1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, v sobotu 19. června 1909.
Praha
5
article
Na rahni a večerní listy
vředplácí ae
V Prazo v administraci
na měsie.
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou-
na měsie. . . „. .
na čtvrt lota . . . . 7 K 62h
ve filišlkách
na měsic. . . . . . 2 K 30 h
Poštou:
na měsic.
na čtvrt jeta : . . . 9 K o r
s dvoji zásilkou
na měsie
te
na čtvrt feta
6
article
Kde je omyl?
Kde je omyl?
Ohlas bouřných událostí na Rusi po
válečném nezdaru na dálném Východě zvláště
houževnatě se udržuje v tak zvaných pokro-
čilých kruzích západoevropských, jež snažily
se dějinný rozvoj velikého národa ruského
podřaditi stanovisku a hledisku jinonárodníeh
menšin ruských. Pouze ony živly ruského
národa prohlašovány za vlastní představitele
národní idey ruské a státu ruského, jež stály
v první ruské dumě na nejkrajnějších křídlech
tak zvaných stran levých a důsledně odsu-
zováno vše, co s názory těchto nesouhlasilo
Vlivem těchto jednostranných názorů se stalo,
že se jednak staly šablonou, jež nepřipou-
štěla střízlivého ocenění skutečné opravné
práce v Rusku zatím konané, jednak že
právě v mimoruských kruzích slovanskýeh
se ozývaly nářky, ať při příležitostech
vhodných ať nevhodných, že oslabení Ruska
zaviňuje neůspěchy vlastních jejich snah,
takže v tomto svém předpokladu nalezaly
omluvu jak pro vlastní odchylky od slovan-
ského stanoviska v záležitostech jihoslovan-
ských tak i odůvodnění, že v četných, národa
ruského se týkajících zájmech se přidávaly
k táboru protivnému. Mame za to, že jest
na čase podrobiti náležité revisi jak ony
předem označené šablony, tak tyto málo
mužné omluvy vlastní nepevnosti a málo
myslnosti.
Rus
Rusko
7
article
Korekturů v tomto vzhledě provádějí
v ostatních národech a státech evropských,
jimž záleží na tom, aby ve vlastním zájmu
správně oceňovali potenci národa ruského a
říše ruské. Zvláštní čilost ve příčině té jeví
se v Anglii; úvahy a studie o dnešním
Rusku vyskytují se tam čím dále tím hojněji
a charakteristickým jest, že rozpoznávají
četné známky opětného osvěžení a vracejícího
se zdraví.
Ukázkou uvádíme z vážného anglického
měsíčníku pozorování, jež v Rusku samém
učinil proslulý publicista Rennet. »Nutno
žíti v Rusku a stopovati změny politické na
místě aspoň v průběhu posledních pěti let,
aby se vidělo, jak hluboka jest jeho životn
síla. Snad jest toho příčinou mladistvost na
roda, jehož úrazy se hojí rychleji než zlo-
meniny starých, ale ozdravení jest překva
pující nejen v rozsahu svém, nýbrž i v rych
losti svého postupu.«
se
Rennet
Anglie
Rusko
8
article
Když prvé dvě dumy zmizely a terrori
stické počínaní pozbývalo své přitažlivosti
molilo se zdáti, že »staré pořádky« nabudou
opět vrchu, Vyborgské vyzvání první dumy
jež nabádalo národ, aby neplatil daní a vo
jáky, aby desertovali, mnoho přispělo k vy
střizlivění ruské společnosti, jež počala roze-
znávati rozdí mezi silnými slovy a reálným
potřebami skutečného života. Volaní du
chové — se nedostavili! To bylo před třemí
lety Za to dostavil se neznámý téměř do té
doby politik, dříve gubernátor v Saratově,
nynější předseda ministerstva Stolypin, jenž
neohroženě čelil výstředním směrům zprvu
jakožto ministr vnitra, a kdežto jeho před
chůdci pokládali za nejvhodnější postup, ne-
dbati dumy vůbec, vzal ji ve svůj rozpočet
a v průběho tři let politika jeho vrátila zemi
nejen obnovený pořádek, ale i podmínky no-
vého zdárného rozvoje. V činovnictvu jal
se především stíhati úplatnost a řadou revisí
postíženi velmocní do té doby vysocí státní
hodnostové. Stejně zasáhl do nešvarů panu-
jících ve správě železniční a sledoval jakožto
hlavní svůj cíl sblížení armády a lidu. Toho
docíleno dvojím opatřením. Dodávky vo-
jenské odevzdal do rukou zemstev a dal
takto základ rozvětvené součinnosti národa
a armády. Vedle toho novým pozemkovým
zákonem umožněno rolnictvu nabývati samo-
statného vlastnictví půdy, čemuž do té doby
překáželo společné držení pozemků obcí —
mírem.
