2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 20. června 1901.
Praha
4
article
Na vauní n od9ol. Histy
o přilohami (.Naučný Obzor“ v
středu a „Literásnií Hlidka
v pátsk) předelšcí set
Praze v adhaninísirnel
s měli sl
ns čtvrt leta . .
s dvojí denáškon
z čtvě leta. jjh: 7 k
se měsfe . .
Poštout
na měste . . . . .-
ne čtvrt. leta-
3ke
s drají zásllkeu
na měste
na žtrrti lela
Praha
5
article
Zlepšení hmotných poměrů
našeho národního učitelstva.
Zlepšení hmotných poměrů
našeho národního učitelstva.
Konečně tedy, po tolikaleté trudne
Oddyssei dostihne naše národní učitelstv
již bezpečně vytouženého břehu pronikavé
úpravy svých nespravedlivě bídných platův
nr re
nynějšíchl b
Hotová osnova zákona, kterou
včera v té příčině předložil zemský vý
bor sněmu královstvi českého
může snad v leckterém svém ustanovení
jednotlivém býti pozměněna, opravena; avšak
aby se našla na sněmu většina zpátečnická,
která by ji dovedla vůbec zmařit a odčinit,
to máme za poměrů stran ve sněmovněa
za nálady panující ve veřejném smýšlení
obyvatelstva vlasti naší zhola za nemožnéa
naprosto vyloučeno.
Dvě byly příčiny a potíže, pro které
učitelstvu našemu bylo tak dlouho strádati
bez pomoci: jedna nespravedlivý volebn
řád Schmerlingův, stlačující národ náš na
vlastním sněmu do nehodné menšiny 97 po-
slancův mezi 242, druhá vídeňská centrali-
stická soustava, odnímající zemi české ve-
škeré výdatné zdroje přijmův berních pro
pokladny státní a odkazující ji na pouhé
paběrkování zemských přirážek k nesmírně
rostoucím daním státním, následkem čehož
chřadne a hyne dnes samospráva království
českého úbytěmi finančními rok
za rokem žalostněji a bědněji.
Jak bylo tu menšině poslancův našich
možno přiskočiti ku pomoci našemu stráda-
jícímu učiteistvu? »Bída nouzi honí« — zněla
stálá námitka většiny: rádi bychom pomohli,
ale povězte, odkud vzíti k tomu prostředků,
kde vydupati těch pět až šest mil
lionů zlatých, jichž na sebe skrov
nější zlepšení platů učitelských ročně by
prasklo?
Schmerlingův
6
article
Kdyby národ náš měl na sfiěmu českém
většinu, jaká mu nejen dle lidnatosti, ale
dle daní přísluší, zajistě by učitelstvo naše
bylo již dávno hmotně jinak si stálo. Ale
nejsa na sněmu zastoupen než třetinou hlasů
nemohl svou representací přes nejlepší vůl
pomoci učitelstvu svému rázem, nýbrž tolik
trpělivým a vytrvalým snažením, podobně
jako trpící učitelstvo naše samo. Posléze
tedy léta trvající agitace a námaha odmě-
něna úspěchem. Ne celým a ne úplným, jak
bychom si v zájmu našeho školství národ-
ního z hloubi duše přáli, ale přece takovým.
že v daných neblahých poměrech vyssáté
země naší nelze ho podceňovati a zneuznati.
Ve smyslu usnesení sněmovního ze dne
22 prosince m. r. má býti především
a bezodkladně pomoženo nej-
chudším mezi našimi vychovateli mla-
deže, totiž podučitelům a podučitelkam s vy
svědčením dospělosti (maturity) a pak pod-
učitelům a podučitelkám s vysvědčením
způsobilosti učitelské. Oněm má se do
stati jako »zatímních přídavkův« po 900 K.
těmto po 900, 1200 a 1600 K od 1. ledna
t. r. počítaje, za kterýmž účelem žádá výbor
zemský, aby sněm povolil dodatečně po-
třebnou sumu 2,195.420 K v letošní rozpo-
čet zemský. Není pochyby, že sněm usne
sení takové učiní bez meškání, takže do-
čkají se naši podučitelé a naše podučitelky
zlepšení svých příjmů již ve lhůtě ne-
dlouhé. —
pi
7
article
Však vedle této dochvilné a prozatímní
pomoci, navrhuje výbor zemský vše-
obecnou a proníkavou reformu
platův učitelů při školách obee-
ných a měšťanských obsáhlým
zákonem zemským, s jehož pozoru-
hodným obsahem jsme již včera veřejnost
naši obeznámili.
