2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
21. června 1901
5
article
krupobitím, suchem nebo mokrem. Zejména loňská
neúroda dovršila bídu a nouzi jeho obyvatelstva, jež
výhradně zemědělstvím se živí, neurodilo se tam ani
chlebovin, hlavního to produktu tamějších chudých
půd, ani píce, tak že rolníci musili nakupovati nejen
pro ozimý osev, ale i na svůj denní chléb žito, a to
po většině na úvěr, kdežto již dříve nuceni byli ná-
sledkem nedostatku píce odprodati hospodářské zví-
řectvo.
Letošními mrazy dlouho do května trvajícímia
pak nastalým suchem zničena i letos veškerá úroda,
a zoufalé téměř poměry hospodářské těchto okresů,
zejmena okresu sedlčanského, staly se přímo bez-
nadějnými.
Všecko obyvatelstvo, již tak přelížené břemeny
daní, zadluženo, nemajíc ani obchodu, ani prů-
myslu ani jiných pramenů k výživě mimo svá pustá
pole, ztrácí při nedostatku čeledi a dělnictva možnost
i chuť za těchto zbědovaných poměrů dále hospo-
dařiti na statcích svých.
Tyto smutné poměry jsou příčinou, že lid stě-
huje se z okresu, tak že jest pro příští léto obava
ještě většího vylidnění tohoto kraje, než jaké úžasně
prokázalo poslední sčítání lidu.
Nemá li rolnictvo těchto okresů v úplnou zkázu
vrženo býti, musí mu nevyhnutelně a vydatně po-
moženo býti a proto navrhujeme:
Slavný sněme račiž se usněsti:
Okresům sedlčanskému a votickému budíž po-
skytnuta nezúročitelná, v deseti letech splatná zá-
půjčka prostřednictvím země, a zemskému výboru se
ukládá, by neodkladně s vládou zahájil jednání ve
příčině poskytnutí výdatné podpory státní.
Posl. Karel Adámek a soudr. podali na úpravu
ochrany don ácích památek historických a uměleckých
náveh
Slavný sněme račiž se usněsti:
Posl
Adámek
6
article
Zemskému výboru se ukládá, aby provedl po-
třebná šetření a učinil návrhy na organisování trvalé
součinnosti samosprávných sborů (ubecních a okres-
ních) při ochraně památek uměleckých a historických
a při řešení úkolů vlastivědných v království českém
a sice:
1. zřizováním památkových komisí okresních při
samosprávných zastupitelstvech;
2. zakládáním a vedením okresních seznamů ve-
škerých nemovitých i movitých památek historických
a uměleckých, jež se v obvodu okresu nacházejí;
3. náležilým umístěním, uspořádáním a opatro
váním archivů obecních a j.;
4. spolupůsobením při zachovávání a obnovován
památek stavebních;
5. spolupůsobením při zřizování a udržování od-
borných musel.
7
article
II.
Vláda se vyzývá, aby se všemožným urychlenín
učinila náležitá opatření na ochranu a zachování pa-
málek uměleckých a historických, zejmena;
1. zákazem vývozu památek uměleckých a histo
rických;
2. zabezpečením a řádným uspořádáním i sou
stavným doplňováním archivů veřejných a zamezením
ničení archivů soukromých (býv, vrchnostenských a j.)
B. zákonnou úpravou ochrany památek staveb
ních a pod.;
4. zamezením pustošení a drancování naleziš
památek praehistorických a výhradou výzkumů a vy
kopávek lěchto památek odborným a vědeckým kor
poracím;
5. zotřením kontroly obchodu se starožitnostmi
zejmena přimětenou změnou živnostenského řádu
a zákonnou výhradou předkupního práva uměleckých
a historických památek pro veřejná musea a odborne
i vědecké společnosti.
Posl. S telnex (z Kadaně) a soudr. učinili návrl
na úlevu nouze.
Posl. dr. Em. Dyk a soudr. podali pilný návr
za poskytnutí státní podpory a slevy daně živelními
pohromami postíženým obcím: Svejkovicím (okres
rokycanský), Záluží a Horní Bříze (okres plzeňský)
dále obcím Krašovicím, Trnové, Bučí, Mrtníku, Lo-
mičce, Draženci, Hvozdu, Pláni, Korýtku, Vrážnu.
Rybnici, Kazňovu, Českému Najšlátu (v politickém
okrese kralovickém, v soudním okrese manětínském)
jakož i Františku Cachovi, mlynáři v Kubovic mlýně.
pošta Čistá (okres kralovický) a sice u první obcez
škody následkem požáru, u druhých průtrží mračen
způsobených.
Posl
doktor
em
Dyk
Draženec
Hvozda
Cach
Kadaň
Záluží
Horní bříza
Krašovice
Buč
Mrtník
Lo
Rybnica
Kazňovo
Český Najšlát
Kubův mlýn
8
article
Posl. Morák a soudr. podali návrh na odepsán
a posečkání c. k. daní, jakož i poskytnutí slátní po
moci rolnictvu různými živelními pohromami stí-
ženému.
Posl. Peschka a soudr. a posl. Knoll
soudr. navrhli podporu krajům, živelními pohromam
stiženým.
