ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2790a0b0-660d-11dc-8319-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 44, person 42, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXI.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 20. června 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 168.
4 article
Na vauní n od9ol. Histy o přilohami (.Naučný Obzor“ v středu a „Literásnií Hlidka v pátsk) předelšcí set Praze v adhaninísirnel s měli sl ns čtvrt leta . . s dvojí denáškon z čtvě leta. jjh: 7 k se měsfe . . Poštout na měste . . . . .- ne čtvrt. leta- 3ke s drají zásllkeu na měste na žtrrti lela
Praha
5 article Zlepšení hmotných poměrů našeho národního učitelstva.
Zlepšení hmotných poměrů našeho národního učitelstva. Konečně tedy, po tolikaleté trudne Oddyssei dostihne naše národní učitelstv již bezpečně vytouženého břehu pronikavé úpravy svých nespravedlivě bídných platův nr re nynějšíchl b Hotová osnova zákona, kterou včera v té příčině předložil zemský vý bor sněmu královstvi českého může snad v leckterém svém ustanovení jednotlivém býti pozměněna, opravena; avšak aby se našla na sněmu většina zpátečnická, která by ji dovedla vůbec zmařit a odčinit, to máme za poměrů stran ve sněmovněa za nálady panující ve veřejném smýšlení obyvatelstva vlasti naší zhola za nemožnéa naprosto vyloučeno. Dvě byly příčiny a potíže, pro které učitelstvu našemu bylo tak dlouho strádati bez pomoci: jedna nespravedlivý volebn řád Schmerlingův, stlačující národ náš na vlastním sněmu do nehodné menšiny 97 po- slancův mezi 242, druhá vídeňská centrali- stická soustava, odnímající zemi české ve- škeré výdatné zdroje přijmův berních pro pokladny státní a odkazující ji na pouhé paběrkování zemských přirážek k nesmírně rostoucím daním státním, následkem čehož chřadne a hyne dnes samospráva království českého úbytěmi finančními rok za rokem žalostněji a bědněji. Jak bylo tu menšině poslancův našich možno přiskočiti ku pomoci našemu stráda- jícímu učiteistvu? »Bída nouzi honí« — zněla stálá námitka většiny: rádi bychom pomohli, ale povězte, odkud vzíti k tomu prostředků, kde vydupati těch pět až šest mil lionů zlatých, jichž na sebe skrov nější zlepšení platů učitelských ročně by prasklo?
Schmerlingův
6 article
Kdyby národ náš měl na sfiěmu českém většinu, jaká mu nejen dle lidnatosti, ale dle daní přísluší, zajistě by učitelstvo naše bylo již dávno hmotně jinak si stálo. Ale nejsa na sněmu zastoupen než třetinou hlasů nemohl svou representací přes nejlepší vůl pomoci učitelstvu svému rázem, nýbrž tolik trpělivým a vytrvalým snažením, podobně jako trpící učitelstvo naše samo. Posléze tedy léta trvající agitace a námaha odmě- něna úspěchem. Ne celým a ne úplným, jak bychom si v zájmu našeho školství národ- ního z hloubi duše přáli, ale přece takovým. že v daných neblahých poměrech vyssáté země naší nelze ho podceňovati a zneuznati. Ve smyslu usnesení sněmovního ze dne 22 prosince m. r. má býti především a bezodkladně pomoženo nej- chudším mezi našimi vychovateli mla- deže, totiž podučitelům a podučitelkam s vy svědčením dospělosti (maturity) a pak pod- učitelům a podučitelkám s vysvědčením způsobilosti učitelské. Oněm má se do stati jako »zatímních přídavkův« po 900 K. těmto po 900, 1200 a 1600 K od 1. ledna t. r. počítaje, za kterýmž účelem žádá výbor zemský, aby sněm povolil dodatečně po- třebnou sumu 2,195.420 K v letošní rozpo- čet zemský. Není pochyby, že sněm usne sení takové učiní bez meškání, takže do- čkají se naši podučitelé a naše podučitelky zlepšení svých příjmů již ve lhůtě ne- dlouhé. — pi
