ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 288b9750-8d71-11dc-9c5d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 52, person 79, org 8, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
kri nre
3 masthead
V Praze, v pátek 18. června. 1909.
Praha
4 masthead
Číslo 166.
5 article
Na ranní a večerní listy předpláci se V Praze v administracii na měslc. . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškoui na měsie na čtvrt leta . . . . 7 K Geh ve filiálkách na měsíc. . . . . . 2 K 30h Poštou: sle- na čtvrt ieta : . . . 3 K son h dvoji zásilkou a ml Ba čtvrt lota . . . . 11 k 90l
Praha
6 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“ Němci v Klosternenburku proti českým dětem z Vídně. Z Vídně, 18 června. »Zeitu« telegrafují z Klosterneuburku u Vídně: Žáci školy »Komenského« podnikli sem včera vy cházku. Odpočinuvše si, brali se s učiteli a ro- diči na hlavní náměstí. Napřed zpívali obvyklé plsně školní, pak — bylo 8. hodin večer — začali zpívati »Hej Slované«. Tu zakro- čil vůdce německých nacionálo Krainz a křičel: »Nestrpíme nikte- rak, aby zde v městě ryze něme- ckém zpívány byly české písne štváčské.« Žádal pak, aby se od zpěvu ustalo. Ježto zatím shluklo se mnoho lidí, kteři začali se chovati k Čechům nepřá- telsky, odebrali se tito rych!e na nádraží. Hrabě Frant. Thun ve sněmovně. Z Vídně, 18. června. Bývalý ministr hr. Frant. Thun objevil se opětně dnes ve sně- movně poslanecké a měl tam porady s baronem Bienerthem a Hacrdtlem, jakož i čet- nými poslanci českými a německými. Pozoruhodný zjav mezi polskými poslanci. Z Vídně, 18. června. V poslanecké sně- movně způsobilo včera večer veliký rozruch konstatování fakta, že při hlasován o položce »disposiční fond« schá zelo kromě 16 členů polské strany lidové ještě 15 jiných členů kola polského, kteři byli všichni ve včerejší scl.ůzi v parlamentě v iděni. Vyloučení z polské strany lidové. Z Vídně, 18. června. Polská strana lidová dnes pro včerejší hlasování ve sněmovně o poli- tíckých položkách a disposičním fondu vyloučila dosavadního svého člena posl. Ant. Paducha, poněvadž opětně porušil solidaritu. Usnesení stalo se jednomyslně. ns Polský klub Polské matici. Z Vidně, 18. června. Kolo polské se včera usneslc pe návrhu posl. inž. Stwiertnie věnovní 2000 K polské školské Matici. Císařský dar na německé divadlo v Lublani. Z Vídně, 18. června. Z Lublaně telegra- fují: Císař daroval na stavbu německého divadla v Lublani 20.000 K.