Posl. Šťastný a soudr. podali návrh na za-
vedení normálních cen chlebovin v království českém
Posl. Anýž a soudr. podali na místodržitel
tento dotaz
V poslední době opětně pronikly na veřejnos
zprávy o nepřiměřeném, hrubém, ba v ně-
kolika případech neslýchaně surov ém
zacházení některých důstojníků c. ak
rakouské armády s podřízeným muž-
stvem. Ještě nezanikly nanejvýš nepříjemné dojmy.
způsobené v celé české veřejnosti známými afférami
vojína Václava Žiláka u 22. praporu myslivců v Praze
a desátníka Jana Deyla z Pardubic, jež byly před-
mětem jednání v poslanecké sněmovně říšské rady
i v delegaci, a již vzrušena jest česká veřejnost
novou událoští, která jest dokladem, že někteř
důstojníci ve své bezohlednosti a su-
rovosti puzeni nezkrotitelnou zášt
a nenávistí proti mužstvu české ná-
rodnosti, dopouštějí se činů, které jso
v přímém odporu s předpisy vojen-
skými, činů odsouzení hodných, které jsou pravým
opakem toho, co vojenské řády příkazují, co minist
vojenství nejednou za jednání trestuhodné prohlásil
a přísně stíhati přislíbil. Sedmému praporu země
brany v král. městě Rokycanech přidělen jest poručí
Niesner, který okázale, se zvláštní zálibou dává na
jevo svůj odpor, zášť a nenávist proli českým vojínům.
Posl
Morák
Peschek
Knoll
Anýž
Žilák
Deyl
Niesner
Praha
Pardubice
Rokycany
9
article
Nadává jim, kope je, poličkuje a jina
týrá. Že poručík Niesner skutečně tak si vede, do-
kázalo se nade všechnu pochybnost při občasné pro-
hlidce vojenské, kdy generál vyzval mužstvo, aby
projevilo svá přání nebo svě stesky. Vystoupil
hned 17 mužů deváté a desáté setnin
sedmého praporu zeměbranského a stě-
žovalo simu na nevlídné, surové přím
zacházení. Bubeník 10. setniny pravil vedle
ostatních stížností doslova: Pan lajínant Niesner
mne poličkuje, plvá mi do obličeje a nadává mi
českých psů. Myslím, pane generále, že rakouský
vojín není žádným psem, i prosím za přeložení kji-
nému pluku. Připomínajíce tento případ, který se
stal u pluku, jehož mužstvo, až na nepatrně vý
jimky, jest úplně české, jehož důstojníci však jazyka
českého jsou neznalí, tážeme se:
1. Jsou-li V. E. tyto případy známy?
2. Co učinila, po případě hodlá učiniti V. E., aby
na příště se neopakovaly?
3. Jest V. E. ochotna zakročiti u povolaných
vojenských orgánů, u ministerstva vojenství, aby
přítrž byla učiněna surovému pronásledování če-
ských vojínů z příčin národnostních?
Niesner
V E
10
article
4. Jest V. E. ochotna vyžádati si od vojenských
úřadů zprávu, jaký trest stihl poručfka
Niesnera za provinění, jehož se byl dopusti
na mužstvu setniny a za urážku české národaosti?
Posl. Prášek a soudr. dotazovali se místo-
držitele ve příčině vymáhání daní berními úřady v
král. českém v okresích stížených neúrodou a cituje
článek »Nár. Listů« uveřejněný v dnešním ranním
čísle o případu skalickém v okresu soběslavském.
Posl. dr. L. Dvořák a soudr. podali na místo-
držitele tento dotaz: Poslední úřadní sčítání lidu, pro
vedené ke dni 31. prosince 1900 vyvolalo v občan-
stvu českém veliké vzrušení, jakmile rozšířily se v
veřejnosti spolehlivé zprávy, jak toto sčítání lidu
dělo se v krajích převahou obyvatelstva německého.
Tak spolehlivými informacemi zjistilo se, že v poli-
tickém okrese ašském a to v samém městě Aši děl
se hrubý nátlak na občany národnosti české, by se
při sčítání lidu přihlásili k obcovací řeči německé.
Niesner
Posl
Prášek
doktor
L Dvořák
Aš
11
article
Tím stalo se, že bylo vyhlášeno, že pouze jediná
osoba, služka Cecilie Taumrova odolala nátlaku a při-
hlásila se k obcovacímu jazyku českému, kdežto spo-
lehlivými zprávami soukromými zjištěn v Aši
počet 150 osob české národnosti. Touže
cestou zjistilo se, že v pohraničních obcích okrest
ašského, a to v Neuhausenu, Oberreuthu, Haslavě.
Wernersrenthu atd. žijí Čechové ve výkazech neza
znamenaní a českou obcovací řečí. Dle zpráv do
šlých z polit. okresu chebského také zde děl se při
posledním sčítání lidu nepřípustný nátlak na občany
české národnosti za tím účelem, aby jim znemožněno
bylo volně se přiznati k obcovacímu jazyku. V měst
Chebu byla česká menšína již v r. 1897 pronásledo-
vánu a znásilňována. Přes následky německé pro-
skripce žilo v Chebu dle soukromých zpráv, jimiž
disponujeme, v době posledního sčítání lidu skor
200 osob českých, kdežto dosavadní výkazy úřadní
udávají jich 158, vojáky české národnosti počtem 9
v to zahrnuje; dle toho bylo by v Chebu napočten
úřadně o 134 Čechů méně, nežli jinak bylo zji
štěno. Jest pak známo, že zvláště při sčítání lidu
prováděl se se strany německé hrubý terrorismus.
Taumrův
Čecho
Aš
Neuhausen
Oberreuth
Cheb
12
article
V Schönbachu byli se strany německé označení jak
Čechové pouze místní farář a továrník pan Bučer,
kdežto fakticky žíje tam 45 Čechů. V polit. okrese
plánském a to v Kynžvartě, sídle okr. soudu, kde
napočleno 14 Čechů, německé časopisy pranýřovaly
dva úřadníky, soudního adj. p. Wachsmanna a adj-
berního úřadu p. Konečného, že se odvážili přiznal
se za Čechy. V polit. okresu kraslickém z téže pří-
činy denuncováni kněží Čechové, na př. ve Früh-
bussu, v polit. okresu jáchymovském v Blatné,
polit. okresu kraslickém v Rotově. Je oprávněni
obava, že ve všech jmenovaných tuto míslech oby
vatelé českého jazyka byli namnoze vymýtění ze sči
tacích archů jako Čechové jen z toho důvodu, by
zachován byl domněle německý ráz jmenovaných
míst. Vzhledem k uvedeným zde faktům a stížnostem.
táží se podepsaní: co zamýšlí c. k. vláda učiniti, b
nesprávnosti při sčítání lidu, které se staly, byly
reklifikovány
Posl. Walther, Gebler a soudruzi navrhli.
by vláda byla vyzvána k předložení říšského zákona
na vydávání zpráv o stavu osení za státního do-
zoru a na zrušení bursovního obchodu s obilím.