Tím položen základ vývoji silných rol
Saratov
ministerstvo Stolypin
9
article
níků po způsobu farmářů a pečlivějšímu
vzdělávání půdy.
Ku povznesení selského hospodářství za-
vedeno bylo v armádě pravidelné vyučování
zemědělství, a příslušná organisace prove-
dena v dohodě ministerstva války s minister-
stvem orby. Všeobecného kursu o zeměděl-
ství účastní se všicci nováčkové, zvláštních
kursů pak ti, kdož se k nim dobrovolně při-
hlásí. Vyučuje se pěstování obilnin, přípravě
půdy, ukládání úrody, obstarávání pícnin
chovu dobytka, lesnictví a ovocnictví. Vy-
stupující z vojska podělují se zemědělskými
příručkami, aby zájem na vojně vzbuzený se
i dále mezi nimi udržoval. Mimo to dostává
se v každé gubernii bývalým vojínům, kteří
nejlépe pěstují svou půdu, zvláštní odměny.
Na všech stranách projevují se známky
obrození a polepšení; národní sebevědomíse
vrací, doba lhostejnosti jest ta tam, rovněž
jako vliv Finů a baltických Němců. Rusko
se jednotí a sílí. —
Dalším důkazem správnosti pozorování
anglického autora jest činnost nynější hosu-
darstvenné dumy, jež právě ukončila druhé
své zasedání. Třetí duma pracuje a pracuje
velmi horlivě, čímž se nejen výhodně liší od
svých dvou předchůdkyň, ale upevňuje zá-
roveň půdu další své zákonodárné a reformní
činnosti, činíc takto nemožným návrat ke
»starým pořádkům«. V tom souhlasí názory
všech, že nynější duma napjala v tomto za-
sedání veškery své síly, aby podala důkaz,
že má vůli nejlepší.
Fina
Němec
Rusko
10
article
Pouze krajní strany levice i pravice
trvaly na zásadním zneuznávání hosudar
stvenné dumy, ale jejich směr nepronik
proti skutečné, činnostichtivé většině a ne
způsobil také nijakých značnějších rozporů
vyjma snad jedině prudký odpor krajní pra
vice proti zákonu o volnosti svědomí, jejž
většina dumy sesílila i změnou, že lze pře
stoupiti z křesťanství i k vyznáním jiným
V této příčině postavila se většina dumy
i proti projevu předsedy ministerstva, a jest
tudíž pochybno, zda zákon v tomto opra-
veném znění projde i v říšské radě a do
sábne-li schválení carova. Při posavadním
těsném svazku pravoslavné církve se státem
dospělo by asi k ruchu o úplné osamostat
nění pravoslavné církve a vymanění jej
z vlivu vlády. Některé orgány pravice vy-
daly již v tomto směru heslo. Snad by se
tím prospělo oběma.
11
article
Listy liberální, jako na př. »Birž. Věd.«
s hlubokým uspokojením zaznamenávají, že
hosudarstvenná duma se může tentokráte
pochlubiti nejen velikým množstvím, ale
i dobrou jakostí vyřízených jí návrhů zá-
kona a že přikročila i k řešení základních
osnov státního bytu. Sem náleží vzpomenutý
již zákon agrární a zákon o svobodě svě-
domí a víry-
Dále projednala řadu návrhů o polep
šení hmotného postavení důstojníků, duchov
ních, o pojištění menších zřízenců státních
poštovních a železničních, k čemuž podně
vyšel ze středu jejího. Na vlastní podnět
dumy vloženo bylo do rozpočtu několika-
milionové zvýšení nákladů na narodní školství
a na osvětové potřeby vůbec. Sem náleží
i zákon o právu autorském. Vypracovala
dále i obsáhlý jednací řád pro sebe. Vý-
značnou pro toto zasedání byla i snaha, do-
spěti pomocí kompromisů k uspokojivému
řešení, což plati zvláště o otázce upravení
zastoupení západních gubernií v radě říšské
pomocí vládou slíbeného zavedení zemstev
Rovněž zasluhuje uznání přičinění, aby
se upravilo postavení staroobřadců, kteříž
také konali sjezd ve příčině sjednocení růz-
ných svých odstínů.