Zemský výbor pokřtil tento svůj elabo
rát sám jmenem »zákona postupného«, čímž
vyrozumívá se, že jde tu o zvyšován
platův učitelstva našeho postu-
pem určitých lhůt a že má býti osno-
vou tou zprostředkován přechod od dosa-
vadní soustavy místních tříd k tak zvané
soustavě osobního platu. Jádro re-
formy záleží v tomto: Místa podučitelská
při obecných školách národních proměňují
se v místa učitelská II. třídy a základní
služné pro ně činí při učitelích s vysvědče
ním toliko maturitním 900 korun, s vysvěd
čením způsobilosti učitelské však 1200 kor
Místa učitelská, zřízená ve smyslu
zákona ze dne 14. května 1869, budou ozna-
čena jako místa učitelská první třídy
základní služné učitelů neb učitelek
této třídy bez ohledu, ať jsou prozatímními
neb delinitivními, činiti má v případě, že
mají vysvědčení způsobilosti učitelské,
na školách obecných 1600 K, na školách
měšťanských 2000 K, k čemuž přijdou pak
aktivní přídavky 30—40procentové služného.
8
article
Mimo to má definitivně jmenovaný učitel na
školách obecných právo na 6 kvinkvenálek
po 200 K, na školach měšťanských po 250k
Řediteli škol měšťanských a správci školy
obecné náleží funkční přídavek. Týž obnášl
na školách jedno- a dvoutřídních 200 korun,
třítřídních 250, čtyřtřídních 300 a pětitříd-
ních 400 korun. Na škole měšťanské činí
přídavek rovněž 400 korun.
Na školách měšťanských, majících méně
než 6 definitivních tříd neb spojených s obec-
nou školou národní méně než pětitřídní.
500 korun, a na školách, majících více než
6 definitivních tříd neb spojených s pěti-
třídní obecnou školou 600 korun. Mimo to
mají ředitelové měšťanských a správcové
obecných škol nároky na svobodný byt,
skládající se aspoň ze 2 pokojů, kuchyněa
nutných místností vedlejších. Není-li tako-
vého bytu na snadě, mají právo na pří-
bytečné. —
Avšak toto zvýšení platů učitelstva vy
máhati bude úhrnem zvýšení rozpočtu škol-
ského o 10 mill. K. ročně. Odkud tento
náklad hradit? Zvýšit snad přirážku zem-
skou až do závratné výše 90 procent? T
by znamenalo katastrofu pro obyvatelstvo
i pro celý úvěr země naší.
9
article
Nikoli, na nějaké zvýšení přímých dan
nelze ani pomyslit. Zbývají toliko daně ne-
přímé, spotřební a daně z přepychu. Zvýšená
daň z kořalky nevynese však více než něco
přes 3 mill. K. Proto doporučuje výbor zem-
ský přirážku neb zemskou daň z piva
v Čechách konsumovaného a daň z velo-
cipedů. Výnosem těchto dvou daní doufa
uhradit scházejících 7 mill. K. Poněvadž ale
daní těch dosud není a ještě něco vody
Vltavou uběhne, než jich pokladna zemská
se svolením Vídně dosáhne, navrhuje výbor
zemský, aby to zvýšení základních
platů i saktivními přídavky za-
hájeno bylo až teprv 1. lednem 1903, další
pak ustanovení nového zákona v příčině
vyšších kvinkvenálek a funkčních přídavků
aby vešla v platnost teprve od 1. ledna 1904
Tato lhůta dlouhá asi zkalí poněkud ra-
dost našeho učilelstva z reformy jinak zajisté
potěšitelné; a proto očekáváme od našich
poslanců, že vynasnaží se všemožně, abyji
na sněmě ukrátili pilným a úsi-
lovným vyhledáváním výdatných
zdrojů příjmů, které by netížily obec-
ného výrobního našeho lidu, ale by sti
haly toliko nadbytek a přepych.