Posl. dr. Dyk a soudr. podali návrh na změnu
§ 70. zřízení obecního pro král. české.
Posl. Brdlík a soudr. učinili na místodržitel
dotaz v záležitosti zranění rolníka Vojtěcha Kubo-
věho v Skalici v okresu soběslavském četníkem.
Bučer
Čecho
Wachsmann
Konečný
Rotův
Posl
Walther
Gebler
doktor
Dyk
Brdlík
Kuba
Schönbach
Kynžvart
Čechy
Blatná
Skalica
obecní pro král
13
article
Posl. Besemůler a soudr. učinili návr
stran přikládání dokladů a účeních knih k okresním
účtům.
Pak přešlo se k jednacímu pořadu
Prvním předmětem jest první čtení zprávy zem-
ského výboru s rozpočtem zemským na rok 1901
Zpravodajem byl přísedící zemského výborudn
Urban.
Zpravodaj dr. Urban dotkl se nejprve potřeby
zvýšené o 2,071.000 K, vysvěthl ji zaslavením za
tímné úpravy učitelských platů na 2,347.000 K roz
počtené a dodalky, jež loni povolil zemský výbor
Řečník vypočítal pak dlužné nedoplatky, jež činily
5 mill. K a musily býti uhraženy z pokladních pře
bytků, načež se zabývá běžnými diuhy země a pří
slušnými půjčkami. Zbývá uhraditi zbyfek potřeby
většina zemského výboru schválila za tím účelem
zvýšení zemské přirážky o 2 proc.; ostatek nekryté
potřeby má býti uhražen příspěvkem z daně lihové
Finance zemské jsou velice zaboženy; hrozí už
krise, neboť je možno, že bude nutno počítati s de-
ficitem 17 mill. K.
Potřeba zemských financí stoupla za posledníc
6 let o 14,616.000 K; od r. 1895 zvýšila se o 41 %
Ročně vzrůstá o 2,436.000 K. Ze vzestupu přirážek
a příjmů vyplývá, že přibývá asi stejně příjmů jako
výdajů. Ovšem příjma nestačí na vše to, co země
má opatřovati.
Posl
Urban
doktor
14
article
Finance země utrpěly následkem reformy při
mých daní v r. 1896 provedeně; obnosy zemím za
to přikázanými úbytek onen odčiněn nebyl. Od te
doby nastaly pak ještě některé — třeba nutné —
daňové úlevy, za př. při dani rentové.
Jednáli se o nápravu nynějšího stavu věc
nyní, nebude vydatná, neboť otázka nynější finanční
soustavy stane se nalehavou teprve v r. 1910. Pal
bude se moci jednati o přikázání reálných dan
zemím. Do té doby bude země — jak vyplývá z jed
nání s vládou — odkázána na daně spotřební
Řečník pojednává pak o dani pivní a o jiných způ
sobech zdanění, o finančním hospodářství půjčko
vém atd. a označuje je jako otázky, jimiž budes
zabývati rozpočtová komise, jejíž reaktivování na
vrhuje.
Po návrhu zpravodajově usnesl se sněm přede
vším na tom, aby komise rozpočtová z předešlého
zasedání započala své práce i pro toto zasedání
aby zpráva zemského výboru s rozpočtem zemským
na rok 1901 jí byla přikázána.
15
article
Drulým předmětem jednacího pořadu bylo první
čtení zprávy zemského výboru v zále-
žitosti úpravy platů učitelů při ško-
lách obecných a měšťanských.
Zpravodaj, přísedící zemského výboru, posl. pro
dr. Pražák, obmezil se na výklad, který se poby-
boval v rámci zprávy zemského výboru. (Referát
o ní »Národní Listy« liž uveřejnily. Pozn. redakce)
Řečník pak podotkl, že cesta, kterou zemský výbor
při řešení této otázky předložením přítomných ná-
vrhů volil, byla usnešena většinou a že on (zpra-
vodaj) hlásoval s menšinou, že nemůže tedy uváděti
důvody pro ně, nemůže však jako zpravodaj zem-
ského výboru mluviti proti nim a proto omezuje se na
to, že návrhy tyto sněmu prostě předkládá. Činí pak
návrh, aby zpráva tato přikázána byla komisi škol-
ské a rozpočtové. Ježto bylo právě usnešeno, aby
komise rozpočlová ve svém dřívějším složení i na
dále činna byla, připojil další návrh, aby i komise
školská uvedena byla v činnost v tom složení, jaké
měla v předešlém zasedání.
doktor
Pražák
16
article
Posl. Pacher vyslovil se proti tomuto návrhu
poněvadž strana, k niž řečník náleží, není ve školské
komisi zastoupena. Loni stalo se dohodnutí, by za
stranu tu zvolen byl posl. Wolf, ale úmluva nebyla
dodržena. Řečník navrhuje, by celá školská komise
byla znova volena.
Když byl nejvyšší maršálek zemský sdělil pořad.
jakým hlasování zavésti míní, přihlásil se k slovu
k hlasování posl. Aný ž.