7 article
Však vedle této dochvilné a prozatímní pomoci, navrhuje výbor zemský vše- obecnou a proníkavou reformu platův učitelů při školách obee- ných a měšťanských obsáhlým zákonem zemským, s jehož pozoru- hodným obsahem jsme již včera veřejnost naši obeznámili. Zemský výbor pokřtil tento svůj elabo rát sám jmenem »zákona postupného«, čímž vyrozumívá se, že jde tu o zvyšován platův učitelstva našeho postu- pem určitých lhůt a že má býti osno- vou tou zprostředkován přechod od dosa- vadní soustavy místních tříd k tak zvané soustavě osobního platu. Jádro re- formy záleží v tomto: Místa podučitelská při obecných školách národních proměňují se v místa učitelská II. třídy a základní služné pro ně činí při učitelích s vysvědče ním toliko maturitním 900 korun, s vysvěd čením způsobilosti učitelské však 1200 kor Místa učitelská, zřízená ve smyslu zákona ze dne 14. května 1869, budou ozna- čena jako místa učitelská první třídy základní služné učitelů neb učitelek této třídy bez ohledu, ať jsou prozatímními neb delinitivními, činiti má v případě, že mají vysvědčení způsobilosti učitelské, na školách obecných 1600 K, na školách měšťanských 2000 K, k čemuž přijdou pak aktivní přídavky 30—40procentové služného.
8 article
Mimo to má definitivně jmenovaný učitel na školách obecných právo na 6 kvinkvenálek po 200 K, na školach měšťanských po 250k Řediteli škol měšťanských a správci školy obecné náleží funkční přídavek. Týž obnášl na školách jedno- a dvoutřídních 200 korun, třítřídních 250, čtyřtřídních 300 a pětitříd- ních 400 korun. Na škole měšťanské činí přídavek rovněž 400 korun. Na školách měšťanských, majících méně než 6 definitivních tříd neb spojených s obec- nou školou národní méně než pětitřídní. 500 korun, a na školách, majících více než 6 definitivních tříd neb spojených s pěti- třídní obecnou školou 600 korun. Mimo to mají ředitelové měšťanských a správcové obecných škol nároky na svobodný byt, skládající se aspoň ze 2 pokojů, kuchyněa nutných místností vedlejších. Není-li tako- vého bytu na snadě, mají právo na pří- bytečné. — Avšak toto zvýšení platů učitelstva vy máhati bude úhrnem zvýšení rozpočtu škol- ského o 10 mill. K. ročně. Odkud tento náklad hradit? Zvýšit snad přirážku zem- skou až do závratné výše 90 procent? T by znamenalo katastrofu pro obyvatelstvo i pro celý úvěr země naší.
9 article
Nikoli, na nějaké zvýšení přímých dan nelze ani pomyslit. Zbývají toliko daně ne- přímé, spotřební a daně z přepychu. Zvýšená daň z kořalky nevynese však více než něco přes 3 mill. K. Proto doporučuje výbor zem- ský přirážku neb zemskou daň z piva v Čechách konsumovaného a daň z velo- cipedů. Výnosem těchto dvou daní doufa uhradit scházejících 7 mill. K. Poněvadž ale daní těch dosud není a ještě něco vody Vltavou uběhne, než jich pokladna zemská se svolením Vídně dosáhne, navrhuje výbor zemský, aby to zvýšení základních platů i saktivními přídavky za- hájeno bylo až teprv 1. lednem 1903, další pak ustanovení nového zákona v příčině vyšších kvinkvenálek a funkčních přídavků aby vešla v platnost teprve od 1. ledna 1904 Tato lhůta dlouhá asi zkalí poněkud ra- dost našeho učilelstva z reformy jinak