kterýž by po soudu našem mohl zemi naši
skytnouti ještě důchod zcela pěkných a ne-
načatých millionových příjmův. —
Však hlavní věcí jest, že konečně sám
ten náš výbor zemský přichází s hotovým
návrhem zákona na zvýšení platů všeho učitel
stva našeho, což v poměrech našich znamená
zajisté udalost rovně vzácnou, jako nadějnou
Čechy
Vltava
Vídeň
10
article
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. června. (Vliv sblížen
českoněmeckého na poměr uher
sko-chorvatský.) Zaznamenali jsme ne-
dávno, že v některých uherských kruzích jev
se obavy, aby sblížení česko německé a jím pod-
míněná dělnost rakouského parlamentu nestenčily
politický význam Uherska a neměly škodný vliv
na jeho rozvoj hospodářský: Obav těchto všímá
si též »Agr. Tagbl.«, jenž soudí, že by se Ma-
ďaři spíše spřátelili s ústupky na poli hospodář-
ském, než se ztrátou oncho vynikajícího politi-
ckého postavení, jež Maďarům z rakouských
vnitřních zmatků samo spadlo do klína. »Právě
tato okolnost — píše záhřebský list — čin
nám Chorvatům nynéjší události v Čechách dvoj-
násobně zajímavými. Přáli bychom si ovšem,
aby v Čechách doslo ke smíru, poněvadž jsme
přesvědčeni, že by to prospělo nejen velmocen-
skému významu říše, nýbrž hlavné našim če-
ským bratrům. Přáli bychom si však, abychom
při tom aní my Chorvaté neodešli s prázdnou.
Zavládne-li v Rakousku jednota, budoui
v Uhrách nuceni starati se více o vnitřní kli
a spokojenost, než činili dosud, především pak
budou musit zlepšiti svůj poměr k Chorvatsku
Ovšem jen k takovému Chorvatsku, jež by ne-
bylo samo uvnitř rozštěpeno a samo svou ne-
svorností nedávalo odpůrci do ruky uzdu, na
níž by je tento mohl voditi.« List končí přáním
aby se všechny síly nyní spojily k účinné obran
práv království chorvatského.
V Praze, 19. června. (Alpské dráhy.
Maďar
Chorvat
Praha
Ma
Čechy
Rakousko
Uhry
Chorvatsko
11
article
Dle zprávy, došlé dnes z Celovce, stavba alp
ských dráh, povolených investičním zákonem,
započne už tento týden. Pracovati začne se n
třech místech současně. A sice přistoupí se k
proryti tunelu v Karavankách na trati celovecko-
terstské příšuí pátek, k proryti tunelu na dráze
pyhrenské v sobotn, a na dráze turské
neděli.
Ze Lvova, 18. června. (Selské ren-
tové statky a výkup lesů.) Dva návrhy
zemského výboru haličského, předložené sněmu
budí všeobecný odpor v neodvislém časopisectvu
lidovém. Prvý návrh týká se zřizování tak zva
ných rentových statků, čímž se rozumí
že střední selské statky od tří do 60 ha. vý
měry s katastrálním výnosem od 50 do 1000
korun mohou býti prohlášeny za nedělitelné
za majetek pouze jedné osoby (neb manželů)
že se na takové statky mohou do knih vkládat
hypoteční půjčky, splatné v ročních rentách.
Půjčky takové mají býti splatné v 56 neb 78
letech, a po celou tu dobu statek se nesmí dě-
liti, aniž co od něho odprodati. Listy ruské (na
př. »Galičanin«) i polské (»Kur. Lv. «) vidí
tomto návrhu nový způsob, jak by se držitele
takových statků učinili na dlouhá léta závislými
od okr. hejtmanů a okresních hospodářskýeh
výborů, na nichž má dle osnovy nového zákon
záviseti udílení hypotečních půjček.