Posl. Anýž prohlásil, že strana jeho nechce
nikterak, aby z prací v komisích některá strana byla
vyloučena, nebo aby některá strana nebyla zastou-
pena v komisí školské. Nám jde však v přední řadě
o to, aby věc úpravy platů učitelských co nejrychleji
byla vyřízena, a vzhledem k tomu, že opět jen krátký
čas sněmu království českého k pracím jeho jest vy-
měřen, budeme hlasovati proto, aby školská komise
reaktivována byla v jejím původním složení. Zt
příčiny souhlasíme i s pořadem hlasování, jak jej
navrhuje pan nejvyšší maršálek zemský.
Posl. dr. Pergelt doporučoval návrh posl
Pachera. Pravil, že pro případ přijelí tohoto ná-
vrhu chce učiniti návrh na všemožné zkrácení jed
nání dalšího.
Posl
Pacher
Wolf
Anýž
doktor
Pergelt
17
article
Nejvyšší maršálek zemský upozornil
že ve příčině návrhu, který učinil posl. Pacher, nen
třeba usnášeti se na nějakěm urychleném jednáne
Pro případ, že by sněm návrh tento přijal, vyzva
by nejvyšší maršátek zemský jednak kurie, aby pro-
vedly volbu jedné polovice čienů nové školské ko-
mise, volbu pak druhé polovice z celého sněmu dal
by na jednací pořad příští schůze. (Hlasy: To b
bylo v sobotu ! To je zdrženíl
Hlasováním byl návrh posl. Pachera z am'ítnu
a návrhy referentovy na reaktivování komise školsk
a na přikázání přítemné zprávy zemského výboru
této komisi školské a rozpočtové přijaty.
Následovaly další předměty jednacího pořadu.
Posl. dr. Mettal navrhl, aby komise pro zále
žitosti hypoteční banky, pro záležilosti zemské banky
výbor legitimační, komise petiční, komise pro záleži-
tosti zemědělství, komise pro záležitosti okresní a
obecní, komise živnostenská a komise pro veřejné
práce byly reaktivovány ve svém složení z přede
šlého zasedání.
Návrhc byl pe řijat
Pacher
Posl
doktor
Mettal
18
article
Následovala volba výboru verifikačního.
Nejvyšší maršálek kzemský vyzval kurie
by po 3 členech volbu tu provedly
Na to oznámil, že bude třeba některých doplňo
vacích voleb do komisí a to zejmena po jednom
členu: do komise rozpočtové (na místě posl. princ
dra. Bedřicha Schwarzenberga jemuž udělena dovo-
lená), do komise petiční, do komise pro záležitost
zemědělské, do komise pro veřejné práce, do ko-
mise školské (celým sněmem), do komise
živnostenské. Pokud tyto doplňovací volby mají se
provésti celým sněmem, dá je nejvyšší maršálei
zemský na jednací pořad příšlí schůze.
Tím byl jednací pořad schůze vyřízen
Posl. dr. Dvořák a soudr. podali návrh na
změnu čl. II. § 11. řádu volebního do obcí z r. 1864,
lýkající se udělení passivního volebního práva du-
chovním, lékařům obecním a obvodním a jiným ou
obce hmnotně závislým osobám.
Posl. P'rášek a soudr. podali na místodržitele
dotaz stran konfiskace časopisu »Obrana země
děleůe.
Příští schůze v sobotu dne 22. června
11. hod. dopol.
Na jednacím pořadu jest zpráva zem. výboru
zemské akci na pojistování malých živností, zprávn
zem. výboru o zákupování děl uměleckých, zpráva
zem. výboru o žádosti zemské banky král. českého
za změnu slanov a doplňovací volby do jednotlivých
komisí.
Schůze skončena o 1 hod. 25 min.
Schwarzenberg
Posl
doktor
Dvořák
19
article
Sdružení pražských poslanců konale
dnes schůzi, na které jednáno bylo o čelných otáz
kách obce pražské se týkajících; zejmena projedná
vána byta záležitost splavnění Vltavy uuvnitř Prahy
o které podal p. inž. Kaftan přítomným podrobnou
zprávu.
Rolnický odbor klubu sněmovních poslanců
národní strany svobodomyslné konal včera schůzi p
sezení sněmu. Zahájil ji předseda posl. Fr. Niklfeld
sterý v delší řeči vzletnými slovy podal situační na
rys a vykonal přehlídku toho, co uplynulé period
sněmovní vykonáno.
Pak provedeno ustavení odboru, jehož předsed
nictvo po návrhu posl. Kožmíra reaktivováno. Zvo
leni: předsedou posl. Niklfeld, jeho náměstky pos
Hodys a Jaroš, jednatelem posl. Štole, zapisovatel
posl. Barlák a König, zpravodajem posl. Hyrš. Pře
čteny přípisy, přimlouvající se za úpravu platův
učitelských a vzaty na vědomí. Po návrhu posl.
Kožmína pojedná odbor o úpravě platův učitelských.
Posl. Dostál připomenul, že se připravuje zvýsen
zemské přirážky o 2% a že bude třeba, by se o
bor uradil, jaké stanovisko k tomu zaujati má.
Ing
Kaftan
František
Niklfeld
Hodys
Jaroš
Štol
König
Hyrš
Kožmín
Posl
Dostál
Vltava
Praha
národní strana
20
article
Posl. Barták navrhl, aby se zvolil čtyřělenny
komitět, který by sestavil hlavní body pracovníh
programu agrárního. O tomto návrhu se delší dobu
a čile debatovalo. Posl. Kovářík navrhl, by do komi-
tétu vyslán byl i zástupce rolnických poslanců, sto
jících mime klub poslanců národní strany svobodo
myslné. Posl.Prášek však podnět ten odmítl.
Posl. Hyrš, navazuje na návrh posl. Bartáka
přimlouval se za zřizování okresních pojišťoven
jich organisaci ve svaz, který by usnadnil zřízen
pojišťovny zemské.