zajisté potěšitelné; a proto očekáváme od našich poslanců, že vynasnaží se všemožně, abyji na sněmě ukrátili pilným a úsi- lovným vyhledáváním výdatných zdrojů příjmů, které by netížily obec- ného výrobního našeho lidu, ale by sti haly toliko nadbytek a přepych. kterýž by po soudu našem mohl zemi naši skytnouti ještě důchod zcela pěkných a ne- načatých millionových příjmův. — Však hlavní věcí jest, že konečně sám ten náš výbor zemský přichází s hotovým návrhem zákona na zvýšení platů všeho učitel stva našeho, což v poměrech našich znamená zajisté udalost rovně vzácnou, jako nadějnou
Čechy Vltava Vídeň
10 article
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. června. (Vliv sblížen českoněmeckého na poměr uher sko-chorvatský.) Zaznamenali jsme ne- dávno, že v některých uherských kruzích jev se obavy, aby sblížení česko německé a jím pod- míněná dělnost rakouského parlamentu nestenčily politický význam Uherska a neměly škodný vliv na jeho rozvoj hospodářský: Obav těchto všímá si též »Agr. Tagbl.«, jenž soudí, že by se Ma- ďaři spíše spřátelili s ústupky na poli hospodář- ském, než se ztrátou oncho vynikajícího politi- ckého postavení, jež Maďarům z rakouských vnitřních zmatků samo spadlo do klína. »Právě tato okolnost — píše záhřebský list — čin nám Chorvatům nynéjší události v Čechách dvoj- násobně zajímavými. Přáli bychom si ovšem, aby v Čechách doslo ke smíru, poněvadž jsme přesvědčeni, že by to prospělo nejen velmocen- skému významu říše, nýbrž hlavné našim če- ským bratrům. Přáli bychom si však, abychom při tom aní my Chorvaté neodešli s prázdnou. Zavládne-li v Rakousku jednota, budoui v Uhrách nuceni starati se více o vnitřní kli a spokojenost, než činili dosud, především pak budou musit zlepšiti svůj poměr k Chorvatsku Ovšem jen k takovému Chorvatsku, jež by ne- bylo samo uvnitř rozštěpeno a samo svou ne- svorností nedávalo odpůrci do ruky uzdu, na níž by je tento mohl voditi.« List končí přáním aby se všechny síly nyní spojily k účinné obran práv království chorvatského. V Praze, 19. června. (Alpské dráhy.
Maďar Chorvat Praha Ma Čechy Rakousko Uhry Chorvatsko
11 article
Dle zprávy, došlé dnes z Celovce, stavba alp ských dráh, povolených investičním zákonem, započne už tento týden. Pracovati začne se n třech místech současně. A sice přistoupí se k proryti tunelu v Karavankách na trati celovecko- terstské příšuí pátek, k proryti tunelu na dráze pyhrenské v sobotn, a na dráze turské neděli. Ze Lvova, 18. června. (Selské ren- tové statky a výkup lesů.) Dva návrhy zemského výboru haličského, předložené sněmu budí všeobecný odpor v neodvislém časopisectvu lidovém. Prvý návrh týká se zřizování tak zva ných rentových statků, čímž se rozumí že střední selské statky od tří do 60 ha. vý měry s katastrálním výnosem od 50 do 1000 korun mohou býti prohlášeny za nedělitelné za majetek pouze jedné osoby (neb manželů) že se na takové statky mohou do knih vkládat hypoteční půjčky, splatné v ročních rentách. Půjčky takové mají býti splatné v 56 neb 78 letech, a po celou tu dobu statek se nesmí dě- liti, aniž co od něho odprodati. Listy ruské (na př. »Galičanin«) i polské (»Kur. Lv. «) vidí tomto návrhu nový způsob, jak by se držitele takových statků učinili na dlouhá léta závislými od okr. hejtmanů a okresních hospodářskýeh výborů, na nichž má dle osnovy nového zákon záviseti udílení hypotečních půjček.
