ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 27a91470-8d4e-11dc-a47e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 68, org 14, person 96, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, v pátek 29. ledna 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 29.
4 article
Na ranní a večerní liaty předpláci se V Praze v administracis na měsle. . . . na čtart leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsic. . . . . . 2 K 5íh na čtvrt leta . . . . 7 K o2h ve fillálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měale. . . . . . B K 9 na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zásilkou na měai na čvrt iota: . . : n K o
Praha
6 article LIST
LIST dlání V drobném prodejii ranní čislo o sobě . . r večerni . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . l večorní . . . . . . . . 5 k Inseráty platí se hotové napřed Předplacení a inserty administrace v Marianské ul.,a. Tam nacházejl se tíi Podakcs, tiskárna a expedlee „Národních Llstů? Rakoplsy se nevracejí.
národní Llstus
7 article
Čís. jedn. Pr. I. 65/9
8 article
Jménem Jeho Veličenstva císaře Cís, král, zemský jako tiskový soud v Praze uzna k návrhům c. k. stálního zastupitelství v Praze z dne 26. ledna 1909 čís. Ss 63/9 takto právem: Obsah článků: I. »Pouliční bouře při buršáckém bumlu v Prazee v mistech 1. od »Patrně byly dotyčné instrukce . . .« až ». . . četnictvo« 2. od »Vytlačení několika buršáků . . .« a ». . . Dohromady nic !«a 3. od »Český lid by! . . .« až „. . . dozpíval »Wacht am Rhein«. II. »Nad včerejším bumlem« v odstavci »Denní zprávy« od »Zatím každý i nejrozvážnější . . .« až ». . . jistě bodnu!« — v čísle 25tém v Praze tiště- ného a vydávaného periodického tiskopisu » Národní Listy« ze dne 25. ledna 1909 zahrnují v sobě skuí- kovou povahu přečinů proti veřejnému pokoji a řádu naznačených v § 300, a v místě L. ad 2) také dl § 302 tr. z. Zabavení periodického tiskopisu »Národní Listy čís. 25. ze dne 25. ledna 1909 večerního vydán se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje s zmaření výtisků zabavených dle § 37. zák. o tisku Důvody Obsahem míst uvedených popuzuje se jednal haněním ku nenávisti oproti orgánům c. k. policej ního ředitelství a c. k. četnictva, jakož i proti při- slušným orgánům vládním, hledíe ku jich veden úřadu, jednak v místě I. ad 2) ku nepřátelství prot německé národnosli. Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelst vyhověno, jak shora uvedeno. V Praze, dne 28. ledna 1909. C. k. zemský jako trestní soud v Praze Dr. Wokaun Panu Joselu Anýžovi, redaktoru period. tiskop »Národních Listů« v Praze.
Cís Wokaun Josela Anýž Praha Wacht be Rhein
9 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Před podáním jazykových osnov Z Vídně, 29. ledna. »Zeit« oznamuje o si tuaci, jaká způsobena bude podáním jazykových osnov vládních pro království české, patrně o nějakého předáka křesťansko-sociálního. Bar Bienerth bude musiti soustřediti veškeré sv úsili k tomu, aby jazykové osnovyjeho dostaly se nejrychleji do výborů Pomoci sociálních demokratů, křesťanských so- ciálů a Poláků mohlo by se mu to snad poda řiti. Podaří-li se mu to, bude vykonán veliký důležilý krok. Má-li se však připraviti konečný výsledek úspěšně, musí státi se ještě krok dů ležitější. Musí se totiž dosaditi parlamentn kabinet, neboť v tom nelze se oddivati žá dnému klamu, že jenom kabinet parlamentní nikoliv úřadnický, mohl by jazykovou otázku šťastně rozřešiti. Ovšem dlužno se připraviti také na tu možnost, že se nepodaří do- stati předlohy do výboru, poněvadž ukážou se snad na jedné nebo na druhé straně překážky nepřekonatelné. Potom nezbyl by vládě než požádati za propu- štěnou. Ž- by mohl padnouti dříve parlament než vláda, nelze čekati, poněvadž jde tou do- bou o důležité otázky nejen potitiky vnitřní nýbrž pokud jde o poměry v Uhrách, že nelze pracovati na dlouho bez parlamentu.« Rozpravy o jazykových osnovách. Z Vídně, 29. ledna. K ministru českému dru. Žáčkovi dostavili se včera večer poslanei dr. Pacák, dr. Kramář, Udržal, Bukvaj, dr.