Němec Komenský Slovan Krainz Čecho František Thun Bienerth Hacrdtl Ing Vídeň Klosterneuburk u Vídeň hlaveň náměstí Lublaň Žák škola
7 article
Chrpová demonstrace v Lincl. Z Vídně, 18. června. Z Lince telegrafují- Ve schůzi o becní rady demonstrovali libe rální členové proti výnosu míslodržitele jako předsedy zemské školní rady, klerým se za povidá žákům středních škol no- siti chrpy. Sami přišli ozdobeni chrpami obecní radní Melichar podal ostrou interpelae proti tomu výnosu. Vzdal se mandátu. Z Vídně, 18. června. Vlašský poslanec ra- gnini vystoupil ze strany sociálně-demokrati cké a vzdal se mandátu na říšské radě. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 18. června. (K. k.) »Wien. Ztg.e oznamuje: Ministr spravedlnost jmenoval radu vrehního zemského soudu dra. Maxa Berga, přiděleného ke službě vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, náměstkem stát- ního zástupce VII. hodnostní třídy u tohoto vrehního státního zastupitelství. — Minis tr spravedlnosti přeložil okresního soudce a přednostu soudu v Rokytnici Edvarda Gut- walda do Doupova. — Ministr kultu a vyučování propůjčil učiteli israelitského náboženství na první německé státní škole realné v Praze Mojžišovi Starkovi titul profesora. — Ministerstvo vnitra schválilo v dohodé s mi nisterstvem obchodu změnu stanov ake společnosti »Rakouský spolek pro chemickou a metalurgickou výrobu v Ústí n. L, jež byla usnesen na valné hromadě dne 14. května 1909. — Ministr veřejných prací propůjčil
Melichar Maxa Berg Mojžiš Starek Vídeň Linec Wien Praha Rokytnice Edvard Gut Doupov ministerstvo vnitro
8 article
divčí škole průmyslově, vydržované spolkem »Vesna« v Hořicleh, právo veřejnosti Nové Wekerlovo ministerstvo v Uhrách. Z Vídně, 18. června. »Frmdblutu. « telegra- fují z Pešti: Protože poslání dra. Lu- kacse jest zmařeno, mluví se zase o návratu dra Wekerla v ůřad. Zá- klady nového kabinetu položeny budou na blízké schůzi strany neodvislosti. Kosut jest odhodlán resoluci na sjezdu tom při- způsobiti tak, aby byla přijatel- nou pro sedmašedesátníky, třebas i celá skupina Justhova, čítající 35 poslanců, vystoupila. V novém ministerst vu Wekerlově bude strana neodvislo- sti zastoupena vydatněji. Nové vládě bude uloženo, aby připravila definitivní rozře- šení krise. Proklamace strany neodvislosti k vo- ličstvu bude uveřejněna teprve s nedéle. Z klubu uherské strany neodvislosli. Z Pešti, 18. června. (K. k) Uh. tel. kor. kanc. sděluje: V klubovnlch mistno- stech strany neodvislosti bylo živě hovořeno o akci bývalého mi- nistra financí 8l. Lukacse. Před- seda šl. Justh projevil mínění, že Lukacs, přijde-li z rozkazu mocnáře ke straně neodvis- losti, musí býti slyšen, neboť strana musí se- znati poselství panovníkovo. Ministr vyučování hr. Apponyi hájil slanovisko, že v nynější politické situsci je nutno naprosto sjednotiti sily.
Wekerla Justhův Justh Lukacs Hořicleh Uhry Vídeň Pešť
9 article
Ve příčině opravy volební prohlásil předseda šl. Justh, že strana neodvislosti je dle vůle mocnářovy ochotna, provésti volební opravu, že však to nemůže býi osnova volební reformy hr. An drassyho, tím méně, že strana neodvislost musí trvati na uskutečnění všeobecnéko a taj ného práva volebního- Posl, Hollo vyslovil mínění, že strana neodvislosti, jde-li o provedení opravy volení. nepotřebuje pomoci strany sedmašedesátníků. Po této stránce poukázal ministr. hr. Appo nyi na pakt, dle kterého provedení opravy volební bylo uloženo nejen straně neodvislosti. ale též ostatním stranám koslice. Předseda šl. Justh pravil ještě, že strana neodvis- losti zajisté žádá záruky, že zří zenl samostatné banky uhersk na rok 1911 je zajiš tě no.
