ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 27af9a60-660d-11dc-8340-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 136, place 82, org 5, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
21. června 1901
4 masthead
Číslo 169
5 article
krupobitím, suchem nebo mokrem. Zejména loňská neúroda dovršila bídu a nouzi jeho obyvatelstva, jež výhradně zemědělstvím se živí, neurodilo se tam ani chlebovin, hlavního to produktu tamějších chudých půd, ani píce, tak že rolníci musili nakupovati nejen pro ozimý osev, ale i na svůj denní chléb žito, a to po většině na úvěr, kdežto již dříve nuceni byli ná- sledkem nedostatku píce odprodati hospodářské zví- řectvo. Letošními mrazy dlouho do května trvajícímia pak nastalým suchem zničena i letos veškerá úroda, a zoufalé téměř poměry hospodářské těchto okresů, zejmena okresu sedlčanského, staly se přímo bez- nadějnými. Všecko obyvatelstvo, již tak přelížené břemeny daní, zadluženo, nemajíc ani obchodu, ani prů- myslu ani jiných pramenů k výživě mimo svá pustá pole, ztrácí při nedostatku čeledi a dělnictva možnost i chuť za těchto zbědovaných poměrů dále hospo- dařiti na statcích svých. Tyto smutné poměry jsou příčinou, že lid stě- huje se z okresu, tak že jest pro příští léto obava ještě většího vylidnění tohoto kraje, než jaké úžasně prokázalo poslední sčítání lidu. Nemá li rolnictvo těchto okresů v úplnou zkázu vrženo býti, musí mu nevyhnutelně a vydatně po- moženo býti a proto navrhujeme: Slavný sněme račiž se usněsti: Okresům sedlčanskému a votickému budíž po- skytnuta nezúročitelná, v deseti letech splatná zá- půjčka prostřednictvím země, a zemskému výboru se ukládá, by neodkladně s vládou zahájil jednání ve příčině poskytnutí výdatné podpory státní. Posl. Karel Adámek a soudr. podali na úpravu ochrany don ácích památek historických a uměleckých náveh Slavný sněme račiž se usněsti:
Posl Adámek
6 article
Zemskému výboru se ukládá, aby provedl po- třebná šetření a učinil návrhy na organisování trvalé součinnosti samosprávných sborů (ubecních a okres- ních) při ochraně památek uměleckých a historických a při řešení úkolů vlastivědných v království českém a sice: 1. zřizováním památkových komisí okresních při samosprávných zastupitelstvech; 2. zakládáním a vedením okresních seznamů ve- škerých nemovitých i movitých památek historických a uměleckých, jež se v obvodu okresu nacházejí; 3. náležilým umístěním, uspořádáním a opatro váním archivů obecních a j.; 4. spolupůsobením při zachovávání a obnovován památek stavebních; 5. spolupůsobením při zřizování a udržování od- borných musel.
7 article
II. Vláda se vyzývá, aby se všemožným urychlenín učinila náležitá opatření na ochranu a zachování pa- málek uměleckých a historických, zejmena; 1. zákazem vývozu památek uměleckých a histo rických; 2. zabezpečením a řádným uspořádáním i sou stavným doplňováním archivů veřejných a zamezením ničení archivů soukromých (býv, vrchnostenských a j.) B. zákonnou úpravou ochrany památek staveb ních a pod.; 4. zamezením pustošení a drancování naleziš památek praehistorických a výhradou výzkumů a vy kopávek lěchto památek odborným a vědeckým kor poracím; 5. zotřením kontroly obchodu se starožitnostmi zejmena přimětenou změnou živnostenského řádu a zákonnou výhradou předkupního práva uměleckých a historických památek pro veřejná musea a odborne i vědecké společnosti. Posl. S telnex (z Kadaně) a soudr. učinili návrl na úlevu nouze. Posl. dr. Em. Dyk a soudr. podali pilný návr za poskytnutí státní podpory a slevy daně živelními pohromami postíženým obcím: Svejkovicím (okres rokycanský), Záluží a Horní Bříze (okres plzeňský) dále obcím Krašovicím, Trnové, Bučí, Mrtníku, Lo- mičce, Draženci, Hvozdu, Pláni, Korýtku, Vrážnu. Rybnici, Kazňovu, Českému Najšlátu (v politickém okrese kralovickém, v soudním okrese manětínském) jakož i Františku Cachovi, mlynáři v Kubovic mlýně. pošta Čistá (okres kralovický) a sice u první obcez škody následkem požáru, u druhých průtrží mračen způsobených.
Posl doktor em Dyk Draženec Hvozda Cach Kadaň Záluží Horní bříza Krašovice Buč Mrtník Lo Rybnica Kazňovo Český Najšlát Kubův mlýn
8 article
Posl. Morák a soudr. podali návrh na odepsán a posečkání c. k. daní, jakož i poskytnutí slátní po moci rolnictvu různými živelními pohromami stí- ženému. Posl. Peschka a soudr. a posl. Knoll soudr. navrhli podporu krajům, živelními pohromam stiženým. Posl. Šťastný a soudr. podali návrh na za- vedení normálních cen chlebovin v království českém Posl. Anýž a soudr. podali na místodržitel tento dotaz V poslední době opětně pronikly na veřejnos zprávy o nepřiměřeném, hrubém, ba v ně- kolika případech neslýchaně surov ém zacházení některých důstojníků c. ak rakouské armády s podřízeným muž- stvem. Ještě nezanikly nanejvýš nepříjemné dojmy. způsobené v celé české veřejnosti známými afférami vojína Václava Žiláka u 22. praporu myslivců v Praze a desátníka Jana Deyla z Pardubic, jež byly před- mětem jednání v poslanecké sněmovně říšské rady i v delegaci, a již vzrušena jest česká veřejnost novou událoští, která jest dokladem, že někteř důstojníci ve své bezohlednosti a su- rovosti puzeni nezkrotitelnou zášt a nenávistí proti mužstvu české ná- rodnosti, dopouštějí se činů, které jso v přímém odporu s předpisy vojen- skými, činů odsouzení hodných, které jsou pravým opakem toho, co vojenské řády příkazují, co minist vojenství nejednou za jednání trestuhodné prohlásil a přísně stíhati přislíbil. Sedmému praporu země brany v král. městě Rokycanech přidělen jest poručí Niesner, který okázale, se zvláštní zálibou dává na jevo svůj odpor, zášť a nenávist proli českým vojínům.
