Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

vden toden iu bodlado al

3

epoor čnlnota vneěvz

4

V Praze, v pondělí I. února 1909.

Praha

5

vei ilávod

6

Číslo 32

7

o e nosnr

8 article

Na ranní a večerní listy předplácí se: V Praze v administraci: na měsle. . . . . . 2 K — h na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsle na čtvrt lota ! . . . 7 K 62h ve Mliálkáchý na měsie. . . . . . 2 K 30h Poštou na riet: . : : koh dvojí zásllkov; K na měsi na čtvrt lota : . . 1I K p

Praha

9 title

Vecerni

11 article

voj 1oc ání.

12 article

V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . za večerní . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranni čislo. večerní . . . . . . . . 5k Inseráty plati se hotově napřed ředpleceni a inserty přijimá administrace v Marianské ul.,. Tam nacházejí se tél redakce tiskárna a sxpodine „Národních Listů“ Rukopiny se nevracojl.

13 article Telefonické a telegraf. zprávy „Narodních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Narodních Listů“. Zvláštní vota krajanských ministrů o jazykových předlohách. Z Vídně, 1. února. Ve včerejší ministerské radé ministr Záček a ministr Schreine podali proti vládním osnovám ja- zykového zákona pro království české separátní vota. Dnes odpoledne bar. Bienerth byl přijat císařem ve zvláštním slýšení, po ktorém sešla se o pět mini st er- ská rada- Odvoláni hrab. V. Sternberga. Z Vídně, 1. února. (K. k.) Poslanec hr Sternberg zaslal „Reichsratskorrespondenz“ ná- sledující dopis: Vídeň, 30. ledna 1909. Ctěná „Reichsratskorrespondenz“! Poně- vadž zpráva o mě řeči, kterou jsem 29. t. m. pronesl v rakouském parlamentě, a kterou jsem četl ve všech novinách, mohla by právem vzbu diti domněnku, že jsem německé obyvatelstv v Čechách nazval lupiči, prosím, abyste oněm Rasopisům zaslali opravu, že jsem byl toho úplně dalek. Nesmírným hlukem a výkřiky byi jsem ve své řeči tou měrou vyrušován, že jsem nemohl přesně precisovati svoje myšlenky, jež jsem chtěl vyjádřiti. Rozuměl jsem lupiči jenom ony živly, které mají na svědomí všechno po- rušování pokoje a všechny násilnosti v Čechách kdežto o německém obyvatelstvu v Čechách které ve své převážné většině jest pilným a po- kojemilovným živlem, nebyl bych nikdy uži slova, které by úplně neodpovídalo skutečnosti. Ničeho nejsem tak vzdálen, jako toho, abych chtěl dosáhnouti brutální a urážlivou činnost chauvinistického podkuřování. Prohlašuji proto, že slčvem lupiči jsem naprosto nemyslil německ obyvatelstvo v Čechách, nýbrž že se mi to při pisuje jenom ze zlomyslnosti, nebo následkem sodorozumění. Ve vší úctě

Schreine Bienerth V Sternberg Vídeň Sternberg Čechy

14 article

Vojtěch hr. Sternberg: Dr. Koerber dává zase o sobě věděti. Z Vídně, 1. února. Bývalý ministerský předseda dr. Arnošt Koerber vzdal se předsednictví ve vědeckém klubu vídeňském. V dopise prohlašuje, že pro dočasný pobyt mimo Vídeň a následkem důleži- tých praci není s to, by funkci předsedy nadále za- stáva Dr. Wekerle ve Vídni Z Pošti, 1. února (K. k) Minislerský předseda dr. Wekerle odjel dnes ráno do Vídně. Osobnl. Z Vidně, 1. února. Generální guvernén Länderbanky hr. Montecuecoli onemocněl chřip- kou. Policejní prefekt v Petrohradě zatčsn. Z Petrobradu, 1. února. (K. k.) Zatčení Lopu- china bylo provedeno z rozkazu říšského státníhozá stupce Kamišanského. Mimo to bylo vykoná no v aristokratické čtvrti několik domov nich prohlídek. Asi 12 známých osob bylo zatče- no, několik však opět propuštěno. Z Petrohradu, 1. února. (K. k) Zatčení bývaléhe ředitele policejního departementu Lopuchina, u něhož byla vykonána také domovni prohlídka, sou vlsí s dopisem, který Lopuchin uveřejnil v „Times“ o aféře Azevově. Tvrdí se, že byli zatčeni taka bývalý ininistr vnitra kn. Urusov a člen první ho sudarshvenné dumy kn. Dolgoruký