Celovec Karavanky Lvov
12 article
Druhý návrh, týkající se o chrany lesů. stanoví, že lesy v horách, v nichž mají svá zřídla četné potoky a řeky, mohou býti prohlá- šeny za nedotknutelné, nesmějí se vůbee káceti a že země má takové lesy vykoupiti, bude-li si toho majetník přáti, po případě, že jest povinna majetníkovi platiti roční náhradu za zisk, jenž mu ujde zákazem kácení lesa Horské lesy jsou z největší části majetkem šlechticů, kteří z nich pro neschůdnost kraje mají jen nepatrný zisk. Lidové strany vidí nyní v osnově zákona pokus strany šlechtické, jak by se na útraty celé země zbyli nevýnosných lesů, aneb si opatřili aspoň výhodnou roční rentu. Stačilo by úplně, kdyby se i pro hory stanovil zákonem pravidelný lesní turnus a vy- kácená část ihned se musila zalesniti. Ze Zádru, 17. června. (Proti Vla- chům.) Zvláštní odvetu vlaské většině istrij- ského sněmu, jež slovanským poslancům nedo- voluje mluviti mateřským jazykem a jich slo- vanské dotazy a návrhy prostě ignoruje, chystá
Zádr
13 article
dle doslechu, chorvatská většina sněmu dal matského. Chce prý se usnésti, že se v dal matském sněmu nesmějí podávati vlaské návrhy a dotazy a že se ve sněmu nesmí mluvit vlasky. Nevíme ještě, bude-li takový návrh sku tečně podán. Bude-li, stane se to dle hesla oko za oko, zub za zub! Ale tím se jen ospra vedlní nezákonné jednání sněmu istrijského jenž bude pak moci ukázati na stejně ne zákonné jednání sněmu dalmatského. Z Krakova, 17. června. (Krakovske investice.) Krakovská městská rada roz- hodla se provésti během přištích pěti leť ná- kladem pěti millionů K řadu dalekosáhlýeh staveb a podniků, do nichž se naděje oživení a nového rozkvětu hospodářského života ve městě, trpícím už dlouhou dobu úplnou stag- nací. Obec hodlá vystavěti neb rozšířiti sedm škol, obchodní akademii, průmyslové museum, nemochici pro epidemické nemoci, hodlá stavěti nové stoky, zříditi nové dlažby, přeložiti koryto říčky Rudavy, regulovati některé ulice a ná- městí a pod. Obec doufá, že se ji podaří kon- vertovati starý dluh 2 mill. K, čímž získá as dvě třetiny úhrady potřebné na novou půjčku. Zbytek hodlá uhraditi jednak úsporami, jednak výnosem nových podniků, takže by se půjčkou na obyvatelstvo neuvalilo nijakých nových břemen, ačkoli nemovitosti po úpravě města získají mnoho na ceně.
Krakov
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. června. Projektované rakouské kanálya Rusko. »Bai « oznamuje, že ruské ministerstvo komunikací požádalo ve Vídni diplomatickou cestou, aby mu byly zapůjčeny situačné plány těch projektovaných kanálů, které se spojí s Vislou a Dněstrem. Podle dohody, uzavřené mezi Rakouskem a Ruskem již roku 1864, bylo hleděno k přištímu spojení Sanus Dněstrem, ale po 35 let nebylo v té věci nie učiněno. Ale San teče všeho všudy asi ve vzdá- lenosti 60 verst od splavně části Dněstru, tak že ke spojení těchto dvou řek zapotřebí je vy- stavěti průplav poměrně krátký, jehož počátek byl by u Přemyšlu v Haliči. Protože rakouská vláda hodlá brzy započíti stavbu právě tohoto průplavu, ruské ministerstvo komunikací rádo by předsevzalo odpovídající tomu přípravné práce na Sanu a Dněstru, Až tyto dvě řeky budou spojeny, Ruské Polsko nabude značně zkrácene a tudíž i laciné cesty od Balti- ckého moře k Černému. Varšava pak stane se hlavním prostřed- níkem mezi sibirskou dráhou a zahraničnými tržišti. Proto otáz ka tato má pro Ruské Polsko důle- žitost prvého řádu.