Posl. Šťastný upozomnil na svůj plenární návr
stran studia olázky střelby do mračen a žádal,
aby byl při návrhu tom odborem podporován
V debalě o této záležitosti promluvili posl. Jaro
Nehasil, Prášek, Niklfeld, Dostäl, Horák, dr. Brzorá
Formánek a Novotný. Usneseno nečiniti proti jme
novanému návrhu námitek. Do komitétu stran pro
gramu zvoleni byli posl. Nikifeld, Jaroš, Hyrš, Kož
mín a Barták.
Posl
Barták
Kovářík
Hyrš
Nehasil
Prášek
Niklfeld
Dostäl
Horák
doktor
Formánek
Novotná
Nikifeld
Jaroš
Kož
národní strana svoboda
21
article
Pracovní program sněmovní.
Po plenární schůzi sešli se včera předse
dové klubů a sdružení k poradě o pracovním
programu sněmu královstvi českého v nynějš
kampani. Porady se zúčastnili: za klub sně-
movních poslanců národnístrany svobodomyslne
oba místopředsedové posl. prof. dr. G. Blažek
a Heřman Janda a s nimi posl. dr. Pacák ; za
klub konservativního velkostatku prine Ferd
Lobkovic a hr. K. Buquoy; za strany něme-
cké posl. dr. Funke, Pergelt, Siegmund, Prade
a Wolf. Předsedal nejv. maršálek kn. Jiří Lob-
kovic.
Porada platila výlučně otázce rozpočtového
provisoria za dobu, ve které první rozpočtove
provisorium vypršelo, až do doby, ve které
sněm království českého znova se sejde, a pak
projednání osnovy zákona o úpravě platův uči-
telských. O návrhu hr. Buquoye na změnu
volebního řádu pro kurii velkých statků nebyle
promluveno ni jediné slovo.
Nežli se přikročilo k debatě o způsobu
projednání obou jmenovaných předloh, mluvil
se o trvání nynějšího zasedání sněmu. Zástup-
cové klubu poslanců národní strany svobodo
myslné, posl. prof. dr. Blažek a dr. Pacák, žá
dali, by sněm nyní trval aspoň do 13. července
a tuto svoji žádost hájili parlamentními důvody.
Nejv. maršálek kn. Lobkovic dal projev své
zkušenosti, dle níž v pozdní době letní schů-
zím sněmovním se nedaří; následkem toho ne
bylo by naděje, že by se v nepřetržitém a del
ším zasedání nyní vyřídil větší počet záležitosti
Mimo to bylo by podzimní zasedání tím kratší
čím delší by bylo zasedání nyní.
profesor
doktor
G Blažek
Heřman Janda
Pacák
Lobkovic
K Buquoy
Funke
Pergelt
Siegmund
Prade
Wolf
Jiří lob
Buquoy
Blažek
národní strana svoboda
22
article
Za této situace navrhl posl. dr. Blažek,
reprodukuje přání klubu poslanců národní
strany svobodomyslné, by sněm zasedal nyni
nejméně aspoň do 13. července. Termín tento
bere už zřetel na práce polní, jež v té době
nastanou a jež by valné části poslanců IV
kurie účast na pracích sněmovních v doběté
ztížily.
Posl. Siegmund, předseda klubu poslaneů
německé strany pokrokové, poukázal na fakt
že mezi zemskými poslanci je mnoho takových,
kteří jsou zároveň poslanci říšskými, kteří tedy
po skončené napínavé kampani poslanecké sně
movny jsou znaveni, jinak pak povinni při
hlédnouti také k záležitostem vlastním. Zástupci
německých pokrokářů jevilo se tedy žádoucím,
aby nynější část sněmovního zasedání byl
skončena co nejdříve, nejděle do 3. července.
Zástupcové klubu českého žá-
dali za vyřízení osnovy o úprav
platův učitelských.
Také posl. Wolf mínil, že sněm může nynt
při dobré vůli projednati do 10. července roz-
počtové provisorium a učitelské platy. O samém
konkretním tom podnětu rozvinula se delší de-
bata, na které brali podíl téměř všickni účastníe
konference.
Zástupcové stran vyslovili konečně souhla
s podnětem, aby nynější čásť letošní kampan
sněmu království českého potrvala do 6. čer
vence, předpokládajíce, že se v této lhůtě vyříd
jak provisorium tak osnova úpravy platův uči-
telských. Zástupeové klubu českého jmenovite
kladli důraz na skoncování obou těcht
předloh.
Byl také dán podnět k disposicím takovým.
aby pro případ, že by nebylo možno obojí pro-
jednati v plenu, předloha o platech učitelských
dojednala se ve výboru a dostala se pak v pod
zimním oddilu zasedání sněmovního do plena
jako první předmět jednacího pořadu.
doktor
Blažek
Posl
Siegmund
Wolf
23
article
Vzhledem ke všemu tomu projektováno je
celkem málo schůzí plenárních — snad prů
měrně jen dvě týdně, v úterý a v pátek — aby
co nejvíce času zbylo pro práce komisí: roz
počtové a školské. Ti, kdož úpravě platův uči-
telských přejí, budou se snažiti, by osnova byla
ve školské komisi projednána v takové době,
aby mohla býti v čas vytištěna a v první schůz
po svátku petropavelském rozdána. Jiní, kdož
jsou příznivi tempu volnějšímu, kalkulují opět,
že předloha do té doby projednána nebude, že
bude moci býti dána do tisku teprve po dnu 30
června, tak že by byla rozdána teprve v prvníeh
dnech červencových bez naděje, že by do odro-
čení nynější části sněmovního zasedání mohla
býti vyřízena také plenem. Při tom se nesm
zapomínati, že nejvyšší maršálek zemský je
takřka samovládcem při ustanovování jednacího
pořadu schůzi, Neušlo pozornosti, že nejvyšš-
maršálek ve včerejší poradě předsedů klubů sně-
movních výslovně poukázal na práva, jež mu
dává jednací řád nynější.