Posl Hollo Appa Justh
10 article
Lukaos a Wekerle. Z Pešti, 18. června. Některé listy prohla- šují, že jest to urážkou dra. Wekerla, přijímá-l se ve Vídni dr. sl. Lukacs jako kandidát mini- sterského předsednictva, »Pesti Hirlap« dovídá se, že dr. Wekerle z toho důsledky odvodí na nejbližší audienci. Týž list oznamuje, že za Lukacsem stojí bývalý ministr vnitra Kri- stóffy. Z Pešti, 18. června. Čeká se, že krise skon- čena bude ve dnech nejbližších. Kabinet We- kerlův pevně jest odhodlán odejíti co nejdříve, protože ministr Lukacs byl pověřen za zády ka- binetu k akci. Dr. Wekerle v ůterý ozná- mí císaři, že nepevede již nižádne další jednáni. Zemské volby v Haliči Ze Lvova, 17. června. (K. k.) Jak se do- vídá »Gazetta Narodowa«, svěří voličstvo města Stryje mandát do zemského sněmu, uprázdněný úmrtím poslance dra. Fruchtmanna, ministr dru. Dulembovi. Arcivévodkyně Adelgunda. Z Mnichova, 18 června. (K. k.) »M. N. Nachrichlen« sdělují: Arcivévodkyně Adel- gunda vévodkyně Modenská, jež se nastudila a jejíž zdravotní stav proto nebyl valně při- znivý, se již uzdravuje. Schůze ruského cara s presidentem francouzské republiky. Z Paříže, 18. června. (K. k) Z Cher- bourgu se oznamuje, že car Mikuláš president Fallieres setkají se na válečné lodi »Leon Gambeta«. V arsenálu nebude se oproti dřívějším schůz- kám konati ani uvítání, ani slavnost. Cele
Hirlap doktor Wekerle Lukacs Gazett Narodowa Fruchtmann M N Nachrichlen Mikuláš Fallieres Gambet Pešť Vídeň Halič Lvov Stryj Mnichov Paříž Chry arcivévodkyně Adel
11 article
setkání odehraje se na rejdě. Ně- které časopisy se domnivají, že souvisí to s ohlášenými projevy sociálně-demokratickými. Ruský car a německý císař. Z Rovalu, 18. června. (K. k.) Včerejší ve- černí hostina konala se opět na lodi „Standart“. Za hostiny pronesl car Mikuláš tento přípitek: „Jsem šťasten, že mohu Vaše Veličenstvo v našem středu pozdraviti a Vaše Veličenstvo uvítati. Spláceje pohostinstvi, jež mně bylo před dvěma léty ve Swinemünde poskytnuto, a jež náleží mezi mé nejcennější vzpomínky, použí- vám této šťastné příležitosti, abych Vaše Veli- čenstvo ujistil, že chovámupřímné a ne- změnitelné přání, zachovati trva- le tradiční vztahy srdečného přá- telství a vzájemné důvěry, kterež oba naše rody vždycky spojovaly a kteréž si živě přejí pěstovati jako záruku ne- jen dobrých vztahů mezi naši m oběma zeměmi, nýbrž také obecného míru. Pozvedám pohár a připíjím z plna srdce na zdraví a štěsti Vašeho Velíčenstva, na zdraví Je- jího Veličenstva, na zdar královské rodiny a na blaho říše německé.
Mikuláš Roval Swinemünde
12 article
Císař Vilém odpověděl na přípilek carův: „Laskavá slova, která Vaše Veličenstvo prá- vě ke mně proneslo, mne živě dojala. Děkuj Vašemu Veličenstvu a vyslovuji zárovei hlubokou vděčnost Vašemu Veličenstvu a Jejímu Veličenstvu carevně za tak srdečné při- jetí, jehož se mně znova opětně dostalo na pa lubě „Standartu“. Stejně jako Vaše Veličenstv spatřuji s radostí v tomto uvilání nové a vel- mi cenné osvědčení důvěrnéhoa upřímného přátelství, jež spojuje naše osoby a naše rody. Spatřuji v něm zároveň nové osvědčení tradičních vzta- hů srdečného přátelství a důvěrv kteréž vyhovujíce stejně mnoho- stranným zájmům a naprosto po- kcjnému smýšlení našich zemi trvaji mezi našimi vládami. Připíjím na blaho Vašeho Veličenstva, Jejího Veličenstva carevny a celé carské rodiny, a též na zdar celé říše ruské na dráze, kterou mu vysoká moudrost Vašeho Veličenstva naznačuje.“ Z Revalu, 18. června. (K. k.) Státní sekre- tář šl. Sehocn měl na lodi „Standart“ delst rozmluvu s ministerským předsedou Stolypi- nem a min. zahraničních záležitostí l zvoi ský m.