Celovec
Karavanky
Lvov
12
article
Druhý návrh, týkající se o chrany lesů.
stanoví, že lesy v horách, v nichž mají svá
zřídla četné potoky a řeky, mohou býti prohlá-
šeny za nedotknutelné, nesmějí se vůbee
káceti a že země má takové lesy vykoupiti,
bude-li si toho majetník přáti, po případě, že
jest povinna majetníkovi platiti roční náhradu
za zisk, jenž mu ujde zákazem kácení lesa
Horské lesy jsou z největší části majetkem
šlechticů, kteří z nich pro neschůdnost kraje
mají jen nepatrný zisk. Lidové strany vidí nyní
v osnově zákona pokus strany šlechtické, jak
by se na útraty celé země zbyli nevýnosných
lesů, aneb si opatřili aspoň výhodnou roční
rentu. Stačilo by úplně, kdyby se i pro hory
stanovil zákonem pravidelný lesní turnus a vy-
kácená část ihned se musila zalesniti.
Ze Zádru, 17. června. (Proti Vla-
chům.) Zvláštní odvetu vlaské většině istrij-
ského sněmu, jež slovanským poslancům nedo-
voluje mluviti mateřským jazykem a jich slo-
vanské dotazy a návrhy prostě ignoruje, chystá
Zádr
13
article
dle doslechu, chorvatská většina sněmu dal
matského. Chce prý se usnésti, že se v dal
matském sněmu nesmějí podávati vlaské návrhy
a dotazy a že se ve sněmu nesmí mluvit
vlasky. Nevíme ještě, bude-li takový návrh sku
tečně podán. Bude-li, stane se to dle hesla
oko za oko, zub za zub! Ale tím se jen ospra
vedlní nezákonné jednání sněmu istrijského
jenž bude pak moci ukázati na stejně ne
zákonné jednání sněmu dalmatského.
Z Krakova, 17. června. (Krakovske
investice.) Krakovská městská rada roz-
hodla se provésti během přištích pěti leť ná-
kladem pěti millionů K řadu dalekosáhlýeh
staveb a podniků, do nichž se naděje oživení
a nového rozkvětu hospodářského života ve
městě, trpícím už dlouhou dobu úplnou stag-
nací. Obec hodlá vystavěti neb rozšířiti sedm
škol, obchodní akademii, průmyslové museum,
nemochici pro epidemické nemoci, hodlá stavěti
nové stoky, zříditi nové dlažby, přeložiti koryto
říčky Rudavy, regulovati některé ulice a ná-
městí a pod. Obec doufá, že se ji podaří kon-
vertovati starý dluh 2 mill. K, čímž získá as
dvě třetiny úhrady potřebné na novou půjčku.
Zbytek hodlá uhraditi jednak úsporami, jednak
výnosem nových podniků, takže by se půjčkou
na obyvatelstvo neuvalilo nijakých nových břemen,
ačkoli nemovitosti po úpravě města získají mnoho
na ceně.
Krakov
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 19. června.
Projektované rakouské kanálya
Rusko.
»Bai « oznamuje, že
ruské ministerstvo komunikací požádalo ve Vídni
diplomatickou cestou, aby mu byly zapůjčeny
situačné plány těch projektovaných kanálů, které
se spojí s Vislou a Dněstrem. Podle dohody,
uzavřené mezi Rakouskem a Ruskem již roku
1864, bylo hleděno k přištímu spojení Sanus
Dněstrem, ale po 35 let nebylo v té věci nie
učiněno. Ale San teče všeho všudy asi ve vzdá-
lenosti 60 verst od splavně části Dněstru, tak
že ke spojení těchto dvou řek zapotřebí je vy-
stavěti průplav poměrně krátký, jehož počátek
byl by u Přemyšlu v Haliči. Protože rakouská
vláda hodlá brzy započíti stavbu právě tohoto
průplavu, ruské ministerstvo komunikací rádo
by předsevzalo odpovídající tomu přípravné
práce na Sanu a Dněstru, Až tyto
dvě řeky budou spojeny, Ruské
Polsko nabude značně zkrácene
a tudíž i laciné cesty od Balti-
ckého moře k Černému. Varšava
pak stane se hlavním prostřed-
níkem mezi sibirskou dráhou a
zahraničnými tržišti. Proto otáz ka
tato má pro Ruské Polsko důle-
žitost prvého řádu.
San
Černý
Praha
Rusko
Vídeň
Visla
Dněstr
Rakousko
Přemyšl
Halič
Polsko
Balti
Varšava
Sanus Dněstr
Sana a Dněstr
15
article
Ještě Rimlerova brožura.
