Příloha „Nový JJihočeský Dělník

k číslu 49. r. 1912.

VÁLEČNÁ MOC H STÁTNÍ DLUHY EVROPY R. 1909—1910. Dle Hartlebenovy statistické příručky byla uvedených letech válečná moc Evropy následující A) Na souši. Stav v míru stav válečný mužů vojska 252.852 1,067.524 Anglie 46.445 101.409 Belgie 190.452 57.459 Bulharsko 37.200 Černá Hora 14.193 85.337 Dánsko 4,372.000 Francie 600.937 796.560 282.771 Italie 622.285 4,350.000 Německo 41.389 184.361 Nizozemí 30.900 Norsko 110.000 30.000 149.115 Portugalsko 388.837 1,872.178 Rakousko-Uhersko . 87.122 Rumunsko 287.600 3,615.400 Rusko s Finskem . . . . . 1,384.000 Řecko 22.377 192.000 35.587 352.922 Srbsko 91.833 Španělsko 337.680 Švedsko 66.428 266.400 Svýcarsko 206,720 Turecko 360.000 1,440.000 Sloužilo tedy v Evropě roku 1909—10 ve vojště celkem 4.415.415 mužů a hotovost válečná dle údajů těchto činila 20,014.861 muž. Nosil tudíž v míru téměř každý padesátý muž vojenský ka- bátec, kdežto ve válce by byla stihla již každého dvanáctého povinnost jíti do boje. Poměrně nejtíže

však v případě všeobecné mobilisace doléhala povinnost vojenská na obyvatele Švýcarska, kde z jednoho každého sta mužů jest jich 30 povinno jíti do boje. V Srbsku jde jich ze sta již jen 25 na Černé Hoře a ve Francii 22, v Italii 20, v Ně- mecku a Turecku 14, ve Švédsku 13, v Bulharsku 10, v Řecku a Rumunsku 9, v Norsku 8, v Rakousko- Uhersku 7, v Nizozemí a v Rusku 6, v Belgii 55. v Anglii a Dánsku 4 a konečně ve Španělsku pouze 3. B) Na vodě. posádka Válečných lodí děi 182.583 . . . . . . . 553 2.580 Anglie Bulharsko . . . . . . . . 5 1.134 Dánsko . . . . . . . . . 65 307 1.430 Francie . . . . . . . . . 434 2.766 55.362 30.561 Italie . . . . . . . . . . 294 1.688 62.013 Německo . . . . . . . . 133 1.705 6.925 Nizozemí . . . . . . . . 75 427 1.285 Norsko . . . . . . . . . 57 6.377 Portugalsko Rakousko-Uhersko . . . . 168 1.339 14.900 2.412 Rumunsko 42.479 Rusko . . . . . . 411 2.668 4.941 Řecko 9.264 Španělsko . 4.781 Švédsko 80 675 14.369 Turecko Celkem měla tedy Evropa 2490 válečných lodí s 15.716 děly a 440.816 muži posádky.

Fr. Antal.

C) Ve vzduchu. Udaje o vzducholodích a létadlech jsou do- posud velmi kusé. Dle posledních zpráv má Ně- mecko 9, Francie 7, Anglie 4, Rakousko-Uhersko a Rusko po 2, Italie, pak Spojené státy severo- americké, Španělsko a Belgie po 1 válečné vzdu- cholodi: pokud pak se aeroplánů týče, tu údaje i jen z daleka poněkud spolehlivé zcela scházejí Jaké oběti se zbrojení se přináší, vysvítá z toho. že ku př. Turecko 43, Německo 36.8, Anglie 33.3. Francie 29, Rusko 24, Italie 23 a Rakousko 129% všech státních výdajů průměrně ročně věnuje úče- lům vojenským, tak že r. 1909 na jednoho obyva- tele průměrně připadlo vojenského vydání v Anglii 31, ve Francii 25, v Německu 20, v Italii 13, v Ru- sku 11 a v Rakousko-Uhersku 10 K, z kteréhožto obnosu na válečné loďstvo připadlo v Anglii asi 17.50, ve Francii asi 7.70, v Německu asi 6.36, Italii 4.47, v Rusku asi 1.65 a v Rakousko-Uhersku asi 1.19 K. A výdaje na vojsko neustále rostou a to tempem až příliš rychlým. Vždyť za po- sledních 25 let zvýšily se v Německu o 190 pct. v Anglii o 112 pct., v Rusku o 69 pct., v Rakousko- Uhersku o 66 pct., v Italii o 47 pct., a ve Francii o 39 pct. V tomto zvýšení však nejsou pojaty ani základy na strategické železniční sítě, ani úroky z dluhů, učiněných pro obranu národní, ani konečně nesmírné výlohy na udržování stálého vojska, tak že vzrůst ten jinak dle pravdy vyka- zoval by daleko větší čísla. Toto závratné přímo zvyšování nákladů výlečných pak stále zhoršuje hospodářské poměry, poněvadž zvyšuje břemena, uvalovaná na lid.