bar Bienerth Polák Žáček doktor Pacák Kramář Udržal Bukvaj Vídeň Uhry
10 article
Hruban a prof. Masaryk. Pokračovalo se v roz pravě o jazykových osnovách vládních. Z Vídně, 29. ledna. U dra. Žáčka konala se dnes třetí porada předsedů klubů českých o jazykové předloze pro království české. Trvala 21/2 hodiny Po poradě odjel dr. Kramář do Praby. Nešetření jazykové rovnoprávnosti na nádraží Z Vídně, 29. ledna. V poslanecké sně movně podali poslanci Brdlik, Neumann a soudr. dotaz na správce ministerstva železnic ryuře Forstera ve příčině nešetření jazykov rovnoprávnosti na novém nádr až českobudějovickém. Jednání o společný postup všech německých poslanců proti Čechům. Z Vídně, 29. ledna. Křesťansko- sociální svaz koná dnes schůzi, ve které se usnese v příčině společného postupu s ostatními stranam německými v národních otázkách a ve příčině stanoviska k česko-německým osnovám ja- zykovým. Z Vídně, 29. ledna. Za předsednictví dra. Weis kirchnera kenala se dnes opět společná porada ně meckých vůdců. Zůčastnili se ji dr. Chiari, dr. Syl vestr, dr. Pergelt a prof. Erb za německé liberály dr. Weiskirchner, dr. Gessmann, dr. Pallai a dr Schiegel za křesťanské sociály. Rokovalo se opělne o jazykových předlohách pro královstvi české.
Hruban profesor Masaryk Žáček Kramář Praby Brdlik Neumann Forster Čecho Weis Chiari doktor Syl vestr Pergelt Weiskirchner Gessmann Pallai Schiegel Vídeň
11 article
Odstoupení ministra války barona Schönaicha. Z Vidně, 29. ledna. S čelné strany parla- mentní sděluje se štyrsko-hradeckému »Volks- blattu« (klerikální list): »Postavení ministra vo- jenství, polního zbrojmistra bar. Schönnicha stalo se neudržitelným následkem jeho povolnosti vůči Maďarům. Při povolování rekrutů bud učiněn ministru Schönai chov všemi stranami (?) projev nedůvěry a stejný osud stihné ho také v panské s ně- movně. Objevení se jeho v delegacích jest tedy nemožným, protože bar. Schönaich stejně jako kruhy nad ním jsou si vědomy, že rakous k delegace by nynějšímu ministr vojenství rozpočet odepřela. (o. Nástupci jeho jmenují se polní zbrojmistři svob. p. Albori a šl. Winzor, jakož i náčelník generálního štábu Conrad z Hötzendorfu. — Oznámili jsme již před několika nedělemi, že postavení ministra vojenství bar. Schönaicha jes otřeseno. Dr. Kramář a ministorský předseda. Z Vídně, 29. ledna. Posl. dr. Kramář měl o polednách poradu s ministerským předsedou bar. Bienerthem, kterému tlumočil rozhor- čení poslanců českých nad všem výnosy, vydanými pro poštovni- ctví v království českém, zejména pol nad posledním násilím, spáchaným na českých poštovních zřízencích v Chebu. Hrabě Andrássy příčinou krise v Uhrách. Z Vídně, 29. ledna. »Pester Lloyd« uve- řejňuje velmi zajímavá odhalení, podle kterých ve straně neodvislosti žene se útokem na hr. Andrásse. Košut.
Schönaich Maďar Albori doktor Kramář Posl Bienerth Andrássy Košut Hötzendorf Vídeň Cheb Uhry Conrad Pester Lloyd
12 article
Apponyi a Justh jsou za jedno úplně a pracují společně již po několik měsíců. Vo- lební reforma Andrásse nelibila se straně nedd- vislosti. Pluralita se příčila programu strany. Zavedením télo volební reformy, kterou zbaveni byli volebního práva téměř úplně lidé neumě- jící čísti a psáti, protože takových 10 volí vždy jednoho volitele, byla by se způsobila veliké újma četným a věrným voličům strany. Ježto volební roforma nabyla jenom zalímní sankce, z toho jest patrno, že nebyla s ní také koruna spokojena, poněvadž nevyhovuje ideálu voleb- ního práva všeobecného. Když pak strana ne- odvislosti žádala banku samostatnou, vytýkal Andrássy jejím vůdcům, že činí vládu nemož- nou a podrývají svornost v koalici. Strana byla tímto chováním hr. Andrásse velmi rozhořčena. protože ji bylo dáno opětně ujištění, že v od- měnu za zvýšení kvoty a rakousko- uherské vyrovnání dostane sa mo- statnou banku. Dojde-li nyní ke krisi. bude střediskem jejím sám a jedině hr Andrássy. Odstoupí-li, bude po krisi. Na jeho místo přijde jiný člověk a potom rozřešení bankovní záležitosti nenarazí na žádné obtíže Vyvrácená zpráva. Z Vídně, 29. ledna. Zpráva, že ministerský pře seda bar. Bienerth přílomen byl včerejší společné poradě křesťanských sociálů s německými liberálye jazykových předlohách pro království české, se vy vrací.