12
article
Dle toho nezbylo na obzoru třetí dumy
nijakých nebezpečných mraků, mimo otázku
o dalším osudu a následcích zákona o svo-
bodě vyznání víry.
Takto dospíváme k celkovému jasněj-
šímu obrazu o současném veřejném živote
na Rusi a máme za to, že pessimism ještě
tu a tam se vyskytující spočívá na pocho
pení dnes zastaralém, byť i bezdůvodně hono
sivém a spolu šablonovitém.
Zajisté i pozvání anglických kruhů parla
mentních k zástupcům různých stran v hosu
darstvenné dumě, aby za účelem bližšího
seznání vzájemného a utužení přátelskýc
styků mezi oběma národy navštívili Anglii
kterémuž pozvání Rusové právě vyhověli
jest dalším dokladem, že na dobrých stycích
vzájemných s Ruskem nezáleží pouze Něm
cům, jejichž panovník včera projevil při
schůzi s carem v přípitku svém »hlubokou
vděčnost za srdečné přijetí, jež jest novým
a velmi cenným osvědčením důvěrného
upřímného přátelství, jež vyhovoje mnoho-
stranným zájmům a naprosto pokoj
nému smýšlení obou zemí«
Rus
Rus
Anglie
Rusko
Německo
13
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 162.)
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů «.)
Ve Vídni, 18. června.
„Dr. Hochenburger jest nejobjektivnějším
ministrem práv, jakého kdy Rakousko mělo, za
něho nic neděje se na újmu Čechů a Slovinet
a dvor. rada Morstadt jest jeden z nejvýtečněj-
ších úřadníků Rakouska.
Toť stručný smysl a výňatek dlouhé řeči, kterou
dnes chef rakouské justice měl. Operoval proti
českým žalobám v příčině jmenování soudet
v Čechách a na Moravě laciným argumentem
pro Čechy že byli jmenováni soudcové čeští po
dle návrhu t. zv. odvodní komise, personální to
komise vrchního zemského soudu, která prohlá
sila sama četné uchazeče české (14) diskvalifiko
vanými.
Na Moravě pak, že stalo se jmenování na
základé jednomyslného návrhu přislušných in-
stanci.
Doufáme, že bude ještě pověděno za ny
nější rozpočtové debaty dru. Hochenburgerovi
že v království českém byl prováděn opačný
prineip, nežli na Moravě. V tomto zjednány všu-
de platnost a průchod ancienitě, poněvadž jes
na prospěch Němeům, na Moravě stalo se, co
by se v německém uzavíraném území zajisté ne-
stalo: v kraji, 802% deském, jmenován presiden-
tem Němec. V Čechách pak ancienita porušena,
na komisi odvodní vykonán nátlak ke škodě če-
ských uchazečů a tak stalo se jmenování na pro-
spěch Němců. Toho se odvažujeme tvrditi, kdyby
p. Morstadt sebe častěji a sebe rozhodněji to vy-
vracel.
doktor
Hochenburger
Čecho
Morstadt
Němec
Vídeň
Rakousko
Čechy
Morava
poslanecký sněmovna
14
article
Řeč, kterou promluvil o jazykových pomě
rech ve Slezsku posl. P. Londzin, důstojný
nástupce nebožtíka dra. prof. P. Swiežyho, je je
dinou obžalobou proti politice kola polského vů-
bec a jeho předsedovi dru. Glabiňskému zvláště
Včera tento prohlásil, že kolo polské ihned jinal
se postaví k vládě, ukáže-li se, že kabinet provád
politiku protičeskou, anebo protislovanskou
Slezský Polák ukázal a dokázal, že ve Slezsku
provádí se politika soustavně protičeská a proti-
polská.
Správně proto statečný zástupce a rozhodný
obhájce Slovinců přímořských dr. Rybář po
věděl, že dr. Glabiňski po dnešní řeči člen
klubu polského Londzina jest povinen postavit
se proti vládě.
Zajímavá byla hrozba, kterou pronesl Vše-
němec Eduard Stránský proti Polákům za
řeči Londzinovy: Ruku vysoko vztyčiv, křičel.