Vojtěch doktor Koerber Wekerle Lopuchin Dolgoruká Vídeň Pošť Petrohrad Petrobrad Lop Sternberg Times

15 article

Dementi Vídně, 1. února. (K. k) Pařižský „Malln“ uve řejnil nedávno zprávu — již sám označil za pravdě- nepodobnou — o domnělé vzpouře několika rakousko- uherských pěších praporů v Bilku. Protože tato zprá- va přešla těž do jednotlivých domácích listů, konsta- tuje se tímto s povolané vojenské strany výslovně, že zpráva ta postrádá naprosto všelikého podkladu a že náleží spíše do téhož oboru nepravdivých zpráv sensačních, jako byla nedávná zpráva Reuterovy kan- celáře, že několik rakousko-uherských praporů s děly překročilo hranice černohorské. Vzájemná mezinárodní pomocnš sdružení. Z Paříže, 1. února. K. k) President Falliěres předsedal včera odpoledne slavnostní schůzi vzájem- ných pomocných sdružení, jíž se zúčastnili též kníže Monacký, předsedové sněmovny poslanecké a senátu. bývalý předseda republiky Loubel, jakož i někteř ministři a velevyslanci. Kníže Monacký vyslovil p.á- ní, aby vzájemná pomoc byla internacionalisována což by pomocí smírčího soudu odstranilo surovou soutěž, vedoucí ke vražednému boji. President Fal- liěres velebil rovněž vzájemná sdružení pomocná.

Pařižský Falliěres Kníže Fal Vídeň Paříž

16 article

Clemeficeau a Presense. Z Pažíže, 31. ledna. (K. k) Odpovidaje na list Presensův, uveřejněný ve dnešních ranních listech. vzpomíná ministerský předseda Clemenceau na poslední události a na souboj Presensův s Barrěsem. načež prohlašuje, že kdo jest malomocným, musí bjt zdrželivým a nevychloubati se a nevyzývati na sou- boy muuže, jemuž nemůže dáti povinné zadostučinění Clemenceau poukazuje na změnu názoru Presenso- vých konstatuje, že oba nestojí už na téže straně b- rikády a lituje, že nemůže změniti staré francouzské přísloví „La giroueite grince, mais elle tourne. Kalifornie proti Japoncům. Ze Sacramenta, 31. ledna. (K. k.) Předloha, kterou se cizincům zakazuje nabývatl pozemků v Kalifornii, má býti opětně v úle- rý podána sněmovně representantů. Guverněr kali- fornský prohlásil, že tento zákon neodporuje žádné smlouvě, která byla s Japonskem uzavřena.

Presensův Clemenceau Japonec Presenso Kalifornie Sacramento Japonsko

17 article Krise na Balkáně.

Krise na Balkáně. Postrach v sandžaku novopazarském. Ze Sarajova, 1. února. (K. k.) Z Plevlje se sděluje: Poměry mezi zdejšími Srby a Mohamedány přiostřily se ne- dávným zavražděním srbského ob- čana Seceroviče a jsou obavy, že dojde ke srážkám. Úřady zavedly v mě- stě vojenský dozor, aby se předešlo krveprolit. Další zprávy ze sandžaku sdělují, že obyva- telstvo mohamedánské žije ve strachu přod náblým vpádem se strany černohorské. Dosud nevyskytle 9e však v sandžaku ani černohorská, ani srb- ská četa. Boykol. Z Cařihradu, 31. ledna. (K. k.) U zdejšího boykotového ústředního syndíkátu lze pozoro- vati obrat. Syndikát zaslal syndikátům na ven kově telegram, ve kterém se praví, že v nejbližší době lze očekávati uspokojivé uzavření dohody rakousko-uhersko-turecké. Nechť se tudíž od přiostřování boykotu upustí. Někteři členové zdejšího syndikátu boykotového očekávají samo toužebně konec boykolu, poněvadž další jeho trvání nemohou již déle snésti a protože nezbytně potřebují zboží do Terslu dopraveně nebo objod- nané. Členové zdejšího syndikátu boykotového prohlašují, že boykot bude ihned ukončen, jak- mile Porta prohlásí, že dohoda rak. -uher. -turecká jest dspokojivá a že definitvní uzavření jest za- lištěno. Z Cařihradu, 1. února.(K. k.) Mladoturecký časopis „Šuraj Ummet“ praví, že na krok, který v sobotu podníkl velvyslanec Pallavicini, odpo věděla Porta, že boykot přestano, jakmile do hoda bude úplně zkoncována.