Posl Morák Peschek Knoll Anýž Žilák Deyl Niesner Praha Pardubice Rokycany
9 article
Nadává jim, kope je, poličkuje a jina týrá. Že poručík Niesner skutečně tak si vede, do- kázalo se nade všechnu pochybnost při občasné pro- hlidce vojenské, kdy generál vyzval mužstvo, aby projevilo svá přání nebo svě stesky. Vystoupil hned 17 mužů deváté a desáté setnin sedmého praporu zeměbranského a stě- žovalo simu na nevlídné, surové přím zacházení. Bubeník 10. setniny pravil vedle ostatních stížností doslova: Pan lajínant Niesner mne poličkuje, plvá mi do obličeje a nadává mi českých psů. Myslím, pane generále, že rakouský vojín není žádným psem, i prosím za přeložení kji- nému pluku. Připomínajíce tento případ, který se stal u pluku, jehož mužstvo, až na nepatrně vý jimky, jest úplně české, jehož důstojníci však jazyka českého jsou neznalí, tážeme se: 1. Jsou-li V. E. tyto případy známy? 2. Co učinila, po případě hodlá učiniti V. E., aby na příště se neopakovaly? 3. Jest V. E. ochotna zakročiti u povolaných vojenských orgánů, u ministerstva vojenství, aby přítrž byla učiněna surovému pronásledování če- ských vojínů z příčin národnostních?
Niesner V E
10 article
4. Jest V. E. ochotna vyžádati si od vojenských úřadů zprávu, jaký trest stihl poručfka Niesnera za provinění, jehož se byl dopusti na mužstvu setniny a za urážku české národaosti? Posl. Prášek a soudr. dotazovali se místo- držitele ve příčině vymáhání daní berními úřady v král. českém v okresích stížených neúrodou a cituje článek »Nár. Listů« uveřejněný v dnešním ranním čísle o případu skalickém v okresu soběslavském. Posl. dr. L. Dvořák a soudr. podali na místo- držitele tento dotaz: Poslední úřadní sčítání lidu, pro vedené ke dni 31. prosince 1900 vyvolalo v občan- stvu českém veliké vzrušení, jakmile rozšířily se v veřejnosti spolehlivé zprávy, jak toto sčítání lidu dělo se v krajích převahou obyvatelstva německého. Tak spolehlivými informacemi zjistilo se, že v poli- tickém okrese ašském a to v samém městě Aši děl se hrubý nátlak na občany národnosti české, by se při sčítání lidu přihlásili k obcovací řeči německé.
Niesner Posl Prášek doktor L Dvořák Aš
11 article
Tím stalo se, že bylo vyhlášeno, že pouze jediná osoba, služka Cecilie Taumrova odolala nátlaku a při- hlásila se k obcovacímu jazyku českému, kdežto spo- lehlivými zprávami soukromými zjištěn v Aši počet 150 osob české národnosti. Touže cestou zjistilo se, že v pohraničních obcích okrest ašského, a to v Neuhausenu, Oberreuthu, Haslavě. Wernersrenthu atd. žijí Čechové ve výkazech neza znamenaní a českou obcovací řečí. Dle zpráv do šlých z polit. okresu chebského také zde děl se při posledním sčítání lidu nepřípustný nátlak na občany české národnosti za tím účelem, aby jim znemožněno bylo volně se přiznati k obcovacímu jazyku. V měst Chebu byla česká menšína již v r. 1897 pronásledo- vánu a znásilňována. Přes následky německé pro- skripce žilo v Chebu dle soukromých zpráv, jimiž disponujeme, v době posledního sčítání lidu skor 200 osob českých, kdežto dosavadní výkazy úřadní udávají jich 158, vojáky české národnosti počtem 9 v to zahrnuje; dle toho bylo by v Chebu napočten úřadně o 134 Čechů méně, nežli jinak bylo zji štěno. Jest pak známo, že zvláště při sčítání lidu prováděl se se strany německé hrubý terrorismus.