Apponyi Justh Andrássy Bienerth Vídeň
13 article Slovinci proti německému krajanskému mini
Slovinci proti německému krajanskému mini slerstvu. Z Vídně, 29. ledna. Posl. dr. Koro še a soudr. podají v rozpočtovém výboru návrh aby z budgetu na rok 1909 vyškrtla se položka 20.000 K pro německéh ministra-krajana. Tento návrh čin z důvodů zásadních a z důvodů konkrétních. Pokládají funkci německého ministra krajana za zbytečnou vzhledem na faktum, že Ně m mají v každém kabinetě více mi nistrů nežli jim přísluší, kdežt jiní národové jich tam mají méně nebo nemají žádných. Konkrétním důvodem jest pak agitaee a cesty, které podniká dr. Schreiner do slo- vinského území, kde slibuje peníze poněmčo vacím spolkům
Slovinec Posl doktor Schreiner Vídeň
14 article
Z Víduě, 29. ledna. (K. k.) »Wien. Ztg e oznamuje: Cisař jmenoval rozhodnutím ze dne 26. ledna t. r. ministerského radu dra. Mořice Pöschla odborovým přednostou v minister stvu financí a ministerskému radovi tohoto mi nisterstva dru. Evženu ryt. Beckovi z Man nagetty propůjčil titul a charakter odborového přednosty. Císař jmenoval rozhodnutím ze dne 26 ledna t. r. ministerského radu dra. Viléma šl. Seheuchenstuela odborovým přednostou extra statum v ministerstvu flnancí a generálním ředitelem tabákové režis. Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 24 ledna t. r. ministerským radům v ministerstvu spravedlnosti dru Josefu ryt. Zawadzkém a dru. Hugovi Sch a uerovi titul a charakten odborových přednostů. — Správce mini sterstva kultu a vyučování potvrdil statistickou ústřední komisí vykonanou volbu náměstka přednosty zemské kanceláře statistické v Čechách dra Dobroslava Krejčího za dopisujícíh člena zmíněné komise. Doplňovací volba do uherského sněmu. Z Pešti, 28. ledna. (K. k.) »Uh. tel. kor kanc « sděluje: V Debrecíně byl po prudkém boji volebním zvolen stoupenec strany ne- odvislosti Jan Csanak proti hr. Josef Degenfeldovi. Z ulierskélio rilského sníěmu. Z Pešti, 29. ledna. (K. k) Sněmovna pokra- čuje v rokování o berní reformě. — Posl. Schrií- fert (neodv. levice) zamítá předlohu, ježto jsou ní neobyčejně poškozcváni malorolníci. — Posl. Ji Nagy (ncodv. levica) přimlouvá se za zavedení vze slupné pozemkové danč.
Pöschl Evžen Beck Vilém Josef rýt Hug Krejčí Csanak Degenfeld Posl Vídu Wien Man Čechy Pešť Debrecín Naga
15 article
Vyzrazené důvěrné zprávy z rozpočtové komise v Berlině. Z Berlina, 28. ledna. (K. k.) Wolfov kancelář sděluje: Důvěrné zpráv y stát- ního tajemníka šl. Schoena v rozpočtové komisí fíšského sněmu o situaci zahraničn dostaly se indiskretností jistého účastníka porady do vídeňskéh listu. Rozpočtová komise konstatovala, že socialně demokratický poslanec Noske je pů- vodcem této indiskrece. Noske litoval tohoto případu a prosil za odpuštění, načež komise s usnesla, aby tento případ byl zatajen. Protože včera sociilně demokratický »Vorwärts« přes t případ tento uveřejnil, a zcela všeobecně označil jistého člena říšského sněmu jako původce, upustila rozpočtová komise od dosavadního za tajování. V kuloarech byl nyní všeobecně posl Noske jmenován jako původce indiskretnosti. Organísace zahraničního úřadu v Německu. Z Berlina, 28. ledna. (K. k.) Ve dnešn sehůzi rozpočtové komise říjského sněmu, ve které byl dále projednáván rozpočet zahraničníh úřadu, pravil státní tajemník šl. Schoen, že z své 11/sroční činnosti se přesvědčil, že organisace zahraničního úřadu přes to, že se tam přesně a důkladně pracuje, je naprosto nedokonalá.