Vracíme se k brožuře té, ačkoliv jest věno
vána z veliké většiny domácím poměrům rakousko-
uherským a zvláště o projevy i akce domácích
politikův se opírá, poněvadž učinili jsme tal
již poprvě a nyní můžeme prvotní sdělen
své doplniti dle autentického znění brožury
Brožura vydána byla francouzsky a jest za
jímavo, že sám Rimler postaral se také hned
o vydání německého její překladu, ačkoliv se-
znamuje-li tu německou veřejnost 2s tajným vy
jednáváním mezi Delcassém a mezi uherským
vlastenci«, vedeným za účelem dosažení spolku
franko rusko-rakousko- uherského, musí věděti, že
tímto veřejným odhalením upozorní nevčas na
akci tu a že ji na jisto poškodí a zadrží. Vidno
tak již ze chvatu, s jakým pan Ugron demen
toval účast svou při tomto vyjednávání. Ugro
nova frakce jest proti trojspolku, to projevi
Ugron již několikrát řečmí svými. V té příčině
brožura tedy neodhaluje pranic nového,
jakož vůbec ze dvou třetin vyplněna jest vy
Rimlerův
Ugron
Rimler
16
article
V drobném prodejír
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve dlialkéch na venkovi-
ranní čislo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 5h
Inserat
platí se hotově napřei
Přeěplacení a Inrezty přijíná sdminl-
strape v Marisnské ulici č. a.
Tam nachťrejí se těl radabre
Giskárna s expsčite „Národnich Liste“.
Rukopisy se nevraeojí.
Marisnský ulice
Inserat
17
article
počítáváním věcí, každému politickému pozoro-
vateli u nás známých. Otázkou zajímavou bylo
by jen, zdaliž skutečně s Delcassém o získání
francouzského kapitálu vyjednávala, byť i pro-
střednictvím Rimlerovým. Ugron to popírá. Také
pak z listu Ugrona k Rimlerovi, kterýž Rimler
otiskuje, ale jehož originál sám prý již v rukou
nemá, nevysvítá to bezpečně, neboť právě tam,
kde by se o tom snad mluviti mělo, jsou
místa v listu vytečkována.
Větou »založení továrny . . . . . . jeví se
tedy velmi nutným, neboť v předvečer voleb
jeví se organisace strany stále obtížnější«
Ugron sám ještě nějaké vyjednávání s Del-
cassém — ten v tomto listu Ugronově není
vůbec jmenován — výslovně nepřiznává. Ugron
se v listu tom zvláště těší ze souhlasů, j ic hž
se mu za jeho řeč proti troj-
spolku dosťalo z Italie a Ruska.
Rimler
del
Rusko
18
article
Za to ovšem o vyjednávání tom mluví s
tím častěji — v otištěných zde — listech, jež
psal Rimler sám Delcassčovi, v nichž se odvo-
lává Rimler na ústní sliby, jež jemua
Ugronovi Deleassé prý dal a na jichž pro-
vedení — věnování francouzského kapitálu na
průmyslové podniky, banky a časopisy v Uhrách
— Rimler marně nalehá, od Delcassé
tu ani již odpovědi nedostávaje, ačkoliv
Rimler dokonce slibuje za Ugronovu stranu
vděk v tom směru, že tato, až vyroste vol-
bami na 80100 mandátův (?) mohla by prý
již i — jen vlivem svým zameziti všelikou mo-
bilisaci proti Francii a Rusku. Víme tedy
z brožury, pokud se tohoto vyjednávání
týče vlastně jen tolik, co pan Rimler sám do
svých listů vložil. Jinak ale brožura otiskuje se
zálibou listy od anonymních, či vlastně ne-
jmenovaných politiků osobám zase ne-
jmenovaný m. Pan Rimler pak v zmíněných
dopisech svých také z pravidla odvolává se na
rozmluvy a ubezpečení statníkův nej me-
novaných... Z jednoho takového ne-
jmenovaného pramene — ruského odhaluje, že
Rimler
Ugronův
Uhry
Rimler
Francie
Rusko
19
article
prý car Mikuláš II. dal slib, že za ži vo-
bytí císaře Františka Josefa za-
chová se za všech okolností ke
všemu, co se v Rakousku děje
úplně passivně. Ovšem musili bychom
předem pramen znáti, abychom posoudili
věrohodnost tohoto tvrzení. Pro nás v brožuře
zajímavy jsou dva listy. Vůdce Slovákův
v Prešpurku dr. Stefanovič téší se v do-
pise svém ze snah po dorozumění mezi Maďary
a Slovany a přeje si, aby za tím účelem vy-
dáván byl v Pešti slovanskými
žurnalisty maďarský list, jenž by naučil
Maďary jiným názorům na slovanskou věc,
než jaké čerpají z německých neb maďarsko-
židovských listů. Dr. Rieger v listu svém
mimo výrok, kterýž jsme již citovali, projevuje
souhlas s programem Rimlerovým, ale co do
provedení jeho vyslovuje se skepticky.