že půjde do polských částí slezských a do ce-
lého království haličského pobouřiti Něm-
ce proti Polákům. To jest odměna Vše-
němců Polákům za to, že tito podporují haka-
tistyl
Dr. Rybář nemluvil dlouho. Měl v kontin-
gentě jenom 15 minut. Ale nejrychlejším tem-
pem a nejpovýšenějším hlasem konstato-
val, že vláda koupila hlasy Vlacho
slibem, že zřídí jim právnickou fa-
kultu v Terstu. Chce-li a může-li, nechť h
P Londzin
profesor
P Swiežy
Polák
Rybář
doktor
Glabiňski
Stránský
Londzinův
Vlacho
Slezsko
Německo
Terst
15
article
Stürekh aneb dr. Hochenburger prostřednictvín
p. Morstadta zase to vyvrátí. Dr. Rybář konsta-
toval dale, že celá positivní politika vlády spo
čívá v tom, vládnout po případě bez parlamentu
ba proti parlamentu a celá positivní politiká
kola polského záleží v tom, pomáhati Němeůn
proti Slovanům ostatním.
Prof. dr. Drtina pojednal o všech školských
požadavcích českých, počínaje složením perso
nálu v ministerstvu vyučování a konče práven
veřejnosti pro soukromou českou školu víden-
skou.
Před 11. hodinou noční došlo při věenýcl
poznámkách ku prudké srážce mezi sociálné-
demokratickým poslancem Vitykem a drem
Glěbovickým. Onen vyčítal tomuto, že se
dává podplácet pruskými penězi
Rozpočet ministerstva vnitra, vyučování, ju-
stice schváleny při prostém hlasování.
doktor
Hochenburger
Morstadt
Slovan
profesor
Drtina
Vityk
Glěbovický
16
article
Z Vídně, 18. června. (K. k.)
Vídeň
17
article
Za dalšího rokování
19
article
oddíl II. ministr spravedlnosti šl. Hochenburger kon
statoval, že proti jeho rozpočtu nebylo činěno ná
mitek, Rozprava týkala se jen politických výhledů
obsahujíc také útoky na vládu a ministra; dále tý-
kala se stižnosti do justiční správy a vykonávání
spravedlnosti a konečně obsahovala požadavky.
K politickým výkladům může připojiti
jen vysvětlivky a doplňky, z nichž však
by nemohl odvolati ani slova.
(Výkřiky.) Justiční správě vytýkáno, že nechce miti
politické ministerstvo a děkuje tudíž za povýšení
min. spravedlnosti na politické, že libuje si v jedno-
stranném nadržování němectví a projevuje aspoň
velké části slovanských národů nepřízeň. Co bylo
uvedeno na důkaz této výtky? (Výkřiky.) Mluvilo
se o soudcovském jmenování v „sudet-
ských“ zemích. Co stalo se? Bylo skutečně
14 českých soudců při povýšení soudců do
20
article
VIII. hodn. tř. opomenuto. To se však nestalo z ne-
přízně k českému národu, nýbrž proto, že směrodat-
né navrhující instance vyslovily se v tom smyslu.
že právě těchto 14 soudců nyní k povýšení se
nehodí, a to navrhující instance, mezi nimiž byl
též „český“ personální senát vrchního zemského
soudu v Praze. (Hlučné: Slyštel Slyšte! Výkřiky na
levici, odpor a výkřiky Čechů.) Stěžoval-li si řečník
dále, že při obsazování dvou vysokých soudco v
ských míst na Moravě byli povoláni Něme
na uprázdněná místa, poukazují k tomu, že udělení
těchto míst těmto dvěma Němcům stalo se na zá-
kladě dobrozdání všech navrhujících
instancí (Hlučné: Slyšte! Slyšte!) a to se zřete-
lem na plnou věcnou a na plnou jazykovou způso-
bilost obou uchazečů o příslušný úřad. (Výkřiky.)
Jiný řečník poukázal také na událost ve Štyr-
sku Bylo uvedeno, že ministr ve prospěch něme-
ckého příslušníka strany ve Slovinské Bystřici, který
byl vyšetřován pro delikt z nedbalostí, podal
návrh na udělení milosti a řízení bylo potom zasta
veno. Právě opak je pravda
Ministerstvo nedoporučilo návrh, považujíc je
za neodůvodněný. Zastavilo-li st. zastupitelstvo ří-
zení samo bez dohody s min. spravedlnosti pro ne-
dostatek žalobních důvodů, patří to na jiné pole.
Čecho
Němec
Praha
Morava
Bystřice
Slyštel slyšet
21
article
(Výkřiky.)