Vilém Sehocn Reval
13 article
Z Revalu, 18. června. (K. k.) Císař Vi- lém propůjčil ministerskému před- sedovi Stolypinovi záslužný řád pruské koruny a ministrovi zahraničních záležitostí Izvolskému brilanty k velkokřiži řadu Červeného orla. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 17. června. (K. k.) (Dolní sněmovna.) V dnešní schůzi dolní sněmovny upozornil Alfred King, liberál, předsedu mini- sterstva na rychlou a účinnou pomoc, kterou poskytly dvě německé lodi »Princezna Irena«a »Battavia« cestujícím britského parníku »Sla- vonia« a doporučoval vládě, aby znovu uvažo- vala o svém rozhodnutí ve příčině z ab a vlen soukromého majetku na moři v do- bách válečných. Předseda ministerstva Asquith odpo věděl: Vítám přiležitost, kdy mohu projeviti. jak velice si dovede britská vláda vážiti jednání německých lodí obchodních. Takovéto skutky přátelství a ochoty zajisté podporují dobré roz- položení mezi národy. Zvětšují radost z míru odvracejí národy od porušování míru. Avšak nenahlížím, co mají činiti s vedením války neb s právem válečným. Z francouzského senátu. Z Paříže, 17. června. (K. k.) Sená přijal 202 hlasy proti 17 osnovu zákonav přičině amnestie pro osoby odsou zené pro stávkové delikty a přestupky s tím spojené. Nové ministerstvo v Brazilii. Z Ria de Janeiro, 18. června. (K. k.) »Ag Havas« sděluje: Nový kabinet se ustavil. Křeslo ministerstva záležitosti zahraničních podržel bar do Rio Braneo.
Stolypin King Irena Asquith Havas Reval Londýn Paříž Brazílie Rio jít Janeiro Rio Braneo Dolní sněmovna
14 article
dání Zmatky v Persii. 2 Teheranu, 17. června. (K. k.) »Reuter« Telegram z Ispabanu sděluje, že Sarda Assad projevil úmysl táh nont s 800 muži do Teheranu, aby vynuti provedení ústavy liberálním kabinetem. Krétská olázka. Z Londýna, 17. června. (K. k.) Jak Reu terova kancelář sděluje z Kaneje, byla tam dnes uveřejněna úřadní proklamace, kterou se obyvatelstvo vyzývá, aby za- chovalo klid a chovalo důvěru v ochranné mocnosti, že otázka krétská bude rozřešena. Z Paříže, 18. června. (K. k) »Petit Pari- sien« prohlašuje o záležilosti krétské, že ochranné mocnosti nerozhodly ještě o otázce odvolání svých vo- jenských oddilů.
Teheran Assad Petit Pari Persie Teheran Londýn Reo Paříž Reuter
15 article Sesilené zbrojeni v Italii.
Sesilené zbrojeni v Italii. Rozpravy italské sněmovny poslanců o roz- počtech na vejsko a válečné pří- pravy vynikají od dávna vzácnou vlasteneckou jednomyslnestí. Tak bylo i tentokráte Bylo každému zjevno a patrno, že italští po slanci mluvili a hlasovali ještě pod dojmem zná- mé řeči Fortiovy a že celou sněmovnu stále ještě ovládá myšlenka války s Rakouskem. Poplašná brožura „1912 působí — dle souhlasných zpráv z Říma — ne oslabeně dále. Obrovská většina, již tvořili vládní strana, umírněná oposice a radikálové. hlasovala jako jeden litý šik a zrovna s nadšením pro náklad na rozmnožené zbrojení. Z republi- kánů hlasoval pro požadavky minisťerstva vál ky také irredentista Barzilai, který, aby sně movnu pro sesílené válečné připravy rozohnil průběhem řeči své předčítal všelicos z rakou- ské příruční knihy pro důstojníky ve kteréž se pro potřebu příští vál ky s Italií důstojníkům podávají v italské řeč různé praktické věty, na příklad: „Kde nalézá se nepřítel?“ — „Nejsou tu na blízku vaši vo- jáci?“ — „Povězte nám pravdu, sice budete za- střelen,“ a tak dále. Tímto odhalením přispěl prý Barzilai značně k triumfu vojenské správy.