Srba Pallavicini Balkán Sarajov Cařihrad Šuraj Ummet

18 article

Rakousko-turecká shoda. Z Cařihradu, 1. února. (K. k.) „Jeni Ga zetta“ se dovídá, že protokol o rakousko-uher sko-turecké dohodě dojde sem ve středu. Směro- datně kruhy jsou přesvědčeny, že nevyřízeno ještě otázky budou v několika dnech úplně vy rovnány, že pomine chlad, který v poslední době panoval mezi oběma zeměmi a že vzájemný jejich poměr dostane se zase do normálních ko lejí. Úvěr na nově železniční stavby v Srbaku. Ze Zemuna, 1. února. Ministerská rada srfská usnesla se po návrhu ministra veřejných staveb zá- dat od skupštiny mimořádný úvěr 29 mil. franků k výstavbě nových železničních tral.

Rakousko Cařihrad Zemuna

19 article Válečná síla Bulharska a Turecka

Válečná síla Bulharska a Turecka V popředí balkánské krise nalezá se nyn otázka bulharská. Byla oživena a do popředi posunuta kvapnou mobilisací dvou bulharských armádních sborů, na kteréžto opatření turecká vláda týmž způsobem odpověděla. Nastalo tedy mezi Bulharskem a Tureckem vážné vojenské napjetí. Mezitím, co vojska na obou stranách hranice na útok i obranu se zařizují, vyjedná- vají diplomaté v Cařihradě o shodě a z Caři- bradu i ze Sofije projevuje se naděje, že vy- jednávání s úspěchem se nemine. Ale to není tak docela jisté a ježto se požadavky s nabíd- kami dosti značně ještě rozcházejí, není mož- nost válečné srážky Bulharska s Tureckem ni- kterak vyloučena. Proto uvažují vojenští odbor- níci, jaká čáka by v případě války té a oně straně dle jejich branné síly a skutečné poho- po tovosti kynula. Bulharsko má 3 armádní sbory jež v době míru jsou rozloženy: 1. u Sofije. 2 ve Východní Rumelii (hlavní stan u Staro Zagory) a 3 v severním Bulharsku (hlavní stan v Ruščuku).

Bulharsko Turecko Cařihrad východní Rumelie Zagora Ruščuk

20 article

Každý z těchto armádních sborů má 3di vise po 2 brigádách pěchoty, 1 pluku polního dělostřelectva, 1 praporu plonérů a 1 brigádě jízdy, tedy celkem 24 praporů, 9 až 14 ška- dron, 21 balerií a 9 setnin pionérů. K tomu druží se u 1. sboru 2 prapory pěšího dělo- střelectva, 2 prapory železniční a 1 oddíl vzdu- ehoplavecký, u 2. sboru 1 prapor pontonierů u 3 sboru 1 prapor pěší dělostřelectva. Každému z trvajících pluků pěchoty (o 2 praporech) každé jizdní divisí je přidělen oddil se strojo vými puškami, Avšak v případě války dá se přivoláním 21 ročníků secvičeného mužstva počet deviti divisí rozmnožiti na 18 divisí, tak že má Bulharsko pro válečnou vý pravu pohotovu 400,000 mužů. Bulharské vojsko jest — dle jednohlasného soudu vojenských znalců — nejlépe zorganiso- vanou branou mocí na balkánském poloostrově. Že dobře vyzbrojeno a dle novodobých zásad vycvičeno.