Vytýkáno též, že ministr změnil bezprávně do
savadní užívání jazyků u nejvyššího sou-
du na újmu slovanských jazyků. Na tom není ani
zbla pravdy. Fravda je, že předseda onoho soudu
rozhodl se se zřetelem na některé události upozor-
niti referenty na presidiální výnos ze dne 5. pros
1892. Včera dostal jsem zprávu, že onen výno
byl uveden ve známost.
Posl. Marckhl: V duchu jste snad na t
působill
Ministr Hochenburger: Dovolte, abyc
ihned na tuto poznámku odpověděl.
Pesl. Choc: To nemusíte. (Hlučná, dlouho-
trvající veselost.)
Min. šl. Hochenburger: Na uvedené opa-
tření z r. 1892 musilo se poukázali prolo, že se čast
stávalo, že při kasačních líčeních o českých, pol-
ských nebo jihoslovanských případech intervenoval
obhájci z vídeňského obvodu, kteří nerozuměli če-
ským, polským nebo jihoslovanským rozsudkům
Aby jim bylo umožněno sledovati líčení, bylo obno
veno někdejší nařízení, že v podobných případec
rozsudky, proti nimž byla podána zmateční stíž
nost. mají býti také překládá ny
Bylo mi také vytýkáno, že povolal jsem tr
pány ze štyrsko-hradeckého obvodu
do min. spravedlnosti. Stalo se tak proto
že měli vytečnou kvalifikaci, zvláštní způsobilost
pro pomocné služby v různých odvětvích justiční
správy a dva z nich byli úplně mocni slovem a pís
mem obou zemských jazyků, běžných v štyrsko- hra-
deckém obvodu.
Posl
Choc
Marckhl
Hochenburger
22
article
V drobném prodejit
ranní člslo o sobě . . za 8h
večerní
. . za 4h
Ve filiálkách na venkové
ranní čislo . . . . . . .l
večerni
Inseráty
plati se hotově napřed
Přodpleceni a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., J.
Tam nacházejí se táž
redaken, tiskárna a expedlca
„Národních Listů“
Rukopísy se nevracejl.
23
article
Justiční správa vede sí objektivně a dokud Bu-
du ministrem, zachovám také tento postup. (Výkřiky
a smích Čechů.) Při obsazování míst st. zástupců
a soudců bude přihlížeti se výlučně na věcné a ja-
zykové vlastnosti uchazečů a obchodování
misty soudcovskými je vyloučeno. (Hluk.
Výkřiky Čechů.)
Ministr připouští oprávněnost stížností do chyb-
ných, dokonce i do nespravedlivých nálezů. Lituje,
že byly proneseny výroky, jež snaží se udavší se
snad výjimky vylíčiti jako typické zjevy (Souhlas.),
ač prý může přece jíti jen o ojedinělé výjimkyz
pravidla.
Posl. Choc: Takovou výjimkou je Morstadt
v Prazel
Hochenburger: Buďme rádi, že máme ta-
kového stát. zástupce. Jeť jedním z nejlepších úřad-
níků v Rakousku. To mohu zde potvrditi. (Výkřiky.
Mezi posl. Klofáčem a šl. Stranskym do-
chází ku prudké hádce. Dlouhotrvající povyk a vý-
křiky. Místopředseda Zázvorka opětně zvoní a
žádá o klid.)
Ministr projevuje politování nad tím, že v pří-
čině advokátního tarifu byla mluveno o ví-
tězství slavu advokátního nad stavem soudcovským.
Čecho
Posl
Klofáč
Zázvorka
Rakousko
24
article
Advokáti a soudcové jsou dva úplně rovnoprávní
činitelé soudnictví. Rychlé zobecnění nového řízení
je společnou zásluhou stavu soudcovského a advo-
kátního Stav advokátský je nepostrádatelným člán-
kem soudnictví a proto třeba hájiti ho v jeho opráv-
něných zájmech. Ministr ohlašuje nový advokátní
řád a nový disciplinární zákon pro advokáty, poně-
vadž se domnívá, že je velmi důležito, zamezovati
porušováním povinností, anebo porušováním cti
vážnosti stavu rychle a také přísně..
Ministr zdůrazňuje v příčině přání pronášených
s mnoha stran, týkajících se nedostatečnosti soudních
budov a trestnic, nepoměrně velkého rozsahu soud-
ních obvodů a okolnosti, že osobní poměry při mno-
hých soudních úřadnících potřebují ještě značně ná-
pravy a že postupové poměry úřadnictva jsou ne-
příznivé, že justiční správa snaží se napraviti tyto
nešváry, jež jsou jí dobře známy, ale finanční stav
ji nutí ke spořivosti, pročež
apeluje na sněmovnu, aby pomohla
ministrovi financi plniti pokladny.