San Černý Praha Rusko Vídeň Visla Dněstr Rakousko Přemyšl Halič Polsko Balti Varšava Sanus Dněstr Sana a Dněstr
15 article
Ještě Rimlerova brožura. Vracíme se k brožuře té, ačkoliv jest věno vána z veliké většiny domácím poměrům rakousko- uherským a zvláště o projevy i akce domácích politikův se opírá, poněvadž učinili jsme tal již poprvě a nyní můžeme prvotní sdělen své doplniti dle autentického znění brožury Brožura vydána byla francouzsky a jest za jímavo, že sám Rimler postaral se také hned o vydání německého její překladu, ačkoliv se- znamuje-li tu německou veřejnost 2s tajným vy jednáváním mezi Delcassém a mezi uherským vlastenci«, vedeným za účelem dosažení spolku franko rusko-rakousko- uherského, musí věděti, že tímto veřejným odhalením upozorní nevčas na akci tu a že ji na jisto poškodí a zadrží. Vidno tak již ze chvatu, s jakým pan Ugron demen toval účast svou při tomto vyjednávání. Ugro nova frakce jest proti trojspolku, to projevi Ugron již několikrát řečmí svými. V té příčině brožura tedy neodhaluje pranic nového, jakož vůbec ze dvou třetin vyplněna jest vy
Rimlerův Ugron Rimler
16 article
V drobném prodejír ranní číslo o sobě . . . za 8h odpolední . . . . . . . za 2h Ve dlialkéch na venkovi- ranní čislo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 5h Inserat platí se hotově napřei Přeěplacení a Inrezty přijíná sdminl- strape v Marisnské ulici č. a. Tam nachťrejí se těl radabre Giskárna s expsčite „Národnich Liste“. Rukopisy se nevraeojí.
Marisnský ulice Inserat
17 article
počítáváním věcí, každému politickému pozoro- vateli u nás známých. Otázkou zajímavou bylo by jen, zdaliž skutečně s Delcassém o získání francouzského kapitálu vyjednávala, byť i pro- střednictvím Rimlerovým. Ugron to popírá. Také pak z listu Ugrona k Rimlerovi, kterýž Rimler otiskuje, ale jehož originál sám prý již v rukou nemá, nevysvítá to bezpečně, neboť právě tam, kde by se o tom snad mluviti mělo, jsou místa v listu vytečkována. Větou »založení továrny . . . . . . jeví se tedy velmi nutným, neboť v předvečer voleb jeví se organisace strany stále obtížnější« Ugron sám ještě nějaké vyjednávání s Del- cassém — ten v tomto listu Ugronově není vůbec jmenován — výslovně nepřiznává. Ugron se v listu tom zvláště těší ze souhlasů, j ic hž se mu za jeho řeč proti troj- spolku dosťalo z Italie a Ruska.
Rimler del Rusko
18 article
Za to ovšem o vyjednávání tom mluví s tím častěji — v otištěných zde — listech, jež psal Rimler sám Delcassčovi, v nichž se odvo- lává Rimler na ústní sliby, jež jemua Ugronovi Deleassé prý dal a na jichž pro- vedení — věnování francouzského kapitálu na průmyslové podniky, banky a časopisy v Uhrách — Rimler marně nalehá, od Delcassé tu ani již odpovědi nedostávaje, ačkoliv Rimler dokonce slibuje za Ugronovu stranu vděk v tom směru, že tato, až vyroste vol- bami na 80100 mandátův (?) mohla by prý již i — jen vlivem svým zameziti všelikou mo- bilisaci proti Francii a Rusku. Víme tedy z brožury, pokud se tohoto vyjednávání týče vlastně jen tolik, co pan Rimler sám do svých listů vložil. Jinak ale brožura otiskuje se zálibou listy od anonymních, či vlastně ne- jmenovaných politiků osobám zase ne- jmenovaný m. Pan Rimler pak v zmíněných dopisech svých také z pravidla odvolává se na rozmluvy a ubezpečení statníkův nej me- novaných... Z jednoho takového ne- jmenovaného pramene — ruského odhaluje, že
Rimler Ugronův Uhry Rimler Francie Rusko
19 article