Bulharsko

21 article

Z turecké, srmády lze pro případ bulharsko-turecké srážky v úvahu vzíti jenom v Evropě rozložené armádní sbory: cařihradský, drinopolský a soluňský. Armádní sbory 4., 5. 6. a 7., jakož i 16. divise rozloženy jsou da- leko v Asii a 15. divise v Tripolisu. Jenom částí těchto sborů mohlo by se použíti v Ev- ropě a i tu je velmi ještě pochybno, zdali by lze bylo je v čas dostati na bojiště. Řečené tři, v Evropě rozložené sbory čítají ovšem dohro- mady 201 praper pěchoty, 106 škadron jízdy, 171 baterií polního dělostřelectva, 11 praporů dělostřeleciva pěšího a 5 praporů pionérů, k čemuž se ještě druží pro případ války 192 pěších praporů a 48 škadron redifů (zemské obrany) první třídy a 156 redifových praporů druhé třídy. Má tedy Turecko každým způsobem, i kdyby asijské a africké vojsko do- cela odpadlo, nad bulharským voj- skem velikou převah u. Jest však otázka. jak je Turecko pro případ války organi sačně připraveno. V té příčině však projevují odborní znale tureckých armádních poměrů, zejmena prušti velmi vážné obavy. Ani duch v armádě. zejmena ve sborech důstojnických, není už takový, jaký byl ještě za války s Ruskem a za poslední výpravy proti Řecku, což křiklavě ž ukázaly nedávné důstojnické vzpoury v sultá- nových plucích. Turecká armáda nyní už silně politisuje a tento politický ruch přispěl k tomu. že organisační práce v turecké armádě i vojenské správě téměř docela uvázly, takže v té příčině Bulharsko nad Turecko značně vyniká. Proto soudí pruští vojenští znalci že Bulharsko, propukne-li válka, aspoň z po- čátku jistě bude vítězit a že Turecko teprve později mocí své číselné převahy bude s to počáteční porážky odčinit. Dovoli-li tomu okolnosti a — velmoci.

Evropa Asie Tripolis Turecko Rusko Řecko Bulharsko

22 article

Ministerská komise na poštovním ředitelství pražském vrátila se, jak jsme již referovali, v sobotu 30. t. m. do Vídně. V poslední den jejího pobytu pražského bylo jí, jak rovněž jsme již zaznamenali, tlumočeno stanovisko presidia rady král. hlav. města Prahy k různým aktuálním otázkám v oboru poštovnictví. Delegát presidia, starostou - drem. Grošem pověřený řečeným úkolem, mag. rada Boháček vyložil členům komise, klerak právě nyní se opět jedná o dobré jméno král. hlav. města Prahy: před nějakým časem dány byly z mini- sterstva obchodu na veřejnost věci čistě dů- věrné, ze kterých německý, Praze nepřátelský tisk sosnoval celý soubor útočných zpráv krisí na poštovním ředitelství pražském a hrozných nepořádeích, které tam byly objeveny Pověstmi těmito trpí pověst měsla Prahy i zá jmy jeho obyvatelů, zejmena průmyslových a ob chodních. Víme ovšem, že na zprávách těch není ani zbla pravdy, ale jakmile ministerstvo vyslalo do Prahy vyšetřující komisi, vzbudilc dojem, že snad přece se na poštovním ředitel ství pražském vyskytly nepořádky Kdežto občanstvo pražské i jeho samo správní představitelé byli oprávněni očekávati, že vláda resp. ministerslvo obchodu vyvrátí ne- p avdivé zprávy německých listů vídeňskýel o vybájených nepořádcích na poštovním ředitel- ství pražském, vyslalo zatím ministerstvo do Prahy komisi, která má vyšetřiti různé úřadni

Boháček Vídeň Praha prezídium rada král

23 article

jednotlivosti na poštovním ředitelství pražském. A zprávy nasvědčují, že za nepořádek označuje a vytýká se to, co je vlastně po- řádkem, t. j. zachováváním a prováděním zá- konů o národní a jazykové rovnoprávnosti. Ob- čanstvo pražské sleduje celou otázku bedlivě representace obce vyžaduje sobě ochrany svých zájmů obchodních a průmyslových, zejména exportních, které trpí, když dobré jméno města Prahy se hanobí před cizlnou, která se pak Praze vyhýbá také obchodně. Byla li do Prahy vyslána z ministerstva obchodu vyšetřující komise, tu bylo v presidiu rady městské na snadě mínění, že úkolem ko- mise té bude vyšetřovati nikoli nepořádky, kte- rých není, nýbrž nedostatky, kterých je velmi mnoho a citelných. Nedostatky tyto se týkají poštovní dopravy i závad hygienických. V Praze na př. je příliš málo poštovních úřadů a mnobé z nich působí v místnostech naprosto nedosta- tečných po stránce zdravotní, tmavých i ne- vzdušných; tyto nedostatky vyvolaly několikráte již odpor obyvatelstva a požadavek nápravy, dosud však marný. Ne méně stesků vyslovuje se proti správě telefonní: četní interesenti nemohou se domoci telefonních stanic, jichž potřebují. V přislušných kruzích pražských je dobře známo, že na zlep- šení telefonu pražského zařadéna byla potřebná položka do státního rozpočtu, ale pak byly uplatněny různé záminky tím způsobem, že zmlněných státních peněz bylo použito pro jiná města, mimočeská, ale pro Prahu nestalo sev oboru tom zase nic.