Státní dluhy Evropy.

Státní dluk

Anglie 17.215,467.376 Belgie . 3.393,581.785 Bulharsko 531,926.667 Černá Hora . . . . 1,648.077 Dánsko . . . . . . . 397,183.942 Finsko . . . . . . . 170,305.585 Francie . . . . . . . 31.145,550.399 Italie . . . . . . . . 11.822,850.000 Kréta 5,039.135 Lichtensteinsko 22,631.366 Lucembursko 23.891,378.946 Německo . . Nizozemí . . . . . . 2.204,037.242 426,865.835 Norsko 3.360,596.984 Portugalsko. Rakousko-Uhersko . . 16.353,077.264 Rumunsko 1.471,922.650 Rusko 22.948,498.708 818,603.476 Řecko. 626,648.544 Srbsko 8.970,942.219 Španělsko . Švédsko 692,913.632 Švýcarsko 117,921.847 2.604,795.550 Turecko

33.46 108.34 Mají tedy státy evropské dle posledních roz- počtů celkem 149.193,387.324 K dluhů (v tom ovšem nejsou pojaty dluhy jednotlivých zemí, jakožto částí států), a připadá tudíž na každého jednotli- vého občana evropského 342.34 K zadlužení. Po- četně nejvíce zadlužena jest Francie, pak násle- dují v řadě sestupné Německo, Rusko, Anglie, Rakousko-Uhersko, Italie, Španělsko, Belgie, Por- tugalsko, Turecko, Nizozemí, Rumunsko, Řecko, Švédsko, Srbsko, Bulharsko, Norsko, Dánsko Finsko, Švýcary, Lucembursko, Kréta a posléze Černá Hora; jediné vévodství Liechtensteinské je dluhů prosto. — Pokud pak se týče zadluže- na 1 obyvatele připadá k 374.16 455.36 131.74 6.55 152.45 55.57 792.32 344.92 16.61 91.61 368.78 376.51 180.06 619.75 330.99 214.69 179.01 311.10 219.14 464.61 126.59

a jako by veliká tíže byla mu schvátila i nohy i ruce, ano i jazyk a slova. Věděl. co by říci mohl, ale v tom okamžiku myslil že to ani říci nelze. Byloť toho dnes na ně- ho příliš mnoho; krok za krokem šel výše ale nyní zároveň cítil, že dostoupne-li je- ště výše, zavrávorá a snad spadne. Dostoupil té výše, zavrávoral, ale nespa- dnul. „Vím o takovém,“ pravil: „já jsem ta- kový, já vám z něho udělám rumáře.“ Když tato slova Poldík vyřknul, bylo mu, jako by byl vyřknul svolení k zločinu a přece zase cítil, že se v něm hnulo cosi, co mu dodalo křídla, jako by s ozářenou loďkou se plavil po Vltavě a jako by měl ze všeho nesmírnou radost. Málka na ně- ho hleděla jako na člověka zcela nového, jako by to nebyl Poldík a pravila: „Dě- lali vám křivdu, Poldíčku; povídali o vás, že jste podivín, že nikoho nechcete míti rumařem — hle, jakou křivdu vám dělali. Tato slova utvrdila Poldíka v tom, že dostal křídla, ač mu také pravila, že pod- niká cosi, co jest docela proti jeho spů- sobům.

súčastnili všickni, kdo písek na Vltavě při- vážejí ke břehu a kdo odvážejí jej o břehu. Když Poldík po pohřbu přišel domů, ří- kal si: „Nebohá Málka, nikde ničeho nic, hoch na starosti! Kam pak do práce! Co na plat!“ a chtěl se rozběhnouti a říci Málce, aby mu toho hocha dala, že si ho vezme jako jiné hochy a že jí ubude sta- rosti Byl by šel, ale pak si zase pravil: „Co s klukem! Bude po tátovi, o rumaření ani slyšet a jenom být na vodě! Jaká to zásluha chtít někoho uzdravit z rumaření, který rumařem býti nechce!“ A jen proto, že si tu věc nemohl a neuměl srovnati mysli, o tálel a pro hocha si nešel. Ale jednou sek němu doneslo, že Mál- ka churaví, jak to dopadne. Tu již Poldík šel rovnou cestouk Málce a řekl: „Málko, dejte mi toho hocha; mně může dělat do- bré služby a vám ubude starostí. Hoch bude jako můj.“ Na to řekla Málka: „Děkuju vám, Pol- díčku, za vaše laskavé nabídnutí; ale ho- cha k vám nedám.