25
article
Pak také justiční správa bude moci vyhovšti
svým úkolům.
Posl. dr. Gabel vytýkal vládě, že neodpomáh
zoufalému pestavení židovského národa. Tlumočí
různá přání ve prospěch židův a stěžuje si, že prý
kdo se přiznává k židovskému národu, je považo-
ván za zločince. Židovští promovendi bývají promo-
váni „sine natione“. Řečník žádá, aby při nejbližším
sčítání lidu byla připojena rubrika „národnost“ a
končí přáním, aby se židovští poslanci všech stran
parlamentu navzájem dohodli, aby mohli vykoná-
vali positivní práci pro židy.
Posl. ryt. Semaka tlumočil různá přání buko-
vinských Rusů, zvláště pokud jde o soudnictví.
Ministr vyučování hr. Stürgkh reagoval přede-
vším na kritiku o středoškolské reformě.
Nařízeni o studijním oprávnění umožňuje s velmi
velkou liberálností při mnohosti vzdělavacích způ-
sobů stejný přístup na univeršitu a zavádí jen ome-
zení, jež jsou na př. u některých nauk, u klassické
filologie, u volby povolání historika nebo bohoslovc
zajisté úplně nepostrádatelná. Vědám duchovním na-
proti přírodním nenadržuje se jednostranně. Zásady
organisační osnovy, jejíž základem bylo účelné spo-
jení obou směrů, byla vývojem poslední doby spíše
posílena než seslabena, Pravil-li jeden z řečníků.
že by si velmi přál, aby škola reálná byla rozšířen
na osm tříd, ministr prosí ho, by to zkusil, upozor-
ňuje ho však, že zákonodárství o reálkách náleží 17
zemským sněmům. (Veselost.)
Pokud jde o výnos stran maturitní zkou-
šky nebylo jeho účelem zostřiti výnos Marchetův.
Posl
doktor
Gabel
Rus
Stürgkh
26
article
Ministr hájí se proti výtce, že v min. vyučování
mají pravnické směry početní převahu
nad odborníky. Právnicko-administrativních sil ne-
lze postrádati již proto, že min. vyučování není ústav
vyučovací, nýbrž správní. Uznává nutnost úpravy
platů zem. inspektorů, jakož i stabilisování
okr. škol. inspektorů. Tělesnému výcviku mládež
věnuje se největší péče. Pokud jde o provádění zá-
kona o obecných školách, nemůže míti ji-
ný názor než vyvoditi ze základního principu my-
šlenky říšského obecného školství, která za účel
obecné školy vytýká mravně-náboženskou výchovu,
vyvoditi důsledky, prostě od jakékoli strannické
tendence, naprosto objektivní a zákonu vyhovující.
(Hlučná pochvala.)
Posl. dr. Korošec označil včera ministra za ne-
přítele slovinského národa a že mu nemůže důvě-
řovati. Svůj názor odůvodňoval dvěma výnosy, kte-
ré se týkají ustanovení německé ho zem. škol.
inspekora pro Krajinu a systemisování ně-
meckého okr. škol. inspektora pro Dolní Štyrsko. Ty-
to výnosy nespadají v obor ministrovy působnosti.
Poněkud ostré vývody posl. Korošce nevyvolají u mi-
nistra žádné ozvěny v tom smyslu, že by se zhostil
své objektivnosti ku potřebám Slovinců. Pokud jde
o poněkud urychlenou výpověď důvěry, volá mi-
nistr k řečníkovi: K lásce tě nemohu nutiti, daruji
ti svohodu; ale ne abys mne vinil z věcí, které ne-
spadají do doby mé úřadní činnosti. (Hlučná po-
chvala a pollesk.)
Posl
doktor
Korošec
Krajina
Dolní Štyrsko
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 17. června.
H (Miliony.) Marně horlí hlasatelé slova
božiho o blahu křesťanské chudoby, slibují nu
zákům království nebeské a věčnou blaženos
náhradou za strádání v tom slzavém údolí
hrozí bohatým, že spíše velbloud projde dirkou
jehly než oni branou rajskou . . . Prosti smrtel-
níci, kteří neznají filosofické odříkání Diogena,
ani posvátnou skromnost sv. Františka z Assisi,
dávají přednost králké, pozemské blaženosti před
věčnými radovánkami posmrtnými, jež se ne-
zdaji tak zcela zaručenými. A proto i věřieí
člověk s lehkou a radostnou duší střihá ku-
pony, ošetřuje svůj tresor v pancéřové siní
Živnostenské banky, rozmnožuje své akcie smí-
chovského pivovaru a nedá si kalit svou náladu
biblickým porovnáním o velbloudu a jehle.