Taumrův Čecho Aš Neuhausen Oberreuth Cheb
12 article
V Schönbachu byli se strany německé označení jak Čechové pouze místní farář a továrník pan Bučer, kdežto fakticky žíje tam 45 Čechů. V polit. okrese plánském a to v Kynžvartě, sídle okr. soudu, kde napočleno 14 Čechů, německé časopisy pranýřovaly dva úřadníky, soudního adj. p. Wachsmanna a adj- berního úřadu p. Konečného, že se odvážili přiznal se za Čechy. V polit. okresu kraslickém z téže pří- činy denuncováni kněží Čechové, na př. ve Früh- bussu, v polit. okresu jáchymovském v Blatné, polit. okresu kraslickém v Rotově. Je oprávněni obava, že ve všech jmenovaných tuto míslech oby vatelé českého jazyka byli namnoze vymýtění ze sči tacích archů jako Čechové jen z toho důvodu, by zachován byl domněle německý ráz jmenovaných míst. Vzhledem k uvedeným zde faktům a stížnostem. táží se podepsaní: co zamýšlí c. k. vláda učiniti, b nesprávnosti při sčítání lidu, které se staly, byly reklifikovány Posl. Walther, Gebler a soudruzi navrhli. by vláda byla vyzvána k předložení říšského zákona na vydávání zpráv o stavu osení za státního do- zoru a na zrušení bursovního obchodu s obilím. Posl. dr. Dyk a soudr. podali návrh na změnu § 70. zřízení obecního pro král. české. Posl. Brdlík a soudr. učinili na místodržitel dotaz v záležitosti zranění rolníka Vojtěcha Kubo- věho v Skalici v okresu soběslavském četníkem.
Bučer Čecho Wachsmann Konečný Rotův Posl Walther Gebler doktor Dyk Brdlík Kuba Schönbach Kynžvart Čechy Blatná Skalica obecní pro král
13 article
Posl. Besemůler a soudr. učinili návr stran přikládání dokladů a účeních knih k okresním účtům. Pak přešlo se k jednacímu pořadu Prvním předmětem jest první čtení zprávy zem- ského výboru s rozpočtem zemským na rok 1901 Zpravodajem byl přísedící zemského výborudn Urban. Zpravodaj dr. Urban dotkl se nejprve potřeby zvýšené o 2,071.000 K, vysvěthl ji zaslavením za tímné úpravy učitelských platů na 2,347.000 K roz počtené a dodalky, jež loni povolil zemský výbor Řečník vypočítal pak dlužné nedoplatky, jež činily 5 mill. K a musily býti uhraženy z pokladních pře bytků, načež se zabývá běžnými diuhy země a pří slušnými půjčkami. Zbývá uhraditi zbyfek potřeby většina zemského výboru schválila za tím účelem zvýšení zemské přirážky o 2 proc.; ostatek nekryté potřeby má býti uhražen příspěvkem z daně lihové Finance zemské jsou velice zaboženy; hrozí už krise, neboť je možno, že bude nutno počítati s de- ficitem 17 mill. K. Potřeba zemských financí stoupla za posledníc 6 let o 14,616.000 K; od r. 1895 zvýšila se o 41 % Ročně vzrůstá o 2,436.000 K. Ze vzestupu přirážek a příjmů vyplývá, že přibývá asi stejně příjmů jako výdajů. Ovšem příjma nestačí na vše to, co země má opatřovati.
Posl Urban doktor
14 article
Finance země utrpěly následkem reformy při mých daní v r. 1896 provedeně; obnosy zemím za to přikázanými úbytek onen odčiněn nebyl. Od te doby nastaly pak ještě některé — třeba nutné — daňové úlevy, za př. při dani rentové. Jednáli se o nápravu nynějšího stavu věc nyní, nebude vydatná, neboť otázka nynější finanční soustavy stane se nalehavou teprve v r. 1910. Pal bude se moci jednati o přikázání reálných dan zemím. Do té doby bude země — jak vyplývá z jed nání s vládou — odkázána na daně spotřební Řečník pojednává pak o dani pivní a o jiných způ sobech zdanění, o finančním hospodářství půjčko vém atd. a označuje je jako otázky, jimiž budes zabývati rozpočtová komise, jejíž reaktivování na vrhuje. Po návrhu zpravodajově usnesl se sněm přede vším na tom, aby komise rozpočtová z předešlého zasedání započala své práce i pro toto zasedání aby zpráva zemského výboru s rozpočtem zemským na rok 1901 jí byla přikázána.
15 article
Drulým předmětem jednacího pořadu bylo první čtení zprávy zemského výboru v zále- žitosti úpravy platů učitelů při ško- lách obecných a měšťanských. Zpravodaj, přísedící zemského výboru, posl. pro dr. Pražák, obmezil se na výklad, který se poby- boval v rámci zprávy zemského výboru. (Referát o ní »Národní Listy« liž uveřejnily. Pozn. redakce) Řečník pak podotkl, že cesta, kterou zemský výbor při řešení této otázky předložením přítomných ná- vrhů volil, byla usnešena většinou a že on (zpra- vodaj) hlásoval s menšinou, že nemůže tedy uváděti důvody pro ně, nemůže však jako zpravodaj zem- ského výboru mluviti proti nim a proto omezuje se na to, že návrhy tyto sněmu prostě předkládá. Činí pak návrh, aby zpráva tato přikázána byla komisi škol- ské a rozpočtové. Ježto bylo právě usnešeno, aby komise rozpočlová ve svém dřívějším složení i na dále činna byla, připojil další návrh, aby i komise školská uvedena byla v činnost v tom složení, jaké měla v předešlém zasedání.
doktor Pražák
16 article
Posl. Pacher vyslovil se proti tomuto návrhu poněvadž strana, k niž řečník náleží, není ve školské komisi zastoupena. Loni stalo se dohodnutí, by za stranu tu zvolen byl posl. Wolf, ale úmluva nebyla dodržena. Řečník navrhuje, by celá školská komise byla znova volena. Když byl nejvyšší maršálek zemský sdělil pořad. jakým hlasování zavésti míní, přihlásil se k slovu k hlasování posl. Aný ž. Posl. Anýž prohlásil, že strana jeho nechce nikterak, aby z prací v komisích některá strana byla vyloučena, nebo aby některá strana nebyla zastou- pena v komisí školské. Nám jde však v přední řadě o to, aby věc úpravy platů učitelských co nejrychleji byla vyřízena, a vzhledem k tomu, že opět jen krátký čas sněmu království českého k pracím jeho jest vy- měřen, budeme hlasovati proto, aby školská komise reaktivována byla v jejím původním složení. Zt příčiny souhlasíme i s pořadem hlasování, jak jej navrhuje pan nejvyšší maršálek zemský. Posl. dr. Pergelt doporučoval návrh posl Pachera. Pravil, že pro případ přijelí tohoto ná- vrhu chce učiniti návrh na všemožné zkrácení jed nání dalšího.