Ob Praha

24 article

Tyto nedostatky, jimiž zájmy občanstva trpí, se nevyšelřují, kdežto k vůli soukromým jazykovým přáním některého úřadníka, ostatně v zákoně neodůvodněným, ihned se do Prahy vysílá zvláštní minislerská komise. Pro případ, že se skutečně v tomlo směru děje vyšetřování — refaroval m. rada B oháček komisi — upozorňuje starosta měst dr. Groš, že čelný úřadník, jemuž náleží spprobace zále- žitostí telefonních, p. dvorní rada Pröekl nezná ni jediného slova českého a že sekretář v témže depariementu p. Zeidler rovněž ani jediného slova českého nezná. V tomto nedostatku záleží beze vší pochyby velmi podstatná závada při úřadování těchto pánů, které se beze styků se stranami obejíti nemůže. Občanstvo pražské ani presidium rady městské nebrojí ovšem proti úřadníkům jako proti přislušníkům národa ne- meckého, zavrhujíc boykot, kterým v městech německých stiháni jsou úřadníci národnosti če- ské, leč musí trvati na požadavku, že každý úřadník je povinen znáti jazyk obyvatelstva. V Praze stal se ještě i ten zvláštní případ, že inspektorem pražských poštovních úřadů jest úřadník národnosti německé p. Becker. Ježto právě za jeho inspekční činnosti stále trvají úžasné nedostatky místností, jich zdravotního stavu atd, není divu, že vzniklo mínění, kterak právě německé smýšlení jmenovaného úřadníka způsobilo, že úřadům těm se po řečených strán- kách věnuje menší péče nežli je třeba. Rozumí se samo sebou, že m. rada Bohá ček učinil jazykem českým projev, jehož obaah jsme právé reprodukovali. Jménem komise bylo mu odpověděno, že ministerstvo obchodu ujišťuje starostu dra. Groše svou úctou; komise že referovati bude v mi- nisterstvu o všech stižnostech, právě jí předne- sených. Zej néna bylo m. radovi Boháčkovi sděleno: ministerslvo obchodu uznává, žev Čechách má každý pošlovní úřadník znáti

doktor Groš Zeidler Becker Boháček Praha Čechy

25 article FEUILLETON

FEUILLETON Vyzvědaě. Napsal V. Petr

Petr

26 article

V předsíni zazněl zvonek a po otevření dvel objevil se neznámý starý pán, menší postavy, s še- Bivým plnovousem a dobráckýma modrýma očima. Pozdravil, vstoupil, odložil opelichaný cylind staromodního tvaru a konstatovav ve svěm nilru s uspokojením, že žena, která mu přišla olevřít, jes právě ta, s klerou si přál mluvit, začal hovořit: „To jsem rád, Aninko, že jste mi přišla otevř vy Já chci totiž mluvit jen s vámi. Eda mi povídal Nechoď nahoru, počkej raděj, až půjde do trhu na- kupovat — ale když jsem viděl milostivou vyjít z do- mu, myslil jsem si, že pude lépe, promluvím-li s vá- mi tady. „No — nebude to dlouho trvat“, uspokojuje sla- rý pán Aninku, vida její odmítavý posuněk. A za- Harmo to také nebude, to víle! Ale sednout bychom si snad mohli na chvilku někam. Tady by nás moh někdo překvapit anebo poslouchat. Myslím, že nikdo není domar Aninka neodpověděla. Uvedla hosta do jednoh pokoje a omluvivši se na chvili, odběhla do kuchyně.