Poukazuje především k tomu, jak vedoueí
kruhy rakousko-uherské prosákly jsou napořád
ještě smýšlením zcela opáčným a jak nesnadno
bude získati ruské officiální kruhy pro podobnou
»Co však situaci velmi zhoršuje — praví
dr. Rieger dále — jest úzkostlivost před
Prusy a před jich armádou, kterýžto pocit v Ra-
kousku vždy rozhodující měrou účinkoval na
vnitřní a vnější politiku a kterýž dnes více než
kdy jindy má převahu.«
Dr. Rieger myslí ale, že by právě Ugron
to byl, jenž vlivem svým v Uhrách mohl by pro-
střednictvím »uherského« národa dáti popud
k jiné politice. Na konec přeje ale dr. Rieger
Rimlerovým snahám plného zdaru.
Toť asi tresť celé brožury, jíž v podstatě
jest konstatováno, že se nepodařilo pana
Delcasséa získati pro zmíněnou akci — při po-
litickém směru nynější francouzské vlády toho
bylo předem očekávati — a v níž neprokázáno
zcela přesně a určitě, že Ungron, jenž by jí byl
mohl dodati váhy, akce té skutečně vydatně a
opravdově se zúčastnil. Brožura jest dobrou od-
akci.
Mikuláš II
František Josef
Slovákův
doktor
Stefanovič
Maďar
Rieger
Delcassé
Ungron
Rakousko
Prešpurk
Pešť
Uhry
Slovan
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 19. června.
Od několika dnů jsem všecek změněný.
Druhdy do očí mi řikali, že jsem pověstný hrne
ček, který snadno překypl a za zády mne po-
mlouvali, že jsem nesnášelivý a vzteklý, teď se
rozplívám samou smírlivostí a jsem pln strachu,
že do té doby, než smířený Němec mne ve svou
náruč sevře, nie solidního ze mne nezbude.
Onehdy jsem potkal na Václavském náměstí
dámu, jež zdála se mi býti representantkou druhé
národnosti v této zemi. Bez dlouhých okolků
políbil jsem ji bratrsky na rty. Byl to ovšem
omyl. Dáma vykřikla, jako by ji byla uštkla zmije
a potom sotva vypravila ze sebe slova: »Pane.
čeho se to opovažujete!« A slova ta byla česká.
»Pardon, madame,« já na to, »domníval jsem
se, že jste Němkyně!«
Ani jsem svým ušim věřiti nechtěl, když
mi později učení páni právníci dokazovali, že
pro tu hubičku velmi snadno mohl jsem se do-
stati do kriminálu, poněvadž, jak první tvrdil,
dopustil jsem se tím — přestupku proti veřejné
mravopočestnosti, druhý, zločinu veřejného násilí
a třetí, přestupku lehkého poškození na těle.
Jindy zase dovolil jsem si ze samé smířli-
vosti vniknouti do německého kasina a poručili
si tam gullaš a sklenici plzeňského. Byli by mne
za to málem vyhodili.
Tím ale jsem se odstrašiti nedal, naopak
hned na to zasedl jsem ku psacímu stolku a na
elegantním papíře »Ivory« jsem vysoceetěným
zástupeům velikého a mocného národa něme-
ckého zaslal dotaznik, jestli a za jakých pod-
mínek by společně s námi založiti chtěli v krá-
lovství českém, markrabství moravském av
vévodství slezském tisíciletou říši pokoje a míru.