Posl Pacher Wolf Anýž doktor Pergelt
17 article
Nejvyšší maršálek zemský upozornil že ve příčině návrhu, který učinil posl. Pacher, nen třeba usnášeti se na nějakěm urychleném jednáne Pro případ, že by sněm návrh tento přijal, vyzva by nejvyšší maršátek zemský jednak kurie, aby pro- vedly volbu jedné polovice čienů nové školské ko- mise, volbu pak druhé polovice z celého sněmu dal by na jednací pořad příští schůze. (Hlasy: To b bylo v sobotu ! To je zdrženíl Hlasováním byl návrh posl. Pachera z am'ítnu a návrhy referentovy na reaktivování komise školsk a na přikázání přítemné zprávy zemského výboru této komisi školské a rozpočtové přijaty. Následovaly další předměty jednacího pořadu. Posl. dr. Mettal navrhl, aby komise pro zále žitosti hypoteční banky, pro záležilosti zemské banky výbor legitimační, komise petiční, komise pro záleži- tosti zemědělství, komise pro záležitosti okresní a obecní, komise živnostenská a komise pro veřejné práce byly reaktivovány ve svém složení z přede šlého zasedání. Návrhc byl pe řijat
Pacher Posl doktor Mettal
18 article
Následovala volba výboru verifikačního. Nejvyšší maršálek kzemský vyzval kurie by po 3 členech volbu tu provedly Na to oznámil, že bude třeba některých doplňo vacích voleb do komisí a to zejmena po jednom členu: do komise rozpočtové (na místě posl. princ dra. Bedřicha Schwarzenberga jemuž udělena dovo- lená), do komise petiční, do komise pro záležitost zemědělské, do komise pro veřejné práce, do ko- mise školské (celým sněmem), do komise živnostenské. Pokud tyto doplňovací volby mají se provésti celým sněmem, dá je nejvyšší maršálei zemský na jednací pořad příšlí schůze. Tím byl jednací pořad schůze vyřízen Posl. dr. Dvořák a soudr. podali návrh na změnu čl. II. § 11. řádu volebního do obcí z r. 1864, lýkající se udělení passivního volebního práva du- chovním, lékařům obecním a obvodním a jiným ou obce hmnotně závislým osobám. Posl. P'rášek a soudr. podali na místodržitele dotaz stran konfiskace časopisu »Obrana země děleůe. Příští schůze v sobotu dne 22. června 11. hod. dopol. Na jednacím pořadu jest zpráva zem. výboru zemské akci na pojistování malých živností, zprávn zem. výboru o zákupování děl uměleckých, zpráva zem. výboru o žádosti zemské banky král. českého za změnu slanov a doplňovací volby do jednotlivých komisí. Schůze skončena o 1 hod. 25 min.
Schwarzenberg Posl doktor Dvořák
19 article
Sdružení pražských poslanců konale dnes schůzi, na které jednáno bylo o čelných otáz kách obce pražské se týkajících; zejmena projedná vána byta záležitost splavnění Vltavy uuvnitř Prahy o které podal p. inž. Kaftan přítomným podrobnou zprávu. Rolnický odbor klubu sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné konal včera schůzi p sezení sněmu. Zahájil ji předseda posl. Fr. Niklfeld sterý v delší řeči vzletnými slovy podal situační na rys a vykonal přehlídku toho, co uplynulé period sněmovní vykonáno. Pak provedeno ustavení odboru, jehož předsed nictvo po návrhu posl. Kožmíra reaktivováno. Zvo leni: předsedou posl. Niklfeld, jeho náměstky pos Hodys a Jaroš, jednatelem posl. Štole, zapisovatel posl. Barlák a König, zpravodajem posl. Hyrš. Pře čteny přípisy, přimlouvající se za úpravu platův učitelských a vzaty na vědomí. Po návrhu posl. Kožmína pojedná odbor o úpravě platův učitelských. Posl. Dostál připomenul, že se připravuje zvýsen zemské přirážky o 2% a že bude třeba, by se o bor uradil, jaké stanovisko k tomu zaujati má.
Ing Kaftan František Niklfeld Hodys Jaroš Štol König Hyrš Kožmín Posl Dostál Vltava Praha národní strana
20 article
Posl. Barták navrhl, aby se zvolil čtyřělenny komitět, který by sestavil hlavní body pracovníh programu agrárního. O tomto návrhu se delší dobu a čile debatovalo. Posl. Kovářík navrhl, by do komi- tétu vyslán byl i zástupce rolnických poslanců, sto jících mime klub poslanců národní strany svobodo myslné. Posl.Prášek však podnět ten odmítl. Posl. Hyrš, navazuje na návrh posl. Bartáka přimlouval se za zřizování okresních pojišťoven jich organisaci ve svaz, který by usnadnil zřízen pojišťovny zemské. Posl. Šťastný upozomnil na svůj plenární návr stran studia olázky střelby do mračen a žádal, aby byl při návrhu tom odborem podporován V debalě o této záležitosti promluvili posl. Jaro Nehasil, Prášek, Niklfeld, Dostäl, Horák, dr. Brzorá Formánek a Novotný. Usneseno nečiniti proti jme novanému návrhu námitek. Do komitétu stran pro gramu zvoleni byli posl. Nikifeld, Jaroš, Hyrš, Kož mín a Barták.