Noske Berlín Německo
16 article
On a jeho stálý zástupce, státní podta- jemník, jsou prací velice zaměstnáni, a jest ne- zbytno pro politické oddělení zříditi budi místo ředitele anebo aspoň d rigenta, jak jet téměř všude v cizině. Jinak činí se už nyní pokusy otázku tu čáslečně rozřešiti zjednoduše- ním projednávání záležitostí Privileje a kastovnictví v Prusku. Z Berlína, 28. ledna. (K. k.) Státní tajem ník, zahraničního úřadu šl. Schoen odpovědě v rozpočtové komisi řišského sněmu na vývody jistého svobodomyslného řečníka, že též on za- ujímá slanovisko, že privileje a kastovnictví ne- mají existovati. Pečuje tudíž o to, aby občan- ský živel byl náležitě přibrán, a doufá, že na stane příliv vhodných živlů z kruhů občan ských, které ovšem musí se vykázati náležitým vzděláním. Angličtí královšti manželé do Berlína. Z Londýna, 28. ledna. (K. k.). Reuterova kancelář dovidá se z kompetentního mísla na německém dvoře, že bedinská návštěva bri ských královských manželů bude ve všech kru- zích Berlína, jakož i německé říše vůbece nejsympatičtěji uvítána. Doufá se, že touto ná vštěvou zmizí příznaky vzájemného nedorozu mění kteréž jest těchto dvou velikých národů nedů stojno.
Reuterův Prusko Berlín Londýn
17 article
Král Menelik. Z Džibuli, 28. ledna. (K. k.) Zpráva úmrtí krále Menelika se nepotvrzuje. Peru a Chile. 2 Nového Yorku, 28. ledna. (K. k.) »Ass Press« sděluje: Dle telegramu z Valparaisa ob- drželo čilské loďstvo, nacházející se nyn v úžině Magelhaensově, rozkaz odplouti k se veru. Zde se soudí, že rozkaz ten souvis s přerušením diplomatických styků s Peru pro odvolání vyslance chil- ského z Limy. Činské posolstvo do Evropy Z Londýna, 28 ledna. (K. k.) Jak se Reu terova kancelář dovídá z úřadníko pramene, má Tang-Šnoyi, starý to přítel Juanašikhaje ve svém poslání do Anglie, Francie, Italie, Rakousko- Uherska, Německa a Belgie hodnost efsařského vrchního komisaře. Poselstvo, kleré zesnulý
Menelik Reo Juanašikhaj Peru Chile Nový York Valparaiso Lima Evropa Londýn 28 leden Anglie Francie RakouskoUhersko Německo Belgie Asso Press Šnoyi
18 title
Z úřadního věslníku.
19 article
císař jmenoval, bude doplněno 7 členy, kteři byli jmenováni po změně trůnu a přinášejí další instrukce, jakož i císařské poselství král Eduardovi, doplňující list císaře Kvangsůla. Tang- Šaovi podá po svém návratu do Činy zprávu svých zkušenostech v Evropě a v Americe za účelem reorganisace čínského peněžnictví af- nančnictví. Dále se prohlašuje, že poslední udá- losti v Pekinu neznamenají změnu v politice reformni. Z ostrova Kuby. Z Havany, 28. ledna. (K. k.) Prolože je nyní pr- sident Gomez slavnostně na svůj úřad nastolen, od cestovali dosavadní americký guvernér Magoon a vši- chni úřadníci vlády provisorní. Zmalky v Persi z Teheranu, 28 ledna. (P. t. a) V jižn! Per- sli vypukly vážné nepokoje. V Širazu drancoval dav filiálku banky šachovy.