Fortiův Barzilai Rakousko Řím
16 article
Nadšeně mluvil pro rozmnožení vojenských pří- prav také vůdce radikálů, Sacchi, a je- nom socialisté hlasovali, ale prý s „kr vá- cejícím srdcem“, k vůli zásadě, proti poža- davkům ministra války. Ba vůdce umírněných socialistů Blissoleti prohilásil, že by jeho strana povolila, kdyby bylo potře- bí, třebas celou milliardu. Ke klidu a střízlivosti radil jenom poslanec Artom, bý- valý sekretář Prinettův, který — jsa stále roz horlenými výkřiky přerušován — tvrdil, že špatný poměr mezi Italií a Rakou- skem zavinili italští šovinisté a nikoli Raku šané. Mimo jiné pravil bývalý ministerský tajem ník, aby si italstí vlastenci vypudili z hlavy my- šlenku, že se Terst musí státi i tul- ským. Toho prý nikdy nedopustí Německo peněvadž ono samona Terst speku luje a ho také nutně potřebuje. Že tato slova k nějakému „vystřízlivění“ většiny ne přispěla, rozumí se samo sebou.
Sacchi Artom Prinettův Rak Terst Německo
17 article Politický proces v Záhřebě.
Politický proces v Záhřebě. V Záhřebě, 15. června 1909. (Od zvláštního zpravodaja »Národních Listů«.) Baron Ranch dosud se cestování po zemíc bánoviny nenasytil, vzdor tomu, že s „příchylnost národa“ se nesetkal. Má tuhou kůži! Nesnesl by oby- čejný smrtelník to, co klidně „spolknul““ bán. Nic h nezarazilo, že domy v Brodě byly černými prapory „okrásleny“. Jak s automobilu slezl, byl uvitán po- křikem tisíců: „Dolů bán!“ „Kde je sněm?“ „Prye s ním s báňského stolce!“ Zatčeno bylo 45 měšťan a 5 žen. Uvážiti sluší, že Brod je městem čist chorvatským. Pokud procesu se týče, málo jen uvedeme. Včera, 14. června, vypovídal Maďar Lajos Vekony lámanou chorvatštinou. Svědek, zaměst náním bednář, má jen mlhavé pojmy o geografii Ani neví, jaká je rozloha Srbska. Není divu, školu nenavštěvoval; je analfabetou.
Brod Maďar Lajos Záhřeb Brod Srbsko
18 article
V drobném prodejle ranni člslo o sobě . . za Sh večerní . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotové napřed. Předpleení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se těš redakce, tiskárna a axpedice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracejl.
19 article
Georz Bittner prosí, aby směl vypovídal německy. Žádosti jeho se vyhovuje. I bez něho, i bez němčiny soud se obejíti mohl. Vypověděl jen to, že kterési noci viděl dra. Miokoviče, střílejícího z revolveru. Obecní lékař v Gjulavci, Němec dr. Alois Fritsch, vypráví o demonstraci, udavší se 18. srp- na v Gjulavci, Tehda se povidalo, že Srbové přepad- nou obec a proto dr. Fritsch stejně jako někteří ob- čané puškou se vyzbrojil. „Zjevů“ sám neviděla neslyšel. Prodává jen to, co na tržišti klepů koupil. Dr. Miokovič pěkný portrét svědkův vykreslil. Ne- naslouchá dr. Fritsch rád jenom klepům a své ucho nejen na srdce chorých, ale i ke klíčním dírkám dveří ku poslechu přikládá. Tak za vyšetřování u dveří naslou- chal. Dostal za to od jakéhosi Moroviče tři poličky. On to byl, který na dr. Miokoviče písemní udání učinil. Pěkné mravy má tento žák Eskulapův! A kolorit jeho portrétu nabývá živosti přiznáním, že v Gjulavci není místa pro dva lékařel Teď už chápeme, proč jeden je obža- lován z „velezrády“. Druhý však, pověstný dr. Fritsch, morálně veřejným míněním je odsouzen.