Posl Barták Kovářík Hyrš Nehasil Prášek Niklfeld Dostäl Horák doktor Formánek Novotná Nikifeld Jaroš Kož národní strana svoboda
21 article
Pracovní program sněmovní. Po plenární schůzi sešli se včera předse dové klubů a sdružení k poradě o pracovním programu sněmu královstvi českého v nynějš kampani. Porady se zúčastnili: za klub sně- movních poslanců národnístrany svobodomyslne oba místopředsedové posl. prof. dr. G. Blažek a Heřman Janda a s nimi posl. dr. Pacák ; za klub konservativního velkostatku prine Ferd Lobkovic a hr. K. Buquoy; za strany něme- cké posl. dr. Funke, Pergelt, Siegmund, Prade a Wolf. Předsedal nejv. maršálek kn. Jiří Lob- kovic. Porada platila výlučně otázce rozpočtového provisoria za dobu, ve které první rozpočtove provisorium vypršelo, až do doby, ve které sněm království českého znova se sejde, a pak projednání osnovy zákona o úpravě platův uči- telských. O návrhu hr. Buquoye na změnu volebního řádu pro kurii velkých statků nebyle promluveno ni jediné slovo. Nežli se přikročilo k debatě o způsobu projednání obou jmenovaných předloh, mluvil se o trvání nynějšího zasedání sněmu. Zástup- cové klubu poslanců národní strany svobodo myslné, posl. prof. dr. Blažek a dr. Pacák, žá dali, by sněm nyní trval aspoň do 13. července a tuto svoji žádost hájili parlamentními důvody. Nejv. maršálek kn. Lobkovic dal projev své zkušenosti, dle níž v pozdní době letní schů- zím sněmovním se nedaří; následkem toho ne bylo by naděje, že by se v nepřetržitém a del ším zasedání nyní vyřídil větší počet záležitosti Mimo to bylo by podzimní zasedání tím kratší čím delší by bylo zasedání nyní.
profesor doktor G Blažek Heřman Janda Pacák Lobkovic K Buquoy Funke Pergelt Siegmund Prade Wolf Jiří lob Buquoy Blažek národní strana svoboda
22 article
Za této situace navrhl posl. dr. Blažek, reprodukuje přání klubu poslanců národní strany svobodomyslné, by sněm zasedal nyni nejméně aspoň do 13. července. Termín tento bere už zřetel na práce polní, jež v té době nastanou a jež by valné části poslanců IV kurie účast na pracích sněmovních v doběté ztížily. Posl. Siegmund, předseda klubu poslaneů německé strany pokrokové, poukázal na fakt že mezi zemskými poslanci je mnoho takových, kteří jsou zároveň poslanci říšskými, kteří tedy po skončené napínavé kampani poslanecké sně movny jsou znaveni, jinak pak povinni při hlédnouti také k záležitostem vlastním. Zástupci německých pokrokářů jevilo se tedy žádoucím, aby nynější část sněmovního zasedání byl skončena co nejdříve, nejděle do 3. července. Zástupcové klubu českého žá- dali za vyřízení osnovy o úprav platův učitelských. Také posl. Wolf mínil, že sněm může nynt při dobré vůli projednati do 10. července roz- počtové provisorium a učitelské platy. O samém konkretním tom podnětu rozvinula se delší de- bata, na které brali podíl téměř všickni účastníe konference. Zástupcové stran vyslovili konečně souhla s podnětem, aby nynější čásť letošní kampan sněmu království českého potrvala do 6. čer vence, předpokládajíce, že se v této lhůtě vyříd jak provisorium tak osnova úpravy platův uči- telských. Zástupeové klubu českého jmenovite kladli důraz na skoncování obou těcht předloh. Byl také dán podnět k disposicím takovým. aby pro případ, že by nebylo možno obojí pro- jednati v plenu, předloha o platech učitelských dojednala se ve výboru a dostala se pak v pod zimním oddilu zasedání sněmovního do plena jako první předmět jednacího pořadu.
doktor Blažek Posl Siegmund Wolf
23 article
Vzhledem ke všemu tomu projektováno je celkem málo schůzí plenárních — snad prů měrně jen dvě týdně, v úterý a v pátek — aby co nejvíce času zbylo pro práce komisí: roz počtové a školské. Ti, kdož úpravě platův uči- telských přejí, budou se snažiti, by osnova byla ve školské komisi projednána v takové době, aby mohla býti v čas vytištěna a v první schůz po svátku petropavelském rozdána. Jiní, kdož jsou příznivi tempu volnějšímu, kalkulují opět, že předloha do té doby projednána nebude, že bude moci býti dána do tisku teprve po dnu 30 června, tak že by byla rozdána teprve v prvníeh dnech červencových bez naděje, že by do odro- čení nynější části sněmovního zasedání mohla býti vyřízena také plenem. Při tom se nesm zapomínati, že nejvyšší maršálek zemský je takřka samovládcem při ustanovování jednacího pořadu schůzi, Neušlo pozornosti, že nejvyšš- maršálek ve včerejší poradě předsedů klubů sně- movních výslovně poukázal na práva, jež mu dává jednací řád nynější.