Bivý Aninka

27 article

„Nesmím to tam nechat připálit“, vysvětlovala s úsměvem, když se vrátila: „Samo sebou se rozumí, to nejde jinak. Nebudu vás dlöuho zdržovat. Řeknu vám to docela krátce Vite asi o tom, že nadporučík Edvard Kron se chce zasnoubit s dcerou vašeho pana rady. Já jsem jeho strýc. Chlčl sem vlastně jít Edův otec, můj brain Ale pravil jsem, že půjdu sám. Což kdyby ho tu ně kdo viděl s vámi mluvit a poznal ho potom, až by se měly rodiny bliže seznámiti?! Byla by to osluda není-li pravda? Ale nějak se člověk informovat musí, prolože z dnešní doby to jinak nejde. Šel jsemí tedy sám. My jsme se už sice informovali na jiných místech o po měrech pana rady a — — no, vám to mohu říci- není to nejhorší. Ale peníze nejsou všechno. Jsou je stě věci, o kterých v knihách neslojí nic a je zapo trebí opatrnosti, nechce-li se člověk spřáteliti sn dinou špatné pověsti “

Kron Edův rada

28 article

Výmaz Iváře starého pána stával se při těch slo vech nadmíru vážným. pl „O vašich pánech se také lecco, povídá“, pokra čoval stlumeným hlasem. „A nejsou to hezké věci rozumíme?“ Starý pán významně zamrkal očima. „A kdyby to bylo všechno pravda, pochybuji, ž by bratr dovolil Edovi vzíti si dceru takových lidí. Na slovo „takových“ položen zvláštní důraz. O paní se vypravuje na příklad, že prý měl už jako vdaná, poměr s nějakým důstojníkem, ktery prý s ní také uprchl a někde v Berlíně ji nechal n holičkách, takže se musila vrátit k muži. Dokonce lidé říkají, že váš mladý pán je synem tohoto důsto,- níka. A starý pán není lepší. Vydržuje prý si někde n Vinohradech nějakou prodavačku a má prý s ní také dítě, holčičku. A vaše paní prý o tom ví, ale nemůze nie dělat, když sama byla také taková.“ Starý pán se zadíval mlčky na Aninku. Potnn se zasmál dobrácky, hrabaje prsty v tobolce.

Ed Berlín

29 article

„Vidíte, kočičko“, pokračoval po chvíli, „to s povídá. A nás to přirozeně musí rozčilovat, protože my jsme pořádná rodina. Já sám bych nikdy nesvol“ k tomu sňatku, kdyby to na mne záleželo. Už vroty řeči ne. Ale bratr, chudák, nemůže nic dělat. Vzdy to znáte — který pak mladý důstojník je bez dluho? A tady se počítá, že bude nějakých čiyřicet — pa- desát tisíc věna. To víme, že se takové sňatky ne- uzavírají z lásky. A kdyby Edovi na kráse záleželo dovedl by si jistě najít lepší kůstku — cha, cha — takový fešák.“ „Ale takhle = padesát lisíc dovede táhnout l- kového důstojníka. Vy nám budele moci říci, co je pravdy na tom, co se povídá. Jste už tady léta a vile jistě o všem. A, povídám, zadarmo to nebude —- V pootevřené dlani starého pána se zaleskle zlato. V tom se Aninka, jakoby uražena, odvrátila něho a zazvonila. Ve dveřích se objevila starší žena v lalé zástěře a s bílým čepečkom na hlavě. „Milostpaní si přeje? „Řekněte Anna tomu pánovi, s Eým mluvil“ poručila demnělá Aninka a přemětivši nebohého vy zvěďače pohledem, plnýmí opovržení, vyšla majestát ním krokem do vedlejšího pokoje

Ed Aninka Anna

30 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. V Amsterodamě, v tamějším vzerném divadle „Het Tooneel“ měli premiéru nového dramatu Hejermansova „Nové slunce) Kus svým sujetem připomíná na Zolův romár „Au bonheur des dames“ (z prostřea elkého obchodního domu) a kresli zapas n ého kupce s universální, světovou obchodní fi mou. Drama má řadu výborně stavěných seén a několik výtečných, živých typů z kommerčníl světa, a mělo dle novinářských zpráv úspěcl kolosální. Pařížský divadelní svět s napjetím sleduje spor Maurise Maeterlineka s hudebním skladatelem Févrierem, který před časem obdržel od básníka svolení, aby na sujet jeho „Monny Vany“ komponoval operu. Podmi- kou Maeterlinekovou bylo, že jeho vlastní chot herečka pí. Georgeta Leblaneová (která pře lely sjezdila již celou Evropu v roli „Monn Vanny“) bude zpívati titulní roli v opeře, nebol od nedávna věnuje se také zpěvu opernímu. Z tím účelem dobodli se oba, že opera zadáno bude pařížské „Komické opeře“. Nyní však skla datel, hotov s operou, nepohodl se s jmenova ným divadlem a zadal práci „Velké Opeře“, která ji ochotně přijala. Tam však zase paní Leblancová nemůže zpívati Monnu Vannu, ne- boť pro pověstně ohromné hlediště tohoto di- vadla je její hlas přílis slabý. Z toho povslnl spor, který skončí asi přod soudem.