prý car Mikuláš II. dal slib, že za ži vo- bytí císaře Františka Josefa za- chová se za všech okolností ke všemu, co se v Rakousku děje úplně passivně. Ovšem musili bychom předem pramen znáti, abychom posoudili věrohodnost tohoto tvrzení. Pro nás v brožuře zajímavy jsou dva listy. Vůdce Slovákův v Prešpurku dr. Stefanovič téší se v do- pise svém ze snah po dorozumění mezi Maďary a Slovany a přeje si, aby za tím účelem vy- dáván byl v Pešti slovanskými žurnalisty maďarský list, jenž by naučil Maďary jiným názorům na slovanskou věc, než jaké čerpají z německých neb maďarsko- židovských listů. Dr. Rieger v listu svém mimo výrok, kterýž jsme již citovali, projevuje souhlas s programem Rimlerovým, ale co do provedení jeho vyslovuje se skepticky. Poukazuje především k tomu, jak vedoueí kruhy rakousko-uherské prosákly jsou napořád ještě smýšlením zcela opáčným a jak nesnadno bude získati ruské officiální kruhy pro podobnou »Co však situaci velmi zhoršuje — praví dr. Rieger dále — jest úzkostlivost před Prusy a před jich armádou, kterýžto pocit v Ra- kousku vždy rozhodující měrou účinkoval na vnitřní a vnější politiku a kterýž dnes více než kdy jindy má převahu.« Dr. Rieger myslí ale, že by právě Ugron to byl, jenž vlivem svým v Uhrách mohl by pro- střednictvím »uherského« národa dáti popud k jiné politice. Na konec přeje ale dr. Rieger Rimlerovým snahám plného zdaru. Toť asi tresť celé brožury, jíž v podstatě jest konstatováno, že se nepodařilo pana Delcasséa získati pro zmíněnou akci — při po- litickém směru nynější francouzské vlády toho bylo předem očekávati — a v níž neprokázáno zcela přesně a určitě, že Ungron, jenž by jí byl mohl dodati váhy, akce té skutečně vydatně a opravdově se zúčastnil. Brožura jest dobrou od- akci.
Mikuláš II František Josef Slovákův doktor Stefanovič Maďar Rieger Delcassé Ungron Rakousko Prešpurk Pešť Uhry Slovan
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 19. června. Od několika dnů jsem všecek změněný. Druhdy do očí mi řikali, že jsem pověstný hrne ček, který snadno překypl a za zády mne po- mlouvali, že jsem nesnášelivý a vzteklý, teď se rozplívám samou smírlivostí a jsem pln strachu, že do té doby, než smířený Němec mne ve svou náruč sevře, nie solidního ze mne nezbude. Onehdy jsem potkal na Václavském náměstí dámu, jež zdála se mi býti representantkou druhé národnosti v této zemi. Bez dlouhých okolků políbil jsem ji bratrsky na rty. Byl to ovšem omyl. Dáma vykřikla, jako by ji byla uštkla zmije a potom sotva vypravila ze sebe slova: »Pane. čeho se to opovažujete!« A slova ta byla česká. »Pardon, madame,« já na to, »domníval jsem se, že jste Němkyně!« Ani jsem svým ušim věřiti nechtěl, když mi později učení páni právníci dokazovali, že pro tu hubičku velmi snadno mohl jsem se do- stati do kriminálu, poněvadž, jak první tvrdil, dopustil jsem se tím — přestupku proti veřejné mravopočestnosti, druhý, zločinu veřejného násilí a třetí, přestupku lehkého poškození na těle. Jindy zase dovolil jsem si ze samé smířli- vosti vniknouti do německého kasina a poručili si tam gullaš a sklenici plzeňského. Byli by mne za to málem vyhodili. Tím ale jsem se odstrašiti nedal, naopak hned na to zasedl jsem ku psacímu stolku a na elegantním papíře »Ivory« jsem vysoceetěným zástupeům velikého a mocného národa něme- ckého zaslal dotaznik, jestli a za jakých pod- mínek by společně s námi založiti chtěli v krá- lovství českém, markrabství moravském av vévodství slezském tisíciletou říši pokoje a míru. Zaslal jsem jeden list liberálům, druhý na- cionálům, třetí antisemitům a čtvrtý Všeněmcům, poněvadž líbezná harmonie těchto čtyř stra tvoři, co nazýváme politickým národem ně- meckým.