24 article
Konference měla jen ráz informativní; nejv- maršálek žádal jen účastníky, by se přičiníli v svých klubech o souhlas s modalitami, jež kon ference projektůje. Definitivně bude prý věc roz hodnuta, až promluví kluby samy. Výsledek dnešní konference je souhrnně ten, že nynější čásť sněmovního zasedání potrvá bez pochyby do 6. července, a že toho dne sněm království českého bude odročen. Otázka, kdy bude svolán znova, zůstává in suspenso. Byly pak dnes už rozšířeny mez poslanci zprávy, že sněm království českéh sejde se k poslednímu oddílu zasedání v nýněj ším svém složení buď ve druhé polovici zář nebo počátkem října. O tom zavedeno bud ovšem ještě jednání s vládou. Včera proslýchalo se v kuloárech, že říšská rada nnbude svolána hned po podzimní kampan sněmů zemských, nýbrž že dříve provedeny budou zemské volby v království českém a že teprve po jich provedení svolán bude znov parlament vídeňský.
25 article
Schůze zemské železniční rady. Včera konala se před schůzí sněmu královstv českého schůze zemské železniční rady, jíž před sedal přísedící zemského výboru hrabě Vojtěch Schönborn. Hr. Sehönborn podal nejprvé zprávu o výsledku dopravy na místních dráhách v království českém zemí garantovaných v roce 1900. Statistika talo za znamenává: Doprava osob na 1 km dělky obnášela: mini mum 985 osob, maximum 5176 osob, průměr: 150 osob (r. 1899: 14486 osob), (průměr státních dráhr 1899 byl 5382 osob). Doprava zboží na 1 km vykazuje: minimun 422 t, maximum 5383 t, průměr 1321 t (r. 1899 1424 t), (průměr státních dráh v roce 1899 by 4168 1). Na jeden vlak připadá průměrně 21..8 osob (u stát. dráh 98), nákladů pak 12.4 t netto (u st. drál 71), 57.0 t. brutto nečítaje excl. lokomotivý (30t) Příjmy dopravní na 1 km činily : minimum 2056 maximum 8203 K, průměrně 3162 K (u stát. dráh 27.880 K). Výlohy dopravní na 1 km byly konstatovány minimum 1944, maximum 6219 K, průměrně 3213 (u stát. dráh 20.506 K). Poměr výloh k příjmům koeficient provozovací) je 101.6% (r. 189 93.4%), u stát. dráh 7396. Koeficient provozovací některých privátních dráh vykazují: ústecko teplická 54%, česká severní 58%, buštěhradská 50%, císaře Ferdinanda severní 64%, severozápadní 569%, společ- nost rak.-uh. státních drah 569 %.
Schönborn Ferdinand severní Hradec km
26 article
Při výlohách dopravních lze pozorovati ve- směs (při všech dráhách) příliš velký náklad n udržování dráhy; pak příl š velké výlo by staniční (tyto byly u některých dráh v s práv státní se nalezajících k podnětu zemského výboru sníženy; s privátními drábami se o to jedná); ko- nečně jsou příliš vysoké poplatky za staniční službu na přípojných stanicích privátních dráh. Naproti r. 1899 z větši l a se doprava o so u dráh: Ostrov—Jáchymoy, Máeno—D. Cetno, Ra- kovník—Bečov, Obrnice—Čížkovice, Rakovník— Mla dotice, Chrudim—Holice, Čerčany—Modfany. Klesla u dráh: Postoloprty—Louny. Nákří— Netolice, Mělník—Mšeno, Strakonice—Březníce, Bran- dýs— Neratovice. Doprava zboži se zvětšiJa u dráh Mšeno— Dolní Četno, pak Rakovník— Bečov; u všech ostat ních klesla. Příjmy dopravní se zvětšily u dráh Mšeno—Dolní Cetno, pak Ostrov— Jáchymov; u višech ostatních k les ly. Vydání dopravní se zmenšilo u dráh Čerčany—Modřany, Strakonice—Březnice, Rakovník- Mladotice, Obrnice—Čížkovice. Ostrov— Jáchymov Brandýs—Neratovice. Zvětšilo se u dráh: Nákří— Netolice, Chrudim—Holice, Rakovník—Bečov. Měl ník—Mšeno, Mšeno—Dol. Cetno, Postoloprty—Louny.
Máit Ra Bečov Obrnice Čížkovice Rakovník Chrudim Holice Čerčany Modfany Postoloprty Louny Nákří Netolice Mělník Mšeno Strakonice Březnit Bran Neratovice Dolní Četný Dolní Cetno Ostrov Jáchymov Modřany Březnice Mladotice Brandýs Dolo Cetno
27 article
Dopravní schodek měly dráhy r. 1900 Strakonice—Březnice (— 37.290 K), Rakovník— Mladotice (— 24.519 K), Nákří—Netolice (— 856 K). Chrudim—Holice (— 8356 K), Rakovník— Bečov (— 104.432 K). Mšeno—Dolní Cetno (— 28.459 K) Brandýs—Neratovice (— 3694 K). Výledky vzhledem ke garancii zem- ské jsou následující: Nominální obtížení země při 12 dráhách, které se provozují, činí 1,629.677 n ročně, faktické obtížení u těchže dráh r. 1900 obná- šelo 1,792.950 K, činí tedy faktické obtížení země 110.02% nominálního obtížení (r. 1898 98.2%). Posl. Kaltan vidí příčinu nepříznivého vý sledku zvláště v byrokratické nedokonalé správě do pravní a nepraktickém způsobu dopravy na dráhách lokálních. Dráhy místní vykonávají úlohu silnic pří vozních k dráhám hlavním, proto má jim býti připojení usnadňováno a nikoli, jako dosud se děje stěžováno. Doprava osobní a nákladní děje se dosu na lokálních dráhách vlaky smíšenými, tím stává s doprava osob velmi vleklou přes to, že mnohdy velmi málo nákladu ve vlaku se nalezá. Proto by bylo dobře, aby se doprava osobní a nákladní odděllla, zejmena při delších dráhách, a aby osobní doprav děla se pomocí osvědčených motorů jednotlivých benzinových, elektromotorických, kinetických motor a p., doprava nákladů způsobem sběrací m.