Tooneel Hejermansův Zolův Février Monn Van Georget Leblaneová Monn Leblancová Evropa komický opera Velká opera Mauris Maeterlineka

31 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Náboženství a život. Poukázali jsme již ča- slěji, že v Americe, klerá se vyznačuje neobyčejným pokrokem v technice a střízlivým obchodn. smyslem upadají nejčastěji celé davy do náboženského deliria V Americe podnes vyslupuji proroci a messiáši, kle nacházejí množství fanatických přívrženců, přijímají- cích nejbizarrnější nauky a názory. Nikde také ne- bují tak úžasně sektářství, jako právě v Americe. Ale i zde má náboženská horlivost své meze; ke vše- mu se Američan odhodlá, jen obchod a výdělek lim nesmi býti dotčen. „Business is business“ je hlavní zásadou anglosaské racy. Nedávno odhodlalo se Clevelandu v Ohiu asi 10.000 osob žíti svatým ži- votem úplně dle náboženských předpisů a na vel- kých shromá žděních, konaných dnne 3. lodna v kosle- lech, učinili slavný slib. Mnozí z těchto svatých všal brzy doznali, že nejsou . to slib dodrželi, ne snu z vlastní slabosli, nýbrž, jak tvrdí, proto, že dnešn obchudní a výdělkové poměry činí přísně nábožen- ský způsob živola nemožným. Živobyti závisí také n jiných lidech a závislý člověk musí poslouchati naří- zení, ať se shodují s náboženským předhpisem nebo ne, sice by musil býti vřipraven, že pozbude zaměst- nání a uvrhne svou rodinu v bídu. Ti, kdož mohou přece všecky náboženské předpisy plniti, nalézají s prostě v lepších poměrech = Zdravý Londýn. Dle výkazu úmrtnosti je Lon- dýn jedním z nejzdravějších měst nejen ve Velk Britanii, nýbrž vůbec na celém světě, což vzhledem k jeho obrovské rozloze a velké bídě v mnohých částech je zjevem dosti pozoruhodným. Roku 1907 činila úmrtnost v Londýně jen 14.6 z tisíce, kdežlo v pěti co do velikosti následujících městech angli- ských kolisala mezi 15.3 (Leods) a 19 (Liverpool).

Američan Lon Amerika Cleveland Ohio Londýn Británie Liverpool osoba žít svatá ž

32 article

Úmrtnost v Londýně jest tedy menší než v Berlíně (15.4), Vídni (17.3), Římě (18.2), Paříži (18.5), Novém Yorku (18.5) a Petrohradě 27.7). Jen v Amsterodamě a Brusselu umírá ješlě méně lid (13.4 a 13.7 z tisíce) V Praze činila r. 1907 úmrlnost celková 28 87, kdežtn u domácího obyvatelstva jen 18.03 z tisíce. Srovná-li se rok 1907 s deseliletím od r. 1891 do r. 1900, shle- dáme, že číslice úmrinosti klesla v Londýně s 191 na 146. Úspěch tento jest výslodkem rozvoje zdra- votních opalření, lepší městské správy a lepších by- tových i živolních poměrů mass. Mezi jednollivými částmi města panují ovšem velké rozdíly, jež vesměs potvrzují pozrání, že úmrinost jest tím vělší, čín horší jsou poměry bytové. V Hampsteadu má jen 6 proc. obyvatelstva nedoslatečný byt, v Shoderilchi naproli tomu celých 30 procent. V Hampsleadu činí také úmrtnost jen 9, kdežto v Shoderitchi 20.5 z l- síce. Ve shodě se všeobecnou úmrtností je také úmrt- nost děti v Shoderitchi dvojnásopná a úmrtnost pli- ními nemocemi trojnásobná oproli Iampsleadu. V ce- lém Londýně činila úmrtnosí dělí 116 z tisíce se dvě ma extrcmy v Shoderitchi 150 a v Hlamnpsteadu 69 z lisíce

Londýn Berlín Vídeň Řím Paříž Nový York Petrohrad Brusel Praha Hampstead z l

33 article Jindy a nyní.