Zaslal jsem jeden list liberálům, druhý na-
cionálům, třetí antisemitům a čtvrtý Všeněmcům,
poněvadž líbezná harmonie těchto čtyř stra
tvoři, co nazýváme politickým národem ně-
meckým.
Němec
Němkyně
Ivor
Praha
Václavský náměstí
21
article
Neminul týden a měl jsem odpověď ode
všech čtyř stran. Dovoluji si přípisy předložit
tuto k laskavému posouzení:
Odpověd liberáli.
A jak rádi podali bychom vám Čechům
bratrsky ruku. Lneme k vám náklonnosti od té
doby, co v roce 1848 pod společným heslem
a pod jedním praporem jsme se shromáždili,
abychom rozšlápli hlavu hydře reakce. Roz-
šlápli jsme ji, ale špatně. Doznejme to ! Mu-
síme se spojit opět, abychom ji rozšlápli p
druhé a důkladněji. Spojit se ve znamení svo-
body, té vznešené, velebné, kterou poznali jste
v době, kdy my byli u vesla a když Auers-
perg, Giskra, Herbst a s nimi Koller vás učili.
co znamená německá — volnost. Byly to krásné
časy, však dnové aranjuezstí, kdy v huma
nistickém závodění — humanismus jest libera
lismu nejvěrnějším druhem — průběhem dvou
let jsme tolik sehnali peněz, co jich bylo za-
potřebí na úplnou přístavbu a doplnění Barto-
loměje, snad se víc už nevráti. A ani nevíte
jak naše duše po vás práhly, jak tajně jsm
vás zbožňovali a si přáli, aby opět nadešla
doba, kdy bychom společně opět budovati mohl
na svatém chrámě svobody.
Okamžik ten snad nadešel.
Za jakých podmínek bychom se s vám
shodli? Nestojí to ani za řeč. Podmínky ty
splniti můžete hravě. Vždyť znáte naši skrom-
nost. Nežádáme nic jiného na vás, než abyste
nám pomáhali rdousit tu antisemitickou sebranku
a pak tu ničemnou bandu všeněmeckou. Není-liž
pravda, to že nám k vůli uděláte? A potom
abyste nás Němce povýšili na pány v této říši
a jazyk náš na jazyk státní. Válečné náhrady
nežádáme. Tak lacino nesmiři se po druhé ani
Evropa s Činou. —
Čecho
Roza
Auers
Gisker
Herbst
Koller
Barta
Němec
Evropa
22
article
Odpověď nacionálů.
Odpověď nacionálů.
Což jsme vám nenabízeli smír už před de-
síti léty? Vy ale ani slyšet. Již tenkráte jsme
vám řekli, že přijdete ještě rádi. A už jste zde.
Koketovali jste ovšem až do posledního oka-
mžiku se svým státním právem, jako byste ne-
věděli, že za právo, jež člověk nemá, žid an
haléře nedá. Přes všechno, co nás délí, poj
nás jistě tajná sympatie, nehledě ani k tomu,
že vy jste stranou národní a my též. My sice
žádný jiný národ než německý na světě neuzná-
váme, ale principy naše jsou totožné. A že
u Němců princip je to hlavní, snad už víle.
Tvrdí-li váš Grégr, že vy už jste jedli povidlové
koláče, kdy Němci ještě si pochutnávali na pra-
žených žaludech, je to nesmysl. V germánských
lesích rostlo tenkráte kakao a z toho již za
Vercingetorixa dělali čokoládu. Ve starém roz-
kopaném franeském hradišti nalezeny nedávno
zbytky stroje, v němž poznán aspoň patnáct seo
let starý automobil. A že naši uměli již vařiti
marmelády z ananasu, kdy u vás pochoutkou
byla povidla, je kulturními historiky dokázáno.
My Němci kráčeli jsme jako dědicové římské
říše vždycky v čele civilisace i tenkráte, když
jste nás hnali od Domažlic k Řeznu, a nemůže
býti nejmenší pochybnosti, že každý jiný
národ, zejmena tak maloulinký, jakým jste vy,
za zvláštní vyznamenání si to pokládali musí,
když mu třeba za uši vytaháme.
Podmínky smíru jsou přímo směšné. Abyste
je přijati mohli, nežádáme nic jiného od vás
než abyste nám pomáhali rdousit tu liberální
sebranku a pak tu ničemnou bandu Luegrovskou.
