resoluce navržená panem Hašourkem. Zní: „Soukromé úřadnictvo všech kategorií, shromá- žděné dne 24. června 1905 v Praze, připomíná znovu kruhům povolaným řadu známých důvodů, na jichž základě pravidelná práce v neděli ozna- čena i uznána jest za zlo a to zlo nenutné. Zdraví a síla těla i duše po šestidenní intensivné práci jsou vůbec podmíněny jedním dnem nerušeného o- počinku. Pre zdárný vývoj života rodinného, jehož vysokou důležitost popírati nelze, jest pak klid ne- dělní potřebou nezbytnou. A dokázáno jest, ž morální důsledky klidu nedělního zobrazují se také v hospodářských úspěších.

Proto soukromé úřadnictvo žádá: 1. zákonné stanovení úplného nedělního klidu pro veškeru práci v pisárnách a kancelářích, a to jak podnicích a zaměstnáních, jež podléhají řádu živ- nostenskému, tak i v oněch, které řádu tomuto podrobeny nejsou, jako na př. jednání advokátůa notářů, ústavy úvěrní, banky, zastavárny, poji- šťovny, ústavy zaopatřovací, spořitelny, plavení dříví a vorů, vydávání periodických časopisů a pod 2. Přechod k takovému klidu nedělnímu budiž připravován vysokou c. k. vládou cestou nařizo- vací zákazy práce v neděli při úřadech a ústavech slálních, při slanovení lhůt, doručování úřadních spisů všeho druhu, at poštou či poslem a pod 3. Nejsnáze pak v tomto směru může působ veleslavné c. k. místodržitelství, užije-li po vzoru vídeňském a terstském svého práva k úplnému zá- kazu nedělní práce při zivnosli obchodní a to ne- jen v Praze, nýbrž i po veškeré ostatní oblasti krá českého. Rovněž přijat dodatek pana posl. Kar bu sa, dle něhož v dohodě se zúčastněnými spolky bude vypracován appell ke sněmovně, aby nyní již přistou- peno bylo k řešení otázky klidu nedělního úřadníků všech, anebo aby aspoň byl stanoven termín, kdy se věc luštiti bude. Předseda pan prof. Landa děkuje účastníkům a dodává, že jest potřebno domáhati se jako doplňku klidu nedělního pravidelně roční dovolené. Šíří se o významu takového opatření a za všeobec- ného souhlasu shromáždění proklamuje tento poža- davek

Denní zprávy. — Výkonný výbor národní strany svo- bodomyslné měl včera dopoledne sehůzi za před- sednictví svého předsedy posl. dra. Václav Škardy. Na počátku sdělil předseda, že dle došlých zpráv zlepšil se potěšitelně zdra- votní stav seniora sboru poslaneckého i výkon- ného výboru strany, dra. Eduarda Grégra; bylo usneseno poslati mu pozdravný projev. Dále navrhl posl. dr. V. Škarda, by za člena výkon- ného výboru kooptován byl zástupce organisace mladší generace strany, JUDr. Václav Ulrych Návrh byl jednohlasně přijat. Potom podal posl. dr. Herold zprávu o jednání zástupců říšského klubu poslaneckého s vládou. O zprávě té bylo obšírně a zevrubně debatováno; rozpravy zů- častnili se: posl. Anýž, inženýr Léon Bondy prof. dr. Čelakovský, dr. Lad. Dvořák, inženýr Kaftan, dr. Pinkas, dr. Podlipný a dr. Schauer. Zpráva byla pak vzata na vědomi s tím do- datkem, že výkonnému výboru bude možno uva- žovati o zlepšení poměru českého národa ke vládě teprve tehdy, až jak vláda bude podle svého prohlášení jednati. Kromě toho usneseno žádati říšský klub poslanecký, aby se úsilovně o to staral, aby parlamentní jednání o celní a ob- chodní smlouvě s Německem nebylo v nynějším zasedání poslanecké sněmovny dáno na jednaei pořad, a to z toho důvodu, poněvadž dosud nejsou poměry v Uhrách vyjasněny. Co se týče předlohy o nových úvěrech na stavbu alpských drah, usnesl se výkonný výbor doporučiti, aby také tato záležitost nebyla v nynějším zasedán říšské rady projednána, pokud vláda v otázce postátňovací akce nezaujme stanovisko, vyhovu- jící potřebám zemí koruny české.