Eduard Evropa Amerika Peking Kuba Havana 28 leden Magoon
20 article Balkánská krise
Balkánská krise Mir za 100 milionů frankt. Ze Sofije, 28. ledna. (K. k.) M nistr zále- žitosti zahraničních Paprikov vyslovil se dnes vůči několika diplomatickým zástupcům o si- tuaci a vyhlídkách dohody přímo optimisticky V diplomatických kruzích převládá minění, že v nejblížší době lze očekávati rozřešení krise Jakmile Turecko, uposlechnuvši rad mocností, se spokojí se 100 miliony jako paušálním ob- nosem náhrady, vysloví asi Bulharsko ochotu obnos ten zaplatiti. Tím byl by spor ihned ben konference odstraněn a nebezpečí války zaže hnáno. Z Cařihradu, 29. ledna (K. k.) »Jeni Ga zetta« praví, že není dosud známo, na čem usnesla se Porta ve příčině 100 milionů franků. jež Bulharsko na zakročení mocností konečné nabízí a podotýká, že skupina finančníků, na něž se Bulharsko obrátilo, prohlásíla, že finanční situace Bulharska nedovoluje uzavřiti větší zá- půjčku než 115 milionů.
Port Turecko Bulharsko Cařihrad Mir
21 article
Srbské projevy zoufalství. Z Bělehradu, 28. ledna. (K. k) Starora- dikální orgán »Samouprava« odmítá jako bez- důvodné výtky, pronesené »Tempsem« proti Srbsku a praví, protože se projednává existenční otázka národa srbského, musí se Srbům od- pustili evenluálnt přehánění- nebo ukvapenost, jež nejsou výrazem zpupnosti, nýbrž projevem zoufalství. O možné shodě mezi Rakouskem a Srbskem. Z Paříže, 29. ledna. (K. k) „Echo de Paris“ uve řejňuje interview s vyníkajicím prý politikem, který podal teprve nedávno návrhy na rozřešení kon- fliktu mezi Rakousko-Uherskem a Srb- skem. Politik tento prohlásil ve svěm dnešním in- terviewu, že Srbsko potřebuje pro svůj obchodní zemědělský vývoj obchodní cestu, jíž mohlo by co nejdřive použíti. Nejůčinnější železniční trati byla by již nym částečně dohotovená trať Běle- hrad—Kragujevač—Vardiště — Saraje v do Gruže nebo Nového Kaštelu, kde měl by se zl'diti s vobodný přísta v. Formule pro dohodu Rakousko- Uherska a Srbsza o železniční (n- ti dala by se snadno nalézti. Bylo by nezbyiným, aby moenosti schválily takovou dohodu mezi Fa- kousko-Uherskem a Srlskem a zoručily se za je provedení Nepokoje ve vojenské akademii tursckí Z Cažihradu, 29 ledna K. k) Hnutí ve vojenské akademii není ještě skončeno Opětně udály se tam
Srba Srb Kragujevač Vardiště Saraj Bělehrad Srbsko Rakousko Paříž Uhersko Gruže RakouskoUhersko kouskoUhersko Cažihrad echo jít Paris Bělahrad
22 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Persekuce V. G. Korolenka. Přední ruský povídkář Vlad. G. Kor- Ienko napsal do časopisu »Kijevskij Věsti« nekrolog před nedávnem zemřelému spisovateli hraběti E. Saljasovi s poněkud kuriosním titulkem: »Co je stereoty p ní v životě ruského spisovatele«, jenž způsobil živé pohnutí a byl téměř ve všech li- stech ruských citován i různě kommentován. Korolenko, oceňuje tam lapidárními slovy lite- rární význam zesnulého přitele, prozradil něco podrobností z jeho poměru k administralivě k úřadům censurním Mezi jiným vypravov o tom, jak zesnulý Saljas, když na osobní přání D. A. Tolstého byl jmenován redaktorem St Petěrburgských Vědomostí«, stal se ihned ná- padným a podezřelým policii a po celou dobu svého redaktorování stál pod jejím dozorem, což mu způsopovalo celou horu nepřijemností. Při tom dovolil si Korolenko trpkou po- známku: »Když umře ruský spisovatel«, piše tu, »ať už jakéhokoliv kalibra, předkládají mu patrně při vstupu na onen svět především otáz- ku: »Byls jako trestanec odsouzen k nucené práci? Anebo jsi žil aspoň několik let na Si- bíři? Či v káznici? Při nejmenším jsi byl aspoň »administrativně« někam vykázán, nebo jsi stál pod policejním dohledem, buď veřejným, buď tajným? A málokdo z našinců může na své čisté svědomí zodpověděti všecky tyto otázky zamitavě. Takové už je zločinné naše povo- lání . . .« Pro podrobnosti tohoto nekrologu uvalil na sebe Korolenko arci ihned sám vyšetřování, v jeho petrohradském bytě provedena přísná do- movní prohlídka, jak oznámeno již včera v tele- gramech. Posloužili mu útěchou, že soud, který ho čeká, potvrdí jen pravdu jeho slov, talo útěcha ho jistě neminel