Jindy a nyní. X Klobásy a jelitky po staročesku. Z rukopisné Knihy kuchyňských věcí z r. 1645 vypisuji labužní- kům nynějším, jak si tenkráte upravovali krmičky podivně: 1. Klobásy, jak jich paní hrabínka z Ma- gnu dělá. Musí se střeví pěkně tenký jako papír vy- šlejmovali. Polomně se vezme maso vepřový od že- brův, a kde tak nejkřechčejší jest, aby žádné žily v něm nebyly, a poseká se pěkně drobno, a veme se potom tři díle maso a jeden díl posekanou sla- ninu, zmíchá se to všecko spolu dobře, a k tomu se veme přellučeného pepře, kdo jich rád jídá, může taky mezi ni vzíli trošku kminu. Mohou se také dě- lati se zelenou petružel, Jsou hrubě dobrý. Kdo jich koli dělá, nemusí jich hrubě silný nadíti, neb jsou křehčejší. — 2. Jak se jelitky skopový s krví dělají. Veme se skopových jelit, a nakráje se žemlička v kostky, zamočí se do dobrý sladké smetany. Po- tomně se vezme tím více hovězího morku, pokráje se taky pěkně v koslečky, a veme se polovice krve a polovice sladký smelany, a zmíše se to všecko spolu. Taky veme se mezi to muškátového květu, přetluče- ného pepře a marjánku, a z toho se tak dělají ty je- lílky. — 3. Jak se jelilky z rýže dělají. Úvaří se rýže v dobrým mléce po tvrdo, a veme se slaniny čerslvý a dají se dobře uvařit a v koskku pokrájel.

Ma

34 article

rýže se musí drobně usekat. A veme se mezi to mu- škátového kvělu, pepře, marjánka, míše se mezi to dobře. Tolikéž se mezi to vílouče tři syrový vejce, a tak se k tomu může vziti hovězích aneb skopových střev, a je naditi. — 4 Jak se jelítka z jelena dělati mají Má se smažný krve z jelena nabrati, po- tom svíčková pečínka z něho drobno posekati, a ho- vězí tuk pěkně kostkovatě pokrájeti a mezi to zmí- šeli, a tak mnoho krve na to vlíti, aby čistě červený bylo Též tak mnoho smetany k tomu, aby bylo tal husté jako nadívaná jiternice. Též okořeniti pepřem, zázvorem a tlučenů muškátovů kulku. A do velkého střeva jeleního nadíti, který by pervotn“ dobre vy- snažený byl. V horký vodě opařiti a na roště připéci a na zelený listy položiti. — 5. Jak se mají jelítka cd prasete dělati. Má se dobrému tlustému pra- seti kóža sláhnůti a kus od toho prasete drobno pose- kati a mezi to pepře a trochu majoránu smníšeti, na tu prasečí kéžku, která perve se solí posypána býti má, sypati a to spolu svinůli, pevno špakátem svá- zati a ve vodě víně a octu vařiti. Potom nechat ochladnůti, na maličký topinky zřezali, oclem políti a pepřem posypati. — 6. Klobásky z kapůna a slepičích jaterek. Mají se jaterka a to tlu- sté vod kapůna drobno zesekati, opepřiti, trochu oso- liti a dobrů smelanu na to olíti a do tlustého prasele střívek nadíti, v horký vodě trochu opatřiti a pěci

Klobásek

35 article

— 7. Jelítka z telecího masa. Má se maso telecí zesekati a mnoho tlustého od telete mezi to zmíchati slaný limon (citron) i střídku od žemli- čky v smelaně namočenů, pepře a majoránu mezi t dáti, polom tu kůžku od telecích jaterek vzíti a to sekané na ně vložiti a malé jelítka z toho udělati, s nití dobře svázali a na roště pěci. — 8. Klobá sy ze šliky Má se vzíli žaludek od štiky a švarně vysnažiti a tu krev i to tlusté od ryby schovati. Po- tom má se kousek pečený ryby vzíti, kosti z ní anažně vyřezati a drobno posekali. To tlusté z ryby spolu se žemličků v dobrým mliku namočené mezi to dáti a s lou krví spolu zmísili. Též olnů lžíci slad- ké smelany, soli s koření do toho dáti, a ten žaludek půl tím padíti a variti dáti. Není-li pak žaluda, tehdy vzíti lněný pytlíček a do toho ty věci naplniti a kdy uvareně bude, ten míšek dolů stáhnůti a okrůhlé říz- ky krájeti a tak na ty ryby vložiti neb samy na mísu Č. zrbrt. a dobrů polévku na ně udělati,