Bittner Němec doktor Fritsch Srba Miokovič Eskulapův Gjulavec
20 article
Úplně souhlasíme se slovy dra. Mickoviče, jimit ukázal na „chorvatské vlastenectví““ svého kolegy dra. Fritsche. „Někteří svědcí se tu napa- rují svýmchorvatským vlastenectvím; horují pro integritu Chorvatska, ale ani tolik práce sobě nedají, aby si chor- valský jazyk přisvojili. To jsou lidé, kteří tu dočasně žijí a když si nahra- bou peněz, jdou do Vratislavi a tam píší články „Ven wilden Wallachen.“ Učitel Josip Pesserl ví, ze v Gjulovaci pra- voslavní dávno se Srby nazývali. Politikou svědek se nezabývá. Dnes vypovídali svědci ze skupiny Jasenovace. Na lavici obžalovaných jen Lazar Bačič sedí. Krčmář a kovář Luka Tučič. Zloděj podvodník ze řemesla. Odseděl si bezpočtu dní ve vězení. I nyní je ve vyšetřování pro nový podvod. Přes to je vzat do přísahy. Láteří na Srby. Cháska! Dokonce i pod okny „počestného“ muže srbské písně zpívá. Všechno by „posrbila“l I bohorodičku! Měl prý o tom kterýsi pop v kostele kázání, že matka Kristova byla Srbkou! V Jasenovci prý i baby vedcu politiku, chléb upéci však prý nedo- vedou. Nejvíc svědka dohřála hospoda „Port Artur- — táhnou tam lidé jako slepi a o krěmu jeho, chor- vatského patriota, nikdo nezavadí. V obci Srbové mají věEinu — Chorvaté prý by všechno za sklínku rakije (kořalky) prodali. Obhájcům svědek odpoví- dati nechce. Zle na ně hartusí (za potlesku s gale- rie!). „Hanba je, že chorvatští obhájcové obhajůjí propagandu, která nám krev vyssává a která chce zničit naši víru.“ Zloději! Dobře jsi oddeklamoval ná- řek vlasteneckého žida, dra. Franka! Jakž by tobž „legionáši“ nelleskali! Svědkovi se nelibílo, že i
Fritsch Pesserl Srba Bačič Krčmář Kristův Srbka Artur Chorvat Franco Chorvatsko Vratislav Gjulovac Jasenovace kovář Luko Tučič
21 article
Chorvaté prosbu k J. V. za osvobození Račiče pode- psali. Lítal tehdy po Jasenovci jako zběsilý, aby podpisům zabránil, křiče: „Na šibenici s každým, kdo podepíše!“ Jsou hrozné ty vášně, rozdmýchané „vůdcem národa“ drem. Frankemi Mato Prpič dává průchodu pravdě, že Bačič je vším lidem ctěn a milován. Lid prý zbožňuje krá- le Petra. Ale ani jednoho člověka „z lidu“ svědek vy- tknouti nemůže, který by byl „slávu“ králi Petrovi provolával. „Eh, lid to říkál“ dí. A Accurti poušt perlu: „Vox populi — vox Del.“ Pavao Duměšič obvinuje Srby, že prý zlo chtěli uvaliti na Chorvaty připojením země ke krá- lovství krále Petra. Svědek se o tom dočetl v „Hlrv, Právu“ (orgán dra. Franka). Adam Gjilas vinu neshod mezi Srby a Chor- vaty uvaluje na obecní volby. Svědek Srby v lásce nemá! Velezrádné úmysly našel Gjilas v srbské plsni (D: „U Hrvata žuta brada pa sad ujome Srbín vlada.“ (U Chorvata žlutý vous a nyní mu Srb vládne.) Gjilas umí i jinou: „Vjetar piri, Srbija se širi.“ Vítr fouká, Srbsko se šíří.) Duchaplná „velezráda“, Luka Mačkovič slyšel, že Hrvačanin z Srbska 60—70 zlatých měsíčně dostával. Ten prý po vesnicích obraz krále Petra roznášíval. „Znát mne?“ táže se svědka Hrvačanin. „Proč se na to ptáte?“ diví se předseda. „Jer ja imam jednog bratra,. kój meni liči kao jabuka jabuci. (Protože mám jed-
Chorvat Petro Del Srba Franco Gjilas Srb Hrvačanin Jer Srbsko Luka Franke Mata Mačkovič
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Proč to dělal?