V G Korolenko Vlad Ienko E Saljas Korolenko Tolstý Kijevskij Věsti
23 article Populární německá komedie Meyer Försterova »Alt Heidelberg«, sentimentální
Populární německá komedie Meyer Försterova »Alt Heidelberg«, sentimentální přosládlá studentská historie, která asi předí 6 až 8 lety měla na všech scénách německých enormní úspěchy (v samotném Berlíně hrána byla ve dvou letech přes 800krát) vrací se nyní znova na německá jeviště a sice přes Italii — jako opera. Vlašský spisovatel Colantuoni pořídil dle německého originálu svížné libreto, oživené vložkami studentských písní a vlašský skladatel Pacchierotti skomponoval k ně mu melodickou hudbu, ale svoje pravé žně če kají od díla zase jen z Německa. O Gabrielu d'Annunzio oznamuje se z Italie opětovně celá serie uměleckýeh plánů a zámyslů. Po loňském úspěchu svojí »Lodi« chystá celý cyklus historických dramat z významných dějinných momentů svojí vlasti. První bude tragédie »Bitva u Legna n a« již provede milánské »Teatro Lirico«. Pak má následovati trilogie, věnovaná historii věčného města Říma: založení — Řím republikánský — Řím císařský (s hlavní postavou Caesa rovou)
Meyer Försterův Colantuoni Annunzio Caesa Berlín Italia Německo Řím Alta Heidelberg Teatro Lirico u Legno můj a
24 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Příjmy presidenta Spojených států. Z Nového Yorku se sděluje: Nynější presiden Roosevelt vícekráte dal na srozuměnou, že nejvyšš: výkonný úřadník nejbohatší republiky na světě mě by míti plat aspoň dvakrát tak veliký, jako má, ž toliž místo ročních 50.000 dolarů by měl brát 100.000 dolarů. Předloha, v kongresu podaná a tobo se týkající, má úplný soublas Roosevelta, který sice sám již v nynější své lhůtě ze zvýšení platu pro spěch míti nebude, ale přeje to svému kamará ju Taftovi. Ostatně Roosevelt má své plány do budoue- nosti a mezi těmi dle přesvědčení mnohých je také. že za osm roků bude se o presidentský úřad uchá zeli znovu. Proto není to pouze přátelství k p. Taftovi když Roosevelt se domáhá zdvojnásobení president ského platu. Očekává se, že většina kongresníků senátorů se zmíněnou předlohou bude souhlasiti, po- něvadž sami vědí, co život ve Washinglonu stojí a jaké požadavky se kladou na hospodaře v Bllém domě a jeho kapsu. V evropských zemích je pro vrchní hlavu státu uslanoven určitý obnos, z něhož svá vydání má hra- diti. Jsou to sumy velice slušné, které zvláště hlavy pomazané a korunované dostávají. Tak ruský ca baťuska dostává deset milionů dojarů ročně na vy
Roosevelt Taft spojený stát Nový York Bllý dům
25 article
držování svého dvora, sultán turecký běře ročne 7,500000 dolarů a potom náslodují panovníci rskon- ský, němacký, angiický a ilalský, kteří v uvedeno řadě dostavají od šesti do jednoho milionu dolarů I maličké, na pokraji finančního i politického úpadku stojící Portogalsko platí svému panovníku 567.000 dol. ročně. President Spojených států má ustanovený plaí 50.000 dolarů, ale má ještě jiné příjmny. Z platu vy- držuje si své osobní služebnictvo, kupuje zásoby potravin do kuchyně, platí si podkoní a pod., ale Spojené státy mu vydržují služebnictvo v kuchvni. posly, posluhy, strážce dvěří a jiné služebné v Bíiém domně. Kvěliny na slavnosti dodávají vládní sklen- níky a při úřadních vyjížďkách stará se vláda io povoz úřadníků. O slavnostech v Bílém domě hraje hudební kapela námořnická a jinak ještě se vládou presidentovi vypomáhá Přes to osobní vydání presidenta jsou nem alá. Musí platit z vlastní kapsy za všechny zábavy, v B- lém domě pořádané, ať již jsou rázu soukromého nebo úřadního. Státní hostiny, jichž několik během roku musí býti uspořádáno, stojí mnoho peněz mimo to musí i jindy nákladně vystupovati. Z pade- sáli tisícovek ročního plstu nemůže president nie uspořiti. Jsou to zvláště cizí diplomaté, kleři presi- denta svádějí k výlohám, na něž dosavadní jeho pln nevyslačuje. Doposud však žádný president nesehiudi nýbrž šel ze svého úřadů bobatší než byl. když tam vstoupil. Podle toho by musily býtí s presidentským úladem spojeny také nějaké vedlejší př jmy a mnozh tvrdí, že jsou.
