4
article
V otázce bytové má obec široké pole svého
působení a má předcházeti příkladem, co se vzorné
zdravotní úpravy a nájemného týče. Obec nemá
lichvařiti s pozemky a má zříditi řádný bytový
dozor.
Nemenší důležitosti pro veřejné blaho jest zří-
zení vzorných škol a vybudování školství a zřízení
obecních nemocnic. Děti tráví největší čas ve
škole, skoro polovinu života, a proto mají školy od-
povídati nejširším zdravotním opatřením.
Stejně jest to s nemocnicemi. Královská Praha
jde tu velmi smutným příkladem vpřed, neboť nemá
své nemocnice. Nemocnice pražské nijak ne-
odpovídají ani těm nejzákladnějším pravidlům zdra-
votnickým
Přeplněné, nezdravé, ano i bez lékařů, jako na
př. filiálka pod Petřínem, kdež není ani stále by-
dlících lékařů.
Pokud se týče zřizování hřišť, opatroven a jeslí,
jest si mnoho oprav přáti i v Praze. Matka, která
celý den musí po práci, nemá-li komu své dítě svě-
řiti, ponechává jeho opatření náhodě a proto často
se opakují úrazy až smrtelné. Proto jest důležito,
aby aspoň v každé větší obci o tyto školy bylo po-
staráno.
Praha
Petřín
5
article
Zásobováním obce potravinami může správa
ve prospěch obyvatelstva mnoho učiniti. Naše krá-
lovské hlavní město Praha počítá, kde a jak by co
nejvíce na úkor obyvatelstva vytěžila zavedením
vysokých potravních poplatků na po-
travní čáře, v jatkách a na trzích.
Všechny tuto uvedené požadavky úzce se do-
týkají žen a proto musejí se dovolávati všeobec-
ného volebního práva do obcí.
V Praze ovšem ani cenzusové, na daně
vázané volební právo do obce pro ženu neplatí,
žena volí prostřednictvím muže, protože páni na
radnici libují si v Bachovském copařském
právu volebním vůbec.
Když věnujeme jen povrchní pozornost voleb-
nímu právu, tu nalezneme jedno, že je výsadou jen
pro zámožné, kteří vše v obci řídí a o potřebách
lidu rozhodují.
Hospodaření v obcích neděje se v zájmu oby-
vatelstva, nýbrž v zájmu jistých tříd.
Praha
6
article
Dnes jest obecní hospodářství téměř vesměs
špatné.
Opatření zdravotní, kulturní a sociální jest vů-
bec nedostatečné a proto musí dělnictvo usilovati
o to, aby takové nehospodárnosti byla uči-
něna přítrž. V boji za volební právo do obcí musí
i žena vedle muže státi, neboť její zájem na správě
obecní není menší muže.
Důležité otázky v obci čekají svého rozluštění
a vyžadují spolu práce ženy.
Žena a právě žena dělnická jest v mnohém více
dotčena v nehospodárnosti obecní než muž. Ženy
mají pro jednotlivosti větší smysl než muži. Obce
jsou velké domácnosti, kde je třeba pomocné ruky
ženy. Nemůže tudíž býti lhostejno, zda má žena do
obecní správy co mluvit a rozhodovat či nic. Vzhle-
dem k důležitosti volebního práva do obcí budeme
svorně s našimi soudruhy za volební právo státi
v boji tak dlouho, až je vybojujeme pro obé po-
hlaví.
7
title
Odebírejte „ŽENSKÝ LIST“
Půlletní předplatné 1 N 56 h.
10
article
Vdovin groš.
Vdovin groš.
Selka Kaděrová klečela na stupních poboč-
ního oltáře venkovského kostela svého rodiště
a domova a s očima zanícenýma hlubokým po-
hnutím vpíjela se v malovanou sošku marian-
skou, obloženou ohromným růžencem s čer-
nými kuličkami a věncem papírových růží.
„Panenko Maria, vyslyš jen tentokráte moji
vroucí prosbu,“ šeptaly úzké její rty. „Ať se
mi ta kráva šťastně otelí a já vzpomenu taky
svým grošem vdovy. na tebe, ku větší ctia
chvále tvojí . .
Ani se nechtělo bohaté selce z kostela do-
mů . . . Celá obec již odešla, jenom ona sama
tu vydržela, hodlajíc mocí vynutiti si dožado-
vané ochrany pro své hospodářstvi.
Konečně kostelník, mrzutě po kostele pře-
šlapující, přiměl ji k návratu.
Vstala jako z hlubokého, krásného snu pro-
buzená a aniž by se obrátila zády k oltáři, od-
cházela pokorně s tváří k oltáři stále upřenou,
až ku kostelním dveřím.
„Zatracená baba,“ ulevil si kostelník. „Mo-
dlilo by se to celý den a člověk se pro ni ne-
dostane ani do hospody, ani do šenku. Čert
ví, s čím pořáde leze na toho pána boha!“
Zamkl kostel a odešel za selkou.
Kaděrová
Panenka
Marius
11
article
Ta se zatím dostala k nedalekému svému
stavení.
„Maminko, kde jste byla tak dlouho?“ vo-
laly na ni dvě děti.
Neodpověděla ani slova a vešla do svět-
nice.
„Maminko,“ hlásila asi patnáctiletá dcerka.
„Stračena dostala telátko. Byla jsem při tom
sama s děvečkou, už si ho olízala a tele stojí.“
Selka oživla jako zázrakem. Jak byla polo-
odstrojena vyběhla k chlévu a její žlutý obličej
se rozzářil největší radostí. „Stračena má tedy
šťastně telátko!“
„Modlitba moje nebyla nadarmo,“ připa-
matovala si selka. „Půjdeme všichni odpoledne
poděkovat za tu prokázanou milost do ko-
stela,“ rozhodovala se sama u sebe a dodala:
„A až se tele odstaví a prodá, dostane z
to velebný pán novou komži. Beztak ta stará
je už celá vybledlá, a už se v ní na faráře
nesluší!“
Spokojena svým rozhodnutím, vrátila se po
chvíli mazlivého laskání s malým telátkem do
světnice a dokončivši své odstrojování, jala se
dovařovati poměrně skrovný oběd.