23 article
My, chovanci vojenské reálky, obědvali večeřeli jsme v jídelně pánů důstojníků. V do lejší dvoraně, kdež obyčejně se snídalo, nale- zali jsme v určitou hodinu ranní svoje psaní. Listonoš rozložil je vždy v seřaděhých hromád kách po stole. Jednoho dne stěžováno si z několika úst. někdo nám krade psaní! Dopisy, o nichž bylo zjištěno, že došly, se stolu zmizely. Ta věc mne zaujala: kdo pak jen listy krade, a proč to dělá? Přisluhující nám číšník to jistě není, ten má příliš mnoho jiných myšlenek a — řemesel. Je také pojišťovacím agentem a kolportérem sešitových románů, toho není možno míti v podezření. Tedy někdo z chovanců. Ale to byli skoro samí dobře vychovaní mladici, bodří a jadrní hoši — který z nich by asi len zvlástní sport prováděl? Jeden z nich je to jistě — prohledněme si je blíže. Začal jsem je v duchu probírat. Nejdříve hledal jsem kunu mezi soudruhy, kteří se klonili ke snivé sontimentálnosti, jejichž mozky dloubou. sucho párnou praci předrážděny byly a kteří tedy snáze asi výstředním nápadům byli přístupni. Ale i ti všichni měli, jak jsem je seznal, smysl pro slušnost a cizí právo, tak že bylo těžko domýšleti se o nich, že by prováděli takovou hamižnost. Jiní opět jevili nad tím, co zjištěno bylo, tak silné a opravdové rozhořčení, že jsem je ze všelikého podezření musil vyloučiti. Jenom jeden vypadal v mých očích, jakob to mohl býti. Jmenoval se Claris. »Na toho na ličím!« pravil jsem sám sobě po krátkém roz- mýšlení a dal jsem si z Paříže na svoji adresu zaslati psaní, jež obsahovalo jenom tato tri slova: »Claris je zloděj«. Bylo to voňavkou napuštěné psaničko s adresou očividně ženskou rukou napsanou.
Claris Paříž
24 article
Psaní se do mých rukou nedostalo. Večer setkav se s Clarisem, dal jsem mu vlídně »Dobrý večer« a podival jsem se mu ostře do očí. Na jeho tváři bylo zjevno jakési rozpačité vzrušení. Seznal jsem okamžitě, že si moje psa- níčko přivlastnil. Přišed do své komnatky, přemýšlel jsem dlouho o této přihodě. Jaký to zvláštní char akter! Někdy býval hluboce zamyšlen a třebss několik dní na nikoho nepromluvil. Pak ale na- jednou zavěsil se na prvního soudruha, jejž potkal a začal mu důvěrně vykládati o věcech, které mu srdce tisnily a jež každého dojati musily, kdo je slyšel. Několik dní byl pilný, bystrý, po vojansku řízný, pozorný, a pak zase mdlý, jako zvadlý a do sebe shroucený . . . Bylo patrno, že sám sebou nevládne. Někdo zaklepal na dvěře mojí komnatky Byl to Claris. Váhavě, skrčen a sklíčen vešel Já obrátil jsem se k němu zády. Claris promluvil drkotavě: »Ty víš, že jsem bral psaní — udáš mne! Nuže dobrá ! Přišel jsem, abych ti pověděl, jak se to stalo. Před nějakým časem bylo mi odevzdáno psaní pro Monzola, protože byl ehurav a musil ležeti. Až do večera zapomněl jsem psaní odevzdati a také následujícího dne. Toto zpo- zdéní bylo mi trapno, poněvadž je Monzot dle poštovního razítka ihned seznati musil. Za týden nalezl jsem to psaní v kapse. Prohlédl jsem si je se všech stran, zejména abych seznal, na- psal-li je muž nebo žena a odkud přišlo. Tu zpozoroval jsem, že se zalepená část obálky ochlípla a jak jsem psaní ohmatával, otevřela se obálka ještě více, aniž jsem tomu chtěl.