To nám snad k vůli uděláte. A potom, abyste
nás Němce povýšili na pány v této říši a jazyk
náš na jazyk státní . . .
Němec
Vercingetorix
Domažlice
Řezno
23
article
Odpověď antisemitů.
Ať žije Hilsner! Vyřiďte mu především
pozdrav na Pankraci a zeptejte se ho, co že
máme dělat nyní s umělecky vyřezanou šibe-
nicí, kterou jsme měli pro něj uchystanou. Chcete
abychom se s vámi smířili. A to přicházíte te-
prve teď? Dříve jste o nás nevěděli ? Nemůže
býti přece strany ušlechtilejší než je naše,
jedině u nás je domovem jemný německý mrav,
jedině u nás zachovala se ona stará germánská
rázovitost, jak byste se přesvědčiti mohli.
kdybyste nás navštívili v národní komůrce,
kde my rytíři z Artušovy družiny opatrujeme
svatý Graal.
Hilsner
Artušův
Graal
24
article
Vy přece znáte jedinou neklamnou medi-
cinu, jež spasí vás i nás? Ven s židy do Pa-
lestýny! Především s Rothschildem ! Toť se ví
že své milliony by ale musil nechat zde. Má
prý jich asi pět tisíc. Kdyby z nich na nás
připadl jen stý díl, měli bychom dost, abychom
při příštích volbách vyhráli nejen celou Vídeň,
ale my bychom si za tolik peněz koupili celý
parlament. Že netrpíme české tabulky na víden-
ských domech? Těch stotisíc židů, již ve Vídn
žijí, nám sice toto město znečišťují víc než
několik českých nápisů, ale což se domníváte,
my že židy proto nenávidíme, abychom je vy-
měnili za vás Čechy ? My je nenávidíme proto.
že mají víc peněz než my a vaše tabulky ne
návidíme z té příčiny, že tak tomu chtějí na-
cionálové. A co nacionál chce, to antisemita
musí. Ostatně se nedivte. Vás žije ve Vídni
aspoň tři sta tisíc, židů sto tisíc a židovských
otroků aspoň půl millionů. Co zbude tedy nám.
pro bůh? Berlínská »Staatsbürger - Zeitunge
navrhla v přikladné antisemitské něžnosti, aby
každé druhé židovské, české a polské novo-
rozeně bylo po betlemském způsobu utraceno,
my ale přes to bychom s vámi uzavřeli
allianci, kdybyste se zavázali, že až poženeme
židy ze země, budete je hnáti s námi, potom
že budete nám pomáhat rdousit především
sežidovštělou liberální sebranku a všeněmeckou
holotu. Kromě toho žádáme, abyste nás Němce
povýšili na pány této říše a jazyk náš na jazyk
státní . . ..
Rothschild
Čecho
Němec
Vídeň
Staatsbürger
Zeitunge
25
article
Odpověď Všeněmců. Vy Husité,
vy potomci těch, kteří bořili kláštery a mnichům
a jeptiškám, hladovým po mamonu, lili roz-
tavené stříbro a zlato do hrdla, ucházíte se
konečně u nás o spojenství. Znáte nás? Bismark
je náš největší prorok a mimo boha nikoho se
nebojíme. Ani vás ne, vy pidimužici! Los von
Rom! Rozumíte tomu? Vy sentimentální fňuka-
lové, kleří nařikáte, že pro sucho obilí se ne-
urodilo. Za to se urodila chrpa. My jedině
praví Němci, jež Odin sám vyvolil si za svou
tělesnou družinu, mohli bychom se smířit
s vámi jen za jedně podmínky. Kdybyste nám
především pomocné ruky podali, až rdousiti
počneme všechnu tu ostatní pseudoněmeckou
sebranku, která si osobuje právo mluvit a jednat
jmenem Němců a v jejichž žilách neproudí
rudá krev Germánů, těžká a prudká, ale líně
se valí smrdutá směsice krve vlasko-slovansko-
židovské. To chceme a potom na vás žádáme,
abyste nás Němce povýšili na pány této říše a
jazyk náš na jazyk státní. —
Teď mi, prosím, poradte, s kým se smířiti
mám?
Němec
Odin
Germán
Rom