Zlaté tele je jediný idol lidstva, který ne-
srazila vílězná církev s pohanského prestolu
Peníze ostávají stále nejvyšším ideálem a svrcho-
vzným náboženstvím lidl. Dokud jim nedáte jiný
ideál, a co se nepodařilo učení Kristovu a může
se státi jen ohromným převratem mravním
sociálním, bude bursa stále první svatyní lidstva
a takový milionář, jako právě zesnulý pařížský
obchodník Chauchard, bude uetíván jako hrdina
a representativní muž naší společnosti.
Nevrlý, pánovitý staroch, který před pade-
sáti lety začal v malém krámku a skončil jako
majitel největšího obchodního domu evropského
»l gasin du Louvre«, zanechal po sobě t
Diogenés
František
Kristův
Chauchard
Nevrlá
Praha
Assisi
Louvre
28
article
sta milionů a byl pohřben s královskou okáza-
lostí, byl mocným typem těch smnělých a šťast-
ných dobyvatelů, kteří jako američtí trustaři
naši uhlobaroni, bursovní velmoží stávají se pány
světa.
Jest něco úžasného, fantastického v tom
nahromadění zlata v jedněch rukou. Poklady
Chaucharda připomínaji zázračnou slůj Ali Ba-
biho, do níž orientální obraznost uložila největš
poklady světa.
Chauchard, jenž odkázal Francii svou velko
lepou sbírku obrazů, nejkrásnější díla velkých
mistrů starší školy francouzské, Milleta, Diaza,
Corota, Daubignya, Rousseaua, jichž cena je
odhadnuta asi na 20 milionů, patří mezi ty bo-
háče, kteří jako někteří američtí miliardáři užl-
vají svých milionů též k dobru veřejnosti. Ta-
kovým je zejména Carnegie, který již miliony
a miliony věnoval na zakládání bibliotek a zři-
zování kulturních ústavů a který před smrt
Chauchardovou věnoval Francii 5 milionů na
podporu vědeckých činů. Starý americký spe-
kulant rozdává své miliony inteligentně a s ja-
kousi neomalenou, demokratiekou skromnosti.
Chauchard byl člověk jiného stylu. Tento
král kalounkářů, který zahájil svou činnost jako
příručí v obchodě »U ubohého čerta«, žertoval
za pultem s paničkami a kuchařkami, aby je
navnadil, rostl osobně se svými miliony. Když
se stal prvním boháčem pařížským, usídlil se
ve svém vlastním paláci, obklopil se kní-
žecím přepychem a vedl dům s okázslou, skvělou
etiketou, překonávající i nejpyšnější sídla aristo-
kratů v předměstí St. Germain, pozvedla se též
jeho pýcha a ješitnost do závratné výše.
Chauchard
Millet
Diaza
Corot
Daubignya
Rousseau
Carnegie
Chauchardová
Francie
St . Germain
29
article
Starý pán byl dobročinným, ale ostenta-
tivně dobročinným. Gest jeho dávající ruky mu-
síla viděti celá Francie Věnoval každoročné
statisíce na dobročinné podniky, ale veřejnost
musila být upozorněna na velkomyslného mece-
náše. Soukromou, anonymní dobročinnost ne-
znal. Na prosebné listy neodpovídal. Vděčnost
klidil na všech stranách. Novinářská reklama
udělala z obratného obchodnika národní cels-
britu. Ministři, politikové, nejvěhlasnější muži
holdovali jeho milionům a jeho tabuli, jež byla
nejlabužničtější v Paříži. President Loubet mu
přinesl velkokříž čestné legie, nejvyšší vyzname-
nání, jehož může dosíci francouzský občan. Ob
klopený takovým obdivováním a lichocením, sta
se slavnostním a přisně, zpupně hrdým jako
nějaký orientální sultán a nepochyboval o své
velikosti.
Jeden z jeho nejplazivějších lichotníků vy
sekl mu nejnehoráznější kompliment:
»Naše století bude mit tři muže, Viktora
Huga, Darwrina a vás e
»Ano. Ale nevzpomněl jsem na Darwina,«
odpověděl skromně nabob.