24
article
Konference měla jen ráz informativní; nejv-
maršálek žádal jen účastníky, by se přičiníli v
svých klubech o souhlas s modalitami, jež kon
ference projektůje. Definitivně bude prý věc roz
hodnuta, až promluví kluby samy.
Výsledek dnešní konference je souhrnně
ten, že nynější čásť sněmovního zasedání potrvá
bez pochyby do 6. července, a že toho dne
sněm království českého bude odročen.
Otázka, kdy bude svolán znova, zůstává
in suspenso. Byly pak dnes už rozšířeny mez
poslanci zprávy, že sněm království českéh
sejde se k poslednímu oddílu zasedání v nýněj
ším svém složení buď ve druhé polovici zář
nebo počátkem října. O tom zavedeno bud
ovšem ještě jednání s vládou.
Včera proslýchalo se v kuloárech, že říšská
rada nnbude svolána hned po podzimní kampan
sněmů zemských, nýbrž že dříve provedeny
budou zemské volby v království českém a že
teprve po jich provedení svolán bude znov
parlament vídeňský.
25
article
Schůze zemské železniční rady.
Včera konala se před schůzí sněmu královstv
českého schůze zemské železniční rady, jíž před
sedal přísedící zemského výboru hrabě Vojtěch
Schönborn.
Hr. Sehönborn podal nejprvé zprávu o výsledku
dopravy na místních dráhách v království českém
zemí garantovaných v roce 1900. Statistika talo za
znamenává:
Doprava osob na 1 km dělky obnášela: mini
mum 985 osob, maximum 5176 osob, průměr: 150
osob (r. 1899: 14486 osob), (průměr státních dráhr
1899 byl 5382 osob).
Doprava zboží na 1 km vykazuje: minimun
422 t, maximum 5383 t, průměr 1321 t (r. 1899
1424 t), (průměr státních dráh v roce 1899 by
4168 1).
Na jeden vlak připadá průměrně 21..8 osob (u
stát. dráh 98), nákladů pak 12.4 t netto (u st. drál
71), 57.0 t. brutto nečítaje excl. lokomotivý (30t)
Příjmy dopravní na 1 km činily : minimum 2056
maximum 8203 K, průměrně 3162 K (u stát. dráh
27.880 K).
Výlohy dopravní na 1 km byly konstatovány
minimum 1944, maximum 6219 K, průměrně 3213
(u stát. dráh 20.506 K). Poměr výloh k příjmům
koeficient provozovací) je 101.6% (r. 189
93.4%), u stát. dráh 7396. Koeficient provozovací
některých privátních dráh vykazují: ústecko teplická
54%, česká severní 58%, buštěhradská 50%, císaře
Ferdinanda severní 64%, severozápadní 569%, společ-
nost rak.-uh. státních drah 569 %.
Schönborn
Ferdinand severní
Hradec
km
26
article
Při výlohách dopravních lze pozorovati ve-
směs (při všech dráhách) příliš velký náklad n
udržování dráhy; pak příl š velké výlo by
staniční (tyto byly u některých dráh v s práv
státní se nalezajících k podnětu zemského výboru
sníženy; s privátními drábami se o to jedná); ko-
nečně jsou příliš vysoké poplatky za staniční službu
na přípojných stanicích privátních dráh.
Naproti r. 1899 z větši l a se doprava o so
u dráh: Ostrov—Jáchymoy, Máeno—D. Cetno, Ra-
kovník—Bečov, Obrnice—Čížkovice, Rakovník— Mla
dotice, Chrudim—Holice, Čerčany—Modfany.
Klesla u dráh: Postoloprty—Louny. Nákří—
Netolice, Mělník—Mšeno, Strakonice—Březníce, Bran-
dýs— Neratovice.
Doprava zboži se zvětšiJa u dráh Mšeno—
Dolní Četno, pak Rakovník— Bečov; u všech ostat
ních klesla.
Příjmy dopravní se zvětšily u dráh
Mšeno—Dolní Cetno, pak Ostrov— Jáchymov; u
višech ostatních k les ly.
Vydání dopravní se zmenšilo u dráh
Čerčany—Modřany, Strakonice—Březnice, Rakovník-
Mladotice, Obrnice—Čížkovice. Ostrov— Jáchymov
Brandýs—Neratovice. Zvětšilo se u dráh: Nákří—
Netolice, Chrudim—Holice, Rakovník—Bečov. Měl
ník—Mšeno, Mšeno—Dol. Cetno, Postoloprty—Louny.
Máit
Ra
Bečov
Obrnice
Čížkovice
Rakovník
Chrudim
Holice
Čerčany
Modfany
Postoloprty
Louny
Nákří
Netolice
Mělník
Mšeno
Strakonice
Březnit
Bran
Neratovice
Dolní Četný
Dolní Cetno
Ostrov
Jáchymov
Modřany
Březnice
Mladotice
Brandýs
Dolo
Cetno
27
article
Dopravní schodek měly dráhy r. 1900
Strakonice—Březnice (— 37.290 K), Rakovník—
Mladotice (— 24.519 K), Nákří—Netolice (— 856 K).
Chrudim—Holice (— 8356 K), Rakovník— Bečov
(— 104.432 K). Mšeno—Dolní Cetno (— 28.459 K)
Brandýs—Neratovice (— 3694 K).
Výledky vzhledem ke garancii zem-
ské jsou následující: Nominální obtížení země při
12 dráhách, které se provozují, činí 1,629.677 n
ročně, faktické obtížení u těchže dráh r. 1900 obná-
šelo 1,792.950 K, činí tedy faktické obtížení země
110.02% nominálního obtížení (r. 1898 98.2%).
Posl. Kaltan vidí příčinu nepříznivého vý
sledku zvláště v byrokratické nedokonalé správě do
pravní a nepraktickém způsobu dopravy na dráhách
lokálních.