Němec Němkyně Ivor Praha Václavský náměstí
21 article
Neminul týden a měl jsem odpověď ode všech čtyř stran. Dovoluji si přípisy předložit tuto k laskavému posouzení: Odpověd liberáli. A jak rádi podali bychom vám Čechům bratrsky ruku. Lneme k vám náklonnosti od té doby, co v roce 1848 pod společným heslem a pod jedním praporem jsme se shromáždili, abychom rozšlápli hlavu hydře reakce. Roz- šlápli jsme ji, ale špatně. Doznejme to ! Mu- síme se spojit opět, abychom ji rozšlápli p druhé a důkladněji. Spojit se ve znamení svo- body, té vznešené, velebné, kterou poznali jste v době, kdy my byli u vesla a když Auers- perg, Giskra, Herbst a s nimi Koller vás učili. co znamená německá — volnost. Byly to krásné časy, však dnové aranjuezstí, kdy v huma nistickém závodění — humanismus jest libera lismu nejvěrnějším druhem — průběhem dvou let jsme tolik sehnali peněz, co jich bylo za- potřebí na úplnou přístavbu a doplnění Barto- loměje, snad se víc už nevráti. A ani nevíte jak naše duše po vás práhly, jak tajně jsm vás zbožňovali a si přáli, aby opět nadešla doba, kdy bychom společně opět budovati mohl na svatém chrámě svobody. Okamžik ten snad nadešel. Za jakých podmínek bychom se s vám shodli? Nestojí to ani za řeč. Podmínky ty splniti můžete hravě. Vždyť znáte naši skrom- nost. Nežádáme nic jiného na vás, než abyste nám pomáhali rdousit tu antisemitickou sebranku a pak tu ničemnou bandu všeněmeckou. Není-liž pravda, to že nám k vůli uděláte? A potom abyste nás Němce povýšili na pány v této říši a jazyk náš na jazyk státní. Válečné náhrady nežádáme. Tak lacino nesmiři se po druhé ani Evropa s Činou. —
Čecho Roza Auers Gisker Herbst Koller Barta Němec Evropa
22 article Odpověď nacionálů.
Odpověď nacionálů. Což jsme vám nenabízeli smír už před de- síti léty? Vy ale ani slyšet. Již tenkráte jsme vám řekli, že přijdete ještě rádi. A už jste zde. Koketovali jste ovšem až do posledního oka- mžiku se svým státním právem, jako byste ne- věděli, že za právo, jež člověk nemá, žid an haléře nedá. Přes všechno, co nás délí, poj nás jistě tajná sympatie, nehledě ani k tomu, že vy jste stranou národní a my též. My sice žádný jiný národ než německý na světě neuzná- váme, ale principy naše jsou totožné. A že u Němců princip je to hlavní, snad už víle. Tvrdí-li váš Grégr, že vy už jste jedli povidlové koláče, kdy Němci ještě si pochutnávali na pra- žených žaludech, je to nesmysl. V germánských lesích rostlo tenkráte kakao a z toho již za Vercingetorixa dělali čokoládu. Ve starém roz- kopaném franeském hradišti nalezeny nedávno zbytky stroje, v němž poznán aspoň patnáct seo let starý automobil. A že naši uměli již vařiti marmelády z ananasu, kdy u vás pochoutkou byla povidla, je kulturními historiky dokázáno. My Němci kráčeli jsme jako dědicové římské říše vždycky v čele civilisace i tenkráte, když jste nás hnali od Domažlic k Řeznu, a nemůže býti nejmenší pochybnosti, že každý jiný národ, zejmena tak maloulinký, jakým jste vy, za zvláštní vyznamenání si to pokládali musí, když mu třeba za uši vytaháme. Podmínky smíru jsou přímo směšné. Abyste je přijati mohli, nežádáme nic jiného od vás než abyste nám pomáhali rdousit tu liberální sebranku a pak tu ničemnou bandu Luegrovskou. To nám snad k vůli uděláte. A potom, abyste nás Němce povýšili na pány v této říši a jazyk náš na jazyk státní . . .