spojený stát Blý dům bílý dům
26 article
Ať vžak je tomu jakkoliv, jisto je, že Spoj. státy to nenejtí, budou-li svému přesidentu platit ročné 10 .000 dolarů místo dosavadních 50.000 dolarů. O té doby, co se staly velmocí, co pěstují imperialis mus a dávají se pode jho militarismu, stojí represen tace presidentova mnohem více než za jednoduchýcl dřivějších dob. Okolnosti vyžadují, aby plat presi denta byl zvýšen, a také asi ke zvýšení dojde. Nově zvoleného presidenta Tafia ctí dnes poli tikáři jako boha a mají také proč. Vždyť bude Taíe zadávati celkem 8700 úřadů. Nejsou ovšem všecky stejné, ale mnohé z nich jsou velice vý osné, vyná- šejíce pěkný plat beze vší práce. Jenom na uká ku uvádíme, že má guverner ostrovů Filipinských plat 20.000 dolarů ročně, čtyři jeho přísedící, členové tak zvané filpinské komise, po 15.000 dolarech ročně, deset velevyslanců u různých dvorů evropských po 17.500 dolarech ročně, ministři, jichž jest devěl, a třicet jiných vysokých úřadníků po 12.000 dol ročně atd. Celkem obsadí píští president Taft 6855 ú adů v odboru poštovním, 1070 úřadů v odboru soudním, 365 v odboru pokladničním, 342 v odboru vnitro- zemním, 192 v celnictví, 29 v ministerstvu prace obchodu, 52 v ministerstvu orby, 6 v ministerstvu vojenství, 3 v ministerstvu námořnictví atd. Nen
Tafie Taft
27 article
zajisté třeba dokládat, že úřady ty dostanou sam nejlepší a nejpoctivější lidé neboť nová správa bud- reformatorská a žádně úplatkře do úřodů nepusti Dostane li se tam přece některý z nich, kdož za to může ? Král Eduarů a lančící Saleme. „Newyork American“ vypravuje o společenskén živolě ve dvorních kruzích anglických a zmiňuje s při tom o mladé dámě jejíž peněkud výstřední vy stupování působí poplach u dvořanů, uvyklých přís němu ceremoniclu. Je to lady Constanza Stewart Ri chardsenová, neteř vévodkyně ze Sutherlandu, nad- šená clitelka sportu. Její stielecké umění je v zasvě- cených kruzích známo a praví se, že koule z její pu- šky i revolveru nikdy nechybí cíle. Zároveň jest od- vážnou jezdkyní a její nejvňiší radostí jesl, prováděli na hřbelě svého koně různě akrobatické kousky. Míist psíků s hedvábnou srstí chová jako domácí zvířal hady, zvláště pak vyniká svým tanočním uměním
Stewart Ri Sutherland Salem Newyork American
28 article
Když loni na podzim byla lady Constanza he stem věvody a věvodkyně z Wesiminstru, zlrávi také král Eduard s královnou týden na věvodském zámku. Hostitelé slarali se ovšem, aby královským manželům připravili příjemnou zábavu a konečně po- žádali také lady Conslanzu, aby krále okouzlila svýr tancem Ke zděšení přitomných objevila se za chvil ku zahalena závoji jako Salome a tančila před krá- lem s gracií a smělosti, která by byla překvapila snad i Herodesa, Hosté sledovali bujný tanec s horečným vzrušením a vyvalenýma očima. Vedle krále stál fi- nanění rádce dvora sir Ernst Cessel, jenž zrudnul obličeji a jeho již tak dosti dlouhý nos zdál se růst do nekonečna. Po skončeném tanci byla lady Con- slanza odměněna bouřlivou pochvalou, hrála všal úlohu Salome ještě dále a vrhnuvší se králi k ne- hám, zvolala: „A nyní, Veličenstvo, prosím, aby m byla na stříbrné míse podána hlava sira Ernsta Ces- sela!“ Tato slova vzbudila všeobecný smích, zvlášt proto, že sir Ernst nelěší se u anglické šlechty vel kým sympatiím. Král Eduard smál se srdečně a o větil: „Vite, lady, že nejsem král Ilerodes, ale vát tanec se mi přes to velmni lipil.