Dráhy místní vykonávají úlohu silnic pří
vozních k dráhám hlavním, proto má jim býti
připojení usnadňováno a nikoli, jako dosud se děje
stěžováno. Doprava osobní a nákladní děje se dosu
na lokálních dráhách vlaky smíšenými, tím stává s
doprava osob velmi vleklou přes to, že mnohdy velmi
málo nákladu ve vlaku se nalezá. Proto by bylo
dobře, aby se doprava osobní a nákladní odděllla,
zejmena při delších dráhách, a aby osobní doprav
děla se pomocí osvědčených motorů jednotlivých
benzinových, elektromotorických, kinetických motor
a p., doprava nákladů způsobem sběrací m.
Posl
Strakonice
Březnice
Rakovník
Mladotice
Nákří
Netolice
Chrudim
Holice
Bečov
Mšeno
Dolní Cetno
Brandýs
Neratovice
28
article
Velká vada při správě českých místních drák
záleží v tom, že soustřeďuje se při dráhách zemí
subvencovaných ve Vídni a ne v království českém-
Pro dráhy místní měla by býti zřízena v Čechách
jednotná vrchní správa.
Rovněž by prospělo získávání dopravy pomoe
komerciálních agentů. Takové správě bylo by možno
pro jistý druh zboží, jež by jinak k dopravě se ne
dostalo, přiměřené sazby stanoviti a pro dráhu
místní získati.
Země má právo také nalehati na státní dráhy
aby poskytly dráhám místním jistou část průvozu
pokud se to díti může směrem kratším a pokud do
tyčné dráhy slátní jsou dopravou nyní již přetíženy
Pan V. Karela, ředitel cukrovaru mělnického
poukazoval ke zprávě p. referenta, jejíž obsah hodi
se úplně i na správu místní dráhy mělnicko mšenské
Všeobecné výlohy json zbylečně zvyšovány, udržo-
vání tratě je nákladné, osobní doprava jest drahá
poněvadž jest vsunut osobní vlak, který jezdí denno
28 km. obyčejně prázdný. Ostatní vlaky byly dříve
lépe uspořádány, nežli nyní. Doprava zboží stoupla
značně překládáním na trati, což však jest dráhou
severozápadní všemožně stěžováno z příčin na snadě
ležících. Komerciální referent, který záležitost tu měl
vyšetřiti, nestavěl se na stanovisko zemského výboru
a interessů místní dráhy mělnicko-mšenské.
Rečník táže se konečně, co jest příčinou, že ak
ciová společnost této dráhy není dosud ustavena.
Vídeň
Čechy
km
29
article
Posl. Brdlik souhlasí s výklady posl. Kaftana
poukazuje na vysoké sazby úzkokelejné dráhy No vá
Bystřice—Jindř. Hradec, zejmena však na naprostý
nedostatek voziva pro dopravu dříví, takže více jal
dvě třetiny celého množství musilo se voziti po vo-
rech. Tím tedy výnosnost dráhy té jest skrovná.
Právě proto však není odůvodněno vzpírání se vlády
vůči podpoře dráhy podobné. Doporučuje se, by zem-
ský výbor již vzhledem ke značné podpoře zemské
se postaral o nápravu.
V příčině projeklované dráhy Obratany- Kam-
nín—Jindř. Hradec připomíná řečník, že podařilo se
poselstvu českému na radě říšské přímětí vládn
k tomu, aby odpíraný příspěvek na dráhu tu konečně
zajistila aspoň na rok příští. Rečník žádá, by zem-
ský výbor projednal tuto zaležitost.
Rada Bondy přeje si postátnění státní dráhy
a rakouské dráhy severozápadní
Insp. Bazyka potvrzuje stížnosti posl. Kaftan
a přeje si, aby se společnosti dráh místních, zemí
garantovaných, v brzku konstituovaly a dotýká s
poměrů na dráze Karlovy Vary—Šanov-jiřetínské.
Posl
Kaftan
Jindřichův
Bond
Bazyka
Bystřice
Hradec
Karlov Vara
Šanov
ObratanyKama
30
article
Prof. Steiner podporuje návrhy posl. Kaflana
a zasazuje se o dělení osobní a nákladové dopravy
Prvá budiž obstarávána motory, zejmena elektri-
ckými.
Posl. dr. Nitsche vyslovuje se podobně a táže
se, hodí li se úzkokolejné dráhy k dopravě dlou-
hého dříví.
Posl. Kaftan odpovídá, že také úzkokolejné
dráhy hodí se pro dopravu dlouhého dříví; ovšem
musí dráha zejmena v průkopech a průjezdech, ja-
kož i dotyčná vozidla přiměřeně upraveny býti.
Rečník stěžuje si, že ministerstvo železniční do-
sud se vzpíralo poskytnouti dráhám místním, byťi
okliky hlavních dráh zkracujícím, část dopravy prů-
vozné; žádá zemský výbor, aby nalehal na to, s by
část zboží na dráhách státních dopravovaného, jež
jsou již dnes značně přetíženy, byla poskytnuta
dráhám místním, ve směru dopravním výhodně
ležícím.
profesor
Steiner
Posl
doktor
Nitsche
Kaftan
31
article
Inž. Gröger vyslovuje souhlas s vývody inž.
Kaltana a poukazuje k poměrům na soukromých
dráhách hlavních.
Prof. Petrlík přimlouvá se za brzké zavedení
racionální dopravy na dráhách místních, zejmena
pohonu elektrického pro dopravu osobní, zvláště
v krajích horských, kde jest vodní síla k disposici
Předseda hr. Schönborn zodpověděl učiněné
dotazy a podal vysvětlení k podnětům posl. Kaftana
p. Bondyho, řed. Karely a prof. Steinera.