Němec Vercingetorix Domažlice Řezno
23 article
Odpověď antisemitů. Ať žije Hilsner! Vyřiďte mu především pozdrav na Pankraci a zeptejte se ho, co že máme dělat nyní s umělecky vyřezanou šibe- nicí, kterou jsme měli pro něj uchystanou. Chcete abychom se s vámi smířili. A to přicházíte te- prve teď? Dříve jste o nás nevěděli ? Nemůže býti přece strany ušlechtilejší než je naše, jedině u nás je domovem jemný německý mrav, jedině u nás zachovala se ona stará germánská rázovitost, jak byste se přesvědčiti mohli. kdybyste nás navštívili v národní komůrce, kde my rytíři z Artušovy družiny opatrujeme svatý Graal.
Hilsner Artušův Graal
24 article
Vy přece znáte jedinou neklamnou medi- cinu, jež spasí vás i nás? Ven s židy do Pa- lestýny! Především s Rothschildem ! Toť se ví že své milliony by ale musil nechat zde. Má prý jich asi pět tisíc. Kdyby z nich na nás připadl jen stý díl, měli bychom dost, abychom při příštích volbách vyhráli nejen celou Vídeň, ale my bychom si za tolik peněz koupili celý parlament. Že netrpíme české tabulky na víden- ských domech? Těch stotisíc židů, již ve Vídn žijí, nám sice toto město znečišťují víc než několik českých nápisů, ale což se domníváte, my že židy proto nenávidíme, abychom je vy- měnili za vás Čechy ? My je nenávidíme proto. že mají víc peněz než my a vaše tabulky ne návidíme z té příčiny, že tak tomu chtějí na- cionálové. A co nacionál chce, to antisemita musí. Ostatně se nedivte. Vás žije ve Vídni aspoň tři sta tisíc, židů sto tisíc a židovských otroků aspoň půl millionů. Co zbude tedy nám. pro bůh? Berlínská »Staatsbürger - Zeitunge navrhla v přikladné antisemitské něžnosti, aby každé druhé židovské, české a polské novo- rozeně bylo po betlemském způsobu utraceno, my ale přes to bychom s vámi uzavřeli allianci, kdybyste se zavázali, že až poženeme židy ze země, budete je hnáti s námi, potom že budete nám pomáhat rdousit především sežidovštělou liberální sebranku a všeněmeckou holotu. Kromě toho žádáme, abyste nás Němce povýšili na pány této říše a jazyk náš na jazyk státní . . ..
Rothschild Čecho Němec Vídeň Staatsbürger Zeitunge
25 article
Odpověď Všeněmců. Vy Husité, vy potomci těch, kteří bořili kláštery a mnichům a jeptiškám, hladovým po mamonu, lili roz- tavené stříbro a zlato do hrdla, ucházíte se konečně u nás o spojenství. Znáte nás? Bismark je náš největší prorok a mimo boha nikoho se nebojíme. Ani vás ne, vy pidimužici! Los von Rom! Rozumíte tomu? Vy sentimentální fňuka- lové, kleří nařikáte, že pro sucho obilí se ne- urodilo. Za to se urodila chrpa. My jedině praví Němci, jež Odin sám vyvolil si za svou tělesnou družinu, mohli bychom se smířit s vámi jen za jedně podmínky. Kdybyste nám především pomocné ruky podali, až rdousiti počneme všechnu tu ostatní pseudoněmeckou sebranku, která si osobuje právo mluvit a jednat jmenem Němců a v jejichž žilách neproudí rudá krev Germánů, těžká a prudká, ale líně se valí smrdutá směsice krve vlasko-slovansko- židovské. To chceme a potom na vás žádáme, abyste nás Němce povýšili na pány této říše a jazyk náš na jazyk státní. — Teď mi, prosím, poradte, s kým se smířiti mám?
Němec Odin Germán Rom