Constanzo Eduard Conslanza Salome Herodes Ernst Cessel Con Ernst Wesiminstr
29 article
= Gramolon při vyučování řečem ve školách Gramofon razí si ponenáhlu cestu také do středníel škol. U nás použil ho poprve profesor dr. Pr Žlábek na české státní reálce v lirně a dosáh jím při vyučování frančině a angličině dobrýcl výsledků. V referátu, zaslaném vídeňské reálce, do poručuje všem kolegům při vyučování modernín řečem používati ťonografu nebo gramofonu. Jisto jest, že každému filologu není možno cestovati de ciziny, aby tam po delší dobu dotyčnou řeč studoval ba i ti, kdož delší dobu pobyli ve Francii neh v A glii, nejsou vždycky s to, podali jsmné rozdlly v cizi řeči. Pokud se lýče modalace mluvené věly uměleckého přednesu, jest dosti málo moderních filo'gů, ktelí by byli mistry deklamace. Při takovém stavu věci jest mluvicí stroj znamenitou nábradou vzdělaného a vyškoleného Francodze nabo Angli čana a to lím splše, že to, čemu nebylo porozumě no, může dle libosti opakovali. Dlahý není, neboť za 90—150 K lze dostati již dobrý mluvicí stroj. Možno voliti mezi fonografem (válcovým mluvicím strojem s plotnami). Prof. dr Ž ábek dává přednost gramo- fonu zvlaště proto, že může přednášeti také ob sáhlejší kusy dramat, oper a j.
doktor profesor Žlábek Francie
30 article Jindy a nyní.
Jindy a nyní. X Prokurstora vzal čert. Rvačovský r. 1580 z psal škádlivou rozprávku o obhájci (prokuratorovi) který na soudě při prohrál, naděje zisku ho zmýlila a hořekuje, rozvažoval na cestě o proměnnosti For- tuny: A v tom přilovaryšil se k němu dábel, v oso bě člověke pocestného a tak hrnec příhodnou pokli- čku našel. Srozuměl prokurátor z rečí těch, kteréž mezi sebou rozjímali, koho by měl za tovaryše, velmi se sám u sebe ulekl a všelijak ho od sebe zahnat usiloval, ale všechno bylo darmo V tom nějský chu- dý človiček hnal proli nim svini, drže ji za provaz a že mu vždy z cesty zbihala, hněvní se, laje a zlo- řeče, aby ji dábel vzal. To slyše prokurator, řekl k tovaryši: Slyšíš-liž, žeť se teď zvěřina nachází, pročež meškáš ji schytnout? Odpověděl dábel: Zlo- řečení to sodláčkovo žertovní jesl, vím já, že mysl jeho se slovy se nesrovnává! Zalím se přiblízžili k městečku. Slyšeli,no dítě plakalo, matka pohnuvši se hněvem, zlořečila: Kdyby tu dábel byl, že by mu je ká zala vzíti! Tu opět prokurátor: Neslyšíš -liž, žeh se teď opěí nová zvěřina, duše lidská podává? Č t mysliš, proč neběžís a nevezmeš ji? Odpověděi dá- bel: I toto krulé není než žert, vím já, že ta žena není tak štědrá, aby dáblu dětáško svě dáti měta. než ona jako žena těmi slovy svůj hněv chce ukejitil A tak s lim rozmlouváním vcházeli dále do městečka, kdež lidé uzřevše toho prokurátora, jehož jako had jedovatého nenávidůli, všichni jedněmi ústy křičelit
X Prokurstor
31 article
Již opět k nám dábel toho prokurášora vede, aby ja- zyk na škodu a těžkost lidskou brousil. O. kdyby ho raději někam jinam zanesl, bylo by hodné a spra- vedlivé a všichni by mu toho přáli! Což, slyše dábel řeki: Slyšíš-liž ty též, co tie mluví? Tutoť není žád- ného žerlu, než cožkoli mluví, z pravého srdce mluv a tobě žádají. Prolož, pane tovaryši, nelzeť jest, než aby šel se mnou! A pochopiv ho v půli, nes ho do povětři a potom do pekla, ten tam! A takž se tu naplnilo přísloví to: Jaká služba, taková zá, Č. Zíbr. platal
Č . Zíbr