— Madridský pozdrav Praze ještě stále souží naše »Némce«: Ke vtipům, napáchaným přes týden »Bohemií« a »Tagblaltem« na adresu pražskou i madridskou, přispěl dnes také feuil- letonista páně Kuhův celou Niagarou ducha- plnosti III. třídy státní dráhy, sedí-li v ní krou- žek obchodních cestujících, jazyka a krve pana Kuha. Škoda, že causeurter nepíše v žargonu Neobyčejně pepřený jest na př. jeho vtip. srovnávající »fialově vázané pozdravy« z Mad- ridu s »kaštany, jež přes dalekou cestu došly vřelé«. Hle, stejně jako býka v madridské areně rudé sukno toreadorovo dráždí mnohého jeho (nikoli toreadorova!) pražského strýce fialová vazba madridských díků až k zuřivosti. Feuilletonista »Montagsblattu« zasloužil by ostatně, aby byl označen pravým jménem to- hoto příbuzenstva už za to, co povídá o české samorostlé kultuře. Češi prý přeceňují svou kulturu a v tom prý jsou podobni nebohém rytíři z Manchy, jenž svou Dulcinen pokládal za šlechtičnu. Četl feuille- tonista »Montagsblattu« minulého týdne feuill- ton svého kollegy dra. Richarda Muthera v »Zeitu« ? Proslulý kritik německý uvedl v něm německou kulturu v Čechách, representov- nou německým oddělením Moderní galerie Praze, v úžasně blízký styk s kupou — — hnoje (!), neboť na tak vysoko cení obsah to- hoto německého oddělení na výslovnou výstrahu Čechům! Není v tom ohledu německá kultun v Čechách a také obzvláště vzhledem k feuille- tonům v »Montagsblattu« a mnohém jiném stejnorodém listě mnohem blíže Cervantesovu pravzoru z Tohosy ?

— České pouliční tabulky v Hranicích n Moravě. Z Hranic se nám píše: Ve schůzi měst- ského zastupitelstva dne 23. června sdělen byl starostou panem drem. Šromotou návrh měst- ského radního a továrníka pana Antonína Kunze, jimž nabízí se městu zdarma do dati pouliční tabulky, označující názvy ulic pouze včeském jazyku Návrh tento, jak samo se rozumí, českou větši- nou s díky a radostí byl přijat. K vysvětlení po- dotýkáme, že bývalá německá většina represen- tující desetinu obyvatelstva, dala na obecní útraty označiti ulice tabulkami s názvy německo-českými. proto pan Kunz, znaje dobře smutné finanční po- měry, do kterých bývalá německá většina město přivedla, nabídl se, že k očistě Hranic tabulky tyto zdarma pořídí. Návrh rozzuřil německou menšinu obecního zastupitelství a její vůdce, že c. k. soudní sekretář Kirchner ve své zuřivosti namítal, že jednojazyčné označení ulic pro tak kulturně-vzdělané město jest nemístným a že by se hodilo snad pro Zbrašov (sousední to českou vesnici), byl však českou většinou ihned řádně odmítnut a poukázáno na Nový Jičín a jiná měst s německou nadvládou, ve kterých české menšiny až polovici obyvatelstva tvoří a kdež ulice ozna- čeny jsou jen německy. V Hranicích pak jest jen asi desetina Němců a pro ty není třeba žád- ných výminek. Snahou pana Kunze bylo, by n počest sjezdu českého učitelstva v Hranicích označení ulic zazářilo v národních barvách jedině s českým nápisem a když to nebylo možno po- říditi z obecního majetku, tu raději dal to po- říditi sám vlastním nákladem. Očista Hranic tedy pokračuje !

— Sbor starostů okresu olomouckého svo- lává na neděli 2. července o 10. hod. dopol. veřejnou sehůzi lidu do velké dvoran Národního domu v Olomouci, na které jednáno bude o portátnění české reálky ma- tiční v Olomouci. Promluví zástupcové: Ústř. Matice školské v Praze, Matice škol. v Olo- mouci a Sboru starostenského oloumouckého. — Sestátnění české matiční reálky v Olomouci je v tomto čase nejdůležitější školskou otázkou okresu olomouckého a poněvadž klidně a vécné žádosti zůstávaly nepovšimnuty, musí promlu- viti lid odhodlaně a přesvědčivě, aby příslušní čiitelé poznali, že bezpráví dále snášeti ne bude. Uvědomělý český lid celého okresu př- jde, aby dal svoji nevoli na jevo. — Liknavost vyučovaci správy. Minister- stvo vyučoxání doplnilo v březnu 1903 dřisčvjší učebnou osnovu průmyslových škol pokračova- cích novými, důležitými a potřebnými před- měty: technologií, naukou o látkách a motorech, ale až dosud nepostaralo s o vydání vhodných učebných textů pro tyto discipliny. A přece máme na státních průmyslo- vých školách v Praze, na Smíchově, v Plzni, Pardubicích a Brně tolik výborných odborníků, kteří by zajisté rádi a ochotně podjali se úkolu, takové učebnice sestaviti. Bylo by potřebí dáti jim podpory a dovolené, a pak bychom se jiste brzy dočkali dobrých odborných děl. Uvidíme, zdali nový referent v ministerstvu, který v ji- stých věcech jeví značnou energii, i v tomlo směru se osvědčí.