Posl Strakonice Březnice Rakovník Mladotice Nákří Netolice Chrudim Holice Bečov Mšeno Dolní Cetno Brandýs Neratovice
28 article
Velká vada při správě českých místních drák záleží v tom, že soustřeďuje se při dráhách zemí subvencovaných ve Vídni a ne v království českém- Pro dráhy místní měla by býti zřízena v Čechách jednotná vrchní správa. Rovněž by prospělo získávání dopravy pomoe komerciálních agentů. Takové správě bylo by možno pro jistý druh zboží, jež by jinak k dopravě se ne dostalo, přiměřené sazby stanoviti a pro dráhu místní získati. Země má právo také nalehati na státní dráhy aby poskytly dráhám místním jistou část průvozu pokud se to díti může směrem kratším a pokud do tyčné dráhy slátní jsou dopravou nyní již přetíženy Pan V. Karela, ředitel cukrovaru mělnického poukazoval ke zprávě p. referenta, jejíž obsah hodi se úplně i na správu místní dráhy mělnicko mšenské Všeobecné výlohy json zbylečně zvyšovány, udržo- vání tratě je nákladné, osobní doprava jest drahá poněvadž jest vsunut osobní vlak, který jezdí denno 28 km. obyčejně prázdný. Ostatní vlaky byly dříve lépe uspořádány, nežli nyní. Doprava zboží stoupla značně překládáním na trati, což však jest dráhou severozápadní všemožně stěžováno z příčin na snadě ležících. Komerciální referent, který záležitost tu měl vyšetřiti, nestavěl se na stanovisko zemského výboru a interessů místní dráhy mělnicko-mšenské. Rečník táže se konečně, co jest příčinou, že ak ciová společnost této dráhy není dosud ustavena.
Vídeň Čechy km
29 article
Posl. Brdlik souhlasí s výklady posl. Kaftana poukazuje na vysoké sazby úzkokelejné dráhy No vá Bystřice—Jindř. Hradec, zejmena však na naprostý nedostatek voziva pro dopravu dříví, takže více jal dvě třetiny celého množství musilo se voziti po vo- rech. Tím tedy výnosnost dráhy té jest skrovná. Právě proto však není odůvodněno vzpírání se vlády vůči podpoře dráhy podobné. Doporučuje se, by zem- ský výbor již vzhledem ke značné podpoře zemské se postaral o nápravu. V příčině projeklované dráhy Obratany- Kam- nín—Jindř. Hradec připomíná řečník, že podařilo se poselstvu českému na radě říšské přímětí vládn k tomu, aby odpíraný příspěvek na dráhu tu konečně zajistila aspoň na rok příští. Rečník žádá, by zem- ský výbor projednal tuto zaležitost. Rada Bondy přeje si postátnění státní dráhy a rakouské dráhy severozápadní Insp. Bazyka potvrzuje stížnosti posl. Kaftan a přeje si, aby se společnosti dráh místních, zemí garantovaných, v brzku konstituovaly a dotýká s poměrů na dráze Karlovy Vary—Šanov-jiřetínské.
Posl Kaftan Jindřichův Bond Bazyka Bystřice Hradec Karlov Vara Šanov ObratanyKama
30 article
Prof. Steiner podporuje návrhy posl. Kaflana a zasazuje se o dělení osobní a nákladové dopravy Prvá budiž obstarávána motory, zejmena elektri- ckými. Posl. dr. Nitsche vyslovuje se podobně a táže se, hodí li se úzkokolejné dráhy k dopravě dlou- hého dříví. Posl. Kaftan odpovídá, že také úzkokolejné dráhy hodí se pro dopravu dlouhého dříví; ovšem musí dráha zejmena v průkopech a průjezdech, ja- kož i dotyčná vozidla přiměřeně upraveny býti. Rečník stěžuje si, že ministerstvo železniční do- sud se vzpíralo poskytnouti dráhám místním, byťi okliky hlavních dráh zkracujícím, část dopravy prů- vozné; žádá zemský výbor, aby nalehal na to, s by část zboží na dráhách státních dopravovaného, jež jsou již dnes značně přetíženy, byla poskytnuta dráhám místním, ve směru dopravním výhodně ležícím.