Ředitel Jahoda podává zprávu o provedených
úsporách na zemských dráhách místních, o zavedení
sběracích vlaků a o dopravě osobní pomocí auto-
mobilů. Inženýři zemští studovali tuto otázku, ke
které dal podnět posl. Kaftan, a shledali, že výsledky
s automobily na dráhách ve Virtembersku a Švý-
carsku jsou velmi příznivé. Řečník stěžuje si taktéž
na připojovací výlohy dráh místních k hlavním
dráhám soukromým.
Na to sdělen byl účastníkům schůze návrh, jejž
předkládá zemský výbor a který zní takto
1. Inženýrovi Františku Křižíkovi, podnikateli
elektrické dráhy ze Svatoňovic do Úpice, uděluje s
zemská záloha v sumě 74. 00 K, zúročitelná 49% a
splatná v desíti letech.
Tato záloha zemská budiž hypotekárně zjištěna
na řečené elektrické dráze bezprostředně po příslušné
půjčce zemské banky království českého.
Též před uplynutím desíti let stane se záloha
ihned splatnou, přejde-li dráha v cizí majetek.
2. Tento obnos 74.000 K vkládá se k dotčenému
účelu do zem. rozpočtu na r. 1901.
Zemskému výboru se ukládá, aby vložil do zem.
rozpočtu příštího lhůty, týkající se zúrokování a
splacení této zálohy.
Návrh tento, který podporoval řed. Karela, byl
jednomyslně přijat, načež referent a předseda po-
děkovav za účastenství, schůzi skončil.
Gröger
profesor
Petrlík
Schönborn
Kaftan
Bondy
Steiner
Jahoda
Křižík
Karela
Virtembersko
Svatoňovice
Úpice
32
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 20. června. (K situaci.) Četné
listy zabývají se i dnes otázkou, jaké politické
účinky büde mr cesta čsarova Čecn. O-
povědi na tuto otázku jsou ovšem různy dle
různosti stanoviska, s něhož se na ni hledí.
Orgán nherské strany národní »Budap. Tagbl.«
má za to, že cestou efsařovou zacelena rána,
jež zasazena českému národu Clarovým zruše-
ním jazykových nařízení a tím odstraněn stín,
jenž kabinetem Clarovým vržen na poměr mezi
českým národem a dynastií. Pisatel vychází
ovšem z názoru německého, že zrušení jazyko-
vých nařízení bylo nevyhnutelno (!) jako pod-
mínka vnitřního míru. »Následek tohoto zrušení
jazykových nařízení — pokračuje pisatel —
bylo ovšem roztrpčení českého národa. Jsme-li
nuceni vydati majetek, jehož jsme nabyli cestou
zákonitou, působí ovšem bolest a roztrpčení.
Tolo roztrpčení propuklo v bouři dne 8. června
1900, která rozbila starý parlament a vynutila
jeho rozpuštění. Tím si Čechové sami zjednali
zadostučinění. Příjezdem panovníkovým do Čech
jeví se nyní rána, kabinetem Clarovým jim za-
sazená, úplně zacelenou (?). Čechové nezřekli
se sice ničeho, co má ráz zásadní, ale smazali
nejmladší minulost. Dynastie a národ vstoupili
opět do téhož poměru, v jakém byli dříve
v jakém mají býti. A to je mnohem více, než
pouhá věc citu; a je-li to věc citu, má přece
veliký, bezprostředně působící praktický význam.«
Mine-li klidně i nynější sněmování české, soudí
dále pisatel, lze se nadíti °také klidného pod-
zimního zasedání říšské rady a pak se dá snad
lehko provesti ledaco, co by se nyní nesvedlo
ani s vynaložením všeho umění a všeliké
obratnosti.
O povědi
Clarův
Čecho
Praha
Tolo
Čechy
33
article
Peštský list má tu patrně na mysli národní
smír česko-německý. Krakovská »N. Reforma«
je v té věci mnohem skeptičtější. »Národní mír
— praví — nedá se opříti o pouhé přání, byt
to bylo přání panovníkovo. Ku přání musíse
v ústavním státě připojiti dobře a náležitě pro-
myšlená vládní akce. V Čechách nezavládl ještě
mír, nýbrž pouhé příměří. Ale pokoje po-
třebují nejeh Čechy, nýbrž i celá říše. Jest na
konec i v Rakousku již třeba stanouti na stano-
visku národní rovnoprávnosti, má-li stát býti
hledaným útulkem národů a ne jich vězením.
Odhodlá se kabinet Körbrův, jenž investicemi
na chvili zažehnal bouři, na vyšší politickou
myšlenku a přistoupí k velikému dílu, aby všem
národům rakouským vyměřil patřící jim národní
práva? Pak teprve bude možno nadíti se trva-
lého účinku cesty císařovy do Čech. Jinak vý-
znam oné cesty sklesne na stupeň pouhé epi-
sody a vráti se dávné zmatky a nesnáze.«
Připojme k tomuto polskému hlasu ještě
mínění českého politika ze včerejšího
čísla orgánu dra. Stránského, jenž k poznámce,
že Rakousko stojí před třemi velikými vyrovnáními:
rakousko-uherským, česko-německým a obchodním
se sousedními státy, dodává: »Rakousko uherské
vyrovnání mělo majoritu, majoritu pravice. Ta je
odhlasovala ve výboru a byla by je odhlasovala
také v plenu. Tato většina je rozbita. Její re-
staurace je dnes nemožna. My, kteří jsme byli
z ní vytlačeni, sami bychom do ní nešli po-
druhé. Byli jsme ochotni se obětovat, opatřiti
státní nezbytnosti — dnes nemáme k tomu
žádné příčiny. Nás urazili, ponížili, znásilnili.
Ať si hledají většinu bez nás. Nenajdou jí. Po-
dobá se, že to vědí. Podobá se, že postihli, ž
bez Čechů, proti Čechům je zkoncování smaluv
Čecho
Körbrův
Stránský
Čechy
Rakousko
národní mír