25 article
Nevím sám ani, co mne dále pohnalo, že jsem ji zase o kousek uvolnil. Tu byl jsem již a to přečísti vělu: »Bylo u nás mnoho lidí a všichni byli jsme v nejlepší míře. Tonton předčital básné, které se všem velmi libily . . « Zmocnila se mne hanebná zvědavost, abych dále četl a nerozmysliv se již, rozevřel jsem obálku dorela. Bylo to psaní od jeho sestry. Vypravovala mu, co všechno se u nich doma událo. Bylu tu hojnost drobných, něžných ličení, žertovných slov a laskavých pokynů, udílených starostli vou sestrou bratrovi. Sevřelo se mi zvláštním citem hrdlo, aniž jsem věděl proč. A pak četi jsem psaní znovu.. Působilo mi zármutek, ale musil jsem je čísti opět a opět. Ty vlš, že nemám ani rodičů, ani bratro nebo sester, ani žádných přátel, nikoho na světě, kdo by mne rád měl . . . Všechny ty nepatrné maličkosti, ty drobné důvěrnůstky, jež psaní měmu soudruhovi napsané obsahovalo, jsou mi věci docela cizí, věci, kterých jsem nikdy neseznal. A tu naplnila mne hlubokým smutkem moje naprostá, moje ubohá osamocenost . . To bylo tedy taje vství Monzotových zářieíeh očí! Každého téhodne dostával kus svého do mova. A tu pocítil jsem palčivou touhu, já bloud abych se také účastným stal nějakých takových něžnosti. Ve skutečnosti jsem jich neměl, ne- mohl jsem jich nikdy dostati, mně zbývaly jenom illuse, domněnka, sebeklam. A já bral jsem si psaní, psaní ženskou rukou psaná, protože jsou psaní od žen a divel nejlaskavější, nejněžnější, nejvýmluvnější.« Obrátil jsem se ke Clarisovi tváří a spatřil jsem, že jeho oči plály jakýmsi horečným leskem. »Kniha je mrtvá věc«, pokračoval Claris
26 article
Jenom ve psaních, v důvěrných dopisech je život! Papír je rukou pisatelky pomačkán, časem i slzami skropen. A já četl jsem, četl vždy s planoucíma očima a s žíznivým srdcem. . . . Psaní od sester, od doma zbylých malých bratrů, kdež se s touž láskou vypravo- valo o domácích zvířatech jako o členech ro- diny — a tu vídal jsem kolem sebe útulné, ve- selé světnice, smavě šťastné tváře kolem stolu s večeří pod visací lampou — krásný to pro mne sen, líbezné vidění . .. Jak trapnými byly dopisy matek! Chvěje se celým tělem nebyl jsem nikdy s to ta- kové psaní na ráz přečisti, a přece jsem je čítal znovu a znovu. Matky znají tak dobře tajemství něžných slov, oni nalézají tak jistě cestičky ke vnímavému srdci. Ony jsou plny nadějí, plny radosti nad svými již velkými syny, jejich rady lahodí čtoucímu jako vroucí po- libky . . . Trpěl jsem při tom vždy strašně, ale nebyl jsem s to se přemoci a od toho upustit. Musil jsem je čítat, ta psaní, jež byla plná starostí a plná lásky k jinému, a nikdy nebyl jsem s to docist, aniž bych usedavě zaplakal !« Napsal Michal Corday. Přel. J. P.
Corday