Není divu, že takový šťastný smrtelník
který oslňuje svět svými miliony, je jimi sám
též trochu oslněn, dostává závrať na té výši
kam z chudé poníženosti se povznesl a má větší
sebevědomí nežli nějaký notář nebo oficial.
U nás nemáme takových titanů zlata. Čeští
milionáři jsou skromnější. Je jich několik, mají
asi takové jmění, jakýž má americký ocelový
nebo petrolejový krát roční důchod. Někteř
tvoří výlučnou a upjatou kastu plutokratickou,
opičí se po aristokratech, jiní pracoviti a prosti,
Hug
Darwin
Francie
Paříž
30
article
sedí celé dny ve svých továrnách, hromad
energieky a houževnatě jmění a přispivají zdatně
ku posilnění hospodářské državy české. Milionář
jenž věnoval imposantní obnosy národním úde-
lům, byl u nás zjevem ojedinělým. Žádný český
Carnegie nedal naší universitě několik milionů
nenarodil se ještě český Chauchard, který by
Prahu obdařil svou velkolepou galerií. Jsou však
i v Praze bohati obchodníci, kteří mají zájem
o umění a známe dva sympatické representanty
českého průmyslu, jejichž obrazárny patří k nej
lepším soukromým sbírkám v Praze. Ale ještě
se nenašel našinec, který by mohl dát milion
korun za obraz Milletův.
Právě v době, kdy tisk se nejvíce zabýva
dary Carnegia a odkazy Chauchardovými, vyšla
zajímavá kniha Georges d'Avenela: »Les Riches
depuis sept cents anse« (Bohatí od sedmi sel
let). Má teď jakousi zvýšenou zajímavos
časovosti.
D'Avenel líčí zábavně finanční velikány ze
starých dob. Nebyli to průmysloví podnikatelé,
bursovní spekulanti, vykořisťovatelé obecenstva
lidé malých začátků. Za dávných dob, za ne
obmezené autority samovládců, nabývali největ
ších kapitálů muži urození, těšící se přízni ko-
runovaných, mající vliv na státní záležitosti.
Dříve se obohacovali finanční velmoži z pokla-
den státních, kdežto nyní sáhají do kapes davů.
Kniha »Bohatí od sedmi set let« vyprávi
o úžasných pokladech, které nahrabali největší
státnící a tvůrci Francie kardinálové Mazarin
Richelieu. Za dobu své správy státní a půče o
blahobyt národa nahospodařili tito ministři mno-
hem více nežli Bismark nebo Gladstone. Ma-
zarin uspořil 195 milionů. Ovšem po své smrii
odkázal vše králi, který však nepřijal velko-
dušný dar.
Chauchard
Milletův
Chauchardový
Avenel
Mazarin Richelieu
Gladstone
Praha
Francie
Ma
Les Riches
31
article
Kardinál Richelieu měl před svou smrul
milion franků ročních příjmů. Zanechal spouslu
milionů a nesmírné panství, ač nebyl členem
nijakého spolku střádalů, neboť měl též ohromne
dluhy.
Úžasnými poklady vládl též skvělý vévoda
Gaston Orleanský, bratr krále Ludvíka XIV. ,
jemuž statky a důchody z pokladny královské
vynášely několik milionů ročně.
Vlivuplné osobnosti, ministři a důvěrníci
královi nabývali svých milionů hravě a ne právě
gentlemansky. Provozovali nestoudné čachrys
úřady a hodnostmi. Za jisté vlivuplné úřady
byly určité taxy a jistou funkci prodal Riche-
lieu za tři miliony! Tyto mravy ovšem již
skoro úplně zmizely v nynější společnosti.
I v Turecku omládlém a zmodernisovaném zlo-
mena byla suverenita bakšiše, po němž nata-
hoval stejně ruku nosič v přístavu jako velko-
vezír. Jedině co ještě připomíná dřívější nenu-
cenější časy, je t. zv. »provise«, ale i s tou je
čím dále obtížněji zacházeti, mnohem obtížněji
nežli za starých lepších časů, kdy podplácení
bylo korektním zvykem, skoro jakýmsi poža-
davkem etikety a kdy se všechno dalo koupit,
každý úřad, třeba i soudní rozsudek. Zkaže nost
nynější nevěrecké, moderní doby není snad
menší, ale je zcela jiná, nežli byla zkaženost
starých časů bohabojných, kdy panovník z mi-
losti boží a náměstek boží v Římě byli svrchova-
nými ochranci věřicích.
Richelieu
Orleanský
král
Ludvík XIV
Riche
Turecko
Řím