— Z Kralovie u Plzně. (Pův. dop.) P řádně schůzi okresního zastupitelstva zdejšíh dne 24. června t. r. zvolen byl za okresního st rostu purkmistr města Kralovic p. Fr. Slach do okr. výboru za velké statky p. Jan Maj kníž. lesmistr a ředitel v Plasech, za měsle p František Slanislav, obchodník z Čisté, za veo. kovské obce p. František Vodák, obecní staresua ze Dřevců. Z plena: pp. Vojtěch Prusík, rolní ve Výrově, Fr. Juba, obecní starosta v Bílosá a Gustav Popelka, rada velkostatku ve- Chřici. — Úmtí. Na Opočně zemřel dne 24. červnav věku 47 let pan Joseí Samek, bývalý učitel n obecné škole a horlivý člen mnoha jednot opočen- ských. Pohřeb konati se bude v úterý dne 27. června o 10. hodině dopolední. — V Poličce zemřela dne 24. června ve věku 76 let paní Alžběta Somm- rová, vdova po měšťanu a majiteli realit v Poličce. Pohřbena bude v úterý dne 27. června o 10. hodině dopolední do rodinné hrobky na hřbitově sv. Michala. — V pátek dne 23. června zemřel pan MUDr. Morie Reiner, praktický lékař v Žižkově. Pohřeb konl se v úterý 27. června o 3. hodině odpolední z ústřednl síně israelitského hřbitova ve Strašnicích — Z českých kruhů lékařských v olzině. Pa MUDr. Antonin Záhorský, lékař v Terstu, Via Torre Bianca, uvědomělý Čech a rodilý Pražan, byl tyto dny jmenován náměstkem vrchního lékaře ra kouského Lloydu v Terstu — Dary. Pan Vojtěch Novotný, emer. ředital českomoravské strojírny v Praze, který již v r. 190 daroval na zakoupení učebných pomůcek škole v Mo- krovratech (okresu dobříšského) 100 K a v r. 1902 98 svazků knih pro žákovskou knihovnu, věnova opětně téže škole učebné pomůcky v ceně 110 k.

Kromě toho daroval pan ředitel Novotný jakožto zá klad ke zřízení lidové knihovny v Mokrovratec 92 svazků zábavných a poučných knih. — Národní slavnost v Karlíně. Příjemná pohol časová a opravdový a velmi přítažlivý program slan nosti shromaždil včera na 12.000 osob do útulnýd a příjemných sadů Kaizlových na hřišti S. K. Čechie a do prostorných místností nového obecního dvona. jenž přezván byl pro slavnost na palác Mus. Slavnos pořádanou ve prospěch českých menšin na českém severu, mimo jiné voctili svou návštěvou pp. starost Jindř. Ronz téměř se všemi členy měst. rady, ředi JUC. Sedlák, školní rada Škoda, ředitel Frant. Kneld. starosta Ú. M. Š., zástupce ústředního odboru N. J. S starosta Nechánský, zástupci zeměpanských úřadí a j. v. O zábavu hudbou, zpěvem, divadlem a jinal bylo postaráno. Vlastenecké dámy postaraly se hojp o občerstvení hladovících i žíznivých. Nejzajímavějí čslo programu provedl měslský sbor dobrovolnýcá hasičů v Karlíně za velení ředitele sboru a městskéha rady p. Hugona Demartina, če kterémuž hašení do dala pařížská firma „O. Carre“ extinkteury, massu hasicí granáty. Předem zapáleny pyly sudy uvnis dehtem natřené, které okamžitě uhašeny; dále zi. pálen dřevěný komín, též uvnitř dehtem napuštěnt a okamžitě dvěma hasicími granáty uhašen. Na l zapáleny otevřené domky dehtem napuštěné a hořla: vými látkami naplněné a byly též extinkteurem a gr náty v okamžiku uhašeny. Ké konci zapálena severo. česká chýže, v jejmž vnitřku byla umístěna hranic dříví, politá petrolejem a dehtem. Hašení toto prove deno střikačkou, při čemž použito vodv, hasíci hmnole