profesor Steiner Posl doktor Nitsche Kaftan
31 article
Inž. Gröger vyslovuje souhlas s vývody inž. Kaltana a poukazuje k poměrům na soukromých dráhách hlavních. Prof. Petrlík přimlouvá se za brzké zavedení racionální dopravy na dráhách místních, zejmena pohonu elektrického pro dopravu osobní, zvláště v krajích horských, kde jest vodní síla k disposici Předseda hr. Schönborn zodpověděl učiněné dotazy a podal vysvětlení k podnětům posl. Kaftana p. Bondyho, řed. Karely a prof. Steinera. Ředitel Jahoda podává zprávu o provedených úsporách na zemských dráhách místních, o zavedení sběracích vlaků a o dopravě osobní pomocí auto- mobilů. Inženýři zemští studovali tuto otázku, ke které dal podnět posl. Kaftan, a shledali, že výsledky s automobily na dráhách ve Virtembersku a Švý- carsku jsou velmi příznivé. Řečník stěžuje si taktéž na připojovací výlohy dráh místních k hlavním dráhám soukromým. Na to sdělen byl účastníkům schůze návrh, jejž předkládá zemský výbor a který zní takto 1. Inženýrovi Františku Křižíkovi, podnikateli elektrické dráhy ze Svatoňovic do Úpice, uděluje s zemská záloha v sumě 74. 00 K, zúročitelná 49% a splatná v desíti letech. Tato záloha zemská budiž hypotekárně zjištěna na řečené elektrické dráze bezprostředně po příslušné půjčce zemské banky království českého. Též před uplynutím desíti let stane se záloha ihned splatnou, přejde-li dráha v cizí majetek. 2. Tento obnos 74.000 K vkládá se k dotčenému účelu do zem. rozpočtu na r. 1901. Zemskému výboru se ukládá, aby vložil do zem. rozpočtu příštího lhůty, týkající se zúrokování a splacení této zálohy. Návrh tento, který podporoval řed. Karela, byl jednomyslně přijat, načež referent a předseda po- děkovav za účastenství, schůzi skončil.
Gröger profesor Petrlík Schönborn Kaftan Bondy Steiner Jahoda Křižík Karela Virtembersko Svatoňovice Úpice
32 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20. června. (K situaci.) Četné listy zabývají se i dnes otázkou, jaké politické účinky büde mr cesta čsarova Čecn. O- povědi na tuto otázku jsou ovšem různy dle různosti stanoviska, s něhož se na ni hledí. Orgán nherské strany národní »Budap. Tagbl.« má za to, že cestou efsařovou zacelena rána, jež zasazena českému národu Clarovým zruše- ním jazykových nařízení a tím odstraněn stín, jenž kabinetem Clarovým vržen na poměr mezi českým národem a dynastií. Pisatel vychází ovšem z názoru německého, že zrušení jazyko- vých nařízení bylo nevyhnutelno (!) jako pod- mínka vnitřního míru. »Následek tohoto zrušení jazykových nařízení — pokračuje pisatel — bylo ovšem roztrpčení českého národa. Jsme-li nuceni vydati majetek, jehož jsme nabyli cestou zákonitou, působí ovšem bolest a roztrpčení. Tolo roztrpčení propuklo v bouři dne 8. června 1900, která rozbila starý parlament a vynutila jeho rozpuštění. Tím si Čechové sami zjednali zadostučinění. Příjezdem panovníkovým do Čech jeví se nyní rána, kabinetem Clarovým jim za- sazená, úplně zacelenou (?). Čechové nezřekli se sice ničeho, co má ráz zásadní, ale smazali nejmladší minulost. Dynastie a národ vstoupili opět do téhož poměru, v jakém byli dříve v jakém mají býti. A to je mnohem více, než pouhá věc citu; a je-li to věc citu, má přece veliký, bezprostředně působící praktický význam.« Mine-li klidně i nynější sněmování české, soudí dále pisatel, lze se nadíti °také klidného pod- zimního zasedání říšské rady a pak se dá snad lehko provesti ledaco, co by se nyní nesvedlo ani s vynaložením všeho umění a všeliké obratnosti.
O povědi Clarův Čecho Praha Tolo Čechy
33 article
Peštský list má tu patrně na mysli národní smír česko-německý. Krakovská »N. Reforma« je v té věci mnohem skeptičtější. »Národní mír — praví — nedá se opříti o pouhé přání, byt to bylo přání panovníkovo. Ku přání musíse v ústavním státě připojiti dobře a náležitě pro- myšlená vládní akce. V Čechách nezavládl ještě mír, nýbrž pouhé příměří. Ale pokoje po- třebují nejeh Čechy, nýbrž i celá říše. Jest na konec i v Rakousku již třeba stanouti na stano- visku národní rovnoprávnosti, má-li stát býti hledaným útulkem národů a ne jich vězením. Odhodlá se kabinet Körbrův, jenž investicemi na chvili zažehnal bouři, na vyšší politickou myšlenku a přistoupí k velikému dílu, aby všem národům rakouským vyměřil patřící jim národní práva? Pak teprve bude možno nadíti se trva- lého účinku cesty císařovy do Čech. Jinak vý- znam oné cesty sklesne na stupeň pouhé epi- sody a vráti se dávné zmatky a nesnáze.« Připojme k tomuto polskému hlasu ještě mínění českého politika ze včerejšího čísla orgánu dra. Stránského, jenž k poznámce, že Rakousko stojí před třemi velikými vyrovnáními: rakousko-uherským, česko-německým a obchodním se sousedními státy, dodává: »Rakousko uherské vyrovnání mělo majoritu, majoritu pravice. Ta je odhlasovala ve výboru a byla by je odhlasovala také v plenu. Tato většina je rozbita. Její re- staurace je dnes nemožna. My, kteří jsme byli z ní vytlačeni, sami bychom do ní nešli po- druhé. Byli jsme ochotni se obětovat, opatřiti státní nezbytnosti — dnes nemáme k tomu žádné příčiny. Nás urazili, ponížili, znásilnili. Ať si hledají většinu bez nás. Nenajdou jí. Po- dobá se, že to vědí. Podobá se, že postihli, ž bez Čechů, proti Čechům je zkoncování smaluv
Čecho Körbrův Stránský Čechy Rakousko národní mír